- 22
- 27 077
Radek Holomčík - pirátský poslanec
เข้าร่วมเมื่อ 10 ม.ค. 2018
13. 3. 2019 – Interpelace ministra životního prostředí Brabce
Ke kauze "Ohrožení pitné vody pro 140.000 lidí na Hodonínsku"
Jedním z mnoha problémů, které vnímám v postupu orgánů státní správy ve vztahu k těžbě štěrkopísku kousek od pramenišť Bzenec-komplex, a s ní souvisejícímu možnému ohrožení pitné vody, je nedostatek informací pro veřejnost. VaK Hodonín, starostové, kolegyně Jana Krutakova i paní senátorka Anna Hubáčková dělají, seč mohou. Státní správa, kterou povolovací řízení prochází jako nůž máslem, bohužel už tak sdílná není.
Proto jsem vyzval pana ministra, ať k nám přijede a celou věc nám vysvětlí.
Co myslíte, přijede?
Jedním z mnoha problémů, které vnímám v postupu orgánů státní správy ve vztahu k těžbě štěrkopísku kousek od pramenišť Bzenec-komplex, a s ní souvisejícímu možnému ohrožení pitné vody, je nedostatek informací pro veřejnost. VaK Hodonín, starostové, kolegyně Jana Krutakova i paní senátorka Anna Hubáčková dělají, seč mohou. Státní správa, kterou povolovací řízení prochází jako nůž máslem, bohužel už tak sdílná není.
Proto jsem vyzval pana ministra, ať k nám přijede a celou věc nám vysvětlí.
Co myslíte, přijede?
มุมมอง: 237
วีดีโอ
7.3. 2019 - Interpelace a biopaliva
มุมมอง 624 ปีที่แล้ว
Pan premiér chce údajně bojovat proti "zeleným nesmyslům z Evropské unie" a přímo zmínil biopaliva (říkal to nedávno na sjezdu hnutí ANO). Tak jsem mu dal možnost ukázat, zda to myslí vážně ⬇️⬇️⬇️ Další info na www.pirati.cz/tiskove-zpravy/holomcik-vyzval-babise-k-zruseni-pridavani-biopaliv.html
6. 12. 2018 - Peníze z lesů musí zůstat v lesích!
มุมมอง 204 ปีที่แล้ว
Včera jsem načetl svůj pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu na rok 2019. Zásadně nesouhlasím, aby stát vyváděl další peníze z podniku Lesy ČR - na příští rok se v rozpočtu objevil odvod ve výši 1 miliardy korun. V posledních 5 letech odvedly LČR do státního rozpočtu cca 30 miliard korun. Rozpuštěn byl například i rezervní fond na pěstební práce ve výši 4 miliard Kč. Peníze z lesů (i Lesů) mus...
28. února 2018 - Ochrana vody - pozměňovací návrh
มุมมอง 394 ปีที่แล้ว
Dneska jsem načetl pozměňovací návrh k §28 zákona č. 254/2001 sb., o vodách. Cílem je důslednější ochrana tvz. chráněných oblastí přirozené akumulace vod a tím pádem i zdrojů pitné vody. Popravdě, nečekám, že bude ve třetím čtení schválen. Přestože měly všechny strany ve svých programech boj proti suchu a ochranu vody, jednání na Zemědělském výboru ukázalo, že ANO, ČSSD, KSČM ani SPD tyto sliby...
25. ledna 2018 - Zastavme plýtvání věcmi, které mohou lidem pomoci
มุมมอง 84 ปีที่แล้ว
Čas od času se objeví v médiích zpráva, že celníci (ale například i ČOI, nebo policie) zabaví padělané zboží, které v 99 % případů zničí. Ochrana práv majitelů ochranných značek je bez debaty nedotknutelná. Věřím ale, že půjde najít cestu, jak zamezit plýtvání s oblečením, obuví a dalšími výrobky, které mohou posloužit lidem v nouzi. Paní ministryně Schillerová projevila zájem problém řešit, my...
19. ledna 2018 - Jak to bude s pitnou vodou na Hodonínsku?
มุมมอง 154 ปีที่แล้ว
Chtěl jsem, aby mi pan ministr řekl, jak to bude s pitnou vodou na Hodonínsku. Sice tato zpráva asi kvůli jednání o vydání pánů Babiše a Faltýnka zapadne, to ale nic nemění na významu otázek, které jsem ministru životního prostředí Richardu Brabcovi položil. Po odpovědi mi pan ministr nabídl osobní schůzku, tak se budu ptát dál. A samozřejmě budu informovat. A co mi vlastně ministr životního pr...
10. ledna 2018 - Těžba štěrkopísku? Rozhodně ne!
มุมมอง 364 ปีที่แล้ว
Není nic důležitějšího než voda! Těžba štěrkopísku mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem a nezodpovědné ohrožování zdroje pitné vody pro téměř 150 tisíc lidí z mého regionu mě nenechává klidným. Jednobarevná vláda hnutí ANO má sice ochranu vodních zdrojů v programovém prohlášení, činy Ministerstva životního prostředí zatím hovoří o pravém opaku. I proto jsem na jednání Sněmovny během rozpra...
Projev Evy Zamrazilové, předsedkyně Národní rozpočtové rady - Poslanecká sněmovna 22. 4. 2020
มุมมอง 5004 ปีที่แล้ว
Toto je důležité - video má sice 16 minut, ale prosím, pusťte si ho celé Dnes ve Sněmovně hovořila doc. Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. Mluvila o tom, jak vláda projedla 7 let ekonomické prosperity, jak kvůli naprosto absurdnímu přístupu k tvorbě rozpočtů, investicím a vyžírání státních rezerv je naše země nepřipravena na hospodářskou krizi, která přichází. Paní předsedkyn...
Jiří Malík: Sucho kolem nás
มุมมอง 3.3K5 ปีที่แล้ว
Prezentace vysvětluje, proč máme sucho a jak se na něm podílí poškozená krajina ČR a klima (vysvětlení role jet streamu). Druhá část ukazuje přímo v prostředí programu QGIS grafickou část projektu Zádrž vody v celé ploše povodí - Zdoňovsko. Jedná se o pilotní projekt renovace krajiny na 20,5 km 2 pro ČR a EU na úrovni studie proveditelnosti pro jeho rychlou replikaci v ČR/EU. Model slouží jako ...
Daniel Pitek: Pestrá krajina
มุมมอง 4.9K5 ปีที่แล้ว
Aktuální potřeba změny zemědělského a lesního hospodaření v ČR jako obrana proti negativním dopadům klimatických změn. Důvody proč současné hospodaření v lesích i zemědělské krajině nereflektuje současné celospolečenské potřeby a neprovádí veřejnou službu. Možnosti změny, příklady dobré praxe hodné následování, tradiční model hospodaření rodinných farem, jeho trvalá udržitelnost a přínos pro ži...
Ing. Jiří Vítek: Jak se mohou naše města rozvílet a být zdravá i při změně klimatu?
มุมมอง 2785 ปีที่แล้ว
Hospodaření s dešťovou vodou ve spojení s městskou zelení je ideálním adaptačním opatřením na projevy klimatické změny. Plánování rozvoje měst s ohledem na klimatickou změnu a realizace opatření s tím spojených začíná být v zahraničí standardem a pomalu se projevuje i v ČR. Příspěvek představí několik příkladů ze zahraničí, které nové požadavky na výstavbu naplňují a jak bychom na to měli jít v...
RNDr. David Pithart CSc.: Opatření k zadržování vody v krajině
มุมมอง 1.9K5 ปีที่แล้ว
Zásady dobré revitalizace vodního toku. Revitalizace rašelinišť: marginálie nebo podpora Šumavské houby, z které tekla voda i loni v létě? Rybníky - nežádoucí ztráta výparem nebo podpora malého vodního cyklu? Revitalizace Stropnice u Nových Hradů, Hučiny na Šumavě, biocentrum Čehovice, pražské potoky. Napojování říčních ramen. Velké budoucí projekty jsou zatím jen na papíře. Zahraniční příklady...
doc. Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D.: Obora Obelisk aneb jak vrátit do krajiny vodu
มุมมอง 1.2K5 ปีที่แล้ว
Obora Obelisk je naše zatím plošně největší dílo - 700 ha revitalizované krajiny v oboře Obelisk mezi Lednicí, Podivínem, Přítluky a Rakvicemi. Do vysušené krajiny, kdy i v normálním roce dorůstala kukuřice 70 cm, se vrátila voda v podobě obnovených mrtvých ramen řeky Dyje, jak jsme je znali z mapy stabilního katastru. Dnes toto území pumpuje do vzduchu tisíce litrů vody. Nikdy jsem si nemyslel...
RNDr. Petr Pařil, Ph.D.: Fenomén vysychání toků
มุมมอง 3835 ปีที่แล้ว
Přednáška je zaměřena na výsledky dlouholetého výzkumu vysychavých toků v rámci projektů řešících dopady změny klimatu na oživení říční sítě. Kromě hlavních trendů, které se na biotě toků v posledních letech s narůstající intenzitou sucha projevují, budou prezentovány i základní příčiny narůstajících dopadů sucha, stejně jako návrhy možných opatření k omezení jejich.
doc. Ing. David Stránský, Ph.D.: Udržitelné hospodaření s vodou jako základní podmínka rozvoje obcí
มุมมอง 5445 ปีที่แล้ว
Město a lidé v něm ke svému životu potřebují vodu. Její dostupnost začala být postupem času pokládána za samozřejmost, až v poslední době nám projevy klimatické změny ukazují, jak je voda vzácná surovina a že je nezbytné náš dosavadní přístup k ní přehodnotit. Příspěvek shrne současný stav nakládání s vodou ve městech, vysvětlí proč je tento způsob dlouhodobě neudržitelný a ukáže směr, jak by s...
RNDr. David Pithart CSc.: Obnova krajiny jako obrana před suchem a povodněmi
มุมมอง 2505 ปีที่แล้ว
RNDr. David Pithart CSc.: Obnova krajiny jako obrana před suchem a povodněmi
doc. Ing. Radek Pokorný, Ph.D.: Lesnická adaptační opatření v podmínkách změny klimatu
มุมมอง 1.4K5 ปีที่แล้ว
doc. Ing. Radek Pokorný, Ph.D.: Lesnická adaptační opatření v podmínkách změny klimatu
doc. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D.: Agrolesnictví - novinka nebo návrat k tradicím?
มุมมอง 8285 ปีที่แล้ว
doc. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D.: Agrolesnictví - novinka nebo návrat k tradicím?
Interpelace premiéra Andreje Babiše ve věci biopaliv
มุมมอง 1135 ปีที่แล้ว
Interpelace premiéra Andreje Babiše ve věci biopaliv
prof. Ing. Josef Fanta, CSc.: Česká krajina - její (další) vývoj a využívání
มุมมอง 1.2K5 ปีที่แล้ว
prof. Ing. Josef Fanta, CSc.: Česká krajina - její (další) vývoj a využívání
prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.: Změna klimatu a česká krajina - dopady a adaptace
มุมมอง 10K5 ปีที่แล้ว
prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.: Změna klimatu a česká krajina - dopady a adaptace
Díry v tryskovém proudění jsou zhouba lidstva.
pan Pitek je frajer. Více takových. Bohužel, byrokracie a finance těmto přístupům nepomáhají, ale jsme moc rád, že i tak je dost lidí, kteří to dělají z přesvědčení.
Obecně mohu konstatovat, že mladá nastupující generace je sice vzdělaná v biologii, ale totálně nechápe souvislosti a vztahy v biosféře. Velice mne pobavil pan Alexandr Gadica svým dotazem. Bohužel současné vysoké školy produkují tento materiál. Je generacemi prokázané, že pokud mám na 100 ha méně než 75 velkých dobytčích jednotek, dochází k úbytku organické hmoty v půdě, a to se všemi následky na půdní úrodnost, jež z toho plynou. Ano metan, jež vyměšují polygastrici je tzv. skleníkovým plynem. Ale činnost člověka a v tom je zahrnut i chov hospodářských zvířat ovlivňuje klima planety asi ze 3 %. Zbytek slunce, exentricita dráhy, sklon zemské osy a další. To je potřeba si uvědomit a zapomenout na teze, které šíří současné VŠ.
Prosím nedá se někde sehnat tato přednáška i se slajdy?
Z Pirátů se nám nějak stávají ekologové ... 😀
a je to skvělé
Místo těch obilných polí a úrodných polí máme nyní krásné solární vele-elektrárny, jinde stojí na úrodných polích velké markety či sklady ... to máte všude za každým velkým městem. Pak se divte oteplování ... spousta náměstí je naprosto bez zeleně a je nádherně vydlážděn či vybetonován i ten poslední kousek placu kde by mohl být alespoň záhon či pár menších stromů. (viz např. náměstí České Budějovice a spousta dalších měst) Atd. atd. pak se divte trubky že se otepluje ... Dalším problémem je neskutečné sekání ploch se zelení na anglické trávníky - vše vymydlit až k hlíně .... Pak se divte trubky že se otepluje. To nemluvím o vodních tocích regulované, odvodněné plochy apod. pak se divte trubky že se otepluje. 😀 Vůbec nemusím být inženýrem aby mne takové známé věci sami nedocvakly v makovici.
Pre tých, ktorí dokážu logicky myslieť a uvažovať v (širších) súvislostiach: (Pozor: Vzhľadom k tomu, že na TH-cam už človek nemôže vložiť ani odkazy z Wiky, tak si to tam musíte vyhľadať sami. Proste "ochrana" autorských práv na Internete, no čo narobíte, proste totalita nastupuje.) Doba ľadová: Poslední glaciál (= chladné/chladnejšie počasie) skončil 10 000 let před naším letopočtem. Viď aj - Potopa sveta Viď aj - Zánik Atlantídy
Stredoveké klimatické optimum: Středověké klimatické optimum, resp. Středověká teplá perioda (MWP, Medieval Warm Period) je označení pro středověké období (zhruba 950-1250 n.l.), které se vyznačovalo výrazným oteplením podnebí, především v oblasti Severního Atlantiku, ale souviselo také s dalšími klimatickými změnami té doby v Číně, a jiných zemích. Pravděpodobně ale nešlo o globální jev. Malá doba ľadová: Malá doba ledová je označení pro klimatickou anomálii, která znamenala nejchladnější období za posledních 2000 let. Toto období trvalo přibližně mezi 14. a 19. stoletím. Malá doba ledová vrcholila v 17. století. Toto trochu nepřesné označení ve skutečnosti nemá nic společného s dobou ledovou. Oteplování začalo v 19. století.
Ešte jeden "čriepok do mozaiky": «Golfský proud vykazuje známky kolapsu, tvrdí studie» (ide o článok z českých Noviniek): Majú to celkom dobre vymyslené. Takže najprv globálne otepľovanie údajne kvôli emisiám CO2 vypúšťaným človekom a potom zase globálne ochladenie, ktoré bude vraj následkom globálneho otepľovania. Týmito lžami zataja skutočnú pravdu, a síce nástup ďalšej malej doby ľadovej, a že v oboch prípadoch ide o objektívny/prirodzený proces, s ktorým človek nemá nič spoločné. Súčasný problém ľudstva z hľadiska ekológie spočíva v tom, že ľudstvo nežije v súlade s Prírodou a spôsobuje obrovské globálne znečistenie, v dôsledku ktorých dochádza k lokálnym zmenám biosféry a do určitej miery i klímy (napr. odlesňovanie, zhutňovanie pôdy = povodne, suchá; napr. vedenie vysokého napätia = potenciálne negatívne vplyvy na životné prostredie, napr. pokles zrážok a suchá v danej oblasti).
Hlavným generátorom toho je súčasný globálny konzumný kapitalizmus (vrátane defektného globálneho finančného systému, na ktorom globálny konzumný kapitalizmus stojí), ktorý ohromne plytvá prírodnými zdrojmi, a ktorý je stelesnený predovšetkým západnou Európou na čele s nenažranými USA, kde cca 5% z celkového obyvateľstva planéty spotrebuje asi 40% celkových zdrojov sveta a vyprodukuje asi 30% z celkového odpadu ľudstva. Socializmus bol vo všeobecnosti omnoho viac ekologickejším systémom, okrem iného išlo o spoločnosť, kde sa väčšina obyvateľstva zaobišla bez osobného automobilu, čo je pre dnešnú kapitalistickú spoločnosť západného typu niečo naprosto nepredstaviteľného.
Jiří malik je můj strejda, vym že mi nevěříte:(
Že dělá něco s krajinou je super, ale spousta jeho tvrzení je poněkud zvláštní, nebo špatně uchopená/pochopená. Díky bohu za nadšence, ale když už někde kážu tak si zjistím fakta a neříkám polopravdy, které se mi hodí do krámu. Pokud se teda nechci zdiskreditovat. :/
Měl byste příklad špatného tvrzení? Mě to zajímá, díky
😱😱😱😱ta kr...a jenom prosadzuje co ji urzula v bruslu narido......
Styděl bych se, kdybych s takovými tituly používal v prezentaci novinové články. Fakta: facebook.com/uhlik.je.zivot/
Myslím si, že je pan profesor Žalud užil jako ukázku veřejného mínění. Né jako podklad pro svoji prezentaci. A nebojte se. S takovým přístupem jaký zde udáváte, by titul profesora určitě neobdržel 🙂
Co to je
Dobrý den, nestačilo by kdyby se u ústí meliorací vytvořily nádrže, ze který bych brala voda k závlaze? Alespoň do té doby, než se podaří zmapovat celá republika?
Bohužel nikoli. Nutná synergie mnoha opatření.
Tedy zjednodušit faktory, které způsobují změnu klimatu na skleníkové plyny je velice hrubá chyba. Dokonce bych řekl, že pán úmyslně lže. Kam se mu poděly např. změny příjmu energie ze slunce díky výkyvům oběžné dráhy Země okolo Slunce, způsobující Milankovičovy cykly, pohyb sluneční soustavy v galaxii, pohyby kontinentů, sopečná činnost atd. Přijde mi opravdu nehorázné, že někdo takto lže lidem.
Ano, je to zavádějcí až lživé. Zde jsou faktické informace: facebook.com/uhlik.je.zivot
Nejhorší na tom je že pan Babiš a spol..... si stejně prosadí své a z obyčejných lidí si udělá dojné krávy a chudáky
ekoterorista
děkuji za přednášku,všem zúčastněným,je to asi zoufalej boj,něco takovýho prosadit
První, kdo pochopil , že klima je tvořeno prouděním větru. Škoda, že nepochopil, že zonální proudění je ničeno větrnými turbínami. Za nedostatek deště mohou větrné elektrárny. Jak prosté.
Opravdu nikoli. Klima a mikroklima je opravu nebe a dudy.
Není pravda, že se množství srážek nemění. Měřím si srážky sám a poslední roky už nenaprší ani polovina dlouhodobého průměru. Kdyby se voda v oceánu ohřívala, muselo by logicky pršet stále více. Takže stále větší sucho a teploty na pevnině jsou způsobeny obrovským množstvím větrných turbín (nejen) v západní Evropě. Jak se může někdo domnívat, že nedostatek větru nikomu neublíží? Jak to může dopadnout, když od západu nezafouká?
Nemůžete průměrné množství srážek odvozovat od Vašeho měření v jedné konkrétní lokalitě. Celkový úhrn sráže v ČR zůstává a podle modelů to vypadá, že i zůstane stejný. To že v nějaké lokalitě bude pršet víc a v jiné méně je pravděpodobné, protože se mění charakter srážek, tudíž velmi (VELMI) zjednodušeně budete mít těžší mrak, který spadne celý dřív a někam se už nedostane. Nebo naopak.
Jj, nemluví vůbec pravdu ... plácnul pěknej nesmysl. Zřejmě nějaký omyl. (doufám)
Tak a ti lidé na úřadech, kteří svým přístupem po vstupu do EU (viz 34:34) přispěli ke zhoršování stavu krajiny, se teď změní a budou to dělat dobře. Vážně tomu věříte? Nicméně je zcela jistě dobře, že se o tom takhle mluví. Za vším o čem pan Pitek mluví je spousta práce, klobouk dolů.
Je to demagog. V předchozí přednášce th-cam.com/video/AEtepYuvwyk/w-d-xo.html řekli, že teplota stoupá, kvůli pálení biomasy, kácení stromů, sekání trávy a dokonce i kvůli rozšiřování plochy tmavých střech, parkovišť a slunečních panelů.
Ano, ale ono to souvisí. Jde o komplex jak lesů/zeleně tak právě toho pole. Zoraný pole je po asfaltu druhá nejteplejší plocha kterou lze mít, což samozřejmě ovlivňuje výpar a neschopnost půdy zadržet vodu (+ tu je umělý odvodnění) a to samozřejmě způsobuje i vliv na lokální klima a ve finále na globální. Tady je dokument i s panem Pokorným, kde se věnujou tomu stejnýmu u krajiny jako bylo řečeno zde. th-cam.com/video/a-cHTLPEiRs/w-d-xo.html
@@martinfranek3223 Ano lidé ovlivňují klima, ale je to setina či tisícina stupně - prakticky neměřitelné. Fakta: facebook.com/uhlik.je.zivot
Velké díky, konečně někdo řekl pravdu.
Pro mne jediná možná cesta do budoucna, udržitelné hospodaření
vody je dost
blbečků taky
Vody je pořád stejně na planetě, bohužel distribuce hapruje. Stačí nastudovat data. Nikdo netvrdí, že nebude pršet, nebo dokonce někdy příliš, ale v současné době máme vegetačně nejhorší sucho od Říše římské.
Několik poznámek. Někde už nevím kde, jsem zaslechl, že žádný z klimatických modelů z osmdesátých a devadesátych let už neplatí. Pamatuji si jak naši klimatologové na přelomu tisíciletí po několika rozsáhlých povodních tvrdili, že se budou často opakovat.Už několikrát jsem četl, že globální oteplování bude mít za důsledek další dobu ledovou. Mohl se k tomu třeba vyjádřit. Počet tlakových výší se zvyšuje, množství srážek se nemění. Vysvětlení paradoxu. Na začátku říká jaká fůra vědců u nich pracuje a já neslyšel jedinou skutečně objevnou myšlenku. Všechno co říká jsou pouze aplikace cizích poznatků na místní poměry nebo vypracování grafů na základě cizích zdrojů . Nezlobte se na mě, ale na tohle by měl stačit jeden vedoucí a tým studentů maximálně pár specialistů k ruce a konzultaci. Na protažení čáry a nic jiného v podstatě všechny ty mapky nejsou mi stačí trochu šikovnější orangutan a oni neudělali ani to, ale jen vybrali pět protažení z třicíti. A počítat něco po devětadvaceti týmech když všem to vyšlo víceméně stejně? Proč jako? Další vyhozený prachy tentokrát alespoň ne tímto týmem. Jediný co mi přišlo užitečný jsou ty předpovědi sucha. To má smysl jestli se na to dá ovšem spolehnout. Když se bavili čím nahradit statková hnojiva nezmínil tu asi nejdůležitější, zelené hnojení. Schwarzenegger Trumpa označil jako "wet noodle"
@@fpkbk8588 Abych to vysvětlil s tou extrapolací. Nezpochybňuji erudicí těch, kteří ji dělali, pochybuji o užitečnosti nástroje jako takového. Příklad kdybyste dali před pěti lety spočítat kolik bude mít obyvatel Ukrajina v roce 2023 netrefí to nikdo pokud bude používat pouze vědecké metody kdežto kdybych měl deset šimpanzů mám dost velkou šanci že se některý trefí.
Tak u takového pána by mi bylo ctí pracovat a zvelebovat krajinu. :)
Hmm velmi pěkné video. Vydržel jsem se dívat, ale jen 17 min. Pan Pithart výstižně na začátku pronesl, že žil ve městě a na vesnici se přistěhoval. Kdyby žil celý život na vesnici, tak by viděl jak měšťáci chtějí měnit vesnice - zřizují se průmyslové zóny na rovinách, megalomanské výstavby satelitních měst, nákupních center a jiného zabetonovávání krajiny, který má za následek větší odvod vod ne do půdy, ale do kanalizací.I malé dítě ví , že beton nepropouští vodu .
Prezentace hezká, starost o půdu správná, tam není o čem diskutovat, takhle vypadá správná péče o půdu. Bohužel výsledný návrh ale absolutně zcestný, nejde se podívat na rozlohu a jenom podle toho určit, jestli člověk hospodaří dobře, nebo špatně. Cestou je přestat dotovat dle produkce, ale dle stavu spravované krajiny a odhadu vývoje - tedy dlouhodobě jestli je půda udržitelná, případně se zlepšuje. Zároveň na žádné z těch farem nikdo pořádně neřešil rostlinnou výrobu pro víc, než svoji spotřebu, tam bude realita poněkud složitější, protože nějaká plocha prostě potřeba je...pravda, že ne 500ha jedno pole, to je šílenost.
A kde tomu pan Pitek odporuje? Velké lány logicky neposkytují biodiverzitu, ochranu před větrnou či vodní erozí, atd. V praxi to znamená, že se každých XY hektarů protne remízkem, pruhem květin, nebo třeba řadou solitérních stromů, což všechno poskytuje potravu a úkryt různým živočichům, slouží jako větrolam, zachytává vodu v krajině, atd. Na menší pole se používají menší traktory a další technika, takže se nezhutňuje půda. Zkrátka se těch 500 ha rozdrobí na dvacet políček, kde pořád může být 300 ha pšenice, ale ne v kuse, nýbrž střídané zeleninou, loukou a remízky. Další rok se pšenice posune o políčko dál. Má to i tu výhodu, že pokud nevyjde produkce jedné plodiny, má zemědělec příjem alespoň z těch ostatních, a tím pádem jistotu, že minimálně přežije do dalšího roku. Ve výsledku je pak relativně jedno, jestli polnosti obhospodařuje místní rodina nebo centrální podnik, který má v každé vesnici pobočku (a v ní dvacet krav, místo dvou tisíc na jedné hromadě) a tu místní rodinu zaměstnává. Osobně se ale také přikláním k rodinných statkům. Jednak má člověk ke svému vlastnictví vřelejší vztah, než k práci na cizím (i když v zemědělství je alespoň ten vztah k okolí bydliště), jednak historicky sedláci byli tak trochu hlídač zlovůle státu. Navíc je nesmysl kvůli čtyřiceti rokům zahodit staletou tradici. Vedle toho je u velkých podniků riziko lobování za zákony, které umožní návrat k obrovským lánům. No a samozřejmě větší podnik by logicky neměl dostávat dotace, protože má větší záběr aktivit, snáz dosáhne na různé půjčky, a pokud není schopný bez dotací podnikat v černých číslech, neměl by existovat. I pro ty rodinné firmy by měly dotace být jen taková pomoc na startu, protože dotace jsou cesta do pekel. Když začnete podnikat v jakémkoliv jiném odvětví, dostanete maximálně drobný příspěvek do začátku, a pak už se musíte postarat sám. Když vám vyhoří fabrika, dostanete náhradu jedině v případě, že jste si platil pojistku (někdy ani tak ne). Jinak nemáte pravdu co se té rostlinné produkce týče. Většina rodinných farem vypěstuje podstatně víc, než by sama byla schopná spotřebovat. Vždyť na uživení rodiny stačí relativně malá zahrada. Na pár hektarech směle uživíte dědinu. Navíc na vesnicích si tradičně každý řadu potravin pěstuje sám, takže není problém vozit potraviny do města (což se děje na farmářských trzích, atd.). Pravda, citrusy nebo avokáda se v našich končinách budou pěstovat těžko, ale potravinová soběstačnost není o 100% rozmanitosti. Potravinová soběstačnost je o tom, že v případě výpadku dodávek mi národ neumře hlady, i kdyby se měl na čas uskrovnit. Ale to už je trochu jiné téma :)
@@YamiKisara Otázkou je vždy za jakou cenu...moc dobře to vidím v malém, kdy jednu polovinu zahrady mám prázdnou, na druhé jsou stromy, skalka a podobné nesmysly. Plocha je posekaná za 15 minut, proplétání mezi stromy za 2 hodiny...kdyby se tedy jednalo o jednotky procent, je to ok, ale ta složitost leze do násobků. Pokud má být zemědělství aspoň trochu výdělečné samo o sobě, pak tohle nejde...tedy jde, ale na dotacích to ve velkém zaplatíme všichni
Velice poučné, díky...
chceme mít ekonomický růst a nechceme se v ničem uskromnit, tak si to vyžereme i s úrokama a budeme vděčni za sklenici vody.
Díky za mimořádně zajímavé postupy hospodaření a péči o životní prostředí. Přeji mnoho další inspirace i ostatním.
Bylo by možné u dalších videí hodit slajdy jako stálé okno do videa? Příp. rozdělil obraz na dvě poloviny. Díky
Videa jsou již všechna hotova. Doufám, že vás to neodradí od sledování a že si třeba prezentace otevřete na ploše vedle videa ;)
Další z vědeckých pohledů jež dovedly svět až ke klimatickým změnám pomíjející mnohé aby vyzdvihly "potřebné v zájmu ekonomicky potřebných". Jediný kdo měl trochu smysluplný projev byl až poslední u mikrofonu. S evroským "diktátem" potírajícím regionální specifika vytvářením "nadnárodních" směrnic a zákonů se vracíme k centralizované socialistické koncepci jež výrazně pomohla k dnešním problémům. Našemu parlamentu pak nezbyde než lokajsky odhlasovvat i věci jež nám škodí namísto výrazně redukovat zbytečnou byrokracii. BTW ten zemědělec s mikrofonem v krku by byl slyšet i kdyby ho dal půl metru od sebe takhle se to fakt nedalo poslouchat.
myslím, že můžeme být vděčný za hodně zákonů, který by v Čr bez EU nevznikly :D. Naši lidé si totiž zatím vládnout sami neumí.
@@johnytwo To že to neumíte Vy, neznamená, že to neumí ostatní :)
Docela by me zajimalo, pokud chci koupit pudu, zastavit jeji devastovani vhodnym vodosbernym zpusobem, remizkama, svejlama apod, ale nemuzu na to dostat ani korunu dotaci, mam vse zaplatit ze sve kapsy, a soused treba to vydrancuje a jeste dostane dotaci jako poskozeny? Ja mam vynalozit miliony korun a hodin prace, on dostane? Jak maji nadsenci prijit k pude, pokud nejsou ani uvery na nakup pudy aspon srovnatelne s hypotekama? Max 50%
Na tvorbu mokřadů můžete dostat 80 až 100 procent dotací. Pokud to myslíte vážně. www.dotace.nature.cz/voda-opatreni/revitalizace-odvodnenych-ploch-tune-mokrady-raseliniste.html
Možná by bylo lepší zabírat kamerou grafy a ne přednášejícího.
Celá prezentace je součástí videa - jednotlivé slidy z prezentace jsou tam zapracované, tak snad najdete všechny informace, které chcete.
Panu Brabcovi vzadu lze krásně odezírat ze rtů, když se ho pan Babiš ptá, o co jde... Tak Pan Brabec říká: To jsou takové bláboly, bláboly, že.. o tom se ani nebudu bavit... čas: 2:19 . Jsem rád, že tohle téma zde bylo zmíněno, když tento problém mám hned za humny :-)