วีดีโอ

super si to definoval a opísal, pekne!!

Dozvíme se v tomto kurzu něco nového nad to co máte už tady ve videích?

❤Funguje

Co jsem tak pochopil z vlastní praxe, tak meditace (radsi tomu říkám sezení) hlavně není žádné "svatouškovství", kdy si půlhodinu denně hrajeme na osvícenou bytost - je to ve své podstatě velmi individuální práce, kdy každý si musí najít to svoje, co mu v daném čase a situaci nejlépe sedí. Kupříkladu, já si dokonce během toho sezení někdy i sprostě nadávám, dělám různé grimasy, když to na mě přijde - prostě se nesnažím nic potlačovat, předstírat sám před sebou, do ničeho se stylizovat. Ale možná jsem jen zkur. praču.. tak mě neberte vážně :D

❤Děkuji příteli

Prevence je diskofort, myslete si co chcete, ale v komfortu k růstu nedochází. To je aha moment, co?

Už se do kurzu moc těším. :)

Velice zajímavý host, knížku si pořídím

Radek mě léčí, velmi uklidňuje už i svým krásným hlasem.. ď za podcast

Slabá vůle s ni je to těžké. Vím o cem mluvím 😂

Dobrý den, děláte kurzy?

Vpodstatě stačí si sednout, zavřít oči, trochu se ztišit a nechat pracovat všímavost. Ono ten princip disociace používáme úplně běžně skoro pořád - při té meditaci si to jeden dobře uvědomí. Třeba že ho něco tlačí si vůbec nevšimne, když např. čte blbiny na internetu, nebo kouká na nějaký seriál, zatímco když se uzavře lákavým vjemům, tak najdenou začne "lézt po stropě" :d Z hlediska té instrukce je dobrý vědět, že je OK "lézt po stropě" (jak bylo zmíněno ve videu), dokud to jeden nedisociuje v myšlenkách. A bude asi pravda, že málokdo se do systematické praxe pustí bez toho, aby ho přiměly okolnosti. Dnešní doba internetů je bych řekl "disociativní" víc než kdy dřív.

To je zajímavá myšlenka, že v této meditaci jde vlastně o opak oné disociace. U mě pozoruji aktuálně takové základní těžiště, nebo jak by se to dalo nazvat, kdy si především všímám dvou "typů" neproduktivní snahy - snahu se něčeho zbavit (např. nepříjemného pocitu) a snahu něčeho dosáhnout (typicky popohnat čas při tom sezení :d) Je to neproduktivní snaha, která by se dala připodobnít např. k "tlačení na pilu" nebo k fandění nějakému sportu u televize. Rozumím tomu zhruba tím způsobem, že se tyto "snahy" zvědomují, nebo možná přesnějí - získávám k nim přístup - a místo té disociace /polospánku dojde k něčemu jako "supersociaci" (koukám google nezná :d) v momentě, když získám přístup k té neproduktivní snaze. Jako kdyby člověk "prokouknul" marnost těchto snah a tím se přeruší ten začarovaný kruh odporu /chtění. (Tak tohle asi nikdo nepochopí, co tím myslím :d)

Skvělý rozhovor 😁👍

Děkuji moc ❤

Úplně souhlasím s příkladem plné ledničky. Máma mi dávala věci po starším bratrovi celou ZŠ, mladší sestra už měla vše nové. A člověk si zvykne, že dostane jen to použité, často poškozené atd. To samé bylo i s jídlem atd. A teď poslouchám že svým dětem dopřeji hezké čistě holčičí věci (ano, mám i z druhé ruky, ale na dvorek nebo do parku).. Zařekla jsem se, že u svých dětí tohle opravdu nedovolím...

Poradíte mi co dělat, když jsem hyperaktivní a nedokážu se uvolnit? Dlouhodobý stres mi už způsobil dost potíží a jsem jako křeček v kolečku. Jste klidný a hezky se mi posloucháte. Ale zároveň mi ten čas dýchání přijde směšný . Neumím se uklidnit.

😊 Hodně ščestí přeji .

Krásné jste to vysvetlila jak koukat na muže jako na stát zemi to bylo hezky řečeno ❤😊

Prevence? Co by vysloužilá středoškolská učitelka, již 50 let tvrdím, Že nejdůležitějším předmětem ve škole od první třídy by měl být předmět umění žít. Tlučeme do dětí 1000 informací , ale ty to nejzákladnější se celý život dozvídáme pouze systémem pokus omyl. S pozdravem a díky Dagmar

Dobry den Moc dekuji tahle slova tuhle energii pani Magdaleny jsem potrebovala slyset citit Preji tu nejlepsi citlivost na ceste zivotem Pavla

Když bych popsal svou zkušenost s mditací zaměřenou na dech: Ze začátku ten dech může být dost nepřirozený, protože člověk může mít problém "pozorovat dech" aniž by ho ovlivňoval, kontroloval. Vtip je v tom, že ve skutečnosti se nám může stát, že nepozorujeme dech, ale představu dechu, resp. podvědomě "přemýšlíme" o tom, jestli dýcháme hodně nebo málo, apod. To nám pak brání dostat se do té meditace - mně se osvědčilo nepozorovat tak úplně "dech" - což je ve skutečnosti spíš koncept - tak místo tohoto "konceptu dechu" koncentrovat se na projevy dechu - tedy např. to jak vnímám chlad v nose, nebo jak se mně hýbe břicho apod. Nebo pak také lze pozorovat potřebu dechu, tedy pocity kterých si lze všímat během dechu. Zkrátka je potřeba dostatečné koncentrace a oné všímavosti k těm drobným pocitům, které se odehrávají během dechu, místo toho abysme si dech představovali jako koncept a podvědomě přemýšleli o tom jaký by měl nebo neměl být. Dost také pmůže relaxace a nezapomínat na relaxaci obličeje, s tím se trochu uvolní a "zpřirození" ten samotný dech a začneme normálně dýchat, míst toho abychom si při tom pokusu o meditaci sami sobě dávali umělé dýchání :d Ale je to jenom moje zkušenost - v meditaci je do značné míry vše dost individuální.

Kéž by to,co říkáte slyšelo vedeni nemocnice,kde pracuji.😭

Dobrý den, děkuji za upřímnost!❤️ Vím, o čem mluvíte❤️ Krásný den☺️ Jana

Nemôžem sa ukľudniť, srdce mi rýchle buší, možno časom sa to nápravy . Ďakujem , skúsim viackrát

Každý týden 10 minut rozhodně není víc než hodina mesíčně...

Děkuji ❤

V souvislosti s tou vnitřní svobodou mě napadlo, co když člověku při meditaci "hraje v hlavě" pořád dokola nějaká písnička. Je to nedostatečným soustředěním?

Naprosto úžasný rozhovor. Pan Radek má úžasný přístup ke sportu a pohybu ♥ Naprosto s ním souzním a líbí se mi jeho koncept, protože preferuje zdravý způsob a vztah k pohybu, nikoliv jen po vizuální a rádoby "fitness" stránce a jenom nějaké honitbě za krásou. Víc takových lidí, který by ukazovaly opravdu zdravý přístup k sobě, k tělu a zároveň ale i funkční stránce k tomu, aby člověk zůstal zdravý a pohyb mu pomáhal a ne ho naopak ničil :) Sport a pohyb musí bavit a člověk se u toho musí vždy cítit dobře, pak je to správně, pakliže ale něco dělám a cítím se u toho hrozně, nebaví mě to a jenom něco "drtím" pro něco a odpočítávám minuty do konce, tak to je špatně a takový přístup nevede dlouhodobě ani k fyzické, ale hlavně psychické pohodě a akorát pak lidé neustále něco začínají a končí :). Moc děkuji :) Hezky se to poslouchalo :)

Jo jo kluci vy všichni jezdíte meditovat a tak dále a tak dále. Ale nikdo z vás by nedokázal žít někde v Čechách samotní v chatě bez lidí a bez manželky. Všichni máte jako eso v rukávu kdesi jistý azyl. Takže vlastně lpíte na jistých jistotách. Je to podobné jako cyklistický závodník který by nikdy nejel na kole kolem světa. Vy máte stále kolem sebe ty doprovodné vozy a říkáte že se učíte osvobození. 😅

Správnej týpek

Dnes ve stylu: th-cam.com/video/JyoZM7pccLk/w-d-xo.html

Pro mne moc krátké.

Nevím jestli to bylo o mindfulness meditaci - tam se moc neanalyzuje, spíš se vytváří odstup, pasivní pozorování toho co je, ticho, klid a "prázdný prostor". Ale možná to dělám špatně :D

Ve chvíli kdy jen pomyslím na dech dusím se už nevím co mi pomůže

Skvělá meditace, první pokus byl výborný. Při druhém mě trochu vyrušila reklama. 😂😂

Toto beru jako poslední možnost než se dočista zblázním :) částečně si za stres mohu sama kladením opravdu velkých nároků sama na sebe (proč to člověk pořád dělá?!) Částečně vinou okolí. Ať tak či tak, hranice stresu, špatného spánku a neustálého proudu vlastních myšlenek je neúnosná. Je čas na změnu :)

Dobrý den, pane Dvořáku, cvičí se ta samostatná praxe během absolvování kurzu 40 minut denně v kuse, nebo to lidi cvičí třeba 15 min. ráno, 15 min. v poledne, 15 min. večer? Děkuji, JB

Dobrý den, pane Dvořáku, díky za pěknou meditaci. Je zajímavé, jak častým objektem je při meditačním cvičení právě dech. Jak to vlastně funguje? Pozorujeme něco, co probíhá obvykle na podvědomé úrovni a zároveň v ideálním případě pozorujeme bez ovlivňování (to chce asi trochu tréninku). Souvisí to nějak s pozorováním myšlenek, nebo dokonce s pozorováním "pocitu já" - tedy že pozorování dechu je takovým nácvikem, kdy pozorujeme objekt, který je tak nějak "napůl cesty" mezi vnějším světem a "já", případně mezi vědomím a podvědomím? ("já dýchám" vs. "dýchání")

Moc fajn dík ! Nakonec je vzácné už jen cítit z něčeho pohodu a nemuset se stresovat požadavky okolností. Většinou mám problém přehnané pozornosti, utkvívání myšlenek které mě konstantně trápí i proti mé vůli. Zvažuji, že zkusím další videa a dozvím se víc o tom všem. Děkuji !

Paní umí krásně, srozumitelně vyjádřit tak důležité procesy ve vztahu. Děkuji za Vás.❤

Chápu nutnost reklamy,ale tolik?

Tohle bylo zatím asi nejzajímavější video. Z jiných zdrojů: "It s good enough", "It is as it is" (tohle si někdy říkám při meditaci, v češtině by to bylo trochu kostrbaté)

Co když při meditaci tyto pochyby, chtění, snaha běží spíš jako pocit neklidu nebo napětí - neurčitý, neverbalizovaný...

Bylo mi s Vámi moc dobře 🙏 Eliška je 🔝 děkuji za rozhovor 👏 dala jsem odběr vašemu kanálu a těším se na další rozhovory 😇

Mám vyzkoušené že je to extrémně přínosné (jsem neurotik a mnoho dalšího) a opravdu to dokáže člověka skoro úplně narovnat.. Až jsem si říkal že tak se cítit snad ani nemůžu, protože jsem se tak cítil naposled někdy na Základce.. tak rovnocenně s ostatními. Jenže neumím se dokopat k pravidelnosti cvičení. Btw, dech je pro mě snažší sledovat než myšlenky nebo tělo. Kdybych to měl seřadit tak nejlehčí je pro mě dech, pak tělo a pak myšlenky s pocity. Ale mám za to že největší účinnost na redukci stresu má právě pozorování myšlenek a pocitů z nich plynoucích. Díky za video a gratuluji k 500 odběratelům :)