Nebezpečné vztahy (2019/273) - Nechceme s ním bydlet
ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 26 ก.ย. 2024
- Láska je krásná věc. Dokud se nezvrhne v nenávist. Podívejte se s námi na neuvěřitelné životní příběhy, které začínaly jako idylka a v troskách končí v našem studiu
19102000040273
Já jsem též měla nemocného tátu a podotýkám nebylo to lehké ale nikdy bych ho neopustila a starala bych se o něj i pak. Jenže nemoc byla silnější a vzala mi ho dřív než bych chtěla 🥺dva měsíce po zjištění, umřel... jejich táta stále žije a psychika se dá též léčit
To mě mrzí 🙈😪. Ale, věřte 🙈 že každá situace a stav je jiný.
Občas lepší léčebna a kvalitní přístup.
Po určité době se lidé hroutí a začínají nenávidět okolí i ty své bližní 😪a to je smutné.
Deti maji pravo zit v klidu.
Nabizeji pomoc,a zit ve stresu a pracovat,studovat neni pro ne jednoduche.
Dneska se p.Musil dost dobre neprezentoval.
Helena,jako manzelka se ma postarat.
A muze byt rada,ze ji deti pomuzou.,coz ji nabidli.
Jsem zvědavá, jak dlouho tam Iva s klukama vydrží.
Řeknu vám jedno 🙏.
Dětem se nedivím 🙈, bohužel máma si našla partnera a dávat jim za vinu že chtějí žít svůj život!!
A jak je vychovala tak to má.
Otce bych dala určitě do nějakého léčebného prostředí 🙏🙏🙏a věřím že každý by měl víc energie a lásky .
Je velmi psychicky náročné 🙈pečovat o nemocné lidi... klobouk dolů ❤️🙏. Ale, občas se zamyslet!!! ZA JAKOU CENU!!!! OBROVSKOU 😏😪
A vyčítat dětem že mají tátu 😡a ona né....tak to je problém matky 👍 to nebylo jejich rozhodnutí,ani početí.
Rada pozerám tieto príbehy, vždy som súhlasila s Honzom ako reagoval na dane príbehy, ale teraz ma moja reakcia donútila napísať komentár, pretože nesúhlasím podľa môjho názoru na reakciu p.Musila.Lahko sa hovorí niekomu,kto nežije s takým chorým človekom.Takky to nedokáže posúdiť.Zbytočne povie,ja by som to nikdy neurobil (a).Chápem úplne oboch mladých.Tak isto aj matku.Aj jej ľútosť a obetavosť.Ale tie deti odísť museli,tiež by sa po čase mohli zrutit. PREČO ich odsudzovať?? Tiež môžu chodiť pomáhať, ale vždy je lepšie,keď odídu do svojej domácnosti,kde si uľahčia Keby tam bývali, psychicky by upadli To zbadá aj ich nevlastná sestra po čase a isto odíde aj ona.Jasne som tiež matka bolo by ľúto až k puk úniu srdca, že by ma deti v tom nechali,ale zdravý rozum usúdil by že by som nechcela,aby mi deti trpeli psychicky celé dni,.Vždy lepšie keď len pomôžu a sami potom budú mať kľud po zvysok dní.
Jak to dopadlo?
Nijak, všechny tyto příběhy jsou smyšlené.
Nastěhovala bych si tam Ivu a děti ať si jdou. Dcera může jít na brigádu místo vymetáni klubů.