Jedem pomáhat

Tak co uděláme s načatou sobotou? Řekli jsme si, že by jsme mohli alespoň trošku pomoct lidem zaseženým povodněmi.
A tak jsme v rámci SDH Myslík zbalili svých pár švestek a vyjeli do 75 km vzdáleného Zátoru.
Úkol zněl jasně. Nařezat a naštípat co nejvíce dřívi, aby měli čím topit během zimy.
No hned nás napadlo, že i když si 6 lidech máknem, moc toho buhužel nezmůžem.
A pak se ukázalo, že svět stále není až tak špatný a tak se nás tam sjelo minimálně 40.
Mnozí z nich byli místni, jichž se povodeň až tak nedotkla a pravidelně pomáhali sousedům a známým. Mnozí z nich byli z širokého okolí a většina se tam vrací pravidelně víkend co víkend.
A všem patří má hluboká poklona za to, že si dokáží ze svého volna a času k odpočinku kus ukrojit a obětovat ho lidem, jenž potřebují naší pomoc. A to zcela nezištně bez nároku na odměnu, jen za to kouzelné slovíčko děkuji. To jsou pro mě praví hrdinové.