Super vídeo! Jenom: bota zůstává botou nebo podrážkou? Nerozumím. Bota - zapato, podrážka - suela... jakože od soler indikativ je suele a subjunktiv suela? Miluju mnemotechnické pomůcky, ale tuhle jsem nějak nepobrala. Zajímá mě to.
¡Hola! ¡Claro que sí! Myslím to tak, že sloves typu bota, která při převodu do indefinida zachovají všude stejný kmen (encontrar = encontré, encontraste, encontró encontramos... - všude je "o") budou do subjuntivu projektovat zase jen tu botu (a "nosotros, vosotros", typicky vyčleňovaná z boty, budou dle infinitivu -que encontremos, encontréis - zase "o"). Výsledek bude "encuentre, encuentres, encuentre, encontremos, encontréis, encuentren" = čistokrevná bota i v subjuntivu. Oproti tomu sloveso typu bota na "ue" (je-li tato slabika zároveň přízvučná) při převodu na indefinido vytvoří takovou "podrážku", tj. pás "jinak stavěných tvarů v 3. osobách" (př. dormir: dormí, dormiste, ale dUrmió, dormimos, dormisteis, ale dUrmieron = podrážka typu "u"), a takové sloveso tuto proměnu promítne do subjuntivu - paradoxně do jiných osob - a výsledek je: duerma, duermas, duerma, dUrmamos, dUrmáis, duerman. Jde o to, že v subjuntivu celkově vzato zůstávají botou, ale pokud tvoří v indefinidu podrážku (3. osoby se vymykají jak infinivivu /o/ tak změně na dvoujhlásku /ue/ a vzniká u nich jen "u"), tak se to promítne i do osob mimo botu v subjuntivu (což jsem možná mohla rovnou formulovat takto jednodušeji... 🤔 ) Snad se mi podařilo to objasnit - a kdyby ne, určitě se ptej dál! ¡Estamos en contacto! :)
Omlouvám se, nešlo mi odpovědět na odpověď. Eh, na mě moc složité, já tomu třebas úplně nerozumím s tou botou, ale to nevadí, každý má to caminito v mozku jiné a to je právě to skvělé, jak jsme různorodí. :) Proč vlastně zrovna bota? Su zvědavá a zajímá mě, jak tahle mnemotecnia vznikla.
Bota se u řady nepravidelných sloves používá proto, že někomu pomáhá nakreslit si ji kolem tvarů, které se mění (o-ue; e -ie, e-i). Když se napíší do dvou sloupečků vedle sebe jednotná a množná čísla, a obtáhnou se do jedné "bubliny" ty tvary přejímající změnu (a ideálně dokreslí-li se tkaničky a podrážka a tak..) , tak se to mnoha lidem s vizuální pamětí dobře pamatuje. No a já jsem si k tomu dovymyslela, že když některá taková slovesa převedeme do indefinida, tak proměna zůstává jen v tom, co v rámci boty byla podrážka - a třeba dětem na tabuli ve škole namaluju tu podrážku s trčícími hřebíčky (toho "žraloka") ... :) Nevím, jestli to trošku pomohlo k představě, co má být bota a podrážka...? ¡Saludos!
Super vídeo! Jenom: bota zůstává botou nebo podrážkou? Nerozumím. Bota - zapato, podrážka - suela... jakože od soler indikativ je suele a subjunktiv suela? Miluju mnemotechnické pomůcky, ale tuhle jsem nějak nepobrala. Zajímá mě to.
¡Hola! ¡Claro que sí!
Myslím to tak, že sloves typu bota, která při převodu do indefinida zachovají všude stejný kmen (encontrar = encontré, encontraste, encontró encontramos... - všude je "o") budou do subjuntivu projektovat zase jen tu botu (a "nosotros, vosotros", typicky vyčleňovaná z boty, budou dle infinitivu -que encontremos, encontréis - zase "o"). Výsledek bude "encuentre, encuentres, encuentre, encontremos, encontréis, encuentren" = čistokrevná bota i v subjuntivu.
Oproti tomu sloveso typu bota na "ue" (je-li tato slabika zároveň přízvučná) při převodu na indefinido vytvoří takovou "podrážku", tj. pás "jinak stavěných tvarů v 3. osobách" (př. dormir: dormí, dormiste, ale dUrmió, dormimos, dormisteis, ale dUrmieron = podrážka typu "u"), a takové sloveso tuto proměnu promítne do subjuntivu - paradoxně do jiných osob - a výsledek je: duerma, duermas, duerma, dUrmamos, dUrmáis, duerman.
Jde o to, že v subjuntivu celkově vzato zůstávají botou, ale pokud tvoří v indefinidu podrážku (3. osoby se vymykají jak infinivivu /o/ tak změně na dvoujhlásku /ue/ a vzniká u nich jen "u"), tak se to promítne i do osob mimo botu v subjuntivu (což jsem možná mohla rovnou formulovat takto jednodušeji... 🤔 )
Snad se mi podařilo to objasnit - a kdyby ne, určitě se ptej dál! ¡Estamos en contacto! :)
Omlouvám se, nešlo mi odpovědět na odpověď. Eh, na mě moc složité, já tomu třebas úplně nerozumím s tou botou, ale to nevadí, každý má to caminito v mozku jiné a to je právě to skvělé, jak jsme různorodí. :) Proč vlastně zrovna bota? Su zvědavá a zajímá mě, jak tahle mnemotecnia vznikla.
Bota se u řady nepravidelných sloves používá proto, že někomu pomáhá nakreslit si ji kolem tvarů, které se mění (o-ue; e -ie, e-i). Když se napíší do dvou sloupečků vedle sebe jednotná a množná čísla, a obtáhnou se do jedné "bubliny" ty tvary přejímající změnu (a ideálně dokreslí-li se tkaničky a podrážka a tak..) , tak se to mnoha lidem s vizuální pamětí dobře pamatuje. No a já jsem si k tomu dovymyslela, že když některá taková slovesa převedeme do indefinida, tak proměna zůstává jen v tom, co v rámci boty byla podrážka - a třeba dětem na tabuli ve škole namaluju tu podrážku s trčícími hřebíčky (toho "žraloka") ... :) Nevím, jestli to trošku pomohlo k představě, co má být bota a podrážka...? ¡Saludos!
@@SpanelskeSlunce pro mě neuchopitelné, ale to už je o mně, protože #blind. Jinak parádní. :-) Gracias por la explicación. :-)