Opět ... díky za výborný rozhovor. Pánové jsou oba velmi sympatičtí. Přidám svoji osobní zkušenost. Netýká se zkušeností s prostředím vietnamských rodiny a kultury, ale zkušeností z J. Koreje. Z J.K. byl můj "učitel", který se svým způsobem stal mým druhým tátou. Nechci popisovat souvislosti, bylo by to složité. Patřil jsem do jejich rodiny. Byl jsem součástí této rodiny a širší komunity rodiny. Stejně jako u nás, se i tam liší uvnitř rodiny, podle toho, jaké osobnosti se v rodině potkaly. Podobně jako ve Vietnamu funguje i v J.K. velký vliv rodiny i širší vliv rodiny. Je tam velká úcta ke starším příslušníkům rodiny. Vztahy ... uvnitř rodiny, tak co jsem zažil ... neexistovalo něco jako podřízenost, poslušnost. Můj "učitel" a jeho žena žili ve vyváženém vztahu a i ve stáří sobě prokazovali nejen lásku, ale i velkou úctu. Ženy uvnitř rodiny měly velký vliv a slovo, avšak na venek vystupoval vždy jako "hlava" rodiny muž. Co jsem nezažil, tak "povinný" úsměv, slušnost za každou cenu ... Velmi se mi líbila pospolitos uvnitř širší rodiny. Vzájemná podpora. Rodiny znají své předky, X pokolení do minulosti. Co mne však vždy vadilo, že se i minulost rodin ... vzájemné vztahy se z minulosti dlouhodobě promítaly do současnosti ... jinak řečeno ... před 200 lety si dvě rodiny něco provedly a pamatují si to dodnes. Málem ... jsem se tam i oženil, ale nestalo se tak, protože jsem cítil, že se nedokážu podřídit ve všem této kultuře. Vadila mi ta "uzavřenost", kdy já byl sice vítanou a milovanou výjimkou, ale pokud by si některá z dívek v té rodině našla Evropana, tak by se rodina snažila toto rozmluvit, nebo překazit. Takto se rodina chovala, ač už delší dobu žila v Evropě. Připadalo mi, jako bych žil v J.Koreji obklopené Evropou. Uzavřenost této komunity. Dodnes se však cítím a jsem součástí rodiny mého "učitele". Jeho dcery a syn mne berou jako bratra. Přesto ... asi to, v jakém prostředí jsme vyrostli zabránilo tomu, abych nebyl "jen" bratr, ale třeba manžel jedné z těchto dcer mého "učitele". Nechci, aby to vzbudilo nějaký negativní názor ... já nektitizuji zvyklosti a kulturu, ale pouze vyjadřuji svoji zkušenost, že velká uzavřenost komunity ... v Evropě ... proti okolí ... mne velmi vadila. Mám Vietnamce i Korejce rád. Jsou pracovití, slušní ... chápu je jako své spoluobčany, sousedy v obcích, městech ... třeba ta korejská komunita je ještě více uzavřená a jak to slušně říct ... já tu jsem doma. Nedělám rozdíly mezi lidmi podle barvy kůže, ale podle toho jak žijí ... a takto stejně asijská komunita nás nevnímá. Když si jedna z dcer mého "učitele" našla partnera Moraváka ... byl velký problém uvnitř rodiny, kdy jí to rodina rozmlouvala a to byla i příčina, proč jsem se rozešel s druhou dcerou mého "učitele". Svým vlivem uvnitř rodiny jsem zabránil tomu, aby dále rozmlouvali své dceři ... sestře, neteři ... vztah s Moravákem. Nakonec se vzali, jsou šťastní, mají tři děti ... ale mne to absolutně odradilo. Dodnes do této rodiny patřím, ač sám mám již i svoji rodinu. Domnívám se, že každý kdo si najde partnera z asijské komunity, se musí smířit s touto uzavřeností. Sice takovou uzavřenost chápu ... ale nedokázal bych žít v prostředí ... tady ... u nás doma ... kdyby rodina partnerky sice přijala mne, ale nepřijímá moje okolí a straní se tomu okolí. Napadá mne otázka. Kolik rodin našich spoluobčanů z Vietnamu, Číny, J.Koreje ... se např. účastní společenských akcí? Plesy, tancovačky, společenských setkání, kde jsou třeba rodiče s dětmi?
Já si ještě pamatuju postoj mnoha Čechů k Vietnamcům z doby, kdy k nám začali emigrovat. To, co jsem viděla, bylo někdy opravdu otřesné. Než si Češi uvědomili, že v podnikání a pracovní morálce si je všichni Vietnamci mohou namazat na chleba. Moje dcera měla v Abu Dhabí 1984 kamarádku Lani ( Arabku), Nadine (Pákistánku), Miyuki (Japonsku) a černo černého chlapečka - až tak do stříbrna ze Súdánu. Teď žijeme už 30 let v Kalifornii a moji vnuci mají kamarády všech národností a barev. Nejlepší kamarád mého staršího vnuka je Korejec. Je geniální. Nejchytřejší z celé školy. Ale denně přijdou k nám domů děti všech barev. Je to příjemné.
Velmi prijemny rozhovor, ..... klikol som akoze na chvilu pozriem ....... a dopozeral som to nakoniec cele. Mam rad, ked su ludia slusní, rozvazni a privetivi.
Děkujeme a ještě doporučujeme další díl, kde se na míšené vztahy díváme očima Vietnamek, které mají českého/slovenského partnera :) th-cam.com/video/hpMd53jLTgQ/w-d-xo.html
Velmi zaujimavy rozhovor 👍. Je nesporne, ze do vztahu s partnerom je nevyhnutne poznat, vediet z akej kultury, ci rodiny pochadza. Som ludska bytost zijuca v 21.stor, v civilizovanej casti sveta, vdaka ktoremu uvazujem inak ako ti, ktori ziju a udrzuju “prisne bigotne dogmy minulosti”. Nezabudanie - tradicie su 👍👍👍, ale zit a uvazovat ako “v dobe kamennej”, ked sme sa vyvojom dostali do 21.stor je rovnako zle a aj nebezpecne.
Velmi fajn rozhovor. dozvedela som sa vela noveho. pre mna nepoznaneho-.Ja sama zijem v zmiesanom manzelstve. konkretne s arabom, vela veci mame s vietnamskymi manzelstvami spolocnych. DAKUJEM
Porovnání rozvodovosti v České republice a Vietnamu Pro srovnání míry rozvodovosti mezi Českou republikou a Vietnamem můžeme nahlédnout na nejnovější dostupné statistické údaje pro obě země. Míra rozvodovosti se obvykle měří jako počet rozvodů na 1 000 obyvatel ročně. Česká republika Míra rozvodovosti: Míra rozvodovosti v České republice byla v posledních letech relativně vysoká ve srovnání s celosvětovým průměrem. V posledních letech se míra pohybovala kolem 2-3 rozvodů na 1 000 obyvatel ročně. Trendy: Míra rozvodovosti v ČR vykazuje mírné výkyvy, ale v posledních několika desetiletích zůstává trvale vysoká. Česká republika často patří mezi evropské země s nejvyšší mírou rozvodovosti. Vietnam Míra rozvodovosti: Míra rozvodovosti ve Vietnamu je ve srovnání s Českou republikou nižší. Poslední údaje ukazují míru přibližně 1-2 rozvodů na 1 000 obyvatel ročně. Trendy: Ačkoli je míra stále nižší než v mnoha západních zemích, ve Vietnamu dochází k postupnému nárůstu rozvodovosti, což odráží měnící se společenské normy a ekonomické podmínky. Srovnání Rozdíl v míře: Česká republika má vyšší míru rozvodovosti (2-3 na 1 000 obyvatel) ve srovnání s Vietnamem (1-2 na 1 000 obyvatel). Společenské faktory: Rozdíly lze přičíst různým faktorům, včetně kulturních norem, právních rámců, ekonomických podmínek a společenských postojů k manželství a rozvodu. Trendy: Obě země vykazují vzestupný trend v míře rozvodovosti, ačkoli nárůst je výraznější a stabilnější v České republice. Klíčové faktory ovlivňující míru rozvodovosti Kulturní postoje: V České republice přispívají liberálnější postoje k rozvodům k vyšší míře rozvodovosti. Naopak ve Vietnamu tradiční konzervativní kulturní normy rozvod spíše odrazují. Právní a ekonomické faktory: Snazší právní procesy pro rozvod a ekonomická nezávislost, zejména u žen, mohou zvýšit míru rozvodovosti. Česká republika má oproti Vietnamu zjednodušenější právní proces a vyšší ekonomickou nezávislost. Urbanizace a modernizace: Obě země zažívají urbanizaci, ale v České republice je tento proces pokročilejší, což často souvisí s vyšší mírou rozvodovosti kvůli změnám životního stylu a stresovým faktorům. Závěr Míra rozvodovosti v České republice je výrazně vyšší než ve Vietnamu. Tento rozdíl je ovlivněn kombinací kulturních, ekonomických a právních faktorů. Ačkoli obě země zaznamenávají nárůst míry rozvodovosti, rozsah a kontext těchto změn se výrazně liší.
A ešte túto štatistiku ovplyvňuje jeden zásadný faktor, ktorý sa do štatistiky rozvodov nedostal a bolo by toho v Českej a Slovenskej spoločnosti ešte oveľa viac, Jedná sa o fakt, že dnes ľudia žijú len ako partner a partnerka ( čiže na psiu knižku). Kdežto vo Vietname asi nie.
Česká rozvodovost je přes 50%. Ve skutečnosti je to mnohem více, protože Češi spolu žijí na černo. Na psí knížku. Ve Vietnamu rozvodovost stoupla na 1,4%. OBROVSKÝ ROZDÍL.
@@janabielikova9937 Ano, to je pravda, že existuje velmi málo rodin, kdy žije pár na "psí knížku". Může se stát, že papírově nejsou sezdaní, ale minimálně musí proběhnout svatba ve smyslu nějaké hostiny, kdy se sejdou obě rodiny, rodiče obou stran oficiálně stvrdí sňatek a širokému příbuzenstvu a přátelům se dá najevo, že ti dva spolu budou teď žít a založí spolu rodinu..
Česká rozvodovost je přes 50%. Ve skutečnosti je to mnohem více, protože Češi spolu žijí na černo. Na psí knížku. Ve Vietnamu rozvodovost stoupla na 1,4%. OBROVSKÝ ROZDÍL. (V Rusku je morálka nejhorší. 80% manželství končí rozvodem.
No tak já jsem Čech ženatý už 27 let s Českou holkou a to že je to stejná kultura vůbec neznamená že ty rodiny jsou nutně stejné já měl výchovu vysloveně nečeskou táta mě vychovával v duchu jiných hodnot spíše vojenských a ještě ne českých , ale podle Francouzké armády kde sloužil. Tak že ty rozdíly nejsou jen v rámci komunit je to hodně individuální a to že jste ze stejného prostředí neznamená že k sobě nebudete mít třeba dál než lidé z komunit různých. Ty rozdíly jsou pak ve vztahu hodně znát.
Ma Vietnamska pritelkyne (narozena ve vietnamu, zijici v CR bez rodiny) neni poslusna - moje zkusenost. Velmi tvrda , prisna a muz musi plnit jeji potreby jinak je problem. Dokaze byt mila a ve vterine velmi neprijemna. Neprojevuji prilis emoce jednak na verejnosti a v soukromi velmi omezene. Ovsem jsou pracovite a v domacnosti neuveritelne pracovita... Takze neni vse "idealni" a nekdy je velmi slozite s takovou zenou zit ve smyslu nerespektovani osobnich hranic (povazuje za normalni kontrolovat muze, lezt do telefonu, apod - cesky muz toto povetsinou povazuje za spatnou vlastnost) Volny cas travi nejcasteji doma, nebo v nakupech (bezna dovolena v ni vyvolava spise stress - pro pochopeni na prvni dovolene byla az se mnou) Zarlivostni sceny ci urazky prijdou pokud ji clovek rozcili (velmi ostry jazyk - pripadne vymyslene neexistujici scenare) Vychova deti: je hlasita az "agresivni" (ne fyzicky) Ma velka ocekavani od muze - ktere je slozite vzdy naplnit. Takze zvazte jestli pujdete do smiseneho vztahu - nemusi to vzdy byt prochazka ruzovym sadem :D PS: viza uz mela
Moc děkuju za upřímný komentář. Můžu se zeptat, zda přijela do ČR už jako dospělá, nebo se řadí k tzv. banánovým dětem? V podcastu Honza i Ondra zmiňovali, jaký je rozdíl mezi "Vietnamkami z Vietnamu" (co přijely v dospělosti) a "Vietnamkami z Evropy" (co tu vyrůstají od malička). Samozřejmě se takové chování může objevit i u Vietnamek banánových dětí - některé chování může mít kulturní podtext, některé spíš svědčí o charakteru člověka bez ohledu na původ. Každopádně moc děkuju za upřímný komentář. Je důležité, že sdílíte i ty méně příjemné zkušenosti, aby měli případní další uchazeči o vietnamské ženy reálná očekávání :)
Nemám zkušenost s žádnou Vietnamkou, ale s charakteristikami, které popisujete, mám bohaté zkušenosti s (nejednou) Češkou. Mohou to být spíš projevy dětského traumatu až poruchy osobnosti (narcistická, histrionská, hraniční). Asi neměla zrovna ideální dětství, že?
To je dobrá poznámka, Češi si představuji život s Vietnamkou pomalu jak se služkou. A taky je dost rozdíl kde je narozená jestli tady nebo ve Vietnamu a taky jestli se drží hodně ve vietnamské komunitě a nebo dokáže být i mezi Čechy. Já jsem třeba napůl Vietnamec, ale žil jsem většinu života jen v české rodině, tak měl jsem i méně blízko k vietnamské části a narozdíl od pánů ve videu jsem víc pro české jídlo a i ženy, což ta vietnamská rodina nedokáže úplně zkousnout a pořád jsou pokusy o to ke mně dostat Vietnamku a to i tu z Vietnamu, ale čím víc toho vím o vietnamské kultuře a chování, tak mě to naopak odrazuje, což je přesný opak těch Čechů co nemají kořeny s Vietnamci, neví ty rozdíly a přirozeně je táhne ta exotika z jejich pohledu.
V kazde kulture bude spetka takovych a onakych. My cesi mame vetsinou vice volnosti v rozhodovani - ale taky za zivot nasekame spoustu chyb (to je pak treba videl na rozvodovosti).. Nemyslim, ze kazdy cech hleda vietnamku "za sluzku" - chemie a sympatie. I kdyz zrejme budou muzi (v kazde kulture) kteri mohou zneuzivat dobrocinnosti druheho partnera (pak to neni partnersky vztah). Kazdy milujici partner se o druheho stara, podporujeho ze srdce a to by melo byt vzajemne. Asi historicky (valka, ekonomicka situace) generace rodicu ma silny vliv ovlivnovani jejich potomku. To je pravda, ze i demograficky se to velmi lisi. Ceske zeny jsou stejne fajn jako vietnamske pokud se vzajemne podporujete jde vse.. Ovsem pokud pres svoji vychovu nevidite, ze existuji odlisnosti jinde a je treba vzajemna TOLERANCE - asi to bude problem... Proto myslim, ze z tohodle pohledu je kazdy mezi-kulturni vztah casto orisek
LOL cech rozumi cestine .... ja rozumim Vietnamske anglictine , to je teprve sranda ;-) .... jasne je to vec inteligence, umim se vcitit do toho, ze nekdo neumi jazyk a tak casto ciznec neco popise slovy, co zna a clovek nesmi mluivit slozitou cestinou, konec koncu, kdyz si delam srandu z Prazaku, tak mluvim tak, ze mi nerozumi ani slovo ;-) ... protoze Prazaci taky neumi cersky ;-) Vietnamsky se ucit nema smysl, Ostravaky VN si nerozumi s Prazskym a kdyz jsem zil ve Vietanmu, tak VN z Hanoje nerozumel tem ze Saigonu - a neustale opakovali vety, aby se nejak domluvili - ucit VN se teda nema vubec smysl ;-) - mame google translator ;-) A rikal jsme to uz v SAPA, ze stari VN basni o Vietnamu, ktery uz davno neexistuje a kazdy rok byl uplne jiny, nebot se silene meni a jejich udajna VN moralka je neco, co tam mozna bylo pred 80 lety, ale jo je rozdil vesnice a mesto.
Opět ... díky za výborný rozhovor. Pánové jsou oba velmi sympatičtí. Přidám svoji osobní zkušenost. Netýká se zkušeností s prostředím vietnamských rodiny a kultury, ale zkušeností z J. Koreje. Z J.K. byl můj "učitel", který se svým způsobem stal mým druhým tátou. Nechci popisovat souvislosti, bylo by to složité. Patřil jsem do jejich rodiny. Byl jsem součástí této rodiny a širší komunity rodiny. Stejně jako u nás, se i tam liší uvnitř rodiny, podle toho, jaké osobnosti se v rodině potkaly. Podobně jako ve Vietnamu funguje i v J.K. velký vliv rodiny i širší vliv rodiny. Je tam velká úcta ke starším příslušníkům rodiny. Vztahy ... uvnitř rodiny, tak co jsem zažil ... neexistovalo něco jako podřízenost, poslušnost. Můj "učitel" a jeho žena žili ve vyváženém vztahu a i ve stáří sobě prokazovali nejen lásku, ale i velkou úctu. Ženy uvnitř rodiny měly velký vliv a slovo, avšak na venek vystupoval vždy jako "hlava" rodiny muž. Co jsem nezažil, tak "povinný" úsměv, slušnost za každou cenu ... Velmi se mi líbila pospolitos uvnitř širší rodiny. Vzájemná podpora. Rodiny znají své předky, X pokolení do minulosti. Co mne však vždy vadilo, že se i minulost rodin ... vzájemné vztahy se z minulosti dlouhodobě promítaly do současnosti ... jinak řečeno ... před 200 lety si dvě rodiny něco provedly a pamatují si to dodnes. Málem ... jsem se tam i oženil, ale nestalo se tak, protože jsem cítil, že se nedokážu podřídit ve všem této kultuře. Vadila mi ta "uzavřenost", kdy já byl sice vítanou a milovanou výjimkou, ale pokud by si některá z dívek v té rodině našla Evropana, tak by se rodina snažila toto rozmluvit, nebo překazit. Takto se rodina chovala, ač už delší dobu žila v Evropě. Připadalo mi, jako bych žil v J.Koreji obklopené Evropou. Uzavřenost této komunity. Dodnes se však cítím a jsem součástí rodiny mého "učitele". Jeho dcery a syn mne berou jako bratra. Přesto ... asi to, v jakém prostředí jsme vyrostli zabránilo tomu, abych nebyl "jen" bratr, ale třeba manžel jedné z těchto dcer mého "učitele". Nechci, aby to vzbudilo nějaký negativní názor ... já nektitizuji zvyklosti a kulturu, ale pouze vyjadřuji svoji zkušenost, že velká uzavřenost komunity ... v Evropě ... proti okolí ... mne velmi vadila. Mám Vietnamce i Korejce rád. Jsou pracovití, slušní ... chápu je jako své spoluobčany, sousedy v obcích, městech ... třeba ta korejská komunita je ještě více uzavřená a jak to slušně říct ... já tu jsem doma. Nedělám rozdíly mezi lidmi podle barvy kůže, ale podle toho jak žijí ... a takto stejně asijská komunita nás nevnímá. Když si jedna z dcer mého "učitele" našla partnera Moraváka ... byl velký problém uvnitř rodiny, kdy jí to rodina rozmlouvala a to byla i příčina, proč jsem se rozešel s druhou dcerou mého "učitele". Svým vlivem uvnitř rodiny jsem zabránil tomu, aby dále rozmlouvali své dceři ... sestře, neteři ... vztah s Moravákem. Nakonec se vzali, jsou šťastní, mají tři děti ... ale mne to absolutně odradilo. Dodnes do této rodiny patřím, ač sám mám již i svoji rodinu. Domnívám se, že každý kdo si najde partnera z asijské komunity, se musí smířit s touto uzavřeností. Sice takovou uzavřenost chápu ... ale nedokázal bych žít v prostředí ... tady ... u nás doma ... kdyby rodina partnerky sice přijala mne, ale nepřijímá moje okolí a straní se tomu okolí. Napadá mne otázka. Kolik rodin našich spoluobčanů z Vietnamu, Číny, J.Koreje ... se např. účastní společenských akcí? Plesy, tancovačky, společenských setkání, kde jsou třeba rodiče s dětmi?
Já si ještě pamatuju postoj mnoha Čechů k Vietnamcům z doby, kdy k nám začali emigrovat. To, co jsem viděla, bylo někdy opravdu otřesné.
Než si Češi uvědomili, že v podnikání a pracovní morálce si je všichni Vietnamci mohou namazat na chleba.
Moje dcera měla v Abu Dhabí 1984 kamarádku Lani ( Arabku), Nadine (Pákistánku), Miyuki (Japonsku) a černo černého chlapečka - až tak do stříbrna ze Súdánu.
Teď žijeme už 30 let v Kalifornii a moji vnuci mají kamarády všech národností a barev. Nejlepší kamarád mého staršího vnuka je Korejec. Je geniální. Nejchytřejší z celé školy. Ale denně přijdou k nám domů děti všech barev. Je to příjemné.
To je krásné, že máte tak pestré. Je skvělé mít možnost poznávat a inspirovat se od dalších kultur! :)
Velmi prijemny rozhovor, ..... klikol som akoze na chvilu pozriem ....... a dopozeral som to nakoniec cele. Mam rad, ked su ludia slusní, rozvazni a privetivi.
Tak to mě moc těší, že jste dokoukal do konce! 😊
Dobre se to poslouchalo. Diky za nove informace 👍🙂
Děkujeme a ještě doporučujeme další díl, kde se na míšené vztahy díváme očima Vietnamek, které mají českého/slovenského partnera :) th-cam.com/video/hpMd53jLTgQ/w-d-xo.html
Nádherný rozhovor 😍🥰🥰🥰🥰🥰 máme se od nich ještě hodně učit, velice úžasná kultura, mám je moc ráda ☘🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻
Moc děkujeme! 🥰🥰🥰
Ted me to algorithm doporučil. Diky. Mam odber. Ulozeno
Bezi me jinde stream
Velmi zajímavý díl! Skvělá práce 👍🏼🔥
Děkujemeee!
Kluci byli jste úžasní❤❤😊
Povídali moc hezky a sdíleli spoustu zajímavých poznatků, že? :)
Velmi zaujimavy rozhovor 👍. Je nesporne, ze do vztahu s partnerom je nevyhnutne poznat, vediet z akej kultury, ci rodiny pochadza. Som ludska bytost zijuca v 21.stor, v civilizovanej casti sveta, vdaka ktoremu uvazujem inak ako ti, ktori ziju a udrzuju “prisne bigotne dogmy minulosti”. Nezabudanie - tradicie su 👍👍👍, ale zit a uvazovat ako “v dobe kamennej”, ked sme sa vyvojom dostali do 21.stor je rovnako zle a aj nebezpecne.
Velmi fajn rozhovor. dozvedela som sa vela noveho. pre mna nepoznaneho-.Ja sama zijem v zmiesanom manzelstve. konkretne s arabom, vela veci mame s vietnamskymi manzelstvami spolocnych. DAKUJEM
Děkujeme! Jsme rádi, že byl rozhovor přínosný a že jste se dozvěděla něco nového ☺
vyborny rozhovor
Děkujeme! ☺
Porovnání rozvodovosti v České republice a Vietnamu
Pro srovnání míry rozvodovosti mezi Českou republikou a Vietnamem můžeme nahlédnout na nejnovější dostupné statistické údaje pro obě země. Míra rozvodovosti se obvykle měří jako počet rozvodů na 1 000 obyvatel ročně.
Česká republika
Míra rozvodovosti: Míra rozvodovosti v České republice byla v posledních letech relativně vysoká ve srovnání s celosvětovým průměrem. V posledních letech se míra pohybovala kolem 2-3 rozvodů na 1 000 obyvatel ročně.
Trendy: Míra rozvodovosti v ČR vykazuje mírné výkyvy, ale v posledních několika desetiletích zůstává trvale vysoká. Česká republika často patří mezi evropské země s nejvyšší mírou rozvodovosti.
Vietnam
Míra rozvodovosti: Míra rozvodovosti ve Vietnamu je ve srovnání s Českou republikou nižší. Poslední údaje ukazují míru přibližně 1-2 rozvodů na 1 000 obyvatel ročně.
Trendy: Ačkoli je míra stále nižší než v mnoha západních zemích, ve Vietnamu dochází k postupnému nárůstu rozvodovosti, což odráží měnící se společenské normy a ekonomické podmínky.
Srovnání
Rozdíl v míře: Česká republika má vyšší míru rozvodovosti (2-3 na 1 000 obyvatel) ve srovnání s Vietnamem (1-2 na 1 000 obyvatel).
Společenské faktory: Rozdíly lze přičíst různým faktorům, včetně kulturních norem, právních rámců, ekonomických podmínek a společenských postojů k manželství a rozvodu.
Trendy: Obě země vykazují vzestupný trend v míře rozvodovosti, ačkoli nárůst je výraznější a stabilnější v České republice.
Klíčové faktory ovlivňující míru rozvodovosti
Kulturní postoje: V České republice přispívají liberálnější postoje k rozvodům k vyšší míře rozvodovosti. Naopak ve Vietnamu tradiční konzervativní kulturní normy rozvod spíše odrazují.
Právní a ekonomické faktory: Snazší právní procesy pro rozvod a ekonomická nezávislost, zejména u žen, mohou zvýšit míru rozvodovosti. Česká republika má oproti Vietnamu zjednodušenější právní proces a vyšší ekonomickou nezávislost.
Urbanizace a modernizace: Obě země zažívají urbanizaci, ale v České republice je tento proces pokročilejší, což často souvisí s vyšší mírou rozvodovosti kvůli změnám životního stylu a stresovým faktorům.
Závěr
Míra rozvodovosti v České republice je výrazně vyšší než ve Vietnamu. Tento rozdíl je ovlivněn kombinací kulturních, ekonomických a právních faktorů. Ačkoli obě země zaznamenávají nárůst míry rozvodovosti, rozsah a kontext těchto změn se výrazně liší.
A ešte túto štatistiku ovplyvňuje jeden zásadný faktor, ktorý sa do štatistiky rozvodov nedostal a bolo by toho v Českej a Slovenskej spoločnosti ešte oveľa viac, Jedná sa o fakt, že dnes ľudia žijú len ako partner a partnerka ( čiže na psiu knižku). Kdežto vo Vietname asi nie.
Česká rozvodovost je přes 50%. Ve skutečnosti je to mnohem více, protože Češi spolu žijí na černo. Na psí knížku.
Ve Vietnamu rozvodovost stoupla na 1,4%.
OBROVSKÝ ROZDÍL.
@@janabielikova9937 Ano, to je pravda, že existuje velmi málo rodin, kdy žije pár na "psí knížku". Může se stát, že papírově nejsou sezdaní, ale minimálně musí proběhnout svatba ve smyslu nějaké hostiny, kdy se sejdou obě rodiny, rodiče obou stran oficiálně stvrdí sňatek a širokému příbuzenstvu a přátelům se dá najevo, že ti dva spolu budou teď žít a založí spolu rodinu..
@@MiladaKaiser ano, ve VN v posledních letech stoupá rozvodovost, ale zatím oproti Evropě je to ještě stále ještě minimum.
Mně by zajímalo, jestli Vietnamky taky tak často bolí hlava?
Ale prd, VN jidlo si varim sam, vzdyt je to jednoduche, mam doma 2 ryzovary, digitalni a jen jednu indukcku + gril a troubu vse v jednom.
"Češka ti dá párky... to nechceš." OMG
Zajimalo by mne, jaky je zaklad te moderatorky- kde se narodila, vystudovala a podobne.
Dobrý den, narodila jsem se ve VN a do Čech jsme se přestěhovali, když mi bylo 7. Vystudovala jsem VŠE, Fakultu mezinárodních vztahů :) Thuy Duong
@@VietCastCZ Diky za sdeleni. Cestinu ovladate bezvadne.
@@jiritichy7967 děkuju :)
Česká rozvodovost je přes 50%. Ve skutečnosti je to mnohem více, protože Češi spolu žijí na černo. Na psí knížku.
Ve Vietnamu rozvodovost stoupla na 1,4%.
OBROVSKÝ ROZDÍL.
(V Rusku je morálka nejhorší. 80% manželství končí rozvodem.
Rodice si lze ziskat snadno, staci holce udealt dite a pak mu ji daji hned ;-)
Mi sedi Japonky, Thajky a Vietnamky ;-) ... nektare Cinkany a Mongolky a kdyz vidim Korejku, tak ani nahodou ;-) ... to jsou Italky vychodu ;-)
No tak já jsem Čech ženatý už 27 let s Českou holkou a to že je to stejná kultura vůbec neznamená že ty rodiny jsou nutně stejné já měl výchovu vysloveně nečeskou táta mě vychovával v duchu jiných hodnot spíše vojenských a ještě ne českých , ale podle Francouzké armády kde sloužil. Tak že ty rozdíly nejsou jen v rámci komunit je to hodně individuální a to že jste ze stejného prostředí neznamená že k sobě nebudete mít třeba dál než lidé z komunit různých. Ty rozdíly jsou pak ve vztahu hodně znát.
Ma Vietnamska pritelkyne (narozena ve vietnamu, zijici v CR bez rodiny) neni poslusna - moje zkusenost. Velmi tvrda , prisna a muz musi plnit jeji potreby jinak je problem. Dokaze byt mila a ve vterine velmi neprijemna.
Neprojevuji prilis emoce jednak na verejnosti a v soukromi velmi omezene.
Ovsem jsou pracovite a v domacnosti neuveritelne pracovita... Takze neni vse "idealni" a nekdy je velmi slozite s takovou zenou zit ve smyslu nerespektovani osobnich hranic (povazuje za normalni kontrolovat muze, lezt do telefonu, apod - cesky muz toto povetsinou povazuje za spatnou vlastnost)
Volny cas travi nejcasteji doma, nebo v nakupech (bezna dovolena v ni vyvolava spise stress - pro pochopeni na prvni dovolene byla az se mnou)
Zarlivostni sceny ci urazky prijdou pokud ji clovek rozcili (velmi ostry jazyk - pripadne vymyslene neexistujici scenare)
Vychova deti: je hlasita az "agresivni" (ne fyzicky)
Ma velka ocekavani od muze - ktere je slozite vzdy naplnit.
Takze zvazte jestli pujdete do smiseneho vztahu - nemusi to vzdy byt prochazka ruzovym sadem :D
PS: viza uz mela
Moc děkuju za upřímný komentář. Můžu se zeptat, zda přijela do ČR už jako dospělá, nebo se řadí k tzv. banánovým dětem? V podcastu Honza i Ondra zmiňovali, jaký je rozdíl mezi "Vietnamkami z Vietnamu" (co přijely v dospělosti) a "Vietnamkami z Evropy" (co tu vyrůstají od malička). Samozřejmě se takové chování může objevit i u Vietnamek banánových dětí - některé chování může mít kulturní podtext, některé spíš svědčí o charakteru člověka bez ohledu na původ. Každopádně moc děkuju za upřímný komentář. Je důležité, že sdílíte i ty méně příjemné zkušenosti, aby měli případní další uchazeči o vietnamské ženy reálná očekávání :)
Nemám zkušenost s žádnou Vietnamkou, ale s charakteristikami, které popisujete, mám bohaté zkušenosti s (nejednou) Češkou. Mohou to být spíš projevy dětského traumatu až poruchy osobnosti (narcistická, histrionská, hraniční). Asi neměla zrovna ideální dětství, že?
@@OnceUponFantasy-tt4qf je to taky velmi mozne, detstvi s autorativnim otcem
To je dobrá poznámka, Češi si představuji život s Vietnamkou pomalu jak se služkou. A taky je dost rozdíl kde je narozená jestli tady nebo ve Vietnamu a taky jestli se drží hodně ve vietnamské komunitě a nebo dokáže být i mezi Čechy. Já jsem třeba napůl Vietnamec, ale žil jsem většinu života jen v české rodině, tak měl jsem i méně blízko k vietnamské části a narozdíl od pánů ve videu jsem víc pro české jídlo a i ženy, což ta vietnamská rodina nedokáže úplně zkousnout a pořád jsou pokusy o to ke mně dostat Vietnamku a to i tu z Vietnamu, ale čím víc toho vím o vietnamské kultuře a chování, tak mě to naopak odrazuje, což je přesný opak těch Čechů co nemají kořeny s Vietnamci, neví ty rozdíly a přirozeně je táhne ta exotika z jejich pohledu.
V kazde kulture bude spetka takovych a onakych. My cesi mame vetsinou vice volnosti v rozhodovani - ale taky za zivot nasekame spoustu chyb (to je pak treba videl na rozvodovosti)..
Nemyslim, ze kazdy cech hleda vietnamku "za sluzku" - chemie a sympatie. I kdyz zrejme budou muzi (v kazde kulture) kteri mohou zneuzivat dobrocinnosti druheho partnera (pak to neni partnersky vztah). Kazdy milujici partner se o druheho stara, podporujeho ze srdce a to by melo byt vzajemne.
Asi historicky (valka, ekonomicka situace) generace rodicu ma silny vliv ovlivnovani jejich potomku. To je pravda, ze i demograficky se to velmi lisi.
Ceske zeny jsou stejne fajn jako vietnamske pokud se vzajemne podporujete jde vse.. Ovsem pokud pres svoji vychovu nevidite, ze existuji odlisnosti jinde a je treba vzajemna TOLERANCE - asi to bude problem... Proto myslim, ze z tohodle pohledu je kazdy mezi-kulturni vztah casto orisek
Nikdy
LOL cech rozumi cestine .... ja rozumim Vietnamske anglictine , to je teprve sranda ;-) .... jasne je to vec inteligence, umim se vcitit do toho, ze nekdo neumi jazyk a tak casto ciznec neco popise slovy, co zna a clovek nesmi mluivit slozitou cestinou, konec koncu, kdyz si delam srandu z Prazaku, tak mluvim tak, ze mi nerozumi ani slovo ;-) ... protoze Prazaci taky neumi cersky ;-)
Vietnamsky se ucit nema smysl, Ostravaky VN si nerozumi s Prazskym a kdyz jsem zil ve Vietanmu, tak VN z Hanoje nerozumel tem ze Saigonu - a neustale opakovali vety, aby se nejak domluvili - ucit VN se teda nema vubec smysl ;-) - mame google translator ;-)
A rikal jsme to uz v SAPA, ze stari VN basni o Vietnamu, ktery uz davno neexistuje a kazdy rok byl uplne jiny, nebot se silene meni a jejich udajna VN moralka je neco, co tam mozna bylo pred 80 lety, ale jo je rozdil vesnice a mesto.
A teď budou prodávat ve večerce (24/7)! Na večeři pak dostanou bambus!