Moc díky za nové video... Nebude už GEO za nějaký čas přehlcená? Těch družic, které tam míří je veliká spousta, kor když se z této dráhy nemohou deorbitovat do atmosféry a jen se "odstaví" stranou, když doslouží.
Díky moc za sledování videa. ;-) Toho místa je tam dost. GEO je sice jen úzký proužek nad rovníkem a mezi ostatními drahami je skutečně nejcennější komoditou, ale stačí si jen uvědomit, o jak velké kružnici se tu bavíme. Země má průměr 12 756 km, což dělá obvod u rovníku 40 075 km. Jenže geostacionární dráha je vzdálená 35 786 km od povrchu, jde tedy o kružnici s průměrem 84 328 km. Obvod geostacionární dráhy je tedy neuvěřitelných 264 924 km a tam už se těch družic vejde docela dost. ;-) A i ta hřbitovní dráha má velkou kapacitu, protože můžete vysloužilé družice umísťovat do různých vzdáleností od Země, čímž se ty možnosti násobí. ;-)
V obecném slova smyslu by se dalo říct, že tam ten rozdíl není, ale v kosmonautice se většinou tyto výrazy oddělují. Sondy posíláme třeba k nějakým planetám či k Měsíci. Družice krouží kolem naší Země. Proto třeba Juno, či OSIRIS-REx jsou sondy, kdežto například Starlink, nebo Sentinel-1C jsou družice. ;-)
Ano, ukazuje se že tyhle základní kameny byly v mladé Sluneční soustavě mnohem častější, než jsme si dříve mysleli. Pak už jen záleželo na tom, zda dopadly do prostředí, které bylo pro další rozvoj vhodné, či nikoliv.
Děkuji za další novinky a informace ❤
Rádo se stalo, díky za sledování!
Děkuji za další super vesmírné zprávy . 🥰🥰🥰🥰🥰
Díky moc za sledování i za pochvalu. :-)
Díky za video Dušane
Není vůbec zač. ;-)
Díky!
Díky moc za podporu kanálu!
Moc děkuji a pěkný víkend přeji! 🚀👍🛰️
Rádo se stalo a krásný víkend i Vám. ;-)
@SvetKosmonautiky 🤗
Moc díky za nové video... Nebude už GEO za nějaký čas přehlcená? Těch družic, které tam míří je veliká spousta, kor když se z této dráhy nemohou deorbitovat do atmosféry a jen se "odstaví" stranou, když doslouží.
Díky moc za sledování videa. ;-)
Toho místa je tam dost. GEO je sice jen úzký proužek nad rovníkem a mezi ostatními drahami je skutečně nejcennější komoditou, ale stačí si jen uvědomit, o jak velké kružnici se tu bavíme. Země má průměr 12 756 km, což dělá obvod u rovníku 40 075 km. Jenže geostacionární dráha je vzdálená 35 786 km od povrchu, jde tedy o kružnici s průměrem 84 328 km. Obvod geostacionární dráhy je tedy neuvěřitelných 264 924 km a tam už se těch družic vejde docela dost. ;-) A i ta hřbitovní dráha má velkou kapacitu, protože můžete vysloužilé družice umísťovat do různých vzdáleností od Země, čímž se ty možnosti násobí. ;-)
Mám návrh co by mohlo být v dalším díle
Start rakety H3 se sondou QZS-6
Ano, tento start tam velmi pravděpodobně bude. ;-)
Jen drobnost - není to sonda, ale družice. Ale rozumíme si. :-)
@SvetKosmonautiky ok a vysvětlíte mi prosím rozdíl mezi sondou a družicí? Vždycky jsem si myslel že je to jedno a to samé
V obecném slova smyslu by se dalo říct, že tam ten rozdíl není, ale v kosmonautice se většinou tyto výrazy oddělují. Sondy posíláme třeba k nějakým planetám či k Měsíci. Družice krouží kolem naší Země. Proto třeba Juno, či OSIRIS-REx jsou sondy, kdežto například Starlink, nebo Sentinel-1C jsou družice. ;-)
@@SvetKosmonautikyaha tak Děkuju moc za odpověď moc si toho vážím
Není absolutně zač. Kdykoliv příště stačí napsat. ;-)
Aminokyseliny na planetce, to je nářez!
Ano, ukazuje se že tyhle základní kameny byly v mladé Sluneční soustavě mnohem častější, než jsme si dříve mysleli. Pak už jen záleželo na tom, zda dopadly do prostředí, které bylo pro další rozvoj vhodné, či nikoliv.
Díky!
Wow, moc Vám děkuji za podporu kanálu!