00:00 - Úvod a zadání 04:11 - Plány soukromé společnosti na výstavbu v okolí Hlaváku 05:50 - Soutěžní dialog 12:40 - Tři finální soutěžní návrhy 13:47 - Další informace ze zadání soutěže 15:14 - Veřejně dostupné materiály odevzdané v soutěži k prostudování 18:08 - 1. místo - interpretace návrhu a komentář 41:58 - 2. místo - interpretace návrhu a komentář 46:33 - 3. místo - interpretace návrhu a komentář 53:01 - Závěr a výhled do budoucna 56:38 - Možný pátý díl s reakcemi na vaše komentáře
Dejte v 5. díle: 1) pohled očima těch místních lidí, kteří jsou v těch 100.000 aut jedoucích po magistrále. Ve všech 4 dílech jste je komplet odignoroval… zajímá vás širší území, kudy lidi přijdou a přijedou tramvají, ale děláte, jako byste spolu s IPR měli za danost, že město může a musí být bez aut. Jako by město muselo být průchozí, ale nesmí být také průjezdné. …ve všech 4 dílech jste jen zmínil, že v detailech se s magistrálou pracuje a že IPR v zadání nadiktoval přechod (v souladu se svou filosofií bez podchodů a nadchodů, ok, ale toto je objezd historickeho centra, nejuzsi okruh, ktery nema z vychodni strany centra zadnou alternativu). Rikate, ze je treba resit sirsi souvislosti a cele sirsi uzemi a ze ani porotci neznali plany Penty na zastaveni kolejiste - a znate vy projekt tunelu pro osobni auta kolem muzea a opery, cimz by se vyresila opera i tamni problem prechodu a budouci problem tramvaje pres magistralu …vse v souladu s filodofii IPRu, ale za draho, jak k tomu filosofie IPRu nutne vede, pokud se nema uplne zablokovat osobni automobilova doprava, coz nekde lze, ale zde to tak uplne nelze. Vzdyt prejit vsechny pruhy v obou smerech naraz bude vyzadovat zdvojnasobeni delky zablokovani dopravy oproti stavajicim kolapsum u muzea (a tam pribudou tramvaje). Vase video naopak ukazuje, ze na magistrale chybi bariery branici prechazeni! 2) kvituji vase porozumeni pro sezeni v hale a tedy i pro jeji velikost, ale nechapu jakysi zamlceny odpor k obchodu, sluzbam, kavarnam a restauracim v lokalite, kde bude jeste vice lidi, nez je dnes. Chapu, ze verejny zajem neni v prvni rade vynos, ale je jim komfort „pasazeru” a zaroven zadavatele potrebuji z neceho (od nekoho) uhradit provozni vydaje (nejen uklid, ale i topeni v te hale, kde bude sezeni ve verejnem prostoru a ne jen v provozovnach). Bude-li tam lidi dvojnasobek a maji mit sezeni v cele hale (a bude se tak jeste rozsitovat), mela by byt cela vytapena a energie uz stoji nasobky. Urcita komercionalizace lokality plne lidi je tak predpokladem realizovatelnosti komfortu (a tim i verejneho zajmu!).
Dobrý den pane Gebriane. Jsem fanoušek železnice a viděl mnoho různých nádraží, jsem amatérský pozorovatel architektury a posledních 10 let pracuji jako projektant požární bezpečnosti staveb, a tak mě cosi nutí reagovat na vaše videa i na vítězný projekt. Jsem moc rád, že jste zmínil pár věcí, které se zase tak často nezmiňují (např. tu kašírku vizualizací - zásadně s polovičním nebo ještě menším objemem automobilové dopravy, bez reklam, bez české džungle dopravních značek, fasád zakrytých plachtami, bez vyšlapaných cestiček v trávě, bez hnusných odpadkových košů,...). Celá dřevěná konstrukce v exteriéru je sice hezká, ale z hlediska údržby noční můra. První co udělají, je, že všude nainstalují kilometry ostnů proti holubům nebo to celé zakryjí zespodu sítí proti holubům, která bude magnetem na prach a nepořádek. Tak konstrukce bude zespodu prakticky neviditelná a to prosvětlení na vizualizacích by měli stáhnout tak na 50 %. Co se týče požárních předpisů, tak je velmi pravděpodobné, že konstrukce bude muset být navržena s požární odolností 30 minut (vyhláška 23/2008, § 19). Toho samotná konstrukce nedosáhne, takže bude řešena požárním nátěrem. Ten jednak může změnit barvu (byť existují i čiré), ale hlavně znamená neskutečně složitou údržbu, protože takovýto nátěr se musí a) kontrolovat (1x ročně) a b) opravovat, resp. obnovovat. V praxi se používá na ocelové konstrukce, kde jsou ale konstrukce jednoduché tvarově a relativně přístupné. Tady to bude něco podobného jako nátěr Golden Gate bridge - skončíte s nátěrem na jedné straně a můžete začít znovu. Žádná vizualizace neukazuje pohled v noci. Jak se tam bude svítit? Protože střešní plachta je plně průsvitná a tmavé dřevo moc neodráží světlo, nepůjde použít nepřímé osvětlení (např. podél sloupů nahoru), takže se bude svítit shora dolů. A protože nádraží funguje 24 hodin a protože jsme na 50. rovnoběžce, bude se tam ve skutečnosti svítit většinu doby. Kde jsou svítidla, jsou také rozvody elektřiny a mraky dalších kabelů (kamery, zabezpečovací systém, informační tabule, požární čidla,...). V dřevěné konstrukci vevnitř to nepůjde, takže tam budou kabelové lávky - a tedy zakrytý pohled na konstrukci, další sítě proti holubům, ostny, prach a bordel. Nemluvě o tom, že lákadlo využít tu plochu komerčně (rozuměj pronajmout na stánky ve stylu dnešního stavu v dolní části haly) bude tak mocné, že mu do 5 let podlehne jakýkoliv regionální náměstek Správy železnic nebo kdo to bude mít vlastně v gesci. Takhle volný a čistý ten prostor bude akorát při stříhání pásky. A poslední poznatek - vypadá to jako hloupost, ale důvodem, proč se lidi mačkají v malém prostoru před odjezdovými tabulemi je ten, že správa železnic, která organizuje provoz na hlavním nádraží (nikoliv České dráhy!) není schopna vypsat nástupiště dřív, než nějakých 10 minut před odjezdem vlaku a nezřídka i méně. Takže nechcete logicky čekat někde daleko. Tím pádem nikdo pod tou pergolou nebude chtít trávit čas. Ti, co právě přijeli vlakem mají nějaký cíl, za kterým se z nádraží vydávají. A ti, co odjíždějí, budou čekat jako dosud nahoře u tabulí. Takže spodní část bude jen zastřešený chodník, který lidi použijí jen jako rychlou komunikaci směrem na tramvaj / centrum města anebo na vlak. Mám fotku z letní dovolené v Zürichu, kde je odjezdová tabule na nádraží, kde jsou vypsána nástupiště a koleje pro VŠECHNY vlaky odjíždějící v horizontu cca 50 minut (víc se jich na tu obří tabuli nevešlo). Pokud vím, že mi to pojede za 30 minut z 4. nástupiště, klidně si půjdu někam do blízkého okolí dát kafe, zastavit se ve stánku pro noviny nebo pití nebo si sednu jen tak na lavičku před nádraží, když bude hezky. Když to ale nevím, budu spíš postávat u tabule a zjišťovat kdy a odkud mi to pojede. Tohle je věc, kterou by měla správa železnic zlepšit už nyní. Výrazně by to oživilo spodní část haly a rozmělnilo ten permanentní dav u odjezdových tabulí.
Máte pravdu, že to vyhlášení nástupiště se vždy objeví na poslední chvíli. Jezdím vlakem často, navíc se psem, snažím se být na nádraží vždy aspoň 1/4 hodiny před odjezdem a berou mě všichni čerti, když se nástupiště zobrazí 5 min před odjezdem a navíc je to často až to šesté. Další příklad diletantství našich drah/správy železnic, mně jako cestujícímu je fuk, kdo za ten bordel může.
Přiznám se, nechtělo se mi to celé číst.. k rozvodům elektřiny bych jen doplnil, že jdou normálně schovat do dřeva, stejně jako se schovají do zděných pilířů..
@@ooouki odjezdy v dolní hale už jsou a jak psal původní příspěvek: problém je v tom, že se člověk dozví nástupiště těsně před odjezdem a pak běží třeba až na druhý konec nádraží. kdysi jsem to měřil, od skleněných vstupních dveří se jde na sedmé nástupiště svižným krokem cca dvě minuty.
@@TimartCZ jak musi byt clovek jednoduchy, aby neco takoveho napsal na kanalu Adama Gebriana. Bezne chodite k lidem na prednasku, abyste je nasledne urazil? Jaka je vase diagnoza?
@@EvzenEmanuel Dovoluji si s Ním i nesouhlasit, viz můj koment výše. A tím ještě více s Městem. Bez likvidace tzv. Magistrály se nevyřeší vůbec nic, rekonstrukce Hl. N . je úzce spjatá i s tzv. "konečným řešením otázky" této neměstotvorné záležitosti zhovadilosti. Nechoďme kolem horké kaše a místo do auta seďneme do metra nebo i do budoucí tramvaje v ose trasy C a vystupme třeba tam, kde končí Nuselák a ústí ulicí do Vinohrad. Metro tam nestaví, ale z tramvaje vystoupíte. Dneska je to plné aut, pro město je to- nic. Mrtvo, hluk, smrad. Další zastávka tram v půlce ulice mezi Pavlákem se vejde a další tam. Metro na delší, tram na kratší. Kolo, pěšky, stromy, zeleň. Pěkný, ne?
Díky za vaši práci, váš čas a komplexní přístup k tématům. 10 let bydlím v Dánsku a musím souhlasit, že pergola není ideální nápad pro Čechy, kteří jsou velmi pohodlní, co se týče teplotního komfortu a klimatických podmínek. V návaznosti na předchozí díl série musím souhlasit, že množství a rozměry reklamních ploch je v Česku mnohonásobně. větší. Vždy mě to překvapí a všímám si, kolik pozornosti a energie to sežere, protože musíte vynaložit mnohem větší úsilí na to důležité. Což mi také připomíná, že v zahraničí je běžné, že máte ceduli odjezdů a příjezdů hned u vchodu. Často ani ještě nemusíte být fyzicky na nádraží a už si někde venku můžete přečíst za jak dlouho a odkud vám to jede.
@@ondrapraha5Ono většina veřejného prostoru je na menších městech jaksi z tohoto pohledu kulturnější prostě proto, že je tam míň lidí. Tedy míň reklamního smogu.
@@Desperoro Přesně tak, obvykle dokonce rok předem. Jsou součástí jízdních radu. Nechápu pro to u nás nejde. Obvykle stejně jezdi z pokaždé stejně koleje. Dávat kolej na poslední chvili je naprosto špatně.
Ani jeden z těch návrhů mi nepřijde moc šťastný. Můj pohled je ale trochu zkreslený. Já pracuji přímo na Hlavním nádraží v infocentru u vstupů do metra. Už dnes je problém to, že v Nové budově dochází k tomu, že tam prostě táhne studený vítr, v zimě je tam šílená zima a v létě je tam šílené vedro (skleník). Zároveň taková malá zajímavost - za slunečních letních dnů člověk ví, že je 14:00 a 18:00, protože lomená skla odráží světlo úplně přesně do stejných prostorů. :) První návrh by byl pro nás jako pro zaměstnance katastrofou. Zažil jsem dobu, kdy místo drezíny na jihu a volného prostoru na severu, byly dva otevřené stánky. Vždycky mi bylo líto prodejců, kteří tam museli v i v -20C mrazech prostě stát. Já měl alespoň přímotop, ale stejně to moc nepomáhalo. To se velice často přehlíží - nesmí být pohled jenom ze strany těch, kdo budovu používají, ale i ze strany lidí, kteří tam musí prostě být celý den. Jejich zájmy by měl sice asi zastupovat zadavatel soutěže, ale realita je prostě úplně jinde.
S tím se tam ale nepočítá vůbec, že by u těch schodů do metra měl někdo být. Nebo že by při vstupu z nově de facto volného prostoru měl být ještě nějaký vestibul a ne jen krátké schody na nástupiště směr Háje.
@@jonaspragis To je právě to. U metra vždycky musí být provozní zaměstnanci - dozorčí, SPT a podobně. To vychází dokonce z platné legislativy. To jasně ukazuje právě jedem nedostatek v původním zadání.
Předně říkám, že jsem naprostý laik. Domnívám se, že věc dopadla "tak jak vždycky". Vizuálně sice vítězný návrh vypadá krásně, čistě, moderně, světově... Jenomže obrázky nejsou skutečností. Dělá to na mě dojem, že vyhrálo pozlátko vizualizací, nad kombinací praktického řešení a vizuálem místa. A možná byli i zahraniční architekti limitováni tím, že dost dobře neznají místní poměry a mentalitu. Když údržba prostoru nefunguje teď, nebude fungovat ani po rekonstrukci. Například, jsme mistry dočasných řešení, která jsou nastálo. Obávám se, že už za příliš krátkou dobu bude všudemožně páska, střešní folie bude sflikovaná po prvním větším větru, opatření proti holubům bude bobtnat, kabely budou přibývat... A jak moc ráda bych se mýlila. A pokud nebude k nádraží přímá cesta od tramvají upravena, bude vyšlapána. A poslední myšlenka. Jeden můj vysokoškolský vyučující (není architektem) říká, že "za to může zadavatel". V překladu, pokud je špatně (nedostatečně, příliš vágně...) zadání, nemůže z toho vyjít výsledek, který chceme a očekáváme. Dělá to na mě dojem, že jsme se octli v této situaci.
Jakože by nějakej youtuber co ani neumí mluvit, za pomoci jeho zřejmě podobných přitakávačů, co mají nervy to sledovat a překládat měl rozhodovat o tom, co a jak se bude stavět ? 👍
To, že byl výběr jen ze 3 návrhů mi přijde opravdu zásadní. Z pohledu laika to na mě působí že se vybíral ne ten nejlepší návrh, ale ten nejméně špatný.
Přitom ten třetí se zdá být docela dobrý. Přijde mi, že vítězila hlavně touha "být světový", ale nejsem si jistý, jestli je to u tak specifického prostoru, jako je hlavák, s jednoznačným účelem, úplně žádoucí.
@@chlapecx Však se to taky projíždí a několikrát za den. Když prší nebo sněží tak častěji. Ale taky se tam svítí a klimatizuje a ochranka vyhazuje opilce a feťáky. A to pod pergolou odpadne, naivo.
Právě se vracím z nádraží. Prošel jsem celý okruh z celé série videí a splnil zadání o počtu sedadel v hale. Je jich přesně 80 tedy když připočtu odmontovanou jednu čtyřsedačku. Takže žádný šlágr. Jinak díky za celou sérii a obzvlášť za poslední díl. Taky se mi nejvíc líbí návrh třetí ale zajímalo by mě kdo další z těch pěti boural nebo nechal původní budovu.
Moc děkuji za Vaše videa k tomuto tématu. Bydlím v Dánsku 37 let a musela jsem se pousmát Vaší poznámce o severské odolnosti. To, že se v Kodani jezdí na kole za každého počasí je trochu i tím, že MHD v Praze funguje daleko lépe, než v Kodani. Můj muž je Dán a často mluví o tom, jak efektivní, přehledná a cenově dostupná pražská MHD je v porovnání s Kodaní. Mimochodem se mu dánský návrh vůbec nelíbí :-) Je to také o klimatu jako takovém. V Dánsku prší sice více a častěji, ale nejsou zde takové teplotní rozdíly jako u nás, typické pro vnitrozemí (sníh a mráz v zimě, vysoké teploty v létě). To si myslím je u dánského návrhu trochu opomenuto.
V Kodani jsem obdivoval, jak místní jezdili bez problémů na kolech v počasí, kterému v Čechách říkáme "že by ani psa ven nevyhnal". V Dánsku jsou deště a vítr tak časté, že kdyby se kvůli nim měl život zastavovat, tak jak u nás, nedělali by téměř nic jiného 😀
@@wilhermes Ano, jsou to prostě jiné podmínky 🙂. Na druhou stranu vzdálenost, kterou v Praze tramvaj zvládne za 10 minut jede autobus v Kodani minimálně 20 minut. Prostě je kolo daleko rychlejší a i já v dešti raději jedu na kole.
Podle všeho Dánové nemají jinou možnost. Takže jezdí. Podobně jako u nás kdysi lidé chodili pěšky z Žižkova na Hradčany, když jet nebylo čím nebo to bylo drahé.
42:00 Kromě toho, že je tato série skvělá a moc si jí vážím, chtěl bych rovněž poděkovat za to, že neopomíjíte (narozdíl od většiny naší společnosti) skutečnou identitu některých evropských národů. Může se to zdát jako maličkost, ale opravdu není. Gràcies!
Dekuji za tuto skvelou serii okolo ‚Hlavaku‘. Opravdu si cennim Vasi prace, kterou jste s tim mel. Hodne stesti a zdravi do Noveho Roku Vam i Vasi rodine Adame!
Jsem starej šetřílek, neplatím za co nemusím, ale za toto jsem něco prostě poslat musel. V Praze bývám zcela výjmečně ale hala se mi vždy líbíla a tedy souzním s tím že by se měla v nějaké podobě zachovat nadále. I ten vítězný návrh mi připadá jako stylově něco navíc k secesi a těm sedmdesátkám, co k tomu úplně nesedne. Překvapuje mě že porota nezohlednila mnohé věci co p. Gebrian zmiňuje - snížení komfortu cestujících, velký zásah do nové haly, nevhodně zpracované přístupové cesty. A kdo by chtěl trávit čas v parku pod magistrálou si nedokážu představit - nebo možná ano, osazenstvo současného parku?
Magistrála v tom parku kupodivu moc hlučná není, což je dáno tím, že je prostě výš. Ale taky si nemyslím, že z toho bude nějaká volnočasová plocha... Pokud jde o ten návrh, přijde mi vůbec divné, že hlavní směr pěších cestujících směřuje do Jeruzalémské - ty velké schody a široká cesta za parkem přejdou do úzké uličky. Přitom další dva směry ignoruje.
Pane arch. Gebriane, váš pořad je skvělý, vy to děláte fakt poctivě a s vášní, vaše role ve vzdělávání českého národa o architektuře a jak o ní přemýšlet je přímo historická. Nicméně tentokrát se s vámi úplně neshodnu v samotném závěru.. Proměna města pro další století či staletí má mít mnohem větší ambice: a právě ten návrat k přírodě a plně integrovaného parku jako místa k životu, který, vzhledem ke své poloze bude mít i funkci plynulého přechodu k ryze praktickým činnostem a funkčním částem nádraží je cestou, kudy bychom se měli vydat. Omlouvám se, ale ten třetí návrh je na oběšení. Vybudování severní a jižní haly po stranách úplně zabije výhled a rozbije a doslova přehltí prostor. Budou to jen další hnusní přístavky, jen další expanze, místo vzdušnosti a pocitu jednoho velkého parku. Nesouhlasím s vámi, že by se park v centru města mezi Václavákem a Hlavákem nemohl stát doslova nejoblíbenějším místem Prahy z důvodu nízké hustoty obyvatel či řádově menšího množství turistů, kteří by to utáhli. Principiální proto je zatraktivnit celou oblast již od svého počátku: od Muzea a Václaváku, z druhé strany od Masaryčky (právě budoucí napojení oním nadchodem, které by snad mělo ústit blízko Hlavního nádraží) i Bolzánky nahoru k VŠE a postupně i všechny ulice a parčíky městskou zeleň i inventář revitalizovat do jedné harmonie. Já bych byl za obnovu parku v podobě, jaký byl v době svého největšího rozkvětu: stejně už přicházíme na to, že parky jsou tím úplně nejcennějším, co města mají. Krásnému parku a jeho stejně krásné životní partnerce - historické budově nádraží pak musíme harmonicky podřídit i všechny ostatní budovy. Varianta číslo dvě umístěná na parkovišti tu harmonii úplně nepřináší. Mám pocit, že když člověk stojí dnes v tom parku tak skoro odnikud tu historické budovy vlastně nevidí a ani se k ní přímo nedostane- vidí ji vlastně jen z dálky. Proto bych nestavěl na parkoviště před historickou budovou žádné haly. Ovšem musím jedním dechem říci, že to, co mají v Madridu bych zde chtěl mít také. Vite proč? Tropická zahrada uvnitř by měla skvělou sociální funkci - spousta lidí a spousta dětí by měla možnost si v samém centru Prahy užívat skutečné krásy - a v období dlouhých zim a všeobecné zimní šedi by měli k dispozici k dennímu používání něco úžasného - ruku na srdce, spousty lidí si zimní dovolené dovolit nemůže a návstěva botanických zahrad je věc speciální, na kterou si člověk musí vyhradit den a zaplatit hodně peněz. Druhá varianta návrhu, přinášející prosklení střechy současné haly by byla pro tohle ideální, ale střecha nad parkovištěm, která nahradí střechu, která je tam ted by měla spíše připomínat strechu secesního skleníku. Křehkou, nerušící výhled na historickou budovu. To co predstavili architekti by potrebovalo dostat šmrnc té první varianty, ale znamenalo by to zříci se takové haly, jaká tam stojí dnes. První varianta se mi stále jeví jako jednoznačně nejlepší, bádraží a celému okolí skutečně vrací estetickou krásu a ono propojení na okolní přirodu a spojení s parkem. Čekárna, kasy a občerstvení se skutečně mohou odehrávat v té zmenšené části haly. Její nové celoskleněné přední čelo, kdyby by uvnitř, přímo za tím sklem dokonce nabídlo prostor pokud ne pro tropickou zahradu tak aspon pro posezení pod bujnou vegetací a výhled do parku i na náměstí pod onou vznešenou pergolou. Jinak s vámi souhlasím, že základním kamenem úrazu všech 3 variant i celé soutěže je to, že není dořešena magistrála a že vlastně ani není vyznačená jako oblast, které by se měl plán revitalizace týkat. Protože právě ten prostor přímo před hlavním vchodem je naprosto klíčový. Kloním se k názoru, že magistrála v celé délce budovy hlavního nádraží by měla mít podobu jednoho širokého přechodu z jedné strany na druhou. Lidem by to fakticky umožnilo přejít odkudkoliv. Alespon v době, kdy budou mít všichni chodci, kolaři, koloběžkáři, vozíčkáři adt atd atd zelenou, to před nádražím bude vypadat jako volné prostranství. Zároven díky té obrovské šíři se lidé nebudou mačkat a přejdou mnohem pohodlněji. Děkuju, pokud jste někdo dočetl až sem. Pane architekte, trošku se zlobím, že jste se mi neozval, když jste byl v tom Lisabonu - ukázal bych vám právě ta místa, zákoutí a utajené skvosty, kam nikdo nechodí /vím, že je vy i synek máte rád) a také: ukázal bych vám hned 3 velmi příjemné způsoby jak se během 30 minut dostat přímo na nekonečnou pláž u oceánu táhnoucí se až na jih země...Ten je totiž mnohem blíže, než se zdá. Mějste se dobře v novém roce. D.
Nesmírně si vážím téhle práce. Přijde mi skvělý, kolik úsilí věnujete propagaci a osvětě v rámci svojeho oboru. Sám vidím výsledky ve svojem okolí. Přijde mi, že si dnes mnohem víc všímáme, co se kolem nás staví a jak se zachází s veřejným prostorem, co v něm vzniká a jak se udržuje. Mnohem víc "běžných" lidí o tom diskutuje a přijde mi, že to tu společnost kultivuje. Kdyby každý obor měl svojeho Gebriana, tak jsme za 20 let Švýcarsko na steroidech.
;-))) díky moc. Identifikoval jsem si to před 15 lety po studiích v USA (kde mi třetinu stipendia uhradila Česká vláda) jako místo, kam napřít vlastní schopnosti a energii a od té doby se snažím. Vše nej.
Dobrý den, Adame, děkuji moc za zpracování celé série. Když vidím, jaká budoucnost čeká českou železnici a hlavně uzel v Praze, hodnotím celý přístup k rekonstrukci jako špatný. V rámci zadání a i předtím a v veřejné diskusi byla popsáno spousta problémů prostoru budovy i okolí a z mého pohledu ani jeden z návrhů ty problémy vlastně neřeší a spíše jen v hezkém kabátku se je snaží zamaskovat. Dokonce si myslím, že je lež to nazývat jako Hlavák, to je prostě rekonstrukce Vrchlického sadů a integrace tramvajové trati. Byl bych daleko raději, aby SŽ a IPR zvolili cestu drobných úprav, podle nějaké jednoduché koncepce navazující na rekonstrukci staré budovy, vznik nového přechodu. Vyřešili řádně nizkopodlažní vstup do Fantovy budovy v celé své délce. Uvnitř se následně otevřel prostor před podchody, kde neznám moc lidí, kteří rozumí logice 3 podchodů a v podstatě vždy vejdou do nějakého tak trochu náhodou. S tím souvisí zlepšení orientačního systému. SŽ tvrdí, že potřebuje zvýšit kapacitu. OK, ale tak může začít nyní tak, že vyčistí současnou budovu od věcí, co tam nemají nutně co dělat. Stačilo by, kdybychom nástupiště jako uživatelé železnice znali aspoň pár hodin předem a toky lidí budou vypadat úplně jinak. VRT a Nové spojení 2 a vlak na letiště budou ty zásadní projekty, které změní tok lidí, bez těchto projektů mi přijde jakákoliv rekonstrukce úplné vyhození veřejných financí. Za mě tedy nyní měl být následující postup: 1. Dokončit rekonstrukci Fantovy budovy, přidat přechod přes magistrálu a začisti příchod od Muzea. Kdybychom v tomto kroku odebrali magistrále 1 pruh a přidali stromy + třeba i ještě přechod u Opery, tak bych se vůbec nezlobil. 2. Detailně prozkoumat současnou odbavovací halu, eliminovat to, co tam je nyní nadbytečné, zpřehlednit prostor před podchody a lépe propojit Fantovu budovu a novou halu. 3. Přivést tramvajovou trať (to umíme udělat velmi rychle) Přitom vyčistit park v rámci nerovností a zvýšit kapacitu chodníků v parku. 4. Společně s přípravou na VRT, Nové spojení 2, vlak na letiště, používání tramvajové tratě i po dokončení kusu na Václavské náměstí pak podle potřebných standardů připravit projekt rozšíření nádraží, které dokáže přehledně odbavit všechny tyto nové vstupy. Spojit to zde i s developery, kteří se těší na to, až to budou moci zastavět. A ještě si dovolím jeden komentář. Myslím, že budoucnost prostoru hezky může ukázat takové demo "oázy" vedle budovy Národního muzea, která prošla zásadní rekonstrukcí, ale odříznutím magistrály a absencí jakékoliv vybavenosti je ten prostor úplně zbytný a hodnotu má díky tomu, že vedle je právě budova muzea. Pokud by někdo neprosadil vybavenost do Opletalovy ulice nebo ještě lépe přímo do parku v podobě nějakých drobných budov, co by sloužily jako takové huby, tak ten park bude skutečně jenom hluchým místem, které dostalo trochu facelift. Přeju hodně štěstí do nového roku 2024. Jan Šimek
Jsem skoro každodenní uživatel nádraží, když tam musím, zpravidla nedobrovolně, strávit víc času, tak korzuji po budově, nové i staré, i nástupištích, tak si dovolím pár postřehů. Kritika se nese na to, že při poslední rekonstrukci odsunuli pokladny "dozadu" a že při cestě zvenku k vlaku nejdete automaticky kolem nich, ale musíte si k nim "zajít". Jestli to autoři mysleli tak, jak to třeba v mém případě vyšlo, tak naopak smekám nad jejich prozíravostí. Za posledních cca. 10 let jsem vícekrát něco kupoval na nádraží v lékárně než kolikrát jsem si na hlaváku kupoval lístek. Stejně jako já má velká část cestujících různé traťové jízdenky a když je nemají, tak si lístky stále více lidí kupuje on-line (i když nejedu na traťovku, tak si lístek výhradně kupuju přes aplikaci v mobilu). A naopak pro ty, kteří si lístky chtějí kupovat na místě, tak mi přijde jako mnohem lepší prostředí ty uzavřené prodejní "kanceláře" jednotlivých dopravců, než jak na jiných nádražích, když si kupujete lístek a metr za vámi se valí davy. Ten vítězný návrh se mi vůbec nelíbí a věřím, že ho nikdy nepostaví. Třeba ta argumentace "dole se moc lidí nezdržuje, tak to otevřeme, a nahňácáme je nahoru, kde už stejně většina čeká, a aby se tam vešli, tak zrušíme komerční prostory". Ty komerční prostory mají nějakou funkci a přidanou hodnotu, na rozdíl od toho navrhovaného monumentálního schodiště, které i IPR v diskuzích připouštěl, že je spíše na okrasu, než aby čekali, že ho lidé budou hromadně užívat. Vidím, jak ty prostory jsou využívané a cestující o ně zjevně zájem mají. Třeba Billa je věčně narvaná, a to je to nejdražší Billa v Česku, protože společně s tou na letišti má vždy zboží jen za plné ceny, akce se na tyto obchody nevztahují. Ten prostor by potřeboval spíš rozšířit než redukovat. Ono je to logické - hodně dojíždějících dělá na různé směny, když přijedou do svého města, tak už může být zavřeno, nebo sice je otevřeno, ale tady mají půl hodinku, hodinku, kterou by jinak nevyužili, tak si nakoupí před cestou, než aby pak tím ztráceli čas doma. Chybí mi tam čekárna typu lounge. Když mi to jede za 5 minut (a zpravidla není vypsané nástupiště, protože to je velká bolest hlaváku, že to vypisují na poslední chvíli), tak jasně, stojím u cedulí, abych se pak hrnul k vlaku (já teda spíš, pokud to klimatické podmínky dovolují, stojím na nástupišti, odkud to jezdí nejčastěji, protože i tam je cedule s odjezdy, kde se objevují nástupiště, a kdyby to dali na jiné, tak i pak to mám blíž než lidé z haly), ale v případech, kdy čekám třeba půl hodiny nebo nedej bože hodinu, tak by se mi líbil prostor, který je od ruchu trochu oddělený, klidně se k němu musí i dojít, není na hlavní trase venku - pod odjezdovými tabulemi - nástupiště, je klidnější, dá se tam sednout, může se tam třeba koupit nějaké občerstvení (ale není to apriori přímo kavárna, kde byste si ho museli koupit), dá se tam nabíjet telefon, je tam wi-fi (sice to se stále dostupnějšími daty ztrácí trochu prioritu, ale i třeba kvůli cizincům), jsou tam obrazovky, na kterých vidím, kdy a odkud mi to jede. Myslím, že SŽ měla takto využít ty rekonstruované sály, které původně čekárnami byly, než aby je jednou za čas pronajímala k pořádání nějakých akcí - ostatně kolik firem a jak často si pronajme sál pro 300 lidí na nádraží?!
Pěkně popsáno. Ono se stačí v kteroukoliv hodinu podívat, kolik lidí si u kasy jízdenku u některého z dopravců kupuje. Půlka lidí co tam stojí spíš reklamuje služby nebo se informuje. Jestli někde stojí fronty, tak u PID, které jsou u vchodu do metra. A do lékárny také chodím často. A také do drogérie.
Jestli tomu správně rozumím, vítězný návrh přesouvá tabule odjezdů vedle (a také pod) "centrální schodiště", tedy mimo klimatizované prostory. Při současném systému ohlašování odjezdů by to znamenalo, že davy budou čekat pod pergolou v prostoru mezi vstupy/výstupy z metra C (což není moc praktické). V momentu ohlášení nástupiště vlaku (typicky 5 minut před odjezdem) nastává "bull run", který více připomíná vypuštění býků do ulic v Pamploně, než nudné čekání na vlak. V novém konceptu bude navíc potřeba překonat vstupní dveře (spustitelná fasáda), pomalé travelátory, proběhnout komerční halu a následně se konečně dostat do podchodů na přístup k vlakům (kterými se valí dav i dnes).
ปีที่แล้ว +18
Předně díky moc za tuto sérii! Z mého pohledu to místo (Hlavák) potřebuje mnohem více zásahů, než návrh řeší. Z mého pohledu by měly změny tohoto soutěženého prostoru navazovat na mnohem rozsáhlejší změny okolo celého nádraží. Jenže to je asi příliš megalomanské. Pokud tedy už musíme přeskočit logickou posloupnost, volil bych nějaký návrh, který by počítal se změnami v budoucnu a byl by do nich "snadno" integrovatelný. Osobně vůbec netuším, jaké jsou plány s magistrálou, ale myslím si, že všeobecný cíl, by měl být přemístit ji jinam. Osobně bych ji nerušil a přesunul bych ji za nádraží, autostrádou nad koleje (tam kde plánuje PENTA svoji novou čtvrť). Přemístit magistrálu za nádraží by prospělo i Muzeu, kde by rovněž vedla až za ním (třeba nad sebou) a do staré trasy by se směr na Nuselský most vracel přes Čelakovského sady, které by tomu padly za oběť, ale to by podle mě bylo přijatelné (stejně je to takový ostrov nikoho a ničeho). Pokud bych tedy pracoval s ideálem, že magistrála jednou zmizí, nestavěl bych stavbu, která zakryje výhled na čelní stěnu nádraží s věžičkami. Počítal bych s tím, že jednou tu stavbu bude možné vychutnat z čelního pohledu. Ano, vítězný návrh tam má sice průhledy, ale za mě je ta střecha až moc megalomanská a zkrátka překáží ve výhledu na nádraží. Nicméně nápad se zastřešením přechodu tramvaj - hala se mi v obecné rovině libí, jen si myslím, že by ta realizace neměla být tak výrazná. Využívat střechu haly jako určité náměstí a pick-up pointy pro taxi apod. mi přijde vhodné a potenciálně dále rozvinutelné v momentě kdy zmizí magistrála. Co je pro mě zcela nepochopitelné je to, že vítězný návrh nepodporuje směr především na Václavské náměstí. Z mého pohledu hromada lidí z nádraží směřuje pěšky do absolutního centra (95% mých cest bylo takových), na metro A či bude směřovat na budoucí metro D. Jasně, bude tam nová tramvajová trať, ale čekat 5 minut na tramvaj a svézt se jednu zastávku na Václavák? To těch 5 minut raději půjdu pěšky. Opět - další rozvoj tohoto směru by mohl nastat po přemístění magistrály, rázem by se otevřel prostor před operou, před muzeem apod. a nádraží by na tento směr již bylo připraveno. Osobně si myslím, že prvek z 3. návrhu, kdy by do tohoto směru udělali 3. prosklený oblouk haly navazující vzhledem na již existující dvě staré haly nádraží, by to bylo skvělé řešení, které by bylo snadno rozpoznatelné a jasné. V ten moment si myslím, že by byl tento směr pro nádraží jednoznačně tím hlavním přístupovým. Nikoho nezajímá vyústění do nějaké Jeruzalémské ulice, která na to ani není a nebude připravena. Spojnice Václavák - Muzeum - Nádraží má být z podstaty věci "magistrála pro lidi". Takový nový pražský bulvár, zalomené prodloužení Václaváku... Hlavní přístupovou trasu bych skutečně vnímal jako tu severní a jižní. Směr na západ přes Jeruzalemskou pouze jako doplňkový. Do tohoto západního směru by se pak nabízelo umístit nějaké odpočinkové zóny / náměstíčka s tím, že by odpočívající lidé měli před sebou čelo nádražní budovy. Severojižní (vertikální) směr by byl směrem shonu, spěchu s prioritou odbavení a přepravení se z místa A na B a západně-východní (příčný) směr by byl směrem uvolněnějším nabízející odpočinek či vyžití.
Co ja se nabehal na vlak od Muzea a ilegalne pres koleje ze Zizkova. Perfektne jste vystihl moje pocity a nazory na hlavak a jeho okoli. Chodi vlastne soutezici architekti (zejmena z ciziny) na dana mista osobne? Predstavoval bych si, ze se aspon na dva tydny ubytuji nekde v okoli a budou si delat vyzkum.
Děkuji panu Gebrianovi za pěknou analýzu. Já nechápu jednu věc. Teď po magistrále projede ohromné množství aut. Ta auta tam nejezdí proto, že je to nějak baví. Často tam stojí dlouhá kolona. Je tedy jasné, že prostě jinudy jet nemohou, když jim to stojí za to tu kolonu vystát. Bez vyřešení této dopravní situace nemá vůbec cenu nějakou rekonstrukci dělat. Dále ani jeden z návrhů neřeší parkoviště. Z Hlaváku odjíždí hodně mezinárodních vlaků, je to něco jak letiště. A hodně lidí tam doveze nějaký příbuzný autem, pomůže s zavazadly a za nějakou dobu odjede. No nebo naopak je přijede vyzvednout. To je prostě princip cestování a k tomu vlaky slouží. Ale bez parkoviště bude využitelnost tohoto nádraží mnohem menší. Řekněme ergonomie nebo užitná hodnota se významně sníží. To nikomu nevadí? Takže mně se nelíbí žádný z těch návrhů a ten co vyhrál je z nich nejhorší.
Děkuji za tuto sérii. Zvlášť velký dík za to, že jde opravdu do hloubky a bere to doopravdy ze všech stran. Diskuzi a vizuály nového (ne)štatsného hlaváku sleduji na stránkách IPR a nad vítězným návrhem mi zůstává trochu rozum stát. Nechci opakovat to, co již bylo řečeno, o povětrnostních vlivech apod, ale jen zmíním pár mých postřehů: - Skleněné věže. Všechny tři návrhy počítají se zachováním skleněných věží nicméně vítězný návrh je ponechává kompletně bez funkce. Jen jako stojící struktury. To mi příjde jako naprosto levná cesta, jak říci: "my si vážíme původní budovy" aniž by architekti museli věnovat nějaké usíli tomu, je zapojit do okolí. Skleněné, bezúčelné stavby v okolí hlaváku se stanou velmi rychle ilegalní plakátovací plochou, veřeným zádchodkem a místem hromadění odpadků. Vzhledem k tomu, že návrh chce ubourat dobře půlku současné haly mi toto rozhodnutí, ponechat ty vežě, jako naprosto zhůvěřilé a odtržené od reality dopravních uzlů tohoto typu. - Možná to nebylo v zadání, ale vítezný návrh (ale vlastně asi i ty ostatní) nijak nerozvíjí současnou Fantovu budovu. Ano, přivede tam předchod, ale to je vše. Nepřináší nějaký nápad jak lépe využívat starou budovu. Tím, že ke všem nástupištím je potřeba jít tunely ta stará hala pozbyla svého původního účelu už dávno, ale potřebovla by nějaký funkční účel nový. Podobně jako jste zmínil nádraží proměněná na galerie. Takhle budeme mít pouze chráněnou památku, kterou je potřeba udržovat (což se bude dít stylem, jednou za 20 let to opravíme jinak to necháme chátrat), kam normální človek nebude mít důvod se zatoulat. Tohle pak navazuje na třetí bod. - Často zmiňujete, že park kolem hlaváku je místo, kudy lidé spěchají na vlak a nemají čas a ani chuť se tam zastavit. To si myslím, že není úplně pravda. Je typ lidí, co doráží v předstihu a pro klid duše chtějí být na nádraží raději dříve a pak tam chtějí počkat, s vědomím, že vlak stihnou a stačí popojít pár kroků. Například si zpřijemnit si čekání procházkou/posezením v palmovém háji jako v Madridu nebo nakouknutí do galerie jako ve Francii. Tohle navazuje na můj předchozí bod v tom, že ty návrhy neřeší budoucí funkci staré budovy. - a tím se dostáváme k poslednímu bodu. A to právě místa na čekání. Jak velmi dobře zmiňujete, počet laviček v krýté části současné haly by se dal spočítat asi na prstech rukou. Vítezný návrh vylepšuje tím, že místa k sezení budou vystavena povětrnostím vlivům a tak tím bude hnát lidi dovnitř provozoven, kde se ovšem čeká a sedí za peníze/konzumaci. Druhý návrh má jen na jedné vizualizaci pražské žídle/stolky, jako nějaký doplněk, co se tam kdyžtak hodí. Vnitrní hala zeje naprostou prázdnotou a připomíná víc než co jiného defenzivní architekturu, která má jen bránit lidem trávit čas ve veřejném prostoru nebo jim to alespoň co nejvíc znepřijemnit. Třetí návrh pak má pražské židle/stolky jen pod střechou vystavéné povětrnostím vlivům (jako by si vzal to špatné z obou předchozích návrhů) a velmi snobsky vypadající "lounge" s klavírem odkud lidé cestující první třidou mohou sledovat hemžení plebsu pod sebou. Takový letištní salonek pro držitele zlatých a platinových visa karet. Ani jeden z návrhů nepůsobí tak, že by se architekti zamysleli nad tím, kde to bude (to je zmíněno ve videu) a pro koho to má sloužit. Pro jaký národ, v jakých povětrnostních podmínkách, s jakými požadavky. To že to neřeší architekti, kteří pocházejí z Dánska nebo Španělska je jedna věc, ale že to nezohlednilo 95 porotců a poradců je zarážející.
Jsem po úrazu nohy nucenej sedět před obrazovkou více, než obvykle, a někdy mám pocit, že už mi jdou na nervy ty politické debaty, různé opravdu nudné, nezajímavé až rozčilující videa na nízké úrovni, ty různé, hrozné války - prostě jen rychle listuji nadpisy a hledám něco, co opravdu duševně něco dá - a díkybohu, můžu se spolehnout na Adama Gebriana, sleduji jeho opravdu zajímavé témy a poslední díl minisérie o pražském hlavném nádraží mě taky nesklamal. Děkuji mockrát pane Gebriane a přeji mnoho pracovních úspěchů, hodně štěstí a zdraví do Nového Roku! Dr.František L.
Díky za tenhle seriál. Té nové budovy je opravdu škoda. Jako u většiny staveb stačí jen vyházet vše, co tam bylo dodáno později a obnovit původní záměr architekta. A podle mě v dolní části haly zas tak málo lidí nečeká, jen jsou rozprostření do daleko většího prostoru. Ty postřehy o jiné mentalitě a vlastnostech prostředí jsou skvělé. Hlavně u infrastruktury mi připadá, že z čím větší dálky tým je, tím je návrh méně funkční a týmy, které místo dobře znají jsou schopní zbavit ho jeho slabin a ne vytvořit další.
Úžasné! Pane Gebriane, tuhle sérii by měli shlédnout všichni porotci i náhradníci, je snad ještě lepší, než série o panelových sídlištích, a ta byla skvělá! Hodina videa, kde jste vysvětlil svůj pohled na věc, který je racionální a mistrně rozvedený do detailu, určitě bych ráda shlédla podobně laděná videa od vás, díky za pozdní vánoční dárek👍😍 Je těžké vypíchnout ty nejlepší postřehy, protože tím je skoro každý z nich. Asi najvíc mě zaujala vaše dánská vzpomínka - vidím to okolo sebe v Oregonu denodenně. Tady nikdo nenosí deštník, i v lednu lidé chodí klidně v žabkách a kraťasech a tričku, přičemž já mám na sobě bundu. V ČR takováhle hala-nehala bude pro většinu obyvatel akorát pro zlost. Dále poznatek, že vítězný návrh je generický a mohl by stát všude, což je tak trochu škoda. Skvělá je i poznámka o vizualizaci a o tom, že Vrchlického sady už z podstaty umístění nikdy nebudou místem, kam lidé budou chodit relaxovat a korzovat různými zakřivenými cestičkami, které jsou vidět v prvních dvou návrzích. To se zkrátka nestane. A údržba? Velmi dobře je stav podobně složitě konstruovaných staveb po letech užívání vidět na vašich starších videích o všelijakých překombinovaných autobusových terminálech a stanicích metra. Tak to prostě je. Ještě bych doplnila jednu věc, která se týká zprůchodnění do Fantovy budovy - nápad je to hezký, nicméně nevidím důvod to reálně používat. Z prvního nástupiště (alespoň co pamatuji, možná je to dneska jinak), jezdily akorát nějaké "couráky" do pražského okolí. Rychlíky, pendolina atd. vždycky někde od třetího nástupiště dál. Tudíž když hypoteticky vystoupím z tramvaje, je nesmysl jít po schodech nahoru, přejít magistrálu, a pak opět muset dolů do podchodu a následně z něj zase na nástupišti ven. Většina cestujících si tak jako tak vybere jít rovnou z parku do odbavovací haly a postupně se dostat až na nástupiště, tzn. jít pořád jen "nahoru". Už ty pokladny, kam se musí o trochu dolů jsou otravné... Přeji vám šťastný nový rok, díky moc za záslužnou práci, kterou děláte, a moc se těším, co si na nás fanoušky přichystáte dál! Jste super!👍👍👍
Celá série byla úplně skvělá, a čtvrtá epizoda to celé posouvá na ještě vyšší úroveň. Vůbec mi hlava nebere, jak dokážete tak citlivě a geniálně do této úrovně detailu vystihnout tolik skvělých myšlenek a reakci. Jsem nadšený!
Přes hlavák cestuji asi 12x ročně, asi 80% lidí tam vždycky vidím s kufry. Zbytek, asi 20-30% obyvatelé dojíždějící do/z Prahy, většinou s batohy či kabelkami. Návrh 1. Velké centrální schodiště uprostřed je pro mě nepochopení prostoru a jeho potřeb. Jakože impozantní schodiště svou velikostí, jakože zároveň plocha pro sezení. Kdo by chtěl sedět na schodech, které budou brzy špinavé, nehledě na to, že asi těžko potáhnete těžký kufr doprostřed schodiště jenom proto, abyste si sedli. Eskalátory chybí. (nejspíš). (Ostatně ty chybí i na nástupištích u vlaků. Turisté mohou vyjet nahoru, ale při příjezdu už musí využít schodiště a tahnout kufry dolů.) Druhý návrh mě nenadchnul vůbec. Třetí velmi zaujal a dokázala bych si jej tam představit. Využívá střešní plochu, přidává i nové stupně a využívá lépe prostoru a etáží. Za mě nabídne i naprosto krásný pohled na původní budovu i nové "náměstí" z plánované kavárny (noční vizualizace). čas 50:53 Ten podhled by určitě nenudil, jelikož by se bylo pořád na co dívat. Otázka: Bude možné využít prostor i pro nástup a výstup z auta, pokud by někdo chtěl zavést cestující autem k nádraží místo využití MHD? Odbočka z magistrály? Ponechává původní budovu s interiéry, aspoň se má člověk kam schovat, když potřebuje a ctí její kvality. Palec nahoru. Možná pokud by návrh obsahoval více barevných vizualizacích, či virtuální prohlídku, dokázal by možné lépe přesvěčit. Za mě nejlepší ze 3 návrhů.
Díky za skvělou sérii, vždy jsem se těšil na další díl. Námět na další videa: Jaké jsou systematické příčiny problémů českých měst jako nedostatečná údržba nebo ošklivost a jak je lze řešit? V jednom rozhovoru jste zmiňoval, že když se to někde povede - například Litomyšl nebo Trojanovice - jde spíš o náhodu, že tam je prostě nějaký jednotlivec, který to táhne (parafrázuji vlastními slovy). Zajímalo by mě, jestli by tohle nešlo řešit nějak více systematicky.
Pán Gebrian, opäť parádne video. Veľmi sa mi páči, že viete laikom vysvetliť problematiku architektúry a urbanizmu a tiež usmerniť myšlienky, otázky a prístup laikov. Vaše videá sú veľkým prínosom pre spoločnosť. Zvyšujú záujem, vnímavosť a kvalitu odozvy spoločnosti na verejné dianie.
Díky moc za serii :-) . Jako statik jen musím říct, že opravdu nevěřím tomu, že ta dřevěná nosná konstrukce bude nakonec v reálu vypadat tak, jako na těch vizualizacích :D
Děkuji Vám za tuto sérii. Jsem laik a byla pro mě zajímavá, pochopitelná, nabízející odpovědi na otázky, které jsem si kladla. Chtěla bych napsat názor pódiového muzikanta, tj. člověka, který často cestuje vlakem i autem. Souhlasím s tím, že magistrála neměla nikdy vzniknout, jenže vznikla, a není místo ní jiná silnice. Provoz na magistrále nebude menší tím, že se na ní udělá víc semaforů a křižovatek s tramvajemi, autem, jsem přesvědčená, jezdí dneska většina lidí z čirého nezbytí, za prací a protože to nejde jinak. Třeba čtyřčlenná kapela s nástroji a aparaturou tak jede, protože vlakem do Bojkovic by jela úplně celý den, cesťák by vyskočil do neúnosné výšky a kromě toho, když tam dojedete, musíte být schopní celý večer stát na nohou a hrát.. Nějaký podobný příběh vám řekne většina lidí, co dojíždí za prací. Parkoviště na Hlaváku bylo místo, kde jste mohli nastoupit a vystoupit z auta a v nutném případě sice draze, ale přesto zaparkovat. Zmizí zřejmě bez náhrady. Bydlím na Severním městě, když jedu do Brna, mám dvě možnosti, magistrála nebo tunely a Barrandovský most.. nic víc. Cestuju, abych mohla pracovat a pracuju, protože musím živit děti. Není v tom žádný plezír, jen život na hranici chudoby. Když jedu vlakem z Brna nočním vlakem, nejvíc ze všeho bych si přála, aby na nádraží bylo bezpečno. A mám pocit, nejen tady u debaty o Novém Hlaváku, že to nikoho nezajímá. Nechci nějak tvrdit, že já jsem veřejnost, třeba fakt jsem jen jedna divná paní, ale stejně mám pocit, že lidí, kteří musí jezdit, cestovat, nějak se držet nad vodou se nikdo neptá. Jen ti, co se mají lépe, o nich mají nějaké představy. Prosím, to si neberte osobně, vy mi právě připadáte, že to pochopení cca máte.
Skvělá série, hlavní nádraží je důležitá stavba, takže si zaslouží širokou debatu, díky za ni! Za mě jedině první návrh dává vyniknout secesní budově (velkým schodištěm vedoucím k budově a průhledy skrz pergolu). Je to řešení, které je zapamatovatelné a poměrně originální, otevírá prostor haly do všech směrů, dobře integruje metro i tramvaj. Třetí návrh působí trochu jako dort od pejska a kočičky, příliš trvá na zachování NOH, přilepuje k ní nové dvě haly, které stejně původní budovu degradují.
Mám vaší tvorbu velmi rád, protože často upozorňujete na věci o kterých se nejenom nemluví, ale v moha případech ani většinu lidí nenapadne nad nimi přemýšlet. V některých názorech se společně shodneme a v jiných zase ne, což mi přijde samozřejmě v pořádku. Někdy za tím může stát můj odlišný názor na některé věci, či odlišný vkus a někdy to, že vy máte do daných problémů výrazně vší vhled než já. Kupříkladu mě mrzí, že jste více nerozvinul svůj názor týkající se výběru materiálu (dřeva) a údržby. Za mě dřevo, když je opatřeno správnými nátěry, tak může vydržet v dobrém stavu velmi dlouho. Jinak by se v jiných zemích nevyužívalo ke stavbě výškových budov. Rozumím, že údržba dřeva může být o něco nákladnější než jiných materiálů, ale opravdu by byla údržba celé stavby výrazně dražší než staveb ze zbylých dvou návrhů? Vítězný návrh přece obsahuje výrazně méně zákoutí a ploch se kterými přijdou lidé do kontaktu. Opravdu je tedy v porovnání se zbylými dvěma návrhy údržba vítězného návrhu o tolik náročnější, či dražší? Děkuji za případnou odpověď a doplnění.
moc děkuji za videa která tvoříte, neskutečně mě už několik let baví jejich sledování... ukazujete mi, že na prostor kolem sebe se dá dívat úplně jinak a nutíte mě přemýšlet nad záležitostmi, které by mě nikdy nenapadly prosím pokračujte ve stejném stylu :)
Osobně 3. Návrh vnímám jako návrh někoho kdo nějakým způsobem přemýšlí nad fungováním vlakového nádraží u nás, a velmi na něm oceňuju přístup z hlavních cest pro pěší,a zpusob zachování původní odbavovací haly je podle mě osobně takového stylu že se snaží lidem ukázat a zpětně docenit tuto budovu namísto toho jí přímo demolovat, děkuji za video
Pane Adame smekám. Kdyby vás bylo víc život by byl hned jednodušší.Držím vám palce i na nohách ať jste slyšet až na samý vrch. Jinak všechno néj do nového roku.
Dobrý den. Jsem z Brna, do Prahy jsem jezdil velice často a kvůli komfortu dětí nejčastěji vlakem. Takže hlavní nádraží v Praze znám docela důvěrně a všechna jeho zákoutí. Vylepšení slabých míst, rozvoj a zvelebení okolí si určitě zaslouží . Dění okolo vyhlášení výsledků soutěže sleduji docela intenzivně . V architektuře jsem naprostý laik, ale cítím se nesmírně potěšený totožným závěrem pana Gebriana, že pro Prahu a pro lidi by byl nejvíce vhodný ten třetí návrh. Je prostě pohledný, řeší celkové zadání a hlavně je praktický. No a na závěr to nejdůležitější. Kloukouk dolů, pane Gebriane, za Vaši práci, za Vaše srozumitelné názory a jak vše dokážete přetlumočit naprostým laikům, kteří jen mají zájem o věci veřejné. Moc děkujeme a těším se na další atraktivní a poučná videa.
Skvělá série! Jako člověk z Brna, který do Prahy jezdí občas vlakem občas autem, se při každé takové cestě utvrzuji ve 2 věcech: 1. Praha je opravdu pěkné město a za 2. pražská magistrála je ta nejodpornější věc, kterou kdo kdy Praze udělal. A pravděpodobně také nejodpornější věc, kterou ji kdo kdy vůbec udělat mohl! Magistrála by si od Vás zasloužila samostatný díl! Prosím! Jen si představte kdyby tam ta magistrála nebyla? Vždyť tím by se vyřešilo úplně všechno! I v předchozím díle této série, kdy řešíte propojení nádraží s okolím - i tam jsem si říkal do jaké míry je to opravdu problém nádraží a do jaké míry je ve skutečnosti nádraží jen rukojmím té šestiproudovky? Myslím, že to je i tak trochu idea toho vítězného návrhu a idea poroty - že tento návrh více počítá s tím, že magistrála zmizí nebo se minimálně zklidní. Pokud se to stane a pokud ta dřevěná pergola dostane trochu realističtější podobu z hlediska údržby a osvětlení atd., pak tento návrh dává o docela dobrý smysl jako reprezentativní budova v centru hlavního města. A pro člověka, který je v Praze poprvé, je tento vstup mnohem přehlednější. Toto bych viděl také jako hlavní nedostatek toho 3. návrhu - pro člověka, který nádraží zná je ten návrh dobře zakomponován a dává velmi dobrý smysl. Když si odmyslíte magistrálu, tak najednou ztrácí logiku a působí zbytečně chaoticky. Kdybych šel na takové nádraží poprvé - jako spousta turistů - tak nechápu proč jsou tam 3 vstupy a do kterého mám vlastně jít. Ano, dá se to zlepšit dobrým značením, ale to už se dá do jisté míry brát jako selhání návrhu. V dobře vyřešeném prostoru vím, kam mám jít i bez cedulek. Tam bych viděl tu hlavní přednost vítězného návrhu - působí naprosto přehledně. Když ve 30:00 mluvíte o tom, že by se to mělo řešit komplexně, tak na mě tak ten návrh vlastně působí. Jako že se počítá se zklidněním magistrály - tj. že se to vlastně řeší komplexně - co Vás vede k přesvědčení, že magistrála bude pořád stejná? A potom v čase 34:00 mluvíte o tom, jak je super, že máme takovou velkou nadstandartní luxusní halu - částečně vytápěnou, ale zároveň pořád opakovaně říkáte, že je vidět, jak na její provoz a údržbu nejsou peníze. Tak možná právě toto je vlastně docela fajn řešení - ukazuje se, že peníze na provoz takových věcí prostě nejsou a nebudou, tak je zjednodušíme, trochu toho komfortu ubereme a tím zajistíme, že budeme schopni je udržovat. Nebo ne? Osobně když ten návrh na vizualizaci v čase 33:00 vidím, tak se mi líbí jeho přehlednost a čitelnost akorát bych byl na cestující ještě přísnější a klidně bych se na celou tu pergolu vykašlal :D To by byl za mě vítězný návrh - ten 1. ale bez zbytečné pergoly, kterou si akorát honí ega autoři návrhu. Když chcete pohodlí, můžete do kavárny nebo do čekárny ve staré secesní budově a tady už jste prostě venku. Proč by tam vůbec mělo něco dalšího stát? Náměstí přece taky nezastřešujeme a nevytápíme.
Magistrála by se měla pokud možno zakopat nebo přesunout i když to bude stát hodně peněz. Vzhledem k tomu, že Praha z toho bude těžit mnohá desetiletí až staletí, tak ta cena přepočtená na rok nebude tak velká.
Budu reagovat jako naprostý laik! Jsem z prostředí gastronomie a architektura a veřejný prostor je jen zajímavost, která mě baví. Adama sleduji od prvních chvil na webu. Dá se vlastně říct, že on je ten člověk, který to ve mě probudil. Dříve to byla jen posedlost secesní architekturou. Byl bych schopný letět do pro mě nudného Bruselu jen proto, abych viděl práce Victora Horty. Tím chci vlastně říct, že nejsem fanoušek moderní architektury, ani té z 70. Let (brutalismus?) Čím déle sleduji a vnímám tyto debaty, ze svého postoje polevuji. Od první chvíle, kdy se ve veřejných debatách mluví o hlavním nádraží, věděl jsem, že budu chtít slyšet názory Adama. Od první chvíle jsem si byl téměř jist, že nebude velkým fanouškem finální verze. Naopak já byl, ale protože Adama vnímám jako fundovaného člověka, který umí o věcech rozumně řečnit, věděl jsem, že je nutné vidět jeho video. Tímto děkuji za tuto miniserii, díky že je zdarma na této platformě! 🙏 Zvlášť tato poslední!!! Já zase musím přiznat, že Adam je diskutér s velkým D. Zase jsem změnil názor a vidím to zase úplně jinak! Sám za sebe si však myslím, že nejlepší by bylo dodělat městský okruh a tím pak zjistit jak moc důležitá vlastně je Wilsonova ulice je.(kolik aut by zmizelo z současné situace) Pak teprv rozjíždět celou soutěž a klidně to tam změnit k nepoznání. ✌️ Na závěr bych zmínil, že jsem byl velice překvapený, že z videa o architektuře a veřejného prostoru, chytím téměř záchvat smíchu.🫣 Jóga v "Šervůdu" 😂😂😂 implementoval jsem si tu představu do současné situace! 🤣🤣🤣 Vážně dobré! 👍 Zdraví Marek
pokud doděláte okruh a necháte magistrálu a budete čekat, jestli aut ubude, budete čekat marně. Auta jsou jako dřevomorka, rozlezou se všude. Pokud stáhnete magistrálu, auta prostě ubudou. To je prokazatelné z x jiných zkušeností. Když se k tomu ještě dodělá okruh, tím líp.
Děkuji, krásný seriál, přijde mi, že jste to shrnul moc pěkně a nezaujatě. A souhlasím s Vámi, ten třetí návrh je dle mého nejlepší, respektuje město a přijde mi praktický. A praktičnost je přesně to, co od nádraží očekávám.
ปีที่แล้ว +3
Moc díky za celou sérii! Během sledování všech čtyř dílů jsem se často ptal na otázky "jak je tuto sakra možný" / "jaktože to nikdo nevidí" / "jaktože to nikomu nevadí" / "jaktože se s tím nic nedělá". Osobně by mě zajímalo, zda si takto důkladnou analýzu případů užití udělal zadavatel a zda se zadavatel, případně porota, dokáže vžít do situace běžného uživatele výsledného prostoru (a tím nemyslím zadat někomu studii či průzkum veřejného mínění, ani tím nemyslím jednu dvě testovací návštěvy hlaváku v roli cestujícího, ale zejména běžného návštěvníka Prahy, pro kterého je veřejná doprava a s tím související prostor standardem) a věřím, že takový rozbor by významně pomohl této i jiným veřejných architektonickým soutěžím. Osobně bych se s počtem 24 přihlášek dokázal smířit, ale fakt, že do úrovně konkrétního návrhu se dostanou jen 3 projekty, to je tristně málo. A jak zaznělo, ve výsledku to působí jako vybírání návrhu ne nejlepšího, ale nejméně špatného. A při vědomí, že s minimem následné péče, kterou tomu kdo bude (ne)věnovat, člověka jímá zmar. Z pohledu hlavních nádraží v hlavních městech - mě vždy uchvacoval Berlin Hauptbahnhof a způsob, s jakou samozřejmostí jezdí vlaky v několika patrech, jak je napojen na místní (U-bahn), metropolitní (S-bahn) i vlakovou mezinárodní dopravu. Krásné napojení na "venek" k řece Sprévě a k Tiergarten a na druhou stranu do Europacity. Nicméně i u něj jsou podstatné rezervy, které zaznívaly i zde v druhém a třetím díle - připomíná to spíše komerční prostor, není jednoduchá orientace uvnitř, obsahuje větší množství slepých a tmavých nevyužívatelných koutů. Mimoto nemělo žádný historický precedens a původní budovu, ke které by se muselo napasovat a mohlo si tudíž dovolit stavět na zelené louce. Díky za tuhle sérii i další letošní videa a budu se těšit na další tvorbu v roce 2024!
Velmi se mi líbil celý rozbor, mám podobný pohled na věc, hlavně co se týká následný ůdržby. Chyběla mi pouze zmínka o bezbariérovosti, takové velké schodiště je jen pro mladé bez kufrů.
Mali sme tu cest - premieru - 1.9.2022 aj s rodinou, t.j. manzelka + 2 deti a lahka batozina. Najskor nekonecny labyrint chodieb, potom nieco, co mi vzdialene pripomenulo Nordstan v Goteborg-u, vsade zavaly ludi ale "nastastie" hlavny prud nas vyplul priamo do "Sherwood-u". O dva dni sme toto absolvovali v opacnom garde, aj s vyckavanim na informaciu z ktoreho nastupista nam vlak odchadza a presne 3 minutami do odchodu a sprintom v dave. Vlak sme stihli, nikto sa nestratil, ujmu na vseobecnosti sme neutrpeli, historicku budovu sme ani nezaregistrovali, urcite sa este niekedy vratime a mozno aj vlakom. Exterier je sice cista hroza ale celkovy dojem z interieru nie je o nic lepsi pretoze ten priestor je koli obchodnym prevadzkam a mnozstvu ludi jednoducho maly, naviac sa tam miesaju prichadzajuci cestujuci s odchadzajucimi a tento stav ta stanica nezvlada. Naozaj tam chcete stravit minimalny cas a preto celkom nerozumiem preco su tam nasekane tie obchody a hlavne kto tam nakupuje a preco (obcerstvenie samozrejme nespochybnujem). Kde su pokladne som sa dozvedel az z tohto videa, listky sme mali nastastie kupene online. S odstupom casu sa clovek pousmeje ale po tejto serii ma to celkom laka sa tam vratit a preskumat to v case ked tam je najmenej ludi co je asi neikedy v noci (a to moze byt zazitok aj s nejakym "bonusom").
Ale dřevěná pergola se do starodávné Prahy opravdu nehodí. Tak to vidím já, která jsem žila v mé milované Praze padesát let. Nevěřím tomu, že se vám ta dřevěná pergola líbí . Bohužel pamatuji i překrásná park, který lety zmizel i krásné jezírko měl.
Zdar, díky za skvěle zpracované téma, které se evidentně dotýká nás všech. Pokud by opravdu vznikal ještě pátý díl série na téma reakcí nás, diváků, tady jsou moje reakce (týkají se vítězného návrhu): 1/ co se bude dít, až udeří 40 stupňů Celsia, jak tomu teď bývá v létě (zdá se mi, že navrhovaná pergola se zastíněním proti slunci příliš nezabývá; 2/ co se bude dít s vodou v momentě, kdy přijde v posledních letech ona tolik obvyklá nadprůměrná průtrž mračen? Možná jsem nedával pozor, ale nezdá se mi, že hospodaření s dešťovou vodou je u vítězného návrhu nějak výrazněji řešeno.
Miluju to nadšení při vysvětlování pohledu na nový návrh, ta gestikulace je prostě fascinující. Mám ráda, když se lidi umí pro něco nadchnout. A cvičení jogy v Sherwoodu mě fakt pobavilo!😁
Jsem ráda, že jsem si poslechla tento pohled na návrhy na "Hlavák". Hned je vidím v jiném světle 👍....taky jsem se původně přikláněla k impozantnímu severskému návrhu, ale po shlédnutí všech čtyř videí🤔 jsem dost přehodnotila věci. Navíc ten třetí návrh má nejvíce možností kam si sednout což považuji za klasický problém všude možně v ČR .-)
Moc děkuji za všechny 4 díly o hlavním nádraží, za práci, kterou jste si dal s přípravou a i za zajímavé názory o podobě budoucího využití (zastavění, lávky přes koleje - zní to logicky, ten Sherwood opravdu nebude nikdy skýtat přijemný prostor už z toho důvodu, že u nádraží se vždy rády srocovaly podivné existence). Cestuji z hlaváku často a naprosto nechápu, kdo vymyslel ten "špunt" v podobě úzkých a kapacitně zcela nedostatečných pojízdných pásů. Považuji to za další důvod, proč lidé čekají až v prostoru těsně před vstupem do podchodů - protože nástupiště se zobrazuje na poslední chvíli a v tom stresu a spěchu se ještě šprajcnout na pásech nahoru, to si nikdo neriskne.
naprosto uzasne video, perfektne zpracovane, plne vecnych informaci. Urcite natocte i ten paty dil!!! moc dekuji za absolutne brilantni praci s timto videm po vsech strankach. PS: me se ten prvni navrh libi stejne nejvic :)
Adame, díky za komplexnost, se kterou jste přistoupil k prezentaci změn na pražském hlaváku. Na poslední díl jsem si počkala, abych ho mohla zhlédnout v kuse. Ostatní tvůrci nešli do takové šířky a hloubky, kterou jste tomu věnoval. Sama jsem jako studentka VŠE takřka každý den tudy chodila absolutně bez ponětí o celkovém kontextu stavby. Díky za vaši práci.
Moc díky za skvěle zpracovanou sérii. V Göteborgu nedávno taky vysoutěžili novou budovu hlavního nádraží, především kvůli kapacitě, přičemž u teď to mají taky poslepované z různých terminálů a původní budova je z 19. století (ale je pravda, že mezi nimi není magistrála, ale samozřejmě má taky své problémy). A byť se ten nový záměr ani neměl snažit upravit nynější budovy, ale měl spíš přidat kapacitu, je zajímavé, že se rozhodli přidat nový vstup z jiné strany, aby to cestující nemuseli obcházet. V tomhle to reflektuje potřebu lidí a je to (minimálně v tomto ohledu) podobné jako v návrhu od re:architekti + baukuh+ Yellowoffice.
Jsem člověk architekturou z pohledu odbornosti nepolíbený, ale díky těmto videím se učím a žasnu nad tou spoustou nuancí a zákonitostí, které umí skvěle pan Gebrian podávat a vysvětlovat. Díky
Skvělé, díky. Neštěstí je magistrála a nevyužití nádherné historické budovy, kterou vídáme jen zvenku. Stávající nová hala není vůbec špatná, jen by potřebovala péči.
Díky moc za skvělou sérii! Tohle je úplně jiný level než všechny dosavadní komentáře, a že jsem jich nečetl málo. V podstatě s tím hodnocením souhlasím, jen mám dva dotazy: - Jak se díváte na způsob, kterým 2. a 3. návrh (ne)řeší vztah k magistrále? - Je nějaký rozumný důvod, proč ten 3. návrh nemůže být souměrný -- proč obě přístavby nemají stejný tvar?
Díky za sérii- využíváme Hlavní nádraží docela často a na spoustu věcí si člověk "zvykne" nebo nevidí. Teď si daleko víc všímám- jinak zrovna dneska jsem za sebou slyšela,jak se o vaší reportáži baví pár lidí co se mnou čekal u cedule s odjezdy:) Doufám,že to budou mít videa velký dosah a jsem opravdu zvědavá,jak bude nové nádraží a okolí nakonec vypadat.
Děkuji za nádherné vysvětlení situace kolem “Hlaváku”. Mě osobně, stejně jako Vás, nadchnul nejvíce třetí návrh. Protože jako jediný, alespoň v náznaku, zrušil magistrálu a udělal z ní obyčejnou městskou silnici sloužící k obsluze nádraží a blízkého okolí. A zároveň dodržel zadání ohledně Nové odbavovací haly.
Děkuji za rozbor. Velmi s Vámi souhlasím a rozšířil jste mi mé poznatky. Trochu mě mrzí, že jste se nevěnoval interiéru a tomu, jak se budou lidé pohybovat uvnitř. Nevím, jak se tam těch plánovaných 200 tisíc cestujících denně vejde. Sice se uvolní a rozšíří horní patro nové haly, ale zmizí ten spodek a už nyní je tam nával. Také se nezmiňuje jak bude propojena Fantova hala s novou halou,, jaká bude motivace do Fantovy budovy jít. A absolutně nechápu motivaci lézt po širokém schodišti nahoru na přechod. Kolik lidí skutečně k magistrále půjde. Nerozumím tomu návrhu, rozumím však přechodu. Nerozumím ani klikaté příchozí cestě od severu, či jihu
U třetího návrhu těžko bude střecha fungovat, výškové úrovně fungují těžko, to se za minulého režimu vyzkoušelo hodně. Žádné přirozené cesty by tam nevznikly, takže by to dost možná byla zase mrtvá zóna. Bojím se, akorát přidává nová struktura, aniž by se některá ubrala a výsledek je spíše taková slepená směs všeho - co by se tam přidalo příště? Máte určitě pravdu, výsledná údržba je zásadní. Viděl teď třeba všemi oblíbený Trojský most a ten už také uvadá. Všechny možné žárovky, které byly v zábradlí (ano, vlastně zbytečné, ale tvořily to hezké nasvícení) už dnes nesvítí, je dobré srovnání i z obou stran, kde od zoo je jedna řada téměř celá neosvětlená. Škoda, bylo to hezké, ale asi je potřeba si přiznat, že 100% údržba by byla příliš drahá
Diky za vybornou serii a skvělé insighty návrhů. Nenapadlo mě premyslet o "narodnim pocasovem komfortu" a hustotě zalidnění města. Je videt, ze jste odborník na svem místě. Velmi oceňuji vas věcný a jasny styl. Je radost se divat na vase videa. ❤
Skvělá série a tato její 4.část mě opravdu nadchla. Děkuji! Do obsáhlého hodnocení návrhů se nechci pouštět, je ale jedna věc, která ve videu nezazněla a možná by také změnila pohled na onu problématiku poloexteriéru a komfortu čekajících cestujících. To je dochvilnost samotných spojů vlakových dopravců. Kdyby každý vlak přijel a odjel na čas, na předem známé nástupiště, jistě by nikomu nevadilo projít vzdušnou, prosvětlenou halou.
díky za tuto sérii. pokud by byl pátý díl, zajímalo by mě: propojení tramvajové i pěší mezi Hlavním a Masarykovým nádražím (na této trase denně přechází mezi nádražími mnoho cestujících, pro cizince je to v současnosti významně nepřehledné) a na 2 ze 3 návrhů nebylo pěší propojení řešeno - bylo toto propojení součástí zadání (jak)? možnosti napřímení nové tramvajové trasy (zatáčky tramvajový provoz významně zpomalují, zejména ostrý úhel na odbočce z Vinohradské mi připadá zbytečný) další postup IPR - bude vítezný návrh realizován ve formě vítězné, nebo bude ještě upravován, jaké úpravy jsou možné a jaké ne, časový horizont realizace, existuje možnost nerealizovat?
Osobně si myslím, že jako uživatelé máme právo nerespektovat rozhodnutí poroty. Uvědomuju si, že výtězný návrh je v očích Správy železnic nejekonomičtější. Děkuji vám za skvělou sérii.
Jeste jedna poznamka k velikosti prostoru nadrazi (33:22). Stejne jako Adam jsem stravil roky v Nizozemi a pres nadrazi Amsterdam Centraal jsem roky jezdil do prace. Kryty prostor nadrazi, navic v krasne historicke budove, je rozmerny a velkorysy, coz jsem vzdy bral jako jasne pozitivum. Tohle je rozhodne neco, co bych se ze vsech sil snazil zachovat a zlepsit nez to snadno obetovat.
Souhlasim, take bych velmi ocenil puvodni velkorysost Nove odbavovaci haly bez komercnich "ostruvku", ktere ji narusuji. Na Amsterdam Centraal jsem sice stravil jen par chvil, ale v tom prostoru jsem se citil dobre.
A také napojení na všechny druhy dopravy. Tramvaje jsou hned před budovou a autobusy a lodě odjíždějí z kryté nové části za historickým nádražím. Úžasný projekt. Jediné, co mi tam vadí, jsou turnikety, ale to se týká celého Nizozemska.
Pečlivě jsem si prostudovala jednotlivé architektonické návrhy a mám k tomu pár myšlenek. Je mi velice sympatické, že tramvaj, která míří až k hlavnímu nádraží, zajede až pod zastřešený prostor. Odpovídá to české pohodlné povaze a snaží se vás co nejvíce přiblížit odjezdovému nástupišti. Je škoda že v tomto návrhu se nevyužila příležitost nového zastřešení, které by svou otevřenou ocelovou konstrukcí připomínalo hlavní odjezdová nástupiště. To se mi líbí na posledním, třetím soutěžním návrhu. Pro mně, jakožto pro uživatele, bylo vždy neskutečně příjemné dojet právě pod tuto obrovskou a velkorysou konstrukci. I když byl venku chlad, tak pod touto konstrukcí nikdy takový nepříjemný chlad nebyl. Byl zásadní rozdíl, když jste dojeli na poslední koleje nebo pod tuto halu. A nová dřevěná otevřená konstrukce mi připomíná právě tato studená poslední nástupiště. Je ve své podstatě i stejně daleko od místa, kde se nejvíce shromažďují lidé. Hlavní problém dnešního nádraží je nepřehlednost prostoru. Lidé se opravdu hromadí v jednom místě, protože z jiného místa není jasně patrné, kam se máte přesunout. Prostor není jasně čitelný. A pokud už z nějakého místa tabule jsou čitelné, nemáte možnost si tam sednout a vyčkat na příjezd vlaku. Lidé, kteří se hromadí na horním nástupišti, nejsou pouze lidé, kteří spěchají, jsou to mimo jiné i lidé kteří cestují s větším množstvím zavazadel a chtějí si v klidu sednout a počkat na příjezd vlaku. Tito lidé tráví na nádraží nejvíce času. Přijedou dříve právě i kvůli množství vlastních věcí, které potřebují přepravit. Když jsem se dívala na tento vítězný architektonický návrh, přišlo mi, že tento problém s nepřehledností prostoru nebyl vyřešen. Odjezdové tabule sice přibyly u vstupní části, ovšem tato část bude pocitově studená a lidé se zde stejně nebudou chtít zdržovat. Navíc jsem si jistá že i právě z tohoto důvodu dojde i k umístění komerčních prostorů a prostor znova nebude o nic více čitelný. Lidé si budou chtít zalézt tak, aby byly v nejméně nepříjemném prostředí. A čitelný odjezd vlaků je zásadním parametrem. V poslední řadě naprosto souhlasím s tím, že pro české prostředí, není tento konkrétní návrh dřevěné konstrukce vhodný. Souhlasím s tím, že je složitě udržovatelný a vzhledem k charakteru napojení střešní konstrukce na sloupy, budou opravdu muset řešit problém s ptactvem a tvorbou hnízd. Každé takovéto opatření už bude ničit jednoduchý a čistý tvar konstrukce. A souhlasím s tím, že dřevo, které bude vystaveno vnějším podmínkám, opravdu bude v našem neudržovaném prostředí trpět.
Děkuji za Vaše videa. Inspiruje mě to dívat se na veřejný prostor s větším zájmem. Člověk často cítí, že tam něco nefunguje a díky Vám se mi to daří lépe vnímat a identifikovat, kde by mohl být háček. Tahle série je obzvlášť skvělá. Možná mi v ní trochu chybí, finanční aspekt těch jednotlivých projektů a není mi úplně dokonale jasné, jestli je ten první návrh už schválený a takhle to jednou na Hlaváku bude vypadat. Posuzuji to jen podle dívání a mě se nejvíc líbí ten třetí návrh - přijde mi že krásně navazuje na zastřešená nástupiště a zároveň v něm vynikají ty skleněné "kopulky" které mám odjakživa moc ráda, + vstup ze strany, tedy mojí nejkratší cestou, je příjemný praktický bonus. Jsem ráda, že jste zmínil, že by nebylo od věci zastavět park před nádražím, miluju parky, ale tenhle konkrétní mi přijde podivný, protože tak nějak vůbec nenavazuje na tu budovu. Od první chvíle, co byla hala zabrána těmi obchody říkám, že kdyby byly venku v parku, kde by to vytvořilo kulaté "náměstí", parku i nádraží by to pomohlo, ale na druhou stranu jsem si i pomyslela, že vyměnit park za obchody je dost zvrácený pohled na věc :), tak jsem ráda, že jste to podložil smysluplnými argumenty. A díky moc, že jste v minulých dílech vyzdvihl kvality té původní novější budovy! Je to nádraží, které člověk spíš prolítne a snaží se čelit všemožným "nástrahám", aby prostě stihl vlak a nikdy by mě nenapadlo si o té budově zjišťovat víc, má ale svého ducha a Váš vhled mě obohatil.
Celá přestavba, to je plánovaný pomník různých lidí, kterým ty peníze, ktete to má stát, nepatří. A to je gró celého problému. To je zasad i rozdíl mezi veřejným a soukromým investorem!
Děkuju, za Vaši práci. Skvělá série! Největší problém všech veřejně prospěšných staveb v ČR je péče o ně, jak zmiňujete na závěr. Pokud bude za 5 let půlka budovy nefunkční, ověšená pavučinami. Prostory plné reklamy a komerčních prostor, nezachrání ji ani sebelepší architektonický záměr. Co se musí změnit, aby o veřejně prospěšné stavby bylo náležitě postaráno?
Souhlasím s Vámi, 3. návrh nezasahuje do původní burtalistické architektury nejméně, ale zároveň na odbavovací halu přidává moderní odkaz. Způsob prezentace je geniální, decentní, ale stále srozumitelný. Je škoda že nevyhrál, zřejmě je "světová architektura" je již jinde.
Přitom jediné, co je skutečně potřeba je místo reklam dát tabule s odjezdy a příjezdy na další místa a konečně kopnout do SŽDC aby nedělali odjezdy na poslední minutu (a často se setkávám i s tím, že i pozdě - vlak už mlě odjet, ale stále nemá nástupiště a ani zpoždění). Zajímalo by mě jakto, že ve zbytku světa to funguje a až na výjimky Vám řeknou klidně tejden předem odkud vlak pojede a kam přijede.
Adame, velké díky za tento seriál, jde je opět velmi komplexně, detailně a seriózně rozebrán urbanistické celek ze všemožných úhlů pohledu, což mne velmi přirozeně více vtahuje do dané situace o této důležité části veřejného prostoru.
38:30 Mě by spíš zajímalo, jakým způsobem to bude chráněno proti přírodním vlivům (déšť, sníh...), pokud to fakt má být ze dřeva - aby to za deset let neshnilo a nemuseli to hnedle měnit.
podle mě to je záměr aby to za 10 let bylo v havarijnim, stavu a nikdo nebude protestovat proti bourání nenáviděný pergoly a někdo si tam pak bude moct postavit to co od začátku plánoval a pergola je podle mě jenom nějakej mezistupeň jak zlegalizovat bourání haly ze 70. let a aby to co tam stojí šlo pak snadno zbourat (pergola)
@@xsc1000 problem vetsiny drevostaveb je, ze je to stavene ze dreva suseneho na cca 15%, to par let vydrzi a pak to jde do haje. Pokud ale vezmete KVH/BSH, ktere je susene na 3%, tak opravdu vydrzi nesrovnatelne vic - neni porovite a tedy nenasava vlhkost (a tedy je odolne proti plisnim a houbam) a drevokaznemu hmyzu proste nechutna
Díky za velkou práci, kterou všechny čtyři díly daly. Díky za erudici a přehled, který nikdo nikdo jiný v ČR nemá. Doufám, že se vítězný návrh zrealizuje. Ať jsou jeho kvality/nekvality jakékoli, měli bychom světu signalizovat, že naše soutěže nekončí v šuplíku a že máme náladu budovat moderní město. Určitě je lepší postavit kontroverzní a nedokonalý návrh a něco se naučit, než jen lamentovat a nechat dál okorávat obrubníky.
Mě se taky nejvíc libí ta varianta č.3. U tý první se mi nelíbí jak uřízli starou halu a to, že člověk musí ze zastřešeného objetku vyjít ven kde je nafoukáno vše možné i zima a pak jít do metra. Jinak souhlasím s panem Gebrianem i ohledně ostatních vítek.
Dobrý den všem :) Líbí se mi přístup pana Gebriana, jeho věnovaný čas a také zkušenosti ze světa. Dovolím si malou poznámku (a asi souzní s tímto videem). Nevěřím, že ani dvě miliardy korun nás zbaví současných "obyvatel" Hlaváku. A samozřejmě naprosto souhlasím s údržbou a přístupem k ní. Díky za video !
Perfektní objektivní zhodnocení, které řeší hlavně kontext ke svému okolí, historii a reálnou proveditelnost, než nějaké idealizování a chlubením se něčím za každou cenu extravagantním. Z této série jsem situaci ohledně hlavního nádraží pochopil mnohem lépe než z oficiálních prezentací. Můj osobní názor je ten, že stavby tohoto typu vůbec nemusí být světové, stačí, když sedí do svého okolí a jsou praktické pro ty, kteří je využívají. Praha je ve velké míře pozměněna architekturou 20. století (prvorepublikovou, socialistickou, postmoderní) a změna architektonického rysu toho města jako takového bude dle mého trvat ještě velmi dlouho, proto se také přikláním nejvíce ke 3. návrhu nežli k tomu vítěznému, protože ten v současném kontextu celé Prahy působí spíše jako oáza doby budoucí, která přichází pomalu a v centru se vyskytuje pouze v takovýchto ostrůvcích. Pokud se má NOH odstranit za každou cenu, tak bych si tam osobně radši představil něco, co bude více zapadat do svého secesního okolí. U vítězného návrhu mi ten gradient přijde malý.
Tak musím konstatovat, že mám stejný názor ohledně třetího projektu, že z těch tří je nejlepší. A dovedu si představit, proč nevyhrál. Jako vždy šlo o peníze.😢 Nejspíš si někdo celkem oprávněně myslí, že na pergolu nebudou muset roky sáhnout. Lidi budou tahat kufry po schodech a ušetří se za údržbu eskalátorů a výtahů. Prostor bude otevřený, takže z něho nebude muset placená ochranka vyhazovat opilce a peníze za klimatizaci se ušetří a za osvětlení. Ach jo.
Výborná série, myslím, že jste se dobře snažili o objektivitu, i když chápu, že být 100% objektivní nelze. Já bych byl možná osobně rád, kdybyste místo odpovědi dotazů diváku naopak vy byl tím co kladete otázky a vytvořil nějaký rozhovor s architekty, kteří se na vítězném návrhu podíleli. Vím že by to nebylo jednoduché, ale architekti by měli být schopni svůj návrh před relevantními dotazy obhájit a vy máte taky poměrně velký dosah abyste se mohl pokusit něco podobného realizovat.
Tak tohle je skvělé video. Jednak se vám musím omluvit za komentář pod prvním dílem, kde jsem předjímal silnou a zdaleka ne tak opodstatněnou kritiku vítězného návrhu. Sám jsem nezavíral oči před slabinami, ale teď vím, že jich je víc a že si to dokážete skvěle obhájit. A jednak jste mě skutečně přesvědčil, že ten třetí návrh (ačkoliv si dosud moc mé pozornosti nezískal) je hodně povedený a dost pravděpodobně by mohl být nejprospěšnější. Pokud by i jeho součástí bylo odstranění těch vestavb Italů, bylo by to velmi dobré. A relativně dobře by na něj mohlo jít navázat druhou etapou - přeměna celého zanedbaného okolí nádraží. Máte možnost navrhnout, aby na IPRu zpracovali nějakou studii na zastavění okolí nádraží, která by jasně vymezovala podmínky, aby byl zachován veřejný zajem v případě budoucího zastavění území? Aby se pak nešlo na ruku Pentě. Vy totiž máte k lidem z IPRu daleko blíž než my všichni ostatní, proto se ptám, zda byste je mohlk něčemu takovému pošťouchnout.
00:00 - Úvod a zadání
04:11 - Plány soukromé společnosti na výstavbu v okolí Hlaváku
05:50 - Soutěžní dialog
12:40 - Tři finální soutěžní návrhy
13:47 - Další informace ze zadání soutěže
15:14 - Veřejně dostupné materiály odevzdané v soutěži k prostudování
18:08 - 1. místo - interpretace návrhu a komentář
41:58 - 2. místo - interpretace návrhu a komentář
46:33 - 3. místo - interpretace návrhu a komentář
53:01 - Závěr a výhled do budoucna
56:38 - Možný pátý díl s reakcemi na vaše komentáře
Díky, to se hodí!
Dejte v 5. díle:
1) pohled očima těch místních lidí, kteří jsou v těch 100.000 aut jedoucích po magistrále. Ve všech 4 dílech jste je komplet odignoroval… zajímá vás širší území, kudy lidi přijdou a přijedou tramvají, ale děláte, jako byste spolu s IPR měli za danost, že město může a musí být bez aut. Jako by město muselo být průchozí, ale nesmí být také průjezdné. …ve všech 4 dílech jste jen zmínil, že v detailech se s magistrálou pracuje a že IPR v zadání nadiktoval přechod (v souladu se svou filosofií bez podchodů a nadchodů, ok, ale toto je objezd historickeho centra, nejuzsi okruh, ktery nema z vychodni strany centra zadnou alternativu).
Rikate, ze je treba resit sirsi souvislosti a cele sirsi uzemi a ze ani porotci neznali plany Penty na zastaveni kolejiste - a znate vy projekt tunelu pro osobni auta kolem muzea a opery, cimz by se vyresila opera i tamni problem prechodu a budouci problem tramvaje pres magistralu …vse v souladu s filodofii IPRu, ale za draho, jak k tomu filosofie IPRu nutne vede, pokud se nema uplne zablokovat osobni automobilova doprava, coz nekde lze, ale zde to tak uplne nelze.
Vzdyt prejit vsechny pruhy v obou smerech naraz bude vyzadovat zdvojnasobeni delky zablokovani dopravy oproti stavajicim kolapsum u muzea (a tam pribudou tramvaje).
Vase video naopak ukazuje, ze na magistrale chybi bariery branici prechazeni!
2) kvituji vase porozumeni pro sezeni v hale a tedy i pro jeji velikost, ale nechapu jakysi zamlceny odpor k obchodu, sluzbam, kavarnam a restauracim v lokalite, kde bude jeste vice lidi, nez je dnes. Chapu, ze verejny zajem neni v prvni rade vynos, ale je jim komfort „pasazeru” a zaroven zadavatele potrebuji z neceho (od nekoho) uhradit provozni vydaje (nejen uklid, ale i topeni v te hale, kde bude sezeni ve verejnem prostoru a ne jen v provozovnach).
Bude-li tam lidi dvojnasobek a maji mit sezeni v cele hale (a bude se tak jeste rozsitovat), mela by byt cela vytapena a energie uz stoji nasobky.
Urcita komercionalizace lokality plne lidi je tak predpokladem realizovatelnosti komfortu (a tim i verejneho zajmu!).
@@ReEvolverrto myslím není námět na 5. díl, to je námět na další minisérii: Pražská SJ magistrála. Díky za něj. Popřemýšlím nad tím.
❤❤❤❤
Vypověďet soutěž a znova soutěžit 😊
Dobrý den pane Gebriane. Jsem fanoušek železnice a viděl mnoho různých nádraží, jsem amatérský pozorovatel architektury a posledních 10 let pracuji jako projektant požární bezpečnosti staveb, a tak mě cosi nutí reagovat na vaše videa i na vítězný projekt. Jsem moc rád, že jste zmínil pár věcí, které se zase tak často nezmiňují (např. tu kašírku vizualizací - zásadně s polovičním nebo ještě menším objemem automobilové dopravy, bez reklam, bez české džungle dopravních značek, fasád zakrytých plachtami, bez vyšlapaných cestiček v trávě, bez hnusných odpadkových košů,...). Celá dřevěná konstrukce v exteriéru je sice hezká, ale z hlediska údržby noční můra. První co udělají, je, že všude nainstalují kilometry ostnů proti holubům nebo to celé zakryjí zespodu sítí proti holubům, která bude magnetem na prach a nepořádek. Tak konstrukce bude zespodu prakticky neviditelná a to prosvětlení na vizualizacích by měli stáhnout tak na 50 %.
Co se týče požárních předpisů, tak je velmi pravděpodobné, že konstrukce bude muset být navržena s požární odolností 30 minut (vyhláška 23/2008, § 19). Toho samotná konstrukce nedosáhne, takže bude řešena požárním nátěrem. Ten jednak může změnit barvu (byť existují i čiré), ale hlavně znamená neskutečně složitou údržbu, protože takovýto nátěr se musí a) kontrolovat (1x ročně) a b) opravovat, resp. obnovovat. V praxi se používá na ocelové konstrukce, kde jsou ale konstrukce jednoduché tvarově a relativně přístupné. Tady to bude něco podobného jako nátěr Golden Gate bridge - skončíte s nátěrem na jedné straně a můžete začít znovu.
Žádná vizualizace neukazuje pohled v noci. Jak se tam bude svítit? Protože střešní plachta je plně průsvitná a tmavé dřevo moc neodráží světlo, nepůjde použít nepřímé osvětlení (např. podél sloupů nahoru), takže se bude svítit shora dolů. A protože nádraží funguje 24 hodin a protože jsme na 50. rovnoběžce, bude se tam ve skutečnosti svítit většinu doby. Kde jsou svítidla, jsou také rozvody elektřiny a mraky dalších kabelů (kamery, zabezpečovací systém, informační tabule, požární čidla,...). V dřevěné konstrukci vevnitř to nepůjde, takže tam budou kabelové lávky - a tedy zakrytý pohled na konstrukci, další sítě proti holubům, ostny, prach a bordel.
Nemluvě o tom, že lákadlo využít tu plochu komerčně (rozuměj pronajmout na stánky ve stylu dnešního stavu v dolní části haly) bude tak mocné, že mu do 5 let podlehne jakýkoliv regionální náměstek Správy železnic nebo kdo to bude mít vlastně v gesci. Takhle volný a čistý ten prostor bude akorát při stříhání pásky.
A poslední poznatek - vypadá to jako hloupost, ale důvodem, proč se lidi mačkají v malém prostoru před odjezdovými tabulemi je ten, že správa železnic, která organizuje provoz na hlavním nádraží (nikoliv České dráhy!) není schopna vypsat nástupiště dřív, než nějakých 10 minut před odjezdem vlaku a nezřídka i méně. Takže nechcete logicky čekat někde daleko. Tím pádem nikdo pod tou pergolou nebude chtít trávit čas. Ti, co právě přijeli vlakem mají nějaký cíl, za kterým se z nádraží vydávají. A ti, co odjíždějí, budou čekat jako dosud nahoře u tabulí. Takže spodní část bude jen zastřešený chodník, který lidi použijí jen jako rychlou komunikaci směrem na tramvaj / centrum města anebo na vlak. Mám fotku z letní dovolené v Zürichu, kde je odjezdová tabule na nádraží, kde jsou vypsána nástupiště a koleje pro VŠECHNY vlaky odjíždějící v horizontu cca 50 minut (víc se jich na tu obří tabuli nevešlo). Pokud vím, že mi to pojede za 30 minut z 4. nástupiště, klidně si půjdu někam do blízkého okolí dát kafe, zastavit se ve stánku pro noviny nebo pití nebo si sednu jen tak na lavičku před nádraží, když bude hezky. Když to ale nevím, budu spíš postávat u tabule a zjišťovat kdy a odkud mi to pojede. Tohle je věc, kterou by měla správa železnic zlepšit už nyní. Výrazně by to oživilo spodní část haly a rozmělnilo ten permanentní dav u odjezdových tabulí.
K tomu poslednímu bodu jen doplním, že by do spodní haly (nově pod pergolou) stačilo přidat místa na sezení a tabule s odjezdy i tam.
Máte pravdu, že to vyhlášení nástupiště se vždy objeví na poslední chvíli. Jezdím vlakem často, navíc se psem, snažím se být na nádraží vždy aspoň 1/4 hodiny před odjezdem a berou mě všichni čerti, když se nástupiště zobrazí 5 min před odjezdem a navíc je to často až to šesté. Další příklad diletantství našich drah/správy železnic, mně jako cestujícímu je fuk, kdo za ten bordel může.
Přiznám se, nechtělo se mi to celé číst.. k rozvodům elektřiny bych jen doplnil, že jdou normálně schovat do dřeva, stejně jako se schovají do zděných pilířů..
Díky za Váš realistický pohled. Vidím to podobně.
@@ooouki odjezdy v dolní hale už jsou a jak psal původní příspěvek: problém je v tom, že se člověk dozví nástupiště těsně před odjezdem a pak běží třeba až na druhý konec nádraží. kdysi jsem to měřil, od skleněných vstupních dveří se jde na sedmé nástupiště svižným krokem cca dvě minuty.
Hodina pana Gebriana? To beru jako pozdní dárek k Vánocům. 🤩
Téma dobré, Gebriana bych oželel.
@@TimartCZzde, speciálně pro vás: th-cam.com/video/l-8PtMdrp-U/w-d-xo.htmlsi=3XzWQmSV17IjEAZt
@@TimartCZ a proč chodíš na profil AG, když bys ho oželel? trpis nějakou bipolární poruchou?
@@TimartCZ jak musi byt clovek jednoduchy, aby neco takoveho napsal na kanalu Adama Gebriana. Bezne chodite k lidem na prednasku, abyste je nasledne urazil? Jaka je vase diagnoza?
@@EvzenEmanuel Dovoluji si s Ním i nesouhlasit, viz můj koment výše. A tím ještě více s Městem. Bez likvidace tzv. Magistrály se nevyřeší vůbec nic, rekonstrukce Hl. N . je úzce spjatá i s tzv. "konečným řešením otázky" této neměstotvorné záležitosti zhovadilosti. Nechoďme kolem horké kaše a místo do auta seďneme do metra nebo i do budoucí tramvaje v ose trasy C a vystupme třeba tam, kde končí Nuselák a ústí ulicí do Vinohrad. Metro tam nestaví, ale z tramvaje vystoupíte. Dneska je to plné aut, pro město je to- nic. Mrtvo, hluk, smrad. Další zastávka tram v půlce ulice mezi Pavlákem se vejde a další tam. Metro na delší, tram na kratší. Kolo, pěšky, stromy, zeleň. Pěkný, ne?
Je málo lidí tak srozumitelných, citlivých, s vysokou mírou lidskosti ve své profesi jako Vy, pane Gebriane. Děkuji.
Díky za vaši práci, váš čas a komplexní přístup k tématům. 10 let bydlím v Dánsku a musím souhlasit, že pergola není ideální nápad pro Čechy, kteří jsou velmi pohodlní, co se týče teplotního komfortu a klimatických podmínek. V návaznosti na předchozí díl série musím souhlasit, že množství a rozměry reklamních ploch je v Česku mnohonásobně. větší. Vždy mě to překvapí a všímám si, kolik pozornosti a energie to sežere, protože musíte vynaložit mnohem větší úsilí na to důležité. Což mi také připomíná, že v zahraničí je běžné, že máte ceduli odjezdů a příjezdů hned u vchodu. Často ani ještě nemusíte být fyzicky na nádraží a už si někde venku můžete přečíst za jak dlouho a odkud vám to jede.
To nemusíte ani do zahraničí, totéž jsem viděl před hl. nádražím v Pardubicích. Informační tabule o odjezdech vlaků i MHD.
@@ondrapraha5 Všechna nádraží, která mají terminál. MHD nebo bus u haly to tak mají
V zahraničí je běžné znát kolej předem...
@@ondrapraha5Ono většina veřejného prostoru je na menších městech jaksi z tohoto pohledu kulturnější prostě proto, že je tam míň lidí. Tedy míň reklamního smogu.
@@Desperoro Přesně tak, obvykle dokonce rok předem. Jsou součástí jízdních radu. Nechápu pro to u nás nejde. Obvykle stejně jezdi z pokaždé stejně koleje. Dávat kolej na poslední chvili je naprosto špatně.
Ani jeden z těch návrhů mi nepřijde moc šťastný. Můj pohled je ale trochu zkreslený. Já pracuji přímo na Hlavním nádraží v infocentru u vstupů do metra. Už dnes je problém to, že v Nové budově dochází k tomu, že tam prostě táhne studený vítr, v zimě je tam šílená zima a v létě je tam šílené vedro (skleník). Zároveň taková malá zajímavost - za slunečních letních dnů člověk ví, že je 14:00 a 18:00, protože lomená skla odráží světlo úplně přesně do stejných prostorů. :)
První návrh by byl pro nás jako pro zaměstnance katastrofou. Zažil jsem dobu, kdy místo drezíny na jihu a volného prostoru na severu, byly dva otevřené stánky. Vždycky mi bylo líto prodejců, kteří tam museli v i v -20C mrazech prostě stát. Já měl alespoň přímotop, ale stejně to moc nepomáhalo.
To se velice často přehlíží - nesmí být pohled jenom ze strany těch, kdo budovu používají, ale i ze strany lidí, kteří tam musí prostě být celý den. Jejich zájmy by měl sice asi zastupovat zadavatel soutěže, ale realita je prostě úplně jinde.
S tím se tam ale nepočítá vůbec, že by u těch schodů do metra měl někdo být. Nebo že by při vstupu z nově de facto volného prostoru měl být ještě nějaký vestibul a ne jen krátké schody na nástupiště směr Háje.
@@jonaspragis To je právě to. U metra vždycky musí být provozní zaměstnanci - dozorčí, SPT a podobně. To vychází dokonce z platné legislativy. To jasně ukazuje právě jedem nedostatek v původním zadání.
Předně říkám, že jsem naprostý laik.
Domnívám se, že věc dopadla "tak jak vždycky". Vizuálně sice vítězný návrh vypadá krásně, čistě, moderně, světově... Jenomže obrázky nejsou skutečností. Dělá to na mě dojem, že vyhrálo pozlátko vizualizací, nad kombinací praktického řešení a vizuálem místa. A možná byli i zahraniční architekti limitováni tím, že dost dobře neznají místní poměry a mentalitu.
Když údržba prostoru nefunguje teď, nebude fungovat ani po rekonstrukci. Například, jsme mistry dočasných řešení, která jsou nastálo. Obávám se, že už za příliš krátkou dobu bude všudemožně páska, střešní folie bude sflikovaná po prvním větším větru, opatření proti holubům bude bobtnat, kabely budou přibývat... A jak moc ráda bych se mýlila. A pokud nebude k nádraží přímá cesta od tramvají upravena, bude vyšlapána.
A poslední myšlenka. Jeden můj vysokoškolský vyučující (není architektem) říká, že "za to může zadavatel". V překladu, pokud je špatně (nedostatečně, příliš vágně...) zadání, nemůže z toho vyjít výsledek, který chceme a očekáváme. Dělá to na mě dojem, že jsme se octli v této situaci.
První tři díly této série bych pustil všem porotcům, náhradníkům i přizvaným odborníkům a pak bych vyhlásil novou soutěž.
Ano, přesně to mam v hlavě
Souhlasím. Znovu a lépe.
Jakože by nějakej youtuber co ani neumí mluvit, za pomoci jeho zřejmě podobných přitakávačů, co mají nervy to sledovat a překládat měl rozhodovat o tom, co a jak se bude stavět ? 👍
@@davidsadilek5669z toho co jsi zde vyzvracel je jasné jaký jsi ubožák a nula, dál už se tu nemusíš ještě víc ztrapňovat
@@davidsadilek5669nějaký youtuber, wtf? Vždyť je to architekt působící v CAMP a v porotách.
Cením si opravdu kvalitního zpracování pořadu. Je důležité, že je tu někdo, kdo se věnuje veřejnému prostoru. ❤
To, že byl výběr jen ze 3 návrhů mi přijde opravdu zásadní. Z pohledu laika to na mě působí že se vybíral ne ten nejlepší návrh, ale ten nejméně špatný.
Přitom ten třetí se zdá být docela dobrý. Přijde mi, že vítězila hlavně touha "být světový", ale nejsem si jistý, jestli je to u tak specifického prostoru, jako je hlavák, s jednoznačným účelem, úplně žádoucí.
@@Tomas.P asi tak ... asi by to chtělo ještě pořádnou veřejnou diskusi....
Ten nejvíc bezúdržbový a s minimálními náklady na provoz. Co může být levnější než jednou za den projet pod pergolou čisticím vozíkem...
@@vlakor1634 naivo.. projet to jde i ve stávajícím stavu....
@@chlapecx Však se to taky projíždí a několikrát za den. Když prší nebo sněží tak častěji. Ale taky se tam svítí a klimatizuje a ochranka vyhazuje opilce a feťáky. A to pod pergolou odpadne, naivo.
Wow, takto rozsáhlých a kvalitou nasáklých videí pana Gebriana chceme co nejvíc!🤩
Právě se vracím z nádraží. Prošel jsem celý okruh z celé série videí a splnil zadání o počtu sedadel v hale. Je jich přesně 80 tedy když připočtu odmontovanou jednu čtyřsedačku. Takže žádný šlágr. Jinak díky za celou sérii a obzvlášť za poslední díl. Taky se mi nejvíc líbí návrh třetí ale zajímalo by mě kdo další z těch pěti boural nebo nechal původní budovu.
Moc děkuji za Vaše videa k tomuto tématu. Bydlím v Dánsku 37 let a musela jsem se pousmát Vaší poznámce o severské odolnosti.
To, že se v Kodani jezdí na kole za každého počasí je trochu i tím, že MHD v Praze funguje daleko lépe, než v Kodani. Můj muž je Dán a často mluví o tom, jak efektivní, přehledná a cenově dostupná pražská MHD je v porovnání s Kodaní. Mimochodem se mu dánský návrh vůbec nelíbí :-)
Je to také o klimatu jako takovém. V Dánsku prší sice více a častěji, ale nejsou zde takové teplotní rozdíly jako u nás, typické pro vnitrozemí (sníh a mráz v zimě, vysoké teploty v létě). To si myslím je u dánského návrhu trochu opomenuto.
V Kodani jsem obdivoval, jak místní jezdili bez problémů na kolech v počasí, kterému v Čechách říkáme "že by ani psa ven nevyhnal". V Dánsku jsou deště a vítr tak časté, že kdyby se kvůli nim měl život zastavovat, tak jak u nás, nedělali by téměř nic jiného 😀
@@wilhermes Ano, jsou to prostě jiné podmínky 🙂. Na druhou stranu vzdálenost, kterou v Praze tramvaj zvládne za 10 minut jede autobus v Kodani minimálně 20 minut. Prostě je kolo daleko rychlejší a i já v dešti raději jedu na kole.
Podle všeho Dánové nemají jinou možnost. Takže jezdí. Podobně jako u nás kdysi lidé chodili pěšky z Žižkova na Hradčany, když jet nebylo čím nebo to bylo drahé.
42:00 Kromě toho, že je tato série skvělá a moc si jí vážím, chtěl bych rovněž poděkovat za to, že neopomíjíte (narozdíl od většiny naší společnosti) skutečnou identitu některých evropských národů. Může se to zdát jako maličkost, ale opravdu není. Gràcies!
Dekuji za tuto skvelou serii okolo ‚Hlavaku‘. Opravdu si cennim Vasi prace, kterou jste s tim mel. Hodne stesti a zdravi do Noveho Roku Vam i Vasi rodine Adame!
Díky moc, vážím si toho.
Jsem starej šetřílek, neplatím za co nemusím, ale za toto jsem něco prostě poslat musel.
V Praze bývám zcela výjmečně ale hala se mi vždy líbíla a tedy souzním s tím že by se měla v nějaké podobě zachovat nadále. I ten vítězný návrh mi připadá jako stylově něco navíc k secesi a těm sedmdesátkám, co k tomu úplně nesedne.
Překvapuje mě že porota nezohlednila mnohé věci co p. Gebrian zmiňuje - snížení komfortu cestujících, velký zásah do nové haly, nevhodně zpracované přístupové cesty. A kdo by chtěl trávit čas v parku pod magistrálou si nedokážu představit - nebo možná ano, osazenstvo současného parku?
Ten konec byl vážně dobrý, komfort pro bezdomovce...
Magistrála v tom parku kupodivu moc hlučná není, což je dáno tím, že je prostě výš. Ale taky si nemyslím, že z toho bude nějaká volnočasová plocha...
Pokud jde o ten návrh, přijde mi vůbec divné, že hlavní směr pěších cestujících směřuje do Jeruzalémské - ty velké schody a široká cesta za parkem přejdou do úzké uličky. Přitom další dva směry ignoruje.
Pane arch. Gebriane, váš pořad je skvělý, vy to děláte fakt poctivě a s vášní, vaše role ve vzdělávání českého národa o architektuře a jak o ní přemýšlet je přímo historická. Nicméně tentokrát se s vámi úplně neshodnu v samotném závěru.. Proměna města pro další století či staletí má mít mnohem větší ambice: a právě ten návrat k přírodě a plně integrovaného parku jako místa k životu, který, vzhledem ke své poloze bude mít i funkci plynulého přechodu k ryze praktickým činnostem a funkčním částem nádraží je cestou, kudy bychom se měli vydat. Omlouvám se, ale ten třetí návrh je na oběšení. Vybudování severní a jižní haly po stranách úplně zabije výhled a rozbije a doslova přehltí prostor. Budou to jen další hnusní přístavky, jen další expanze, místo vzdušnosti a pocitu jednoho velkého parku. Nesouhlasím s vámi, že by se park v centru města mezi Václavákem a Hlavákem nemohl stát doslova nejoblíbenějším místem Prahy z důvodu nízké hustoty obyvatel či řádově menšího množství turistů, kteří by to utáhli. Principiální proto je zatraktivnit celou oblast již od svého počátku: od Muzea a Václaváku, z druhé strany od Masaryčky (právě budoucí napojení oním nadchodem, které by snad mělo ústit blízko Hlavního nádraží) i Bolzánky nahoru k VŠE a postupně i všechny ulice a parčíky městskou zeleň i inventář revitalizovat do jedné harmonie. Já bych byl za obnovu parku v podobě, jaký byl v době svého největšího rozkvětu: stejně už přicházíme na to, že parky jsou tím úplně nejcennějším, co města mají. Krásnému parku a jeho stejně krásné životní partnerce - historické budově nádraží pak musíme harmonicky podřídit i všechny ostatní budovy. Varianta číslo dvě umístěná na parkovišti tu harmonii úplně nepřináší. Mám pocit, že když člověk stojí dnes v tom parku tak skoro odnikud tu historické budovy vlastně nevidí a ani se k ní přímo nedostane- vidí ji vlastně jen z dálky. Proto bych nestavěl na parkoviště před historickou budovou žádné haly. Ovšem musím jedním dechem říci, že to, co mají v Madridu bych zde chtěl mít také. Vite proč? Tropická zahrada uvnitř by měla skvělou sociální funkci - spousta lidí a spousta dětí by měla možnost si v samém centru Prahy užívat skutečné krásy - a v období dlouhých zim a všeobecné zimní šedi by měli k dispozici k dennímu používání něco úžasného - ruku na srdce, spousty lidí si zimní dovolené dovolit nemůže a návstěva botanických zahrad je věc speciální, na kterou si člověk musí vyhradit den a zaplatit hodně peněz. Druhá varianta návrhu, přinášející prosklení střechy současné haly by byla pro tohle ideální, ale střecha nad parkovištěm, která nahradí střechu, která je tam ted by měla spíše připomínat strechu secesního skleníku. Křehkou, nerušící výhled na historickou budovu. To co predstavili architekti by potrebovalo dostat šmrnc té první varianty, ale znamenalo by to zříci se takové haly, jaká tam stojí dnes. První varianta se mi stále jeví jako jednoznačně nejlepší, bádraží a celému okolí skutečně vrací estetickou krásu a ono propojení na okolní přirodu a spojení s parkem. Čekárna, kasy a občerstvení se skutečně mohou odehrávat v té zmenšené části haly. Její nové celoskleněné přední čelo, kdyby by uvnitř, přímo za tím sklem dokonce nabídlo prostor pokud ne pro tropickou zahradu tak aspon pro posezení pod bujnou vegetací a výhled do parku i na náměstí pod onou vznešenou pergolou. Jinak s vámi souhlasím, že základním kamenem úrazu všech 3 variant i celé soutěže je to, že není dořešena magistrála a že vlastně ani není vyznačená jako oblast, které by se měl plán revitalizace týkat. Protože právě ten prostor přímo před hlavním vchodem je naprosto klíčový. Kloním se k názoru, že magistrála v celé délce budovy hlavního nádraží by měla mít podobu jednoho širokého přechodu z jedné strany na druhou. Lidem by to fakticky umožnilo přejít odkudkoliv. Alespon v době, kdy budou mít všichni chodci, kolaři, koloběžkáři, vozíčkáři adt atd atd zelenou, to před nádražím bude vypadat jako volné prostranství. Zároven díky té obrovské šíři se lidé nebudou mačkat a přejdou mnohem pohodlněji. Děkuju, pokud jste někdo dočetl až sem. Pane architekte, trošku se zlobím, že jste se mi neozval, když jste byl v tom Lisabonu - ukázal bych vám právě ta místa, zákoutí a utajené skvosty, kam nikdo nechodí /vím, že je vy i synek máte rád) a také: ukázal bych vám hned 3 velmi příjemné způsoby jak se během 30 minut dostat přímo na nekonečnou pláž u oceánu táhnoucí se až na jih země...Ten je totiž mnohem blíže, než se zdá. Mějste se dobře v novém roce. D.
Nesmírně si vážím téhle práce. Přijde mi skvělý, kolik úsilí věnujete propagaci a osvětě v rámci svojeho oboru. Sám vidím výsledky ve svojem okolí. Přijde mi, že si dnes mnohem víc všímáme, co se kolem nás staví a jak se zachází s veřejným prostorem, co v něm vzniká a jak se udržuje. Mnohem víc "běžných" lidí o tom diskutuje a přijde mi, že to tu společnost kultivuje. Kdyby každý obor měl svojeho Gebriana, tak jsme za 20 let Švýcarsko na steroidech.
;-))) díky moc. Identifikoval jsem si to před 15 lety po studiích v USA (kde mi třetinu stipendia uhradila Česká vláda) jako místo, kam napřít vlastní schopnosti a energii a od té doby se snažím. Vše nej.
❤❤❤
Dobrý den, Adame,
děkuji moc za zpracování celé série. Když vidím, jaká budoucnost čeká českou železnici a hlavně uzel v Praze, hodnotím celý přístup k rekonstrukci jako špatný.
V rámci zadání a i předtím a v veřejné diskusi byla popsáno spousta problémů prostoru budovy i okolí a z mého pohledu ani jeden z návrhů ty problémy vlastně neřeší a spíše jen v hezkém kabátku se je snaží zamaskovat. Dokonce si myslím, že je lež to nazývat jako Hlavák, to je prostě rekonstrukce Vrchlického sadů a integrace tramvajové trati.
Byl bych daleko raději, aby SŽ a IPR zvolili cestu drobných úprav, podle nějaké jednoduché koncepce navazující na rekonstrukci staré budovy, vznik nového přechodu. Vyřešili řádně nizkopodlažní vstup do Fantovy budovy v celé své délce. Uvnitř se následně otevřel prostor před podchody, kde neznám moc lidí, kteří rozumí logice 3 podchodů a v podstatě vždy vejdou do nějakého tak trochu náhodou. S tím souvisí zlepšení orientačního systému.
SŽ tvrdí, že potřebuje zvýšit kapacitu. OK, ale tak může začít nyní tak, že vyčistí současnou budovu od věcí, co tam nemají nutně co dělat. Stačilo by, kdybychom nástupiště jako uživatelé železnice znali aspoň pár hodin předem a toky lidí budou vypadat úplně jinak.
VRT a Nové spojení 2 a vlak na letiště budou ty zásadní projekty, které změní tok lidí, bez těchto projektů mi přijde jakákoliv rekonstrukce úplné vyhození veřejných financí.
Za mě tedy nyní měl být následující postup:
1. Dokončit rekonstrukci Fantovy budovy, přidat přechod přes magistrálu a začisti příchod od Muzea. Kdybychom v tomto kroku odebrali magistrále 1 pruh a přidali stromy + třeba i ještě přechod u Opery, tak bych se vůbec nezlobil.
2. Detailně prozkoumat současnou odbavovací halu, eliminovat to, co tam je nyní nadbytečné, zpřehlednit prostor před podchody a lépe propojit Fantovu budovu a novou halu.
3. Přivést tramvajovou trať (to umíme udělat velmi rychle) Přitom vyčistit park v rámci nerovností a zvýšit kapacitu chodníků v parku.
4. Společně s přípravou na VRT, Nové spojení 2, vlak na letiště, používání tramvajové tratě i po dokončení kusu na Václavské náměstí pak podle potřebných standardů připravit projekt rozšíření nádraží, které dokáže přehledně odbavit všechny tyto nové vstupy. Spojit to zde i s developery, kteří se těší na to, až to budou moci zastavět.
A ještě si dovolím jeden komentář. Myslím, že budoucnost prostoru hezky může ukázat takové demo "oázy" vedle budovy Národního muzea, která prošla zásadní rekonstrukcí, ale odříznutím magistrály a absencí jakékoliv vybavenosti je ten prostor úplně zbytný a hodnotu má díky tomu, že vedle je právě budova muzea.
Pokud by někdo neprosadil vybavenost do Opletalovy ulice nebo ještě lépe přímo do parku v podobě nějakých drobných budov, co by sloužily jako takové huby, tak ten park bude skutečně jenom hluchým místem, které dostalo trochu facelift.
Přeju hodně štěstí do nového roku 2024.
Jan Šimek
Díky za pro mě naprosto srozumitelný a poučný komentář. Vše nej.
Ten moment, kdy komentující pod videem má víc rozumu než subjekty se 100miliardovým, respektive 60miliardovým rozpočtem.
Jsem skoro každodenní uživatel nádraží, když tam musím, zpravidla nedobrovolně, strávit víc času, tak korzuji po budově, nové i staré, i nástupištích, tak si dovolím pár postřehů.
Kritika se nese na to, že při poslední rekonstrukci odsunuli pokladny "dozadu" a že při cestě zvenku k vlaku nejdete automaticky kolem nich, ale musíte si k nim "zajít". Jestli to autoři mysleli tak, jak to třeba v mém případě vyšlo, tak naopak smekám nad jejich prozíravostí. Za posledních cca. 10 let jsem vícekrát něco kupoval na nádraží v lékárně než kolikrát jsem si na hlaváku kupoval lístek. Stejně jako já má velká část cestujících různé traťové jízdenky a když je nemají, tak si lístky stále více lidí kupuje on-line (i když nejedu na traťovku, tak si lístek výhradně kupuju přes aplikaci v mobilu). A naopak pro ty, kteří si lístky chtějí kupovat na místě, tak mi přijde jako mnohem lepší prostředí ty uzavřené prodejní "kanceláře" jednotlivých dopravců, než jak na jiných nádražích, když si kupujete lístek a metr za vámi se valí davy.
Ten vítězný návrh se mi vůbec nelíbí a věřím, že ho nikdy nepostaví. Třeba ta argumentace "dole se moc lidí nezdržuje, tak to otevřeme, a nahňácáme je nahoru, kde už stejně většina čeká, a aby se tam vešli, tak zrušíme komerční prostory". Ty komerční prostory mají nějakou funkci a přidanou hodnotu, na rozdíl od toho navrhovaného monumentálního schodiště, které i IPR v diskuzích připouštěl, že je spíše na okrasu, než aby čekali, že ho lidé budou hromadně užívat. Vidím, jak ty prostory jsou využívané a cestující o ně zjevně zájem mají. Třeba Billa je věčně narvaná, a to je to nejdražší Billa v Česku, protože společně s tou na letišti má vždy zboží jen za plné ceny, akce se na tyto obchody nevztahují. Ten prostor by potřeboval spíš rozšířit než redukovat. Ono je to logické - hodně dojíždějících dělá na různé směny, když přijedou do svého města, tak už může být zavřeno, nebo sice je otevřeno, ale tady mají půl hodinku, hodinku, kterou by jinak nevyužili, tak si nakoupí před cestou, než aby pak tím ztráceli čas doma.
Chybí mi tam čekárna typu lounge. Když mi to jede za 5 minut (a zpravidla není vypsané nástupiště, protože to je velká bolest hlaváku, že to vypisují na poslední chvíli), tak jasně, stojím u cedulí, abych se pak hrnul k vlaku (já teda spíš, pokud to klimatické podmínky dovolují, stojím na nástupišti, odkud to jezdí nejčastěji, protože i tam je cedule s odjezdy, kde se objevují nástupiště, a kdyby to dali na jiné, tak i pak to mám blíž než lidé z haly), ale v případech, kdy čekám třeba půl hodiny nebo nedej bože hodinu, tak by se mi líbil prostor, který je od ruchu trochu oddělený, klidně se k němu musí i dojít, není na hlavní trase venku - pod odjezdovými tabulemi - nástupiště, je klidnější, dá se tam sednout, může se tam třeba koupit nějaké občerstvení (ale není to apriori přímo kavárna, kde byste si ho museli koupit), dá se tam nabíjet telefon, je tam wi-fi (sice to se stále dostupnějšími daty ztrácí trochu prioritu, ale i třeba kvůli cizincům), jsou tam obrazovky, na kterých vidím, kdy a odkud mi to jede. Myslím, že SŽ měla takto využít ty rekonstruované sály, které původně čekárnami byly, než aby je jednou za čas pronajímala k pořádání nějakých akcí - ostatně kolik firem a jak často si pronajme sál pro 300 lidí na nádraží?!
Pěkně popsáno. Ono se stačí v kteroukoliv hodinu podívat, kolik lidí si u kasy jízdenku u některého z dopravců kupuje. Půlka lidí co tam stojí spíš reklamuje služby nebo se informuje. Jestli někde stojí fronty, tak u PID, které jsou u vchodu do metra. A do lékárny také chodím často. A také do drogérie.
Jestli tomu správně rozumím, vítězný návrh přesouvá tabule odjezdů vedle (a také pod) "centrální schodiště", tedy mimo klimatizované prostory. Při současném systému ohlašování odjezdů by to znamenalo, že davy budou čekat pod pergolou v prostoru mezi vstupy/výstupy z metra C (což není moc praktické). V momentu ohlášení nástupiště vlaku (typicky 5 minut před odjezdem) nastává "bull run", který více připomíná vypuštění býků do ulic v Pamploně, než nudné čekání na vlak. V novém konceptu bude navíc potřeba překonat vstupní dveře (spustitelná fasáda), pomalé travelátory, proběhnout komerční halu a následně se konečně dostat do podchodů na přístup k vlakům (kterými se valí dav i dnes).
Předně díky moc za tuto sérii! Z mého pohledu to místo (Hlavák) potřebuje mnohem více zásahů, než návrh řeší. Z mého pohledu by měly změny tohoto soutěženého prostoru navazovat na mnohem rozsáhlejší změny okolo celého nádraží. Jenže to je asi příliš megalomanské. Pokud tedy už musíme přeskočit logickou posloupnost, volil bych nějaký návrh, který by počítal se změnami v budoucnu a byl by do nich "snadno" integrovatelný. Osobně vůbec netuším, jaké jsou plány s magistrálou, ale myslím si, že všeobecný cíl, by měl být přemístit ji jinam. Osobně bych ji nerušil a přesunul bych ji za nádraží, autostrádou nad koleje (tam kde plánuje PENTA svoji novou čtvrť). Přemístit magistrálu za nádraží by prospělo i Muzeu, kde by rovněž vedla až za ním (třeba nad sebou) a do staré trasy by se směr na Nuselský most vracel přes Čelakovského sady, které by tomu padly za oběť, ale to by podle mě bylo přijatelné (stejně je to takový ostrov nikoho a ničeho).
Pokud bych tedy pracoval s ideálem, že magistrála jednou zmizí, nestavěl bych stavbu, která zakryje výhled na čelní stěnu nádraží s věžičkami. Počítal bych s tím, že jednou tu stavbu bude možné vychutnat z čelního pohledu. Ano, vítězný návrh tam má sice průhledy, ale za mě je ta střecha až moc megalomanská a zkrátka překáží ve výhledu na nádraží. Nicméně nápad se zastřešením přechodu tramvaj - hala se mi v obecné rovině libí, jen si myslím, že by ta realizace neměla být tak výrazná. Využívat střechu haly jako určité náměstí a pick-up pointy pro taxi apod. mi přijde vhodné a potenciálně dále rozvinutelné v momentě kdy zmizí magistrála.
Co je pro mě zcela nepochopitelné je to, že vítězný návrh nepodporuje směr především na Václavské náměstí. Z mého pohledu hromada lidí z nádraží směřuje pěšky do absolutního centra (95% mých cest bylo takových), na metro A či bude směřovat na budoucí metro D. Jasně, bude tam nová tramvajová trať, ale čekat 5 minut na tramvaj a svézt se jednu zastávku na Václavák? To těch 5 minut raději půjdu pěšky. Opět - další rozvoj tohoto směru by mohl nastat po přemístění magistrály, rázem by se otevřel prostor před operou, před muzeem apod. a nádraží by na tento směr již bylo připraveno. Osobně si myslím, že prvek z 3. návrhu, kdy by do tohoto směru udělali 3. prosklený oblouk haly navazující vzhledem na již existující dvě staré haly nádraží, by to bylo skvělé řešení, které by bylo snadno rozpoznatelné a jasné. V ten moment si myslím, že by byl tento směr pro nádraží jednoznačně tím hlavním přístupovým. Nikoho nezajímá vyústění do nějaké Jeruzalémské ulice, která na to ani není a nebude připravena. Spojnice Václavák - Muzeum - Nádraží má být z podstaty věci "magistrála pro lidi". Takový nový pražský bulvár, zalomené prodloužení Václaváku...
Hlavní přístupovou trasu bych skutečně vnímal jako tu severní a jižní. Směr na západ přes Jeruzalemskou pouze jako doplňkový. Do tohoto západního směru by se pak nabízelo umístit nějaké odpočinkové zóny / náměstíčka s tím, že by odpočívající lidé měli před sebou čelo nádražní budovy. Severojižní (vertikální) směr by byl směrem shonu, spěchu s prioritou odbavení a přepravení se z místa A na B a západně-východní (příčný) směr by byl směrem uvolněnějším nabízející odpočinek či vyžití.
Co ja se nabehal na vlak od Muzea a ilegalne pres koleje ze Zizkova. Perfektne jste vystihl moje pocity a nazory na hlavak a jeho okoli.
Chodi vlastne soutezici architekti (zejmena z ciziny) na dana mista osobne? Predstavoval bych si, ze se aspon na dva tydny ubytuji nekde v okoli a budou si delat vyzkum.
Děkuji panu Gebrianovi za pěknou analýzu. Já nechápu jednu věc. Teď po magistrále projede ohromné množství aut. Ta auta tam nejezdí proto, že je to nějak baví. Často tam stojí dlouhá kolona. Je tedy jasné, že prostě jinudy jet nemohou, když jim to stojí za to tu kolonu vystát. Bez vyřešení této dopravní situace nemá vůbec cenu nějakou rekonstrukci dělat. Dále ani jeden z návrhů neřeší parkoviště. Z Hlaváku odjíždí hodně mezinárodních vlaků, je to něco jak letiště. A hodně lidí tam doveze nějaký příbuzný autem, pomůže s zavazadly a za nějakou dobu odjede. No nebo naopak je přijede vyzvednout. To je prostě princip cestování a k tomu vlaky slouží. Ale bez parkoviště bude využitelnost tohoto nádraží mnohem menší. Řekněme ergonomie nebo užitná hodnota se významně sníží. To nikomu nevadí? Takže mně se nelíbí žádný z těch návrhů a ten co vyhrál je z nich nejhorší.
Děkuji za tuto sérii. Zvlášť velký dík za to, že jde opravdu do hloubky a bere to doopravdy ze všech stran.
Diskuzi a vizuály nového (ne)štatsného hlaváku sleduji na stránkách IPR a nad vítězným návrhem mi zůstává trochu rozum stát. Nechci opakovat to, co již bylo řečeno, o povětrnostních vlivech apod, ale jen zmíním pár mých postřehů:
- Skleněné věže. Všechny tři návrhy počítají se zachováním skleněných věží nicméně vítězný návrh je ponechává kompletně bez funkce. Jen jako stojící struktury. To mi příjde jako naprosto levná cesta, jak říci: "my si vážíme původní budovy" aniž by architekti museli věnovat nějaké usíli tomu, je zapojit do okolí. Skleněné, bezúčelné stavby v okolí hlaváku se stanou velmi rychle ilegalní plakátovací plochou, veřeným zádchodkem a místem hromadění odpadků. Vzhledem k tomu, že návrh chce ubourat dobře půlku současné haly mi toto rozhodnutí, ponechat ty vežě, jako naprosto zhůvěřilé a odtržené od reality dopravních uzlů tohoto typu.
- Možná to nebylo v zadání, ale vítezný návrh (ale vlastně asi i ty ostatní) nijak nerozvíjí současnou Fantovu budovu. Ano, přivede tam předchod, ale to je vše. Nepřináší nějaký nápad jak lépe využívat starou budovu. Tím, že ke všem nástupištím je potřeba jít tunely ta stará hala pozbyla svého původního účelu už dávno, ale potřebovla by nějaký funkční účel nový. Podobně jako jste zmínil nádraží proměněná na galerie. Takhle budeme mít pouze chráněnou památku, kterou je potřeba udržovat (což se bude dít stylem, jednou za 20 let to opravíme jinak to necháme chátrat), kam normální človek nebude mít důvod se zatoulat. Tohle pak navazuje na třetí bod.
- Často zmiňujete, že park kolem hlaváku je místo, kudy lidé spěchají na vlak a nemají čas a ani chuť se tam zastavit. To si myslím, že není úplně pravda. Je typ lidí, co doráží v předstihu a pro klid duše chtějí být na nádraží raději dříve a pak tam chtějí počkat, s vědomím, že vlak stihnou a stačí popojít pár kroků. Například si zpřijemnit si čekání procházkou/posezením v palmovém háji jako v Madridu nebo nakouknutí do galerie jako ve Francii. Tohle navazuje na můj předchozí bod v tom, že ty návrhy neřeší budoucí funkci staré budovy.
- a tím se dostáváme k poslednímu bodu. A to právě místa na čekání. Jak velmi dobře zmiňujete, počet laviček v krýté části současné haly by se dal spočítat asi na prstech rukou. Vítezný návrh vylepšuje tím, že místa k sezení budou vystavena povětrnostím vlivům a tak tím bude hnát lidi dovnitř provozoven, kde se ovšem čeká a sedí za peníze/konzumaci. Druhý návrh má jen na jedné vizualizaci pražské žídle/stolky, jako nějaký doplněk, co se tam kdyžtak hodí. Vnitrní hala zeje naprostou prázdnotou a připomíná víc než co jiného defenzivní architekturu, která má jen bránit lidem trávit čas ve veřejném prostoru nebo jim to alespoň co nejvíc znepřijemnit. Třetí návrh pak má pražské židle/stolky jen pod střechou vystavéné povětrnostím vlivům (jako by si vzal to špatné z obou předchozích návrhů) a velmi snobsky vypadající "lounge" s klavírem odkud lidé cestující první třidou mohou sledovat hemžení plebsu pod sebou. Takový letištní salonek pro držitele zlatých a platinových visa karet.
Ani jeden z návrhů nepůsobí tak, že by se architekti zamysleli nad tím, kde to bude (to je zmíněno ve videu) a pro koho to má sloužit. Pro jaký národ, v jakých povětrnostních podmínkách, s jakými požadavky. To že to neřeší architekti, kteří pocházejí z Dánska nebo Španělska je jedna věc, ale že to nezohlednilo 95 porotců a poradců je zarážející.
Jsem po úrazu nohy nucenej sedět před obrazovkou více, než obvykle, a někdy mám pocit, že už mi jdou na nervy ty politické debaty, různé opravdu nudné, nezajímavé až rozčilující videa na nízké úrovni, ty různé, hrozné války - prostě jen rychle listuji nadpisy a hledám něco, co opravdu duševně něco dá - a díkybohu, můžu se spolehnout na Adama Gebriana, sleduji jeho opravdu zajímavé témy a poslední díl minisérie o pražském hlavném nádraží mě taky nesklamal.
Děkuji mockrát pane Gebriane a přeji mnoho pracovních úspěchů, hodně štěstí a zdraví do Nového Roku!
Dr.František L.
Boží série, kterou jsou absolutně hltal. Pro mě nejzajímavější kousek z české videotvorby na TH-cam v tomto roce.
Tento komentar hodnotim jako nejzajimavejsi kousek z ceske komentotvorby na youtube v tomto tydnu.
Díky za tenhle seriál. Té nové budovy je opravdu škoda. Jako u většiny staveb stačí jen vyházet vše, co tam bylo dodáno později a obnovit původní záměr architekta. A podle mě v dolní části haly zas tak málo lidí nečeká, jen jsou rozprostření do daleko většího prostoru.
Ty postřehy o jiné mentalitě a vlastnostech prostředí jsou skvělé. Hlavně u infrastruktury mi připadá, že z čím větší dálky tým je, tím je návrh méně funkční a týmy, které místo dobře znají jsou schopní zbavit ho jeho slabin a ne vytvořit další.
Úžasné! Pane Gebriane, tuhle sérii by měli shlédnout všichni porotci i náhradníci, je snad ještě lepší, než série o panelových sídlištích, a ta byla skvělá! Hodina videa, kde jste vysvětlil svůj pohled na věc, který je racionální a mistrně rozvedený do detailu, určitě bych ráda shlédla podobně laděná videa od vás, díky za pozdní vánoční dárek👍😍 Je těžké vypíchnout ty nejlepší postřehy, protože tím je skoro každý z nich. Asi najvíc mě zaujala vaše dánská vzpomínka - vidím to okolo sebe v Oregonu denodenně. Tady nikdo nenosí deštník, i v lednu lidé chodí klidně v žabkách a kraťasech a tričku, přičemž já mám na sobě bundu. V ČR takováhle hala-nehala bude pro většinu obyvatel akorát pro zlost. Dále poznatek, že vítězný návrh je generický a mohl by stát všude, což je tak trochu škoda. Skvělá je i poznámka o vizualizaci a o tom, že Vrchlického sady už z podstaty umístění nikdy nebudou místem, kam lidé budou chodit relaxovat a korzovat různými zakřivenými cestičkami, které jsou vidět v prvních dvou návrzích. To se zkrátka nestane. A údržba? Velmi dobře je stav podobně složitě konstruovaných staveb po letech užívání vidět na vašich starších videích o všelijakých překombinovaných autobusových terminálech a stanicích metra. Tak to prostě je.
Ještě bych doplnila jednu věc, která se týká zprůchodnění do Fantovy budovy - nápad je to hezký, nicméně nevidím důvod to reálně používat. Z prvního nástupiště (alespoň co pamatuji, možná je to dneska jinak), jezdily akorát nějaké "couráky" do pražského okolí. Rychlíky, pendolina atd. vždycky někde od třetího nástupiště dál. Tudíž když hypoteticky vystoupím z tramvaje, je nesmysl jít po schodech nahoru, přejít magistrálu, a pak opět muset dolů do podchodu a následně z něj zase na nástupišti ven. Většina cestujících si tak jako tak vybere jít rovnou z parku do odbavovací haly a postupně se dostat až na nástupiště, tzn. jít pořád jen "nahoru". Už ty pokladny, kam se musí o trochu dolů jsou otravné...
Přeji vám šťastný nový rok, díky moc za záslužnou práci, kterou děláte, a moc se těším, co si na nás fanoušky přichystáte dál! Jste super!👍👍👍
Celá série byla úplně skvělá, a čtvrtá epizoda to celé posouvá na ještě vyšší úroveň. Vůbec mi hlava nebere, jak dokážete tak citlivě a geniálně do této úrovně detailu vystihnout tolik skvělých myšlenek a reakci. Jsem nadšený!
Dakujem za celu seriu. Robite skvelu sluzbu spolocnosti. Neprestavajte a drzim palce do buducnosti a vsetko dobre do noveho roku.
Díky moc.
Přes hlavák cestuji asi 12x ročně, asi 80% lidí tam vždycky vidím s kufry. Zbytek, asi 20-30% obyvatelé dojíždějící do/z Prahy, většinou s batohy či kabelkami. Návrh 1. Velké centrální schodiště uprostřed je pro mě nepochopení prostoru a jeho potřeb. Jakože impozantní schodiště svou velikostí, jakože zároveň plocha pro sezení. Kdo by chtěl sedět na schodech, které budou brzy špinavé, nehledě na to, že asi těžko potáhnete těžký kufr doprostřed schodiště jenom proto, abyste si sedli. Eskalátory chybí. (nejspíš). (Ostatně ty chybí i na nástupištích u vlaků. Turisté mohou vyjet nahoru, ale při příjezdu už musí využít schodiště a tahnout kufry dolů.) Druhý návrh mě nenadchnul vůbec. Třetí velmi zaujal a dokázala bych si jej tam představit. Využívá střešní plochu, přidává i nové stupně a využívá lépe prostoru a etáží. Za mě nabídne i naprosto krásný pohled na původní budovu i nové "náměstí" z plánované kavárny (noční vizualizace). čas 50:53 Ten podhled by určitě nenudil, jelikož by se bylo pořád na co dívat. Otázka: Bude možné využít prostor i pro nástup a výstup z auta, pokud by někdo chtěl zavést cestující autem k nádraží místo využití MHD? Odbočka z magistrály? Ponechává původní budovu s interiéry, aspoň se má člověk kam schovat, když potřebuje a ctí její kvality. Palec nahoru. Možná pokud by návrh obsahoval více barevných vizualizacích, či virtuální prohlídku, dokázal by možné lépe přesvěčit. Za mě nejlepší ze 3 návrhů.
Díky za skvělou sérii, vždy jsem se těšil na další díl.
Námět na další videa: Jaké jsou systematické příčiny problémů českých měst jako nedostatečná údržba nebo ošklivost a jak je lze řešit?
V jednom rozhovoru jste zmiňoval, že když se to někde povede - například Litomyšl nebo Trojanovice - jde spíš o náhodu, že tam je prostě nějaký jednotlivec, který to táhne (parafrázuji vlastními slovy). Zajímalo by mě, jestli by tohle nešlo řešit nějak více systematicky.
Pán Gebrian, opäť parádne video. Veľmi sa mi páči, že viete laikom vysvetliť problematiku architektúry a urbanizmu a tiež usmerniť myšlienky, otázky a prístup laikov. Vaše videá sú veľkým prínosom pre spoločnosť. Zvyšujú záujem, vnímavosť a kvalitu odozvy spoločnosti na verejné dianie.
Díky moc za serii :-) . Jako statik jen musím říct, že opravdu nevěřím tomu, že ta dřevěná nosná konstrukce bude nakonec v reálu vypadat tak, jako na těch vizualizacích :D
A co sníh a silná vrstva sněhu 50 cm,co to udělá s pergolou ?
Kdo to bude z té pergoly uklízet ?
Díky za celou sérii a srozumitelné podání mnoha argumentů, které si my laikové vůbec neuvědomujeme.
Děkuji Vám za tuto sérii. Jsem laik a byla pro mě zajímavá, pochopitelná, nabízející odpovědi na otázky, které jsem si kladla. Chtěla bych napsat názor pódiového muzikanta, tj. člověka, který často cestuje vlakem i autem. Souhlasím s tím, že magistrála neměla nikdy vzniknout, jenže vznikla, a není místo ní jiná silnice. Provoz na magistrále nebude menší tím, že se na ní udělá víc semaforů a křižovatek s tramvajemi, autem, jsem přesvědčená, jezdí dneska většina lidí z čirého nezbytí, za prací a protože to nejde jinak. Třeba čtyřčlenná kapela s nástroji a aparaturou tak jede, protože vlakem do Bojkovic by jela úplně celý den, cesťák by vyskočil do neúnosné výšky a kromě toho, když tam dojedete, musíte být schopní celý večer stát na nohou a hrát.. Nějaký podobný příběh vám řekne většina lidí, co dojíždí za prací. Parkoviště na Hlaváku bylo místo, kde jste mohli nastoupit a vystoupit z auta a v nutném případě sice draze, ale přesto zaparkovat. Zmizí zřejmě bez náhrady. Bydlím na Severním městě, když jedu do Brna, mám dvě možnosti, magistrála nebo tunely a Barrandovský most.. nic víc. Cestuju, abych mohla pracovat a pracuju, protože musím živit děti. Není v tom žádný plezír, jen život na hranici chudoby. Když jedu vlakem z Brna nočním vlakem, nejvíc ze všeho bych si přála, aby na nádraží bylo bezpečno. A mám pocit, nejen tady u debaty o Novém Hlaváku, že to nikoho nezajímá. Nechci nějak tvrdit, že já jsem veřejnost, třeba fakt jsem jen jedna divná paní, ale stejně mám pocit, že lidí, kteří musí jezdit, cestovat, nějak se držet nad vodou se nikdo neptá. Jen ti, co se mají lépe, o nich mají nějaké představy. Prosím, to si neberte osobně, vy mi právě připadáte, že to pochopení cca máte.
Skvělá série, hlavní nádraží je důležitá stavba, takže si zaslouží širokou debatu, díky za ni! Za mě jedině první návrh dává vyniknout secesní budově (velkým schodištěm vedoucím k budově a průhledy skrz pergolu). Je to řešení, které je zapamatovatelné a poměrně originální, otevírá prostor haly do všech směrů, dobře integruje metro i tramvaj. Třetí návrh působí trochu jako dort od pejska a kočičky, příliš trvá na zachování NOH, přilepuje k ní nové dvě haly, které stejně původní budovu degradují.
Mám vaší tvorbu velmi rád, protože často upozorňujete na věci o kterých se nejenom nemluví, ale v moha případech ani většinu lidí nenapadne nad nimi přemýšlet. V některých názorech se společně shodneme a v jiných zase ne, což mi přijde samozřejmě v pořádku. Někdy za tím může stát můj odlišný názor na některé věci, či odlišný vkus a někdy to, že vy máte do daných problémů výrazně vší vhled než já.
Kupříkladu mě mrzí, že jste více nerozvinul svůj názor týkající se výběru materiálu (dřeva) a údržby. Za mě dřevo, když je opatřeno správnými nátěry, tak může vydržet v dobrém stavu velmi dlouho. Jinak by se v jiných zemích nevyužívalo ke stavbě výškových budov. Rozumím, že údržba dřeva může být o něco nákladnější než jiných materiálů, ale opravdu by byla údržba celé stavby výrazně dražší než staveb ze zbylých dvou návrhů? Vítězný návrh přece obsahuje výrazně méně zákoutí a ploch se kterými přijdou lidé do kontaktu. Opravdu je tedy v porovnání se zbylými dvěma návrhy údržba vítězného návrhu o tolik náročnější, či dražší? Děkuji za případnou odpověď a doplnění.
moc děkuji za videa která tvoříte, neskutečně mě už několik let baví jejich sledování... ukazujete mi, že na prostor kolem sebe se dá dívat úplně jinak a nutíte mě přemýšlet nad záležitostmi, které by mě nikdy nenapadly
prosím pokračujte ve stejném stylu :)
Děkuji za zhodnocení a i za celý seriál. Jste úžasný 👍
Perfektní shrnutí. Díky.
Osobně 3. Návrh vnímám jako návrh někoho kdo nějakým způsobem přemýšlí nad fungováním vlakového nádraží u nás, a velmi na něm oceňuju přístup z hlavních cest pro pěší,a zpusob zachování původní odbavovací haly je podle mě osobně takového stylu že se snaží lidem ukázat a zpětně docenit tuto budovu namísto toho jí přímo demolovat, děkuji za video
Pane Adame smekám. Kdyby vás bylo víc život by byl hned jednodušší.Držím vám palce i na nohách ať jste slyšet až na samý vrch. Jinak všechno néj do nového roku.
Dobrý den. Jsem z Brna, do Prahy jsem jezdil velice často a kvůli komfortu dětí nejčastěji vlakem. Takže hlavní nádraží v Praze znám docela důvěrně a všechna jeho zákoutí. Vylepšení slabých míst, rozvoj a zvelebení okolí si určitě zaslouží . Dění okolo vyhlášení výsledků soutěže sleduji docela intenzivně . V architektuře jsem naprostý laik, ale cítím se nesmírně potěšený totožným závěrem pana Gebriana, že pro Prahu a pro lidi by byl nejvíce vhodný ten třetí návrh. Je prostě pohledný, řeší celkové zadání a hlavně je praktický. No a na závěr to nejdůležitější. Kloukouk dolů, pane Gebriane, za Vaši práci, za Vaše srozumitelné názory a jak vše dokážete přetlumočit naprostým laikům, kteří jen mají zájem o věci veřejné. Moc děkujeme a těším se na další atraktivní a poučná videa.
Skvělá série! Jako člověk z Brna, který do Prahy jezdí občas vlakem občas autem, se při každé takové cestě utvrzuji ve 2 věcech: 1. Praha je opravdu pěkné město a za 2. pražská magistrála je ta nejodpornější věc, kterou kdo kdy Praze udělal. A pravděpodobně také nejodpornější věc, kterou ji kdo kdy vůbec udělat mohl!
Magistrála by si od Vás zasloužila samostatný díl! Prosím!
Jen si představte kdyby tam ta magistrála nebyla? Vždyť tím by se vyřešilo úplně všechno! I v předchozím díle této série, kdy řešíte propojení nádraží s okolím - i tam jsem si říkal do jaké míry je to opravdu problém nádraží a do jaké míry je ve skutečnosti nádraží jen rukojmím té šestiproudovky?
Myslím, že to je i tak trochu idea toho vítězného návrhu a idea poroty - že tento návrh více počítá s tím, že magistrála zmizí nebo se minimálně zklidní. Pokud se to stane a pokud ta dřevěná pergola dostane trochu realističtější podobu z hlediska údržby a osvětlení atd., pak tento návrh dává o docela dobrý smysl jako reprezentativní budova v centru hlavního města. A pro člověka, který je v Praze poprvé, je tento vstup mnohem přehlednější. Toto bych viděl také jako hlavní nedostatek toho 3. návrhu - pro člověka, který nádraží zná je ten návrh dobře zakomponován a dává velmi dobrý smysl. Když si odmyslíte magistrálu, tak najednou ztrácí logiku a působí zbytečně chaoticky. Kdybych šel na takové nádraží poprvé - jako spousta turistů - tak nechápu proč jsou tam 3 vstupy a do kterého mám vlastně jít. Ano, dá se to zlepšit dobrým značením, ale to už se dá do jisté míry brát jako selhání návrhu. V dobře vyřešeném prostoru vím, kam mám jít i bez cedulek. Tam bych viděl tu hlavní přednost vítězného návrhu - působí naprosto přehledně.
Když ve 30:00 mluvíte o tom, že by se to mělo řešit komplexně, tak na mě tak ten návrh vlastně působí. Jako že se počítá se zklidněním magistrály - tj. že se to vlastně řeší komplexně - co Vás vede k přesvědčení, že magistrála bude pořád stejná?
A potom v čase 34:00 mluvíte o tom, jak je super, že máme takovou velkou nadstandartní luxusní halu - částečně vytápěnou, ale zároveň pořád opakovaně říkáte, že je vidět, jak na její provoz a údržbu nejsou peníze. Tak možná právě toto je vlastně docela fajn řešení - ukazuje se, že peníze na provoz takových věcí prostě nejsou a nebudou, tak je zjednodušíme, trochu toho komfortu ubereme a tím zajistíme, že budeme schopni je udržovat. Nebo ne?
Osobně když ten návrh na vizualizaci v čase 33:00 vidím, tak se mi líbí jeho přehlednost a čitelnost akorát bych byl na cestující ještě přísnější a klidně bych se na celou tu pergolu vykašlal :D To by byl za mě vítězný návrh - ten 1. ale bez zbytečné pergoly, kterou si akorát honí ega autoři návrhu. Když chcete pohodlí, můžete do kavárny nebo do čekárny ve staré secesní budově a tady už jste prostě venku. Proč by tam vůbec mělo něco dalšího stát? Náměstí přece taky nezastřešujeme a nevytápíme.
Magistrála by se měla pokud možno zakopat nebo přesunout i když to bude stát hodně peněz. Vzhledem k tomu, že Praha z toho bude těžit mnohá desetiletí až staletí, tak ta cena přepočtená na rok nebude tak velká.
Děkuji Adame za názor, publicitu a energie do toho vložený. Je to moc užitečné.
Budu reagovat jako naprostý laik! Jsem z prostředí gastronomie a architektura a veřejný prostor je jen zajímavost, která mě baví. Adama sleduji od prvních chvil na webu. Dá se vlastně říct, že on je ten člověk, který to ve mě probudil. Dříve to byla jen posedlost secesní architekturou. Byl bych schopný letět do pro mě nudného Bruselu jen proto, abych viděl práce Victora Horty. Tím chci vlastně říct, že nejsem fanoušek moderní architektury, ani té z 70. Let (brutalismus?) Čím déle sleduji a vnímám tyto debaty, ze svého postoje polevuji. Od první chvíle, kdy se ve veřejných debatách mluví o hlavním nádraží, věděl jsem, že budu chtít slyšet názory Adama. Od první chvíle jsem si byl téměř jist, že nebude velkým fanouškem finální verze. Naopak já byl, ale protože Adama vnímám jako fundovaného člověka, který umí o věcech rozumně řečnit, věděl jsem, že je nutné vidět jeho video. Tímto děkuji za tuto miniserii, díky že je zdarma na této platformě! 🙏 Zvlášť tato poslední!!! Já zase musím přiznat, že Adam je diskutér s velkým D. Zase jsem změnil názor a vidím to zase úplně jinak! Sám za sebe si však myslím, že nejlepší by bylo dodělat městský okruh a tím pak zjistit jak moc důležitá vlastně je Wilsonova ulice je.(kolik aut by zmizelo z současné situace) Pak teprv rozjíždět celou soutěž a klidně to tam změnit k nepoznání. ✌️ Na závěr bych zmínil, že jsem byl velice překvapený, že z videa o architektuře a veřejného prostoru, chytím téměř záchvat smíchu.🫣 Jóga v "Šervůdu" 😂😂😂 implementoval jsem si tu představu do současné situace! 🤣🤣🤣 Vážně dobré! 👍 Zdraví Marek
pokud doděláte okruh a necháte magistrálu a budete čekat, jestli aut ubude, budete čekat marně. Auta jsou jako dřevomorka, rozlezou se všude. Pokud stáhnete magistrálu, auta prostě ubudou. To je prokazatelné z x jiných zkušeností. Když se k tomu ještě dodělá okruh, tím líp.
@@dusanradovanovic2896 myslím si to také, určitě máte pravdu! ✌️ Ať se daří!
Děkuji, krásný seriál, přijde mi, že jste to shrnul moc pěkně a nezaujatě. A souhlasím s Vámi, ten třetí návrh je dle mého nejlepší, respektuje město a přijde mi praktický. A praktičnost je přesně to, co od nádraží očekávám.
Moc díky za celou sérii! Během sledování všech čtyř dílů jsem se často ptal na otázky "jak je tuto sakra možný" / "jaktože to nikdo nevidí" / "jaktože to nikomu nevadí" / "jaktože se s tím nic nedělá". Osobně by mě zajímalo, zda si takto důkladnou analýzu případů užití udělal zadavatel a zda se zadavatel, případně porota, dokáže vžít do situace běžného uživatele výsledného prostoru (a tím nemyslím zadat někomu studii či průzkum veřejného mínění, ani tím nemyslím jednu dvě testovací návštěvy hlaváku v roli cestujícího, ale zejména běžného návštěvníka Prahy, pro kterého je veřejná doprava a s tím související prostor standardem) a věřím, že takový rozbor by významně pomohl této i jiným veřejných architektonickým soutěžím. Osobně bych se s počtem 24 přihlášek dokázal smířit, ale fakt, že do úrovně konkrétního návrhu se dostanou jen 3 projekty, to je tristně málo. A jak zaznělo, ve výsledku to působí jako vybírání návrhu ne nejlepšího, ale nejméně špatného. A při vědomí, že s minimem následné péče, kterou tomu kdo bude (ne)věnovat, člověka jímá zmar.
Z pohledu hlavních nádraží v hlavních městech - mě vždy uchvacoval Berlin Hauptbahnhof a způsob, s jakou samozřejmostí jezdí vlaky v několika patrech, jak je napojen na místní (U-bahn), metropolitní (S-bahn) i vlakovou mezinárodní dopravu. Krásné napojení na "venek" k řece Sprévě a k Tiergarten a na druhou stranu do Europacity. Nicméně i u něj jsou podstatné rezervy, které zaznívaly i zde v druhém a třetím díle - připomíná to spíše komerční prostor, není jednoduchá orientace uvnitř, obsahuje větší množství slepých a tmavých nevyužívatelných koutů. Mimoto nemělo žádný historický precedens a původní budovu, ke které by se muselo napasovat a mohlo si tudíž dovolit stavět na zelené louce.
Díky za tuhle sérii i další letošní videa a budu se těšit na další tvorbu v roce 2024!
Velmi se mi líbil celý rozbor, mám podobný pohled na věc, hlavně co se týká následný ůdržby.
Chyběla mi pouze zmínka o bezbariérovosti, takové velké schodiště je jen pro mladé bez kufrů.
Díky za video.
Nezapomeňte, že na nádraží se nechodí jen odjíždět, ale že se tam i přijíždí :-)
Nezapomínám.
Mali sme tu cest - premieru - 1.9.2022 aj s rodinou, t.j. manzelka + 2 deti a lahka batozina. Najskor nekonecny labyrint chodieb, potom nieco, co mi vzdialene pripomenulo Nordstan v Goteborg-u, vsade zavaly ludi ale "nastastie" hlavny prud nas vyplul priamo do "Sherwood-u".
O dva dni sme toto absolvovali v opacnom garde, aj s vyckavanim na informaciu z ktoreho nastupista nam vlak odchadza a presne 3 minutami do odchodu a sprintom v dave.
Vlak sme stihli, nikto sa nestratil, ujmu na vseobecnosti sme neutrpeli, historicku budovu sme ani nezaregistrovali, urcite sa este niekedy vratime a mozno aj vlakom.
Exterier je sice cista hroza ale celkovy dojem z interieru nie je o nic lepsi pretoze ten priestor je koli obchodnym prevadzkam a mnozstvu ludi jednoducho maly, naviac sa tam miesaju prichadzajuci cestujuci s odchadzajucimi a tento stav ta stanica nezvlada. Naozaj tam chcete stravit minimalny cas a preto celkom nerozumiem preco su tam nasekane tie obchody a hlavne kto tam nakupuje a preco (obcerstvenie samozrejme nespochybnujem).
Kde su pokladne som sa dozvedel az z tohto videa, listky sme mali nastastie kupene online. S odstupom casu sa clovek pousmeje ale po tejto serii ma to celkom laka sa tam vratit a preskumat to v case ked tam je najmenej ludi co je asi neikedy v noci (a to moze byt zazitok aj s nejakym "bonusom").
Ale dřevěná pergola se do starodávné Prahy opravdu nehodí. Tak to vidím já, která jsem žila v mé milované Praze padesát let. Nevěřím tomu, že se vám ta dřevěná pergola líbí . Bohužel pamatuji i překrásná park, který lety zmizel i krásné jezírko měl.
Zdar, díky za skvěle zpracované téma, které se evidentně dotýká nás všech. Pokud by opravdu vznikal ještě pátý díl série na téma reakcí nás, diváků, tady jsou moje reakce (týkají se vítězného návrhu): 1/ co se bude dít, až udeří 40 stupňů Celsia, jak tomu teď bývá v létě (zdá se mi, že navrhovaná pergola se zastíněním proti slunci příliš nezabývá; 2/ co se bude dít s vodou v momentě, kdy přijde v posledních letech ona tolik obvyklá nadprůměrná průtrž mračen? Možná jsem nedával pozor, ale nezdá se mi, že hospodaření s dešťovou vodou je u vítězného návrhu nějak výrazněji řešeno.
Miluju to nadšení při vysvětlování pohledu na nový návrh, ta gestikulace je prostě fascinující. Mám ráda, když se lidi umí pro něco nadchnout. A cvičení jogy v Sherwoodu mě fakt pobavilo!😁
Chtěl bych se zeptat, zda se u soutěžních návrhů řešila bezbariérovost. Na vizualizacích Šťastného Hlaváku vidím schodiště, ale žádné výtahy.
Jsem ráda, že jsem si poslechla tento pohled na návrhy na "Hlavák". Hned je vidím v jiném světle 👍....taky jsem se původně přikláněla k impozantnímu severskému návrhu, ale po shlédnutí všech čtyř videí🤔 jsem dost přehodnotila věci. Navíc ten třetí návrh má nejvíce možností kam si sednout což považuji za klasický problém všude možně v ČR .-)
Prosím, mohl byste v budoucnu udělat díl o tom jak se mění projekty od vyhrané soutěže do realizace ?
Moc děkuji za všechny 4 díly o hlavním nádraží, za práci, kterou jste si dal s přípravou a i za zajímavé názory o podobě budoucího využití (zastavění, lávky přes koleje - zní to logicky, ten Sherwood opravdu nebude nikdy skýtat přijemný prostor už z toho důvodu, že u nádraží se vždy rády srocovaly podivné existence). Cestuji z hlaváku často a naprosto nechápu, kdo vymyslel ten "špunt" v podobě úzkých a kapacitně zcela nedostatečných pojízdných pásů. Považuji to za další důvod, proč lidé čekají až v prostoru těsně před vstupem do podchodů - protože nástupiště se zobrazuje na poslední chvíli a v tom stresu a spěchu se ještě šprajcnout na pásech nahoru, to si nikdo neriskne.
naprosto uzasne video, perfektne zpracovane, plne vecnych informaci. Urcite natocte i ten paty dil!!! moc dekuji za absolutne brilantni praci s timto videm po vsech strankach. PS: me se ten prvni navrh libi stejne nejvic :)
Skvělé okomentování, vysvětlení potřeby využití tohoto prostoru, zhodnocení. 👍
Moc děkuji za velmi poučnou sérii, která mě velmi bavila. Oceňuji srozumitelný výklad i vlastní pohled na věc. Skvělé. Děkuji
Adame, díky za komplexnost, se kterou jste přistoupil k prezentaci změn na pražském hlaváku. Na poslední díl jsem si počkala, abych ho mohla zhlédnout v kuse. Ostatní tvůrci nešli do takové šířky a hloubky, kterou jste tomu věnoval. Sama jsem jako studentka VŠE takřka každý den tudy chodila absolutně bez ponětí o celkovém kontextu stavby. Díky za vaši práci.
Skvělé video, vašemu povídání delší formát videa jen prospívá, více takových prosím :)
Moc díky za skvěle zpracovanou sérii. V Göteborgu nedávno taky vysoutěžili novou budovu hlavního nádraží, především kvůli kapacitě, přičemž u teď to mají taky poslepované z různých terminálů a původní budova je z 19. století (ale je pravda, že mezi nimi není magistrála, ale samozřejmě má taky své problémy). A byť se ten nový záměr ani neměl snažit upravit nynější budovy, ale měl spíš přidat kapacitu, je zajímavé, že se rozhodli přidat nový vstup z jiné strany, aby to cestující nemuseli obcházet. V tomhle to reflektuje potřebu lidí a je to (minimálně v tomto ohledu) podobné jako v návrhu od re:architekti + baukuh+ Yellowoffice.
Jsem člověk architekturou z pohledu odbornosti nepolíbený, ale díky těmto videím se učím a žasnu nad tou spoustou nuancí a zákonitostí, které umí skvěle pan Gebrian podávat a vysvětlovat. Díky
Skvělé, díky.
Neštěstí je magistrála a nevyužití nádherné historické budovy, kterou vídáme jen zvenku. Stávající nová hala není vůbec špatná, jen by potřebovala péči.
Díky moc za skvělou sérii! Tohle je úplně jiný level než všechny dosavadní komentáře, a že jsem jich nečetl málo. V podstatě s tím hodnocením souhlasím, jen mám dva dotazy:
- Jak se díváte na způsob, kterým 2. a 3. návrh (ne)řeší vztah k magistrále?
- Je nějaký rozumný důvod, proč ten 3. návrh nemůže být souměrný -- proč obě přístavby nemají stejný tvar?
Díky za video, je úžasně srozumitelné, věcné, citlivé a je jen škoda jen, že pan Gebrian v té porotě nebyl...
Díky za sérii- využíváme Hlavní nádraží docela často a na spoustu věcí si člověk "zvykne" nebo nevidí. Teď si daleko víc všímám- jinak zrovna dneska jsem za sebou slyšela,jak se o vaší reportáži baví pár lidí co se mnou čekal u cedule s odjezdy:) Doufám,že to budou mít videa velký dosah a jsem opravdu zvědavá,jak bude nové nádraží a okolí nakonec vypadat.
Děkuji za nádherné vysvětlení situace kolem “Hlaváku”. Mě osobně, stejně jako Vás, nadchnul nejvíce třetí návrh. Protože jako jediný, alespoň v náznaku, zrušil magistrálu a udělal z ní obyčejnou městskou silnici sloužící k obsluze nádraží a blízkého okolí. A zároveň dodržel zadání ohledně Nové odbavovací haly.
Děkuji za rozbor. Velmi s Vámi souhlasím a rozšířil jste mi mé poznatky. Trochu mě mrzí, že jste se nevěnoval interiéru a tomu, jak se budou lidé pohybovat uvnitř. Nevím, jak se tam těch plánovaných 200 tisíc cestujících denně vejde. Sice se uvolní a rozšíří horní patro nové haly, ale zmizí ten spodek a už nyní je tam nával. Také se nezmiňuje jak bude propojena Fantova hala s novou halou,, jaká bude motivace do Fantovy budovy jít. A absolutně nechápu motivaci lézt po širokém schodišti nahoru na přechod. Kolik lidí skutečně k magistrále půjde. Nerozumím tomu návrhu, rozumím však přechodu. Nerozumím ani klikaté příchozí cestě od severu, či jihu
Díky moc za perfektní a srozumitelný vhled do takto náročně problematiky! Byla radost se na všechny díly podívat
Adame, moc děkuju za nebývale obsažnou sérii. Ještě jsem neviděl takhle kvalitně a ze všech stran rozebranou architektonickou soutěž. Fakt děkuju.
U třetího návrhu těžko bude střecha fungovat, výškové úrovně fungují těžko, to se za minulého režimu vyzkoušelo hodně. Žádné přirozené cesty by tam nevznikly, takže by to dost možná byla zase mrtvá zóna. Bojím se, akorát přidává nová struktura, aniž by se některá ubrala a výsledek je spíše taková slepená směs všeho - co by se tam přidalo příště?
Máte určitě pravdu, výsledná údržba je zásadní. Viděl teď třeba všemi oblíbený Trojský most a ten už také uvadá. Všechny možné žárovky, které byly v zábradlí (ano, vlastně zbytečné, ale tvořily to hezké nasvícení) už dnes nesvítí, je dobré srovnání i z obou stran, kde od zoo je jedna řada téměř celá neosvětlená. Škoda, bylo to hezké, ale asi je potřeba si přiznat, že 100% údržba by byla příliš drahá
Diky za vybornou serii a skvělé insighty návrhů. Nenapadlo mě premyslet o "narodnim pocasovem komfortu" a hustotě zalidnění města. Je videt, ze jste odborník na svem místě. Velmi oceňuji vas věcný a jasny styl. Je radost se divat na vase videa. ❤
Skvělá série a tato její 4.část mě opravdu nadchla. Děkuji! Do obsáhlého hodnocení návrhů se nechci pouštět, je ale jedna věc, která ve videu nezazněla a možná by také změnila pohled na onu problématiku poloexteriéru a komfortu čekajících cestujících. To je dochvilnost samotných spojů vlakových dopravců. Kdyby každý vlak přijel a odjel na čas, na předem známé nástupiště, jistě by nikomu nevadilo projít vzdušnou, prosvětlenou halou.
díky za tuto sérii. pokud by byl pátý díl, zajímalo by mě:
propojení tramvajové i pěší mezi Hlavním a Masarykovým nádražím (na této trase denně přechází mezi nádražími mnoho cestujících, pro cizince je to v současnosti významně nepřehledné) a na 2 ze 3 návrhů nebylo pěší propojení řešeno - bylo toto propojení součástí zadání (jak)?
možnosti napřímení nové tramvajové trasy (zatáčky tramvajový provoz významně zpomalují, zejména ostrý úhel na odbočce z Vinohradské mi připadá zbytečný)
další postup IPR - bude vítezný návrh realizován ve formě vítězné, nebo bude ještě upravován, jaké úpravy jsou možné a jaké ne, časový horizont realizace, existuje možnost nerealizovat?
Zdravím, děkuji za tyto díly. V Brně to taky vypadá na nové nádraží. Rád bych znal váš komentář k vítěznému návrhu, který by se měl realizovat.
Osobně si myslím, že jako uživatelé máme právo nerespektovat rozhodnutí poroty. Uvědomuju si, že výtězný návrh je v očích Správy železnic nejekonomičtější. Děkuji vám za skvělou sérii.
Jeste jedna poznamka k velikosti prostoru nadrazi (33:22). Stejne jako Adam jsem stravil roky v Nizozemi a pres nadrazi Amsterdam Centraal jsem roky jezdil do prace. Kryty prostor nadrazi, navic v krasne historicke budove, je rozmerny a velkorysy, coz jsem vzdy bral jako jasne pozitivum. Tohle je rozhodne neco, co bych se ze vsech sil snazil zachovat a zlepsit nez to snadno obetovat.
Souhlasim, take bych velmi ocenil puvodni velkorysost Nove odbavovaci haly bez komercnich "ostruvku", ktere ji narusuji. Na Amsterdam Centraal jsem sice stravil jen par chvil, ale v tom prostoru jsem se citil dobre.
A také napojení na všechny druhy dopravy. Tramvaje jsou hned před budovou a autobusy a lodě odjíždějí z kryté nové části za historickým nádražím. Úžasný projekt. Jediné, co mi tam vadí, jsou turnikety, ale to se týká celého Nizozemska.
Pečlivě jsem si prostudovala jednotlivé architektonické návrhy a mám k tomu pár myšlenek. Je mi velice sympatické, že tramvaj, která míří až k hlavnímu nádraží, zajede až pod zastřešený prostor. Odpovídá to české pohodlné povaze a snaží se vás co nejvíce přiblížit odjezdovému nástupišti.
Je škoda že v tomto návrhu se nevyužila příležitost nového zastřešení, které by svou otevřenou ocelovou konstrukcí připomínalo hlavní odjezdová nástupiště. To se mi líbí na posledním, třetím soutěžním návrhu.
Pro mně, jakožto pro uživatele, bylo vždy neskutečně příjemné dojet právě pod tuto obrovskou a velkorysou konstrukci. I když byl venku chlad, tak pod touto konstrukcí nikdy takový nepříjemný chlad nebyl. Byl zásadní rozdíl, když jste dojeli na poslední koleje nebo pod tuto halu. A nová dřevěná otevřená konstrukce mi připomíná právě tato studená poslední nástupiště. Je ve své podstatě i stejně daleko od místa, kde se nejvíce shromažďují lidé.
Hlavní problém dnešního nádraží je nepřehlednost prostoru. Lidé se opravdu hromadí v jednom místě, protože z jiného místa není jasně patrné, kam se máte přesunout. Prostor není jasně čitelný. A pokud už z nějakého místa tabule jsou čitelné, nemáte možnost si tam sednout a vyčkat na příjezd vlaku. Lidé, kteří se hromadí na horním nástupišti, nejsou pouze lidé, kteří spěchají, jsou to mimo jiné i lidé kteří cestují s větším množstvím zavazadel a chtějí si v klidu sednout a počkat na příjezd vlaku. Tito lidé tráví na nádraží nejvíce času. Přijedou dříve právě i kvůli množství vlastních věcí, které potřebují přepravit.
Když jsem se dívala na tento vítězný architektonický návrh, přišlo mi, že tento problém s nepřehledností prostoru nebyl vyřešen. Odjezdové tabule sice přibyly u vstupní části, ovšem tato část bude pocitově studená a lidé se zde stejně nebudou chtít zdržovat. Navíc jsem si jistá že i právě z tohoto důvodu dojde i k umístění komerčních prostorů a prostor znova nebude o nic více čitelný. Lidé si budou chtít zalézt tak, aby byly v nejméně nepříjemném prostředí. A čitelný odjezd vlaků je zásadním parametrem.
V poslední řadě naprosto souhlasím s tím, že pro české prostředí, není tento konkrétní návrh dřevěné konstrukce vhodný. Souhlasím s tím, že je složitě udržovatelný a vzhledem k charakteru napojení střešní konstrukce na sloupy, budou opravdu muset řešit problém s ptactvem a tvorbou hnízd. Každé takovéto opatření už bude ničit jednoduchý a čistý tvar konstrukce. A souhlasím s tím, že dřevo, které bude vystaveno vnějším podmínkám, opravdu bude v našem neudržovaném prostředí trpět.
Vsechna cest! Skvela prace, jednoduche, ferove a pochopitelne vysvetleni.
Děkuji za Vaše videa. Inspiruje mě to dívat se na veřejný prostor s větším zájmem. Člověk často cítí, že tam něco nefunguje a díky Vám se mi to daří lépe vnímat a identifikovat, kde by mohl být háček. Tahle série je obzvlášť skvělá.
Možná mi v ní trochu chybí, finanční aspekt těch jednotlivých projektů a není mi úplně dokonale jasné, jestli je ten první návrh už schválený a takhle to jednou na Hlaváku bude vypadat.
Posuzuji to jen podle dívání a mě se nejvíc líbí ten třetí návrh - přijde mi že krásně navazuje na zastřešená nástupiště a zároveň v něm vynikají ty skleněné "kopulky" které mám odjakživa moc ráda, + vstup ze strany, tedy mojí nejkratší cestou, je příjemný praktický bonus.
Jsem ráda, že jste zmínil, že by nebylo od věci zastavět park před nádražím, miluju parky, ale tenhle konkrétní mi přijde podivný, protože tak nějak vůbec nenavazuje na tu budovu. Od první chvíle, co byla hala zabrána těmi obchody říkám, že kdyby byly venku v parku, kde by to vytvořilo kulaté "náměstí", parku i nádraží by to pomohlo, ale na druhou stranu jsem si i pomyslela, že vyměnit park za obchody je dost zvrácený pohled na věc :), tak jsem ráda, že jste to podložil smysluplnými argumenty.
A díky moc, že jste v minulých dílech vyzdvihl kvality té původní novější budovy! Je to nádraží, které člověk spíš prolítne a snaží se čelit všemožným "nástrahám", aby prostě stihl vlak a nikdy by mě nenapadlo si o té budově zjišťovat víc, má ale svého ducha a Váš vhled mě obohatil.
Celá přestavba, to je plánovaný pomník různých lidí, kterým ty peníze, ktete to má stát, nepatří. A to je gró celého problému. To je zasad i rozdíl mezi veřejným a soukromým investorem!
Děkuju, za Vaši práci. Skvělá série!
Největší problém všech veřejně prospěšných staveb v ČR je péče o ně, jak zmiňujete na závěr. Pokud bude za 5 let půlka budovy nefunkční, ověšená pavučinami. Prostory plné reklamy a komerčních prostor, nezachrání ji ani sebelepší architektonický záměr.
Co se musí změnit, aby o veřejně prospěšné stavby bylo náležitě postaráno?
Hodinové video jsem nečekal... Ale hned jak jsem viděl že má hodinu.. Udělalo mi to radost..🎉
Souhlasím s Vámi, 3. návrh nezasahuje do původní burtalistické architektury nejméně, ale zároveň na odbavovací halu přidává moderní odkaz. Způsob prezentace je geniální, decentní, ale stále srozumitelný. Je škoda že nevyhrál, zřejmě je "světová architektura" je již jinde.
skvělá série, díky
Moc diky a hodne sil do Noveho roku.
Díky moc.
Přitom jediné, co je skutečně potřeba je místo reklam dát tabule s odjezdy a příjezdy na další místa a konečně kopnout do SŽDC aby nedělali odjezdy na poslední minutu (a často se setkávám i s tím, že i pozdě - vlak už mlě odjet, ale stále nemá nástupiště a ani zpoždění). Zajímalo by mě jakto, že ve zbytku světa to funguje a až na výjimky Vám řeknou klidně tejden předem odkud vlak pojede a kam přijede.
Adame, velké díky za tento seriál, jde je opět velmi komplexně, detailně a seriózně rozebrán urbanistické celek ze všemožných úhlů pohledu, což mne velmi přirozeně více vtahuje do dané situace o této důležité části veřejného prostoru.
38:30 Mě by spíš zajímalo, jakým způsobem to bude chráněno proti přírodním vlivům (déšť, sníh...), pokud to fakt má být ze dřeva - aby to za deset let neshnilo a nemuseli to hnedle měnit.
v tom bych problem nevidel, susene konstrukcni drevo (KVH/BSH) vydrzi bez udrzby pravdebodobne dele nez ocel
podle mě to je záměr aby to za 10 let bylo v havarijnim, stavu a nikdo nebude protestovat proti bourání nenáviděný pergoly a někdo si tam pak bude moct postavit to co od začátku plánoval a pergola je podle mě jenom nějakej mezistupeň jak zlegalizovat bourání haly ze 70. let a aby to co tam stojí šlo pak snadno zbourat (pergola)
No podívejte se na eurookna (západní strany)po 10 letech a to jsou super lazury 😪
@@RandomTheories Tohle říkají všichni propagátoři dřevostaveb, ale realita je pak mnohem horší.
@@xsc1000 problem vetsiny drevostaveb je, ze je to stavene ze dreva suseneho na cca 15%, to par let vydrzi a pak to jde do haje.
Pokud ale vezmete KVH/BSH, ktere je susene na 3%, tak opravdu vydrzi nesrovnatelne vic - neni porovite a tedy nenasava vlhkost (a tedy je odolne proti plisnim a houbam) a drevokaznemu hmyzu proste nechutna
Díky za velkou práci, kterou všechny čtyři díly daly. Díky za erudici a přehled, který nikdo nikdo jiný v ČR nemá. Doufám, že se vítězný návrh zrealizuje. Ať jsou jeho kvality/nekvality jakékoli, měli bychom světu signalizovat, že naše soutěže nekončí v šuplíku a že máme náladu budovat moderní město. Určitě je lepší postavit kontroverzní a nedokonalý návrh a něco se naučit, než jen lamentovat a nechat dál okorávat obrubníky.
Mě se taky nejvíc libí ta varianta č.3. U tý první se mi nelíbí jak uřízli starou halu a to, že člověk musí ze zastřešeného objetku vyjít ven kde je nafoukáno vše možné i zima a pak jít do metra. Jinak souhlasím s panem Gebrianem i ohledně ostatních vítek.
Nejlepsi na konec...dokonaly koncert. Souhlas s vetsinou a trojka za me nejlepsi
Dobrý den všem :) Líbí se mi přístup pana Gebriana, jeho věnovaný čas a také zkušenosti ze světa. Dovolím si malou poznámku (a asi souzní s tímto videem). Nevěřím, že ani dvě miliardy korun nás zbaví současných "obyvatel" Hlaváku. A samozřejmě naprosto souhlasím s údržbou a přístupem k ní. Díky za video !
Perfektní objektivní zhodnocení, které řeší hlavně kontext ke svému okolí, historii a reálnou proveditelnost, než nějaké idealizování a chlubením se něčím za každou cenu extravagantním. Z této série jsem situaci ohledně hlavního nádraží pochopil mnohem lépe než z oficiálních prezentací. Můj osobní názor je ten, že stavby tohoto typu vůbec nemusí být světové, stačí, když sedí do svého okolí a jsou praktické pro ty, kteří je využívají. Praha je ve velké míře pozměněna architekturou 20. století (prvorepublikovou, socialistickou, postmoderní) a změna architektonického rysu toho města jako takového bude dle mého trvat ještě velmi dlouho, proto se také přikláním nejvíce ke 3. návrhu nežli k tomu vítěznému, protože ten v současném kontextu celé Prahy působí spíše jako oáza doby budoucí, která přichází pomalu a v centru se vyskytuje pouze v takovýchto ostrůvcích. Pokud se má NOH odstranit za každou cenu, tak bych si tam osobně radši představil něco, co bude více zapadat do svého secesního okolí. U vítězného návrhu mi ten gradient přijde malý.
Tak musím konstatovat, že mám stejný názor ohledně třetího projektu, že z těch tří je nejlepší. A dovedu si představit, proč nevyhrál. Jako vždy šlo o peníze.😢 Nejspíš si někdo celkem oprávněně myslí, že na pergolu nebudou muset roky sáhnout. Lidi budou tahat kufry po schodech a ušetří se za údržbu eskalátorů a výtahů. Prostor bude otevřený, takže z něho nebude muset placená ochranka vyhazovat opilce a peníze za klimatizaci se ušetří a za osvětlení. Ach jo.
Budou i eskalátory
V těch prosklených tubusech budou výtahy.
Tak to by vedly leda na tu plastovou střechu. Podle projektu se přesunou a bude tam např. minikafé.@@jankolman8064
Výborná série, myslím, že jste se dobře snažili o objektivitu, i když chápu, že být 100% objektivní nelze. Já bych byl možná osobně rád, kdybyste místo odpovědi dotazů diváku naopak vy byl tím co kladete otázky a vytvořil nějaký rozhovor s architekty, kteří se na vítězném návrhu podíleli.
Vím že by to nebylo jednoduché, ale architekti by měli být schopni svůj návrh před relevantními dotazy obhájit a vy máte taky poměrně velký dosah abyste se mohl pokusit něco podobného realizovat.
Tak tohle je skvělé video. Jednak se vám musím omluvit za komentář pod prvním dílem, kde jsem předjímal silnou a zdaleka ne tak opodstatněnou kritiku vítězného návrhu. Sám jsem nezavíral oči před slabinami, ale teď vím, že jich je víc a že si to dokážete skvěle obhájit. A jednak jste mě skutečně přesvědčil, že ten třetí návrh (ačkoliv si dosud moc mé pozornosti nezískal) je hodně povedený a dost pravděpodobně by mohl být nejprospěšnější. Pokud by i jeho součástí bylo odstranění těch vestavb Italů, bylo by to velmi dobré. A relativně dobře by na něj mohlo jít navázat druhou etapou - přeměna celého zanedbaného okolí nádraží.
Máte možnost navrhnout, aby na IPRu zpracovali nějakou studii na zastavění okolí nádraží, která by jasně vymezovala podmínky, aby byl zachován veřejný zajem v případě budoucího zastavění území? Aby se pak nešlo na ruku Pentě. Vy totiž máte k lidem z IPRu daleko blíž než my všichni ostatní, proto se ptám, zda byste je mohlk něčemu takovému pošťouchnout.
Díky moc za milou zprávu. Uvidím, co se dá dělat.