Len doplním že rezistor R2 na PCB slúži na nastavenie nabíjacieho prúdu kondenzátoru, pri zmenia hodnoty sa zvýši prúd a kondenzátor sa nabije na vyššie napätie. A tým pádom obvod bude mať vyššiu rezervu na reguláciu výstupného napätia a ledka nebude preblikávať (ani pri nižšom vstupnom napätí). Nevýhoda môže byť, že pri vyššom vstupnom napätí sa integrovaný obvod bude viac prehrievať. Pomocou rezistoru R1 sa nastavuje konštantný prúd pre ledku a zvýšením tejto hodnoty sa zníži prúd led, to znamená že ledka sa bude menej zohrievať a obvod takisto nebude preblikávať, lebo zvýši sa aj napätie na kondenzátore.
Upozornenie pre členov, video ste už mali možnosť vidieť, ale toto je upravená verzia, do ktorej som sa rozhodol pridať výmenu kondenzátoru a následne zničenie svetla.
Bol to silikón A nebola zasvinená len jedna ledka, bolo ich podstatne viac. Silikón sa nepodarilo odstrániť na 100 % ta ledka je viac do biela A svieti to viac dožlta. Asi tam nastala chemická reakcia medzi luminoforom a silikónom.
Díky za podporu a vážim si to. Kupodivu to svetlo naďalej funguje, síce nie je tam zapojený kondenzátor, bliká to, ale neprehrieva sa to. Samozrejme nikto by nemal používať poškodené svietidlo, lebo môže dôjsť k nejakým nepredvídateľným nebezpečným stavom.
Pravdepodobne by to nefungovalo a ten integrovaný obvod by sa zničil. Tento integrovaný obvod je veľmi zaujímavý a pomocou rezistoru sa dá nastaviť napätie na ktoré sa nabíja kondenzátor. To znamená že ani nie je potrebné tam dávať nový kondenzátor, stačí využiť stávajúci kondenzátor a zvýšiť mu napätie pomocou rezistoru R2 ktorý slúži na nabíjanie. Napríklad keď sa pripojí na R2 ďalší 270ohm rezistor, tak to nebude blikať ani pri napätí 220V. Ale samozrejme následne sa zvýšia tepelné straty na integrovanom obvode.
Podľa datashitu je integrovaný obvod BP 5218E vytvtorený ako lineárny stabilizátor bez blikania s napájaním AC 200 - 265V, znesie teplotu max 150°C a používa sa na maximálny výkon do 9W LED diód. Má veľmi presnú stabilizáciu prúdu. Tak prečo to blikanie, kde spravili súdruhovia chybu ? Čo to je kópia originálu ? 😂
Jedna vec je Čo dokáže čip, druhá vec ako sú nastavené rezistory. Jednoducho stačí upraviť hodnotu nabíjacieho rezistoru, aby sa kondenzátor stihol nabiť na vyššie napätie. A tým pádom tam vznikne vyššia rezerva pre reguláciu a to aj pri nižšom napájaní. Vo videu si si mohol všimnúť, že keď som zničil vstupnú reguláciu, kondenzátor sa z pôvodných 240V nabíjal až na 300V. Je to veľmi zaujímavý integrovaný obvod.
Dokumentace od toho IC je celkem chabá a v ruce to nemám, ale obávám se, že tam existuje určitý vztah mezi napětím na LED, napětí při kterém to začne blikat a maximálním napětím na vstupu. Na tom kondenzátoru je trojúhelník (patrně) synchronní s dvojnásobkem sítě. To mne vede k přesvědčení, že se ten kondenzátor nabíjí konstantním proudem. Protože ten trojúhelník je symetrický (víceméně), znamená to navíc, že se nabíjí a vybíjí stejným proudem a tudíž i stejně dlouho. V době, kdy se kondenzátor nabíjí, musí být led živené jinudy. Nabíjení kondenzátoru tedy musí trvat přesně čtvrtinu periody, navíc v té době musí být aktuální napětí vyšší než aktuální napětí na kondenzátoru (jinak by se nenabíjel) a současně musí být napětí vyšší než nejvyšší napětí na kondenzátoru (aby přes LED mohl jít konstantní proud a tudíž neblikaly). Při 230Vef je amplituda 325Vp. Nabíjení toho kondenzátoru tedy musí probíhat fázově někde mezi ¼π a ¾π, kde napětí chodí mezi 230-325-230V při 230Vef (sin(π/4)=½·√2 což je mimochodem stejné číslo s crest factorem harmonického signálu…má to svoje příčiny ale do toho se nechci pouštět). Rozkmit napětí na kondenzátoru je daný nabíjecím proudem (potažmo proude přes LED, protože tyto dvě věci musí být stejné) a jeho kapacitou, ničím jiným. Zvyšování kapacity bude tahat dolů rozkmit. Zvětšením kapacity se, ano, zmenší rozkmit, to nemůže udělat nic jiného, ale minimum zůstane pořád stejné (neb to je dané napájecím napětím v π/4, ničím jiným), takže efektivní hodnota napětí na tom kondenzátoru zvýšením kapacity naopak klesne. Samozřejmě si nemůžu být jistá tím jak to funguje, vycházím z toho, co vidím ve videu. Na těch LED je 225V (pokud neblikají), což je z těch 230V nějaký minimální drop potřebný pro regulaci do konstantního proudu. Napětí na tom kondenzátoru má amplitudu zhruba jeden dílek, peak je změřený na 240V a rozsah je 10V/div, čili minimum tam bude kolem těch 230V, tohle vše odpovídá výše popsanému. Pokud vstupní napětí spadne na řekněme 215Vef (to je ukazované ve videu), pak minimální napětí na tom kondenzátoru bude zase něco kolem 215V, rozkmit zůstane rámcově stejný, čili něco kolem 10V, což se opět ve videu potvrzuje, protože peak to ukazuje 222Vp (dobře, o chlup méně), jenomže problém, na těch LED bylo při konstantním proudu 225V, jenomže v minimu teď máme na kondenzátoru 215V, takže regulace proudu se musí dostávat do saturace, no a v momentě, kdy se tohle stane, okopíruje se napěťový drop kondenzátoru na LED. A zase je tam krásně vidět jak to napětí lineárně padá do momentu, než ho dožene napětí ze sítě, LED se přepnou na síť a tudíž se objeví krásná hrana jak se regulace proudu vymaní ze saturace. Napětí na kondenzátoru však v ten moment roste lineárně, protože tyto dvě věci jsou v tento moment oddělené. Takže co s tím. Pokud to má pracovat při menším napětí, dá se toho dosáhnout leda tak, že se zbavíme nějakých těch LED, ovšem za cenu zvýšených ztrát na IC (což taky nemusí ustát) a to prosím jak výkonově, tak napěťově, čímž se obloukem vrátím k tomu výbuchu. Jistě, jak se zvětšovala kapacita, zmenšoval se rozkmit napětí na kondenzátoru a tím pádem napěťový úbytek na proudové regulaci. Dovolím si na tomto místě spekulovat. Nepřipadá mi pravděpodobné, že by v tomto případě IC pošel na ztrátový výkon, předpokládám, že má tepelnou ochranu. Podle mého názoru prostě pošel na napěťový úbytek přes tranzistor zdroje konstantního proudu, neb ten pochopitelně rostl jak se zmenšoval napěťový rozkmit na kondenzátoru až to prostě šlo kukat. Čili se obávám, že uberu-li jeden COB, vyrobím v podstatě identickou situaci v proudové regulaci pro LED (která z hlediska limitů nebude výrazně jiná), takže ten IC půjde kukat v momentě, kdy napětí na vstupu vyleze někam mezi 230-240V, no. Prostě rozdíl mezi minimálním napětím při kterém to nebliká a maximálním napětím při kterém to odfujazdí je nezměnitelnou vlastností toho IC a jediné, co se reálně dá, je s tím nějakým způsobem šibovat v daném rozsahu. Teoreticky vzato by se jeden z těch LED modulů dal nahradit konstantní proudovou norou (constant current sink…bo hádám, že český název nezná nikdo) na řekněme proudu o chlup menším než na co je nastavený ten IC, čili jeho regulace pro LED by byla trvale v saturaci a napěťový/výkonový drop by nastával na onom přidaném obvodu, který se zase dá udělat tak, aby měl větší napěťový i výkonový limit (v principu nic složitého, stačí FET se snímacím rezistorem v katodě a konstantním napětím v gate), ovšem jestli by to fungovalo i v praxi, to netuším, bůh ví co za fantas to může chytit (já ne).
Len doplním že rezistor R2 na PCB slúži na nastavenie nabíjacieho prúdu kondenzátoru, pri zmenia hodnoty sa zvýši prúd a kondenzátor sa nabije na vyššie napätie. A tým pádom obvod bude mať vyššiu rezervu na reguláciu výstupného napätia a ledka nebude preblikávať (ani pri nižšom vstupnom napätí). Nevýhoda môže byť, že pri vyššom vstupnom napätí sa integrovaný obvod bude viac prehrievať. Pomocou rezistoru R1 sa nastavuje konštantný prúd pre ledku a zvýšením tejto hodnoty sa zníži prúd led, to znamená že ledka sa bude menej zohrievať a obvod takisto nebude preblikávať, lebo zvýši sa aj napätie na kondenzátore.
Myslím si že Číňania už dokážu zhotoviť stroje ktoré vyrábajú nove stroje. Problém pri týchto lacných zariadeniach je, že na výrobu sa využíva lacná pracovná sila z čínskych pracovných táborov. Alebo keď to aj robí normálny Číňan, tak jeho pracovný čas je 996.
Super video. Mohl bys někdy ukázat nějakou kvalitní mašinu a její analýzu, prosím tě? Něco, čemu bys dal 1 :) Aby to nebyl jen samý číňan, ale třeba fakt kvalita, abychom věděli, za co platíme :) Napadá mě třeba porovnání Parkside a například Milwaukee, což by snad už nějaká kvalita měla být. Díky
Nemám na to, aby som rozoberal Milwaukee. Keď sa niečo pokazí pri rozoberaní , tak nechceš prísť o Stroj za stovky euro, kvôli videu ktoré ti zarobí 5 €
Keď sa bavíme o veľkých ledkách, ktoré majú v sebe už aj regulátor, tak malo byť možné to napájať pomocou zrážacieho kondenzátoru, plus mostík a filtračný kondenzátor. ale nikdy som to neskúšal, či ten prúdový regulátor, bude fungovať pri jednosmernom filtrovanom napätí.
@to220 To by chtělo vyzkoušet, ale obávám se, že to nebude fungovat, pokud je v tom triak. Mám chuť to vyzkoušet, několik jich mám doma. I 100W čínských 😁
@@zts9383 COB LED (Chip on Board) to sú väčšinou LED zapojené sériovo na jednom veľkom PCB a je tam aj lineárny regulátor, ktorý väčšinou nemá kapacitnú filtráciu (nezmesti sa tam veľký kondenzátor).
Len doplním že rezistor R2 na PCB slúži na nastavenie nabíjacieho prúdu kondenzátoru, pri zmenia hodnoty sa zvýši prúd a kondenzátor sa nabije na vyššie napätie. A tým pádom obvod bude mať vyššiu rezervu na reguláciu výstupného napätia a ledka nebude preblikávať (ani pri nižšom vstupnom napätí).
Nevýhoda môže byť, že pri vyššom vstupnom napätí sa integrovaný obvod bude viac prehrievať.
Pomocou rezistoru R1 sa nastavuje konštantný prúd pre ledku a zvýšením tejto hodnoty sa zníži prúd led, to znamená že ledka sa bude menej zohrievať a obvod takisto nebude preblikávať, lebo zvýši sa aj napätie na kondenzátore.
Upozornenie pre členov, video ste už mali možnosť vidieť, ale toto je upravená verzia, do ktorej som sa rozhodol pridať výmenu kondenzátoru a následne zničenie svetla.
Tesla hadr... ❤
Ako to dopadlo s tou LEDkou, ktora bola inej farby co mala na sebe vraj nejaky silikon? Podarilo sa to odstranit alebo alebo to nebol silikon/lepidlo?
Bol to silikón A nebola zasvinená len jedna ledka, bolo ich podstatne viac.
Silikón sa nepodarilo odstrániť na 100 % ta ledka je viac do biela A svieti to viac dožlta. Asi tam nastala chemická reakcia medzi luminoforom a silikónom.
👍
Alespoň částečná kompenzace vzniklé újmy. 🙂
Díky za podporu a vážim si to.
Kupodivu to svetlo naďalej funguje, síce nie je tam zapojený kondenzátor, bliká to, ale neprehrieva sa to. Samozrejme nikto by nemal používať poškodené svietidlo, lebo môže dôjsť k nejakým nepredvídateľným nebezpečným stavom.
mel jsi zkusit dat ten kondik paralelne k LEDkam, treba by je podrzel...
Pravdepodobne by to nefungovalo a ten integrovaný obvod by sa zničil. Tento integrovaný obvod je veľmi zaujímavý a pomocou rezistoru sa dá nastaviť napätie na ktoré sa nabíja kondenzátor.
To znamená že ani nie je potrebné tam dávať nový kondenzátor, stačí využiť stávajúci kondenzátor a zvýšiť mu napätie pomocou rezistoru R2 ktorý slúži na nabíjanie.
Napríklad keď sa pripojí na R2 ďalší 270ohm rezistor, tak to nebude blikať ani pri napätí 220V. Ale samozrejme následne sa zvýšia tepelné straty na integrovanom obvode.
Podľa datashitu je integrovaný obvod BP
5218E vytvtorený ako lineárny stabilizátor bez blikania s napájaním AC 200 - 265V, znesie teplotu max 150°C a používa sa na maximálny výkon do 9W LED diód. Má veľmi presnú stabilizáciu prúdu. Tak prečo to blikanie, kde spravili súdruhovia chybu ? Čo to je kópia originálu ? 😂
Jedna vec je Čo dokáže čip, druhá vec ako sú nastavené rezistory. Jednoducho stačí upraviť hodnotu nabíjacieho rezistoru, aby sa kondenzátor stihol nabiť na vyššie napätie. A tým pádom tam vznikne vyššia rezerva pre reguláciu a to aj pri nižšom napájaní. Vo videu si si mohol všimnúť, že keď som zničil vstupnú reguláciu, kondenzátor sa z pôvodných 240V nabíjal až na 300V. Je to veľmi zaujímavý integrovaný obvod.
@@to220 lenže to mohli nastaviť už z výroby. Aspoň od 210V, aby to malo vyhladené napätie. Aspoň si s tým spokojný ?
@StefanKluka Áno super vec. Keď zapínam spotrebiče ktoré Chcem používať, tak teraz si pripadám ako v kokpite lietadla, keď štartujem lietadlo.
Dokumentace od toho IC je celkem chabá a v ruce to nemám, ale obávám se, že tam existuje určitý vztah mezi napětím na LED, napětí při kterém to začne blikat a maximálním napětím na vstupu. Na tom kondenzátoru je trojúhelník (patrně) synchronní s dvojnásobkem sítě. To mne vede k přesvědčení, že se ten kondenzátor nabíjí konstantním proudem. Protože ten trojúhelník je symetrický (víceméně), znamená to navíc, že se nabíjí a vybíjí stejným proudem a tudíž i stejně dlouho. V době, kdy se kondenzátor nabíjí, musí být led živené jinudy. Nabíjení kondenzátoru tedy musí trvat přesně čtvrtinu periody, navíc v té době musí být aktuální napětí vyšší než aktuální napětí na kondenzátoru (jinak by se nenabíjel) a současně musí být napětí vyšší než nejvyšší napětí na kondenzátoru (aby přes LED mohl jít konstantní proud a tudíž neblikaly). Při 230Vef je amplituda 325Vp. Nabíjení toho kondenzátoru tedy musí probíhat fázově někde mezi ¼π a ¾π, kde napětí chodí mezi 230-325-230V při 230Vef (sin(π/4)=½·√2 což je mimochodem stejné číslo s crest factorem harmonického signálu…má to svoje příčiny ale do toho se nechci pouštět). Rozkmit napětí na kondenzátoru je daný nabíjecím proudem (potažmo proude přes LED, protože tyto dvě věci musí být stejné) a jeho kapacitou, ničím jiným. Zvyšování kapacity bude tahat dolů rozkmit. Zvětšením kapacity se, ano, zmenší rozkmit, to nemůže udělat nic jiného, ale minimum zůstane pořád stejné (neb to je dané napájecím napětím v π/4, ničím jiným), takže efektivní hodnota napětí na tom kondenzátoru zvýšením kapacity naopak klesne.
Samozřejmě si nemůžu být jistá tím jak to funguje, vycházím z toho, co vidím ve videu. Na těch LED je 225V (pokud neblikají), což je z těch 230V nějaký minimální drop potřebný pro regulaci do konstantního proudu. Napětí na tom kondenzátoru má amplitudu zhruba jeden dílek, peak je změřený na 240V a rozsah je 10V/div, čili minimum tam bude kolem těch 230V, tohle vše odpovídá výše popsanému. Pokud vstupní napětí spadne na řekněme 215Vef (to je ukazované ve videu), pak minimální napětí na tom kondenzátoru bude zase něco kolem 215V, rozkmit zůstane rámcově stejný, čili něco kolem 10V, což se opět ve videu potvrzuje, protože peak to ukazuje 222Vp (dobře, o chlup méně), jenomže problém, na těch LED bylo při konstantním proudu 225V, jenomže v minimu teď máme na kondenzátoru 215V, takže regulace proudu se musí dostávat do saturace, no a v momentě, kdy se tohle stane, okopíruje se napěťový drop kondenzátoru na LED. A zase je tam krásně vidět jak to napětí lineárně padá do momentu, než ho dožene napětí ze sítě, LED se přepnou na síť a tudíž se objeví krásná hrana jak se regulace proudu vymaní ze saturace. Napětí na kondenzátoru však v ten moment roste lineárně, protože tyto dvě věci jsou v tento moment oddělené.
Takže co s tím. Pokud to má pracovat při menším napětí, dá se toho dosáhnout leda tak, že se zbavíme nějakých těch LED, ovšem za cenu zvýšených ztrát na IC (což taky nemusí ustát) a to prosím jak výkonově, tak napěťově, čímž se obloukem vrátím k tomu výbuchu. Jistě, jak se zvětšovala kapacita, zmenšoval se rozkmit napětí na kondenzátoru a tím pádem napěťový úbytek na proudové regulaci. Dovolím si na tomto místě spekulovat. Nepřipadá mi pravděpodobné, že by v tomto případě IC pošel na ztrátový výkon, předpokládám, že má tepelnou ochranu. Podle mého názoru prostě pošel na napěťový úbytek přes tranzistor zdroje konstantního proudu, neb ten pochopitelně rostl jak se zmenšoval napěťový rozkmit na kondenzátoru až to prostě šlo kukat. Čili se obávám, že uberu-li jeden COB, vyrobím v podstatě identickou situaci v proudové regulaci pro LED (která z hlediska limitů nebude výrazně jiná), takže ten IC půjde kukat v momentě, kdy napětí na vstupu vyleze někam mezi 230-240V, no. Prostě rozdíl mezi minimálním napětím při kterém to nebliká a maximálním napětím při kterém to odfujazdí je nezměnitelnou vlastností toho IC a jediné, co se reálně dá, je s tím nějakým způsobem šibovat v daném rozsahu. Teoreticky vzato by se jeden z těch LED modulů dal nahradit konstantní proudovou norou (constant current sink…bo hádám, že český název nezná nikdo) na řekněme proudu o chlup menším než na co je nastavený ten IC, čili jeho regulace pro LED by byla trvale v saturaci a napěťový/výkonový drop by nastával na onom přidaném obvodu, který se zase dá udělat tak, aby měl větší napěťový i výkonový limit (v principu nic složitého, stačí FET se snímacím rezistorem v katodě a konstantním napětím v gate), ovšem jestli by to fungovalo i v praxi, to netuším, bůh ví co za fantas to může chytit (já ne).
Len doplním že rezistor R2 na PCB slúži na nastavenie nabíjacieho prúdu kondenzátoru, pri zmenia hodnoty sa zvýši prúd a kondenzátor sa nabije na vyššie napätie. A tým pádom obvod bude mať vyššiu rezervu na reguláciu výstupného napätia a ledka nebude preblikávať (ani pri nižšom vstupnom napätí).
Nevýhoda môže byť, že pri vyššom vstupnom napätí sa integrovaný obvod bude viac prehrievať. Pomocou rezistoru R1 sa nastavuje konštantný prúd pre ledku a zvýšením tejto hodnoty sa zníži prúd led, to znamená že ledka sa bude menej zohrievať a obvod takisto nebude preblikávať, lebo zvýši sa aj napätie na kondenzátore.
15:43 čínske stroje nie sú, stroje im tam montujú Nemci . 😊
Myslím si že Číňania už dokážu zhotoviť stroje ktoré vyrábajú nove stroje. Problém pri týchto lacných zariadeniach je, že na výrobu sa využíva lacná pracovná sila z čínskych pracovných táborov. Alebo keď to aj robí normálny Číňan, tak jeho pracovný čas je 996.
Co bolo nakoniec na tych ledkach nakydane? nejaky silikon, alebo pasta z pajkovania? :)
Hmota ktorá sa používa na zafixovanie súčiastok a káblov, čiže nejaký tvrdý silikón.
Super video. Mohl bys někdy ukázat nějakou kvalitní mašinu a její analýzu, prosím tě? Něco, čemu bys dal 1 :) Aby to nebyl jen samý číňan, ale třeba fakt kvalita, abychom věděli, za co platíme :) Napadá mě třeba porovnání Parkside a například Milwaukee, což by snad už nějaká kvalita měla být. Díky
Nemám na to, aby som rozoberal Milwaukee. Keď sa niečo pokazí pri rozoberaní , tak nechceš prísť o Stroj za stovky euro, kvôli videu ktoré ti zarobí 5 €
@to220 chápu. Já myslel, že to jen rozeberes a ukážeš, v čem je to lepší atd . Něco jak jsi dělal s těma nabijeckami na autobaterie... To bylo super
Kde to predávajú keď ani online, ani v ponuke to nie je!
ľudia to vykúpili, ale určite to bude opäť v predaji.
Škoda že COB čipy blikají a nejde to vyřešit. Ty blikají velmi nepříjemně.
Keď sa bavíme o veľkých ledkách, ktoré majú v sebe už aj regulátor, tak malo byť možné to napájať pomocou zrážacieho kondenzátoru, plus mostík a filtračný kondenzátor. ale nikdy som to neskúšal, či ten prúdový regulátor, bude fungovať pri jednosmernom filtrovanom napätí.
@to220 To by chtělo vyzkoušet, ale obávám se, že to nebude fungovat, pokud je v tom triak. Mám chuť to vyzkoušet, několik jich mám doma. I 100W čínských 😁
Pro amatéra. Jaký je rozdíl mezi COB LED a LED? Z dostupných informací jsem rozdíl, který by měl zapříčinit blikání nenašel.
@@zts9383 COB LED (Chip on Board) to sú väčšinou LED zapojené sériovo na jednom veľkom PCB a je tam aj lineárny regulátor, ktorý väčšinou nemá kapacitnú filtráciu (nezmesti sa tam veľký kondenzátor).
@@to220 Díky. O tom jsem se nikde nedočetl.