Pane Stanku, společnost Plug power vyrábí zelený vodík, má již reálné továrny v Tenesse a nyní byla dokončena v Georgii. Do roku 2025 chce 500 tun denně vyrobit. Podotýkám jedná se o zelený vodík. To je slušné, ne?
Nízkou účinnost nevidím u stacionárních aplikací jako problém. Při výrobě je nutno FVE naddimenzovat o těch 25proc. ztrát. V zimě nízká účinnost palivového článku opět nemusí vadit, spolu s EE se vznikne i 25proc. tepla, které je v zimě využitelné k topení. Horší je nutný objem ke skladování zimní zásoby. Při denní provozní spotřebě běžného rodinného domu 10kwh a průměrné potřebě energie na topení pomoci tč (3kw*24hod) to vychází na denné spotřebu asi 0,8kg vodíku. V NED trvá topná sezona cca 100dní. Tedy mi vychází potřeba na zimu uskladnit a vyrobit 80kg vodíku. To je při tlaku 15Atm nádrž o velikosti 80m3. Toto množství za rok zhruba vyrobí FVE o velikosti 5kWp.
Realne vznikne asi dvojnasobok toho tepla. Ucinnost palivoveho clanku je okolo 50%. Denne potrebujes 10+3*24=82 kWh, co je (ak budeme uvazovat spotrebu Toyoty Mirai - 0,8kg vodiku na 100km a to, ze na tych 100 km spotrebuje 20kWh) 82/20*0,8= 3,28kg vodiku. Ak budeme ratat elektrinu a teplo 50/50 tak staci 3,28/2=1,64 kg vodiku denne. Na 100 dni teda bude treba 164kg. Cize ta nadrz bude muset byt dvojnasobna pri tom tlaku. Napriklad pekna tlakova nadoba o priemere 4,5m a dlzke 10m. A to sme este nepocitali ucinnost elektrolyzy, co je 50-80%, podla druhu elektrolyzeru.
Hezky jste vysvetlili a dekuji p.Dr za podrobne inf.k problematice. Pro domacnost se spotrebou 15MWh/r nerealne.Potreba by byla uskladnit v léte 300-400kg vodiku + celou technologii. Budoucnoust a spasu cele energetiky vidim ve studene fuzi...jestli se povede.
Tak ve Švédsku je pán, fanda do vodíku který používá popisovaný systém ve svém rodiném domě. Také postavil ve městě Mariestad plnicí stanici na stejném principu. Tedy výroby a uskladnění na místě. Další projekt je několik vícebytových domů na stejném principu. Takže je to jen otázka peněz. Spousta palivových článků se prodává jako zálohy pro telekomunikační zařízení a třeba i jako zdroje elektřiny a tepla pro obytná auta a karavany.
Velmi zajímavý rozhovor. Podle mě, pokud nepotřebuji přímo vodík nebo kyslík, tak jako udržitel energie se mi zdá, že je to zatím nesmysl. Jen úprava vody bude náročná, skladování nebezpečné , revize, čidla , utěsnění a pak návrat s účinností 55%. To zmíněné samovybíjení baterie nebude tak veliké jako malá účinnost výroby elektřiny zpět z vodíku. Takže zatím vodík rovná se nesmysl. Tím neříkám, že se nemá zkoumat, ale nynější energetická využitelnost je prakticky nulová.
Ale je to naprostá nezávislost a nikdo to neodpojí. Myslíš, že ta technická náročnost je u ropy menší? V budocnu nic jiného nebude. Je to jen otázka vývoje, kde i ta cena bude podle toho. Lidi myslete normálně.
Dobré informace. Vodík je ještě hodně vzdálená budoucnost. Existují vodíkové domy, kde akumulují vodík z přebytků solární elektřiny. Viděl jsem je ve Švýcarsku. Jen je to všechno strašně drahé. Za padesát let se to bude objevovat běžně v naší republice. Dávám palec nahoru 👍 za skvělý rozhovor.
Mě to dává mega smysl! Prostě hodně, hodně a ještě o trochu víc OZE elektráren a tu energii ukládat! A ukládat ji do hodně velkých zásobníků vodíku, proč ne! :-). Stačí se juknou na www.electricitymap.org/zone/DE?solar=false&remote=true&wind=false Němci maj instalovaných 62GW ve VtE a 53GW ve FVE kdežto běžně vyráběj z mixu ~63GW. Čili jakmile tam pořádně foukne vyrobí jen VtE vše to potřebují a kdyby přitom svítilo slunko, mohou ukládat vodík pomoci 53GW :). A teď si vemte, že by instalovaný výkon zdvoj, či trojnásobili... To už by pomalu nevěděli co s tím vodíkem dělat :-D.
@@8000SAC čtenář bulváru říká o čtenáři dokumentů, že hltá bulbár :-D :-D. A co tedy dává smysl Vám? Máte tedy už někde postavené OZE elektrárny a máte z nich přebytek elektřiny? Co s ní uděláte?Vyrobíte vodík? Nabijete baterie, či co? Co jiného s ní chcete dělat? Přečerpávat vodu v přečerpávací elektrárně? Postavit přečerpávací elektrárnu je dozajista levnější a je třeba míň místa jak elektrolizer a zásobník..... Nemluvě o tom, že jinýmu způsoby získáte jen uloženou elektřinu s různými ztráty, když máte ten vodík, může z něj udělat třeba ten syntetickej metan, můžete jej natankovat do těch kamionů, lodí, letadel...
A co ten kyslík? Při výrobě vodíky elektrolýzou se vždy uvádí jen vše k vodíku, ale při výrobě vzniká i čistý kyslík, který je taky docela finačně ceněný. Nikde nic jsem se o tom nedozvěděl. Možná by kyslík pokryl část spotřeby kWh elektřiny a tím pádem by byl vodík levnější.
Hodně zajímavé. Počítají s výrobu vodíku, ale nepočítají s energetickou náročností stlačování ze 40 na 300 nebo dokonce 700 barů při použití v elektromobilu. Ale že autora nebolí krk, neuvěřitelné jak pořád přikyvuje! :-)
Pekne video. Ale jak tez nevidim ve vodiku aktualne veliky potencial. To dava smysl tak pro uskladneni prebytecne energie trebas vetrnych ci solarnich fartm. Ale to u nas opravdu moc neni. A prace kolem je mnoho. A pokud se zlomi poradne solid state baterie, tak si myslim, ze uz to bude hodne problematicke uplatneni. A riziko zance byt neunosne vuci bateriim. Ale jinak pekne predstaveni moznosti.
Zelené to bude, pokud zde bude EPB kratší než životnost zařízení. Jinak to zelené není. Zajímalo by mě, jaká je Energy Pay Back na kompletní vodíkové hospodářství až po zásuvku - tj. pro zpětnou konverzi na elektřinu? U FV panelů je to 1-2 roky. Když se přidají baterie, měniče, doba se pochopitelně prodlouží. U měničů a baterií se však bavíme o účinnostech kolem 90%. U vodíku je účinnost akumulace pod 35% (75% elektrolyzér, 50% palivový článek, takže i kdybychom vůbec nepočítali energetické náklady na elektrolyzér a palivový článek, potažmo měnič, EPB se prodlouží na 3-6 let. Při započtení energie na výrobu jmenovaných zařízení. Je zajímavý nápad, že elektrolyzér dává 15 barů, ale na plnění auta to samozřejmě nestačí a pro skladování je to velmi málo. Při 10ti barech je to jen 35Wh/dm3, tedy u 15ti barů to bude cca 50Wh/dm3. 1 kWh tedy uložíme do 20 litrů, 10 kWh do 200 litrů a 100 kWh do 2 m3! To už není málo, ale řekněme, že pro stacionární systém je to použitelné. Nebavil bych e o penězích, ale o energetické náročnosti výroby. Zajímavé je využití tepla u palivového článku - to by dávalo smysl.
Super video, pokud jsem pána poslouchal dobře, tak v budoucnosti by bylo možné mít doma elektrolizer s uložištěm, který by mi mohl vyrábět elektřinu, teplo i palivo pro vůz. Super, tomu říkám smysluplné využití, protože by se dala využít i odpadní voda. Hlavním problémem bude ale cena. Jako u všech perspektivních technologií.
Přínosný rozhovor, vypadá to že vodík má ještě slušné rezervy a to jsme na začátku vývoje. Nevím jak někteří lidé co obhajují baterie mohou tvrdit už dnes že vodík je slepá ulička. Je to stejné jako když lidi co jezdí na benzín říkají že baterie jsou slepá ulička. Uvidíme kam se bude vývoj posouvat a co nakonec zvítězí, všechny typy uložení energie (včetně fosilních paliv) mají své výhody i nevýhody a je na našich vědcích a inženýrech aby dokázali nevýhody potlačit a výhody co nejlépe využít. Musíme najít ideální umístění pro každý způsob protože čas kdy pojede všechno na jeden zdroj je hodně vzdálený pokud vůbec někdy přijde. Dnes víme že pro dálkovou silniční dopravu je nejlepší nafta, pro lokální lehkou individuální dopravu je to nejspíš BEV kterému může vodík v budoucnu konkurovat a třeba se jednou dočkáme využití kdy Solární elektřina bude vyrábět vodík a palivový článek bude vyrábět elektřinu která v přebytku z domu půjde do BEV a teplo se využije právě pro TUV. Soběstačné to sice nebude ale pokud půjdou pořizovací náklady výrazně dolů, mohlo by se to finančně vyplatit. Hlavně to zase nezničit nějakými dotacemi na všechno. Pak nastávají situace jako to že prohlásíme biomasu za uhlíkově neutrální a spálíme si biomasu z lesů v elektrárnách, to už je i to uhlí lepší.
@@8000SAC Já bych to tak rychle nezavrhoval. Ještě se máme kam vyvíjet, jinak pro mé účely by se mi líbil dostupný syntetický benzín dnes to zní jako utopie ale stejně zněly i baterie a vodík a pořád jsme to nevzdali s výzkumem a vývojem a díky tomu jsme se dostali do už téměř použitelného stavu, ještě 10-20 let a uvidíme kam se technologie posunou, bohužel to dnes závisí skoro víc na politice než na vědě.
@@8000SAC že to néééjde musíte vykládat těm co to dělají a například na akumulátory lítají. Před 20 lety nebyly možné drony (akumulátory neměli tolik energie aby sami sebe uzvedli) a dnes může mít dron na akumulátor každý. Podobně jako letadla na solární pohon, před 20 lety sci-fi dnes realita. Fyzikální zákony akumulaci zatím nijak neomezují, ke kovovému vodíku máme ještě dalekou cestu abychom narazili na nějaké limity v akumulaci.
Super , ale base load palivového článku na zemný plyn je pomerne "špinavý" proces - produkuje CO2 , skôr je schodná cesta systém fotovoltaiky - výroby vodíka - spotreba v palivovom článku - teplo+energia. Zaujímalo by ma z akého materiálu je zásobník H2. Čaká nás dlhá ale určite zaujímavá cesta , a určite nebude jednoduchá.
Pan sa vyhýba z čoho je zelený vodík preto ze je z vody čiže naše vodné zdroje pre eu lebo práve eu ho pretláčanie naše republiky mamepitnej vody najviac
Nezávislost....vyrobíš, uskladníš, spotrebuješ jako u FVE s baterkou s rozdílem nutnosti kyslíku a vody v okolí. Nízká účinnost u výroby je výzvou k překonání hranic dneška. Plyn benzín naftu dřevo elektřinu ale koupíme stále levněji ale nevyrobíme zase sami na zahradě. Když to shrnu tak se to dá použít jen v atmosféře stejně jako oheň. Na měsíci si se samotným vodíkem bez kyslíku žádná stanice neškrtne. A ptám se, bude rozumné za 50 let stále spotřebovávat kyslík byť čistě? Mohl by ten Aleš nám sdělit jak to bude se spotřebou kyslíku ? Nemůže mi tu někdo dávat argumenty, že se zase vyrobí voda. Nějaké poměry a zákony bychom měli znát. Kolik se spotřebuje vody na kg vodíku v nádrží a kolik kg kyslíku jde do atmosféry. Kolik se potřebuje kg kyslíku a kolik kg vodíku na vydaný kW v energii s článkem. Pak by mě zajímalo kolik kg kyslíku potřebuje spalovák a porovnal oba modely. Budeli vodíková cesta bezpečná pro život (úsporná na kyslík) tak bude schopna vyrovnávat výkyvy obnovitelných zdrojů, tak nahradí fosilní elektrárny. Pro mě v tomhle videu je novinkou myšlenka přimíchávat vodík do plynu nebo z vodíku vyrábět plyn. Nezávislost na dovozu plynu.
dobře a kolik je vydáno kyslíku do atmosféry na kg vodíku (při výrobě) a kolik kyslíku z atmosféry je třeba při spotřebě 1Kg vodíku. Zajímají mne konkrétní čísla. Jen hledám jestli se tu v budoucím globálu bude něco ztrácet či nebude. Elektrická část samozřejmě bude mít ztráty. - El. energie vložená vs. energie vydaná. i to by mě také zajímalo. Tedy hledám 2 proměnné...
Ale jo pokud bude zařízení v ceně kterou si bude moci dovolit domácnost asi je to cesta jak si sluníčko uložit na zimu i přes mizernou celkovou účinnost. Stále je lepší uložit výsledných 40% než nic.
Spocitaj si, aka velka by musela byt ta nadrz na vodik, aby vystacila na tri-styri zimne mesiace. A co by stala v kvalite, aku treba na ukladanie vodiku.
@@jaroslavzapletal8490 Mne by stačila ta co tam mají, těch 300kWh na ty 3-4 měsíce (i v zimě něco málo FVE dává). Vypadá to jako běžná nádrž na LPG jen je přestříkaný nápis na vodík.
tak ještě se naučit vyslovovat česky T a D, ne jak angličan to polykat, kazí to ten zvuk, pomalu jak když vietmtnaec mluví dobrá čecha... ted už jen vymyslet ekologicky, jak na rozvoz, distribuci, dopravu... Když vyrobí vodik třeba oni a chteli by ho dostat třeba do Brna tak aby nebylo potřeb tam přistavit dieselovej truck, pak to přepravit naftou někam... Jinak neni zbytečné jit a vyrobit elektřinu, aby se vyrobil vodík, abychom opět vyrobili elektřinu do auta? Není lepší mít auto z baterkama a rovnou tu elektřinu si uložit do toho auta? Je to i více efektivní, palivové články nemají takovou účinnost. Ten vodík jedině ukládat do zimního období a vytápět si s tim barák. A k té vodě, tak zajímavé by to bylo s nějakou čističkou dešťové vody a následně pak těmi dalšími destilačními systémy, než do toho ládovat "pitnou vodu" tak by bylo možné využívat dešťovku. Kdo doma "topí" tepelným čerpadlem, tak v zimě mu klesá efektivita, tak by to také mohlo pomoci více, než třeba přídavný odporový ohřívač, který ty tepelná čerpadla mají. Takže na barák to zakomponovat to už by šlo. Tež kdo by měl EV tak pokud by ho prdnul do zásuvky, tak by ten vodík fungoval jako pomocná elektrárna aby mu doma "nespadl řemen" pokud by měl ev a v něm třeba jen 10% baterky a v noci slunce nesvítí, tak si nabije ev z vodíku a ješte si doma zatopí, takže mu není zima. ;)
Na 1 kg vodíku je třeba 55 kWh el. energie, a vodíkový elektromobil má spotřebu právě kolem 1 kg/100 km. Takže 55 kWh/100 km. Čistý elektromobil 15-20 kWh/100 km. Má cenu řešit vůbec vodík?
Samozřejmě baterie má přednost a je to nejlepší, ale jakmile se dostaneme do stádia, kdy bude OZE elektráren tolik, že bude elektřiny moc přes spotřebu, myslím si, že vyrobit vodík má větší smysl, jak stavět megavelké baterky! Přecijenom se to lithium aj. prvky hodí spíš do aut, jak ke stacionárnímu úložišti, které může mít podobu zásobníků plynu a před tím jen elektrolizer a trubka od vody...:)
@@martinsmolka mno ja to prave vidim jako porad vetsi problem nez pouzivat vyhradne baterie v ulozisti. viz jine video od EVtatky. postavit 1MWh baterioveho uloziste je levnejsi nez precerpavaci elektrarna a troufnu si tvrdit, ze to je secsakra vice levnejsi nez vodikovy orloj. navic vyroba a nasledne uzivani vodiku jako uloziste energie ma znacne energeticke ztraty. date 100% elektriny a dostanete 30% z5? Mozna 40% ale porad je to hodne malo. to je silne nerentabilni. Lithium je vzacnejsi kov, ale porad je to kov, ktery se da ziskat recyklaci z batek z5.
Zajímavé povídání, i když využití a hlavně výroba zeleného vodíku ve větším množství je asi běh na dlouhou trať. Ale hodně zajímavé.👍
Dobrý den, děkuji za Vaši tvorbu. Nepřemýšlel jste nad rozhovorem s panem Ornstem a Horakem? Jsou to průkopníci ve výrobě zeleného vodíku v USA.
Děkuji. Zatím jsem o tom nepřemýšlel.
Zelený vodík potřebuje zelenou energii a té budou významné přebytky až cca za 10 let, snad.
Pane Stanku, společnost Plug power vyrábí zelený vodík, má již reálné továrny v Tenesse a nyní byla dokončena v Georgii. Do roku 2025 chce 500 tun denně vyrobit. Podotýkám jedná se o zelený vodík. To je slušné, ne?
Děkuji, zajímavé video
Doporučuji hospitalizaci v zařízení, nazývaném Ústav pro choromyslné... .
Velmi zajímavé povídání, děkuji.
Nízkou účinnost nevidím u stacionárních aplikací jako problém. Při výrobě je nutno FVE naddimenzovat o těch 25proc. ztrát. V zimě nízká účinnost palivového článku opět nemusí vadit, spolu s EE se vznikne i 25proc. tepla, které je v zimě využitelné k topení. Horší je nutný objem ke skladování zimní zásoby. Při denní provozní spotřebě běžného rodinného domu 10kwh a průměrné potřebě energie na topení pomoci tč (3kw*24hod) to vychází na denné spotřebu asi 0,8kg vodíku. V NED trvá topná sezona cca 100dní. Tedy mi vychází potřeba na zimu uskladnit a vyrobit 80kg vodíku. To je při tlaku 15Atm nádrž o velikosti 80m3. Toto množství za rok zhruba vyrobí FVE o velikosti 5kWp.
Realne vznikne asi dvojnasobok toho tepla. Ucinnost palivoveho clanku je okolo 50%. Denne potrebujes 10+3*24=82 kWh, co je (ak budeme uvazovat spotrebu Toyoty Mirai - 0,8kg vodiku na 100km a to, ze na tych 100 km spotrebuje 20kWh) 82/20*0,8= 3,28kg vodiku. Ak budeme ratat elektrinu a teplo 50/50 tak staci 3,28/2=1,64 kg vodiku denne. Na 100 dni teda bude treba 164kg. Cize ta nadrz bude muset byt dvojnasobna pri tom tlaku. Napriklad pekna tlakova nadoba o priemere 4,5m a dlzke 10m. A to sme este nepocitali ucinnost elektrolyzy, co je 50-80%, podla druhu elektrolyzeru.
Super, to se mi líbí
Hezky jste vysvetlili a dekuji p.Dr za podrobne inf.k problematice. Pro domacnost se spotrebou 15MWh/r nerealne.Potreba by byla uskladnit v léte 300-400kg vodiku + celou technologii. Budoucnoust a spasu cele energetiky vidim ve studene fuzi...jestli se povede.
No ale nemůžeme čekat na fůzi.
Tak ve Švédsku je pán, fanda do vodíku který používá popisovaný systém ve svém rodiném domě. Také postavil ve městě Mariestad plnicí stanici na stejném principu. Tedy výroby a uskladnění na místě. Další projekt je několik vícebytových domů na stejném principu. Takže je to jen otázka peněz. Spousta palivových článků se prodává jako zálohy pro telekomunikační zařízení a třeba i jako zdroje elektřiny a tepla pro obytná auta a karavany.
Velmi zajímavý rozhovor. Podle mě, pokud nepotřebuji přímo vodík nebo kyslík, tak jako udržitel energie se mi zdá, že je to zatím nesmysl. Jen úprava vody bude náročná, skladování nebezpečné , revize, čidla , utěsnění a pak návrat s účinností 55%. To zmíněné samovybíjení baterie nebude tak veliké jako malá účinnost výroby elektřiny zpět z vodíku. Takže zatím vodík rovná se nesmysl. Tím neříkám, že se nemá zkoumat, ale nynější energetická využitelnost je prakticky nulová.
Záleží na tom, kolik bude stát vodíková technologie a kolik baterky.
@@jaroslavzapletal8490 Trochu irelevantní když mobilita na vodík se neobejde bez baterií.
@@DendyRybka tady se jednalo o úschovu energie z léta na zimu
Já myslím že by to šlo i bez úpravny vody, jen by museli mít nádrž na vodu která vznikne při vybíjení tohoto akumulátoru, točili by ji stále dokola.
Ale je to naprostá nezávislost a nikdo to neodpojí. Myslíš, že ta technická náročnost je u ropy menší? V budocnu nic jiného nebude. Je to jen otázka vývoje, kde i ta cena bude podle toho. Lidi myslete normálně.
Dobré informace. Vodík je ještě hodně vzdálená budoucnost. Existují vodíkové domy, kde akumulují vodík z přebytků solární elektřiny. Viděl jsem je ve Švýcarsku. Jen je to všechno strašně drahé. Za padesát let se to bude objevovat běžně v naší republice. Dávám palec nahoru 👍 za skvělý rozhovor.
!? 50 let , v ČR již existuje firma LEANCAT, která se chce zaměřit i na domácnosti
Mě to dává mega smysl! Prostě hodně, hodně a ještě o trochu víc OZE elektráren a tu energii ukládat! A ukládat ji do hodně velkých zásobníků vodíku, proč ne! :-). Stačí se juknou na www.electricitymap.org/zone/DE?solar=false&remote=true&wind=false Němci maj instalovaných 62GW ve VtE a 53GW ve FVE kdežto běžně vyráběj z mixu ~63GW. Čili jakmile tam pořádně foukne vyrobí jen VtE vše to potřebují a kdyby přitom svítilo slunko, mohou ukládat vodík pomoci 53GW :). A teď si vemte, že by instalovaný výkon zdvoj, či trojnásobili... To už by pomalu nevěděli co s tím vodíkem dělat :-D.
@@8000SAC čtenář bulváru říká o čtenáři dokumentů, že hltá bulbár :-D :-D.
A co tedy dává smysl Vám? Máte tedy už někde postavené OZE elektrárny a máte z nich přebytek elektřiny? Co s ní uděláte?Vyrobíte vodík? Nabijete baterie, či co? Co jiného s ní chcete dělat? Přečerpávat vodu v přečerpávací elektrárně? Postavit přečerpávací elektrárnu je dozajista levnější a je třeba míň místa jak elektrolizer a zásobník..... Nemluvě o tom, že jinýmu způsoby získáte jen uloženou elektřinu s různými ztráty, když máte ten vodík, může z něj udělat třeba ten syntetickej metan, můžete jej natankovat do těch kamionů, lodí, letadel...
@@8000SAC sám si jednoduchý
A co ten kyslík? Při výrobě vodíky elektrolýzou se vždy uvádí jen vše k vodíku, ale při výrobě vzniká i čistý kyslík, který je taky docela finačně ceněný. Nikde nic jsem se o tom nedozvěděl. Možná by kyslík pokryl část spotřeby kWh elektřiny a tím pádem by byl vodík levnější.
Hodně zajímavé. Počítají s výrobu vodíku, ale nepočítají s energetickou náročností stlačování ze 40 na 300 nebo dokonce 700 barů při použití v elektromobilu. Ale že autora nebolí krk, neuvěřitelné jak pořád přikyvuje! :-)
Super rozhovor. Česko dává na výzkum 0.8% hdp. To se mi zdá strašně málo.
Otázkou je, zda náš výzkum nezaspal dobu. Dvanáct let staré video. th-cam.com/video/Vel9LH57RII/w-d-xo.html
Pekne video. Ale jak tez nevidim ve vodiku aktualne veliky potencial. To dava smysl tak pro uskladneni prebytecne energie trebas vetrnych ci solarnich fartm. Ale to u nas opravdu moc neni. A prace kolem je mnoho. A pokud se zlomi poradne solid state baterie, tak si myslim, ze uz to bude hodne problematicke uplatneni. A riziko zance byt neunosne vuci bateriim. Ale jinak pekne predstaveni moznosti.
děkuji pěkně za názor od Podporovatele
Zelené to bude, pokud zde bude EPB kratší než životnost zařízení. Jinak to zelené není. Zajímalo by mě, jaká je Energy Pay Back na kompletní vodíkové hospodářství až po zásuvku - tj. pro zpětnou konverzi na elektřinu? U FV panelů je to 1-2 roky. Když se přidají baterie, měniče, doba se pochopitelně prodlouží. U měničů a baterií se však bavíme o účinnostech kolem 90%. U vodíku je účinnost akumulace pod 35% (75% elektrolyzér, 50% palivový článek, takže i kdybychom vůbec nepočítali energetické náklady na elektrolyzér a palivový článek, potažmo měnič, EPB se prodlouží na 3-6 let. Při započtení energie na výrobu jmenovaných zařízení. Je zajímavý nápad, že elektrolyzér dává 15 barů, ale na plnění auta to samozřejmě nestačí a pro skladování je to velmi málo. Při 10ti barech je to jen 35Wh/dm3, tedy u 15ti barů to bude cca 50Wh/dm3. 1 kWh tedy uložíme do 20 litrů, 10 kWh do 200 litrů a 100 kWh do 2 m3! To už není málo, ale řekněme, že pro stacionární systém je to použitelné. Nebavil bych e o penězích, ale o energetické náročnosti výroby. Zajímavé je využití tepla u palivového článku - to by dávalo smysl.
Úžasné informácie. Prosím koľko vody sa spotrebuje na 1kg vodiku.
Dle mých informací k tomu potřebujete devět litrů vody.
@@martinkrupka8934 ďakujem 👍🙂 skvelé
@@martinkrupka8934 Voda 1l váží 1kg... Voda je H2O, tedy 2xH a 1xO Tedy v 1l vody je 0,66kg H a 0,33kg O... Tož na co třeba těch dalších 8 litrů?
@@martinsmolka To ne. Atom vodíku je 16x lehčí než atom kyslíku. Čili hmotnostní poměr H:O je 1:8, ne 2:1.
Nejvíce zajímavá mi přišla možnost výroby methanu. Myslíte, že by šlo využít i vzdušný oxid uhličitý? Bylo by to ekonomické?
Nie.
Super video, pokud jsem pána poslouchal dobře, tak v budoucnosti by bylo možné mít doma elektrolizer s uložištěm, který by mi mohl vyrábět elektřinu, teplo i palivo pro vůz. Super, tomu říkám smysluplné využití, protože by se dala využít i odpadní voda. Hlavním problémem bude ale cena. Jako u všech perspektivních technologií.
Děkuji za názor
Přínosný rozhovor, vypadá to že vodík má ještě slušné rezervy a to jsme na začátku vývoje. Nevím jak někteří lidé co obhajují baterie mohou tvrdit už dnes že vodík je slepá ulička. Je to stejné jako když lidi co jezdí na benzín říkají že baterie jsou slepá ulička. Uvidíme kam se bude vývoj posouvat a co nakonec zvítězí, všechny typy uložení energie (včetně fosilních paliv) mají své výhody i nevýhody a je na našich vědcích a inženýrech aby dokázali nevýhody potlačit a výhody co nejlépe využít. Musíme najít ideální umístění pro každý způsob protože čas kdy pojede všechno na jeden zdroj je hodně vzdálený pokud vůbec někdy přijde. Dnes víme že pro dálkovou silniční dopravu je nejlepší nafta, pro lokální lehkou individuální dopravu je to nejspíš BEV kterému může vodík v budoucnu konkurovat a třeba se jednou dočkáme využití kdy Solární elektřina bude vyrábět vodík a palivový článek bude vyrábět elektřinu která v přebytku z domu půjde do BEV a teplo se využije právě pro TUV. Soběstačné to sice nebude ale pokud půjdou pořizovací náklady výrazně dolů, mohlo by se to finančně vyplatit. Hlavně to zase nezničit nějakými dotacemi na všechno. Pak nastávají situace jako to že prohlásíme biomasu za uhlíkově neutrální a spálíme si biomasu z lesů v elektrárnách, to už je i to uhlí lepší.
@@8000SAC Já bych to tak rychle nezavrhoval. Ještě se máme kam vyvíjet, jinak pro mé účely by se mi líbil dostupný syntetický benzín dnes to zní jako utopie ale stejně zněly i baterie a vodík a pořád jsme to nevzdali s výzkumem a vývojem a díky tomu jsme se dostali do už téměř použitelného stavu, ještě 10-20 let a uvidíme kam se technologie posunou, bohužel to dnes závisí skoro víc na politice než na vědě.
@@8000SAC že to néééjde musíte vykládat těm co to dělají a například na akumulátory lítají. Před 20 lety nebyly možné drony (akumulátory neměli tolik energie aby sami sebe uzvedli) a dnes může mít dron na akumulátor každý. Podobně jako letadla na solární pohon, před 20 lety sci-fi dnes realita.
Fyzikální zákony akumulaci zatím nijak neomezují, ke kovovému vodíku máme ještě dalekou cestu abychom narazili na nějaké limity v akumulaci.
Zajímalo by mě jestli jde přímo vodík využít jakožto palivo do spalovacího motoru je to možné ne
zatím ne, ale jsou tu pokusy vyrobit vodíkový motor
Super , ale base load palivového článku na zemný plyn je pomerne "špinavý" proces - produkuje CO2 , skôr je schodná cesta systém fotovoltaiky - výroby vodíka - spotreba v palivovom článku - teplo+energia. Zaujímalo by ma z akého materiálu je zásobník H2. Čaká nás dlhá ale určite zaujímavá cesta , a určite nebude jednoduchá.
Je to začátek, CO2 bude využito také.
Pan sa vyhýba z čoho je zelený vodík preto ze je z vody čiže naše vodné zdroje pre eu lebo práve eu ho pretláčanie naše republiky mamepitnej vody najviac
Nezávislost....vyrobíš, uskladníš, spotrebuješ jako u FVE s baterkou s rozdílem nutnosti kyslíku a vody v okolí. Nízká účinnost u výroby je výzvou k překonání hranic dneška. Plyn benzín naftu dřevo elektřinu ale koupíme stále levněji ale nevyrobíme zase sami na zahradě. Když to shrnu tak se to dá použít jen v atmosféře stejně jako oheň. Na měsíci si se samotným vodíkem bez kyslíku žádná stanice neškrtne. A ptám se, bude rozumné za 50 let stále spotřebovávat kyslík byť čistě? Mohl by ten Aleš nám sdělit jak to bude se spotřebou kyslíku ? Nemůže mi tu někdo dávat argumenty, že se zase vyrobí voda. Nějaké poměry a zákony bychom měli znát. Kolik se spotřebuje vody na kg vodíku v nádrží a kolik kg kyslíku jde do atmosféry. Kolik se potřebuje kg kyslíku a kolik kg vodíku na vydaný kW v energii s článkem. Pak by mě zajímalo kolik kg kyslíku potřebuje spalovák a porovnal oba modely. Budeli vodíková cesta bezpečná pro život (úsporná na kyslík) tak bude schopna vyrovnávat výkyvy obnovitelných zdrojů, tak nahradí fosilní elektrárny. Pro mě v tomhle videu je novinkou myšlenka přimíchávat vodík do plynu nebo z vodíku vyrábět plyn. Nezávislost na dovozu plynu.
dobře a kolik je vydáno kyslíku do atmosféry na kg vodíku (při výrobě) a kolik kyslíku z atmosféry je třeba při spotřebě 1Kg vodíku. Zajímají mne konkrétní čísla. Jen hledám jestli se tu v budoucím globálu bude něco ztrácet či nebude. Elektrická část samozřejmě bude mít ztráty. - El. energie vložená vs. energie vydaná. i to by mě také zajímalo. Tedy hledám 2 proměnné...
Žádný vodík ani kyslík se nikam neztratí, kyslík který se vypustí do atmosféry při nabíjení se při vybíjení ve stejném množství zase odebere.
@@tomasmedek585 dík, je k tomu nějaká studie?
Z Chemie som mal na zakladke sice za 4 ale pri tomto procese sa ziadny kyslik nestraca. To viem na 99%
Ale jo pokud bude zařízení v ceně kterou si bude moci dovolit domácnost asi je to cesta jak si sluníčko uložit na zimu i přes mizernou celkovou účinnost. Stále je lepší uložit výsledných 40% než nic.
Spocitaj si, aka velka by musela byt ta nadrz na vodik, aby vystacila na tri-styri zimne mesiace. A co by stala v kvalite, aku treba na ukladanie vodiku.
@@henrich4261 vím nedává to smysl
Tak kdo zkusí spočítat, kolik nádrží bychom potřebovali?
@@jaroslavzapletal8490 Mne by stačila ta co tam mají, těch 300kWh na ty 3-4 měsíce (i v zimě něco málo FVE dává). Vypadá to jako běžná nádrž na LPG jen je přestříkaný nápis na vodík.
@@tomasmedek585 díky
super, pridat osmozu na vodu a pustit sa do toho..drzim palce..nikdy ne hovor ze sa to neda, vzdy sa najde nejaky /blbec*co to dokaze
tak ještě se naučit vyslovovat česky T a D, ne jak angličan to polykat, kazí to ten zvuk, pomalu jak když vietmtnaec mluví dobrá čecha...
ted už jen vymyslet ekologicky, jak na rozvoz, distribuci, dopravu... Když vyrobí vodik třeba oni a chteli by ho dostat třeba do Brna tak aby nebylo potřeb tam přistavit dieselovej truck, pak to přepravit naftou někam...
Jinak neni zbytečné jit a vyrobit elektřinu, aby se vyrobil vodík, abychom opět vyrobili elektřinu do auta? Není lepší mít auto z baterkama a rovnou tu elektřinu si uložit do toho auta? Je to i více efektivní, palivové články nemají takovou účinnost. Ten vodík jedině ukládat do zimního období a vytápět si s tim barák. A k té vodě, tak zajímavé by to bylo s nějakou čističkou dešťové vody a následně pak těmi dalšími destilačními systémy, než do toho ládovat "pitnou vodu" tak by bylo možné využívat dešťovku. Kdo doma "topí" tepelným čerpadlem, tak v zimě mu klesá efektivita, tak by to také mohlo pomoci více, než třeba přídavný odporový ohřívač, který ty tepelná čerpadla mají. Takže na barák to zakomponovat to už by šlo. Tež kdo by měl EV tak pokud by ho prdnul do zásuvky, tak by ten vodík fungoval jako pomocná elektrárna aby mu doma "nespadl řemen" pokud by měl ev a v něm třeba jen 10% baterky a v noci slunce nesvítí, tak si nabije ev z vodíku a ješte si doma zatopí, takže mu není zima. ;)
Na 1 kg vodíku je třeba 55 kWh el. energie, a vodíkový elektromobil má spotřebu právě kolem 1 kg/100 km. Takže 55 kWh/100 km. Čistý elektromobil 15-20 kWh/100 km. Má cenu řešit vůbec vodík?
Plus ještě komprese na 700bar
@@mareksykora779 A nestačilo by ho vyrobit na větrné farmě v Německu? :-P
@@mareksykora779 To zkapalnění je velmi energeticky náročné + udržení té nízké teploty.
@@nextride-cz Ano, oni tam mají jen 15 bar.
@@mareksykora779 Vodík - 253 °C, LNG -162 °C, buď musíte držet teplotu nebo tlak.
No čo nato povedať ani Naď a Zuza nemá právo meniť hystoriu !!!!!!
zbytecne slozity a nakladne jako orloj. baterie porad vladnou a dlouho budou.
Samozřejmě baterie má přednost a je to nejlepší, ale jakmile se dostaneme do stádia, kdy bude OZE elektráren tolik, že bude elektřiny moc přes spotřebu, myslím si, že vyrobit vodík má větší smysl, jak stavět megavelké baterky! Přecijenom se to lithium aj. prvky hodí spíš do aut, jak ke stacionárnímu úložišti, které může mít podobu zásobníků plynu a před tím jen elektrolizer a trubka od vody...:)
@@martinsmolka mno ja to prave vidim jako porad vetsi problem nez pouzivat vyhradne baterie v ulozisti. viz jine video od EVtatky. postavit 1MWh baterioveho uloziste je levnejsi nez precerpavaci elektrarna a troufnu si tvrdit, ze to je secsakra vice levnejsi nez vodikovy orloj. navic vyroba a nasledne uzivani vodiku jako uloziste energie ma znacne energeticke ztraty. date 100% elektriny a dostanete 30% z5? Mozna 40% ale porad je to hodne malo. to je silne nerentabilni. Lithium je vzacnejsi kov, ale porad je to kov, ktery se da ziskat recyklaci z batek z5.
To je tak složité až jeto ne realne kdyby se paní vědci zaměřili rad či jako Německa firma ROSCH nebo Infiniti udělali by líp.
Proč by to mělo být nereálné? Není to žádná složitá technologie.
@@8000SAC rosch.ag/uk_firmengruppe.php hlavně že mají už minimálně 4 postavené