Pan Gebrian dik za vyborne videa. Z mojho pohladu jedna technicka vytka. Hlasitost hudobneho podmazu je velmi vysoka v porovnani s vasim komentarom. Je to dost neprijemne. Malo by to byt naopak, komentar by mal byt hlasnejsi.
Ale to je akoby neduh doby. Je to vsade v TV, v kine...
V letech 1972 - 1980 jsem chodil naproti do ZŠ Korunovační. V té době to byla víceméně mrtvá hromada cihel.
Jsem moc rád, že Leteňáci mají dnes tak fantastickou stavbu k dispozici. Pan architekt je borec!!
Nádhera a periskop je úplně TOP
Nádherná stavba. To by bylo bydlení! Tedy, kdyby stála na jiném místě a ne uprostřed městské výstavby.
počkat, tohle je tak 2 roky starý video, tohle si pamatuju
Nejspíš je to nahrané z Mall.tv jako spousta ostatních videí na tomto kanále
Klubovnu ve věži jsme měli od poloviny sedmdesátých let - a původní prostor slouží oddílu i nadále. Měl jsem možnost být u některých jednání nad projektovou dokumentací, při slavnostním otevření i nyní při běžném provozu. A dojem? Pečlivá konzervace historických částí z doby před sto, sedmdesáti i padesáti lety. Pan architekt při jednáních ale jen stěží chápal, co obnáší provoz zařízení pro zájmovou činnost dětí. A tak se z vnitřních prostorů stalo téměř mauzoleum - nelze zatlouci hřebík do zdi, nelze zlepšit současné nevyhovující osvětlení v klubovně, nelze se zařídit po svém. Ponechání původních bakelitových klik ve spodní části stavby jako "konzervace doby vzniku" je na úkor funkčnosti. Řada z vnitřních prvků - jako třeba vestavěná sociální zařízení ve "vestavěných skříních" trpí pod běžným provozem. Víceúčelový sál -ale bez vzduchotechniky a s nezbytnou audiovizuální technikou zapracovanou až na poslední chvíli. Na druhé straně kvalitní řemeslnická práce při obnově schodiště a spousty dalších prvků. Ano - stavba získává ceny za svůj vzhled. Mohla by získat cenu i za svou funkčnost? Z mého pohledu těžko. Obávám se, že soukromý investor by podobný exibicionismus architekta nepřipustil.
Takže snad poprvé s panem Gebrianem nesouhlasím.
Krásná stavba, rekonstrukce se zachováním historických prvků je určitě citlivá a řemeslně výborně provedená. Nicméně pro účel, který má stavba mít - tedy DDM a různé kroužky, mi prostory přijdou tak nějak strohé a neútulné. Bílé židle, bílé stěny, bílý stůl. Na knihovnu až do stropu se kouká hezky, ale asi těžko si bude například sedmileté dítě posouvat žebřík a lézt nahoru. Stejně tak si moc neumím představit chodit třeba na kroužek hraní na kytaru, a pokaždé si ji muset nést po schodech do třetího patra. Nevidím žádné dětské obrázky a výtvory na stěnách a poličkách, žádné herní prvky...je sice hezké, že je každá místnost multifunkční a lze ji přeměnit na něco jiného, ale přece kouzlo kluboven spočívalo vždycky v tom, že tam visely různé fotky z akcí, nástěnky, vlajky z letních táborů atd.
Jsem byl asi před 15ti leti tam. Nahoře byla čajovna a s čajem i se mohlo sednout ven na "terasu". To bylo před rekonstrukci. Už tenkrát zážitek.
Ja zbyrám věže. Pokaždé když jsem v Praze pokouším se jít na jednu novou věž.
Interiér jsem měl možnost zčásti navštívit před několika lety, kdy zde byla pořádána výstava modelů rozhleden. O úžasném periskopu mě tehdy bohužel nikdo neinformoval.
Ve Vezi jsem stravil v podstate cele detstvi. Vsichni jsme uvitali zpravu o rekonstrukci. Nastesti se podarilo vcas objevit, ze Vez mela byt po rekonstrukci detem ukradena a diky petici ji dostaly deti zpet. Na rekonstrukci je to bohuzel videt, takhle nema vypadat prostor pro deti. vse je prilis subtilni a ze zbytecne drahych materialu, za vse snad hovori, ze si nesmeji nic povesit na zed. Jak chcete vest detsky oddil bez poradne nastenky? A ty zachody dole, to je spatny vtip.
Upřímně je takové místo pro děti nesmyls, rozhodně se dají najít místa vhodnější a i pro takovou stavbu lepší využití.
Je, prosim, vez napojena na podzemi, mozna pod tim parkem okolo? Na kryty pro prominentni obyvatele Molochova? Vzpominam si minimalne na kinosal. Ve vezi jsem shledl mnoho sovetskych filmu a podrobil se odvodnimu rizeni ZVS. Dekuji.
@@marekhlavka87 Kinosal byl jednoznacne pod zemi. Chodili jsme tam obcas se ZDS (Letohradska a Frantiska Krizka). Vzpominam si na promitani sovetskych filmu, byly na dvou kotoucich, t.j. s prestavkou uprostred. Poprve jsem tam shledl ceskoslovensky film Prace z r. 1960. A na prednasku o domacich zviratech, kdy pan tvrdil ze krecek se ma krmit take hmyzem, napr. cvrcky. Naopak, odvodni rizeni ZVS probihalo v nadzemnich pristavbach. V Molochovu bydleli vselijaci prominenti.
@@spacedriver496 Prave naopak, nedovedu si predstavit lepsi misto pro klubovnu. A ze jsme byli na to, ze mame klubovnu ve vezi nalezite pysni. Rozhodne lepsi, nez aby tam vysedavala parta nerdu a zirala cele dny do monitoru, na coz byla rekonstrukce evidentne smerovana.
Škoda že už tam není čajovna. (Čajovna ve věži)
Utilitárna stavba, ale ľudia v minulosti aj tie stavali s umelecko-remeselnou zručnosťou, akoby to boli honosné významné domy. Dnes sa takáto starostlivosť sotva dostáva aj tým najvýznamnejším budovám. A veľmi sa mi nepáči, keď sa moderné vrstvy ani trochu o určitú kvalitu a estetiku nesnažia. Takáto budova mala dostať omnoho väčšiu starostlivosť. Tak snáď v budúcnosti.
Věž na těžkou vodu, no...
Na co přesně byla vodárenská věž?
Na vodu. :D
Povětšinou slouží jako úložiště vody pro hasiče, k vyrovnávání množství vody v rozvodech během špičky a ke snazší distribuci vody. Voda se čerpadly načerpá nahoru a pak gravitací proudí dolů a díky tlaku se pak dostane i do vyšších pater domů protože voda se vždycky snaží vyrovnat svou hladinu do jedné roviny. Takže když je vodárenské věž vysoká deset pater, tak v momentě, kdy se voda odpustí a začne proudit do vedlejších domů, tak voda poteče pod tlakem až do desátého patra, kde se zastaví ve stejné výšce, v jaké je voda ve věži. Jako když máte trubku ve tvaru U a nalijete do ní vodu. Na obou ramenech bude ve stejné výšce. Když přilijete do pravého ramena, tak se voda zvedne i v levém rameni a hladiny se vyrovnají.
Díky tomu nemusí být v každém domě čerpadlo a nádrž na vodu ale stačí jedno ve věži, které tu vodu dostane do výšky, ze které pak ta voda stéká dolů. Někdy jsou například vodní přehrady s pitnou vodou v horách nad městy, kdy ta voda může jen stékat v potrubí pomocí gravitace dolů z kopce. Všechny domy pod ní pak budou mít vodu pod tlakem protože se ta voda bude snažit dostat do stejné výšky, jako v té přehradě. Čím vyšší je výškový rozdíl, tím vyšší tlak. (Přehrady jsou ale většinou v horách protože tam jde přehradu postavit nejjednodušeji. Na rovné ploše přehradu postavit nejde. To by byl spíš rybník.)
Vodárenské věže se používají dodnes. Ale mnohem větší a s jinými technologiemi. Například u nás v Ostravě jsou dvě velké právě na kopci ve Slezské Ostravě. Protože ten kopec je nad Ostravou a tak klidně dokáží zásobovat město pod tím kopcem.
Neznám tuhle konkrétní věž ale vzhledem k umístění tipuji, že sloužila k zásobování pitnou vodou okolní obydlí v Praze. Vodu načerpali do věže a o zbytek se postarala gravitace, která tu vodu pak roznesla do všech okolních domů. Které však nesměly být vyšší než ta věž protože to by se pak voda zastavila v patře, které by bylo ve stejné výšce jako zásobník ve věži.
PS: Určitě mi utekly nějaké důležité nuance ale nejsem vodnář. :D
Doplnil bych snad jen, že podle aktuální terminologie je rozdíl mezi věžovým vodojemem (o který se jedná v tomto případě) a vodárenskou věží. Vodárenská věž pouze udržuje tlak v systému, neplní roli zásobovací narozdíl od věžového vodojemu, který má velkou nádrž pro zásobování v době zvýšeného odběru.
@@avocado5499 Tak to je zajímavé. To jsem netušil.
A jaký je ten primární způsob, kterým se do vodovodní soustavy čerpá voda? Jsou to pořád věžové vodojemy a nebo to jsou primárně třeba nějaká výkonná čerpadla ve vodárnách?
Každopádně děkuji za zajímavou faktickou poznámku.
Ono to teď není vidět když je kolem skoro stejně vysoká zástavba. Hádám, že výstavba vysokých domů byl důvod k jejímu zániku.
Jinak jsem našel web vezovevodojemy cz Lze tam najít, které jsou funkční/nefunkční a mají i mapku
Ten periskop a využití komína je geniální.👍