Říkám to furt, ale je to stejnak poněkud komplikovanější téma. Ale toto neplatí jen na prvním stupni, prostě je rozdíl když někdo dostane trojku a NĚKDO dostane trojku. Koneckonců známky už dávno ztratily svojí hodnotu a dneska je téměř nikdo neřeší kromě přijímaček na SŠ, podstatně lepší by bylo popsat jaký má kdo kompetence a co mu jde, co mu nejde, v čem vyniká, v čem je průměrný. Myslím si, že kdyby to tak bylo, tak by i taková vysvědčení mohla zajímat zaměstnavatele či jiné, ohledně kompetencí člověka. Nejkompromisnější řešení by snad byla kombinace obou stylů hodnocení, jelikož známkovat písemky slovním hodnocením je docela nesmyslné, jestliže žák psal malou písemku z 15 anglických slovíček tak je samozřejmě lepší "tabulkový" hodnocení a jet podle známek.
Naprosto souhlasím s kompromisním řešením. U písemek, kde lze jednoduše aplikovat nějaký bodový/procentuální systém mi větší smysl dává známkové hodnocení. U větších písemek (například z té angličtiny) by procenta/známka mohla být doplněna o slovní hodnocení informující žáka, co bylo dobré a co zlepšit a třeba u slohů (a vůbec všeho tvořivého, co nelze hodnotit úplně objektivně), bych nechala jen slovní hodnocení.
Chtěl jsem napsat podobný názor, ale jsem rád, že tím nemusím trávit čas. Je to dost komplikované, ale za mě bych hodnocení zrušil úplně, případně pozměnil tak, aby bylo produktivní. Dávám lajk!
Naše děti byly v 1. stupni základní školy hodnoceny zásadně slovně a to i na vysvědčení. Byli jsme s tím velice spokojeni, protože jsme přesně věděli, v čem naše děti vynikají a v čem nikoliv. Ale už zhruba od páté třídy se dcera, která byla vždycky ambiciózní, začínala ptát, jakou známku by za to které slovní hodnocení dostala. Chtěla se porovnávat se svými kamarádky. Ale do třetí třídy základní školy je slovní hodnocení vynikající.
známky jsou nyní takový kastovní systém. Pokud máte 1 nebo 2, jste skvělí a budete doktor, právník atd. Pokud máte za 3, budete muset hodně zamakat a pak z vás třeba něco bude. Pokud 4 nebo 5, jste úplně blbí a negramotní a budete tak maximálně popelář nebo dělňas. Znám lidi, kteří místo aby se snažili, aby něco opravdu uměli, tak se učí do 2 do rána na test, napíšou ho za 1 a do hodiny od testu vše zapomenou a pak neví, co po škole dál. Neví, na co jsou jako stvoření a co se dokáží naučit, ale nebaví je to, protože doposud to všechno dělali pro jedničku..
Což není přece nutně špatně. I schopnost "dokážu se cokoliv naučit rychle nazpaměť" se dá později v životě uplatnit. Samozřejmě na tom budou hůře jak ta skupina, která to i chápe ale pořád budou nadprůměrní. K tomu, aby byl člověk v životě úspěšný potřebuje obojí. Dobrá hlava vám bez teoretického základu k ničemu nebude a člověk, který sice "chápe" ale nepamatuje si žádná data či fakta a HLAVNĚ není ochotný se přemoct a něco se občas nabiflovat, to moc daleko nedotáhne. To máte jak s cizím jazykem - ten je o tréninku, chápání souvislostí, "citu" ale hlavně o paměti. Ta slovíčka musíte vždycky do hlavy nalít silou. Sebenadanější člověk se nenaučí cizí jazyk, pokud bude odmítat se učit slovíčka...a na začátku to je víc biflování než mluvení, vždy.
No ale v testech které zkouší teoretickou znalost jde mnohdy o nové, nezabavné, nebo prostě pro individuálního žáka nezajímavé učivo, kterému žák nerozumí, tak se jej prostě musí na sílu naučit jinak dostane špatnou známku a tady je slovní hodnocení jaksi nedobré. Jenom taková poznámka jinak video bylo skvělé!
Teoretická znalost se ovšem nemá učit "na sílu" ale tak, aby student pochopil pointu...a tam je slovní hodnocení (a vysvětlení) důležité. Ostatně učitelé u zkoušení často dovysvětlují chyby, které žák udělal a tím mu dají zpětnou vazbu. Obecně platí, že pokud se teorie učí na sílu tak je často k ničemu, protože místo smyslu/logiky/principu se dítě učí nazpaměť pár vět aniž by je chápalo a dokázalo využít. Což je špatně ale je to taková úniková cesta pro děti, které na to prostě nemají mozkovou kapacitu ale formálně tím projdou a splní osnovy.
Úplně nevím, co přesně si pod slovním hodnocením představit. Jestli je to jen popis toho, jak se dítě chová a co nezvládá, tak mi to přijde úplně stejně o ničem, jako číselná známka. Pokud je úkolem se naučit něco v dějepise nebo básničku, je asi každému jasné, kde je chyba a není potřeba to popisovat slovně. Na druhé straně u praktických předmětů jsem osobně měl největší problém ve škole s tím, že i když mi někdo řekl, že jsem chybu udělal, už mi nikdo neřekl, jak ji neudělat.
@@dobryden.6241 @petrjara7559 asi myslí memorování básně bez přednesu, a "naučit se dějepis" mysí znát zápisky právě jak tu básničku. 1212 zlatá bula sicilská ... ale co ta bulva byla, to už ví málokdo.
na základní i střední skole jsem měl slovní hodnocení a musim rict ze je to na jednu stranu fajn, ale idealni by bylo obojí protoze porozumet dlouhému textu je většinou oříšek
no dává mi to smysl a hlavně na prvním stupni mi to přijde lepší. někde na druhém stupni by se ale musel změnit i způsob zkoušení znalostí, protože dokud se učíme typem zapamatuj si co jsem ti řekl a zopakuj mi to tak tam není moc co slovně hodnotit. je to prostě počet chyb nebo správných odpovědí. co vidím já je škole by se nedalo slovně hodnotit protože nejde o vymýšlení odpovědí ale o pamatování si. ( samozřejmě se tohle netýká matematiky a jazyků ale literatury a ostatních předmětů ano)
2:04 budete potřebovat jedno dítě (klidně i vlastní). HOLD ON, takže stačí si počkat na jedno dítě před školou a jen tak si ho půjčit? Ok, to vypadá snadně😅
Nechápu, copak žák po písemce nevidí, kde udělal chyby? Nebo mu během zkoušení učitel neřekne správné odpovědi? To by přece měl, takže žák potom ví, co přesně má zlepšit nebo co se má doučit... Nevím, proč by se učitelé měli obtěžovat eufemistickými popisy skutečnosti, že dítě je prostě dement a musí se víc učit...
Dítě by se mělo učit, protože chce, ne protože musí, protože ho doma čeká výprask. Tím že dítě dostane po hubě se fakt kvadratickou rovnici nenaučí. Bohužel z větší části známky fungují právě takto: "Cokoliv nad trojku bude znamenat výprask spratku."
Jakožto nástavbový maturant to říkám už od několik let. Známky nefungují ani jako systém hodnocení a už Absolutně nefungují jako systém odměny. Žák se neučí, protože chce, protože si řekne: "Ahaaaa, ta trojka mi pověděla že sice se význam v datech, ale nejsem si schopný zapamatovat jména těchto významných osob." Ona mu poví že má trojku, že až to rodič uvidí tak mu dost možná i vynadá a jeho klidně i několika hodinová snaha z předešlého dne kdy se učil většinu svého volného poškolního času byla k ničemu. (Toto jsou spíše příklady dětí na základních školách, ale výjimky nejsou ani u středoškolských studentů.) Proč nefunguje jako odměna? Protože to je známka. Známka která mu je od prvního školního roku vtlačována do hlavy ne jako něco co je dobré mít co nejlepší, ale co je POTŘEBA mít co nejlepší. Proč? Samotná škola, rodiče a budoucnost jedince kdy známky ale absolutně neukazují kvality jedince. Ve zkratce systém známek je společně s hromadným systémem zkoušení, který funguje ve smyslu - Ty jsi žralok a ty pták... Tak férová zkouška bude když oba dostanete za úkol se dostat do koruny tohoto stromu - z větší části demotivační jak cokoliv jiného. Bohužel, změna asi jen tak nenastane
Protože na to kouká hromada prázdných kedluben. Jsou to vlastně umělci s velkým publikem. Kdyby na to nikdo nekoukal, a tak nemeli inzerci na stadionu a nevybrali za vstupné, tak nastoupí do kolbenky.
Znamky i hodnoceni jsou spatne a spise demotivuji. Vysvedceni neni potreba. Idealne zrusit povinnou skolni dochazku. At ma kazdy volnost a moznost vybrat si jak se ucit. Vnitrni motivace je nejefektivnejsi zpusob uceni.
Říkám to furt, ale je to stejnak poněkud komplikovanější téma. Ale toto neplatí jen na prvním stupni, prostě je rozdíl když někdo dostane trojku a NĚKDO dostane trojku. Koneckonců známky už dávno ztratily svojí hodnotu a dneska je téměř nikdo neřeší kromě přijímaček na SŠ, podstatně lepší by bylo popsat jaký má kdo kompetence a co mu jde, co mu nejde, v čem vyniká, v čem je průměrný. Myslím si, že kdyby to tak bylo, tak by i taková vysvědčení mohla zajímat zaměstnavatele či jiné, ohledně kompetencí člověka. Nejkompromisnější řešení by snad byla kombinace obou stylů hodnocení, jelikož známkovat písemky slovním hodnocením je docela nesmyslné, jestliže žák psal malou písemku z 15 anglických slovíček tak je samozřejmě lepší "tabulkový" hodnocení a jet podle známek.
Naprosto souhlasím s kompromisním řešením. U písemek, kde lze jednoduše aplikovat nějaký bodový/procentuální systém mi větší smysl dává známkové hodnocení. U větších písemek (například z té angličtiny) by procenta/známka mohla být doplněna o slovní hodnocení informující žáka, co bylo dobré a co zlepšit a třeba u slohů (a vůbec všeho tvořivého, co nelze hodnotit úplně objektivně), bych nechala jen slovní hodnocení.
Jestě je dobrá otázka, jestli je vůbec dobře psát testy jen na slovíčka. Já bych řekl, že ne 🙂
Chtěl jsem napsat podobný názor, ale jsem rád, že tím nemusím trávit čas. Je to dost komplikované, ale za mě bych hodnocení zrušil úplně, případně pozměnil tak, aby bylo produktivní. Dávám lajk!
Naše děti byly v 1. stupni základní školy hodnoceny zásadně slovně a to i na vysvědčení. Byli jsme s tím velice spokojeni, protože jsme přesně věděli, v čem naše děti vynikají a v čem nikoliv. Ale už zhruba od páté třídy se dcera, která byla vždycky ambiciózní, začínala ptát, jakou známku by za to které slovní hodnocení dostala. Chtěla se porovnávat se svými kamarádky. Ale do třetí třídy základní školy je slovní hodnocení vynikající.
známky jsou nyní takový kastovní systém. Pokud máte 1 nebo 2, jste skvělí a budete doktor, právník atd. Pokud máte za 3, budete muset hodně zamakat a pak z vás třeba něco bude. Pokud 4 nebo 5, jste úplně blbí a negramotní a budete tak maximálně popelář nebo dělňas.
Znám lidi, kteří místo aby se snažili, aby něco opravdu uměli, tak se učí do 2 do rána na test, napíšou ho za 1 a do hodiny od testu vše zapomenou a pak neví, co po škole dál. Neví, na co jsou jako stvoření a co se dokáží naučit, ale nebaví je to, protože doposud to všechno dělali pro jedničku..
Což není přece nutně špatně. I schopnost "dokážu se cokoliv naučit rychle nazpaměť" se dá později v životě uplatnit. Samozřejmě na tom budou hůře jak ta skupina, která to i chápe ale pořád budou nadprůměrní.
K tomu, aby byl člověk v životě úspěšný potřebuje obojí. Dobrá hlava vám bez teoretického základu k ničemu nebude a člověk, který sice "chápe" ale nepamatuje si žádná data či fakta a HLAVNĚ není ochotný se přemoct a něco se občas nabiflovat, to moc daleko nedotáhne.
To máte jak s cizím jazykem - ten je o tréninku, chápání souvislostí, "citu" ale hlavně o paměti. Ta slovíčka musíte vždycky do hlavy nalít silou. Sebenadanější člověk se nenaučí cizí jazyk, pokud bude odmítat se učit slovíčka...a na začátku to je víc biflování než mluvení, vždy.
No ale v testech které zkouší teoretickou znalost jde mnohdy o nové, nezabavné, nebo prostě pro individuálního žáka nezajímavé učivo, kterému žák nerozumí, tak se jej prostě musí na sílu naučit jinak dostane špatnou známku a tady je slovní hodnocení jaksi nedobré. Jenom taková poznámka jinak video bylo skvělé!
Teoretická znalost se ovšem nemá učit "na sílu" ale tak, aby student pochopil pointu...a tam je slovní hodnocení (a vysvětlení) důležité. Ostatně učitelé u zkoušení často dovysvětlují chyby, které žák udělal a tím mu dají zpětnou vazbu.
Obecně platí, že pokud se teorie učí na sílu tak je často k ničemu, protože místo smyslu/logiky/principu se dítě učí nazpaměť pár vět aniž by je chápalo a dokázalo využít. Což je špatně ale je to taková úniková cesta pro děti, které na to prostě nemají mozkovou kapacitu ale formálně tím projdou a splní osnovy.
Úplně nevím, co přesně si pod slovním hodnocením představit. Jestli je to jen popis toho, jak se dítě chová a co nezvládá, tak mi to přijde úplně stejně o ničem, jako číselná známka. Pokud je úkolem se naučit něco v dějepise nebo básničku, je asi každému jasné, kde je chyba a není potřeba to popisovat slovně. Na druhé straně u praktických předmětů jsem osobně měl největší problém ve škole s tím, že i když mi někdo řekl, že jsem chybu udělal, už mi nikdo neřekl, jak ji neudělat.
Já třeba chybu v naučení se dějepisu a poezii nevidím.
@@dobryden.6241 Tak jistě, jsou i speciální školy pro mentálně zaostalé nebo nemocné děti, kde se neznámkuje vůbec, ale už je trochu jiné téma.
@@dobryden.6241 @petrjara7559 asi myslí memorování básně bez přednesu, a "naučit se dějepis" mysí znát zápisky právě jak tu básničku. 1212 zlatá bula sicilská ... ale co ta bulva byla, to už ví málokdo.
na základní i střední skole jsem měl slovní hodnocení a musim rict ze je to na jednu stranu fajn, ale idealni by bylo obojí protoze porozumet dlouhému textu je většinou oříšek
no dává mi to smysl a hlavně na prvním stupni mi to přijde lepší. někde na druhém stupni by se ale musel změnit i způsob zkoušení znalostí, protože dokud se učíme typem zapamatuj si co jsem ti řekl a zopakuj mi to tak tam není moc co slovně hodnotit. je to prostě počet chyb nebo správných odpovědí. co vidím já je škole by se nedalo slovně hodnotit protože nejde o vymýšlení odpovědí ale o pamatování si. ( samozřejmě se tohle netýká matematiky a jazyků ale literatury a ostatních předmětů ano)
2:04 budete potřebovat jedno dítě (klidně i vlastní). HOLD ON, takže stačí si počkat na jedno dítě před školou a jen tak si ho půjčit? Ok, to vypadá snadně😅
Medůzy yaaay! Anebo jsou to plamínky?
Změna hlasu, tak ten neoceňuji 😔
2:06 Tady jsem to stopl. Sakra, kdybych to nechal hrát aspoň ještě 3 vteřiny, tak jsem ho nemusel unášet. xD
Nechápu, copak žák po písemce nevidí, kde udělal chyby? Nebo mu během zkoušení učitel neřekne správné odpovědi? To by přece měl, takže žák potom ví, co přesně má zlepšit nebo co se má doučit... Nevím, proč by se učitelé měli obtěžovat eufemistickými popisy skutečnosti, že dítě je prostě dement a musí se víc učit...
Dítě by se mělo učit, protože chce, ne protože musí, protože ho doma čeká výprask. Tím že dítě dostane po hubě se fakt kvadratickou rovnici nenaučí.
Bohužel z větší části známky fungují právě takto: "Cokoliv nad trojku bude znamenat výprask spratku."
@@sunwu-kchung5219 Strach je ta nejlepší motivace.
@@ragnarlodbrok7478 ne není, to že jsi ty nikdy nepoznal nic jiného neznamená že to je nejlepší řešení, obzvláště pro malé děti
Má máma: 1 zelená, 2 3 4 5 červená
Né pětku né 😀
Jakožto nástavbový maturant to říkám už od několik let. Známky nefungují ani jako systém hodnocení a už Absolutně nefungují jako systém odměny. Žák se neučí, protože chce, protože si řekne: "Ahaaaa, ta trojka mi pověděla že sice se význam v datech, ale nejsem si schopný zapamatovat jména těchto významných osob."
Ona mu poví že má trojku, že až to rodič uvidí tak mu dost možná i vynadá a jeho klidně i několika hodinová snaha z předešlého dne kdy se učil většinu svého volného poškolního času byla k ničemu. (Toto jsou spíše příklady dětí na základních školách, ale výjimky nejsou ani u středoškolských studentů.)
Proč nefunguje jako odměna? Protože to je známka. Známka která mu je od prvního školního roku vtlačována do hlavy ne jako něco co je dobré mít co nejlepší, ale co je POTŘEBA mít co nejlepší. Proč? Samotná škola, rodiče a budoucnost jedince kdy známky ale absolutně neukazují kvality jedince. Ve zkratce systém známek je společně s hromadným systémem zkoušení, který funguje ve smyslu - Ty jsi žralok a ty pták... Tak férová zkouška bude když oba dostanete za úkol se dostat do koruny tohoto stromu - z větší části demotivační jak cokoliv jiného.
Bohužel, změna asi jen tak nenastane
docela by mě zajímalo jak se mohlo stát že sportovci mají tolik peněz
Protože na to kouká hromada prázdných kedluben. Jsou to vlastně umělci s velkým publikem. Kdyby na to nikdo nekoukal, a tak nemeli inzerci na stadionu a nevybrali za vstupné, tak nastoupí do kolbenky.
falešné dilemma. jaký je problém podávat zpětnou vazbu obojím způsobem?!
Co je to za hlas!!!! ten predtým bol príjemnejší!!!
tohle neni what the fact
no ale má pravdu, že tenhle hlas je až opravdu nepříjemnej@@Vasulda
Preju si zpet Hanku Drozdovou. Do te doby, prestavam sledoval WTF.
:-D čtení s porozuměním. Toto není WTF. Apropos, i kdyby to bylo WTF, tak jak byste zjistil, že se Hanka vrátila, když byste to nesledoval? Paradox.
Znamky i hodnoceni jsou spatne a spise demotivuji. Vysvedceni neni potreba. Idealne zrusit povinnou skolni dochazku. At ma kazdy volnost a moznost vybrat si jak se ucit.
Vnitrni motivace je nejefektivnejsi zpusob uceni.