„Lidé s HPO zažívají obrovskou vnitřní bolest,“ říká psychoterapeutka Eliška Hrbková
ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 7 ก.ย. 2024
- Hostem podcastu je psychoterapeutka Eliška Hrbková, která vede Denní stacionář pro klienty s poruchou osobnosti v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Zároveň má i svou privátní psychoterapeutickou praxi, v níž se specializuje na terapii emočně nestabilní poruchy osobnosti. Při terapii poruch osobnosti Eliška Hrbková primárně využívá dialektické behaviorální terapie (DBT), která vede klienty k osvojení si souboru dovedností, určených ke zvládání emočních krizí. Směr učí následně člověka zacházet s vlastní emocionalitou tak, aby mu emoce nepřinášely utrpení, ale užitek. A v důsledku i možnost vytvářet takový život, který stojí za to žít.
Podcast je soustředěn na problematiku emočně nestabilní poruchy osobnosti, přesněji na její hraniční podtyp. Většina zatížená diagnózou poruchy osobnosti, čelí velmi silné stigmatizaci. Celospolečenský odsudek vychází především z hluboce zakořeněného přesvědčení, že člověk trpící s poruchou osobnosti je psychopatem, který s druhými manipuluje, využívá okolí pouze k dosažení vlastních cílů, nemá zábrany ani svědomí, je nevypočitatelný, a tudíž bývá i nebezpečný. A proto je dobré se takovému člověku raději vyhnout. Lidé s poruchami osobnosti bývají zároveň bez konkretizace obtíží považováni za neléčitelné. Velká část psychiatrů k nim bohužel stále tak i přistupuje. Realita je přitom jiná, a to se týká i emočně nestabilní, respektive hraniční poruchy osobnosti (HPO). O jejím rozvoji, projevech a terapii je v podcastu řeč především. Situace v léčbě klientů trpících (nejen) hraniční poruchou osobnosti se naštěstí díky vzdělání a nemalému úsilí některých terapeutů i lidí s HPO naštěstí mění v České republice k lepšímu.
Odkazy:
Stacionář pro klienty s poruchou osobnosti v PN Bohnice
www.bohnice.cz...
Kaleidoskop - centrum terapie a vzdělávání, z.ú.
www.kaleidosko...
DBT program pro klienty s hraniční poruchou osobnosti při Psychiatrické klinice FN Brno
www.fnbrno.cz/...
Nejsem psychopat z.s. / Hraniční porucha osobnosti
nejsempsychopa...
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
ESET, PSYCHOTERAPEUTICKÁ A PSYCHOSOMATICKÁ KLINIKA
Děkuji za tento rozhovor, který dává naději a útěchu současně. Ještě jsem nikdy neslyšela nikoho mluvit s takovou citlivostí o lidech s HPO. 30 let trápení a nepochopení... Je skvělé, že nyní je šance na kvalitní život. Děkuji za osvětu a skvělý rozhovor.
❤
citace :""predstavte si nejhorsi dny sveho zivota, nekolikrat je vynasobte a predstavte si, ze je zazivate kazdy den"....treba 10 let a nikdo Vam nerozumi a nedokaze pomoct. Dekuji, takhle presne to slysim poprve. :(:(:(
Toto by si měl pustit každý rodič, učitel i školní psycholog, protože realita vnímání i práce s takto postiženými lidmi, je na úrovni středověku.
Mockrát děkuji za toto video. Paní Hrbková je naprosto úžasná a byl to pro mě opravdu silný pocit slyšet mluvit někoho, kdo rozumí tomu, co prožívám a neodsuzuje to, právě naopak. Tato porucha mi byla diagnostikována nedávno, v mých 25 letech, i když popsaná vnitřní bolest se vším, co přináší, přišla už někdy kolem 12 roku. Pomoc jsem hledala více než 10 let, kdy mi to nikdo nevěřil, dočkávala jsem se akorát nepochopení, nadávek, šikany a výčitek jakmile jsem nezvládla fungovat a reagovat jako zdravý člověk a teprv teď, kdy jsem pár měsíců zpátky konečně našla vhodnou pomoc a zjistila, proč jsem jiná, co se se mnou děje a pomalu se začala učit to dávat do slov mi okolí konečně začíná věřit. Jak daleko a do jakých extrémů to za ty roky došlo už ani asi nemusím dodávat. Jsem hrozně vděčná za takovýto důležitý zdroj informací v češtině, který můžu sdílet svým blízkým. Konec videa mě dokonce i rozbrečel. Moc děkuji.
Děkujeme za Vaše slova 💚.
Mám tiež vnuka a neviem jestli niečo také nemá,koho navštivit??poraďte mi
@@zdenkapivonkova2573 Popisuje to paní na konci rozhovoru.
Žiť s touto poruchou je veľmi náročné, pochopí to len ten kto to dennodenne zažíva.. Mne bola HPO diagnostikovana až v 43 rokoch, co bolo dosť neskoro, ale terapia mi veľmi pomohla, aj keď je to naďalej každodenný boj, ale už viem ako s tým pracovať a pomôcť sama sebe.. A áno životu hovorím ANO.. Dakujem za podnetny rozhovor.. 🙂
Také jí mám a díky ní jsem prožila toxické vztahy, každé mé přátelství skončilo špatně... Zkrátka je to dlouhý a drsný boj, ale jsme silní ❤️
Já jsem se o ní dozvěděl před pár dny ... Dlouho jsem bojoval a trápil se dennodenně .. Obrovská úleva když jsem zjistil co je HPO ... Jak píšete kdo nezažil nepochopí .. A taky se už učím pracovat .. Přeji hodně sil ..
Henrieta, môžem sa opýtať prosím, akými terapiami ste si prešla? Ďakujem
Tak to je skvělé to slyšet. Poprvé mi někdo promluvil do duše a v některých chvílích se mi chtělo radostí i brečet že vím že někam patřím a někdo to za mě pojmenoval . Už dlouho se v tom plácám a hledám způsoby. U nás jsou psychologové a psychoterapeuti v tak malé míře že nové pacienty musejí odmítnout snad se jednou dočkám děkuji vám
Skvelý moderátor, výber hosťa a rozhovor 👏ďakujem
Děkujeme!
Děkuji za toto video. Konečně někdo, kdo vysvětlil, jak se lidé s HPO cítí. Je to každodenní boj, leckdy i o život. Doufám, že nás čekají lepší zítřky a snad budou nadále přibývat psychoterapeuti, kteří se DBT zabývají.
Dobrý večer.Děkuji za krásný rozhovor a zak klid vyzařující z vás obou.
Ďakujem za tento rozhovor. Navrhujem jeho pokračovanie na tému, ako má rodič pristupovať ku mladému človeku s takouto diagnózou. Ako ho naďalej nezraňovať, ale sa nestať jeho otrokom. Ďakujem
Děkujeme. Jinak Vámi zmíněný díl bychom rádi natočili, ale máme skutečně omezené prostředky.
Presne toto by zaujímalo aj mňa, ako si navzájom neubližovať.
Skvělá myšlenka na zamyšlení. Taky bych chtěla slyšet takový podcast. 👍❤️ Skvělý nápad.
Souhlasim, take by me to zajimalo.
Držím palce všetkým,ktorí sú ochotní priznať si,že trpia touto poruchou,a rozhodnú sa bojovať s týmto ochorením.
souhlasím, fandím všem, kteří jsou ochotni si to přiznat, je to asi pracné, ale jde to, je to o vůli a o tom, že pokud si nevyřeším svoje vnitřní strachy z dětství a drží se jich stále
- tím pádem je přenáším dál i smnoha negativními aspekty a to už chápu jako nezodpovědnost, neustálým omlouváním, že za to nemůžu jen dokazuju svoji lenost samolibost a setrvávání v roli oběti, to už neberu.
Děkuji za rozhovor. Mindfulness a meditaci doporučuji všem dospělým lidem s nadváhou/obezitou. Pokud váš problém spočívá v emocich, muže to velmi pomoci. Mne to pomáhá, ale opravdu na tom člověk musí i sám pracovat. … čerpám z videí a knih. Člověk se musí sám sobě věnovat. Nikdy předtim jsem nevěřila, ze muže být něco daleko ucinejsiho než nějaké diety, počítání kalorií atd…..
Nesmírně se mi líbí kladení dotazů Jeronýma Janíčka - že nekončí u nějakých možných frází a ptá se dál. Paní Hrbková má dobrý přehled o tom, co se lidem s těmito a podobnými diagnózami honí v hlavě a je zároveň i lidská. Dobrý díl, děkuji.
Děkujeme Vám za pozitivní zpětnou vazbu!
DĚKUJÍ...PROSÍM o pomoc NAJÍT kontakt odbornika... pro sebe porozumět dceři(30let)a ji jak život zvládat.s HPO .Nevíme kam se obrátit...DĚKUJÍ Vlasta
Dobrý den, napište nám na info@arsanima.cz.
Pridávam sa k naozaj obrovskému OCENENIU spôsobu vyjadrovania nesmierne bolestivých problémov OBOMA AKTÉRMI diskusie, p. Janíčkom aj p. Hrbkovou, obaja hovoria vnímavo, empaticky a so skutočnou znalosťou a pochopením🙂... možno ešte malý, veľmi smutný detail, ako okrem p. Janíčkom vymenovaných základných symptómov "ujo Google" aj odborníci opisujú prejavy dospelých klientov trpiacich HPO, napr. vzťahová či finančná NEZODPOVEDNOSŤ a neschopnosť udržať rozpočet, pracovné konflikty atď. - to som si prečítala v hodnotení psychiatričky, ktorá so mnou prakticky nekomunikovala, hovorila len ona (a dcéru vyhostila do čakárne)... a pravdou je skôr opak, rozpočet som vždy mala vyrovnaný, dlhy nikdy a za 43 odpracovaných rokov výmeny názorov s kolegami zrátam na prstoch jednej ruky... ĎAKUJEM ZO SRDCA!
Děkuji za rozhovor z Paní Hrbkovou a dávám jí slova uznání ! Hodně věcí mě to vysvětlilo !
Děkuji, každá zmínka o PO nám pomáhá, aby nás ostatní ( normální lidé) viděli, že za to nemůžeme a bojujeme bitvy každý den.
My děkujeme. Cítíme to velmi podobně.
Krom toho, mám pocit, že dnes je velmi vzácné být zcela stabilní. Každý má ať nepatrnou známku nějaké poruchy osobnosti.
@@tebris444ubilo6 "Dnes?" Je pravda že novým dnešním důvodem psychických potíží mohou být např. sociální sítě. Ale celkově si myslím, lidi byli nestabilní vždycky, jen se to prostě neřešilo.
Já jsem to nejdřív pochopila špatně (jako vyjádření "normálního" člověka, který zřejmě žije s osobou s PO a teprve si musí uvědomovat, že nemůže za stavy osoby s PO.. přijde mi to také k zamyšlení.
Za to, že máte HPO nemôžete, ale je Vašou zodpovednosťou, aby ste pracovali na zvládaní jej prejavov a porucha neznepríjemňovala život Vám a Vášmu okoliu. Toto už sa nedá preniesť na žiadnu inú osobu.
Děkuji za výborný rozhovor, kterým se prokousávám k problémům svého syna. Děkuji.
My děkujeme. Vaše zpětná vazba nám dává energii k dalšímu pokračování v práci.
Dobrý den. Je pravdou že pochopit člověka s HPO je velmi těžké. Protože nevíte jestli si to vymýšlíme nebo je to skutečné. Moje máma tohle nikdy nepochopila a to mi letos bude 30let. Možná kdyby se s tátou nezaměřovali na týrání svých dětí možná by si všimli že semnou není něco ok. Věřím že to se synkem zvládnete. Zdravíčko lásku a mír v duši.❤️❤️❤️
Moc děkuji za vysvětlení, sama žijí v tom světě, kde se ničím a žijí v tom, jaký jsem zlý člověk a bohužel mě okolí nedokáže pochopit co prožívám a ještě mne ponižují 😢díky moc Dana❤
Mnohokrát děkuji, víte kolik lidí vůbec netuší, že o tom vím své . Krásné dny přeji 🍁🍂🎃🍂
Ano, to vím. Nebo si to odmítají připustit.
V prvních 30 minutách jsem musela přes slzy video na chvíli párkrát pozastavit (jízda vlakem). Hodně silné a mně známé, přesné skutečnosti. Ale také motivující a nadějné! Děkuji moc za krásné poslouchání. Tyhle rozhovory jsou důležité bannery člověka s HPO, křičící, že přece nekončíme, ale bojujeme dál. Děkuji, za vaši práci, Eliško. A také tomuto účtu! :) Jen tak dále.
Děkujeme Vám a díky paní psychoterapeutce Hrbkové :)
Dekujeme za krasny rozhovor. Pani doktorka velmi profesionalne popisuje a vysvetluje vaznost a utrpeni psychickych poruch. Pro nas,co to prozivame pohlazeni na dusi.
Děkujeme Vám za pozitivní zpětnou vazbu.
@@ZIVOTZAZDI dekuji!
Děkuji !!! ❤️❤️❤️ Krom každodenního boje o život, prožívání bolesti a nepochopení okolí, jsem dosud prožívala silné pocity viny. Ano, současná interpretace toho, co je HPO ve mně ješte více posilovala přesvědčení, že musím být velmi špatný člověk. 😒. A to, dohromady se vší tou náloží, už je vážně na skok z okna. Dali jste mi naději !!!
Děkujeme a věřte, že v tom nejste sama! 💚
Ja som nevedela čo mi je, kým som nenašla toto video... neustále rýchle striedanie nálad... jeden deň sa zobudím a svet vidím cez ružové okuliare, život je nádherný, na všetkom dokážem nájsť niečo pozitivne a na druhy deń sa mi zdá že svet je prehnitá žumpa a chce sa mi zomrieť a niekedy sa to stane aj v ten istý deň, nechápala som čo mi je, čo sa deje, prečo tie búrlivé emócie strašne silné sa tak rýchlo u mňa striedajú a keď sa k tomu ešte pridá občasný panický atak.. a môj najbližší človek mi povedal že pár faciek a budem fit... A mne toto video dalo nádej :) dá sa s tým pracovať
Ano naděje
Klobúk dolu za vytrvalú prácu v dnešnej náročnej dobe pani Hrbkovej s mladou generáciou. Každý by sa v súčasnosti mal zaujímať aj o duševné zdravie. Patrí to k všeobecnej inteligencii. Staviam rodinné konštelácie a vnímam, že väčšina ĺudí dnes trpí v dôsledku ťažkých osudov. Vďaka za jasný výklad v rozhovore. Pani Eliška pôsobí ako láskavý chodiaci anjel 🤍
Děkuji, našla jsem se v této diagnóze. Nejužitečnější rozhovor v mém životě.
velmi prijemne pocuvanie. secka cest pani doktorke. je radost vidiet, ked svoju pracu beru ludia ako skutocne povolanie a nie len ako zaplacnutie casu a zdroj finnacii na zivot
Vážený pane Janíčku, vážená paní Hrbková, velmi dekuji za vas podcast, ktery se ke me dostal "nahodou". Obavam se ze nachazim pojmenovani pro problemy meho syna, ktery me ujistuje, ze nechce nic resit s osborniky. Problem stigmatizace je urcite VELICE zatezujici. Diky za podnet dulezitosti resit situaci! I kdyz to mozna bude znamenat 100 km dojizdeni. A diky za nadeji, ze je mozne pomoci!!!!!!!
Dobrý den,
nejsem dítě, je mi přes šedesát, ale nemám pocit nějaké péče ze strany společnosti.
Moje diagnóza je střední deprese s úzkostnými stavy.
V životě jsem zažila mnoho nepříznivých záležitostí, které mě přivedly do psychiatrické léčebny v Kroměříži a i tady v Praze psych.klinika Ke Karlovu...
Ale péče byl jen, když jsem tam byla a ještě nic moc, pak můj psychiatr předepsal antidepresiva a hotovo.
Klinického psychologa si sehnat bylo na mě, což se mi v Praze nepodařilo ..., což mi také nepřidalo.
Jsem sama, v důchodu, i když chodím do práce , momentálně jsem tak unavená, že jsem v neschopnosti a snažím se odpočívat a dnes už vím, že si musím za každou cenu pomoci sama .
Prostě nejsou kapacity pro pomoc!!
Takže když mi je zle, zvyšuji si léky.
Pracovat musím, protože důchod nestačí a i když je mi zle, únava úzkost , že se dovleču do práce a nikoho nic nezajímá, musím fungovat.... Ničí mě to, že nedostávám od nikoho pomoc, celkově NEZÁJEM!
Děkuji
V.Maršálová
Berete léky?
Znáte jejich vedlejší účinky?
A kombinace?
Máte komplexně vyšetřenou štítnou žlázu?
Znáte stav Vašeho střevního mikrobiomu.AtdNaši psychiku ovlivňují výše uvedené oblasti a naopak. Je toho mnohem víc. Někdy jde i o skryté alergie. Respektive průmyslově zpracované potraviny obsahující mnoho jedů, ty nám také škodí.
Moje heslo je:
Cíl je cesta...
Mnoho úspěchů .
Vynikajici a ohromne inspirativni rozhovor.Mockrat diky
Zaplaťpánbůh, že se o těchto tématech mluví veřejně a lidé, kteří toto potřebují slyšet, to mohou použít pro možnou sebepéči! 💫💓🙏.. Přijde mi fajn studovat sama sebe, psychologii, pro sebe. více se pospojuje, dá se s tím pěkně hrát
Děkuji za vynikající rozhovor. A naději.
Děkuji mockrát, tohle pochopení jsem hledal tak dlouho, že jsem přestal věřit, že by mi uvěřil někdo 😊 přes děvět let jsem hledal správné odpovědi, antidepresiva mi spouštěly dlouhé manické ataky, k tomu jsem párkrát vyhořel a přitom bojoval s odborníky, kteří mi pořád nutili něco, co jsem stokrát vyzkoušel na všechny způsoby a byl jsem si jist svými slovy. No, však joooo, hraničář, vidíte Vaši reakci 😅 tak jo, děkuji, na shledanou 😪 třináct hospitalizací za sedm let, ale co mne dostávalo do emocí nejvíce bylo, když jsem loni začal studovat, na reakce profesorů, když jsem o tom otevřeně mluvil. Ztratil jsem svoji hodnotu a respekt téměř úplně. A při přednášce o HPO v psychologii, jsem pochopil proč, když univerzitní profesorka zakončí tohle téma: "člověka s touhle poruchou byste nechtěli potkat" 😇😇😇 z toho mi však vychází, že než odstraníme stigmatizaci této poruchy, tak se obrnit trpělivostí, jelikož moje slovo proti slovu autority, podle mnohých, je pouze boj s větrnými mlýny a univerzitní profesoři jsou silnou autoritou, která vykládá svoji pravdu 🤐😅 a diskuzi se mnou nepřipouští
Tam nejde o to, aby vás ostatní přestali stigmatizovat... Jde o to, najít svoji hodnotu, která byla pošlapána už v dětství, proto je tak těžké tuto sebehodnotu najít .. ale dá se všechno!!!
Ahoj jak ti teďka je? Zlepšilo se to aspoň trochu?
Jan Šembera : nereste profesory, odborniky, autority. Reste sebe. Nedomahejte se potvrzeni sveho obrovskeho utrpeni zvenku. Je jasne, ze kdo to 10 let neprozil nema aparat to pochopit. Ta zkusenost utrpeni je nevtisknutelna.
Pan mate pravdu, zkuste se podívat do sebe a nesoudit ostatní, že nevidi jak trpíte. Mám to stejně a kašlu na to. Já doufám, že ti ze staré školy už vymírají a mladí už maji jiný nový přistup. Taky ne všichni, ale vidím, že to jde správným směrem, akorát pomalu. Ve Vaši sebehodnotu musite uvěřit hlavně vy sám. Jako už jsem taky poslouchala podcasty kdy psycholožka radila lidem, ať utikaji před lidma s poruchou osobnosti co jim nohy stačí, taky nechápu tyto lidi co si o sobě jako myslí, že oni mají svatozář.... jako mate pravdu, já to řešim tak, že se snažim být lepšim člověkem a ukazovat na chyby druhych je pro mě ubohé, natož na lidi s poruchou osobnosti. To dělá jen uplný chudák. To je jako vysmívat se člověku bez nohy, že neumí chodit🤦🏻♀️
Je to tak jen sama negativa co se dočtete a taky jsem neměla víru až paní Hrbková úžasná žena dala naději že nejsem neslučitelná pro lidi
Díky za objasnění pojmů v této oblasti. Doteď jsem si pojem hraniční osobnost vykládal mylně, tedy spíš jako někoho, kdo je sice na hranici normality, ale nemusí to znamenat emoční nestabilitu, bolest a podobně. Takže děkuji za poučení a vhled do života jiných lidí. Sám mám také problémy, ale spíš jsem podle této klasifikace asi neurotik. Moje problémy jsou taky bolestné, ale ne tak moc jak popisuje pan psycholožka u hraniční osobnosti. Přeju všem co se potýkají s něčím takovým ať to zvládají co nejlépe - hodně štěstí, hodně kladných prožitků.
Mě byla diagnostikovaná smíšenu porucha osobnosti, jednoduše řečeno mišmaš, což je dobře specifikované jelikož stále hledám sám sebe a nevím přesně kam patřím, jednoduše řečeno.
V rozsáhlosti je to daleko rozsáhlejší :))) Na nic se nevymlouvám, je to má cesta a Vy všichni užívejte si co nejvíce vnitřního klidu je to nejlepší co pro Vás a pro celý svět můžete udělat.
Schematerapie, kterou zmiňujete, je myslím dobrá technika pro HPO. Absolvovala jsem seminář u MUDr. Beáty Paškové. Lidé mohou nahlédnout svá problematická "maladaptivní schémata", zmapovat to, jak se přepínají jejich emoční stavy / "módy" a nalézt důvody. Pomocí speciálních technik se pak "přepisují" traumatické zážitky z dětství. Terapeut je klientům do jisté míry oporou - "náhradním rodičem".
Na děsivé stavy anihilační úzkosti mi před mnoha lety pomohla víra v možnou existenci vědomí po smrti. Předtím jsem si byla jistá že život končí špatně - pokud přijde stáří, nemoc, bolest, smrt. Nechápala jsem občas, kde vůbec lidé berou energii žít, jak to, že mohou mít radost ze života, když vědí co je čeká. Pocit klidu a štěstí jsem zažila intenzivně snad jen když jsem dostala sedativa před operací. Zaujaly mne později různé osobní zážitky lidí z klinické smrti, začaly o tom i u nás vycházet knihy. A potom jsem zjistila, že v DNA jsou zakódované "editory"a "podprogramy", že to vypadá na velice inteligentní "design", byla jsem v šoku /učila jsem programování/. Zcela se mi změnil světonázor. Později jsem získala i víru v Boha a strach ze smrti a těžké anihilační úzkostné stavy zmizely.
Strašně super podcast! Velice moc si cením vaší práce ať vašeho kanálu tak i práce paní Hrbkové.
Děkujeme!
No... zajímavý rozhovor a dobře podané informace. Osvěta je důležitá a prospěšná pro celou lidskou společnost. Vůle chápat a pochopit je zásadní.
Lidská psychika je tak složitá ve své komplexnosti a zároveň rozdrobená souvislostmi, které si mohou protiřečit, že něco takového uchopit a denně s tím vědomě pracovat je nesmírně těžké pro všechny (jak pro netrpící, tak pro trpící). Nikdy nevidíme v horizontu událostí a času za svoje činy, které způsobí nějaké reakce a dopady. Zdá se, že jakákoliv budoucí reakce u těchto lidí je prudce nepředvídatelná a tak celé je to dílo náhody. Záleží jen na tom, jestli ty trpící osoby jsou natolik silné, aby tento boj a strach - co přinese zítřek zvládali celý život. Pokud existuje nějaký čas, ve kterém by si mohli tito lidé říct, že je jim skvěle a těšit se na to, že někde v budoucnosti bude zase skvěle - přeju jim, aby těchto okamžiků měli ve svém životě co nejvíce.
Moc děkuji za tento rozhovor, pláči u toho, tak jako mnozí, kteří to poslouchají. Moc bych si přála, aby skrze toto video našel pomoc můj bratr, který bojuje s tolika problémy zde pojmenovanymi, ale i těžkými nemocemi pohybového aparátu. Zatím nenašel pomoc a jeho psychicky stav se zhoršuje. Dává mi to naději, že i pro něho existuje pomoc. Kéž najde lékaře, který vezme vážně jeho stav než bude pozdě. Velmi vám ještě jednou děkuji.
Děkuji moc, za právě toto téma! Ale děkuji za všechny rozhovory, za to, že se konečně otevřeně odborně a zároveň srozumitelně mluví o psychických potížích 👍. A pro nás nemocné je to velká pomoc i destigmatizace....
Děkujeme Vám!
❤je to pochopeni a naděje
Děkuji za hezké rozebrání o tom co prožívám.V dětství jsem se prala sama s něčím co mě poznamenalo a s nikým o tom nechtěla mluvit.Až v dospělosti jsem se dostala k léčbě.Mám svoje děti a snažím se je chápat a jednat s nimi tak, aby se necítily stejně jako kdysi já.Jsem ráda, že to dokážu i přes úzkosti atd. co opakovaně prožívám.
Zlatíčko, tohle stejné dělám i já. Mám dcerku a snažím se ji dát to co mě v dětství chybělo. Porozumění, pomoc se vším, být ji oporou a snažím se i chápat proč dělá některé věci. Vůbec ji netrestám. Toho sem si já užila v dětství dost. To týrání psychické a fyzické nepřeji nikomu. Sem ráda že je dcerka i s adhd spokojené dítě a nesmírně si vážím našeho kamarádského vztahu. Přeju vám ať vše dál zvládáte. Taky se držím zuby nehty ale díky malé ye snažím překonat i nemožné. Zdravíčko, lásku a mír v duši. Míša. ❤️❤️❤️
Míšo, mluvíte mi ze srdce.Nemám moc pěkných chvil z dětství.Vím moc dobře jaké to je když, ti druzí ubližují.Rozumím tomu.Hodně síly i tobě :) Děti nás potřebují.
@@petrab.8796 Přesně tak děti nás potřebují. Snažím se předat další generaci něco do života. Hlavně dobré zásady díky kterým se jim bude dobře dařit. Také ji učím pracovitosti a učím finanční gramotnosti. To jsou věci které člověk v životě potřebuje. Myslím si že je dobrý tu novou generaci poposunout kousek kupředu než jsme měli možnost my. I já se pořád mám čemu učit. Nestojím na místě ale snažím se ve svých znalostech posouvat dál. Mějte krásné chvíle se svými nejbližšími. Žádná vteřina se nám nevrátí tak se snažím žít naplno tak abych nelitovala žádného rozhodnutí. ❤️
Moc děku,ji opravdu mi to velmi pomohlo dekuji😊🌺.
Dobrý den,
jsem hranice, dopracovala jsem se do stavu stabilizace a chci absovovat psychoterapeuticky výcvik, abych mohla podporovat i péči o lidi s HPO u nás ve městě, máme zde léčebnu a ráda bych, aby kvalitní péče byla dostupná i mimo Prahu.
Ten konec rozhovoru mě rozbrečel (pozitivně). To přijetí. Děkuji ❤.
Děkuji za tento podcast. Mám diagnostikovanou HPO se sociální fobií a derealizací. Vyznat se v sobě je pro mě velmi těžké protože neumím popsat své pocity a myšlenky tak aby ne pochopil druhý a hlavně mu to neublížilo. Co se týče sebepoškozování to byla trefa, pociťuji to stejné jako paní doktorka řekla. Jedině sebepoškozím si uvědomím vlastní existenci. Teď je to lepší ale bez cigaret to není možný. Hrozný chaos mám nejen v myšlení ale i v životě. Můj život nebyl hezký a ta největší rána byla v 17 letech kdy jsem byla znásilněná . Ten fakt že mě někdo zneužil nebyl tak traumatizující jako postoj mých rodičů k dané věci. Nedůvěra a kontaktování dané osoby co trestní čin spáchala. Na policii jsem šla sama, sama jsem musela podat trestní oznámení, rodiče mi oporou nebyli nikdy ani v téhle moc těžké době. Jsem ráda za mého pana doktora který mě léčí už dlouhodobě antidepresivy aj. Opravdu děkuji za krásný rozhovor.❤️❤️❤️
Mrzi me, co se Vam stalo a preji Vam hodne sily a viry a at to prekonate. Verim, ze najdete vnitrni silu a lasku a vyjdete na druhe strane silnejsi ❤️
Gratulujem za Vašu vnutornu silu🙏🏻💪 tiež viem ake to je byť sama a ked ani najblizsi nepomozu (mojou traumou bol skor otec-tyran a psychicke tyranie na ZŠ). Je dolezite si pamätať, že nikdy nie sme sami - lebo vždy máme SEBA a musime žiť pre SEBA (plus ak sa dá,tak pomáhať ľuďom s podobnym osudom) 🙏🏻❤
Prajem všetko dobré♥️
Taky se připojuji s poděkováním za video na toto téma 🌈🌞
Velmi zajímavý rozhovor.
Celé video jse mi moc líbylo, jináč to hodně sedí pár hraničářů jsem osobně poznal na psychoterapeutickém oddlění v Havlíčkově Brodě. Bylo by super udělat rozhovor s někým kdo se zabývá ADHD v dospělosti 🙏 Hodně lidí si totiž naivně myslí, že je to pouze porucha nepozornosti...
Děkujeme. Rozhovor o projevech a léčbě ADHD, resp. ADD v dospělém věku plánujeme na příští rok.
Výborný rozhovor, díky!
Děkuji za rozhovor. Je to pro mě velmi i zpětně objevné. ❤
Moc děkuju za rozhovor ❤️
Děkuji
Úžasná pani terapeutka.. 😊
Ďakujem ❤ ❤
💚
Dnes jsem si domů přinesla tuto diagnózu,kterou mám roky.Díky za směr
Držíme Vám palce, aby se Vám s ní dařilo účinně pracovat!
Děkuji za krásný rozhovor s paní Hrbkovou❤❤❤
No to je strašný kolikrát mám chuť si vzít život.A největší vinu na tom má moje matka.Dětství hádky rodičů a bolí to jak....
Zijem na zapade a musim povedat, ze s takymto pristupom som sa tu nikdy nestretla...a to som zila aj v zapadnom Nemecku, teraz vo vychodnom. Pracovala som aj s detmi, ale presne kvoli tomu, ze tu sa vsetko riesilo liekmi a ta terapia nebola az taka dolezita, zmenila som posobisko a presla som ku seniorom. Nevedela som to spracovat. Akonahle bolo jedno dieta ine, zivsie, zvedavsie a pod....nemuselo ist ani o tu hranicku poruchu atd...hned bolo odporucene ku psychologoi...a lieky boli hned nasadene. Mala som svoju idealnu predstavu o zdravotnictve na zapade....je komplet prec. Ked mam problemy, idem radsej ku nam na Slovensko.
Mna liecili na zapade,odsudenim,este horsie depresia,a Suizid.Ten boj s traumatami bol hrozny...vecne hlupa, psycho,vyuzivanie...Pani doktorka,sklanam sa,pre Vas sme Hlavne ludia,nedokonaly....Moja Matka presne:ty si to vyprovokovala,nechcem tvoje dieta Vidiet, nechcem Studium pre teba!!! Myslim,ze bola Narcis.
.Zásah tak hlboký z porozumenia stavu duše človeka. Za 57 rokov som nenašiel porozumenie a to ani u rôznych alternatívnych liečitelou ani u "odborníkou " v Bohnicích.., *úžasná bytosť ❤ tak excelentným spôsobom vnikla do mojej duše že opäť nachádzam silu vstať a kráčať z nádejou že je možné zbaviť sa tejto "krýžovej cesty". Vďačnosť ktorú cítim k tomuto "poslovi dobrých správ" neviem opísať ( LA IS LA boniita) ale viem že ju dokážete pani Eliška prijať. Dekodér ktorý ste objavila ma presvečil. Z úctou a pokorou miloš ❤
Problém je,že rodiče si nevybereš,můžou mít sami problémy a chovat se k dítěti divně a chtějí,aby je dítě neotravovalo,chcou mít klid a dítě nechají bez výchovy jako kůl v plotě.
Tedy krasne pouceni, povidani, ktere jsem bohuzel po 20 minutach musela s placem prerusit, jak je to silne…
Vím je to tak.zazivam utrpení také.snad se stane zázrak.neni kdo by pomohl už jedině Bůh.soucitim s vámi.preji svobodu pro všechny co to zažívají.
Mnohokrát vám děkuji za krůčky, které mi mohou pomoct s pomocí memu partnerovi, který navíc bojuje se spasmem atd po obrne a navíc je trans, což mu některé cesty dosti omezuje. Věřím, ze si však poradíme.😊😇
Ať vše zvládnete!
Bohuzel moje matka ma tuto nemoc v kombinaci a narcisistni poruchou osobnosti (muj erudovany nazor dcery) a byla to teda jizda. Z detstvi se lecim jiz 40 let (panicka porucha) a stale mam plne ruce prace. Nanestesti moje maminka nema tuseni, ktera bije a kamarada ji dela jiz desitky let flaska. To nechci zlehcovat (anebo mozna chci), ale kdyz jste na tom druhem konci tak to opravdu boli. Ano, Mela hodne tezke detstvi, coz my diky tomu take. Libi se mi na rozhovoru velice empaticka rovina vuci hranicarum. Zatim ale neslysim nic o jejich obetech a jak jednat s takovou matkou, ktera jakoukoliv poznamku Nebo i treba pozdrav dobre rano, kdyz neni ten spravny ton, bere jako utok a ktera neustale utoci, pomlouva, projektuje sve stiny, manipuluje, nesnasi a ztrpcuje. Jedine reseni, ke kteremu jsem dosla za ta leta je zadny kontakt.
Naprosto souzním. Hraničáři trpí, o tom žádná, ale také se jim to utrpení nesmí vzít, to jsou pak velmi zlí. Kdo chce žít v míru, tak by si měl vůči těmto lidem nastavit velmi silnou hranici a někdy to nejde jinak, než přerušením kontaktu.
Děkujeme za zpětnou vazbu. Jeden z dílů podcastu věnujeme určitě náročnosti soužití s námi, kteří trpí různými duševními strázněmi. Jde o velké a důležité téma.
To ma mrzi. Tiez som matka s HPO a viem,ze vela krat som sa hnevala alebo kričala až moc,ale už dlhsie sa to snazim ovladat a kedze sama som vyrastala v samom kriku,tak nechcem aby aj moj syn bol psychicky narušeny z toho..😔 nastastie nemam NPO a tak viem uprednostnit druheho potrebu pred svojou
33:00 genialne vysvetleno. Ano diagnoza nepopisuje to prozivani , tedy obrovske utropeni a i mozny koren potizi event. smer lecby, ale popisuje chovani- jednani. To je jako kdyby u diagnozy zlomene kosti u nohy bylo napsano, ze pacient nemuze chodit.
toto je absolútne famózna prednáška=rozhovor; ďakujem..........
Naozaj veľmi pekne ďakujem za video, veľmi si cením, že nachádzam terapeuta, ktorý chápe, čo prežívam... história, kde sú zrejme korene mojej HPO, siaha veľmi ďaleko do minulosti, do nesmierne ťažkého života mojich milovaných rodičov, ktorých tragédia (epidémia týfu začiatkom 20. st., obidve vojny, totalitný pracovný tábor, kde mi v ranom detstve umrel otecko a následné perzekúcie vážne chorej maminky atď.) ma poznačila, bolo by to dlhé rozprávanie... ale na to, čo prežívam ja, som odpovede dostala, veľmi ma trápi, čo musí spolu so mnou prežívať moja drahá dcéra (manžel už umrel😥), ktorej reakcie na moju bolesť sú občas až desivé, ako to máme zosúladiť, aby sme to obidve ustáli? Ďakujem!
Dobrý den, zkuste nám napsat na info@arsanima.cz.
Veľmi pekne ďakujeme, určite s dcérou skúsime spolu napísať, naozaj veľmi si vážime vašu ochotu 🙂!
Dobrý den všem. Jeronýme, těch díků nebude nikdy dost, tak přidávám i jeden velký za sebe. Paní Hrbková má v jedné věci obrovskou pravdu, když apeluje na všechny profesionály, aby to alespoň zkusili. S HPO je to pro terapeuty těžké o tom žádná. Je to hodně o schopnosti vysvětlit. Myslím, že terapie by neměla být až příliš velká detektivka, což se ale občas stává. To nejdůležitější, na co chci upozornit je zamlčování diagnózy. Prosím vás, toto se běžně děje. V mém, konkrétním případě skoro 10 let. To považuji za obrovskou nezodpovědnost. Terapeutův argument je klasický: Hlavně neublížit. To je ale sporné, protože díky tomu, že pacient neví, že v sobě má něco, co je schopné ničit jeho samotného a vztahy osobní, ale i pracovní, napáchá ve svém životě mnohem více NEVRATNÝCH škod, než kdyby o poruše věděl. Je to také živná půda pro to, aby se nesprávné vzorce měly prostor hlouběji usadit, s čímž se ve 40 dost složitě pracuje. Velmi chci na tento nešvar upozornit. Vznikne z toho pak ještě zoufalejší žití, než by mohlo být.
Dobrý den, otevřela jste jedno z velmi důležitých témat, kterému se budeme i díky Vám věnovat, a to v některém z dalších podcastů. Moc děkujeme za sdílení Vašich zkušeností a zpětnou vazbu.
Ano, konečně hodně konkrétní povídáni, moc dekuju. Poradite mi prosím někdo, kde najdu povídání o lidech, kteří žijí s takto nemocným člověkem? Vesměs se radí takové opustit, bo jiní nebudou. Jenze jak žít, když jsem manželka a odejít nechci?
Doporučujeme osobní konzultaci s některým z psychoterapeutů, kteří pomáhají lidem s poruchami osobnostmi.
@@ZIVOTZAZDI Moc děkuji za odpověď
Také jsem se dostal do manželství a později zjistil, že žena není jen neurotická, ale má HPO. Nám pomohlo až to, když snědla prášky a dostala se k terapeutovi, který pracuje s HPO klienty. Pomáhá i párová terapie, kde terapeut pomáhá předělat “závislý vztah” na více uspokojující. Také - naučit se komunikaci typu: SETUP. Najdete v knihách. Jen nechápu, proč nechtějí ani terapeut a ani psychiatr říci manželce, co ji to celou dobu obtěžuje. Manželka s HPO by byla právě ráda, kdyby se s ní jednalo nevyhýbavě. Je to linie po které by cítila, že patří mezi lidi a počítají s ní. Ode mne tu informaci nebere, a vypadá to někdy beznadějně. Hlavně vyskočit ze závislého vztahu a dobře komunikovat.
Kamarád v Německu žije také se ženou s HPO, zjistil, že se to tak jmenuje až po 8 letech komplikovaného soužití. Ale posunuli se díky tomu, že se snaží dobře komunikovat a nyní už se o tom dokáží pobavit.
Ja som zazivala prve priznaky uz v 16 tich, teraz mam cez 40 a vdaka povrchnym lekarom,som sa vacsinu zivota extremne dusevne natrapila,kde je vysledok uz dlhodiba depresia. Az teraz som konecne prisla na to, aku mam diagnozu :(
Žel mate o přístupu "specialistů" pravdu. HPO+smíšenou PO, disociace mela i zpěvačka IB a celá společnost ví co jí žel nakonec stalo.
Veřejně se uvádí, že jí lékaři stanovili nesprávnou, jinou Dg a tedy i léta chybnou "léčbu". Navíc podstatu - příčiny její Dg., problémů nikdo komplexne kvalifikovaně nejspíš ani nezkoumal.
Je to příšerné. A asi nejpříšernější je ta výroba poškozených dětí, ať už neustálým obviňováním rodičů a okolí, kdy je každý okamžik života ve světě příčinou rozpadající se psychiky, takže lidé se vyvíjí údajně jen do nemoci či poruchy. A pak tito dospějou a mají sami děti...a bezpochyby nejsou schopni se o něj starat tak, aby vychovali zdravé dítě se zdravou psychikou. Toto století je stoletím protekcionalimu poruch, což tedy nepokládám za nic dobrého.
Realita je opravdu jiná, než píšete. Žijeme naopak ve století, kdy se lidé postupně začínají zabývat péčí o své duševní zdraví.
Neuveritelne mudro vysvetlene. Asi prvy krat v zivote pocujem niekoho vysvetlovat veci presne tak ako ich vidim aj ja ohladom BPD. Do bodky. Ja nemam nijaky poruchu osobnosti, ale studujem si psychologiu uz aspon 12 rokov a fascinuje ma ludsky mozog.
Děkujeme!
dekuji moc za rozhovor, terapeutka me moc oslovila. Slo by prosim jeste natocit pokracovani kde by se vysvetlila prave ta krizova intervence o ktere se podrobne nemluvilo. dekuji.
Dobrý den, doporučujeme jeden z těchto našich streamů:
th-cam.com/video/Efw2li2L3YA/w-d-xo.html
th-cam.com/video/ldqIuNqva_k/w-d-xo.html
th-cam.com/video/NOxOmUVTYOM/w-d-xo.html
nebo díl Života za zdí o krizové intervenci: th-cam.com/video/8pc8Y6MY0L8/w-d-xo.html, případně podcast s MUDr. Martinem Hollým: th-cam.com/video/9Wese_Al5LY/w-d-xo.html.
@@ZIVOTZAZDI dekuji moc
Konečně jsem našla odpověď na chování mého syna.Ocenila bych nápovědu jak s lidmi s takovou bolestí zacházet.Pro okolí tohoto člověka je těžké s ním v klidu vycházet,nechceme mu ubližovat ale i naše reakce mu asi ubližuje.Jecto i vysílající pro partnera nebo kolegu v práci.Šulcová
Nechápu, že tak malý počet odběratelů sleduje život za zdí a podřadný you tuber má třeba 90 000. To něco vypovídá o zájmu naší společnosti k takovéto práci s.
Snažíme se být trpěliví a věříme, že s dalšími podcasty a novými díly Života za zdí budou další diváci přibývat.
@@ZIVOTZAZDI všichni pacienti z nudzu, kam patřím i já, byli obeznámeni s doporučením sledovat Váš pořad, včetně odběru. Děkuji, Vaše práce má skutečný smysl.
@@michaelakuprova4282 Děkujeme Vám za příznivou zprávu a slova podpory.
Může za HPO genetika nebo jen,,špatné dospívání.
Muj syn HPO měl,a i když jsem zřejmě udělala spostu chyb dělala jsem je v dobré víře a s láskou. V 17 ti začal ,,zlobit"a ja myslela že je to rebelstvi...Pak špatná parta.pak 1 pokus o sebevraždu a dozvěděli jsme se o HPO. Začali jsme pracovat na lepších dnech (Kaliedoskop)
Každemu rodiči bych chtěla říct at maji pevné nervy a pochopení. Muj syn boj s HPO prohrál
Teď nevím zda jste dočetli muj komentář dokonce.😔
Nic méně jsem připravena každému rodiči řici,že není sám, aby neudělal chybu jako já a o sve dítě nepřišel
@@zanetagosslova1407 Omlouváme se, poslední věta nebyla v rozhraní vidět. Původní reakci jsme proto vymazali. Je nám líto, že jste o syna přišli 😢.
❤ Děkuji za tento rozhovor. Nevíte kam se obrátit v případě těchto potíží u 15 ti leté dcery?
Dobrý den, napište nám, prosím, na info@arsanima.cz.
dekuju👍🙂
Mozno keby sa moja mama s HPO dostala k takejto pani doktorke a mala s nou dost sedeni ked bola mlada tak by sme ako deti tolko netrpeli, a ani ona by sa tolko netrapila. Podla mna dost velka a zasadna vec je dostupnost pomoci ludom s HPO. Nemala by to byt nejaka nadavka ci skatulka ale malo by sa takym ludom dostat pomoci.
Velmi pekny rozhovor. Je mi 31. Na kvalitniho psychologa nemuzu narazit. Financne si nemuzu dovolit soukromeho psychologa. Cekam na stacionar v kaleidoskopu. Cekaci doba pry asi bude jeste rok…
Děkujeme. Jinak doporučujeme zkusit stacionář na klinice ESET, na který snad není třeba čekat tak dlouho: www.klinikaeset.cz
Není mi jasné, jaký je rozdíl mezi pojmy mnohočetná porucha osobnosti a hraniční porucha osobnosti.
"Mnohočetná porucha osobnosti" není uvedena v Mezinárodní klasifikaci nemocí. Jde spíše o záměnu za některou z disociativních poruch (nikoliv osobnosti), která se určitými symptomy může podobat HPO: mkn10.uzis.cz/prohlizec/F44
To chápu, ale pro partnera je to těžký zabiják. Ještě dnes mám noční můry
Život s kýmkoliv z nás, kdo trpí nějakou nemocí či poruchou nebývá často vůbec jednoduchý. Ale ani soužití se zcela fyzicky i psychicky zdravým člověkem Vám nezaručí, že z něj nebudete někdy mít nakonec noční můry. Ne, nechceme zlehčovat toto téma, které je skutečně závažné a zasloužilo by si hlubší debatu, a ne jen neskutečně zbulvarizovaný a zjednodušený pohled na "strašný život s psychopatem".
Je mi pouhých 52 let a s popisovaným problémem jsem se setkal již v 11-tém roce svého života.
Bohužel víme, o čem píšete. Jen ne od tak raného věku.
@@ZIVOTZAZDI
Od sedmi let týrané dítě později i psychicky.
V 11 jsem měl i halucinace. Nakonec jsem volil útěk do bezpečí. Dnes se všechno vrátilo
@@pavelhakel2436 To nás moc mrzí a doufáme, že se Vám dostává adekvátní odborné péče.
@@ZIVOTZAZDI
Ne
Mám za ta léta vybudovaný strach z lidí,
@@pavelhakel2436 Pokud byste přeci jen potřeboval pomoc, pak doporučujeme kontaktovat např. Centrum krizové intervence při PNB: bohnice.cz/krizova-pomoc/.
👍
Rozhodujúci smer a charakter udáva životu udalosť narodenia rsp. spôsob akým prišiel človek na svet. Prax v pôrodniciach v tomto rozhodujúcom okamihu pôsobí presne opačne - nerešpektuje vrodené očakávania a základné potreby bábatka. Z toho vyplývajú všetky možné poruchy osobnosti a iné poruchy
Pisete nesmysly
Maminka se mi zabila a az po jeji smrti jsme zjistili, ze to, co jsme považovali za špatný charakter byla Hraniční porucha osobnosti. Nikdy nam o tom neřekla a asi to ani nikdy nevěděla. Az ke konci života hledala odpovědí a napsala si do deníku, ze nejspíš problém její matky byl HPO. Když jsem si přečetla symptomy, všechno to na ni sedlo. Ani do poslední chvíle neakceptovala, ze to je ona, kdo mel opravdový problem a tuhle stranou nemoc. Nikdy si neřekla o pomoc. Cely život zažívala jen negativní emoce, nikdy ne pozitivní, jen, když jsem s ni byla ja, byla spokojenější. Po vašem rozhovoru chápu, proc nemohla nikdy ty pozitivní emoce prožívat..ona se od nich (tech negativních) disocializovala. Mela hrozne traumatické dětství, její matka k ni byla jak psychicky, tak fyzicky násilná...kdybych vedela, ze byla nemocna, snažila bych se ji vic pomoct. Nikdo kolem ni to nepochopil. Bohužel se nedostala k tem stravným psychologům a psychiatrům
Mrzí nas to. Bohužel se v terapii začalo s HPO pracovat relativně nedávno. A stále jde o velmi stigmatizovanou poruchu.
Přesně to, o čem paní terapeutka mluví, se stalo mé dceři 😢 ... minimálně dva roky jsem jí hledala psychologa, ale nikdo ji nechtěl vzít (není místo, není jí osmnáct) .... tušila jsem, že pokud se nevyřeší její traumata včas, může se to rozvinout v něco horšího 😔. A teď? Dcera se sebepožkozuje, je extrémně uzavřená, veškeré své bolesti zasouvá hluboko, mluvit o nich nechce, je nevýkonná atd atd. Při každém dalším odmítnutí psychologa, kterého jsem kontaktovala, jsem byla čím dál víc naštvaná a zkleslá a říkala jsem si, že pokud mé dítě spáchá sebevraždu, bude to i jejich vina. 😢 (Na ty terapeuty "za peníze", bohužel nemám finance) Jen se dívat, jak se má dcera trápí, je fakt hrozné! I sehnat psychiatra byl problém; nakonec se smiloval ten, který mládež normálně neléčí. A Covid to všechno jen zkonplikoval...
Doporučujeme konzultovat pomoc dceři s odborníky z neziskových organizací, věnujících se duševnímu zdraví. Zkuste např. Terapeutické centrum Modré dveře (www.modredvere.cz) nebo Sociální kliniku (www.socialniklinika.cz). A psychoterapeuti ani psychiatři za současnou situaci opravdu nemohou. Jde o dlouhou neřešený systémový problém.
Veľká vďaka za tento príspevok, za p. Dr. Prosím vás je aj na Slovensku dostupná takáto liečba. Môžete mi dať kontakt, ak je niečo také na Slovensku?
Doporučujeme se zeptat přímo na bratislavské Klinice Calma: klinikacalma.sk/kontakt/
Sama trpím smíšenou poruchou osobnosti
Není to móda.
💓❤️💓💓❤️💓💓❤️💓
No já nevím, místy jsem se v tom povídání poznal, ale připadá mi, že v mnohem se hraniční porucha osobnosti dá přisoudit takřka ke každému. Každý prožíváme něco z toho, co bylo řečeno, tedy kromě stavů, kdy dochází k sebepoškozování, čímž jsem nikdy netrpěl a co je třeba urychleně řešit. Možná to je více či méně dnešní dobou, kdy je na nás vyvíjen enormní tlak a nároky na výkon, kdy máme potřebu vše rozpitvávat a řešit. Stačí se podívat na naše média, ty doslova vychovávají lidi k psychickým onemocněním, viz covid19. Přitom stačí vypnout, nebo omezit příjem negativních zpráv, kterými nás média krmí dennodenně a přestat si problémy vytvářet. Když srovnám starosti našich předků s dnešní dobou, jsem přesvědčený, že dříve byl život mnohem složitější a nejspíše k žádným psychickým poruchám v takové míře nedocházelo. Prostě někdy je den blbec a někdy je zase fajn. Mně stačí, najít si ventil, kde lze upustit páru. Třeba si zaběhat, projít, sednout večer na zahradu a pozorovat hvězdy, nebo vyjet do přírody. Prostě se jen zastavit, nic neřešit a radovat se z okamžiku přítomnosti.
To, co píšete, je bezpochyby myšleno dobře. Ale HPO je skutečná porucha, kterou je třeba odborně ošetřit. Procházky ani pozorování hvězd Vám v umenšení utrpení nepomohou, zvláště, když chcete opustit tento svět nebo máte obrovský vztek či výčitky, propady nálad, úzkosti, problémy ve vztazích atd.
znam 3 hranicare a ja jsem tak napůl. Dle me zakladem te poruchy, ze clovek nenahlizi ten proces ve vedomi, ktery reaguje na zatezove vztahove situace a soucasne ten proces, ktery se mu nebdele ( sam o sobe rozjede) je sebeposkozovaci. To probehne v takovem "chuchvalci" a v takovem "spečení" , ze do toho vůlí s nejakym zralym typem jednani a prijimaciho prozivani neni intervenovano.
HPO se fakt nedá přisoudit každýmum. Asi tomu vůbec nerozumíte.
Já ji mám taky
Tak ja to zazivam od 13 a budem mat 40.velakrat som odhodlana s tym nieco robit,ale vzdy zvitazi myslenie ,ze na to uz je prilis neskoro,lebo moj sebaobraz uz nikto a nic nezmeni.takze si len tak zijem den za dnom a cakam na koniec...
S HPO je možné terapeuticky pracovat nejen ve dvaceti letech, ale i daleko později. Zkuste najít terapeuta, který pracuje metodou DBT.
Tímto se také trápím, diagnostikovali mě správně až teď ve 34 letech po posledním pokusu o sebevraždu. Přestože je páchám už od 13 a roky se léčím na psychiatrii. Někdy bohužel narazíme na nesprávného lékaře. V podstatě mi tu diagnozu zatajil a velmi mi tím ublížil... nechal mě myslet si, že jsem prostě vadný kus a nyní mám pocit jako by snad čekal až se zabiju. Přitom se to dávno mohlo řešit. Na oddělení, kde jsem nyní hospitalizovaná mě ale všichni lékaři ubezpečují, že to jde i v pozdějším věku a že to rozhodně půjde. Jen to bude trochu na delší trať. Ale naděje tam je! Nevzdávejte to.
nápodobně a za měsíc hezkých 25 let :)
Jsem lékař a teď napíšu něco hodně šokujícího. Ano, lékaři, ne všichni, nemají zájem vždy precizovat diagnostiku. Pacient po pokusu o sebevraždu dostane nějakou rychlou nalepku, v akutní nebo hned postakutni fázi nechají vyplnit dotazník na poruchy osobnosti, když nic nevyjde, jde pacient domu s antidepresivy a tím to konci. Opakování diagnostiky poruch osobnosti se již pak nekoná. Nabídnou nějakou psychoterapii ovšem, kvalita není vždy k dispozici v tomto směru. A středoškolský personál, to je katastrofa. I na diagnostikovane pacienty se dívají jak když počítají slepice, s despektem, neúctou, psychicky jim ještě ubližují, pomlouvají je, vysmívají se jim do očí. Zvracela bych. Znám to z první linie. Taková je realita. Nejsou kvalitní lidí. Hpo jsou na to spíš sami.
Mňa zaujala šikana teraz moja dcéra nechce chodiť do skoly
Podcast pekny, jenom me stve ten termin mladi lide. Mne je 53 let, to uz nemam pravo na terapii?😢
Máme právo na terapii v jakémkoliv věku a smysl rozhodně má. Jen je práce s HPO s přibývajícím věkem většinou náročnější. Ale věřte, že v tom nejste sama!
@@ZIVOTZAZDI Dekuji.
Máte prosím někdo zkušenosti s historionickou poruchou?
Doporučujeme tento text, který je sice starší (terapie), ale poskytuje řadu relevantních informací: www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2001/01/07.pdf
To nejvýstižnejší od koho jsem kdy co četla Hans Peter Röhr
Ta úzkost a deprese.
43:15
Stale znova, aj s odstupom casu, skvela prezentacia problematiky. A profesionality s pokorou. Mate moj obdiv a uctu.
🤍🤍🤍
💚
A teď si představte, že jste dítě takové osoby, která má každý druhý den neuvěřitelné výbuchy vzteku a hysterické scény s pláčem často bez zjevné příčiny. A každý druhý den vás jako malé dítě surově mlátí a vyčítá vám, že je nešťastná a vy to malé dítě ji máte udělat štastnou. Otec samozdřejmě velice brzy bere do zaječích, tak jste na to sama. Ona sama neví, proč je neštastná, ale podle ní, kdyby jste ji milovali, tak víte, jak ji udělat štastnou. Ať se snažíte sebevíc, nic ji není dobré a jen vás kritizuje a ponižuje. Terapeuti velice brzy ukončují terapii, protože prý je to pro ně moc zátěžové a matka se prý už nezlepší, ale vám je 10 a jste v první linii psychického, fyzického násilí.
Je možné, že to psychologička u mňa nepoznala? Navštevovala som ju pred 20 rokmi.
Samozřejmě to možné je. Ale "samodiagnostika" je velmi zrádná a často i nebezpečná. Proto je dobré vyhledat odborníka. Psychologické vyšetření můžete ale absolvovat v jakémkoliv věku a může být i přesně cílené.
Mozne, ano. Hodne z HPO se prekryva s narcisistni poruchou osobnosti. Take deti techto rodicu mivaji casto "nabeh" na tyto poruchy. Psychoterapie je velmi dobra cesta. Vynikajici je yin yoga napriklad, kdy si jemne dovolujete byt sam se sebou v pritomnosti a v emoci/tele. Vrele doporucuji a preji hodne stesti.
HPO se někdy plete s CPTSD (komplexní posttraumatický syndrom). Můžou u vás přetrvávat následky traumat. Nemusí jít o žádnou poruchu osobnosti, ale "jen" o emoční nestabilitu.
@@h.a.s.42 HPO je pravděpodobně to, čemu se říká "skrytý" narcismus.
@@ZIVOTZAZDI samodiagnostika je často mnohem přesnější, než diagnostika od "odborníka".
Plp