Já bych třeba rád viděl stroje vyrábějící elektřinu ve fitcentrech :D. Já myslím, že například u rotopedů a podobných by se dal snadno přidělat generátor a připojení na klasické baterie :D
Jo, buď by sis tam mohl píchnout něco svýho na nabití nebo to dávat do oběhu, či přímo na svícení tam, pokud by bylo třeba. Jen by to nesmělo mít všude ledky jako drtivá většina dnešních PC. To by se pak nevytvořilo nic a ještě by to něco žralo :D BTW ve fitku jsem nikdy nebyl ani jsem neposiloval, takže jakýkoliv otázky týkající se toho nemaj smysl :) Jen mi připadá supr ten nápad. Spousta lidí posiluje, tak proč to nezužitkovat?
hele teoreticky by to šlo,, ale připojit tyhle fitka do sítě by byl možná trochu problém, Ale nic co by se s dostatkem trpělivosti nedalo.... Myslím že kdyby se ke každému rotopedu dal připojit kabel a rovnou k sítí, mohla by tato přebytečná energie jít do oběhu a nebo se ukládat a však to by chtělo nejdřív technologii která je schopná 100% uchovat energii.
Ahoj Farky perfektne video, mam tiez jeden napad ako vyuzit gravitaciu a precerpavacie nadrze, co tak v riekach s nejakym spadom namontovat vacsie mnozstvo trkacov ( zariadenie ktore bez elektriny dokaze vytlacit vodu asi aj stovku metrov dokopca) sice to ma malu ucinnost ale moze pracovat 24/7 a bez dalsej pridavnej energie, no a potom uz by sme mali plnu nadrz ktoru v pripade potreby vyuzijeme na vyrobu elektriny standardnym sposobom, dokonca aj jej vypustanie by sa dalo vyuzit pomocou dalsich trkacov na jej opatovne naplnenie, sice mozno asi len 5-10% ale aj to je usetrena energia. Samozrejme neviem kolko by bolo treba tych trkacov a akych velkych , no nejake mudre hlavy alebo chatGpt by to mohol zratat :)
Pre zníženie spotreby elektrickej energie je možné urobiť aj to, že obyvatelia poschodových domov s výťahom budú chodiť dolu po schodoch, nie s výťahom. Je to jednoduché, zdravé a účinné. Ja osobne tak robím. Volám to: ,,ekowalking". Myslím, že keby sa to masovo rozbehlo ako osobná iniciatíva pre každého, tak by to mohlo niečo pomôcť v šetrení elektriny pre chod výťahov. Tak čo Farky, spomenieš to vo videách a pomôžeš to rozbehnúť???...
To je hezký ale to bych nedělal výtah jezdí dolů na samo tíž motory rekuperuji na brzdění aby jelo stabilní rychlostí spíše po schodech nahoru a přivolat si ho díky druhé váze jede výtah nahoru skoro bez přidané energie pokud ne veze člověka
Ahoj, asi budu budu za debila teď ale ..., někde jsem slyšel, že přehrady v Číně tudíž i "přečerpávací baterie" mohou mít vliv na planetu. zpomalení rotace, náklon planety a další ještě víc scifi následků. dá se to vyvrátit nebo potvrdit? Existují na to nějaké pokdkady?
Myslím že takový vliv je asi menší než to jak rotaci ovlivňuje tání ledovců.Možná na tom něco je ale ten vliv bude strašně malý a celkově sotva rozumíme tomu jak komplexně funguje klima natož jak ho změní rychlost rotace Země.
@@dalibordvorak8129 nevím ale sám si něco myslím, změna náklonu země by mohla mít vliv na změnu proudů a tudíž i změnu počasí a teda i změnu klimatu na jistých částech země. nemám žádné podklady a je to z mojí hlavy jak já chápu tuto planetu. jinak řečeno si to představím jak sněžné koule. bublina bude vždy nahoře. ale vnitřřek když ji nakloním se pohne. teda když pohnu víc změním místo kde je bublina. teda když to aplikuji na planetu když změním náklon, dostanu ledovce do teplejších míst. a ledovce už mají vliv na planety golfský proud a dal už je to provázaný jedno z druhým.
Skvěle shrnuté. A parádně jsi vystihl, že některá naučná videa jen papouškují infografiky výrobce, bez sebemenšího zamyšlení. S titulkem tohle změní svět... je to na ranu!
Nevěřím, Farky je se svým zajímavým kontentem z5! :D Musím se přiznat- TIP mě nebaví, a proto jsem tě nějakou dobu, i přes odběr, nesledoval aktivně. Nicméně, pokud budeš dělat videa tohoto stylu, tak si myslím že u mě budeš opět top youtuberem :) . Super video Farky! :3
Já bych navrhoval video o nevýhodách rádoby "obnovitelných" zdrojů. Např. větrná elektrárna - má dost malou životnost oproti třeba uhelné, větrná elektrárna zabíjí stovky ptáků, esteticky przní krajinu, je z nich hluk, malá efektivita, nikdo to po uplynutí životnosti nechce moc likvidovat. atd. Prosím prostě o trochu kritického myšlení.
Tak sezóní akumulace do písku mi nepřijde rentabilní, ale uvažoval sem - na baráku větrník by hnal čerpadlo z autoklimatizace a písek jen vykrýval bezvětrné dny a na léto jen přepnout ventily a je i klima.
Ahoj, teď vyšly přednášky pro chemický průmysl na téma energie bez fosilních paliv a je t dost zajímavé, hlavní problém všch těch technologií je to nepředstavitelné množství energie, co je potřeba. th-cam.com/video/Spm4rWiXgAE/w-d-xo.html&ab_channel=SCHP%C4%8CR th-cam.com/video/bF1Mb-nE04E/w-d-xo.html&ab_channel=SCHP%C4%8CR
Jako fakt se musíš ptát "AI" na obyčejný výpočet potenciální energie a její přepočet na kWh?! 🤣 Jinak jednotlivé bloky jsou blbost, ale šlo by udělat gigantický prstenec o hmotnosti stovek tisíc až miliónů tun, který by byl posouván po centrální věži skrze ozubená kola o obrovských převodových poměrech. účinnost by sice byla relativně nízká (někde mezi 30-50 % ve třecích ztrátách), ale nemělo by to problémy s větrem, komplexitou a nutnou výškou (lineární charakter rovnice potenciální energie vyloženě vybízí zaměřit se na hmotnost a ne na výšku). Obecně nejsou vhodné systémy založené na lanech. Pokud jsou lana namotávána, tak je jejich životnost mizerná. Běžný životnost jeřábových lan je 2 roky, respektive kolem 3 tisíc motohodin. Ta skála na vodním lůžku padá na utěsnění válce a potřebného tlaku vody v potrubí. Jen pro příklad, 50 metrů vysoký a 100 metrů široký válec z čediče by vážil zhruba 1,2 miliónu tun a vytvářel by tlak vody 1,5MPa (ekvivalent tlaku v hloubce 150 metrů). Uskladnil by přitom jen 80-120 MWh elektřiny (reálná účinnost 50-75%). Tedy nic moc (ve srovnání s PVEDS) a přitom utěsnit tak masivní válec není vůbec lehké inženýrství. Jinak gravitační baterie mají smysl, proto se už dekády staví. Ale mají smysl pouze jako nutný doplněk klasické energetiky. Gravitační baterie není vhodná pro, na sílu tlačený, systém distribuované energetiky založený OZE. PS: Z dotazů na konci a v podstatě i z tvého videa vidím, jak mají obyčejní lidé hodně zkreslené představy o tom, kolik energie jsou schopné lidské svaly vyprodukovat. Přitom jen na uvaření hrnku kávy je potřeba 8 minut intenzivně šlapat na trenažéru s dynamem. Člověk je v podstatě dost efektivní stroj co se týče odvedené práce na spotřebu energie.
@@FarkyCZ zdravím, pridával som pod toto video komentár ohľadom tej časti s elektromobilom, chcel by som poprosiť, či by ste sa na to ak vám ostane čas mrkli, možno by to aj stálo za video, možno nie, ale je tam celkom zaujímavý výpočet ku, bolo by fajn to overiť aj niekým iným
Zdravím, zde můj energetický příspěvek : Rotoped - Elektrárna th-cam.com/video/QOToS__tWbU/w-d-xo.html Koho by to zajímalo, ať se ozve ;-) Zapojení jsem ještě zjednodušil ;-)
Dovolím si sem přidat svůj nazor jako vlastníka malé MVE. (Malé Vodní Elektrárny) Malé znamená že podle českého statistického úřadu podle PRŮMĚRU uživím 30 bytů a nebo 10 rodinných domů. (Netopících elektrikou.) Taky za mnou přišli známí s tím že měli v hlavě červy od ekoteroristů. (Nic proti eko to je podle mého laska k přírodě. Ale extrém vyvolává extrém a ti eko co za každou cenu vymýšlí hlouposti a podsouvají/nutí je lidem. Jsou dle mého soudu teroristé.) Zpět k gravitační baterii: Mám MVE o pudorysu 9m2. To je velikostně vlastně garáž. Vedle budovy starého mlýna který je podstatně větší. :-) Přišli myšlenky jak bětonové bloky vyset pod střechua vybourat stropy kvuli spouštění. Tak jsem si říkal jestli lidé vůbec přemýšlí. 1) Vybourání stropů tím bych dost ovlivnil statiku budovy. Střecha nebyla udělána na zavěšení tunových bloků. 2) Tedy i tak jsem si řekl pro zábavu, co třeba udělat přečerpávačku. Z posledního patra v výšce 12 m udělat bazén a vyrobit si malou bánkiho turbínu jako UPS a vyrovnávací článek. Maximální statické zatížení budovy by dovolovalo mít maximálně 0.75m vody na podlaze v celé ploše. No a to je zhruba tolik energie kolik vyrobí MVE za 2h. Tedy trochu nesmysl. (Tedy kolik by to vyrobilo když mi vykupují proud 3 kč za 1 kWh a v případě přepětí mi dají 0 kč. Od toho se odečte účinnost 80%. tedy mi to zachrání 2.4 z 3 korun. Tedy měsíční zisk by mohl být třeba až 500kč. :-D) A když budovu pronajímám na kanceláře tak kolik asi dostanu za to? :-D ) Kvůli zisku jako takovému jsem nad tím nepřemýšlel. Chtěl jsem to jako záložní zdroj pro udržení MVE v chodu v době výpadku sítě. 3) Že by MVE nebo jina elektrárna mohla fungovat dnes tak úplně sama už není úplně pravda. Záleží na typu generátoru. Synchronní či asynchronní. U jednoho potřebujete budící proud tedy sít a pokud ta vypadne tak nevyrobí nic. A technologie s frekvenčním měničem co by udělal toto budící proud místo sítě zatím nemá dost velkou životnost. No a rozhodně by na ni nestačila má gravitační baterie v třetím patře mlýna. Je tu varianta mít záložní asynchronní generátor nebo generátor který se dá takto zapojit. Bohužel výsledkem není stabilní napětí a frekvence proudu. Na to dnešní spotřebiče nejsou stavěné. Tedy toto řešení by v pří výpadku proudu asi mě ani me sousedy nepotěšilo. Když bych jim odpálil spotřebiče. Tímto zdlouhavým komentářem jsem chtěl říci že ono to není tak jednoduché. A proud či energie už v základu není EKO měníme tim svět a tím i pravidla hry. ;-)
Jakákoliv baterie zdražuje cenu elektřiny. Ani Dlouhé Stráně nejsou vyjimkou. Jsou nutné na stabilizaci rozvodné soustavy. Čím více fotovoltaických panelů a sekaček na ptáky tím dražší elektřina. Ke každému nestálému zdroji energie musí být v záloze stabilní zdroj energie jinak se dočkáme velkých výpadků. To vše stojí peníze, které zaplatí koncový uživatel. Gravitační baterie jsou tou největší pitomostí co jsem viděl. Zřejmě investiční podvod. Zvláštní co dostávají pozornosti a přitom v provozu existuje gravitační elektrárna, která muže být doslova u každého domu. Má certifikát firmy Dekra, využívá gravitační síly a vyrábí více energie než spotřebuje pro svůj provoz. To bude určitě podvod odporuje fyzikálním zákonům! To je reakce. Ve skutečnosti ničemu neodporuje. Plováky plníte stlačeným vzduchem a Archimedův zákon o vztlakové síle táhne plováky na hladinu. Jde jen o to kolik energie potřebujete na stlačení vzduchu a kolik energie vztlaková síla vyrobí. Vzhledem k tomu, že v reálném čase plníte jeden plovák a vztlak jich vytváří desítky zařízení nemůže nefungovat. Odporovalo by jiným fyzikálním zákonům. Že zákonům fyziky odporují známé paradoxy už řekne málo kdo. Existuje slušná řada experimentů Maxwell lodge effect, Marinov motor a další. Jsou ověřeny tisícovkami pokusů a jsou v rozporu se současným poznáním. Kde je rozpor je chyba.
Upřímně když jsem viděl použití starých dolů tak mě napadlo jak udělat celekm snadnou El. na moři. Samozřejmě nemám dost inteligence na spočítání efektivity ale co tenhle princip používat na moři. Najít nějakou pěknou hloubku a tak buď udělat fixní dráhu kupříkladu vodící lano. Zavěsit závaží na kterém by byl balón. Ten by se vypustil a závaží by šlo dolů generovalo by to energii a pak napumpovat vzduch do balónu a závaží by šlo nahoru. A pořád dokola. Když vezmu že v dolech je to na 500 metrů a v moři můžeme v některých místech brát v potaz kilometry.
Vůbec nemá smysl řešit. Když chci uložit solární energii na zimu tak se zasadí semínko.Nic lepšího nemáme.Solár dá 2,5 TW převážně v létě, biomasa 6 TW klidně v lednu , ale pokud se bavíme i o vytápění přírodní solární baterií ve formě dřeva dostaneme se klidně na 10x oproti křemíku.Jdeme na to blbě imho.
Zdravim Farky, super video. Jen mě tak napadá, že "gravitační baterie" jsou starší než první elektrárny. Jen ty první nevyráběly elektriku, ale poháněli hodinový stroje. Stačí se jen podívat na kyvadlové hodiny se závažím.
V tom vidím ekologickou budoucnost. Jen podotknu, že musí být vyrobeno minimálně stejné množství energie, jako to množství, které je potřeba pro její obnovení. Tedy jakoby baterie se stejnou neměnnou kapacitou. Využít šachet-ideální.Vodní zdroje jsou lepší.
Ta skála jé zajímavá ale jak to udělají s těsněním to bude muset mýt pístní kroužky jak u aut u motorových pístu bez toho to musí stříkat okolo stěn geziry vody myslím že to bude ztrátový než ji vyzvednou jako hydraulickou panenku tam to musí taký těsnit jinak nefunguje jako pumpička na vzduch na konec ale nedosáhne ke dnů tam jé matička která by byla pod těma tunami rozdrcená jako cin jak je měkká, nevím jeto ještě nedomyšlený
hmm. V tých gravitačných batériách chce každý použiť betón.. Pritom tu máme aj niečo co je podstatne ťažšie, je to odpad pri výrobe jadrového paliva, nikto nevie čo s tým, a jediné využitie sa našlo pre armádu. Urán 238. Na spúšťanie do banských šachiet ako stvorený..
Pridám ešte jeden. Čo sa tika toho mnoho tonoveho vyrezavaneho valca. Je tam značný technicky problém. Kvôli treniu a možnosti zpriecenia (zaseknutia) je to nereálne. Vyrezané skala by mala byt dokonala pez prasklín a pracovať presne ako piest n motore. A tu je druhý problém že dilatácia spraví svoje.
Při sledování tohoto videa mě napadlo, že bych si našel nějakej elektromotor, uděl u něho převod nějakej, zavěsil tam třeba flašku s pískem a kdybych si povečerech četl maturitní četbu, mohl bych si svítit prakticky zdarma. Super video každopádně, jako každé od tebe Farky.
Dlouhe strane sa financne vratili myslim* za 7 rokov. A to neboli v energetike take vykyvy ako teraz. Neni vočem. * Video o tom ma Adam Gebrian, stoji za to pozriet.
Ahoj farky :) nevis nahodou jaka je energická ztráta takových elektráren? kolik energie sežere přečerpat vodu nahoru a opačně o kolik méně nebo vice pak zvladne vyrobit? Nebo jestli je to výhodné jen co se týče uchování, případně pak jestli se jím to vyplatí kdyz za levno přečerpájí a pak bud prodávají nebo si takto dodávají enerii samy když je drahá.. ja vim, moc otázek ale koukám na každý tvůj díl právě proto že sem zvědavej tvor 😅
Francisovy turbíny na Dlouhých stráních mají cca 90% v režimu výroby a lehce přes 80% v režimu akumulace. Celková účinnost 75%. Jedná se o jednu z nejefektivnějších PVE na světě.
@@pavelzarybnicky9589 to mi pripomína to, ako všetci chvália elektromobily aké sú efektívne a pritom majú účinnosť necelých 20% ak rátame efektivitu komplet už od výroby tepla v elektrárňach, čo by sa malo tak aj počítať, lebo potom dôjdeme ku číslam , že ich prevádzka je 2x horšia ako spalovak (s rovnakými vypočítami aj preň )😂
Ona by ta posilovna mohla být "levnější" právě třeba o to, kolik si tam "odmakáme"... Respektive... pokud by to bylo dobře optimalizované a dokonce třeba i ziskové, tak by se tím dalo zlevňovat permanentku a v případě velkých dříčů třeba i pár korun vydělat. :D Motivace na zdraví a potenciálně i zisk = super výsledek.
Přijde mi, že si nikdo neuvědomuje, jak tyhle baterie fungují. Nejsem fyzik, ale zákon zachování energie je základ a to musíme aplikovat i zde. Takže ve zjednodušení hmotnost krát zrychlení gravitace je to co uchováme. Takže na Marsu bychom klidně mohli zvedat velké bloky, ale energie v nich bude menší, protože je tam menší gravitace, která by ten blok tahala zpět dolů a proto by teda nebyla tak efektivní. Navíc je potřeba uvažovat i tření, takže zvedat kus skály by bylo potřeba nějak lubrikovat :D nebo dát tam ložiska pro snížení tření, protože by část energie byla přeměněna na teplo, které bychom potom nevyužili.
Tak rozdíl asi bude v množství energie. Vědecká základna čítající desítky lidí asi bude potřebovat pole panelů případně jaderný zdroj. Tohle by tak bylo spíše sci-fi, jak jsem říkal. Opět asi moc práce za málo peněz (energie)
Poprosil bych autora, jestli je naděje na rozvoj geotermálních elektráren v ČR. Prunéřovské a jiné elektrárny chtějí přestavět na jaderné, ale není v našich podmínkách možnost i geotermální? Tedy kolik tepelné energie by bylo třeba získat ze země pro pokrytí spotřeby ČR? (jasně, teplota a vše je otázkou hloubky vrtu tedy technologická náročnosti vrtu).
HDR by mohlo jít, před 10-15 lety se na internetu objevila mapka kde by to šlo, existuje i další s izotermami a jejich hloubkou. Potřebné teploty jsou bohužel poměrně hluboko na většině území.
Zdravim Farky, super video. Jen mě tak napadá, že "gravitační baterie" jsou starší než první elektrárny. Jen ty první nevyráběly elektriku, ale poháněli hodinový stroje. Stačí se jen podívat na kyvadlové hodiny se závažím.
Dát gravitační baterie jinam než na zemi by bylo super, ale na měsíci je 6x menší gravitace něž na Zemi a na Marsu 3x menší, takže by tam gravitační baterie měly o dost menší kapacitu.
No ale určitě by nebyl problém s ochránci přírody. Na Marsu by tak museli být závaží 3x těžší. To ale není tak hrozné, jako na Zemi vyřídit všechna povolení. Samozřejmě tu jen spekulujeme v rámci scifi
Zajímavé video ,ale já si myslím že budoucnost bude asi v Tokamatu ( nevím jestli jsem to napsal správně). Jo a před časem byl použit nápad s dinamem v chodníku. Bylo to použito v jednom městě u nás kvůli úspoře. A fungovalo to. Jak lidi pře den chodili po chodníku tak nabili baterie a pak večer město na to část města osvítili.
Tie nápady sú už zrealizované, no v inej forme a to stojanové hodiny so závažím. A ten záber s gramofónom nemá nič spoločné s gravitáciou. Ten gramofón je poháňaný strojom a nie gravitáciou.
Prečo to trapne uvodne oslovenie ( panove a damove) 😮 ? Damy a páni tak treba oslovovať.👍😉 najviac energie vieme ušetrit ked nebudeme bezhlavo zbytočne plytvať energiou.
asi kvoli cene, vyliat rovnaky tvar z betonu do formy je rychlejsie a urcite lacnejsie ako vyrezavat presne tvary z kamena, a ked sa asi jedna o niekolko desiatok tonovy kus, pri rovnakych rozmeroch, tak beton si vies namiesat plus minus presne, kdezto kamen bude mat od prirody roznu hustotu materialu a teda aj hmotnost si myslim.
Naprosto se opomíjí uskladnění stlačeného vzduchu kde vedlejší produkt je topení objektu protože teplo vzniklé při natlakování nádoby lze následně použít k vytápění a chlad který vznikne při použití uskladněného vzduchu lze použít k chlazení a současně máte i uskladněnou energii .
Ten se docela řeší u mořských větrných elektráren. Na dně by byly jaké si pytle. Natlakováním by se uskladnila energie. Při vypouštění pak váha vody vzduch vytlačí ven.
@@FarkyCZ To je na pendrek protože to má malé tlaky a nízkou hustotu uskladnění energie na víc je sice fajn že ztráty z přenosu energie se omezí v místě uskladnění jen že vtip je v tom že uskladňovat JE POTŘEBA V MÍSTĚ SPOTŘEBY a ne v místě výroby a přenos je třeba řešit stejnosměrnou sítí místo střídavé vzhledem k ztrátám . Doporučuji místo koukání a hlouposti ve videích také studovat Fyziku jo tady na téhle platformě je 99% debilit a informace se zde získávají těžko co třeba ve škole při hodinách dávat pozor místo čumění do mobilu a pak to uplatnit při užívání vlastního mozku ?
Ahoj Farky moc zajímavé video me se nejvíce líbila ta kde testovali tu 15 metrovou věž se závažím to by se dalo udělat i v domácích podmínkách. A když jsem viděl ten kopec co jsi nám ukazoval tak bych řekl že, by tam šla udělat mala přečerpávající elektrárna na youtube jsem našel video na výrovou turbínu jinak řečeno turbulen hydro ta nepotřebuje ani tak velký spád , myslím ze by to bylo i k zamyšlení.
Ahoj Farky, napadlo mě jen tak k té skalní baterii že bude problém s unikem vody do podzemí. Navíc pro to aby někdo udělal ten prostor odolný proti průsakům vody musel by několik tisíc nebo milion tun skály nejdříve nadzdvihnout aby udělal daná opatření. A za druhé bude problém s drolením kamene při zdvihání a klesání tak velkého masivu. A abych k tomu ještě dodal moc rád bych to viděl na vlastní oči jak ten masiv jezdí nahoru a dolu.😂😂😂😂 Jinak velice poučné video a moc jsem si ho užil tak jako obvykle.
A ještě mě napadlo že by se ten systém dal vyrobit snadněji využitím nějakého již existujícího povrchového dolu, který je hluboký několik stovek metru. Jen to v něm postavit a přebytek zahrabat. Bylo by to pro začátek mnohem jednoduší než se snažit tento projekt vyrobit stejné jako bylo v té prezentaci i mnohem levnější.
Chápu, teoreticky si připravit infrastrukturu a pak vytvořit mega kontejner a pak tam vozit třeba odpad ze staveb. Likvidace odpadu a zároveň čím těžší, tím více energie.
@@FarkyCZ Bohužel tak jsem to nemyslel. Myslel jsem využít starý povrchový důl a v něm si připravit infrastrukturu a zbytek okolo zasypat odpadem ze staveb. Tak aby se prostor kolem zarovnal a zároveň sloužil jako opora.
@@FarkyCZ Ale tento nápad zní docela použitelně:) Sice nejsem technický nadaný a už vůbec žádný inženýr, ale dokažu si to představit. Ve starém dole dělníci vytvoří prohlubeň, něco jako malé údolí mezi dvěma kopci horniny. Do toho „údolí" zabudují obří váhy a přístroje, které přeměňují polohovou energii navozené suti na energii elektrickou. Všechno se to přikryje jakýmsi obrovským kontejnerem, jak píšeš, do kterého se bude suť vozit. A čím plnější kontejner bude, tím víc elektřiny tahle „skládková elektrárna" vyrobí;) Co říkáš? Podle mě je to dvě v jednom, aspoň se využije nadbytečná suť😉
@@ondrejvosteptichy Ale pořád pamatovat na zákon zachování... Tu suť bude nutné vozit na ten kopec či na okraj povrchového lomu, což je jeden energetický výdej. Někde dole se to musí vyprázdnit buldozery, tedy další energetický výdej a to nemluvě o energii nutnou k servisu, páč to bude velmi poruchové. Proto je lepší voda, která tak nějak jednoduše sama přiteče a odteče a provozní náklady jsou minimální. Kinetickou energii vody umíme lépe využít i při malých spádech, zatímco u pevné hmoty nikoliv včetně toho, že i z té nejhluší propsati je problém dodat tolik energie, aby se dostala do původní výšky. U vody to nevadí, protože ji čerpáme postupně a v libovolném objemu v případě přečerpávacích elektrárnách, které mohou mít i jiné přírodní přítoky. Tzv gravitační baterie jsou tunelem na granty či sponzorské peníze, tedy jednoduše elegantní podvod v rukavičkách.
Elektromobily sú horšie ako spalovak, nie som šialenec, kľudne si to môžete spočítať sami, tu je návod: najprv si treba uvedomiť , že elektromobily sa nabijaju vlastne z uholnych elektrární , ktoré mohli byť odstavené , ibaže zvyšujú spotrebu energie a to dokážeme vykryť iba uhlím Teraz začnú výpočty , beriem priemerné hodnoty 80% kotol 40% turbína 95% prenos energie 80% nabíjanie elektromobilu 90% získavanie z akumulatoru 90% elektromotor 19,7% Celková účinnosť To je už poriadna strata energie , ibaže tým to nekončí Následne stačí spočítať , že elektromobil so spotrebou cca 27,5KW /100km má 113,2 KW reálnu spotrebu (tu treba počítať efektivitu len po nabitie akumulátora) To je približne 15,7kg uhlia A to vypustí do ovzdušia cca 34kg CO² Spalovak, benzín (ten horší) s priemernou spotrebou 6,6l/100km (ja mám len 5,2 ale dobre) vyprodukuje cca 15,36kg CO² Tak potom aká ekológia ? A navyše tá výroba akumulátorav tom nie je započítana
Některá čísla jsou krapet mimo. Hpr starých uhelek je kolem 35%, takže kotel a turbína musí být výše, protože nemáš ztráty v parovodech, generátoru, transformátoru a vlastní spotřeby, přitom 80% kotel a 40% turbína je 32%, moderní uhelky s kogenerací a vícestupňovou turbínou jdou až k 50%. Dtto přenos energie, 95% by bylo úžasných, není to jen o ztrátách na vedení, ale i transformaci a stabilizaci sítě, takže reálná účinnost je výrazně nižší. Nabíjení elektromobilu je optimistické (ztráty jsou až 30%, pokud jde o rychlonabíječku a nabíjí se do plna). Ta spotřeba elektromobilu je přehnaná. 27kWh má elektromobil při ustálené dálniční rychlosti, jinak to je spíše 20 kWh/100 km. Ale pointa platí, pokud má Tesla pražského cajzla výfuk v podkrušnohoří, je ekologická zátěž až násobně horší, nežli u moderního benzínového motoru. Z politických důvodů se o tom buď mlčí a nebo se vypráví pohádka, jak elektromobil nabíjíš jen z OZE.
@@tomascernak6112 keď som to počítal , mal som čísla účinnosti niekde aj +- 20%, takže je dosť ťažké potom vybrať , vzal som to s priemerom , nemal som už toľko času robiť tabuľku pre každú kombináciu , popritom som sa snažil trochu im ,,prilepšiť" aby som kompenzoval svoju ,,zaujatosť" Tie elektrárne, určite sú aj lepšie účinnosti , ale pochybujem , že tie staré , ktoré odstavili a teraz spustili budú práve tie účinné , tam to rátam s tými staršími , no a čo sa vedenia týka , ke strašný rozptyl , v akej vzdialenosti sa bude nabíjať , na dedine je to oveľa horšie ako v meste hneď pri elektrárni, Čo sa týka tej spotreby elektromobilu , počítam už s tým , že budú povinné a ľudia s nimi pôjdu na diaľnice, takže 50/50, zatiaľ sa ešte motaju kolo komína , ale čím rýchlejšie pôjdu , tým účinnosť klesá a spotreba rastie , čo pri spalovakoch je presný opak (na diaľnici mám 4,2l na 100km a to mám benzín) Ale tak zhruba aj keď to nejaké percento hore dole , nikdy nebude ten elektromobil ekologickejší, hlavne ak rátame akumular, len stále nechápem , prečo to politikom nikto nevysvetlí, že ľudia hlúpostiam veria som si už zvykol
@@moze-theonlyone Zajímal by mně ten automobil na benzín, který si vystačí s 4,2l/100km při ustálených 130km/h. Už při 90km/h by to bylo na benzín zázrak. A že to politikům nikdo nevysvětlí? Politika nikdy nebyla o logice, fyzice a spravedlnosti.
@@tomascernak6112 škoda rapid 81Kwh, ono, trochu to robí aj štýl jazdy , brzdím motorom a keď sa dá , ,,zavesím" sa za dodávku alebo kamión, ak ide rozumnou rýchlosťou, to tiež pomáha, ale tak medzi mesto som mal raz aj 3,4 ale tak je to trochu dolu kopcom, cestou späť to bolo 5,4 tak priemer bude 4,4 , stačí jazdiť s rozumom :D a ide to 50 aj na piatom rýchlostnom stupni Mám aj fotku, že tak ukazovalo, len neviem ako by som ju poslal :D
@@moze-theonlyone Děkuji za informaci. Fotku posílat netřeba. Věřím ti. Beru to samozřejmě s tou špetkou soli, jako všechny chlapské řeči o spotřebě a velikosti ryb, co ulovili, ale Rapid je aerodynamický, neboť to není SUV a v té základní motorizaci bez puštěné klimošky je zřejmě možné se pod těch 5 litrů i na dálnici dostat. Ostatně, mám zkušenost, že naftová vochcávka to na dálnici při těch ustálených tachometrových 130 km/h pod 5 litrů dá docela běžně.
Asi myslíš jen magnety a žádný jiný zdroj se nepřidá. Je to možné, pokud mechanika se vyladí tak, aby kinetická energie rotoru dokázala překonat magneticky hluché nebo negativní body na statoru.
@@lukas84cz - Volná energie neexistuje, protože za účty na elektřinu musíme stále platit a přitom vnitřní energie přítomná ve hmotě je v přírodě volně dostupná.
@@FarkyCZ Jenže musí kvůli tomu nabíjení pořád jezdit do práce, nabíjení trvá dlouho, ... to má pak zaměstnavatel radost, když do nabíječky nastaví velmi malý nabíjecí proud.
Má to jediný háček, že do té jámy uskladníte vcelku prd. Štěchovice mají kapacitu 500000 kubíků (500 tisíc tun vody) na převýšení 200 metrů a celkově to dá maximálně asi 250 MWh. Závaží pouštěná byť do kilometrové hloubky ukladní v ideálním případě jednotky MWh. A opuštěných kilometrových šachet ve stavu, že jdou použít zase tak moc není. Dlouhé stráně jsou unikát v podobě převýšení a kapacity, ale víc podobných v ČR nepostavíme. A i kdyby, jsou fajn na vyrovnání denní spotřeby, ne měsíční či delší. (A on je tam ještě jeden DOST podstatný aspekt. Vemte si, že se vám povede za xy miliard postavit úložiště, co se přes léto nabije a v zimě vybije. Takže za celou životnost udělá třeba 40 cyklů. Taková elektřina by byla nepředstavitelně drahá. Levněji by vyšlo i kupovat seno pro křečky a nechat je běhat v kole.)
@@frantiseknovak4484 +1 Samozřejmě. Je to slepá cesta, která se jen musí prošlapat, aby jiní neudělali tutéž chybu. Tzv gravitační baterie má smysl v malých aplikacích, jako třeba dávno objevený pohon pendlovek, nebo světélek do srubu apod. Totiž v těch větších měřítcích se ukazuje, že zdroj, který vytahuje panely či bloky do výšky je v rámci dobrých podmínek vydatnější než ten, který následně vrací uloženou práci (energii) byť s výhodou zvolení doby "splátky". Problém není ani tak v myšlence, jako ve výkonu, který je vázán na pevný objem bloku a výšku, čímž je limitován. Proto jsou přečerpávací elektrárny výhodné, jelikož lze trubkami čerpat jakýkoliv malý objem, který nutně nemusí zaplnit horní nádrž celou nebo ihned, notabene do které může pršet či být dodatečně napájena přírodně (jako v Rakousku) a proto se to poměrně dobře rentuje. Pevné bloky tuto výhodu nemají a pokud například nefouka či nesvítí, není ani co ukládat (pokud se nepočítá s "nočním" proudem a jak správně uvádíte, návratnost investice se musí promítnout do ceny výstupní energie.
Proboha, dělejte něco s Vaší dikcí. To je příšerné, když celkem zajímavé témata komentujete tak strašně plochým až bezpohlavnim hlasem. Moc si tím škodíte.
Tady Jan Engel. Proč pořád chcete věřit tomu, že perpetuum mobile nejde sestrojit? Já žádné podvodné video na Youtubu nemám a pokud nějaké zveřejním, tak nebude podvodné.
@@filipsamohyl9371 Neměla. Je to podobné jako s vodou. Tu také nemá každý na světě doma. Tady je ale jiný problém. Dejme tomu, že perpetuum mobile někdo už má. Jeho sestrojení dalo práci a velké poznání různých zákonitostí. Díky tomu nabyl tvůrce nových obav z možného zneužití jeho vynálezu, které ho neženou k tomu, aby svůj vynález zveřejnil.
ak by to bolo najjednoduchsie tak urcite by to tu uz bolo (v skolkach sa uz vyrabaju celkom zlozite veci ako hrady z piesku a podobne, preco by take perpetuum mobile - najjednoduchsiu vec nevyrabali uz v materskych skolkach :) ), problem je ze je to nemozne :)
@@MegaSerif V mateřské škole to je nemožné, ovšem v základní škole už to možné je, stačí něco málo vědět o páce a perpetuum mobile se může v dílnách klidně stavět.
kdyz sem videl tu gravitačni baterii jako mrakodrap hned mě napadlo proč ješte nikoho nenapadlo postavit nebo navrhnout obří rovnoramenou váhu která by měla na kazde straně obři stejne velké závaží ,, na jednu stranu se přídá závaží když klesne dolu zavaží se odstraní a přídá se k ramenu ktéré bude nahoře a jen to opakovat jako kyvadlo. easy jedneduche levne a kdyz to bude o velikosti toho mrakodrapu tak by to teoreticky se stejnym zavažim vyrabet stejnou energii jenom nebude 6 jeřabu ale 2 ramena vítr tomu nevadí nikam se nic na centymetry pokladat nemusí tak že rychlost klidne muže byt obrovská. jednoduche i praktické. To s tou dírou v zemi a vodou jasne teoreticky vyhodné ale obrovsky dopad na životní prostředí takovou obrovskou vahu muzeme znovu rozebrat a postavit jinde takovy velky projekt už jen tak z mista na misto neposuneme :D
U těch jeřábů na první pohled co ihned praští do očí je množství součástek. Čím víc dílů tím víc věcí se může pokazit, takže údržba by byla velký problém. Jednoduší a asi i efektivnější řešení by bylo to udělat závaží z jednoho masivního bloku, rozložit to třeba do šířky nebo výšky dle potřeby a vytvořit sadu vodicích/nosných pilířů (v počtu podle potřeby) Kde by v každém pilíři byly umístěné posuvné traverzy přidělané na závaží které by sloužili k přenosu energie přes převody na motor/motory a následnému zdvihu. Takhle by hlavní část byla konstruovaná pouze ze dvou velkých pohyblivých součástek + převody a motory které by se daly relativně lehce a levně nahrazovat za nové při opotřebení, následně by se občas musely vyměnit ještě traverzy. Takovýhle koncept se mi zdá logičtější než jeřáby. (I to co tu píšu je šílenost, jen se mi zdá rozumnější než původní návrh)
@@FarkyCZ Jo ten druhý návrh je hodně podobný ale jedná se tam o víc malých segmentů, to co jsem měl na mysli by byl spíš jeden velký segment. Kvůli jednoduchosti, čím je takový projekt složitější a čím má víc pohyblivých částí tím časem vzniká víc problémů a je to dražší na výstavbu.
![เปิดบ้าน พี่ตูน Bodyslam หลังใหม่คนแรก ที่ภูเก็ต l [Nickynachat]](http://i.ytimg.com/vi/flFwcmyDQSk/mqdefault.jpg)
![Písková Baterie - Jak funguje? A Proč Nezmění Ekologické Skladování Elektřiny? [Energetika s Farkym]](/img/n.gif)
Škoda že u žádných ekologů a jiných by neprošla baterie na bázi přečerpávaní rtuti. To by mohlo být docela zajímavé, ale pozor na hliník.
Díky za tvůj kontent, užasné video jako vždy, jen tak dál :D
Já bych třeba rád viděl stroje vyrábějící elektřinu ve fitcentrech :D. Já myslím, že například u rotopedů a podobných by se dal snadno přidělat generátor a připojení na klasické baterie :D
aj doma ak máš rotoped 😁
Jo, buď by sis tam mohl píchnout něco svýho na nabití nebo to dávat do oběhu, či přímo na svícení tam, pokud by bylo třeba. Jen by to nesmělo mít všude ledky jako drtivá většina dnešních PC. To by se pak nevytvořilo nic a ještě by to něco žralo :D
BTW ve fitku jsem nikdy nebyl ani jsem neposiloval, takže jakýkoliv otázky týkající se toho nemaj smysl :) Jen mi připadá supr ten nápad. Spousta lidí posiluje, tak proč to nezužitkovat?
hele teoreticky by to šlo,, ale připojit tyhle fitka do sítě by byl možná trochu problém, Ale nic co by se s dostatkem trpělivosti nedalo.... Myslím že kdyby se ke každému rotopedu dal připojit kabel a rovnou k sítí, mohla by tato přebytečná energie jít do oběhu a nebo se ukládat a však to by chtělo nejdřív technologii která je schopná 100% uchovat energii.
Ahoj Farky perfektne video, mam tiez jeden napad ako vyuzit gravitaciu a precerpavacie nadrze, co tak v riekach s nejakym spadom namontovat vacsie mnozstvo trkacov ( zariadenie ktore bez elektriny dokaze vytlacit vodu asi aj stovku metrov dokopca) sice to ma malu ucinnost ale moze pracovat 24/7 a bez dalsej pridavnej energie, no a potom uz by sme mali plnu nadrz ktoru v pripade potreby vyuzijeme na vyrobu elektriny standardnym sposobom, dokonca aj jej vypustanie by sa dalo vyuzit pomocou dalsich trkacov na jej opatovne naplnenie, sice mozno asi len 5-10% ale aj to je usetrena energia. Samozrejme neviem kolko by bolo treba tych trkacov a akych velkych , no nejake mudre hlavy alebo chatGpt by to mohol zratat :)
Co si myslíš o získávání energie z vln v oceánu? za mě je to dost dobrý nápad.
Hlavně že naší ODBORNÍCÍ ZASYPALI TĚŽNÍ JÁMY!!??
Vyuzit srazy v pohorich.
Tam by kostky mnely vetsi ucinnost
Skvělé video, Farky! Tak uvidíme, jestli tu „skálovou" baterii nechá Elon Musk nebo NASAvyrobit na Měsíci nebo na Marsu 😂
Při neúspěšném přistání starship když tak již vykope díru
@@FarkyCZ 😂😂😂😂 Tak aspoň základy😁
1:01
Pre zníženie spotreby elektrickej energie je možné urobiť aj to, že obyvatelia poschodových domov s výťahom budú chodiť dolu po schodoch, nie s výťahom. Je to jednoduché, zdravé a účinné. Ja osobne tak robím. Volám to: ,,ekowalking". Myslím, že keby sa to masovo rozbehlo ako osobná iniciatíva pre každého, tak by to mohlo niečo pomôcť v šetrení elektriny pre chod výťahov.
Tak čo Farky, spomenieš to vo videách a pomôžeš to rozbehnúť???...
To je hezký ale to bych nedělal výtah jezdí dolů na samo tíž motory rekuperuji na brzdění aby jelo stabilní rychlostí spíše po schodech nahoru a přivolat si ho díky druhé váze jede výtah nahoru skoro bez přidané energie pokud ne veze člověka
Myslím, že kvůli tomu "rozběhnutí", by se musel přestěhovat. Podle jeho výhledu z okna bydlí v rodinném domě. Tam toho výtahu moc neužije.
Víc takových videí👍
Ahoj, asi budu budu za debila teď ale ..., někde jsem slyšel, že přehrady v Číně tudíž i "přečerpávací baterie" mohou mít vliv na planetu. zpomalení rotace, náklon planety a další ještě víc scifi následků. dá se to vyvrátit nebo potvrdit? Existují na to nějaké pokdkady?
Myslím že takový vliv je asi menší než to jak rotaci ovlivňuje tání ledovců.Možná na tom něco je ale ten vliv bude strašně malý a celkově sotva rozumíme tomu jak komplexně funguje klima natož jak ho změní rychlost rotace Země.
@@dalibordvorak8129 nevím ale sám si něco myslím, změna náklonu země by mohla mít vliv na změnu proudů a tudíž i změnu počasí a teda i změnu klimatu na jistých částech země. nemám žádné podklady a je to z mojí hlavy jak já chápu tuto planetu. jinak řečeno si to představím jak sněžné koule. bublina bude vždy nahoře. ale vnitřřek když ji nakloním se pohne. teda když pohnu víc změním místo kde je bublina. teda když to aplikuji na planetu když změním náklon, dostanu ledovce do teplejších míst. a ledovce už mají vliv na planety golfský proud a dal už je to provázaný jedno z druhým.
Niekto to prepočítal aj o koľko sa zmení rýchlosť otáčania , keď na jeseň opadajú listy na stromoch , ale sú to čísla nula nula nič 😉
Rýchlosť rotácie je závislá na polomere, preto nejaké preskupenie hmoty, ktoré zmení polomer Zeme trebárs len na určitom mieste, by to mohlo zmeniť.
Ahoj bydlím 3km od obce Jablunka, je tu nejhlubší vrt v čssr- 6506m ! to je gravitační rumpál jako prase
DÁ SE TEN VRT ZÍSKAT? :)
páni a dámové je kyda😂
Skvěle shrnuté. A parádně jsi vystihl, že některá naučná videa jen papouškují infografiky výrobce, bez sebemenšího zamyšlení. S titulkem tohle změní svět... je to na ranu!
Ahoj Farky nechtěl bys natočit něco ohledně vyrábění energie z magnetů ? Popřípadě to vyvrátit ? :)
Toto by velice zajímalo aj mňa.
Na Stranich jsem se pri vystavbe v zime opaloval s dedou... bylo mi asi 5let, nikdy na to nezapomenu...
My tam byly když jsme jeli okolo. Bohužel měli zrovna zavřeno 😆
@@FarkyCZ jestli někdy pojedete do MS kraje a budete mít trošku času, rád vás provedu naším v celku klidným ale schopným krajem
Nevěřím, Farky je se svým zajímavým kontentem z5! :D Musím se přiznat- TIP mě nebaví, a proto jsem tě nějakou dobu, i přes odběr, nesledoval aktivně. Nicméně, pokud budeš dělat videa tohoto stylu, tak si myslím že u mě budeš opět top youtuberem :) . Super video Farky! :3
Děkuji
Já bych navrhoval video o nevýhodách rádoby "obnovitelných" zdrojů. Např. větrná elektrárna - má dost malou životnost oproti třeba uhelné, větrná elektrárna zabíjí stovky ptáků, esteticky przní krajinu, je z nich hluk, malá efektivita, nikdo to po uplynutí životnosti nechce moc likvidovat. atd. Prosím prostě o trochu kritického myšlení.
Tak sezóní akumulace do písku mi nepřijde rentabilní, ale uvažoval sem - na baráku větrník by hnal čerpadlo z autoklimatizace a písek jen vykrýval bezvětrné dny a na léto jen přepnout ventily a je i klima.
Ahoj, teď vyšly přednášky pro chemický průmysl na téma energie bez fosilních paliv a je t dost zajímavé, hlavní problém všch těch technologií je to nepředstavitelné množství energie, co je potřeba.
th-cam.com/video/Spm4rWiXgAE/w-d-xo.html&ab_channel=SCHP%C4%8CR
th-cam.com/video/bF1Mb-nE04E/w-d-xo.html&ab_channel=SCHP%C4%8CR
Jako fakt se musíš ptát "AI" na obyčejný výpočet potenciální energie a její přepočet na kWh?! 🤣
Jinak jednotlivé bloky jsou blbost, ale šlo by udělat gigantický prstenec o hmotnosti stovek tisíc až miliónů tun, který by byl posouván po centrální věži skrze ozubená kola o obrovských převodových poměrech. účinnost by sice byla relativně nízká (někde mezi 30-50 % ve třecích ztrátách), ale nemělo by to problémy s větrem, komplexitou a nutnou výškou (lineární charakter rovnice potenciální energie vyloženě vybízí zaměřit se na hmotnost a ne na výšku).
Obecně nejsou vhodné systémy založené na lanech. Pokud jsou lana namotávána, tak je jejich životnost mizerná. Běžný životnost jeřábových lan je 2 roky, respektive kolem 3 tisíc motohodin.
Ta skála na vodním lůžku padá na utěsnění válce a potřebného tlaku vody v potrubí. Jen pro příklad, 50 metrů vysoký a 100 metrů široký válec z čediče by vážil zhruba 1,2 miliónu tun a vytvářel by tlak vody 1,5MPa (ekvivalent tlaku v hloubce 150 metrů). Uskladnil by přitom jen 80-120 MWh elektřiny (reálná účinnost 50-75%). Tedy nic moc (ve srovnání s PVEDS) a přitom utěsnit tak masivní válec není vůbec lehké inženýrství.
Jinak gravitační baterie mají smysl, proto se už dekády staví. Ale mají smysl pouze jako nutný doplněk klasické energetiky. Gravitační baterie není vhodná pro, na sílu tlačený, systém distribuované energetiky založený OZE.
PS: Z dotazů na konci a v podstatě i z tvého videa vidím, jak mají obyčejní lidé hodně zkreslené představy o tom, kolik energie jsou schopné lidské svaly vyprodukovat. Přitom jen na uvaření hrnku kávy je potřeba 8 minut intenzivně šlapat na trenažéru s dynamem. Člověk je v podstatě dost efektivní stroj co se týče odvedené práce na spotřebu energie.
PS: Však taky na tom příroda makala miliardy let.
Koukal jsem někde jak se pokoušel cyklista na rotopedu opéct toast. Bohužel neopekl nic, takže souhlasím.
@@FarkyCZ Získaná eko-free-energie se musí nejdříve akumulovat a až pak ji lze využívat.
🤔Tak pri tej poslednej časti ma len napadá , že otroctvo bolo vlastne ekologické riešenie 😂
@@FarkyCZ zdravím, pridával som pod toto video komentár ohľadom tej časti s elektromobilom, chcel by som poprosiť, či by ste sa na to ak vám ostane čas mrkli, možno by to aj stálo za video, možno nie, ale je tam celkom zaujímavý výpočet ku, bolo by fajn to overiť aj niekým iným
Zdravím, zde můj energetický příspěvek : Rotoped - Elektrárna th-cam.com/video/QOToS__tWbU/w-d-xo.html Koho by to zajímalo, ať se ozve ;-) Zapojení jsem ještě zjednodušil ;-)
U nás na Liptove je tak volá sa pve čierny váh. A. " naši" ju predali jednu rúru zabetonovali a jedna ešte funguje
Stejne vlastně dojdeme k názoru, že jáderné elektrárny jsou zatím nejlepší řešení
16:34 ani nevieš aké je to ľahké realizovať ten kamenný valec
To vůbec netuším
Dovolím si sem přidat svůj nazor jako vlastníka malé MVE. (Malé Vodní Elektrárny) Malé znamená že podle českého statistického úřadu podle PRŮMĚRU uživím 30 bytů a nebo 10 rodinných domů. (Netopících elektrikou.)
Taky za mnou přišli známí s tím že měli v hlavě červy od ekoteroristů. (Nic proti eko to je podle mého laska k přírodě. Ale extrém vyvolává extrém a ti eko co za každou cenu vymýšlí hlouposti a podsouvají/nutí je lidem. Jsou dle mého soudu teroristé.)
Zpět k gravitační baterii: Mám MVE o pudorysu 9m2. To je velikostně vlastně garáž. Vedle budovy starého mlýna který je podstatně větší. :-) Přišli myšlenky jak bětonové bloky vyset pod střechua vybourat stropy kvuli spouštění. Tak jsem si říkal jestli lidé vůbec přemýšlí.
1) Vybourání stropů tím bych dost ovlivnil statiku budovy. Střecha nebyla udělána na zavěšení tunových bloků.
2) Tedy i tak jsem si řekl pro zábavu, co třeba udělat přečerpávačku. Z posledního patra v výšce 12 m udělat bazén a vyrobit si malou bánkiho turbínu jako UPS a vyrovnávací článek.
Maximální statické zatížení budovy by dovolovalo mít maximálně 0.75m vody na podlaze v celé ploše. No a to je zhruba tolik energie kolik vyrobí MVE za 2h. Tedy trochu nesmysl. (Tedy kolik by to vyrobilo když mi vykupují proud 3 kč za 1 kWh a v případě přepětí mi dají 0 kč. Od toho se odečte účinnost 80%. tedy mi to zachrání 2.4 z 3 korun. Tedy měsíční zisk by mohl být třeba až 500kč. :-D) A když budovu pronajímám na kanceláře tak kolik asi dostanu za to? :-D ) Kvůli zisku jako takovému jsem nad tím nepřemýšlel. Chtěl jsem to jako záložní zdroj pro udržení MVE v chodu v době výpadku sítě.
3) Že by MVE nebo jina elektrárna mohla fungovat dnes tak úplně sama už není úplně pravda. Záleží na typu generátoru. Synchronní či asynchronní. U jednoho potřebujete budící proud tedy sít a pokud ta vypadne tak nevyrobí nic. A technologie s frekvenčním měničem co by udělal toto budící proud místo sítě zatím nemá dost velkou životnost. No a rozhodně by na ni nestačila má gravitační baterie v třetím patře mlýna.
Je tu varianta mít záložní asynchronní generátor nebo generátor který se dá takto zapojit. Bohužel výsledkem není stabilní napětí a frekvence proudu. Na to dnešní spotřebiče nejsou stavěné. Tedy toto řešení by v pří výpadku proudu asi mě ani me sousedy nepotěšilo. Když bych jim odpálil spotřebiče.
Tímto zdlouhavým komentářem jsem chtěl říci že ono to není tak jednoduché. A proud či energie už v základu není EKO měníme tim svět a tím i pravidla hry. ;-)
Jakákoliv baterie zdražuje cenu elektřiny. Ani Dlouhé Stráně nejsou vyjimkou. Jsou nutné na stabilizaci rozvodné soustavy. Čím více fotovoltaických panelů a sekaček na ptáky tím dražší elektřina. Ke každému nestálému zdroji energie musí být v záloze stabilní zdroj energie jinak se dočkáme velkých výpadků. To vše stojí peníze, které zaplatí koncový uživatel. Gravitační baterie jsou tou největší pitomostí co jsem viděl. Zřejmě investiční podvod. Zvláštní co dostávají pozornosti a přitom v provozu existuje gravitační elektrárna, která muže být doslova u každého domu. Má certifikát firmy Dekra, využívá gravitační síly a vyrábí více energie než spotřebuje pro svůj provoz. To bude určitě podvod odporuje fyzikálním zákonům! To je reakce. Ve skutečnosti ničemu neodporuje. Plováky plníte stlačeným vzduchem a Archimedův zákon o vztlakové síle táhne plováky na hladinu. Jde jen o to kolik energie potřebujete na stlačení vzduchu a kolik energie vztlaková síla vyrobí. Vzhledem k tomu, že v reálném čase plníte jeden plovák a vztlak jich vytváří desítky zařízení nemůže nefungovat. Odporovalo by jiným fyzikálním zákonům. Že zákonům fyziky odporují známé paradoxy už řekne málo kdo. Existuje slušná řada experimentů Maxwell lodge effect, Marinov motor a další. Jsou ověřeny tisícovkami pokusů a jsou v rozporu se současným poznáním. Kde je rozpor je chyba.
Upřímně když jsem viděl použití starých dolů tak mě napadlo jak udělat celekm snadnou El. na moři.
Samozřejmě nemám dost inteligence na spočítání efektivity ale co tenhle princip používat na moři. Najít nějakou pěknou hloubku a tak buď udělat fixní dráhu kupříkladu vodící lano. Zavěsit závaží na kterém by byl balón. Ten by se vypustil a závaží by šlo dolů generovalo by to energii a pak napumpovat vzduch do balónu a závaží by šlo nahoru. A pořád dokola.
Když vezmu že v dolech je to na 500 metrů a v moři můžeme v některých místech brát v potaz kilometry.
Vůbec nemá smysl řešit. Když chci uložit solární energii na zimu tak se zasadí semínko.Nic lepšího nemáme.Solár dá 2,5 TW převážně v létě, biomasa 6 TW klidně v lednu , ale pokud se bavíme i o vytápění přírodní solární baterií ve formě dřeva dostaneme se klidně na 10x oproti křemíku.Jdeme na to blbě imho.
Zdravim Farky, super video. Jen mě tak napadá, že "gravitační baterie" jsou starší než první elektrárny. Jen ty první nevyráběly elektriku, ale poháněli hodinový stroje. Stačí se jen podívat na kyvadlové hodiny se závažím.
co vztlakovy generator ? par videi je na youtube.. th-cam.com/video/ftp49tEQ0-o/w-d-xo.html th-cam.com/video/4UoaFXyKN54/w-d-xo.html
V tom vidím ekologickou budoucnost. Jen podotknu, že musí být vyrobeno minimálně stejné množství energie, jako to množství, které je potřeba pro její obnovení. Tedy jakoby baterie se stejnou neměnnou kapacitou. Využít šachet-ideální.Vodní zdroje jsou lepší.
Ta skála jé zajímavá ale jak to udělají s těsněním to bude muset mýt pístní kroužky jak u aut u motorových pístu bez toho to musí stříkat okolo stěn geziry vody myslím že to bude ztrátový než ji vyzvednou jako hydraulickou panenku tam to musí taký těsnit jinak nefunguje jako pumpička na vzduch na konec ale nedosáhne ke dnů tam jé matička která by byla pod těma tunami rozdrcená jako cin jak je měkká, nevím jeto ještě nedomyšlený
Určite to ma zmysel, skvele video
hmm. V tých gravitačných batériách chce každý použiť betón.. Pritom tu máme aj niečo co je podstatne ťažšie, je to odpad pri výrobe jadrového paliva, nikto nevie čo s tým, a jediné využitie sa našlo pre armádu. Urán 238. Na spúšťanie do banských šachiet ako stvorený..
Nevím, jak by se na to koukali bezpečáci.
To posledné by šlo ale tak nemuselo by to byt pod zemou
Prečo nik nepoužíva toto. th-cam.com/video/T9xMjyHsgzQ/w-d-xo.html
Čau keby sa využil tubus vo veternej turbíne bolo by to relatívne efektívne.
Pridám ešte jeden. Čo sa tika toho mnoho tonoveho vyrezavaneho valca. Je tam značný technicky problém. Kvôli treniu a možnosti zpriecenia (zaseknutia) je to nereálne. Vyrezané skala by mala byt dokonala pez prasklín a pracovať presne ako piest n motore. A tu je druhý problém že dilatácia spraví svoje.
No, problémů bude více. To by ale mohl komentovat někdo s technickým zaměřením. Ale jako zajímavost dobré.
Při sledování tohoto videa mě napadlo, že bych si našel nějakej elektromotor, uděl u něho převod nějakej, zavěsil tam třeba flašku s pískem a kdybych si povečerech četl maturitní četbu, mohl bych si svítit prakticky zdarma.
Super video každopádně, jako každé od tebe Farky.
Keď sú peniaze na tanky, na toto bude tiež
V Evropě se ruší umělé nádrže !
Dlouhe strane sa financne vratili myslim* za 7 rokov. A to neboli v energetike take vykyvy ako teraz. Neni vočem.
* Video o tom ma Adam Gebrian, stoji za to pozriet.
Ahoj farky :) nevis nahodou jaka je energická ztráta takových elektráren? kolik energie sežere přečerpat vodu nahoru a opačně o kolik méně nebo vice pak zvladne vyrobit? Nebo jestli je to výhodné jen co se týče uchování, případně pak jestli se jím to vyplatí kdyz za levno přečerpájí a pak bud prodávají nebo si takto dodávají enerii samy když je drahá.. ja vim, moc otázek ale koukám na každý tvůj díl právě proto že sem zvědavej tvor 😅
Je to v videu cca 80 % účinnost tedy ztráta 20 % .
Francisovy turbíny na Dlouhých stráních mají cca 90% v režimu výroby a lehce přes 80% v režimu akumulace. Celková účinnost 75%. Jedná se o jednu z nejefektivnějších PVE na světě.
@@tomaskonopac9431 Učinnost je možná 80% ale nejde o elektrárnu ale ,,pouze'' akumulaci výroby.
Děkuji, ve videu sem to nepostřehl a tak sem rád že nemusím koukat znovu protože je tu dost lidí který poradí místo nějakého hatu 😊
@@pavelzarybnicky9589 to mi pripomína to, ako všetci chvália elektromobily aké sú efektívne a pritom majú účinnosť necelých 20%
ak rátame efektivitu komplet už od výroby tepla v elektrárňach, čo by sa malo tak aj počítať, lebo potom dôjdeme ku číslam , že ich prevádzka je 2x horšia ako spalovak (s rovnakými vypočítami aj preň )😂
Ona by ta posilovna mohla být "levnější" právě třeba o to, kolik si tam "odmakáme"... Respektive... pokud by to bylo dobře optimalizované a dokonce třeba i ziskové, tak by se tím dalo zlevňovat permanentku a v případě velkých dříčů třeba i pár korun vydělat. :D Motivace na zdraví a potenciálně i zisk = super výsledek.
Nebo jen odporovým drátem ohřívat vodu do sprch 😁
Přijde mi, že si nikdo neuvědomuje, jak tyhle baterie fungují. Nejsem fyzik, ale zákon zachování energie je základ a to musíme aplikovat i zde. Takže ve zjednodušení hmotnost krát zrychlení gravitace je to co uchováme. Takže na Marsu bychom klidně mohli zvedat velké bloky, ale energie v nich bude menší, protože je tam menší gravitace, která by ten blok tahala zpět dolů a proto by teda nebyla tak efektivní. Navíc je potřeba uvažovat i tření, takže zvedat kus skály by bylo potřeba nějak lubrikovat :D nebo dát tam ložiska pro snížení tření, protože by část energie byla přeměněna na teplo, které bychom potom nevyužili.
Tak rozdíl asi bude v množství energie. Vědecká základna čítající desítky lidí asi bude potřebovat pole panelů případně jaderný zdroj. Tohle by tak bylo spíše sci-fi, jak jsem říkal. Opět asi moc práce za málo peněz (energie)
Poprosil bych autora, jestli je naděje na rozvoj geotermálních elektráren v ČR. Prunéřovské a jiné elektrárny chtějí přestavět na jaderné, ale není v našich podmínkách možnost i geotermální? Tedy kolik tepelné energie by bylo třeba získat ze země pro pokrytí spotřeby ČR? (jasně, teplota a vše je otázkou hloubky vrtu tedy technologická náročnosti vrtu).
HDR by mohlo jít, před 10-15 lety se na internetu objevila mapka kde by to šlo, existuje i další s izotermami a jejich hloubkou. Potřebné teploty jsou bohužel poměrně hluboko na většině území.
Zdravim Farky, super video. Jen mě tak napadá, že "gravitační baterie" jsou starší než první elektrárny. Jen ty první nevyráběly elektriku, ale poháněli hodinový stroje. Stačí se jen podívat na kyvadlové hodiny se závažím.
Dát gravitační baterie jinam než na zemi by bylo super, ale na měsíci je 6x menší gravitace něž na Zemi a na Marsu 3x menší, takže by tam gravitační baterie měly o dost menší kapacitu.
No ale určitě by nebyl problém s ochránci přírody. Na Marsu by tak museli být závaží 3x těžší. To ale není tak hrozné, jako na Zemi vyřídit všechna povolení. Samozřejmě tu jen spekulujeme v rámci scifi
TAKY TAK MYSLÍM. STAČILO BY NAPŘ.PŘI ŠPIČKÁCH VRACET VODU ZPĚT NAHORU VE VĚTŠINĚ VODNÍCH ELEKTRÁREN
No, ono jich ale právě moc není.
Zajímavé video ,ale já si myslím že budoucnost bude asi v Tokamatu ( nevím jestli jsem to napsal správně). Jo a před časem byl použit nápad s dinamem v chodníku. Bylo to použito v jednom městě u nás kvůli úspoře. A fungovalo to. Jak lidi pře den chodili po chodníku tak nabili baterie a pak večer město na to část města osvítili.
Ja myslim ze kazdy napad e dobry aj ten najhorsi. Pretoze sa o to rozmysla a e to mozno do buducnosti velmi oouzitelne
Vis kdy byla 1 gravitační baterie? Já taky ne,ale je to už několik set let,první hodiny se závažím...
Tak teoreticky jsou přesýpací hodiny také jakýsi druh zařízení poháněné gravitací
Možno by sa dala spraviť taká batéria z dlhej lanovky :D
Tie nápady sú už zrealizované, no v inej forme a to stojanové hodiny so závažím. A ten záber s gramofónom nemá nič spoločné s gravitáciou. Ten gramofón je poháňaný strojom a nie gravitáciou.
Nepohání ten stroj to závaží, které pomalu jede dolů.
@@FarkyCZ áno,ale na základe akého princípu ide dole?
Kôli precerpavajucim elektrárňam máme drahú elektrinu. Su stratové, zbytočne ich živíme
Jak mohou být ztrátové, když se investice vrátila do 7 let?
@@FarkyCZ zisti si prečo je na Slovensku drahá elektrina. Práve pre tieto elektrárne....
Super video, diky moc
super, diky moc za informace. pokračuj , dělaš to dobře
Díky
Prečo to trapne uvodne oslovenie ( panove a damove) 😮 ? Damy a páni tak treba oslovovať.👍😉 najviac energie vieme ušetrit ked nebudeme bezhlavo zbytočne plytvať energiou.
zaujímavý kontent, díky za takéto videá 😇
paní a dámové🤣
proč betonová koskta, kameny z kamenolomu by nestačili?
asi kvoli cene, vyliat rovnaky tvar z betonu do formy je rychlejsie a urcite lacnejsie ako vyrezavat presne tvary z kamena, a ked sa asi jedna o niekolko desiatok tonovy kus, pri rovnakych rozmeroch, tak beton si vies namiesat plus minus presne, kdezto kamen bude mat od prirody roznu hustotu materialu a teda aj hmotnost si myslim.
👍
A proč tu zátěž chceš nosit na kopec ty? Co třeba pořídit si koníka, bude zadarmo žrát trávu z louky a zadarmo vynese tuny závaží do kopce.
Protože chci zhubnout.
@@FarkyCZ Akorát si odepíšeš klouby.
Farky video skvělé!
Naprosto se opomíjí uskladnění stlačeného vzduchu kde vedlejší produkt je topení objektu protože teplo vzniklé při natlakování nádoby lze následně použít k vytápění a chlad který vznikne při použití uskladněného vzduchu lze použít k chlazení a současně máte i uskladněnou energii .
Ten se docela řeší u mořských větrných elektráren. Na dně by byly jaké si pytle. Natlakováním by se uskladnila energie. Při vypouštění pak váha vody vzduch vytlačí ven.
@@FarkyCZ To je na pendrek protože to má malé tlaky a nízkou hustotu uskladnění energie na víc je sice fajn že ztráty z přenosu energie se omezí v místě uskladnění jen že vtip je v tom že uskladňovat JE POTŘEBA V MÍSTĚ SPOTŘEBY a ne v místě výroby a přenos je třeba řešit stejnosměrnou sítí místo střídavé vzhledem k ztrátám . Doporučuji místo koukání a hlouposti ve videích také studovat Fyziku jo tady na téhle platformě je 99% debilit a informace se zde získávají těžko co třeba ve škole při hodinách dávat pozor místo čumění do mobilu a pak to uplatnit při užívání vlastního mozku ?
Ahoj Farky moc zajímavé video me se nejvíce líbila ta kde testovali tu 15 metrovou věž se závažím to by se dalo udělat i v domácích podmínkách. A když jsem viděl ten kopec co jsi nám ukazoval tak bych řekl že, by tam šla udělat mala přečerpávající elektrárna na youtube jsem našel video na výrovou turbínu jinak řečeno turbulen hydro ta nepotřebuje ani tak velký spád , myslím ze by to bylo i k zamyšlení.
Tak jako nápad super. Jelikož jde o cizí pozemky tak to je stejně jedno 😎
Ahoj Farky, napadlo mě jen tak k té skalní baterii že bude problém s unikem vody do podzemí. Navíc pro to aby někdo udělal ten prostor odolný proti průsakům vody musel by několik tisíc nebo milion tun skály nejdříve nadzdvihnout aby udělal daná opatření. A za druhé bude problém s drolením kamene při zdvihání a klesání tak velkého masivu. A abych k tomu ještě dodal moc rád bych to viděl na vlastní oči jak ten masiv jezdí nahoru a dolu.😂😂😂😂 Jinak velice poučné video a moc jsem si ho užil tak jako obvykle.
A ještě mě napadlo že by se ten systém dal vyrobit snadněji využitím nějakého již existujícího povrchového dolu, který je hluboký několik stovek metru. Jen to v něm postavit a přebytek zahrabat. Bylo by to pro začátek mnohem jednoduší než se snažit tento projekt vyrobit stejné jako bylo v té prezentaci i mnohem levnější.
Chápu, teoreticky si připravit infrastrukturu a pak vytvořit mega kontejner a pak tam vozit třeba odpad ze staveb. Likvidace odpadu a zároveň čím těžší, tím více energie.
@@FarkyCZ Bohužel tak jsem to nemyslel. Myslel jsem využít starý povrchový důl a v něm si připravit infrastrukturu a zbytek okolo zasypat odpadem ze staveb. Tak aby se prostor kolem zarovnal a zároveň sloužil jako opora.
@@FarkyCZ Ale tento nápad zní docela použitelně:) Sice nejsem technický nadaný a už vůbec žádný inženýr, ale dokažu si to představit.
Ve starém dole dělníci vytvoří prohlubeň, něco jako malé údolí mezi dvěma kopci horniny. Do toho „údolí" zabudují obří váhy a přístroje, které přeměňují polohovou energii navozené suti na energii elektrickou. Všechno se to přikryje jakýmsi obrovským kontejnerem, jak píšeš, do kterého se bude suť vozit.
A čím plnější kontejner bude, tím víc elektřiny tahle „skládková elektrárna" vyrobí;)
Co říkáš? Podle mě je to dvě v jednom, aspoň se využije nadbytečná suť😉
@@ondrejvosteptichy Ale pořád pamatovat na zákon zachování... Tu suť bude nutné vozit na ten kopec či na okraj povrchového lomu, což je jeden energetický výdej. Někde dole se to musí vyprázdnit buldozery, tedy další energetický výdej a to nemluvě o energii nutnou k servisu, páč to bude velmi poruchové. Proto je lepší voda, která tak nějak jednoduše sama přiteče a odteče a provozní náklady jsou minimální. Kinetickou energii vody umíme lépe využít i při malých spádech, zatímco u pevné hmoty nikoliv včetně toho, že i z té nejhluší propsati je problém dodat tolik energie, aby se dostala do původní výšky. U vody to nevadí, protože ji čerpáme postupně a v libovolném objemu v případě přečerpávacích elektrárnách, které mohou mít i jiné přírodní přítoky. Tzv gravitační baterie jsou tunelem na granty či sponzorské peníze, tedy jednoduše elegantní podvod v rukavičkách.
dobrá práce!!!
Děkuji
pozdravuju kočičáka! :-D
Vyřídím, ale nevím, který z těch dvou to byl.
Elektromobily sú horšie ako spalovak, nie som šialenec, kľudne si to môžete spočítať sami, tu je návod:
najprv si treba uvedomiť , že elektromobily sa nabijaju vlastne z uholnych elektrární , ktoré mohli byť odstavené , ibaže zvyšujú spotrebu energie a to dokážeme vykryť iba uhlím
Teraz začnú výpočty , beriem priemerné hodnoty
80% kotol
40% turbína
95% prenos energie
80% nabíjanie elektromobilu
90% získavanie z akumulatoru
90% elektromotor
19,7% Celková účinnosť
To je už poriadna strata energie , ibaže tým to nekončí
Následne stačí spočítať , že elektromobil so spotrebou cca
27,5KW /100km má 113,2 KW reálnu spotrebu (tu treba počítať efektivitu len po nabitie akumulátora)
To je približne 15,7kg uhlia
A to vypustí do ovzdušia cca 34kg CO²
Spalovak, benzín (ten horší) s priemernou spotrebou 6,6l/100km (ja mám len 5,2 ale dobre) vyprodukuje cca
15,36kg CO²
Tak potom aká ekológia ?
A navyše tá výroba akumulátorav tom nie je započítana
Některá čísla jsou krapet mimo. Hpr starých uhelek je kolem 35%, takže kotel a turbína musí být výše, protože nemáš ztráty v parovodech, generátoru, transformátoru a vlastní spotřeby, přitom 80% kotel a 40% turbína je 32%, moderní uhelky s kogenerací a vícestupňovou turbínou jdou až k 50%. Dtto přenos energie, 95% by bylo úžasných, není to jen o ztrátách na vedení, ale i transformaci a stabilizaci sítě, takže reálná účinnost je výrazně nižší. Nabíjení elektromobilu je optimistické (ztráty jsou až 30%, pokud jde o rychlonabíječku a nabíjí se do plna).
Ta spotřeba elektromobilu je přehnaná. 27kWh má elektromobil při ustálené dálniční rychlosti, jinak to je spíše 20 kWh/100 km.
Ale pointa platí, pokud má Tesla pražského cajzla výfuk v podkrušnohoří, je ekologická zátěž až násobně horší, nežli u moderního benzínového motoru. Z politických důvodů se o tom buď mlčí a nebo se vypráví pohádka, jak elektromobil nabíjíš jen z OZE.
@@tomascernak6112 keď som to počítal , mal som čísla účinnosti niekde aj +- 20%, takže je dosť ťažké potom vybrať , vzal som to s priemerom , nemal som už toľko času robiť tabuľku pre každú kombináciu , popritom som sa snažil trochu im ,,prilepšiť" aby som kompenzoval svoju ,,zaujatosť"
Tie elektrárne, určite sú aj lepšie účinnosti , ale pochybujem , že tie staré , ktoré odstavili a teraz spustili budú práve tie účinné , tam to rátam s tými staršími , no a čo sa vedenia týka , ke strašný rozptyl , v akej vzdialenosti sa bude nabíjať , na dedine je to oveľa horšie ako v meste hneď pri elektrárni,
Čo sa týka tej spotreby elektromobilu , počítam už s tým , že budú povinné a ľudia s nimi pôjdu na diaľnice, takže 50/50, zatiaľ sa ešte motaju kolo komína , ale čím rýchlejšie pôjdu , tým účinnosť klesá a spotreba rastie , čo pri spalovakoch je presný opak (na diaľnici mám 4,2l na 100km a to mám benzín)
Ale tak zhruba aj keď to nejaké percento hore dole , nikdy nebude ten elektromobil ekologickejší, hlavne ak rátame akumular, len stále nechápem , prečo to politikom nikto nevysvetlí, že ľudia hlúpostiam veria som si už zvykol
@@moze-theonlyone Zajímal by mně ten automobil na benzín, který si vystačí s 4,2l/100km při ustálených 130km/h. Už při 90km/h by to bylo na benzín zázrak.
A že to politikům nikdo nevysvětlí? Politika nikdy nebyla o logice, fyzice a spravedlnosti.
@@tomascernak6112 škoda rapid 81Kwh, ono, trochu to robí aj štýl jazdy , brzdím motorom a keď sa dá , ,,zavesím" sa za dodávku alebo kamión, ak ide rozumnou rýchlosťou, to tiež pomáha, ale tak medzi mesto som mal raz aj 3,4 ale tak je to trochu dolu kopcom, cestou späť to bolo 5,4 tak priemer bude 4,4 , stačí jazdiť s rozumom :D a ide to 50 aj na piatom rýchlostnom stupni
Mám aj fotku, že tak ukazovalo, len neviem ako by som ju poslal :D
@@moze-theonlyone Děkuji za informaci. Fotku posílat netřeba. Věřím ti. Beru to samozřejmě s tou špetkou soli, jako všechny chlapské řeči o spotřebě a velikosti ryb, co ulovili, ale Rapid je aerodynamický, neboť to není SUV a v té základní motorizaci bez puštěné klimošky je zřejmě možné se pod těch 5 litrů i na dálnici dostat. Ostatně, mám zkušenost, že naftová vochcávka to na dálnici při těch ustálených tachometrových 130 km/h pod 5 litrů dá docela běžně.
Ahoj Farky nechtěl bys natočit něco ohledně vyrábění energie z magnetů ? Popřípadě to vyvrátit ? :)
Drtivá většina elektrické energie pochází z magnetů. Není tedy co vyvracet ;)
Asi myslíš jen magnety a žádný jiný zdroj se nepřidá. Je to možné, pokud mechanika se vyladí tak, aby kinetická energie rotoru dokázala překonat magneticky hluché nebo negativní body na statoru.
@@hmmh-qq To už se ale bavíme o volné energii, a ta bohužel neexistuje ;)
@@lukas84cz - Volná energie neexistuje, protože za účty na elektřinu musíme stále platit a přitom vnitřní energie přítomná ve hmotě je v přírodě volně dostupná.
Ahoj ty to ty elektro
Ahoj?!?
Farky, díky za video.
Děkuji
Nabíjení v práci zdarma.
Znám takové lidi. To se jim to jezdí 😎
@@FarkyCZ Jenže musí kvůli tomu nabíjení pořád jezdit do práce, nabíjení trvá dlouho, ... to má pak zaměstnavatel radost, když do nabíječky nastaví velmi malý nabíjecí proud.
Fyzikálně jde udělat všechno, stačí mít jenom čas a peníze.
Tak lidi většinou řeší, aby peněz měn použít nemuseli.
@@FarkyCZ Ono taky moc peněz se ani použít nemusí, když se ta věc chytře vymyslí.
Já bych souhlasil jen s využitím dolů. Jáma už je vykopana, vítr tam nekouká.
Má to jediný háček, že do té jámy uskladníte vcelku prd. Štěchovice mají kapacitu 500000 kubíků (500 tisíc tun vody) na převýšení 200 metrů a celkově to dá maximálně asi 250 MWh. Závaží pouštěná byť do kilometrové hloubky ukladní v ideálním případě jednotky MWh. A opuštěných kilometrových šachet ve stavu, že jdou použít zase tak moc není. Dlouhé stráně jsou unikát v podobě převýšení a kapacity, ale víc podobných v ČR nepostavíme. A i kdyby, jsou fajn na vyrovnání denní spotřeby, ne měsíční či delší. (A on je tam ještě jeden DOST podstatný aspekt. Vemte si, že se vám povede za xy miliard postavit úložiště, co se přes léto nabije a v zimě vybije. Takže za celou životnost udělá třeba 40 cyklů. Taková elektřina by byla nepředstavitelně drahá. Levněji by vyšlo i kupovat seno pro křečky a nechat je běhat v kole.)
@@frantiseknovak4484 +1 Samozřejmě. Je to slepá cesta, která se jen musí prošlapat, aby jiní neudělali tutéž chybu. Tzv gravitační baterie má smysl v malých aplikacích, jako třeba dávno objevený pohon pendlovek, nebo světélek do srubu apod. Totiž v těch větších měřítcích se ukazuje, že zdroj, který vytahuje panely či bloky do výšky je v rámci dobrých podmínek vydatnější než ten, který následně vrací uloženou práci (energii) byť s výhodou zvolení doby "splátky". Problém není ani tak v myšlence, jako ve výkonu, který je vázán na pevný objem bloku a výšku, čímž je limitován. Proto jsou přečerpávací elektrárny výhodné, jelikož lze trubkami čerpat jakýkoliv malý objem, který nutně nemusí zaplnit horní nádrž celou nebo ihned, notabene do které může pršet či být dodatečně napájena přírodně (jako v Rakousku) a proto se to poměrně dobře rentuje. Pevné bloky tuto výhodu nemají a pokud například nefouka či nesvítí, není ani co ukládat (pokud se nepočítá s "nočním" proudem a jak správně uvádíte, návratnost investice se musí promítnout do ceny výstupní energie.
Proboha, dělejte něco s Vaší dikcí. To je příšerné, když celkem zajímavé témata komentujete tak strašně plochým až bezpohlavnim hlasem. Moc si tím škodíte.
Pletete dohromady přečerpávací elektrárny a klasické vodní elektrárny
Když řeknu Vodní elektrárna, hovořím jen i PvE. Nechci 30 minut pořád opakovat přečerpávací vodní elektrárna.
Páni a dámové :)
Božeeee zase to Paní a Damove???? Pro boha kde si tu formaciu slyšel už před léty si se tak zhovadil teď zasa? Farky tak chytrý chlap nooo
Musím si to užít. Tímhle tempem se nebude moc za chvíli říkat pane či paní.
@@FarkyCZ ja to nemyslel v zlém miluji tvé videa len sa vždy říkalo Dámi a Pánové. Přeji hezký den
Tady Jan Engel. Proč pořád chcete věřit tomu, že perpetuum mobile nejde sestrojit? Já žádné podvodné video na Youtubu nemám a pokud nějaké zveřejním, tak nebude podvodné.
Ja nevím kdyby perpetum mobile opravdu existovalo neměla by ho už každá domácnost na světě?
To není o víře. Perpetuum mobile by byl konec našeho vesmíru.
@@filipsamohyl9371 Neměla. Je to podobné jako s vodou. Tu také nemá každý na světě doma. Tady je ale jiný problém. Dejme tomu, že perpetuum mobile někdo už má. Jeho sestrojení dalo práci a velké poznání různých zákonitostí. Díky tomu nabyl tvůrce nových obav z možného zneužití jeho vynálezu, které ho neženou k tomu, aby svůj vynález zveřejnil.
Protože opravdové Perpetuum mobile by porušovalo fyzikální zákony na kterých tento vesmír funguje.
Nejjednodušší je postavit perpetuum mobile a pak není potřeba baterií o velkých kapacitách.
tak ho postav. Budeš boháč, i kdyby to generovalo pár miliwattů.
ak by to bolo najjednoduchsie tak urcite by to tu uz bolo (v skolkach sa uz vyrabaju celkom zlozite veci ako hrady z piesku a podobne, preco by take perpetuum mobile - najjednoduchsiu vec nevyrabali uz v materskych skolkach :) ), problem je ze je to nemozne :)
@@MegaSerif V mateřské škole to je nemožné, ovšem v základní škole už to možné je, stačí něco málo vědět o páce a perpetuum mobile se může v dílnách klidně stavět.
kdyz sem videl tu gravitačni baterii jako mrakodrap hned mě napadlo proč ješte nikoho nenapadlo postavit nebo navrhnout obří rovnoramenou váhu která by měla na kazde straně obři stejne velké závaží ,, na jednu stranu se přídá závaží když klesne dolu zavaží se odstraní a přídá se k ramenu ktéré bude nahoře a jen to opakovat jako kyvadlo. easy jedneduche levne a kdyz to bude o velikosti toho mrakodrapu tak by to teoreticky se stejnym zavažim vyrabet stejnou energii jenom nebude 6 jeřabu ale 2 ramena vítr tomu nevadí nikam se nic na centymetry pokladat nemusí tak že rychlost klidne muže byt obrovská. jednoduche i praktické. To s tou dírou v zemi a vodou jasne teoreticky vyhodné ale obrovsky dopad na životní prostředí takovou obrovskou vahu muzeme znovu rozebrat a postavit jinde takovy velky projekt už jen tak z mista na misto neposuneme :D
U těch jeřábů na první pohled co ihned praští do očí je množství součástek. Čím víc dílů tím víc věcí se může pokazit, takže údržba by byla velký problém. Jednoduší a asi i efektivnější řešení by bylo to udělat závaží z jednoho masivního bloku, rozložit to třeba do šířky nebo výšky dle potřeby a vytvořit sadu vodicích/nosných pilířů (v počtu podle potřeby) Kde by v každém pilíři byly umístěné posuvné traverzy přidělané na závaží které by sloužili k přenosu energie přes převody na motor/motory a následnému zdvihu. Takhle by hlavní část byla konstruovaná pouze ze dvou velkých pohyblivých součástek + převody a motory které by se daly relativně lehce a levně nahrazovat za nové při opotřebení, následně by se občas musely vyměnit ještě traverzy. Takovýhle koncept se mi zdá logičtější než jeřáby. (I to co tu píšu je šílenost, jen se mi zdá rozumnější než původní návrh)
Myslím, že přesně tak funguje to jejich druhé řešení, jakožto obří hala, kde zvávaží jezdí v podobě kostek v nějakých vodících sloupech.
@@FarkyCZ Jo ten druhý návrh je hodně podobný ale jedná se tam o víc malých segmentů, to co jsem měl na mysli by byl spíš jeden velký segment. Kvůli jednoduchosti, čím je takový projekt složitější a čím má víc pohyblivých částí tím časem vzniká víc problémů a je to dražší na výstavbu.