@@AdventisteBreclav Nejsi žádný prorok, prоtože neznáš Živé Jméno žádného Z Bohů Tvůrců Elohim , proto se na tebe žádný Bůh El neobrací. V Bibli máš jedno Proroctví přímo od Boha Tvůrce Ela, ( Gen.:8,21-22) a Bůh Tvůrce El toto Proroctví nikdy neodvolal, ale toto Proroctví nikdo z křesťanů nebere na vědomí a raději věří ateistívi Janovi, který tvrdil, že Boha nikdo nikdy neviděl( J.:1,18) a proto Bohy uráží tím, že z nich dělá pouhé slovo ( J.:1,1-2). Tak tomuhle ateistovi, narkomanovi křesťané věří věškerý jeho halucinační výtvor ve Zevení ! Tak kdo má pravdu Bůh Tvůrce nebo šílený člověk ač evangelista Jan ?!
Přiznám se, že ti nerozumím, Danieli. Vysvětli mi prosímtě svoje slova v min. 18:50 že "Ježíš provádí každodenní oběť, každodenní bohoslužbu v nebi; přináší před Boha svou vlastní oběť, svou vlastní krev, jako velekněz přinášel krev beránků; jeho konečná služba je ve vesmírném dni smíření, kdy bude nebeská svatyně smířená, očištěna od všech hříchů a přijde konec éry hříchů;" Čtu totiž v Bibli toto = v Židům, v 9. a 10. kap. že Ježíš už musel být veleknězem když zemřel, protože se jím stal při svém křtu kdy byl pomazán svatým duchem - Sk.10.kap.37,38. V tom případě mohl své tělo položit jako oběť za hříchy lidstva. Po svém vystoupení do nebes ji - jen jednou - předložil Bohu v nebesích - Žid.9.kap.11,24; 10.kap.12. V té chvíli začala platit smlouva uzavřená mezi Ježíšem a apoštoly při pesachu v předvečer jeho smrti. V té samé chvíli taky dostal od svého Otce svatého ducha, kterého poslal všem shromážděným učedníkům při svátku letnic (120) a tím svým následovníkům potvrdil platnost té smlouvy = Sk.2.kap. Od té chvíle můžou všichni lidé na světě být smířeni s Bohem a on jim odpouští, ale jen těm, kteří tuhle oběť přijmou. Proto ti nerozumím = proč by Ježíš každý den pořád znova a znova obětoval svoje tělo a každý den ji předkládat Bohu? Proč by měl tuto službu vykonávat až do dne smíření? Proč by měla být "očištěna" svatyně v nebesích, když nikdy ušpiněná hříchem nebyla? Vysvětlíš mi to prosím?
Ano, Ježíš je oběť i velekněz zároveň. Poukazoval jsem na to, že zde na zemi přišel a zemřel jako oběť. To byla první část plánu vykoupení, kterou jako oběť dokončil na kříži. Proto mohl zvolat: "Je dokonáno!" Tím naplnil předobrazy svatyně skrývající se v každodenním obětním systému za hříchy Izraele. Poté, když vystoupil do nebe, začala Jeho velekněžská služba v nebeské svatyni, kde v náš prospěch přináší svou oběť. Jak napsal ap. Pavel: 'Kdo je ten, který je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen [z mrtvých] , je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!' Římanům 8:34 Kristus se za nás stále přimlouvá a to skrze svou oběť, kterou zaplatil za naše hříchy. Stále jsme Jeho krví očišťováni, kdykoli vyznáme své hříchy. Byl jednou obětován, ale Jeho oběť je stále aktuální pro každého, kdo touží po odpuštění hříchů. Konkrétně pak Den smíření ukazuje na to, co viděl Daniel v této 8. kapitole: Že nastane den soudu, nebeská svatyně bude očištěna, přímluva Velekněze nakonec skončí a Ježíš se vrátí s rozsudkem pro každého. V příští kapitole uvidíme, kdy má tato fáze nastat, od kdy začíná oněch 2300 večerů a jiter a tím pádem kdy končí a začíná nebeský velký den soudu, Den smíření.
@@AdventisteBreclav Díky za tvé vysvětlení o Ježíši a jeho velekněžské službě. Ano. On ji přinesl jen jednou a pak se posadil vedle svého Otce a protože byla dokonalá, tak jeho oběť má trvalou platnost: "On však přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl po pravici Boží." Žid.10,12. O žádné dlouhotrvající velekněžské službě v nebeském chrámu do dne smíření nepíše ap. Pavel vůbec nikde. Proto téhle tvé poznámce nerozumím. Ano - nastane den soudu, ale nerozumím, jak může být "očištěna" nebeská svatyně, když nikdy nebyla zašpiněná? Čím by měla být zašpiněná a kdo to udělal? Původní hebrejské slovo znamená "ospravedlněna" ("prohlášena za spravedlivou") nebo "uvedena do svého práva". Je obrovský rozdíl mezi spravedlností a ušpiněním. Můžeš mi vysvětlit ještě tohle, prosím?
@@nirasa Píšeš: "O žádné dlouhotrvající velekněžské službě v nebeském chrámu do dne smíření nepíše ap. Pavel vůbec nikde. Proto téhle tvé poznámce nerozumím." Když dneska zhřešíš, jak to, že ti je odpuštěno, když svůj hřích vyznáš? Protože náš Velekněz stále koná svou velekněžskou službu a přimlouvá se za tebe před Otcem. Jednou přinesl před téměř dvěma tisíci lety svou vlastní dokonalou oběť a až dodnes jako Velekněz plní svou úlohu - přimlouvá se za nás, připisuje nám zásluhy své oběti a díky tomu můžeme být každý den nově ospravedlňováni. Stejně jako ve svatyni v Izraeli byl kněz ten, který zprostředkovával odpuštění hříchů. Byla zabita oběť a on byl ten, který člověka provedl celým tím obřadem očištění před Bohem, na jehož konci člověk odcházel ospravedlněný. Stejně tak to dělá dnes a denně Ježíš, jinak bychom neměli odpuštění hříchů. K ospravedlnění je potřeba jak oběť, tak i velekněz. To je právě poselství svatyně. A Kristus je obojí. Proto usedl po pravici Boží a přimlouvá se (průběhový čas) za nás. Zde je o jeho kněžství proroctví skrze Zachariáše: 'Tak praví Hospodin zástupů - Muž jménem Výhonek vyraší zespoda a vystaví Hospodinův chrám. To on vystaví Hospodinův chrám a oblékne se v majestát. Usedne na svém trůnu jako vládce a bude na svém trůnu knězem - a to obojí bude ve shodě.‘ Zachariáš 6:12-13 A tady je krásné zaslíbení ohledně Kristovy velekněžské služby - co úžasného v praxi znamená pro každého z nás: 'Když máme tak úžasného velekněze - Božího Syna Ježíše, který vešel až do nebe - držme se pevně svého vyznání. Nemáme ovšem velekněze neschopného cítit s našimi slabostmi, ale takového, který byl v každém ohledu zkoušen jako my, avšak zůstal bez hříchu. Proto přistupme k trůnu milosti se smělou důvěrou, abychom došli milosrdenství a našli milost, když potřebujeme pomoci. ' Židům 4:14-16 Velekněz není jen nějaké obrazné označení či titul. Velekněz je veleknězem tehdy, když koná službu velekněze. A ta je popsána a ukázána v popisu pozemské svatyně. Píšeš: "Ale nerozumím, jak může být "očištěna" nebeská svatyně, když nikdy nebyla zašpiněná? Čím by měla být zašpiněná a kdo to udělal?" K pochopení tvé otázky nám opět pomůže studium pozemské svatyně, která byla se svými obřady stínem/obrazem reality nebeských věcí a nebeské svatyně: 'Tím Duch Svatý ukazuje, že ještě není zjevná cesta do svatyně, dokud stojí první stánek, který je obrazem přítomného času...' Židům 9:8-9 'Ti (pozemští kněží) slouží náznaku a předobrazu nebeských věcí , jak bylo zjeveno Mojžíšovi, když měl stavět stánek; neboť říká: "Hleď, ať uděláš všechno podle vzoru, který ti byl ukázán na této hoře." ' Židům 8:5 Předobraz v pozemské svatyni Staré smlouvy: V popisu každodenních obětí ve svatyni je jasně ukázáno, jak se to stalo, že přes rok byla svatyně "zašpiněná", nebo chceš-li znečištěná nepravostí, aby pak bylo potřeba, aby opět došla při Dni smíření "ospravedlnění/spravedlnosti." Služba v pozemské svatyni se dělila do dvou fází. Kněží sloužili každý den ve svatyni, a pak jednou za rok konal velekněz ve svatyni svatých zvláštní úkon smíření a očištění svatyně. Každý den přinášeli hříšníci své oběti ke dveřím svatostánku, pokládali ruku na hlavu obětního zvířete a vyznávali své hříchy. Tím obrazně přenášeli svoji vinu ze sebe na nevinnou oběť. Pak bylo zvíře usmrceno. „Bez vylití krve není odpuštění hříchu,“ říká apoštol Pavel. „V krvi je život těla.“ (Lv 17,11) Porušení Božího zákona vyžaduje smrt toho, kdo se provinil. Krev znázorňuje život hříšníka propadlého odsouzení. Jeho vinu přenesenou na oběť zanesl kněz v krvi obětního zvířete do svatyně a kropil jí před oponou (Lev 4,16-18), za níž byla truhla s deskami zákona, který hříšník přestoupil. Tímto obřadem byl hřích prostřednictvím krve obrazně přenesen do svatyně. V případě některých obětí nebyla krev vnášena do svatyně, ale její maso snědl kněz, jak Mojžíš přikázal Áronovým synům: „Vám ji (Bůh) dal, abyste nesli nepravost pospolitosti.“ (Lv 10,17) Oba obřady jsou symbolem přenesení hříchu z člověka, který hřích vyznal, do svatyně. Taková služba probíhala ve svatyni každý den po celý rok. Hříchy Izraele byly přenášeny do svatyně a zvláštním obřadem je bylo třeba odstranit. Podle Božího příkazu bylo nezbytné vykonat smírčí obřady pro každé oddělení svatyně. „Tak vykoná smírčí obřady za svatyni pro nečistotu Izraelců, pro jejich přestoupení se všemi jejich hříchy. Stejně bude postupovat při stanu setkávání, který stojí u nich, uprostřed jejich nečistot.“ Smírčí obřad bylo třeba vykonat také pro oltář, a tím „jej očistit od nečistot Izraelců a posvětit ho“ (Lv 16,16.19). Jednou za rok ve velký Den smíření vstoupil nejvyšší kněz do svatyně svatých, aby očistil svatyni. Tento úkon uzavřel celoroční cyklus služby ve svatyni. V Den smíření postavili před dveře svatostánku dva kozly. Potom určili „jeden los pro Hospodina, druhý pro Azázela“ (Lv 16,8). Kozel, na kterého padl los pro Hospodina, měl být poražen jako oběť za hřích lidí a kněz měl jeho krev zanést za oponu a pokropit jí slitovnici (víko Truhly smlouvy) a prostor před slitovnicí. Krví měl být pokropen také kadidlový oltář, který stál před oponou. „Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy a vloží je na hlavu kozla; pak ho dá připraveným mužem vyhnat do pouště. Kozel na sobě ponese všechny jejich nepravosti do odlehlé země. Toho kozla vyžene na poušť.“ (Lv 16,21.22) Kozel určený k vyhnání se už do izraelského tábora nevrátil, a muž, který ho odvedl do pouště, musel - dříve než se vrátil do tábora - omýt sebe a svůj oděv vodou. Naplnění v nebeské svatyni Nové smlouvy: Jako byly kdysi hříchy lidí vírou přenášeny vkládáním rukou na oběť za hřích a pak obrazně její krví vnášeny do pozemské svatyně, tak jsou podle nové smlouvy hříchy kajících lidí vírou vkládány na Ježíše Krista a ve skutečnosti přenášeny do nebeské svatyně. Tak jako v obrazné službě očištěním pozemské svatyně byly odstraněny hříchy, které ji znečistily, tak musí být očištěna nebeská svatyně tím, že z ní budou odstraněny nebo vymazány záznamy hříchů. Než se to však může stát, musí být záznamy prozkoumány, aby se rozhodlo, na koho se může vztahovat smíření v Ježíši Kristu, kdo je pokáním a vírou v Pána Ježíše přijal. Očištění svatyně proto zahrnuje také vyšetřování - soud (viz Daniel 7,,9-10 a také srovnání zde ve videu v čase 1:07:06). Realita nebeského soudu před Kristovým návratem je také základní zvěst prvního ze tří andělů ve Zjevení 14, kteří varují lidi na Zemi, aby si dali do pořádku vztah s Bohem: "Volal mocným hlasem: “Bojte se Boha a vzdejte mu slávu, neboť přišla hodina jeho soudu; pokloňte se tomu, který učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.”' (Zj 14:7) Toto dílo soudu se musí uskutečnit dříve, než Ježíš Kristus přijde, aby vykoupil svůj lid (viz posloupnost v Dan 7, 9-10 a poté 13-14). Protože až Ježíš Kristus přijde, přinese s sebou už samotnou odplatu, aby odměnil každého podle jeho činů (Zj 22,12). A nakonec stejně jako byly v pozemské svatyni po ukončení obřadu Dne smíření vloženy hříchy ze svatyně na "kozla pro Azázela", který byl vyhnán do pustiny, stejně tak budou nakonec při ukončení nebeského soudu - nebeského Dne smíření a ospravedlnění nebeské svatyně - vloženy vyznané hříchy Božího lidu na satana - původce zla a hříchu. Stane se tak při návratu Krista na zem. Satan pak bude stejně jako onen kozel vyhnán do "pustiny" na 1000 let (Zj 20, 1-3). Bude uvržen do "bezedné propasti" a "svázán". Někteří si myslí, že bude satan držen v nějaké doslovné propasti a v ní svázán doslovným řetězem, ale slovo propast je hned v Genesis 1,1 použito jako popis prázdné a nehostinné planety Země předtím, než byla Božím slovem změněna: 'Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch. ' Genesis 1:2 Tak bude satan na tisíc let svázán na této zpustošené planetě, která bude zničena slávou Kristova příchodu: 'Pánův den přijde jako zloděj [v noci]. V něm nebesa s rachotem pominou, prvky se žárem uvolní a země a její činy budou spáleny. Když se toto všechno [takto] rozplyne, jací musíte být ve svatém způsobu života a zbožnosti [vy], kteří očekáváte a urychlujete příchod Božího dne! Kvůli němu se nebesa rozplynou v ohni a prvky se žárem roztaví.' 2 Petr 3:10-12 (viz také Zj 19, 11-21) Omlouvám se za delší komentář, ale chtěl jsem, aby vše bylo naprosto jasné. Je to takto srozumitelné?
@@AdventisteBreclav Děkuju moc za tvou namáhavou práci a za to, žes mi tak podrobně zodpověděl mé všetečné otázky. Ano, tvé vysvětlení je srozumitelné a pochopitelné. V některých bodech si rozumíme, ale v některých se úplně míjíme. Daniel v 8,14 používá slovo "bude ospravedlněna" (cadhaqʼ), ale při dni smíření a očišťování svatyně se používá slovo "očistit" (taheer) - 3.Moj.16.kap. Kdyby Daniel chtěl poukázat na očišťování podobné tomu, které se provádělo ve Dni smíření, použil by místo slova [cadhaq] slovo taheer [taher]. Ale neudělal to. Být spravedlivý nebo být čistý jsou dva úplně odlišné významy. Když si zašpiníš kalhoty, tak je nebudeš ospravedlňovat, ale čistit. Nebeská svatyně musí být "ospravedlněna" od působení malého rohu. Pokud by Ježíš vnášel do nebeské svatyně hříchy lidí, byl by on ten malý roh - a to není, že? Nebo ano?! S tím souvisí i hříchy všech lidí, kteří žádají Boha o jejich prominutí. S Ježíšem při jeho smrti byly obrazně přibity i hříchy všech lidí, kteří jich litují. To píše ap. Petr v 1.Petra 2,24: "On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom zemřeli hříchům". Nikam je nikdo nemusí nosit a už vůbec ne satan. Odmítám být vděčná satanovi za zničení mých hříchů. Tohle biblická nauka není, Danieli. Jsem vděčná Ježíši Kristu. Oni totiž ti dva kozlové byli vždy bráni jako jedna oběť a bylo s nimi zacházeno úplně stejně: 3.Moj.16,5: "Od izraelského lidu by měl vzít dva kozlíky na oběť za hřích." Z toho je vidět, že společně tvořili jeden symbol k odpuštění hříchů. A tihle dva kozlové byli předobrazem jedné oběti za hříchy lidí - té Ježíšovy. Neznám "vyšetřovací soud", protože se v Bibli nenachází. Není tam ani podobná myšlenka. Ale znám soud, který zasedne, aby byly otevřeny knihy a s nimi kniha života. Země bude vždy obydlená, Danieli. Říká to mnoho a mnoho veršů. Ap. Petr v 2. kapitole přirovnává potopu k Pánově dni a říká, že to bude stejné. Tj. budou zničeni bezbožní lidé a jejich vlády, ale planeta tu zůstane a zničena nebude, protože ihned bude zase obydlená. Je mnoho a mnoho dalších věcí, které bych s tebou prodiskutovala. Jsem vděčná i za tento tvůj čas. Měj se moc pěkně, snad se někdy ozvu.
@@nirasa Já vím, že Svědkové Jehovovi mají svůj úplně jiný výklad. Nepřekvapuje mě, že nesouhlasíš a jsem s tím v pohodě :) Zkus si ale někdy podrobně nastudovat svatyni a její oběti, rituály a svátky a pak pochopíš, na co poukazovaly jako předobraz plánu spasení.
To se traduje, že Kain přinesl špatnou oběť. Ovšem čteme tam pouze to, že Hospodin na Kaina neshlédl a dále vysvětlujr, že to je proto, že nejedná správně. Nic o druhu oběti, nic o tom, že by Bůh vyžadoval jinou oběť. Spíš lze usuzovat, že se to tkalo vztahů s ostatními lidmi. Z toho, že Kain potom přes toto napomenutí zabije Ábela. A i z toho, že má strach, že sám bude zabit. To, co viděl Mojžíš byl vzor, obraz toho, co má postavit. Jestli někde v nebi je i fyzická svatyně, bude to něco úplně jiného. A to, že Ježíš vstoupil do svatyně, je třeba chápat především jako popis duchovního smyslu jeho dokonalé oběti, který předtím nedokonale představovaly oběti přinášené v chrámu. Když malý roh vyrostl k jihu, k východu i k ozdobě. To k ozdobě tedy mohlo být k severu nebo k západu. Aneb k ozdobě od jihu či od východu. A nebo nějaké konbinaci směrů. Pokud vynechá,e první dva jmenované směry. Neplést si k a od. Není nutné se přít o to, jestli se má jednat o Antiocha IV. nebo o Řím. Některá proroctví mívají více nasplnění. Ale chybné je odmítat to první, které je zjevné. Ovšem právě v případě Říma neodpovídá směr, jak jsem vysvětlil. A v návaznosti na předchozí debatu ohledně toho, že se zároveň jedná o šelmu ze Zjevení, která byla raněna smrtelnou ranu a přesto opět ožila, právě to může být to, co zde popisuješ, že po pádu Římské říše tato pokračovala jako Vatikán. A nelze moc dobře tvrdit, že totéž se stane znovu obnovu politické moci. A jestli ano, můžeme to konstatovat, až se to stane. Lza i kritizovat konkrétní špatné kroky papeže. Ale nemusí být tak, že vatikánská šelma znovu ožije. Neříkám, že se to stát nemůže, ale proroctví se mohou naplnit různě, nemůžeme si být příliš jisti tím, co přesně bude. Zvláště ne dalším naplněním toho, co se již naplnilo.
Děkuji za podnětný komentář, zkusím odpovědět, z čeho vycházím: Kainova oběť: Ano, traduje se, že Kain nepřinesl správnou oběť, a za mě oprávněně, protože nás tímto směrem jasně vede inspirovaný autor listu Židům: 'Vírou přinesl Ábel [Bohu] LEPŠÍ OBĚŤ než Kain. Skrze NI se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, když Bůh vydával svědectví PŘI JEHO DARECH, a skrze tu víru ještě mluví, i když zemřel. ' Židům 11:4 Takže k samotnému příběhu z knihy Genesis máme autorem listu Židům řečeno, že Abel přinesl lepší oběť než Kain, tedy o oběti to zjevně bylo. A tím pádem z logiky věci vychází, že Kain přinesl horší oběť než Ábel. Pak máme řečeno, že díky této lepší oběti se Ábelovi dostalo svědectví od Boha. Kainovi se svědectví při jeho darech nedostalo (opět logicky kvůli jeho oběti) a kvůli tomu byl naštvaný na bratra. Zároveň když vezmeme kontext samotné knihy Genesis, Kain je jediný, kdo místo obětního zvířete obětoval zeleninu. Nejednal tak ani Noe, ani Abrahám či další patriarchové. Nevidím jediný důvod tento zřejmý závěr a poučení ignorovat a vymýšlet jiné teorie nebo tvrdit, že vlastně nevíme, o co šlo. Naopak za mě z nepochopitelného důvodu se přehazuje příčina a následek. Příčinou celé tragédie byla Kainova nesprávná oběť, důsledek byl, že si Kain vylil zlost na bratrovi. Nebylo to naopak. Přesto z nějakého důvodu se to celé takto v posledních letech prezentuje. Že Bůh neshlédl na Kainovu zeleninu ne proto, že by to byla nesprávna oběť, ale protože neměl dobrý vztah k bratrovi. Což tam ale nikde není zmíněno jako důvod Božího nepřijetí. Za mě bychom se měli držet principu, kdy se Bible vykládá Biblí, a ne se pouštět do spekulací, které by sice hypoteticky mohly být správné, ale úplně stejně taky být nemusí. A hlavně nezohledňují důrazy, které biblický autor výše jasně k danému příběhu stanoví. "To, co viděl Mojžíš byl vzor, obraz toho, co má postavit. Jestli někde v nebi je i fyzická svatyně, bude to něco úplně jiného." Souhlasím, nebeská svatyně asi bude vypadat jinak. I když co my víme? Co když zjistíme, že vypadala stejně? Budeme se pak Bohu omlouvat, že jsme hodnotili něco, co jsme neviděli? Je nějaký důvod, proč by nemohla být podobná svatyně v nebi v Božím městě Jeruzalémě? Ať už ale svatyně v nebi vypadá jinak, nebo ne, symbol vždy věrně ukazuje schéma a smysl předlohy. Proto ho máme studovat, abychom došli aspoň k částečnému pochopení, co se odehrává v nebi a v celém plánu spasení. Proto byl dán, jinak by byl k ničemu. "A to, že Ježíš vstoupil do svatyně, je třeba chápat především jako popis duchovního smyslu jeho dokonalé oběti, který předtím nedokonale představovaly oběti přinášené v chrámu." "Je třeba chápat?" A to říká kdo? Nebo na koho se odvoláváte? Protože z onoho citovaného textu vyplývá přesný opak: „TO PODSTATNÉ na tom, co je řečeno, JE TOTO: Máme takového VELEKNĚZE, který usedl po pravici trůnu Majestátu v nebesích, je SLUŽEBNÍKEM SVATYNĚ a toho PRAVÉHO STÁNKU, KTERÝ POSTAVIL PÁN, a ne člověk...“ Židům 8:1-3 CSP "Ozdoba" Tento termín v Bibli označuje zaslíbenou zemi: 'V onen den jsem k nim pozvedl svou ruku, abych je vyvedl z egyptské země do země oplývající mlékem a medem, kterou jsem pro ně vyhlédl. Ona je ozdobou všech ostatních zemí." "Já jsem k nim také v pustině pozvedl ruku, že je nepřivedu do té země, kterou jsem jim dal, do země oplývající mlékem a medem. Ona je ozdobou všech ostatních zemí. ' Ezechiel 20:6,15 Tedy z pohledu geografie Žida je směr zřejmý: Aby se někdo mohl dostat k jihu (Egypt), k východu (Babylonie) a k Ozdobě (Izrael), musel z logiky věci povstat na západě nebo na severu. Ze západu je ale středozemní moře, takže i když povstane ze západu, musí přijít ze severu (dnešní Turecko a Sýrie). Zároveň je řečeno, že se tak stane AŽ POTÉ, CO BUDE NA SKLONKU ŘECKÁ VLÁDA ONĚCH ČTYŘ ŘECKÝCH ROHŮ: 'A ten chlupatý kozel je král řecký a ten velký roh mezi jeho očima je ten první král. Pak se zlomil a místo něho povstali čtyři, to čtyři království povstanou z národa, ne však v jeho síle. A KONCEM JEJICH KRALOVÁNÍ, až dokonají vzpurníci, povstane král drzý a zkušený v záludnostech.' Daniel 8:21-23 Takže nejen že přesně sedí popis geograficky (viz mapka ve videu), ale také historicky a chronologicky, když je jasně také řečeno, že to nebude nikdo z oněch 4 rohů (řeckých dynastií), ale přijde po nich. Jak moc se musíme tvářit, že neznáme historii a že nechceme tato základní a zřejmá fakta vidět, abychom tvrdili, že to na Řím nesedí? :-) Pokud to naopak na někoho nesedí, tak je to právě propagovaný Antiochus Epifanés. A to rozhodně nemám nic proti vícevrstevnatým naplněním proroctví, protože ano, mnohá takto fungují (ne všechna). Ale nedá se napasovat proroctví libovolně na kohokoli, kdo by se nám v těch proroctvích líbil. A to nemluvím o tom, že tento pohled propagují protagonisté falešné preteristické metody, kteří ani nevěří, že Daniel reálně existoval a napsal tuto knihu v 6. st. př. Kr v období Babylonského zajetí. A právě proto, že tvrdí, že byla kniha Daniel sepsána někým neznámým až ve 2. st. př. Kr., tak se jim Antiochus hodí jako "důkaz", že se v ní pouze reaguje na "soudobé" události (Antiochovo běsnění v Jeruzalémě), ve kterých pisatel knihy žil. Takže podle nich žádné proroctví, ale pouze vylhaná pohádka o Danielovi, který údajně předpovídal budoucnost. S tímhle se rozhodně neztotožňuji. Důvodů vůbec se tedy nezabývat Antiochem Epifanem v kontextu malého rohu z Dan 8 je hned několik a naprosto klíčových. "A v návaznosti na předchozí debatu ohledně toho, že se zároveň jedná o šelmu ze Zjevení, která byla raněna smrtelnou ranu a přesto opět ožila, právě to může být to, co zde popisuješ, že po pádu Římské říše tato pokračovala jako Vatikán." Opět ti to nesedí chronologicky, zkus si znovu přečíst Daniele 7 a Zjevení 13: Šelma ze Zjevení, která dostala smrtelnou ránu, ale ta rána byla uzdravena, je popisem ztotožněna s malým rohem z Daniele 7: '... Bude pronášet slova proti Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. Bude také uvažovat, že změní doby a právo, a budou mu do ruky vydány až do času a časů a půl času.' Daniel 7:24-25 'Byla jí dána ústa mluvící veliké věci a rouhání a byla jí dána moc, aby činila, co chce po čtyřicet dva měsíce. I otevřela svá ústa k rouhání se Bohu a rouhala se jeho jménu a jeho stánku, to jest těm, kteří přebývají v nebi. [A bylo jí dáno, aby rozpoutala válku proti svatým a aby je přemohla,] a byla jí dána moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem; ' Zjevení 13:5-7 A malý roh přichází na scénu PO ROZPADU ŘÍMSKÉ ŘÍŠE. 'Po tomto jsem v oněch nočních viděních přihlížel dále a hle, čtvrtá šelma strašlivá, úděsná a neobyčejně silná. Měla veliké železné zuby. Požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala. Ta byla ale odlišná ode všech šelem, které byly před ní, a měla deset rohů. Sledoval jsem ty rohy a hle, mezi nimi vyrostl další roh, nepatrný, ale tři z dřívějších rohů byly před ním vykořeněny. A hle, na tomto rohu byly oči jako oči lidské a ústa mluvící velké věci. Takto pravil: Ta čtvrtá šelma bude čtvrté království na zemi, které se bude ode všech těch království odlišovat, požere celou zemi, podupe ji a bude ji drtit. A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný, jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří...' Daniel 7:7-8,23-25 Takže jelikož šelma z moře ve Zj 13 = malý roh z Dan 7, pak se smrtelná rána nemůže týkat Římské říše, ale papežského systému ve Vatikánu nastoleného po rozpadu Římské říše, tj. malého rohu. Zřejmá identifikace protagonistů a jejich chronologie ti nedovolí jiné manévry. A zároveň když rozluštíš hádanku sedmihlavé šelmy ze Zjevení 17, na které sedí nevěstka, opět se ti jasně ukáže stejný scénář a přesně potvrdí tato chronologie. Těch argumentů je mnoho, ale dovolím si dostat se k nim a podrobně je rozebrat až při studiu knihy Zjevení. Daniel je pouze první díl, a tak všechna jeho vidění nemusí být třeba vždy křišťálově jasná ve svém významu. Když k nim ale přidáme Zjevení Janovo, věřím, že se ukáže naprosto jasný celý obraz. A pokud ne, budeme dále diskutovat a tříbit názory a za to jsem rád :-)
@@AdventisteBreclav Díky za obsáhlou odpověď. Pokusím se na ni reagovat. V případě Kaina šlo o špatné skutky, které dělal. Proto Bůh na jeho oběť neshlédl. Jak vysvětluje v Gn 4, 6 a 7. A vyzývá ho, aby jednal správně. A on na to reaguje tak, že ke všemu navrší další zlo, což byla vražda bratra. To zdůvodňovat nevhodným druhem oběti nelze, je to projevem lpění na vnějších materiálních věcech. Může být lákavé z textu usuzovat, co tedy konkrétně před tím špatného dělal, ale to nevíme. Podobně zaměřené na vnější věci je i tvrzení, že v nebi je jistě nějaká svatyně, nějaký objekt. neříkám, že být nemůže. Ale zde jde přece o smysl svatyně. Podobně jako, když mluvíme třeba o obchodu, nemyslíme tím vždy budovu, kde se něco prodává. A co je napsané o svatyni v Novém Jeruzalémě ve Zj 21, 22? Malý roh U Říma mi moc nesedělo to, že by se měl rozšířit k jihu, k východu i k Ozdobě, když ta je také na výhod od něj, ale to tak napsat lze. Takže geograficky mi sedí spíš Epifanas, že to byla jiná strana než jih nebo východ, ale i na Řím to sedí. A ty směry bych chápal spíš z jeho hlediska a Řím se navíc ve skutečnosti rozšířil do všech stran. A k zastavení soustavné bohoslužby došlo za Epifana i za římské nadvlády a to platí až do dnešních dnů. A těch 2300 večerů a jiter může označovat dobu, po níž byla bohoslužba zastavena v prvním případě. a jestli někdo výklad, že se mělo jednat o něj zneužívá k popření autorství Daniela, neznamená to že takovým výkladem přijímáme o toto. Takže bych se nebránil ani jednomu z těchto možných výkladů, kdo byl tento malý roh. V Danielovi jsou dva malé rohy. Tento první přichází po Alexandrově říši. To, že ne v jeho síle stejně jako ony čtyři (Da 8, 22) tedy pasuje na Antiocha, ale i na Papeže. Což je zároveň roh přicházející po čtvrté šelmě uvedený dřív v sedmé kapitole. První šelma ve Zjevení je jiný obraz, který může mít ještě více významů a v jednom z nich se překrývá s malým rohem nastoupivším po Římské říši. Jenže právě to může být šelma s uzdravenou smrtelnou ranou. Sám přece říkáš, že papežský systém je pokračování Římské říše. A ta může být jedním z významů této sedmihlavé šelmy.
@@jansafr9764 "V případě Kaina šlo o špatné skutky, které dělal." Promiň, ale to sis domyslel, o žádných jeho špatných skutcích se tam nepíše. Bůh říká, že když bude jednat správně, bude "pozdvižen". Příběh sám svým vyprávěním říká, co je v něm důležité, když hned od začátku zmiňuje rozdílnou oběť obou bratrů, kde celý problém začíná. A v kontextu komentáře z listu Židům 11 je to jednoznačně odkaz na to, když bude jednat správně vůči Bohu a přinese takovou oběť, kterou Bůh může přijmout. Nic jiného se tam neřeší, nenávist k bratrovi a jeho vražda přichází až poté a je to motivováno tím, že Bůh přijal Abelovu oběť a Kainovu ne. Samozřejmě je však potřeba si uvědomit, že to není v prvé řadě o samotném správném typu oběti, a pak je vše v pohodě, ale o tom, jaký měl vztah k Bohu. Protože kdyby měl správný vztah k Bohu, donesl by také správnou oběť. Protože stav našeho srdce se projeví v tom, jestli Boha posloucháme, nebo ne. Naopak ale pouhá vnější poslušnost nic neznamená. Ohledně svatyně v nebi to vůbec není o zaměření na "vnější věci". Naopak nechápu, proč bychom měli popírat něco, co Písmo jasně říká. Všímám si snahy za každou cenu vše "zduchovňovat" a popírat či upozaďovat realitu nebeských věcí, které jsou stejně reálné a také fyzické jako ty naše. Boží město Nový Jeruzalém je také fyzické podstaty a bude tady na zemi. A jestliže Bible říká, že v nebi je svatyně, kterou postavil Bůh a ne člověk, pak jaký mandát máme, že tvrdíme opak? Prostě respektujme výpověď Písma a nehrajme si na ty, kteří to "ví přece lépe". Ohledně Zjevení 21, 22: Ano, přesně tak, Jan píše, že na nové zemi už neviděl svatyni. Což je právě narážka na to, že doteď ji ve viděních x krát viděl, ale po stvoření nové země už ne. Je to logické, protože celý plán spasení, který se odehrává skrze svatyni, je ukončen. Proto není potřeba, aby v Novém Jeruzalému byla, protože svatyní už bude pro člověka sám Bůh a uvidíme ho tváří v tvář. Malý roh "A k zastavení soustavné bohoslužby došlo za Epifana i za římské nadvlády a to platí až do dnešních dnů." Vidění ale neřeší chrám v Jeruzalémě, ale odkazuje na realitu antitypické svatyně, která je v nebi. Svatyně a později chrám Jeruzalémě byli pouze předobrazy nebeských věcí, o kterých je ve vidění řeč. Z chronologie vyprávění a výkladu Daniel 8 víme, že se jednoznačně vůbec nemůže jednat o Epifana. Anděl o tom malém rohu mluví jasně, kdy povstane - až po konci 4 menších rohů. Epifanes byl ale jejich součástí. Takže tato interpretační linka je jednoznačně vyloučena. Píšeš: "V Danielovi jsou dva malé rohy. Tento první přichází po Alexandrově říši." Nikoli, tento není první. První je už v 7. kapitole a vyrůstá ze 4. šelmy po jejím rozpadu - z Říma. Tento druhý přichází až po období 4 dynastií, které vládly po Alexandrově říši, jedná vůči Bohu a svatým úplně stejně jako předchozí malý roh a za mě tedy logicky oba rohy ukazují stejným směrem - na Řím pohanský a papežský. Přece nedává smysl, abychom měli ve dvou po sobě jdoucích kapitolách 2x stejný obraz malého rohu, který vykazuje stejnou činnost a objevující se ve stejném období existence nadvlády Říma, ale tvrdili, že se nejedná o stejnou entitu. Samozřejmě pokud se budeme snažit malý roh z Dan 8 na sílu a navzdory Gabrielem uvedené chronologii napasovat na Epifana, pak se dá k takovému závěru dojít. Ale není to čestný přístup k výpovědi daného prorockého textu. Gabriel o malém rohu jasně říká: 'A ten chlupatý kozel je král řecký a ten velký roh mezi jeho očima je ten první král (tj. Alexandr Veliký). Pak se zlomil a místo něho povstali čtyři, to čtyři království povstanou z národa, ne však v jeho síle (4 dynastie a jejich vláda). A KONCEM JEJICH KRALOVÁNÍ, až dokonají vzpurníci, povstane král drzý a zkušený v záludnostech (malý roh).' Daniel 8:21-23 Tváří v tvář Gabrielem jasně vyřčené chronologii nástupu malého rohu KONCEM kralování 4 rohů, jak obhájíš interpretaci Antiochem Epifanem, který byl součástí jednoho z těchto 4 rohů a kraloval cca 100 let před koncem Seleukovců? Dal bys mi na tuto otázku, prosím, konkrétní odpověď? Dále o tom, jak bude malý roh zničen: 'A pro svou vychytralost dokáže prosadit i podvod. Když se v srdci vyvýší a v míru bude ničit mnohé, ano i proti Veliteli velitelů bude se stavět, TEHDY BEZ ZÁSAHU RUKY BUDE ROZDRCEN.' Daniel 8:25 Tady anděl jasně odkazuje na vidění z 2. kapitoly, jak nakonec Boží království ukončí trvání pozemských dějin: 'Jak ses díval, vylomil se BEZ RUKOU nějaký kámen a udeřil té soše do chodidel ze železa i keramiky a ROZDRTIL JE. Tehdy se železo, keramika, bronz, stříbro i zlato naráz rozpadly a byly jako plevy v létě na mlatech. Tu je roznesl vítr a už pro ně nebylo místo. Avšak ten kámen, jenž udeřil do sochy, se stal velikou horou a zaplnil celou zemi... Za dnů oněch králů ale Bůh nebes nastolí království, jež nebude zničeno navěky ani to království nebude přenecháno jinému lidu. Ono ROZDRTÍ a ukončí všechna tato království, ale samo bude stát navěky, neboť jsi viděl, jak se BEZ RUKOU z té hory vylomil kámen a ROZDRTIL železo, bronz, keramiku, stříbro i zlato. Veliký Bůh oznámil králi, co se stane potom. Ten sen je pravdivý a jeho výklad spolehlivý.' Daniel 2:34-35,44-45 Otázka pro tebe: jsi ochoten přijmout fakt, že malý roh dle tohoto proroctví bude působit až do konce dějin a bude rozdrcen až na konci světa letícím kamenem - Božím královstvím, jak o tom prorokuje výše citované proroctví z Daniele 2? Jsi ochoten přijmout, že malý roh bude rozdrcen "bez rukou", tedy bez lidského zásahu, ale zásahem samotného Boha, proti kterému se staví, rouhá a bojuje až do konce lidských dějin (stejně jako malý roh v 7. kapitole)? Píšeš: "První šelma ve Zjevení je jiný obraz, který může mít ještě více významů a v jednom z nich se překrývá s malým rohem nastoupivším po Římské říši. Jenže právě to může být šelma s uzdravenou smrtelnou ranou. Sám přece říkáš, že papežský systém je pokračování Římské říše. A ta může být jedním z významů této sedmihlavé šelmy." Dovolím si vyjádřit se k tomu až při studiu knihy Zjevení, protože by odpověď byla dlouhá a komplexní. Ale předem napíšu, že opět chronologie tě k tomuto tvému výkladu nepustí při studiu jak 13., tak 17. kapitoly knihy Zjevení.
@@AdventisteBreclav Hospodin na Kaina neshlédl proto, že nejednal správně, jinak by to tím pak nepodmiňoval, když mu to potom vysvětloval. Co konkrétně nebylo na jeho jednání správné, nevíme. Nabízí se vysvětlení, že přinesl špatnou oběť. Nicméně je to, upřímně řečeno projev nabubřelosti těch, kteří něco vědí o pozdějším obětním systému, když za to Kaina odsuzují. Není známo, že by Bůh lidem dal předtím takový příkaz. A navíc i podle pozdějšího řádu by se dalo něco vytýkat jjen pokud by to měla být náhražka jiné oběti. I Židé přinášeli Hospodinu např. prvotiny úrody. Takže tuto hypotézu o špatném typu oběti lze odmítnout. Spíš se dá usuzovat na špatné vztahy s ostatními lidmi. To, že bratrovi záviděl boží přízeň jistě nebylo správné.Příčinou bylo to, jaký byl. A ještě horší bylo to, že ho to dovedlo k vraždě. Ne špatný druh oběti, ale to jaký byl a co proto dělal. Svatyně symbolizuje smíření s Bohem a odpuštění hříchů. To bylo podmíněno přinášením obětí, aby je nakonec nahradila jedna jediná oběť, která umožňuje smíření a odpuštění všem. A to je pravá svatyně, do níž Ježíš vstoupil hned po svém vzkříšení. Kde jako jediný prostředník mezi Bohem a lidmi jim umožňuje tento přístup. To po celou dobu, nikoli až od roku, kdy měl údajně přijít.Právě neochota uznat, že se jednalo o falešné proroctví vedla k vytvoření této konstrukce, což je krádež toho, co bylo dosaženo již jeho obětí. Pokud jde o čtyři následovníky Alexandra Makedonského, jedná se o čtyři, kteří vzešli až po dvaceti letech válek diachorů. Tři z nich založili dynastie, avšak jedno z těchto království, kterému vládl Lýsimachos, si podmanil právě Seleukos. A ano, Seleukovci byli ještě asi sto let po Epifanovi. Ten však vládl v druhé polovině trvání této dynastie. Ptolemájovci trvali ještě o něco déle. A dynastie Antigonovců, kteří vládli Makedonii, skončila právě během vlády Epifana.Takže trvání těchto čtyř království bylo velice různě dlouhé a v průměru to vychází, že Epifanés vládl jejich koncem. Na rozdíl od papežství, které vzniklo až dávno potom a politické moci se ujalo až po pádu Římské říše. A to musíme k trvání doby trvání např. dynastie Seleukovců připočíst ještě několikanásobek této doby. Čili to rozhodně nebylo koncem těchto království. Takže jsi mě poukazem na chronologii přesvědčil, že to skutečně byl Epifanes, a že papeže můžeme vyloučit. To pořadí uvádím tak, jak se ta proroctví naplnila. Když to bereme tak, jak jsou zapsána v Danielovi, první malý roh je v 7. kapitole zřejmě papež. A ten druhý v 8. kapitole je Epifanés, který byl však mnohem dříve. Nějaké podobnosti sice mohou naznačovat, že se jedná o totéž, ovšem nenechme se mást dojmy. To. jak byl rozdrcen Epifanés, ani co to znamená, nevím. Za to víme, že politická moc papeže byla ukončena zásahem lidské ruky, což je další věc, která na to nepasuje. Není nic, z čeho by se dalo odvodit, že malý roh ze 7. kapitoly kdokoli, má trvat až do konce. Důležité je to, že ona socha lidských říší byla zničena kamenem, jak píšeš. Ten kámen je ježíš Kristus, jehož království roste a ničí všechna lidská zřízení. Až nakonec bude prosazeno mocí po jeho druhém příchodu.
@@jansafr9764 Píšeš: "Není známo, že by Bůh lidem dal předtím takový příkaz." Omlouvám se, ale není známo, že dal někde Bůh zákaz "nezabiješ", a stejně je za to Kain potrestán. Jak Noe věděl, která jsou čistá zvířata, když první zapsaný seznam máme v Lev. 11? To, že nemáme zapsáno vše, co Bůh prvním lidem řekl, přece z logiky věci není žádný argument. Navíc nějak opomíjíš fakt, že text píše Žid primárně pro židovského posluchače/čtenáře a ti okamžitě chápou že je problém v oběti. Narozdíl od nás, kteří v obětním systému dnes nefungujeme. Proto také oběť zmiňuje a adresát okamžitě ví, která bije. A list Židům to hned potvrzuje, protože přesně tuto linku zdůrazňuje. Proč jeho komentář ignoruješ? "I Židé přinášeli Hospodinu např. prvotiny úrody." Ano, to je sice pravda, ale zde opět ignoruješ text listu Židům, který jasně říká, že Ábel přinesl lepší oběť než Kain. Očividně tedy neměli přinést prvotiny. Přinášení prvotin se objevuje až v Izraeli, kdežto zápalné oběti čistých zvířat jsou přítomny napříč knihou Genesis. "Takže tuto hypotézu o špatném typu oběti lze odmítnout. Spíš se dá usuzovat na špatné vztahy s ostatními lidmi. To, že bratrovi záviděl boží přízeň jistě nebylo správné.Příčinou bylo to, jaký byl." Abych to pojmenoval, tak se jedná o pouhou fabulaci bez jakékoli opory v samotném textu. Ale za mě to ani není podstata diskuze pod tímto videem, takže ze své strany uzavírám. Píšeš: "Kde jako jediný prostředník mezi Bohem a lidmi jim umožňuje tento přístup. To po celou dobu, nikoli až od roku, kdy měl údajně přijít.Právě neochota uznat, že se jednalo o falešné proroctví vedla k vytvoření této konstrukce, což je krádež toho, co bylo dosaženo již jeho obětí." Nevím, jestli jsi poslouchal přednášku pozorně. Řekl jsem přesně to samé: že Kristus po svém vzkříšení vystoupil do nebe do pravé svatyně, kde se za nás přimlouvá. Nevím, proč do toho zavádějícím způsobem vsunuješ něco o "roku, kdy měl údajně přijít." Nikdo netvrdí, že pro nás koná Ježíš Kristus svou službu až od r. 1844. Nevím, jak jsi k tomu přišel, ale určitě ne z této mé přednášky. A ještě mluvit o jakési "krádeži toho, co bylo dosaženo Jeho obětí." Nejsem si jist, že úplně rozumíš tomu, co přesně komentuješ. "Na rozdíl od papežství, které vzniklo až dávno potom a politické moci se ujalo až po pádu Římské říše. A to musíme k trvání doby trvání např. dynastie Seleukovců připočíst ještě několikanásobek této doby. Čili to rozhodně nebylo koncem těchto království. Takže jsi mě poukazem na chronologii přesvědčil, že to skutečně byl Epifanes, a že papeže můžeme vyloučit." Opět mi přijde, že jsi neposlouchal přednášku a ani sis nevšiml přidané grafiky. Malý roh zde identifikuji s Římem, který povstává ke své plné síle právě s úpadkem řeckých dynastií, a který se až následně po staletích vlády transformuje do papežského Říma (viz předchozí přednáška). Takže chronologie sedí naprosto přesně a oba malé rohy jak v 7., tak v 8. kapitole odkazují stejným směrem - na Řím.
Odpověď z přednášky PROROCTVÍ 70 TÝDNŮ | HROZÍ SVĚTU APOKALYPSA? (10) = Druhá část - o 2300 večerech a jitrech: Druhá část: Odpověď na tvou otázku: Proroctví o 2300 večerech a ránech je součástí vidění o beranu, kozlu a malém rohu. Dan.8.kap.9-14,23-26. Velmi důležité je uvědomit si, že: - vidění o "malém rohu" je pro "čas konce“. Dan.8.kap.16,17,19,26. - anděl to Danielovi několikrát v téhle kapitole opakuje, a proto i číslo 2300 se vztahuje na "čas konce". Je to doba těsně před "druhým" příchodem Ježíše. - počet je prorocký proto se počítá s prorockým rokem o 360 dnech. Vychází to na 6 let, 4 měsíce a 20 dní. - nemůže to být automaticky "den za rok", protože v takových proroctvích se vždy říká "den". Pokud se ale jedná o "večer a ráno" vždy se jedná o doslovný den. Např. 1.Moj.1.kap. o "večerech a ránech" při stvoření. - tohle proroctví se mohlo splnit za 2.sv. války. Před ní, v r. 1938 byla "svatyně" ještě v pořádku, tj. správné uctívání Boha, ale pak "malý roh" (anglo-americká světová velmoc) začal působit v Božím lidu a "schodil na zem některé z hvězd a pošlapal je... k veliteli toho vojska se vyvýšil a od něho odebral soustavnou bohoslužbu a povrženo bylo sídlo jeho svatyně, ... a pravdu povrhlo na zem, úspěšně se prosadilo". ČSP. - znamená to, že "pravda", kterou Boží lid všude kázal, byla uměle omezovaná a "soustavná bohoslužba", tj. uctívání nejvyššího Boha, byla omezena. V té době byli SJ velmi pronásledováni a hnáni před soudy. Byly jim udělovány velmi vysoké pokuty, byli zavíráni do vězení, koncentračních táborů, zabíjeni, mučeni,... Nemohli se veřejně scházet a kázat. - koncem r. 1944 byla změněna vnitřní organizace SJ a místo demokracie byla zavedena teokracie. Od té doby byla „svatyně“ opět uvedena do „svého správného stavu“ nebo-li "ospravedlněna". Tj. znova bylo možné se scházet k uctívání a bylo možné veřejně kázat evangelium. Tohle je opravdu, ale opravdu, jen kratičký "výcuc" bez dalších vysvětlovacích slov. Pokud se budeš chcít zeptat na nějaké podrobnosti, ptej se, prosím.
Bůh Tě vede a je to pro nás velmi užitečné. Děkuji za Tvoje slovo!!! Jsem strašně rád, že zaznívá v dnešní době!!!!
V dnešní době neznám nikoho jiného kdo o tom hovoří. Bůh Tě provázej a věřím, že tato slova obrátí mnoho posluchačů k pochopení Ježíše Krista!!!
@@zdenekbartos7042 Určitě nejsem jediný, proroctvím se velmi zajímavě věnuje třeba také YT kanál Pod povrchnom nebo John Bible
@@AdventisteBreclav Nejsi žádný prorok, prоtože neznáš Živé Jméno žádného Z Bohů Tvůrců Elohim , proto se na tebe žádný Bůh El neobrací. V Bibli máš jedno Proroctví přímo od Boha Tvůrce Ela, ( Gen.:8,21-22) a Bůh Tvůrce El toto Proroctví nikdy neodvolal, ale toto Proroctví nikdo z křesťanů nebere na vědomí a raději věří ateistívi Janovi, který tvrdil, že Boha nikdo nikdy neviděl( J.:1,18) a proto Bohy uráží tím, že z nich dělá pouhé slovo ( J.:1,1-2). Tak tomuhle ateistovi, narkomanovi křesťané věří věškerý jeho halucinační výtvor ve Zevení ! Tak kdo má pravdu Bůh Tvůrce nebo šílený člověk ač evangelista Jan ?!
@@zlataorchidea9869
Co bereš? :)
@@mikmark100 Čtu hodně a co bereš ty neberu !
Pravda je u Pana Boha ♥️🙏♥️a jeho Syna Ježíše Krista ♥️🙏♥️ pomáhá nám Duch Svatý Kniha Knih Svata Bible
Amen.
...ja som náhodou objavil tento biblický cyklus od mladého muža...ďakujem...
Přiznám se, že ti nerozumím, Danieli. Vysvětli mi prosímtě svoje slova v min. 18:50 že "Ježíš provádí každodenní oběť, každodenní bohoslužbu v nebi; přináší před Boha svou vlastní oběť, svou vlastní krev, jako velekněz přinášel krev beránků; jeho konečná služba je ve vesmírném dni smíření, kdy bude nebeská svatyně smířená, očištěna od všech hříchů a přijde konec éry hříchů;"
Čtu totiž v Bibli toto = v Židům, v 9. a 10. kap. že Ježíš už musel být veleknězem když zemřel, protože se jím stal při svém křtu kdy byl pomazán svatým duchem - Sk.10.kap.37,38. V tom případě mohl své tělo položit jako oběť za hříchy lidstva. Po svém vystoupení do nebes ji - jen jednou - předložil Bohu v nebesích - Žid.9.kap.11,24; 10.kap.12. V té chvíli začala platit smlouva uzavřená mezi Ježíšem a apoštoly při pesachu v předvečer jeho smrti. V té samé chvíli taky dostal od svého Otce svatého ducha, kterého poslal všem shromážděným učedníkům při svátku letnic (120) a tím svým následovníkům potvrdil platnost té smlouvy = Sk.2.kap. Od té chvíle můžou všichni lidé na světě být smířeni s Bohem a on jim odpouští, ale jen těm, kteří tuhle oběť přijmou.
Proto ti nerozumím = proč by Ježíš každý den pořád znova a znova obětoval svoje tělo a každý den ji předkládat Bohu? Proč by měl tuto službu vykonávat až do dne smíření? Proč by měla být "očištěna" svatyně v nebesích, když nikdy ušpiněná hříchem nebyla? Vysvětlíš mi to prosím?
Ano, Ježíš je oběť i velekněz zároveň.
Poukazoval jsem na to, že zde na zemi přišel a zemřel jako oběť. To byla první část plánu vykoupení, kterou jako oběť dokončil na kříži. Proto mohl zvolat: "Je dokonáno!" Tím naplnil předobrazy svatyně skrývající se v každodenním obětním systému za hříchy Izraele.
Poté, když vystoupil do nebe, začala Jeho velekněžská služba v nebeské svatyni, kde v náš prospěch přináší svou oběť. Jak napsal ap. Pavel:
'Kdo je ten, který je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen [z mrtvých] , je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!'
Římanům 8:34
Kristus se za nás stále přimlouvá a to skrze svou oběť, kterou zaplatil za naše hříchy. Stále jsme Jeho krví očišťováni, kdykoli vyznáme své hříchy. Byl jednou obětován, ale Jeho oběť je stále aktuální pro každého, kdo touží po odpuštění hříchů.
Konkrétně pak Den smíření ukazuje na to, co viděl Daniel v této 8. kapitole: Že nastane den soudu, nebeská svatyně bude očištěna, přímluva Velekněze nakonec skončí a Ježíš se vrátí s rozsudkem pro každého. V příští kapitole uvidíme, kdy má tato fáze nastat, od kdy začíná oněch 2300 večerů a jiter a tím pádem kdy končí a začíná nebeský velký den soudu, Den smíření.
@@AdventisteBreclav Díky za tvé vysvětlení o Ježíši a jeho velekněžské službě. Ano. On ji přinesl jen jednou a pak se posadil vedle svého Otce a protože byla dokonalá, tak jeho oběť má trvalou platnost: "On však přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl po pravici Boží." Žid.10,12. O žádné dlouhotrvající velekněžské službě v nebeském chrámu do dne smíření nepíše ap. Pavel vůbec nikde. Proto téhle tvé poznámce nerozumím.
Ano - nastane den soudu, ale nerozumím, jak může být "očištěna" nebeská svatyně, když nikdy nebyla zašpiněná? Čím by měla být zašpiněná a kdo to udělal?
Původní hebrejské slovo znamená "ospravedlněna" ("prohlášena za spravedlivou") nebo "uvedena do svého práva". Je obrovský rozdíl mezi spravedlností a ušpiněním. Můžeš mi vysvětlit ještě tohle, prosím?
@@nirasa Píšeš:
"O žádné dlouhotrvající velekněžské službě v nebeském chrámu do dne smíření nepíše ap. Pavel vůbec nikde. Proto téhle tvé poznámce nerozumím."
Když dneska zhřešíš, jak to, že ti je odpuštěno, když svůj hřích vyznáš? Protože náš Velekněz stále koná svou velekněžskou službu a přimlouvá se za tebe před Otcem. Jednou přinesl před téměř dvěma tisíci lety svou vlastní dokonalou oběť a až dodnes jako Velekněz plní svou úlohu - přimlouvá se za nás, připisuje nám zásluhy své oběti a díky tomu můžeme být každý den nově ospravedlňováni. Stejně jako ve svatyni v Izraeli byl kněz ten, který zprostředkovával odpuštění hříchů. Byla zabita oběť a on byl ten, který člověka provedl celým tím obřadem očištění před Bohem, na jehož konci člověk odcházel ospravedlněný. Stejně tak to dělá dnes a denně Ježíš, jinak bychom neměli odpuštění hříchů. K ospravedlnění je potřeba jak oběť, tak i velekněz. To je právě poselství svatyně. A Kristus je obojí. Proto usedl po pravici Boží a přimlouvá se (průběhový čas) za nás. Zde je o jeho kněžství proroctví skrze Zachariáše:
'Tak praví Hospodin zástupů - Muž jménem Výhonek vyraší zespoda a vystaví Hospodinův chrám. To on vystaví Hospodinův chrám a oblékne se v majestát. Usedne na svém trůnu jako vládce a bude na svém trůnu knězem - a to obojí bude ve shodě.‘
Zachariáš 6:12-13
A tady je krásné zaslíbení ohledně Kristovy velekněžské služby - co úžasného v praxi znamená pro každého z nás:
'Když máme tak úžasného velekněze - Božího Syna Ježíše, který vešel až do nebe - držme se pevně svého vyznání. Nemáme ovšem velekněze neschopného cítit s našimi slabostmi, ale takového, který byl v každém ohledu zkoušen jako my, avšak zůstal bez hříchu. Proto přistupme k trůnu milosti se smělou důvěrou, abychom došli milosrdenství a našli milost, když potřebujeme pomoci. '
Židům 4:14-16
Velekněz není jen nějaké obrazné označení či titul. Velekněz je veleknězem tehdy, když koná službu velekněze. A ta je popsána a ukázána v popisu pozemské svatyně.
Píšeš:
"Ale nerozumím, jak může být "očištěna" nebeská svatyně, když nikdy nebyla zašpiněná? Čím by měla být zašpiněná a kdo to udělal?"
K pochopení tvé otázky nám opět pomůže studium pozemské svatyně, která byla se svými obřady stínem/obrazem reality nebeských věcí a nebeské svatyně:
'Tím Duch Svatý ukazuje, že ještě není zjevná cesta do svatyně, dokud stojí první stánek, který je obrazem přítomného času...'
Židům 9:8-9
'Ti (pozemští kněží) slouží náznaku a předobrazu nebeských věcí , jak bylo zjeveno Mojžíšovi, když měl stavět stánek; neboť říká: "Hleď, ať uděláš všechno podle vzoru, který ti byl ukázán na této hoře." '
Židům 8:5
Předobraz v pozemské svatyni Staré smlouvy:
V popisu každodenních obětí ve svatyni je jasně ukázáno, jak se to stalo, že přes rok byla svatyně "zašpiněná", nebo chceš-li znečištěná nepravostí, aby pak bylo potřeba, aby opět došla při Dni smíření "ospravedlnění/spravedlnosti."
Služba v pozemské svatyni se dělila do dvou fází. Kněží sloužili každý den ve svatyni, a pak jednou za rok konal velekněz ve svatyni svatých zvláštní úkon smíření a očištění svatyně. Každý den přinášeli hříšníci své oběti ke dveřím svatostánku, pokládali ruku na hlavu obětního zvířete a vyznávali své hříchy. Tím obrazně přenášeli svoji vinu ze sebe na nevinnou oběť. Pak bylo zvíře usmrceno. „Bez vylití krve není odpuštění hříchu,“ říká apoštol Pavel. „V krvi je život těla.“ (Lv 17,11) Porušení Božího zákona vyžaduje smrt toho, kdo se provinil. Krev znázorňuje život hříšníka propadlého odsouzení. Jeho vinu přenesenou na oběť zanesl kněz v krvi obětního zvířete do svatyně a kropil jí před oponou (Lev 4,16-18), za níž byla truhla s deskami zákona, který hříšník přestoupil. Tímto obřadem byl hřích prostřednictvím krve obrazně přenesen do svatyně. V případě některých obětí nebyla krev vnášena do svatyně, ale její maso snědl kněz, jak Mojžíš přikázal Áronovým synům: „Vám ji (Bůh) dal, abyste nesli nepravost pospolitosti.“ (Lv 10,17) Oba obřady jsou symbolem přenesení hříchu z člověka, který hřích vyznal, do svatyně.
Taková služba probíhala ve svatyni každý den po celý rok. Hříchy Izraele byly přenášeny do svatyně a zvláštním obřadem je bylo třeba odstranit. Podle Božího příkazu bylo nezbytné vykonat smírčí obřady pro každé oddělení svatyně. „Tak vykoná smírčí obřady za svatyni pro nečistotu Izraelců, pro jejich přestoupení se všemi jejich hříchy. Stejně bude postupovat při stanu setkávání, který stojí u nich, uprostřed jejich nečistot.“ Smírčí obřad bylo třeba vykonat také pro oltář, a tím „jej očistit od nečistot Izraelců a posvětit ho“ (Lv 16,16.19).
Jednou za rok ve velký Den smíření vstoupil nejvyšší kněz do svatyně svatých, aby očistil svatyni. Tento úkon uzavřel celoroční cyklus služby ve svatyni. V Den smíření postavili před dveře svatostánku dva kozly. Potom určili „jeden los pro Hospodina, druhý pro Azázela“ (Lv 16,8). Kozel, na kterého padl los pro Hospodina, měl být poražen jako oběť za hřích lidí a kněz měl jeho krev zanést za oponu a pokropit jí slitovnici (víko Truhly smlouvy) a prostor před slitovnicí. Krví měl být pokropen také kadidlový oltář, který stál před oponou.
„Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy a vloží je na hlavu kozla; pak ho dá připraveným mužem vyhnat do pouště. Kozel na sobě ponese všechny jejich nepravosti do odlehlé země. Toho kozla vyžene na poušť.“ (Lv 16,21.22) Kozel určený k vyhnání se už do izraelského tábora nevrátil, a muž, který ho odvedl do pouště, musel - dříve než se vrátil do tábora - omýt sebe a svůj oděv vodou.
Naplnění v nebeské svatyni Nové smlouvy:
Jako byly kdysi hříchy lidí vírou přenášeny vkládáním rukou na oběť za hřích a pak obrazně její krví vnášeny do pozemské svatyně, tak jsou podle nové smlouvy hříchy kajících lidí vírou vkládány na Ježíše Krista a ve skutečnosti přenášeny do nebeské svatyně. Tak jako v obrazné službě očištěním pozemské svatyně byly odstraněny hříchy, které ji znečistily, tak musí být očištěna nebeská svatyně tím, že z ní budou odstraněny nebo vymazány záznamy hříchů. Než se to však může stát, musí být záznamy prozkoumány, aby se rozhodlo, na koho se může vztahovat smíření v Ježíši Kristu, kdo je pokáním a vírou v Pána Ježíše přijal. Očištění svatyně proto zahrnuje také vyšetřování - soud (viz Daniel 7,,9-10 a také srovnání zde ve videu v čase 1:07:06). Realita nebeského soudu před Kristovým návratem je také základní zvěst prvního ze tří andělů ve Zjevení 14, kteří varují lidi na Zemi, aby si dali do pořádku vztah s Bohem: "Volal mocným hlasem: “Bojte se Boha a vzdejte mu slávu, neboť přišla hodina jeho soudu; pokloňte se tomu, který učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.”' (Zj 14:7) Toto dílo soudu se musí uskutečnit dříve, než Ježíš Kristus přijde, aby vykoupil svůj lid (viz posloupnost v Dan 7, 9-10 a poté 13-14). Protože až Ježíš Kristus přijde, přinese s sebou už samotnou odplatu, aby odměnil každého podle jeho činů (Zj 22,12).
A nakonec stejně jako byly v pozemské svatyni po ukončení obřadu Dne smíření vloženy hříchy ze svatyně na "kozla pro Azázela", který byl vyhnán do pustiny, stejně tak budou nakonec při ukončení nebeského soudu - nebeského Dne smíření a ospravedlnění nebeské svatyně - vloženy vyznané hříchy Božího lidu na satana - původce zla a hříchu. Stane se tak při návratu Krista na zem. Satan pak bude stejně jako onen kozel vyhnán do "pustiny" na 1000 let (Zj 20, 1-3). Bude uvržen do "bezedné propasti" a "svázán". Někteří si myslí, že bude satan držen v nějaké doslovné propasti a v ní svázán doslovným řetězem, ale slovo propast je hned v Genesis 1,1 použito jako popis prázdné a nehostinné planety Země předtím, než byla Božím slovem změněna:
'Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch. '
Genesis 1:2
Tak bude satan na tisíc let svázán na této zpustošené planetě, která bude zničena slávou Kristova příchodu:
'Pánův den přijde jako zloděj [v noci]. V něm nebesa s rachotem pominou, prvky se žárem uvolní a země a její činy budou spáleny. Když se toto všechno [takto] rozplyne, jací musíte být ve svatém způsobu života a zbožnosti [vy], kteří očekáváte a urychlujete příchod Božího dne! Kvůli němu se nebesa rozplynou v ohni a prvky se žárem roztaví.'
2 Petr 3:10-12
(viz také Zj 19, 11-21)
Omlouvám se za delší komentář, ale chtěl jsem, aby vše bylo naprosto jasné. Je to takto srozumitelné?
@@AdventisteBreclav Děkuju moc za tvou namáhavou práci a za to, žes mi tak podrobně zodpověděl mé všetečné otázky. Ano, tvé vysvětlení je srozumitelné a pochopitelné. V některých bodech si rozumíme, ale v některých se úplně míjíme.
Daniel v 8,14 používá slovo "bude ospravedlněna" (cadhaqʼ), ale při dni smíření a očišťování svatyně se používá slovo "očistit" (taheer) - 3.Moj.16.kap. Kdyby Daniel chtěl poukázat na očišťování podobné tomu, které se provádělo ve Dni smíření, použil by místo slova [cadhaq] slovo taheer [taher]. Ale neudělal to. Být spravedlivý nebo být čistý jsou dva úplně odlišné významy. Když si zašpiníš kalhoty, tak je nebudeš ospravedlňovat, ale čistit. Nebeská svatyně musí být "ospravedlněna" od působení malého rohu. Pokud by Ježíš vnášel do nebeské svatyně hříchy lidí, byl by on ten malý roh - a to není, že? Nebo ano?!
S tím souvisí i hříchy všech lidí, kteří žádají Boha o jejich prominutí. S Ježíšem při jeho smrti byly obrazně přibity i hříchy všech lidí, kteří jich litují. To píše ap. Petr v 1.Petra 2,24: "On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom zemřeli hříchům". Nikam je nikdo nemusí nosit a už vůbec ne satan. Odmítám být vděčná satanovi za zničení mých hříchů. Tohle biblická nauka není, Danieli. Jsem vděčná Ježíši Kristu. Oni totiž ti dva kozlové byli vždy bráni jako jedna oběť a bylo s nimi zacházeno úplně stejně: 3.Moj.16,5: "Od izraelského lidu by měl vzít dva kozlíky na oběť za hřích." Z toho je vidět, že společně tvořili jeden symbol k odpuštění hříchů. A tihle dva kozlové byli předobrazem jedné oběti za hříchy lidí - té Ježíšovy.
Neznám "vyšetřovací soud", protože se v Bibli nenachází. Není tam ani podobná myšlenka. Ale znám soud, který zasedne, aby byly otevřeny knihy a s nimi kniha života.
Země bude vždy obydlená, Danieli. Říká to mnoho a mnoho veršů. Ap. Petr v 2. kapitole přirovnává potopu k Pánově dni a říká, že to bude stejné. Tj. budou zničeni bezbožní lidé a jejich vlády, ale planeta tu zůstane a zničena nebude, protože ihned bude zase obydlená.
Je mnoho a mnoho dalších věcí, které bych s tebou prodiskutovala. Jsem vděčná i za tento tvůj čas. Měj se moc pěkně, snad se někdy ozvu.
@@nirasa Já vím, že Svědkové Jehovovi mají svůj úplně jiný výklad. Nepřekvapuje mě, že nesouhlasíš a jsem s tím v pohodě :) Zkus si ale někdy podrobně nastudovat svatyni a její oběti, rituály a svátky a pak pochopíš, na co poukazovaly jako předobraz plánu spasení.
To se traduje, že Kain přinesl špatnou oběť. Ovšem čteme tam pouze to, že Hospodin na Kaina neshlédl a dále vysvětlujr, že to je proto, že nejedná správně. Nic o druhu oběti, nic o tom, že by Bůh vyžadoval jinou oběť. Spíš lze usuzovat, že se to tkalo vztahů s ostatními lidmi. Z toho, že Kain potom přes toto napomenutí zabije Ábela. A i z toho, že má strach, že sám bude zabit.
To, co viděl Mojžíš byl vzor, obraz toho, co má postavit. Jestli někde v nebi je i fyzická svatyně, bude to něco úplně jiného. A to, že Ježíš vstoupil do svatyně, je třeba chápat především jako popis duchovního smyslu jeho dokonalé oběti, který předtím nedokonale představovaly oběti přinášené v chrámu.
Když malý roh vyrostl k jihu, k východu i k ozdobě. To k ozdobě tedy mohlo být k severu nebo k západu. Aneb k ozdobě od jihu či od východu. A nebo nějaké konbinaci směrů. Pokud vynechá,e první dva jmenované směry. Neplést si k a od. Není nutné se přít o to, jestli se má jednat o Antiocha IV. nebo o Řím. Některá proroctví mívají více nasplnění. Ale chybné je odmítat to první, které je zjevné. Ovšem právě v případě Říma neodpovídá směr, jak jsem vysvětlil.
A v návaznosti na předchozí debatu ohledně toho, že se zároveň jedná o šelmu ze Zjevení, která byla raněna smrtelnou ranu a přesto opět ožila, právě to může být to, co zde popisuješ, že po pádu Římské říše tato pokračovala jako Vatikán. A nelze moc dobře tvrdit, že totéž se stane znovu obnovu politické moci. A jestli ano, můžeme to konstatovat, až se to stane. Lza i kritizovat konkrétní špatné kroky papeže. Ale nemusí být tak, že vatikánská šelma znovu ožije. Neříkám, že se to stát nemůže, ale proroctví se mohou naplnit různě, nemůžeme si být příliš jisti tím, co přesně bude. Zvláště ne dalším naplněním toho, co se již naplnilo.
Děkuji za podnětný komentář, zkusím odpovědět, z čeho vycházím:
Kainova oběť:
Ano, traduje se, že Kain nepřinesl správnou oběť, a za mě oprávněně, protože nás tímto směrem jasně vede inspirovaný autor listu Židům:
'Vírou přinesl Ábel [Bohu] LEPŠÍ OBĚŤ než Kain. Skrze NI se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, když Bůh vydával svědectví PŘI JEHO DARECH, a skrze tu víru ještě mluví, i když zemřel. '
Židům 11:4
Takže k samotnému příběhu z knihy Genesis máme autorem listu Židům řečeno, že Abel přinesl lepší oběť než Kain, tedy o oběti to zjevně bylo. A tím pádem z logiky věci vychází, že Kain přinesl horší oběť než Ábel. Pak máme řečeno, že díky této lepší oběti se Ábelovi dostalo svědectví od Boha. Kainovi se svědectví při jeho darech nedostalo (opět logicky kvůli jeho oběti) a kvůli tomu byl naštvaný na bratra. Zároveň když vezmeme kontext samotné knihy Genesis, Kain je jediný, kdo místo obětního zvířete obětoval zeleninu. Nejednal tak ani Noe, ani Abrahám či další patriarchové. Nevidím jediný důvod tento zřejmý závěr a poučení ignorovat a vymýšlet jiné teorie nebo tvrdit, že vlastně nevíme, o co šlo.
Naopak za mě z nepochopitelného důvodu se přehazuje příčina a následek. Příčinou celé tragédie byla Kainova nesprávná oběť, důsledek byl, že si Kain vylil zlost na bratrovi. Nebylo to naopak. Přesto z nějakého důvodu se to celé takto v posledních letech prezentuje. Že Bůh neshlédl na Kainovu zeleninu ne proto, že by to byla nesprávna oběť, ale protože neměl dobrý vztah k bratrovi. Což tam ale nikde není zmíněno jako důvod Božího nepřijetí. Za mě bychom se měli držet principu, kdy se Bible vykládá Biblí, a ne se pouštět do spekulací, které by sice hypoteticky mohly být správné, ale úplně stejně taky být nemusí. A hlavně nezohledňují důrazy, které biblický autor výše jasně k danému příběhu stanoví.
"To, co viděl Mojžíš byl vzor, obraz toho, co má postavit. Jestli někde v nebi je i fyzická svatyně, bude to něco úplně jiného."
Souhlasím, nebeská svatyně asi bude vypadat jinak. I když co my víme? Co když zjistíme, že vypadala stejně? Budeme se pak Bohu omlouvat, že jsme hodnotili něco, co jsme neviděli? Je nějaký důvod, proč by nemohla být podobná svatyně v nebi v Božím městě Jeruzalémě? Ať už ale svatyně v nebi vypadá jinak, nebo ne, symbol vždy věrně ukazuje schéma a smysl předlohy. Proto ho máme studovat, abychom došli aspoň k částečnému pochopení, co se odehrává v nebi a v celém plánu spasení. Proto byl dán, jinak by byl k ničemu.
"A to, že Ježíš vstoupil do svatyně, je třeba chápat především jako popis duchovního smyslu jeho dokonalé oběti, který předtím nedokonale představovaly oběti přinášené v chrámu."
"Je třeba chápat?" A to říká kdo? Nebo na koho se odvoláváte? Protože z onoho citovaného textu vyplývá přesný opak:
„TO PODSTATNÉ na tom, co je řečeno, JE TOTO: Máme takového VELEKNĚZE, který usedl po pravici trůnu Majestátu v nebesích, je SLUŽEBNÍKEM SVATYNĚ a toho PRAVÉHO STÁNKU, KTERÝ POSTAVIL PÁN, a ne člověk...“
Židům 8:1-3 CSP
"Ozdoba"
Tento termín v Bibli označuje zaslíbenou zemi:
'V onen den jsem k nim pozvedl svou ruku, abych je vyvedl z egyptské země do země oplývající mlékem a medem, kterou jsem pro ně vyhlédl. Ona je ozdobou všech ostatních zemí."
"Já jsem k nim také v pustině pozvedl ruku, že je nepřivedu do té země, kterou jsem jim dal, do země oplývající mlékem a medem. Ona je ozdobou všech ostatních zemí. '
Ezechiel 20:6,15
Tedy z pohledu geografie Žida je směr zřejmý: Aby se někdo mohl dostat k jihu (Egypt), k východu (Babylonie) a k Ozdobě (Izrael), musel z logiky věci povstat na západě nebo na severu. Ze západu je ale středozemní moře, takže i když povstane ze západu, musí přijít ze severu (dnešní Turecko a Sýrie).
Zároveň je řečeno, že se tak stane AŽ POTÉ, CO BUDE NA SKLONKU ŘECKÁ VLÁDA ONĚCH ČTYŘ ŘECKÝCH ROHŮ:
'A ten chlupatý kozel je král řecký a ten velký roh mezi jeho očima je ten první král. Pak se zlomil a místo něho povstali čtyři, to čtyři království povstanou z národa, ne však v jeho síle. A KONCEM JEJICH KRALOVÁNÍ, až dokonají vzpurníci, povstane král drzý a zkušený v záludnostech.'
Daniel 8:21-23
Takže nejen že přesně sedí popis geograficky (viz mapka ve videu), ale také historicky a chronologicky, když je jasně také řečeno, že to nebude nikdo z oněch 4 rohů (řeckých dynastií), ale přijde po nich. Jak moc se musíme tvářit, že neznáme historii a že nechceme tato základní a zřejmá fakta vidět, abychom tvrdili, že to na Řím nesedí? :-)
Pokud to naopak na někoho nesedí, tak je to právě propagovaný Antiochus Epifanés. A to rozhodně nemám nic proti vícevrstevnatým naplněním proroctví, protože ano, mnohá takto fungují (ne všechna). Ale nedá se napasovat proroctví libovolně na kohokoli, kdo by se nám v těch proroctvích líbil. A to nemluvím o tom, že tento pohled propagují protagonisté falešné preteristické metody, kteří ani nevěří, že Daniel reálně existoval a napsal tuto knihu v 6. st. př. Kr v období Babylonského zajetí. A právě proto, že tvrdí, že byla kniha Daniel sepsána někým neznámým až ve 2. st. př. Kr., tak se jim Antiochus hodí jako "důkaz", že se v ní pouze reaguje na "soudobé" události (Antiochovo běsnění v Jeruzalémě), ve kterých pisatel knihy žil. Takže podle nich žádné proroctví, ale pouze vylhaná pohádka o Danielovi, který údajně předpovídal budoucnost. S tímhle se rozhodně neztotožňuji. Důvodů vůbec se tedy nezabývat Antiochem Epifanem v kontextu malého rohu z Dan 8 je hned několik a naprosto klíčových.
"A v návaznosti na předchozí debatu ohledně toho, že se zároveň jedná o šelmu ze Zjevení, která byla raněna smrtelnou ranu a přesto opět ožila, právě to může být to, co zde popisuješ, že po pádu Římské říše tato pokračovala jako Vatikán."
Opět ti to nesedí chronologicky, zkus si znovu přečíst Daniele 7 a Zjevení 13: Šelma ze Zjevení, která dostala smrtelnou ránu, ale ta rána byla uzdravena, je popisem ztotožněna s malým rohem z Daniele 7:
'... Bude pronášet slova proti Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. Bude také uvažovat, že změní doby a právo, a budou mu do ruky vydány až do času a časů a půl času.'
Daniel 7:24-25
'Byla jí dána ústa mluvící veliké věci a rouhání a byla jí dána moc, aby činila, co chce po čtyřicet dva měsíce. I otevřela svá ústa k rouhání se Bohu a rouhala se jeho jménu a jeho stánku, to jest těm, kteří přebývají v nebi. [A bylo jí dáno, aby rozpoutala válku proti svatým a aby je přemohla,] a byla jí dána moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem; '
Zjevení 13:5-7
A malý roh přichází na scénu PO ROZPADU ŘÍMSKÉ ŘÍŠE.
'Po tomto jsem v oněch nočních viděních přihlížel dále a hle, čtvrtá šelma strašlivá, úděsná a neobyčejně silná. Měla veliké železné zuby. Požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala. Ta byla ale odlišná ode všech šelem, které byly před ní, a měla deset rohů. Sledoval jsem ty rohy a hle, mezi nimi vyrostl další roh, nepatrný, ale tři z dřívějších rohů byly před ním vykořeněny. A hle, na tomto rohu byly oči jako oči lidské a ústa mluvící velké věci.
Takto pravil: Ta čtvrtá šelma bude čtvrté království na zemi, které se bude ode všech těch království odlišovat, požere celou zemi, podupe ji a bude ji drtit. A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný, jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří...'
Daniel 7:7-8,23-25
Takže jelikož šelma z moře ve Zj 13 = malý roh z Dan 7, pak se smrtelná rána nemůže týkat Římské říše, ale papežského systému ve Vatikánu nastoleného po rozpadu Římské říše, tj. malého rohu. Zřejmá identifikace protagonistů a jejich chronologie ti nedovolí jiné manévry.
A zároveň když rozluštíš hádanku sedmihlavé šelmy ze Zjevení 17, na které sedí nevěstka, opět se ti jasně ukáže stejný scénář a přesně potvrdí tato chronologie. Těch argumentů je mnoho, ale dovolím si dostat se k nim a podrobně je rozebrat až při studiu knihy Zjevení. Daniel je pouze první díl, a tak všechna jeho vidění nemusí být třeba vždy křišťálově jasná ve svém významu. Když k nim ale přidáme Zjevení Janovo, věřím, že se ukáže naprosto jasný celý obraz. A pokud ne, budeme dále diskutovat a tříbit názory a za to jsem rád :-)
@@AdventisteBreclav Díky za obsáhlou odpověď. Pokusím se na ni reagovat.
V případě Kaina šlo o špatné skutky, které dělal. Proto Bůh na jeho oběť neshlédl. Jak vysvětluje v Gn 4, 6 a 7. A vyzývá ho, aby jednal správně. A on na to reaguje tak, že ke všemu navrší další zlo, což byla vražda bratra. To zdůvodňovat nevhodným druhem oběti nelze, je to projevem lpění na vnějších materiálních věcech. Může být lákavé z textu usuzovat, co tedy konkrétně před tím špatného dělal, ale to nevíme.
Podobně zaměřené na vnější věci je i tvrzení, že v nebi je jistě nějaká svatyně, nějaký objekt. neříkám, že být nemůže. Ale zde jde přece o smysl svatyně. Podobně jako, když mluvíme třeba o obchodu, nemyslíme tím vždy budovu, kde se něco prodává. A co je napsané o svatyni v Novém Jeruzalémě ve Zj 21, 22?
Malý roh
U Říma mi moc nesedělo to, že by se měl rozšířit k jihu, k východu i k Ozdobě, když ta je také na výhod od něj, ale to tak napsat lze. Takže geograficky mi sedí spíš Epifanas, že to byla jiná strana než jih nebo východ, ale i na Řím to sedí. A ty směry bych chápal spíš z jeho hlediska a Řím se navíc ve skutečnosti rozšířil do všech stran.
A k zastavení soustavné bohoslužby došlo za Epifana i za římské nadvlády a to platí až do dnešních dnů. A těch 2300 večerů a jiter může označovat dobu, po níž byla bohoslužba zastavena v prvním případě. a jestli někdo výklad, že se mělo jednat o něj zneužívá k popření autorství Daniela, neznamená to že takovým výkladem přijímáme o toto. Takže bych se nebránil ani jednomu z těchto možných výkladů, kdo byl tento malý roh.
V Danielovi jsou dva malé rohy. Tento první přichází po Alexandrově říši. To, že ne v jeho síle stejně jako ony čtyři (Da 8, 22) tedy pasuje na Antiocha, ale i na Papeže. Což je zároveň roh přicházející po čtvrté šelmě uvedený dřív v sedmé kapitole.
První šelma ve Zjevení je jiný obraz, který může mít ještě více významů a v jednom z nich se překrývá s malým rohem nastoupivším po Římské říši. Jenže právě to může být šelma s uzdravenou smrtelnou ranou. Sám přece říkáš, že papežský systém je pokračování Římské říše. A ta může být jedním z významů této sedmihlavé šelmy.
@@jansafr9764 "V případě Kaina šlo o špatné skutky, které dělal."
Promiň, ale to sis domyslel, o žádných jeho špatných skutcích se tam nepíše. Bůh říká, že když bude jednat správně, bude "pozdvižen". Příběh sám svým vyprávěním říká, co je v něm důležité, když hned od začátku zmiňuje rozdílnou oběť obou bratrů, kde celý problém začíná. A v kontextu komentáře z listu Židům 11 je to jednoznačně odkaz na to, když bude jednat správně vůči Bohu a přinese takovou oběť, kterou Bůh může přijmout. Nic jiného se tam neřeší, nenávist k bratrovi a jeho vražda přichází až poté a je to motivováno tím, že Bůh přijal Abelovu oběť a Kainovu ne. Samozřejmě je však potřeba si uvědomit, že to není v prvé řadě o samotném správném typu oběti, a pak je vše v pohodě, ale o tom, jaký měl vztah k Bohu. Protože kdyby měl správný vztah k Bohu, donesl by také správnou oběť. Protože stav našeho srdce se projeví v tom, jestli Boha posloucháme, nebo ne. Naopak ale pouhá vnější poslušnost nic neznamená.
Ohledně svatyně v nebi to vůbec není o zaměření na "vnější věci". Naopak nechápu, proč bychom měli popírat něco, co Písmo jasně říká. Všímám si snahy za každou cenu vše "zduchovňovat" a popírat či upozaďovat realitu nebeských věcí, které jsou stejně reálné a také fyzické jako ty naše. Boží město Nový Jeruzalém je také fyzické podstaty a bude tady na zemi. A jestliže Bible říká, že v nebi je svatyně, kterou postavil Bůh a ne člověk, pak jaký mandát máme, že tvrdíme opak? Prostě respektujme výpověď Písma a nehrajme si na ty, kteří to "ví přece lépe".
Ohledně Zjevení 21, 22:
Ano, přesně tak, Jan píše, že na nové zemi už neviděl svatyni. Což je právě narážka na to, že doteď ji ve viděních x krát viděl, ale po stvoření nové země už ne. Je to logické, protože celý plán spasení, který se odehrává skrze svatyni, je ukončen. Proto není potřeba, aby v Novém Jeruzalému byla, protože svatyní už bude pro člověka sám Bůh a uvidíme ho tváří v tvář.
Malý roh
"A k zastavení soustavné bohoslužby došlo za Epifana i za římské nadvlády a to platí až do dnešních dnů."
Vidění ale neřeší chrám v Jeruzalémě, ale odkazuje na realitu antitypické svatyně, která je v nebi. Svatyně a později chrám Jeruzalémě byli pouze předobrazy nebeských věcí, o kterých je ve vidění řeč. Z chronologie vyprávění a výkladu Daniel 8 víme, že se jednoznačně vůbec nemůže jednat o Epifana. Anděl o tom malém rohu mluví jasně, kdy povstane - až po konci 4 menších rohů. Epifanes byl ale jejich součástí. Takže tato interpretační linka je jednoznačně vyloučena.
Píšeš: "V Danielovi jsou dva malé rohy. Tento první přichází po Alexandrově říši."
Nikoli, tento není první. První je už v 7. kapitole a vyrůstá ze 4. šelmy po jejím rozpadu - z Říma. Tento druhý přichází až po období 4 dynastií, které vládly po Alexandrově říši, jedná vůči Bohu a svatým úplně stejně jako předchozí malý roh a za mě tedy logicky oba rohy ukazují stejným směrem - na Řím pohanský a papežský. Přece nedává smysl, abychom měli ve dvou po sobě jdoucích kapitolách 2x stejný obraz malého rohu, který vykazuje stejnou činnost a objevující se ve stejném období existence nadvlády Říma, ale tvrdili, že se nejedná o stejnou entitu. Samozřejmě pokud se budeme snažit malý roh z Dan 8 na sílu a navzdory Gabrielem uvedené chronologii napasovat na Epifana, pak se dá k takovému závěru dojít. Ale není to čestný přístup k výpovědi daného prorockého textu. Gabriel o malém rohu jasně říká:
'A ten chlupatý kozel je král řecký a ten velký roh mezi jeho očima je ten první král (tj. Alexandr Veliký). Pak se zlomil a místo něho povstali čtyři, to čtyři království povstanou z národa, ne však v jeho síle (4 dynastie a jejich vláda). A KONCEM JEJICH KRALOVÁNÍ, až dokonají vzpurníci, povstane král drzý a zkušený v záludnostech (malý roh).'
Daniel 8:21-23
Tváří v tvář Gabrielem jasně vyřčené chronologii nástupu malého rohu KONCEM kralování 4 rohů, jak obhájíš interpretaci Antiochem Epifanem, který byl součástí jednoho z těchto 4 rohů a kraloval cca 100 let před koncem Seleukovců? Dal bys mi na tuto otázku, prosím, konkrétní odpověď?
Dále o tom, jak bude malý roh zničen:
'A pro svou vychytralost dokáže prosadit i podvod. Když se v srdci vyvýší a v míru bude ničit mnohé, ano i proti Veliteli velitelů bude se stavět, TEHDY BEZ ZÁSAHU RUKY BUDE ROZDRCEN.'
Daniel 8:25
Tady anděl jasně odkazuje na vidění z 2. kapitoly, jak nakonec Boží království ukončí trvání pozemských dějin:
'Jak ses díval, vylomil se BEZ RUKOU nějaký kámen a udeřil té soše do chodidel ze železa i keramiky a ROZDRTIL JE. Tehdy se železo, keramika, bronz, stříbro i zlato naráz rozpadly a byly jako plevy v létě na mlatech. Tu je roznesl vítr a už pro ně nebylo místo. Avšak ten kámen, jenž udeřil do sochy, se stal velikou horou a zaplnil celou zemi...
Za dnů oněch králů ale Bůh nebes nastolí království, jež nebude zničeno navěky ani to království nebude přenecháno jinému lidu. Ono ROZDRTÍ a ukončí všechna tato království, ale samo bude stát navěky, neboť jsi viděl, jak se BEZ RUKOU z té hory vylomil kámen a ROZDRTIL železo, bronz, keramiku, stříbro i zlato. Veliký Bůh oznámil králi, co se stane potom. Ten sen je pravdivý a jeho výklad spolehlivý.'
Daniel 2:34-35,44-45
Otázka pro tebe: jsi ochoten přijmout fakt, že malý roh dle tohoto proroctví bude působit až do konce dějin a bude rozdrcen až na konci světa letícím kamenem - Božím královstvím, jak o tom prorokuje výše citované proroctví z Daniele 2? Jsi ochoten přijmout, že malý roh bude rozdrcen "bez rukou", tedy bez lidského zásahu, ale zásahem samotného Boha, proti kterému se staví, rouhá a bojuje až do konce lidských dějin (stejně jako malý roh v 7. kapitole)?
Píšeš: "První šelma ve Zjevení je jiný obraz, který může mít ještě více významů a v jednom z nich se překrývá s malým rohem nastoupivším po Římské říši. Jenže právě to může být šelma s uzdravenou smrtelnou ranou. Sám přece říkáš, že papežský systém je pokračování Římské říše. A ta může být jedním z významů této sedmihlavé šelmy."
Dovolím si vyjádřit se k tomu až při studiu knihy Zjevení, protože by odpověď byla dlouhá a komplexní. Ale předem napíšu, že opět chronologie tě k tomuto tvému výkladu nepustí při studiu jak 13., tak 17. kapitoly knihy Zjevení.
@@AdventisteBreclav
Hospodin na Kaina neshlédl proto, že nejednal správně, jinak by to tím pak nepodmiňoval, když mu to potom vysvětloval. Co konkrétně nebylo na jeho jednání správné, nevíme. Nabízí se vysvětlení, že přinesl špatnou oběť. Nicméně je to, upřímně řečeno projev nabubřelosti těch, kteří něco vědí o pozdějším obětním systému, když za to Kaina odsuzují. Není známo, že by Bůh lidem dal předtím takový příkaz. A navíc i podle pozdějšího řádu by se dalo něco vytýkat jjen pokud by to měla být náhražka jiné oběti. I Židé přinášeli Hospodinu např. prvotiny úrody.
Takže tuto hypotézu o špatném typu oběti lze odmítnout. Spíš se dá usuzovat na špatné vztahy s ostatními lidmi. To, že bratrovi záviděl boží přízeň jistě nebylo správné.Příčinou bylo to, jaký byl. A ještě horší bylo to, že ho to dovedlo k vraždě. Ne špatný druh oběti, ale to jaký byl a co proto dělal.
Svatyně symbolizuje smíření s Bohem a odpuštění hříchů. To bylo podmíněno přinášením obětí, aby je nakonec nahradila jedna jediná oběť, která umožňuje smíření a odpuštění všem. A to je pravá svatyně, do níž Ježíš vstoupil hned po svém vzkříšení. Kde jako jediný prostředník mezi Bohem a lidmi jim umožňuje tento přístup. To po celou dobu, nikoli až od roku, kdy měl údajně přijít.Právě neochota uznat, že se jednalo o falešné proroctví vedla k vytvoření této konstrukce, což je krádež toho, co bylo dosaženo již jeho obětí.
Pokud jde o čtyři následovníky Alexandra Makedonského, jedná se o čtyři, kteří vzešli až po dvaceti letech válek diachorů. Tři z nich založili dynastie, avšak jedno z těchto království, kterému vládl Lýsimachos, si podmanil právě Seleukos. A ano, Seleukovci byli ještě asi sto let po Epifanovi. Ten však vládl v druhé polovině trvání této dynastie. Ptolemájovci trvali ještě o něco déle. A dynastie Antigonovců, kteří vládli Makedonii, skončila právě během vlády Epifana.Takže trvání těchto čtyř království bylo velice různě dlouhé a v průměru to vychází, že Epifanés vládl jejich koncem. Na rozdíl od papežství, které vzniklo až dávno potom a politické moci se ujalo až po pádu Římské říše. A to musíme k trvání doby trvání např. dynastie Seleukovců připočíst ještě několikanásobek této doby. Čili to rozhodně nebylo koncem těchto království. Takže jsi mě poukazem na chronologii přesvědčil, že to skutečně byl Epifanes, a že papeže můžeme vyloučit.
To pořadí uvádím tak, jak se ta proroctví naplnila. Když to bereme tak, jak jsou zapsána v Danielovi, první malý roh je v 7. kapitole zřejmě papež. A ten druhý v 8. kapitole je Epifanés, který byl však mnohem dříve. Nějaké podobnosti sice mohou naznačovat, že se jedná o totéž, ovšem nenechme se mást dojmy. To. jak byl rozdrcen Epifanés, ani co to znamená, nevím. Za to víme, že politická moc papeže byla ukončena zásahem lidské ruky, což je další věc, která na to nepasuje.
Není nic, z čeho by se dalo odvodit, že malý roh ze 7. kapitoly kdokoli, má trvat až do konce. Důležité je to, že ona socha lidských říší byla zničena kamenem, jak píšeš. Ten kámen je ježíš Kristus, jehož království roste a ničí všechna lidská zřízení. Až nakonec bude prosazeno mocí po jeho druhém příchodu.
@@jansafr9764 Píšeš: "Není známo, že by Bůh lidem dal předtím takový příkaz."
Omlouvám se, ale není známo, že dal někde Bůh zákaz "nezabiješ", a stejně je za to Kain potrestán. Jak Noe věděl, která jsou čistá zvířata, když první zapsaný seznam máme v Lev. 11? To, že nemáme zapsáno vše, co Bůh prvním lidem řekl, přece z logiky věci není žádný argument.
Navíc nějak opomíjíš fakt, že text píše Žid primárně pro židovského posluchače/čtenáře a ti okamžitě chápou že je problém v oběti. Narozdíl od nás, kteří v obětním systému dnes nefungujeme. Proto také oběť zmiňuje a adresát okamžitě ví, která bije. A list Židům to hned potvrzuje, protože přesně tuto linku zdůrazňuje. Proč jeho komentář ignoruješ?
"I Židé přinášeli Hospodinu např. prvotiny úrody."
Ano, to je sice pravda, ale zde opět ignoruješ text listu Židům, který jasně říká, že Ábel přinesl lepší oběť než Kain. Očividně tedy neměli přinést prvotiny. Přinášení prvotin se objevuje až v Izraeli, kdežto zápalné oběti čistých zvířat jsou přítomny napříč knihou Genesis.
"Takže tuto hypotézu o špatném typu oběti lze odmítnout. Spíš se dá usuzovat na špatné vztahy s ostatními lidmi. To, že bratrovi záviděl boží přízeň jistě nebylo správné.Příčinou bylo to, jaký byl."
Abych to pojmenoval, tak se jedná o pouhou fabulaci bez jakékoli opory v samotném textu.
Ale za mě to ani není podstata diskuze pod tímto videem, takže ze své strany uzavírám.
Píšeš: "Kde jako jediný prostředník mezi Bohem a lidmi jim umožňuje tento přístup. To po celou dobu, nikoli až od roku, kdy měl údajně přijít.Právě neochota uznat, že se jednalo o falešné proroctví vedla k vytvoření této konstrukce, což je krádež toho, co bylo dosaženo již jeho obětí."
Nevím, jestli jsi poslouchal přednášku pozorně. Řekl jsem přesně to samé: že Kristus po svém vzkříšení vystoupil do nebe do pravé svatyně, kde se za nás přimlouvá. Nevím, proč do toho zavádějícím způsobem vsunuješ něco o "roku, kdy měl údajně přijít." Nikdo netvrdí, že pro nás koná Ježíš Kristus svou službu až od r. 1844. Nevím, jak jsi k tomu přišel, ale určitě ne z této mé přednášky. A ještě mluvit o jakési "krádeži toho, co bylo dosaženo Jeho obětí." Nejsem si jist, že úplně rozumíš tomu, co přesně komentuješ.
"Na rozdíl od papežství, které vzniklo až dávno potom a politické moci se ujalo až po pádu Římské říše. A to musíme k trvání doby trvání např. dynastie Seleukovců připočíst ještě několikanásobek této doby. Čili to rozhodně nebylo koncem těchto království. Takže jsi mě poukazem na chronologii přesvědčil, že to skutečně byl Epifanes, a že papeže můžeme vyloučit."
Opět mi přijde, že jsi neposlouchal přednášku a ani sis nevšiml přidané grafiky. Malý roh zde identifikuji s Římem, který povstává ke své plné síle právě s úpadkem řeckých dynastií, a který se až následně po staletích vlády transformuje do papežského Říma (viz předchozí přednáška). Takže chronologie sedí naprosto přesně a oba malé rohy jak v 7., tak v 8. kapitole odkazují stejným směrem - na Řím.
Odpověď z přednášky PROROCTVÍ 70 TÝDNŮ | HROZÍ SVĚTU APOKALYPSA? (10) = Druhá část - o 2300 večerech a jitrech:
Druhá část: Odpověď na tvou otázku: Proroctví o 2300 večerech a ránech je součástí vidění o beranu, kozlu a malém rohu. Dan.8.kap.9-14,23-26. Velmi důležité je uvědomit si, že:
- vidění o "malém rohu" je pro "čas konce“. Dan.8.kap.16,17,19,26.
- anděl to Danielovi několikrát v téhle kapitole opakuje, a proto i číslo 2300 se vztahuje na "čas konce". Je to doba těsně před "druhým" příchodem Ježíše.
- počet je prorocký proto se počítá s prorockým rokem o 360 dnech. Vychází to na 6 let, 4 měsíce a 20 dní.
- nemůže to být automaticky "den za rok", protože v takových proroctvích se vždy říká "den". Pokud se ale jedná o "večer a ráno" vždy se jedná o doslovný den. Např. 1.Moj.1.kap. o "večerech a ránech" při stvoření.
- tohle proroctví se mohlo splnit za 2.sv. války. Před ní, v r. 1938 byla "svatyně" ještě v pořádku, tj. správné uctívání Boha, ale pak "malý roh" (anglo-americká světová velmoc) začal působit v Božím lidu a "schodil na zem některé z hvězd a pošlapal je... k veliteli toho vojska se vyvýšil a od něho odebral soustavnou bohoslužbu a povrženo bylo sídlo jeho svatyně, ... a pravdu povrhlo na zem, úspěšně se prosadilo". ČSP.
- znamená to, že "pravda", kterou Boží lid všude kázal, byla uměle omezovaná a "soustavná bohoslužba", tj. uctívání nejvyššího Boha, byla omezena. V té době byli SJ velmi pronásledováni a hnáni před soudy. Byly jim udělovány velmi vysoké pokuty, byli zavíráni do vězení, koncentračních táborů, zabíjeni, mučeni,... Nemohli se veřejně scházet a kázat.
- koncem r. 1944 byla změněna vnitřní organizace SJ a místo demokracie byla zavedena teokracie. Od té doby byla „svatyně“ opět uvedena do „svého správného stavu“ nebo-li "ospravedlněna". Tj. znova bylo možné se scházet k uctívání a bylo možné veřejně kázat evangelium.
Tohle je opravdu, ale opravdu, jen kratičký "výcuc" bez dalších vysvětlovacích slov. Pokud se budeš chcít zeptat na nějaké podrobnosti, ptej se, prosím.