Adaptujeme lesy - 1. díl

Jak se krajina přizpůsobuje změně klimatu a co pro to děláme my? Nový program Lesů ČR nazvaný Adaptujeme lesy představíme ve video seriálu.
Každý díl věnujeme jednomu adaptačnímu tématu, například opatřením, která zvyšují biodiverzitu, ale i postupům při obnově porostů či ochraně lesa. Úvodní díl můžete zhlédnout už dnes, další vždy po 14 dnech.
www.lesycr.cz

[@MarieKmentova-vd2zr]

Velká pravda, děkuji.

[@historynerd6272]

To že harvestorvé technologie jsou určeny pouze pro mýtní těžby není tak úplně pravda, na trhu se pohybuje mnoho strojů určených přímo pro účel výchovných zásahu kdy jejich váha není zase tak veliká, například stroj H512 který vyrábí firma strojírny Novotný je přímo k těmto úkolům určen a je tomu uzpůsoben rozměry a vahou, tím pádem nevznikají ani obrovské koleje

[@marshalur8347]

Ano todle je všechno krásne ale teď mi prosím vás řekněte jak chcete udržet krásný hospodářský les. Protože jak tedkom vypadají u nás ty výchovné zásahy tak být živí stáří hajní tak se vám panenky protočí. Poslat do probirek harvestorovou technologií, která je určena pouze do mytnich těžeb, kvůli jejim rozměrům tak vám tam naděláji koleje které tam zůstanou klidně do mytniho věku porostu a taky ten zásah v 30-40 věku porostu a strom je co 10-15 m tak co ma ten les dělat? První větší vitr, sníh a máte po porostů kor v dnešní době kůrovec strom neni zvyklý na tolik slunce zapaří se a pro kůrovce to je jak zákusek. Pořád tady točité videa jak je důležité se starat o lesy tak by jste o tom nemuseli jenom mluvit ale i něco pro to dělat ne, protože takové lesy jako teď kacite už v životě s takovou péči nikdy kácet nebudete.

[@vojtechstrnad5404]

Z vašeho komentáře je evidentní, že lesnickému řemeslu moc nerozumíte. Harvestorová technologie není zdaleka určena jen a pouze pro mýtní úmyslné těžby, ale i pro výchovné zásahy. Například takový harvestor Rottne H8 rozměry odpovídá většímu osobnímu automobilu, navíc při odvětvování pokácených stromů se v probírkách klest zásadně ukládá do technologické linky, po které jezdí jak harvestor, tak i vyvážecí traktor, takže se minimalizuje vznik kolejí. Co se týče mýtního věku u smrkových a borových porostů, ve kterých se harvestorové probírky nejčastěji uplatňují, je cca 90-100 let. Po 60-70 letech po výchovném zásahu tedy velmi těžko poznáte kudy kdysi ten harvestor jezdil. Dále je naprostý nesmysl, že po výchovném zásahu, který se provádí mezi 30. a 40. rokem porostu, je rozestup mezi stromy 10-15 metrů. Takovýto rozestup odpovídá prosvětlovací fázi clonné seče, která se provádí při dosažení mýtního věku porostu pro podpoření přirozeného zmlazení. V probírkách se rozestup mezi jednotlivými stromy pohybuje okolo 3-4 metrů. Takže než napíšete takovýto komentář, chtělo by se to trochu lesnicky vzdělat.