Náhrada elektrokotle tepelným čerpadlem? Teorie parametru COP a SCOP

แชร์
ฝัง
  • เผยแพร่เมื่อ 1 ม.ค. 2025

ความคิดเห็น • 41

  • @amperak
    @amperak 2 ปีที่แล้ว +3

    Paráda! super video! mám taky něco roztočeného.
    Ono to co ukazuješ je super, ale platí to pro on/off tepelko.
    U invertorových mašin člověk muže najít COP krásné, jenže k tomu danému COP ještě maj invertorová tepelka graf výkonu. Hodně výrobců, hlavně těch levnějších totiž COP nažene tím, že sníží výkon tepelného čerpadla. například při 0°C je COP 3 a příkon 2kW, tj vyrobí 6kW a při -7°C je COP 2,5, ale příkon čerpadla není 2kW, ale asi 1kW a vyrábí 2,5kW. takže to tepelné čerpadlo přestane stíhat, musí najet do režimu "max power" kdy bude brát 2kW, ale COP už muže být třeba 1,7.
    Dál využívají výrobci předehřev chladiva odpadním teplem, potom tepelná čerpadla mají dobré vlastnosti i v mrazech, nebo mají vstřikování chladiva, zároveňm vysokoteplotní modely pro TUV používají třeba přehřáté páry chladiva.
    Je to šílená problematika tepelných čerpadel a platí, že je třeba to fakt dobře prostudovat, hlavně u bazarového nákupu. prodejci vědí, že musí zákazníkovi prodat takové a makové čerpadlo na takovou a makovou ztrátu budovy a dnes naštěstí výrobci maj v těch čerpadlech počítač a když to nemontují pochybní schliegeři a nejsou to čínské zmetky za půl míče, tak to umí ukázat hodně.
    Já zrovna čínskej zmetek mám, ale za třicet tisíc a už se zaplatil :)
    Pro lidi dodám, že u tepelného čerpadla je nejvýhodnější topit co nejdéle co nejnižší teplotou, já topím od osmi do půlnoci a teplotu postupně zvyšuji od 35 stupnů po 43 stupnů tak, aby všude doma bylo přijatelné teplo, respektive když je babičce zima, zvednu teplotu :)

    •  2 ปีที่แล้ว

      Jak říkáš. Ono tepelko často nejsou jen dva výměníky a kompresor. Pro vylepšení účinnosti, nebo zvýšení teploty výstupu jsou tam různé mezivýměníky - třeba na podchlazování vstřikované kapaliny, ventil na přerušení komprese apod. Zároveň se mění typ chladiva - třeba mnou použitý typ R407C není příliš vhodný pro vysokoteplotní aplikace (víc než 50 °C z toho nevyždímu).
      Na druhou stranu, obyčejnýmu uživateli jde o to, aby to co nejmíň "žralo" a co nejvíc topilo. Když prodejce nějak pokroutí grafy a převrátí tabulky, tak to vlastnosti tepelka nijak nezlepší.

    • @amperak
      @amperak 2 ปีที่แล้ว +1

      @ ty máš taky 407? to mám doma taky a jako 55 dostanu, ale nechci vědět za jakou cenu. do boileru cpu 47°C
      proč nemáš R410? nebo populární R32?
      Nejběžnější výměník je mezi výstupem do výparníku a vstupem do kompresoru, je to předehřev chladivas a umožnuje to kompresoru nenasávat plynové skupenství chladiva.
      Jasně, přínos pro uživatele je topit nejméně co to jde, ale taky je masakrální že dokáže výrobce zlepšit COP tím že zhorší výkon čerpadla.

  • @JaneKLX
    @JaneKLX ปีที่แล้ว

    Díky moc za videa. Tohle mi moc chybí v souvislostí s mediální masáží ohledně přechodu na tč. A srozumitelné podání je další bonus.
    V každém městě by mělo být centrum pro informování s lektorem a dělat kvalifikované přednášky klidně i s praktickou ukázkou ....
    Za sebe uvažuju o nějakém základním tč./klimatizaci vzduch vzduch, protože už finančně nedám dražší systém (fve mě vyčerpává dostatečně 🙂) . Z výkladu mi napadá, dát venkovní jednotku do nějaké zimní zahrady nebo zasklené terasy, pokud takové řešení je k dispozici ... a využít tak teplo, kterým v zimě slunce i v mínusových teplotách dokáže ohřát vzduch v ní. Je to v tomto ohledu dobrá úvaha?

    •  ปีที่แล้ว

      Je pravda, že tepelka jsou teď strašně přepálený. Obyčejnou klimošku dneska koupíš běžně pod 20 000 Kč. Když si vezmu, že tepelko snad pod 200k nekoupíš, mohl by sis do každé místnosti dát klimošku a ještě by si to měl levnější než TČ. Nehledě na možnost chlazení, regulace v každé místnosti atd. Je to spíš taková teorie, musel by si mít taky barák ověšený venkovními jednotkami, všude řešit odvod kondenzátu atd.
      Co se té zimní zahrady týče, tak pokud by byla vyhřátá, tak ano, bylo by to efektivnější na vytápění. Ale je potřeba myslet na to, že by se malý prostor rychle vychladil a pak už by to nebylo moc dobrý. To dává větší smysl kombinace s fotovoltaikou.

  • @martin_gr
    @martin_gr 2 ปีที่แล้ว

    Pochvala!!!

  • @josefverner9653
    @josefverner9653 2 ปีที่แล้ว +1

    Pěkné video 👍 Bohužel i třeba Nibe cz jsou jen prodejci a jak to bude nebo nebude ekonomicky dobře nastaveno je nezajímá a zákazník aby si to nastudoval sám, mě nastavili max. na zmíněných 55 stupňů a vubec mě o tomto nic neřekli, dnes už jsem "chytřejší" a zkouším 45stupnu a ekvitermní křivku mám sníženou a hlavně jsem přemístil venkovní čidlo teploty z jižní strany na severní aby slunce nemohlo ovlivňovat správnou funkci udržování teploty bez neekonomických výkyvů.

    • @mkt499
      @mkt499 6 หลายเดือนก่อน +1

      to by mohli už dnes majstri vediet:)

  • @TheJan7770
    @TheJan7770 2 ปีที่แล้ว

    Ahoj, super video, pokud jsem to pochopil správně, tak tepeklo země/voda na tom je podstatně lépe ne? Tam pak je COP "konstantní"?

    •  2 ปีที่แล้ว +2

      Ano, ale i u TČ země/voda se mění teplota v zemním kolektoru v průběhu zimy. Změna však není tak markantní, pokud je kolektor dobře navržený.

    • @amperak
      @amperak 2 ปีที่แล้ว

      dodám ale že zemní kolektor má v přechodném období menší teplotu jak vzduch, tak samože zemní tepelko vychází huř. takže to chce srtovnat

    • @TheJan7770
      @TheJan7770 2 ปีที่แล้ว

      No jasný, ono jsem to tak nějak myslel jak jste to posali, nicméně moje vyjadřovací schopnosti... no... Zemní kolektor vychází lépe v zimě ale na jaře a na podzim hůře, prostě líp vychází to co je v danou chvíli teplejší. Nicméně COP křivka u kolektoeru bude tak jako tak značně plošší (doufám) :D

    •  2 ปีที่แล้ว +2

      Pozor ale na zamrzání vzduchového výměníku. Když bych počítal třeba podzimní provoz, kdy vzduch má ještě celkem vysokou teplotu, ale obsahuje hodně vlhkosti, dochází k častějšímu namrzání a odtávání výparníku. To také snižuje COP. U zemního kolektoru není odtávání potřeba - je plněný nemrznoucí směsí a teoreticky provoz v mínusových teplotách je možný (i když je to samozřejmě spíše už extrém - poddimenzovaný kolektor).

    • @amperak
      @amperak 2 ปีที่แล้ว +1

      @ to máš pravdu. je to na porovnání složitější. poddimenzovaný kolektor je problém.

  • @McxCZ
    @McxCZ ปีที่แล้ว

    COP / Elektrokotel. Hezky vysvětlené rozdíly. Jen já konkrétně třeba řešil nedostatečně provedenou izolaci vedeníí teplé vody do TČ mimo objekt. Takže hrozně moc lidí se sekne na počítání COP vs. Elektrokotel, kde pro naše podnebí vyhrává TČ, ale strašná spousta lidí zapomíná na řemeslné provedeníí řešeníí. Pokud vzduch/voda, tak nejlépe takové, kde je interní jednotka, a tepelný výměník je umístěn uvnitř objektu. Ztráty na potrubí, a nutnost tahat teplou vodu mimo objekt je často velmi ztrátová záležitost. Čili COP na výměníku je takové a makové, ale nesprávným vedeníím zahodím všechny benefity.

    •  ปีที่แล้ว

      Řemeslná práce je obecně problém. A ne jenom u TČ. Dnes to člověk dennodenně vídá u FVE.
      Co se izolace týče, tak jsem minulou zimu taky doizolovával nějaký tepelko. Nebyl to tedy monoblok, ale když jsou venku odhalený horký trubky... Teplo co zůstane venku, uvnitř netopí :)

    • @McxCZ
      @McxCZ ปีที่แล้ว

      @ Jj, bohužel si tady řemeslníci zkrátily práci, mire(a?)lonem, duct tejpou, a skelnou vatou, v kombinaci s expanzní pěnou... Takže to byl takovej mishmash, "jebnem tam všecko, nějak to bude fungovat"... Přesně jak píšete. Jen jsem měl potřebu to sem sdělit, že je mnoho lidí Ajťáků jak já, kteří si to počítají ze všech stran, ale většinou nejjednoduší cesta, z majority řemeslného provedení je někdy potřeba projít, typicky také třeba, zbytečně složité vedení k TČ (rozumějte bambilion 90 stupňových kolínek na 28mm trubku), a nedostatečný výkon oběhového čerpadla. Hystereze pak klidně doroste i k 7-10 stupňům Celsia. A teplo odebírané z TČ je tak zoufale neadekvátní, že opět někde nahřívám deskový výměník mimo objekt.

  • @tompaul9580
    @tompaul9580 11 หลายเดือนก่อน

    Zdravím, máte tam chybu v podobě referenční hodnoty elektro kotle. Elektro kotel má COP 1, ne 4, jak máte v grafu.

    •  11 หลายเดือนก่อน

      Je možné, že jsem se někde přeřekl. O jakou část videa jde (čas)?

    • @blazejmudry6167
      @blazejmudry6167 9 หลายเดือนก่อน

      @ ano, presne to ma napadlo pri sledovani videa. Elektro ste naznacili na 4 cop pritom ta rovna ciara mala ist dole spodkom. Inak ale super videa a ste borec

  • @David_Novosad
    @David_Novosad 2 ปีที่แล้ว

    Super vysvětlený 👍.
    Máme nově instalovaný 9kW TČ vzduch-voda s ohřevem TUV, měli jsme Elektrokotel 12kW do radiátorů a 200l bojler. Tento týden, kdy byla teplota okolo 0°C je spotřeba TČ 110 kW, za celý týden a doba po kterou TČ jelo byla 141 hod. . Ono strašně záleží jak máte zateplený barák, žena pustí sušičku a na 2-4 hodiny máme vytopeno 😃.
    Ty teploty vody jsou taky dost důležité, my máme teplotu výstupní vody do radiátorů 35°C a v baráku máme víc jak 21°C a je nám horko 😆, my od začátku topíme na 20,5°C a je to dostačující, teda pro nás, a Teplota TUV vody je nastavena na 55°C (manželka potřebuje spařovací teplotu 🤣).
    Samsung píše, že má COP 4,81 a v -10°C je učinnost TČ 90% a má fungovat do -25°C, jestli je to realita nemám jak ověřit, u nás -10°C je ročně 3-5 dnů průměrně, takže na pohodu.
    S naší spotřebou okolo 24 MWh/rok v minulých 3 letech, by jsme se měli dostat pod 10MWh a dle spotřeby TČ to vypadá, že to bude i míň 😀.
    S dnešníma cenama elektřiny se nám to vrátí do cca 3-4 let, což je taky na pohodu.
    Imho je tam nějaká topná patrona a ještě nějaký boost spin, bo co, jako dvojitá záloha kdyby TČ nějak nejelo. My máme tu topnou patronu vypnutou a zapne se jedině, když bude porucha na TČ.
    Jenom moje taková krátká zkušenost s TČ

    •  2 ปีที่แล้ว +1

      Díky za zkušenosti. Ano je to takhle pravda. Určitě nechci, aby to vyznělo, že nějak tepelko vzduch/voda pomlouvám. To rozhodně ne. Ale ta účinnost se mění.
      Ta topná voda 35°C je ideál. Ale s takovým tepelkem ani těch 55°C na teplou vodu nebude problém. Úspora tam určitě bude. Já zatím topím 6kW elektrokotlem a když bylo venku -11°C, tak do podlahy šlo lehce přes 30°C. Dům vytopený na 22°C. Je to o těch tepelných ztrátách. Nevýhoda zateplenýho domu je jedna - není potřeba tak vysoká teplota vody do podlahy, takže pokud venku nemrzne je podlaha relativně studená.

    • @David_Novosad
      @David_Novosad 2 ปีที่แล้ว

      ​@ Měl jsem v merku TČ voda-voda, ale s čekačkou 2,5 roku a s dnešní situací, jsem to musel řešit hned, tak jsem šel rychlou a nejjednodušší cestou. My v baráku máme ještě dost vylepšovat ohledně tep. ztrát, takže to zase bude někde jinde.
      Ty technologie, šly tak dopředu, že v našich podmínkách vzduch-voda je dostačující. Když jsem byl ve Finsku, tak tam měli TČ vzduch-voda, což jsem koukal.
      Nene nevyznělo to jako pomluva :), ale je pravda, že dle počasí to TČ jede, venku je -2 a svítí sluníčko přímo na venkovní jednotku a ventilátor jede, že se dají počítat otáčky, jindy -2 zastaženo sychravo a venkovní jednotka málem vzlítne :). Asi tak bych to bral, zase v létě kdy bude pařit slunko na venkovní jednotku, tak ohřev TUV bude za min. námahy venkovní jednotky.

    • @phanthomixis
      @phanthomixis 2 ปีที่แล้ว

      dobrý den, jakou máte značku a typ TČ? Jaké máte zkušenosti ohl. hlučnosti?
      Také topím elektrokotlem, tak zjišťuji jak jsou lidé s TČ spokojeni...atd

    •  2 ปีที่แล้ว

      Doporučuju se zkusit zeptat třeba na FB v nějaké skupině tepelných čerpadel, nebo stavba svépomocí. Tam bude určitě víc lidí s TČ. Záleží jaké tepelko máte na mysli (jestli vzduch/voda), ale i na samotné instalaci? Asi "jakékoliv" tepelko bude lepší než elektrokotel ;) Bacha ale, teď mě přijde, že to mají všichni napálený jak blázen (jsou dotace). Člověk by dneska mohl na menší dům osadit pár obyčejných klimošek po 20k a vyšlo by to levněji.
      Kromě značek jako Nibe, Daikin, Panasonic, Samsung apod. můžete zvolit i Česká tepelka jako Acond, TC Mach, MasterTherm, PZP Heating atd.

    • @David_Novosad
      @David_Novosad 2 ปีที่แล้ว

      @@phanthomixis Mrkněte o 2 odpovědi výše tam je vše, krom hluku.
      Pokud se vypustí trochu TUV tak čerppadlo je dost slyšet venku, do baráku nám jdou trochu vibrace, ale to je na cca 20-30 min. než se dohřeje voda a pak klid, jste cca 7m od venkovní jednotky a slyšíte jak proudí vzduch, sousedi neslyší nic, by řekli.
      Jak píše @Peťan, zkuste nějakou FC skupinu nebo nějaké fóra a tak, já jsem to studoval přes měsíc, ale jak jsem psal, my jsme max. spokojeni, toto je naše krátká zkušenost. Jsem jeden z mnoha a určitě se najdou uživatelé, kteří si budou stěžovat na vibrace a hluk, ale i kdyby, tak za mírný diskomfort je to neuvěřitelná úspora. Shrnul bych to tak, nic není dokonalé a vždy se nějaké mouchy najdou, záleží na vás co očekáváte, já osobně jsem očekával hlavně velkou úsporu což se podařilo a menší diskomfort, který s tím souvisí je zanedbatelný.
      Snad to stačí :).

  • @pepazdepa3595
    @pepazdepa3595 ปีที่แล้ว

    Pěkné povídání, ale platí to pouze pro ty levnější TČ. Mám týden namontované čerpadlo Acond pro R a tam je to naprosto o něčem jiném. Je to drahé na pořízení, ale úspory a návratnost jsou dost velké.

    •  ปีที่แล้ว +1

      Co platí pouze pro levnější TČ? Netvrdím, že tento typ tepelka není lepší/horší, ale princip je stále stejný. Podle webu výrobce: COP A7W35 = 5,22, A2W35 = 4,5. Takže i zde je patrný pokles COP s klesající venkovní teplotou. U kvalitnějších TČ je pokles COP pomalejší.

    • @pepazdepa3595
      @pepazdepa3595 ปีที่แล้ว

      @ No, nepotěšil jste mě. Myslel jsem, že jsem pořídil dobře i když za vyšší cenu.

    •  ปีที่แล้ว

      Nevěšel bych hlavu. Hodnoty to nejsou špatné a Acond je taky dobrá značka. A to že COP klesá? Klesá u všech tepelek ;)

  • @ivanruza1978
    @ivanruza1978 5 หลายเดือนก่อน

    Mal som el.kotol 14kw.Spotreba bola 28000kw ročne . Tepelne cerpadlo tretia zima priemerna spotreba rocne 11000kw.Som spokojny😊

  • @NekorektniPochybovac-or8bi
    @NekorektniPochybovac-or8bi 2 หลายเดือนก่อน

    Pokud dáš TČ tam, kde byl elektrokotel a neuděláš nic s topením nebo se zateplením domku, domek ztratí dejme tomu 5 kW za hodinu, ale ty jak tím TČ, tak tím elektrokotlem, musíš těch 5 kW:
    a) dodat domku zpět
    b) zacálovat stejnou sazbou d57d. Dnes, 28.10. 2024 cca 6,- kč za kW.
    Zapomeň na příkon 1 kW a výkon 3, 4 nebo 5 kW u TČ, rozhodující je topný faktor topení, ne zdroje, tady TČ! Učebnice chlaďařiny, základní fyzikální zákony. To je podvod na blbečky, ale že jich teda je.

    •  2 หลายเดือนก่อน

      Samozřejmě, že tepelné ztráty domu zůstanou stejné. Ale díky tepelnému čerpadlu vyrobíme třeba z 1 kWh elektřiny 3 kWh tepla. Záleží na dimenzování TČ - pokud máte nějaké, ze kterého se už při -5 °C stává elektrokotel, tak úspora nebude kdovíjaku. Ale u normálního TČ je v porovnání s elektrokotlem úspora výrazná.
      Např. kolega má TČ náhradou za elektrokotel a elektrický bojler. Za sezónu měl za topení i ohřev TUV spotřebu jako předtím jenom na ohřev TUV = v podstatě topil zadarmo.
      Je tedy potřeba mluvit nejenom o COP, ale v případě ohřevu TUV hlavně o SCOP, kdy je v létě ohřev vody "skoro zadarmo".
      Pokud jste naletěl nejěké firmě, která vám prodala drahé poddimenzované tepelko (=elektrokotel), je mi to líto. Ale určitě za to TČ nemůže. To je jenom kus učebnice chladařiny a základní fyzikální zákony.

    • @NekorektniPochybovac-or8bi
      @NekorektniPochybovac-or8bi 2 หลายเดือนก่อน

      Kolik vyrobíš z 1 kW příkonu výkonu? Zopakuj to, slož občanku na úřadě a šupej do blázince. To snad nemůžeš myslet vážně! Kdo za tohle dostal nobelovku?
      My vlastně nepotřebujeme elektrárny, protože tepelná čerpadla nám vyráběhí víc energie, než do nich dodáváme, hahaha! Běž to říct do vlády, co jsi vymyslel!

    •  หลายเดือนก่อน

      Tady prostě jenom někdo nechápe princip tepelného čerpadla. Ale to je v pohodě, zkusím to vysvětlit znovu. Tepelné čerpadlo jen tak samo od sebe žádný výkon nevyrobí. Tepelné čerpadlo PŘEČERPÁ teplo z jednoho místa na druhé. Právě díky tomu se to jmenuje tepelné čerpadlo. Takže za pomocí 1 kW přečepám z vnějšku domu třeba další 2 kW tepla dovnitř do domu. 1 kW příkonu (kompresor, čerpadlo) se taky změní na teplo, takže to dává dohromady cca ty 3 kW výstupního výkonu. Je o tom jedno mé starší video (sorry za zvuk) - th-cam.com/video/R8lk2uP5F5g/w-d-xo.html Tam to myslím vysvětluji docela polopaticky.

    • @NekorektniPochybovac-or8bi
      @NekorektniPochybovac-or8bi หลายเดือนก่อน +1

      Jasně, na co elektrárny, na co teplárny, tepelné čerpadlo nám z 1 kW jedné energie udělá kilowatty dva jiné energie, vždyť to všechno vyhoďme! Proč neproměníme teda teplo, co to čerpadlo takto načerpá zase na elekriku? Vždyť to je superperpeetum mobile.
      Jsem chlaďař, mám z toho zkoušky, takže ještě jednou: tepelným čerpadlem topíš elektrikou. To už můžeš použít elektrokotel nebo rohože, obojí nesrovnatelně lacinější uměle předraženého stroje, který má problémy s těsností kompresoru čím na větší topíš teplotu topné vody.
      Rozhodující je COP topení, ne zdroje. Učebnice chlaďařiny.

    •  หลายเดือนก่อน

      Pokud jste "chlaďař", tak je divné, že nechápete princip TČ. Na druhou stranu to chápu, znám pát "topenářů", kteří taky nejsou moc bystří a neumí ani správně zapojit směšovač na podlahovku. A taky si říkají, že jsou topenáři.
      Jak jsem napsal - TČ samo od sebe žádné teplo nevyrobí - jenom za pomocí elektrické energie přečerpá. Představte si to jako obyčejné čerpadlo na vodu. Taky z toho nebude perpetum mobile, když budete čerpat vodu na turbínu s generátorem. Jsou tam ztráty, účinnost.
      Tepelným čerpadlem topíme a taky mám v nádrži topnou patronu. Rozdíl ve spotřebě a výhřevnosti je evidentní a jednoduše měřitelný.