Všem posluchačům děkujeme za poslechy a za jejich hodnocení. Celý tým má velkou radost, že se audioverze poslouchá a je poslouchatelná, neboť vznikala za velmi speciálních okolností. Více povídaček z Podkrkonoší najdete v knize a e-knize. Nezapomeňte shlédnout i další literární videa na tomto kanále a těšíme se na další setkání u poslechu současné české literatury!
Velmi milé překvapení a zajímavé poslouchání. Jeden příběh lepší, než druhý. O historii se zajímám jen tak bokem a nesystematicky a o nepřátelství vyvraždění Slavníkovců Vršovci jsem doteď slyšel až docela nedávno. Tahle část o "Ostřemiř" mi tak přijde zvlášť zajímavá.
@@tomasrecman7637 Vyvražďování konkurenčního rodového svazu byl běžným způsobem převzetí faktické moci, v tehdejší době byl představitelem moci především vladyka (vojenský vůdce) a jeho družina. Převzetí vlivu a území se neobešlo bez preventivní genocidy obyvatelstva, v pozdějších "civilizovanějších" dobách přemyslovské vlády pouze s vyhnanstvím, otroctvím nebo zmrzačením. Netřeba hledat motivy nebo vinu na jedné či druhé, třetí straně. Byl to běžný postup. Z některých souvislostí vyplývá, že Přemyslovci najali Vršovce na vyvraždění Slavníkovců, později se rozhodli se Vršovců také zbavit. Nebylo to ale jednoduché, zatímco vlny vraždění Slavníků byly dvě, s Vršovci se to táhlo dlouho a stále se objevovali v dostatečné síle k vládě.
Autorský team okolo audioknihy srdečně děkuje všem milovníkům podkrkonošských legend a povídaček za víc než 1200 shlédnutí za 4 měsíce. Děkujeme za přízeň, přihlašte si odběr pro více současné literatury, těšíme se na další společné zážitky. AK JK a produkční team Kdo Chodí Úvozem Mrtvých
Jsem z podkrkonoší a užíval si to . Jen malá technická v pruskorakouské válce se nepoužíval kulomet pokud je mi známo. Používat se začal asi dvacet let po této válce.
Jsme moc rádi, že jsme vám mohli poskytnout příjemný zážitek. Děkujeme za technickou poznámku, máte samozřejmě pravdu. První typy popisovaného kulometu můžeme zaznamenat po roce 1860. Bitva na Chlumu datuje 1866, přítomnost strojní pušky je ale velmi nepravděpodobná a neexistuje žádný důkaz o jejím použití v pruskorakouské válce. Její skutečné užívání datuje až po roce 1880, nakonec si ji ale autor do povídky zvolil, pro dramatický efekt a také aby zdůraznil rozsah masakru, který se v Úvozu mrtvých odehrál. Historicky byla původem tohoto masakru pruská pěchota s "prostými" zadovkami.
@@AdamKadmonLiterature Díky za reakci. Masakr to musel být i tak hrozný používali se kartáčové kanonové střely. Z historek vím, že z okolních vesnic vznikla pracovní povinnost. A lidé z okolí i přes třicet kilometrů vzdáleném museli chodit zakopávat mrtvé. Od mrtvých si mohli ponechat věci co nalezli. Místní (z Borovnice a okolí) na to vzpomínali že dva měsíce chodili pohřbívat. Ráno vstávali před 4 a vraceli se za tmy po10. Na místo bitvy si došli s trakařema a do hromadných hrobu padlé sváželi. Rok z míst bitvy byl cítit silný zápach. V naší vísce si pruská armáda zřídila menší tábory u větrných mlýnů a rekvírovala co kde šlo. Pohřbili zde i pár padlých včetně nějaké vyšší šarže. Dodnes na místě stojí dubový kříž. Také se nechají nalézt v okolí mosazné součásti výstroje vojáků pruské armády.
@@AdamKadmonLiterature Zřejmě máte pravdu, ale kulomety Gatling se používaly v americké občanské válce 1861-1865, takže čistě teoreticky mohly být ve stejné době použity i v Evropě.
@@tomasrecman7637 Děkuji za zpřesnění, teoreticky mohla pruská armáda v této době i disponovat strojní puškou, nebo alespoň nějakým jejím prototypem, jejich používání mimo fortifikace (tedy použití přímo v poli) je v Evropě možné předpokládat až během prusko-francouzských válek, běžně ve výzbroji pěchoty až před první světovou válkou
Děkuji ❤
Moc pěkně načteno. Dobře se mi uklizelo. Děkuji.
dekuji, velice zajimave, a take krasny poslech a krasne cteni.
Moc pěkné povidaní..
Děkuji
Krása a děkuji
Posloucham vas zpoza oceanu a je to nadherne poslouchani
Hezký. Čtyři roky sem studovala v Hostinném. Krása podkrkonoší mě znovu okouzlila. Tentokrát svými legendami. Dík.
Všem posluchačům děkujeme za poslechy a za jejich hodnocení. Celý tým má velkou radost, že se audioverze poslouchá a je poslouchatelná, neboť vznikala za velmi speciálních okolností. Více povídaček z Podkrkonoší najdete v knize a e-knize. Nezapomeňte shlédnout i další literární videa na tomto kanále a těšíme se na další setkání u poslechu současné české literatury!
Velmi milé překvapení a zajímavé poslouchání. Jeden příběh lepší, než druhý. O historii se zajímám jen tak bokem a nesystematicky a o nepřátelství vyvraždění Slavníkovců Vršovci jsem doteď slyšel až docela nedávno. Tahle část o "Ostřemiř" mi tak přijde zvlášť zajímavá.
Děkujeme za pozitivní hodnocení, žánr literární rekonstrukce je s Ostroměří srostlý, jde o rodiště Eduarda Štorcha a Karla Zemana.
Vina Vršovců nikdy nebyla prokázána, i když motiv by se našel, ten ale mohli mít i Přemyslovci.
@@tomasrecman7637 Vyvražďování konkurenčního rodového svazu byl běžným způsobem převzetí faktické moci, v tehdejší době byl představitelem moci především vladyka (vojenský vůdce) a jeho družina. Převzetí vlivu a území se neobešlo bez preventivní genocidy obyvatelstva, v pozdějších "civilizovanějších" dobách přemyslovské vlády pouze s vyhnanstvím, otroctvím nebo zmrzačením. Netřeba hledat motivy nebo vinu na jedné či druhé, třetí straně. Byl to běžný postup. Z některých souvislostí vyplývá, že Přemyslovci najali Vršovce na vyvraždění Slavníkovců, později se rozhodli se Vršovců také zbavit. Nebylo to ale jednoduché, zatímco vlny vraždění Slavníků byly dvě, s Vršovci se to táhlo dlouho a stále se objevovali v dostatečné síle k vládě.
Dávám lajk i odběr.
děkujeme
Pěkné. Rád bych přesně věděl, z jakého literárního zdroje pochází pověst o zabití legáta Postrachovou bandou.
Vyborne, rad som si to vypocul, vdaka.
DÍKY, KRÁSNĚ SE TO POSLOUCHÁ
Hodně dobré 😉
Krasa!
Vy nerozumiete českému jazyku?😲
Autorský team okolo audioknihy srdečně děkuje všem milovníkům podkrkonošských legend a povídaček za víc než 1200 shlédnutí za 4 měsíce. Děkujeme za přízeň, přihlašte si odběr pro více současné literatury, těšíme se na další společné zážitky. AK JK a produkční team Kdo Chodí Úvozem Mrtvých
Poslouchám moc rád četbu z naší minulosti a tak jste mne tímto příspěvkem moc potěšil.Srdecne Vám děkuju 👍💛
za celý tým audioknihy děkuji za vaši podporu, jsme rádi, že jsme vám zprostředkovali příjemný zážitek z poslechu
Pro pohodové nedělní dopoledne je tato audiokniha přímo balzám. Děkuji vám. 🤗
❤👍🍀👌DĚKUJI.
Děkuji za krásné čtení.
Krasny prijemny hlas... a urcite vyrazim do podkrkonosi diky ti.... skvela seanc :)
Jsem z podkrkonoší a užíval si to . Jen malá technická v pruskorakouské válce se nepoužíval kulomet pokud je mi známo. Používat se začal asi dvacet let po této válce.
Jsme moc rádi, že jsme vám mohli poskytnout příjemný zážitek. Děkujeme za technickou poznámku, máte samozřejmě pravdu. První typy popisovaného kulometu můžeme zaznamenat po roce 1860. Bitva na Chlumu datuje 1866, přítomnost strojní pušky je ale velmi nepravděpodobná a neexistuje žádný důkaz o jejím použití v pruskorakouské válce. Její skutečné užívání datuje až po roce 1880, nakonec si ji ale autor do povídky zvolil, pro dramatický efekt a také aby zdůraznil rozsah masakru, který se v Úvozu mrtvých odehrál. Historicky byla původem tohoto masakru pruská pěchota s "prostými" zadovkami.
@@AdamKadmonLiterature Díky za reakci. Masakr to musel být i tak hrozný používali se kartáčové kanonové střely. Z historek vím, že z okolních vesnic vznikla pracovní povinnost. A lidé z okolí i přes třicet kilometrů vzdáleném museli chodit zakopávat mrtvé. Od mrtvých si mohli ponechat věci co nalezli. Místní (z Borovnice a okolí) na to vzpomínali že dva měsíce chodili pohřbívat. Ráno vstávali před 4 a vraceli se za tmy po10. Na místo bitvy si došli s trakařema a do hromadných hrobu padlé sváželi. Rok z míst bitvy byl cítit silný zápach. V naší vísce si pruská armáda zřídila menší tábory u větrných mlýnů a rekvírovala co kde šlo. Pohřbili zde i pár padlých včetně nějaké vyšší šarže. Dodnes na místě stojí dubový kříž. Také se nechají nalézt v okolí mosazné součásti výstroje vojáků pruské armády.
@@AdamKadmonLiterature Zřejmě máte pravdu, ale kulomety Gatling se používaly v americké občanské válce 1861-1865, takže čistě teoreticky mohly být ve stejné době použity i v Evropě.
@@tomasrecman7637 Děkuji za zpřesnění, teoreticky mohla pruská armáda v této době i disponovat strojní puškou, nebo alespoň nějakým jejím prototypem, jejich používání mimo fortifikace (tedy použití přímo v poli) je v Evropě možné předpokládat až během prusko-francouzských válek, běžně ve výzbroji pěchoty až před první světovou válkou
moc hezké, díky. Přiznám se, že když začnu něco poslouchat, rozhoduji se podle přednesu...děkuji
Já taky tak, rozhoduje přednes a hlas
děkujeme! Základem dobré audioknihy je samozřejmě skvělý tým, ale Jan Karkoszka, který povídky čte jednoznačně vyniká