S hlubokou lítosti přijímám smutnou zprávu o odchodu pana doc. Langera, který teoretickou fyziku vždy pojímal i z filosofického náhledu. Tak to je správné a má být. Neb filosofie je moudrost, která dává komplexní pohled na věc a je zdrojem hluboké inspirace pro další vědecké bádání. Přeji všem jeho pozůstalým kolegům mnoho dobře udělané práce v oboru, o to náročnější právě pro odchod pana doc. Langera. Který nám bude chybět. A když jeho suplování jistě nebude snadné a jednoduché.
Skutečnost je jiná než než čáry na tabuli.Elektron v čase při pohybu vodičem ztrácí vlivem entropie část energie.O tom mlůuví ohmův zákon.Stejně fotony při pohybu kosmickým prostorem ztrácí část energie,stejně jako nelze sestrojit perpetum mobile.Ztráta energie fotonů se podle planckova zákonu projeví posunem spektrálních čar směrem k červené části spektra,červeným posuvem.Z toho důvodu nelze považovat červený posuv za důkaz rozpínání Vesmíru.Vesmír se nerozpíná,neexistuje důkaz,že Vesmír je dnes větší než byl před rokem.Teorie velkého třesku je omyl.J.K.
@@jirikondr793 no jo, ty jsi určitě diabol alebo čarodej, že mi takovým obsahem vstupuješ do mého komentáře. Jà bohužel nejsem jedno ani druhé a tak bych jen skromě řekl, že v kontextu svým komentářem, měřeno společenským katechismem pana J. Gutha - Jarkovskeho, jsi právě sám vyrobil velký třesk.
zajímavé, děkuji více takových ...mám dojem, že mikrosvět bude více pravdivý než náš makrosvět...náš svět je už složený, nepřesný , a pochopit singulární stav bude hodně zcela o rozdílném přístupu jak vnímáme běžně svět.
Vážený p. profesore, na netu jsou to většinou všechno skvělé obohacující přednášky od předních vědců a pedagogů. Jediné co mě nesedí je převažující pražský žargon.
Ahoj Pavle, je to už hezkých pár let co jsme spolu chodili na přednášky doc. Langera. Čas nezastavíš a skoro jsem tě nepoznal :-). Každopádně ... hezká přednáška.
Děkuji moc za skvělou přednášku. Jak jste sám říkal, v kvantové mechanice, při měření můžeme změřit polohový stav, ale v rámci hybnostního stavu je pro nás vždy tento výsledek nahodilý, můžeme tak mít jen statistické výsledky, přesto je to jen tím, že nemáme další informace v čase (protože hybnostní stav je definován v čase). Tudíž celá kvantová mechanika řeší nemožnost dostát přesných informací, jinak řečeno je to neznalost správných informací, pro které jsou naše lidské schopnosti krátké. Pokud ale někdo řekne, což bohužel často slýchám, i když možná jen pro špatně zpopularizované informace, že mění stav na základě toho, že ho měří a nazve to tedy nekauzální, vždy ve mně hrkne. Neznalost informací, přesněji neschopnost je měřit správně neznamená přece, že něco není kauzální. Jak jste říkal ke kauzalitě, velký počet vstupních možností nám zamezuje přesně měřit příčiny, které vedou k následku (čím větší výpočetní technika ze vstupů, tím větší přesnost). Opět je to ale o neznalosti informací. Těším se na vaši přednášku o kauzalitě (a svobodné vůli, která s tím souvisí), protože na základě kvantové mechaniky rozhodně vyvrácena není. Princip krásně sedí na světelný kužel, který neplatí jen v elektrodynamickém směru času, ale i v tom kauzálním. Dolní část kužele se z větších možností dostává do jednoho bodu. Všechny kauzální události, které mohou vést k danému bodu, tedy všechny příčinné události dané události, čím máme více času k dané události, tím je množina událostí, které k tomuto bodu vedou, větší. Naopak po události se spouští řetězec možností, které tato událost "aktivuje" se stoupajícím vlivem. Pokud mám podepsat papír v Austrálii za minutu a jsem v Česku, jsem mimo příčinný kužel, a proto se mi to nepovede, pokud ale za rok, jsem pořád v příčinném kuželu, a povede se mi to (mohlo by). Na kužel se tak díváme čistě ze statistického hlediska, tedy možností, z kterých se dá k výsledné akci dostat (nemusím do té Austrálie jet a stejně jsem v kuželu). Lze na něj stejně nahlížet jako na počet událostí, které přímo vedou k dané akci (bude v kuželu každá událost, která zapříčinila jinou událost v čase t-1 a tak dále až k dané události. V tomto modelu bych nebyl v příčinném kuželu událostí, pokud bych reálně nepodepsal papír v stanovený čas.
Ačkoliv váš popis kvantové mechaniky je asi validní interpretace - změříme-li polohu částice, skutečně můžeme mluvit o tom, že její hybnost zkrátka neznáme. Je ale potřeba být velmi opatrný: tvrdil-li byste, že informace o přesné hybnosti částice vůbec *existuje* (tj. že částice má přesnou hybnost, jenom je neměřitelná), už budete tvrdit něco, co je v rozporu s experimentem. Máte-li totiž dvě nekompatibilní veličiny a změříte jednu z nich, částice se vždy ocitne v nějaké *superpozici* hodnot té druhé veličiny. Například, změříte-li, že elektron má spin nahoru, bude mít zároveň spin „1/√2 |doprava> − 1/√2 |doleva>“. Experimentem dokážeme rozlišit, jestli se částice nachází v superpozici dvou stavů, nebo jestli se nachází se stejnou pravděpodobností v jednom ze dvou stavů, jen my to nevíme. Kvantová mechanika je velmi delikátní teorie a nelokalita (a tedy i EPR paradox a zdánlivé porušení kauzality) v ní má své místo. Pro podrobnější diskusi problémů tohoto typu bych Vás byl odkázal na skvělou sérii přednášek předmětu Interpretace kvantové mechaniky (NTMF036), kterou vede prof. Krtouš. Nahrávky přednášek ale bohužel nejsou veřejné, musel byste tedy kontaktovat samotného pana profesora, aby vám dal přístup :(
@@nUrnxvmhTEuU Ona existuje snad už jenom proto, že víme, že se částice hýbou - informace tu musí být. Já vidím právě problém v té superpozici. Říkáte, že bude mít zároveň spin doprava a doleva, z pohledu superpozice ano, ale superpozice právě předpokládá nedostatek informací. Superpozice je spíš takové zobecnění dvou kvantových stavů, zobecňujeme, protože neznáme realitu (přesnější informace). Je to jak Schrödingerova kočka, samozřejmě, že je kočka buď živá, nebo mrtvá, ale protože ji nevidíme (nemáme dostatek informací), je pro nás v superpozici živá - mrtvá (stejně jako spin doprava, spin doleva). A EPR paradox opravdu jen zdánlivě porušuje kauzalitu, paradox je pouze logické odvozování z daných informací na základě funkcí, které dokážeme odvodit a využít. Svým způsobem se té superpozice druhé veličiny dokáže zbavit. Jinak díky za tip :)
úžasné pane profesore, děkuji. My se na VŠCHT před 50ti lety o entropii nikdy nebavili z tohoto úhlu pohledu, jak jste přednášel, tak že jako čerstvý 70ník jsem o5 vděčný lékařům, že jsem se dožil... velmi podařený recyklát téhož z r. 2016 právě proto. že je to zcela nově a aktualizovaně
Velmi zajímavé, velmi velmi...bohužel obávám se, že člověk tyto věci nikdy dokonale neodhalí, respektive, vždy mu vyvstanou další a další otázky po zodpovězení těch předešlých.. a vždy tyto nové otázky se budou zdát veledůležité, tak, že když se na ně najde odpověď pochopí se vše.. . člověk je bohužel součást tohoto systému a nikdy nebude nad ním, aby ho jen pozoroval a říkal si "ano, takto to je a takto to musí fungovat". Už někdo prokázal existenci existence?
Neustály rast entropie prekáža tomu, aby zložitý systém vznikol z menej zložitého systému, vždy je to naopak, treba ale správne určovať systém, preto neexistuje ani jediný prípad, ktorý by to vyvrátil, či je to fyzikálny experiment, či umelá výroba, či proces v prírode a táto skutočnosť jasne potvrdzuje, že teória ako je evolúcia nikdy prakticky nemôže fungovať, pretože ona hlavne si zakladá na tom, aby zložitosť organizmu sa postupne stupňovala, aby z prvotných jednoduchých jednobunkových organizmov vznikli dnešné zložité viacbunkové organizmy.
Doporučil bych Vám věnovat se pečlivěji formulaci zákonů, které citujete. Jednak tvrzení, že entropie je míra složitosti systému, je velmi zjednodušující - přesněji entropie udává, jak málo můžeme o systému usoudit z jeho makroskopických vlastností. Například tedy: makroskopicky velmi komplexní systém může mít malou entropii, je-li jeho mikroskopický stav jednoduchý a snadno identifikovatelný, a velkou entropii, není-li jeho mikroskopický stav na první pohled poznat. Za druhé, což je podstatnější, 2. termodynamický zákon říká, že se entropie musí zvyšovat *v uzavřených systémech*. Živé organismy rozhodně nejsou uzavřené systémy, proto na ně váš argument nelze aplikovat.
@@nUrnxvmhTEuU - Nepotreboval som zákon formulovať, tak doplním, že entropia je stavová veličina, ktorá udáva mieru neusporiadanosti v systéme a zložitý systém s určitou funkcionalitou obsahuje vysoké usporiadanie. Entropia sa síce zvyšuje pre uzavretý systém, pretože hmotné častice v ňom sa neustále pohybujú, až kým nenastane rovnovážny stav, ale pre otvorený systém entropia narastá ešte rýchlejšie, ak energiu získava alebo pomalšie, ak energiu stráca, podľa toho ako sa pohyb hmotných častíc zmení. Opakujem, entropia je stavová veličina, ktorá určuje, o koľko sa zmenila entropia v systéme, ale celková entropia hocijakého systému je vždy kladná, preto jeho neusporiadanosť stúpa vždy. A to platí i pre organizmy, akurát oni dokážu, ako stroje s vysokou komplexitou, prijímanú energiu využiť vo vlastný prospech napr. na opravy, preto dokážu nárast entropie dosť spomaliť, ale i oni postupne starnú, až prestanú fungovať a úplne sa rozpadnú. Vaše makro- a mikro- skopické opisovanie entropie je zbytočné. Doplňte si vedomosti o termodynamickej entropii - dS=dQ/T...
já myslím, že čas je v první řadě náš výmysl, abychom se jako společnost mohli vyvíjet. říkám si, že pro fyziku vesmíru je sekundární veličina, která se podřizuje jiným silám a sám už žádnou neovládá. dokonce si myslím, že čas ve vesmíru neexistuje. minulost ani budoucnost neexistují. čas je důležitý ve chvíli, kdy existuje pozorovatel. nevím jsem absolutní laik, nicméně si myslím, že čas je pouze jakási iluze vzniklá na základě výskytu živočišného druhu Homo sapiens, který začal vnímat a uvědomovat si svou existenci.
@@richardpalkovac no Ričmonde, máš to riki1 moc pěkný, ale ve svých spekulacích máš chyby. To je ten rozdíl mezi verbalizací u takových veličin jako je prof. Kulhánek, či prof.Podolský a námi, nadšenci. Je fajn si hlavu lámat avšak být si stále vědom svých omezení je nutná sebeochrana před plácnutím do vody. Pozn.: čas jako takový není správně, pááč tu máme ten (zakřivený) časoprostor a tam bývá v úvahách "zakopanej pes" - mimochodem, jak se to řekne slovensky?
@@richardpalkovac "Časopriestor z OTR je len matematická konštrukcia, ktorá úspešne popisuje vesmír v našom blízkom okolí. Podstatu gravitácie ale nevysvetľuje" That's where you're wrong.
Čas - nečas. Trápí vás nějaký problém? Nevíte jak ho vyřešit? Pomůže vám znalost skvělé teorie vševývoje - miloslav7.blogspot.com/2020/10/trapi-vas-nejaky-problem-nevite-jak-ho.html
+dědek: ..."Slovem vševývoj je označován např. veškerý vývoj a změny všeho ...i.... nemožného, co se vyskytovalo ....." no není pan inža xežrání hned od začátku?
prostě mi to nedá abych se nezeptal, je čas hmotný ???....proč se ptám ? podle toho co tady poslouchám, tak musí být, ale logicky hmotný nemůže být, prostě některé teorie zůstanou pouze teoriemi, prostě to by bylo na dlouhou debatu
Čas fyzikálny sa podľa mňa týka hmoty. Čo by bol čas ak by sme nemali hmotu v priestore a nedochádzalo by k zmene vlastností/polohy...? Trochu si to predstavujem tak, že ani svetlo samo osebe nevidím, ale stačí mu dať do cesty objekt a zrazu viem, že tu je. Naozaj vlastne nevidím svetlo, ale vidím objekty, ktoré sú svetlom osvietené. Tak isto "nevidím" čas, ale vnímam objekty v čase. Ale pravdaže, môj pohľad je veľmi obmedzený a možno úplne mylný...
![ไข้ขึ้นเลย! เมื่อแฝดโดนจัดเต็มวัคซีนครบ2เดือน🤒 [cc] แดนแพทตี้ SS2 | EP.54 |](http://i.ytimg.com/vi/z2VHItnyyvY/mqdefault.jpg)
S hlubokou lítosti přijímám smutnou zprávu o odchodu pana doc. Langera, který teoretickou fyziku vždy pojímal i z filosofického náhledu. Tak to je správné a má být. Neb filosofie je moudrost, která dává komplexní pohled na věc a je zdrojem hluboké inspirace pro další vědecké bádání.
Přeji všem jeho pozůstalým kolegům mnoho dobře udělané práce v oboru, o to náročnější právě pro odchod pana doc. Langera. Který nám bude chybět. A když jeho suplování jistě nebude snadné a jednoduché.
Skutečnost je jiná než než čáry na tabuli.Elektron v čase při pohybu vodičem ztrácí vlivem entropie část energie.O tom mlůuví ohmův zákon.Stejně fotony při pohybu kosmickým prostorem ztrácí část energie,stejně jako nelze sestrojit perpetum mobile.Ztráta energie fotonů se podle planckova zákonu projeví posunem spektrálních čar směrem k červené části spektra,červeným posuvem.Z toho důvodu nelze považovat červený posuv za důkaz rozpínání Vesmíru.Vesmír se nerozpíná,neexistuje důkaz,že Vesmír je dnes větší než byl před rokem.Teorie velkého třesku je omyl.J.K.
@@jirikondr793 no jo, ty jsi určitě diabol alebo čarodej, že mi takovým obsahem vstupuješ do mého komentáře.
Jà bohužel nejsem jedno ani druhé a tak bych jen skromě řekl, že v kontextu svým komentářem, měřeno společenským katechismem pana J. Gutha - Jarkovskeho, jsi právě sám vyrobil velký třesk.
Děkuji za přednášku
zajímavé, děkuji více takových ...mám dojem, že mikrosvět bude více pravdivý než náš makrosvět...náš svět je už složený, nepřesný , a pochopit singulární stav bude hodně zcela o rozdílném přístupu jak vnímáme běžně svět.
Vážený p. profesore, na netu jsou to většinou všechno skvělé obohacující přednášky od předních vědců a pedagogů. Jediné co mě nesedí je převažující pražský žargon.
Ahoj Pavle, je to už hezkých pár let co jsme spolu chodili na přednášky doc. Langera. Čas nezastavíš a skoro jsem tě nepoznal :-). Každopádně ... hezká přednáška.
Děkuji moc za skvělou přednášku. Jak jste sám říkal, v kvantové mechanice, při měření můžeme změřit polohový stav, ale v rámci hybnostního stavu je pro nás vždy tento výsledek nahodilý, můžeme tak mít jen statistické výsledky, přesto je to jen tím, že nemáme další informace v čase (protože hybnostní stav je definován v čase). Tudíž celá kvantová mechanika řeší nemožnost dostát přesných informací, jinak řečeno je to neznalost správných informací, pro které jsou naše lidské schopnosti krátké. Pokud ale někdo řekne, což bohužel často slýchám, i když možná jen pro špatně zpopularizované informace, že mění stav na základě toho, že ho měří a nazve to tedy nekauzální, vždy ve mně hrkne. Neznalost informací, přesněji neschopnost je měřit správně neznamená přece, že něco není kauzální. Jak jste říkal ke kauzalitě, velký počet vstupních možností nám zamezuje přesně měřit příčiny, které vedou k následku (čím větší výpočetní technika ze vstupů, tím větší přesnost). Opět je to ale o neznalosti informací. Těším se na vaši přednášku o kauzalitě (a svobodné vůli, která s tím souvisí), protože na základě kvantové mechaniky rozhodně vyvrácena není. Princip krásně sedí na světelný kužel, který neplatí jen v elektrodynamickém směru času, ale i v tom kauzálním. Dolní část kužele se z větších možností dostává do jednoho bodu. Všechny kauzální události, které mohou vést k danému bodu, tedy všechny příčinné události dané události, čím máme více času k dané události, tím je množina událostí, které k tomuto bodu vedou, větší. Naopak po události se spouští řetězec možností, které tato událost "aktivuje" se stoupajícím vlivem. Pokud mám podepsat papír v Austrálii za minutu a jsem v Česku, jsem mimo příčinný kužel, a proto se mi to nepovede, pokud ale za rok, jsem pořád v příčinném kuželu, a povede se mi to (mohlo by). Na kužel se tak díváme čistě ze statistického hlediska, tedy možností, z kterých se dá k výsledné akci dostat (nemusím do té Austrálie jet a stejně jsem v kuželu). Lze na něj stejně nahlížet jako na počet událostí, které přímo vedou k dané akci (bude v kuželu každá událost, která zapříčinila jinou událost v čase t-1 a tak dále až k dané události. V tomto modelu bych nebyl v příčinném kuželu událostí, pokud bych reálně nepodepsal papír v stanovený čas.
Ačkoliv váš popis kvantové mechaniky je asi validní interpretace - změříme-li polohu částice, skutečně můžeme mluvit o tom, že její hybnost zkrátka neznáme. Je ale potřeba být velmi opatrný: tvrdil-li byste, že informace o přesné hybnosti částice vůbec *existuje* (tj. že částice má přesnou hybnost, jenom je neměřitelná), už budete tvrdit něco, co je v rozporu s experimentem. Máte-li totiž dvě nekompatibilní veličiny a změříte jednu z nich, částice se vždy ocitne v nějaké *superpozici* hodnot té druhé veličiny. Například, změříte-li, že elektron má spin nahoru, bude mít zároveň spin „1/√2 |doprava> − 1/√2 |doleva>“. Experimentem dokážeme rozlišit, jestli se částice nachází v superpozici dvou stavů, nebo jestli se nachází se stejnou pravděpodobností v jednom ze dvou stavů, jen my to nevíme. Kvantová mechanika je velmi delikátní teorie a nelokalita (a tedy i EPR paradox a zdánlivé porušení kauzality) v ní má své místo.
Pro podrobnější diskusi problémů tohoto typu bych Vás byl odkázal na skvělou sérii přednášek předmětu Interpretace kvantové mechaniky (NTMF036), kterou vede prof. Krtouš. Nahrávky přednášek ale bohužel nejsou veřejné, musel byste tedy kontaktovat samotného pana profesora, aby vám dal přístup :(
@@nUrnxvmhTEuU Ona existuje snad už jenom proto, že víme, že se částice hýbou - informace tu musí být. Já vidím právě problém v té superpozici. Říkáte, že bude mít zároveň spin doprava a doleva, z pohledu superpozice ano, ale superpozice právě předpokládá nedostatek informací. Superpozice je spíš takové zobecnění dvou kvantových stavů, zobecňujeme, protože neznáme realitu (přesnější informace). Je to jak Schrödingerova kočka, samozřejmě, že je kočka buď živá, nebo mrtvá, ale protože ji nevidíme (nemáme dostatek informací), je pro nás v superpozici živá - mrtvá (stejně jako spin doprava, spin doleva). A EPR paradox opravdu jen zdánlivě porušuje kauzalitu, paradox je pouze logické odvozování z daných informací na základě funkcí, které dokážeme odvodit a využít. Svým způsobem se té superpozice druhé veličiny dokáže zbavit. Jinak díky za tip :)
Nevím jestli se tu někdo zmínil ale doporučuji serial Red dwarf díl jménem pozpátku.
tenhle učitel Krtouš... velice srozumitelně dovede vysvětlit těžké pojmy... wauu
úžasné pane profesore, děkuji. My se na VŠCHT před 50ti lety o entropii nikdy nebavili z tohoto úhlu pohledu, jak jste přednášel, tak že jako čerstvý 70ník jsem o5 vděčný lékařům, že jsem se dožil...
velmi podařený recyklát téhož z r. 2016 právě proto. že je to zcela nově a aktualizovaně
Příští přednáška: Rozbor filmu TENET.
miluju ten jeho americkej prizvuk
Peak moments:
31:48
47:51
Velmi zajímavé, velmi velmi...bohužel obávám se, že člověk tyto věci nikdy dokonale neodhalí, respektive, vždy mu vyvstanou další a další otázky po zodpovězení těch předešlých.. a vždy tyto nové otázky se budou zdát veledůležité, tak, že když se na ně najde odpověď pochopí se vše.. . člověk je bohužel součást tohoto systému a nikdy nebude nad ním, aby ho jen pozoroval a říkal si "ano, takto to je a takto to musí fungovat". Už někdo prokázal existenci existence?
Super moc pěkné
Děkuji za vyníkající přednášku.
kety budú talsie seminare
F pro Doc Langr
Neustály rast entropie prekáža tomu, aby zložitý systém vznikol z menej zložitého systému, vždy je to naopak, treba ale správne určovať systém, preto neexistuje ani jediný prípad, ktorý by to vyvrátil, či je to fyzikálny experiment, či umelá výroba, či proces v prírode a táto skutočnosť jasne potvrdzuje, že teória ako je evolúcia nikdy prakticky nemôže fungovať, pretože ona hlavne si zakladá na tom, aby zložitosť organizmu sa postupne stupňovala, aby z prvotných jednoduchých jednobunkových organizmov vznikli dnešné zložité viacbunkové organizmy.
Doporučil bych Vám věnovat se pečlivěji formulaci zákonů, které citujete. Jednak tvrzení, že entropie je míra složitosti systému, je velmi zjednodušující - přesněji entropie udává, jak málo můžeme o systému usoudit z jeho makroskopických vlastností. Například tedy: makroskopicky velmi komplexní systém může mít malou entropii, je-li jeho mikroskopický stav jednoduchý a snadno identifikovatelný, a velkou entropii, není-li jeho mikroskopický stav na první pohled poznat. Za druhé, což je podstatnější, 2. termodynamický zákon říká, že se entropie musí zvyšovat *v uzavřených systémech*. Živé organismy rozhodně nejsou uzavřené systémy, proto na ně váš argument nelze aplikovat.
@@nUrnxvmhTEuU - Nepotreboval som zákon formulovať, tak doplním, že entropia je stavová veličina, ktorá udáva mieru neusporiadanosti v systéme a zložitý systém s určitou funkcionalitou obsahuje vysoké usporiadanie. Entropia sa síce zvyšuje pre uzavretý systém, pretože hmotné častice v ňom sa neustále pohybujú, až kým nenastane rovnovážny stav, ale pre otvorený systém entropia narastá ešte rýchlejšie, ak energiu získava alebo pomalšie, ak energiu stráca, podľa toho ako sa pohyb hmotných častíc zmení. Opakujem, entropia je stavová veličina, ktorá určuje, o koľko sa zmenila entropia v systéme, ale celková entropia hocijakého systému je vždy kladná, preto jeho neusporiadanosť stúpa vždy. A to platí i pre organizmy, akurát oni dokážu, ako stroje s vysokou komplexitou, prijímanú energiu využiť vo vlastný prospech napr. na opravy, preto dokážu nárast entropie dosť spomaliť, ale i oni postupne starnú, až prestanú fungovať a úplne sa rozpadnú. Vaše makro- a mikro- skopické opisovanie entropie je zbytočné. Doplňte si vedomosti o termodynamickej entropii - dS=dQ/T...
Žijeme v kauzálním nedeterminovatelném světě.
Why is the Milk Gone? th-cam.com/video/KjeKiIa7XEk/w-d-xo.html
já myslím, že čas je v první řadě náš výmysl, abychom se jako společnost mohli vyvíjet. říkám si, že pro fyziku vesmíru je sekundární veličina, která se podřizuje jiným silám a sám už žádnou neovládá. dokonce si myslím, že čas ve vesmíru neexistuje. minulost ani budoucnost neexistují. čas je důležitý ve chvíli, kdy existuje pozorovatel. nevím jsem absolutní laik, nicméně si myslím, že čas je pouze jakási iluze vzniklá na základě výskytu živočišného druhu Homo sapiens, který začal vnímat a uvědomovat si svou existenci.
kdepák nejni nad českého kovorolníka, ten spláchne profesora ajncvaj...
@@richardpalkovac no Ričmonde, máš to riki1 moc pěkný, ale ve svých spekulacích máš chyby. To je ten rozdíl mezi verbalizací u takových veličin jako je prof. Kulhánek, či prof.Podolský a námi, nadšenci. Je fajn si hlavu lámat avšak být si stále vědom svých omezení je nutná sebeochrana před plácnutím do vody. Pozn.: čas jako takový není správně, pááč tu máme ten (zakřivený) časoprostor a tam bývá v úvahách "zakopanej pes" - mimochodem, jak se to řekne slovensky?
@@richardpalkovac "Časopriestor z OTR je len matematická konštrukcia, ktorá úspešne popisuje vesmír v našom blízkom okolí. Podstatu gravitácie ale nevysvetľuje"
That's where you're wrong.
Čas - nečas. Trápí vás nějaký problém? Nevíte jak ho vyřešit? Pomůže vám znalost skvělé teorie vševývoje - miloslav7.blogspot.com/2020/10/trapi-vas-nejaky-problem-nevite-jak-ho.html
+dědek: ..."Slovem vševývoj je označován např. veškerý vývoj a změny všeho ...i.... nemožného, co se vyskytovalo ....." no není pan inža xežrání hned od začátku?
prostě mi to nedá abych se nezeptal, je čas hmotný ???....proč se ptám ?
podle toho co tady poslouchám, tak musí být, ale logicky hmotný nemůže být,
prostě některé teorie zůstanou pouze teoriemi,
prostě to by bylo na dlouhou debatu
Čas fyzikálny sa podľa mňa týka hmoty. Čo by bol čas ak by sme nemali hmotu v priestore a nedochádzalo by k zmene vlastností/polohy...?
Trochu si to predstavujem tak, že ani svetlo samo osebe nevidím, ale stačí mu dať do cesty objekt a zrazu viem, že tu je. Naozaj vlastne nevidím svetlo, ale vidím objekty, ktoré sú svetlom osvietené. Tak isto "nevidím" čas, ale vnímam objekty v čase.
Ale pravdaže, môj pohľad je veľmi obmedzený a možno úplne mylný...