Nepřipadá vám ze než se dostali do "domova" tak ze si právě zažili to hrozné? Může to být nahoru a dolů a nemusí si ničeho vážit, otázka je proč to tak vlastně je...
Dobrý den, paní JItko, to, že jsem si ve své minulosti prošel nějakými útrapami a nouzí by mě mělo naučit, že je třeba opravdu dobře hospodařit, protože na svou budoucí pohodu nemám automaticky "nárok". Pokud děti takovéto "lekci" nevystavíme, budou žít v pocitu, že problémy neexistují. O tom si myslím můj příspěvek mluví. S tím, zda jde o děti z dětského domova nebo z běžné populace, to nijak nesouvisí. Pokud kladete otázku, proč si děti "ničeho" neváží, pak si myslím, že je to právě proto, že jim zkušenost překonávání těžkého období a potřeby uskromnit se chybí. Neznají nedostatek. žijí s vnitřním pocitem, že veškeré blaho pochází z toho, že na něj mají prostě nárok. Proto se vracím k myšlence svého příspěvku. Nechme děti zažít nouzi, ať vidí, že žádný takový automatický nárok neexistuje. A je jedno, zda jsou to děti z dětských domovů či běžných domácností. Zkusím to ještě metaforou: " To, že jsem se kdysi topil (ztratil jsem rodinu), nezakládá nárok na to mít každé tři měsíce nový šatník, nový telefon, značkové boty a zacházet se vším jako s použitým svačinovým sáčkem." V každém případě děkuji za komentář. :O)
@@vedomakomunikacesdetmi9445 Moc děkuji za reakci, pane Okleštěku, rozumím vám a je moc fajn ze jste tak laskavý a dáváte vaše já, co víte, i druhým lidem. Moje otázka včera směřovala spíše k filizofickemu pojetí - proc by si naše děti měli myslet že na něco mají právo - teď to zní divně ale je to tak - pokud mi jim to nedáme do hlavy naším chováním, tak přece není důvod. Víte když jsem porodila mého syna, tak jsem uviděla, tedy alespoň pro mě, že je ten človíček nepopsana duše a vše co do ní vložíme tam bude... jsem moc ráda že máte tento blok - nevím spoustu věcí a jsem ráda že mohu vidět vice. Moc děkuji. Jitka
Nepřipadá vám ze než se dostali do "domova" tak ze si právě zažili to hrozné? Může to být nahoru a dolů a nemusí si ničeho vážit, otázka je proč to tak vlastně je...
Dobrý den, paní JItko,
to, že jsem si ve své minulosti prošel nějakými útrapami a nouzí by mě mělo naučit, že je třeba opravdu dobře hospodařit, protože na svou budoucí pohodu nemám automaticky "nárok". Pokud děti takovéto "lekci" nevystavíme, budou žít v pocitu, že problémy neexistují. O tom si myslím můj příspěvek mluví.
S tím, zda jde o děti z dětského domova nebo z běžné populace, to nijak nesouvisí.
Pokud kladete otázku, proč si děti "ničeho" neváží, pak si myslím, že je to právě proto, že jim zkušenost překonávání těžkého období a potřeby uskromnit se chybí. Neznají nedostatek. žijí s vnitřním pocitem, že veškeré blaho pochází z toho, že na něj mají prostě nárok.
Proto se vracím k myšlence svého příspěvku. Nechme děti zažít nouzi, ať vidí, že žádný takový automatický nárok neexistuje. A je jedno, zda jsou to děti z dětských domovů či běžných domácností.
Zkusím to ještě metaforou:
" To, že jsem se kdysi topil (ztratil jsem rodinu), nezakládá nárok na to mít každé tři měsíce nový šatník, nový telefon, značkové boty a zacházet se vším jako s použitým svačinovým sáčkem."
V každém případě děkuji za komentář. :O)
@@vedomakomunikacesdetmi9445
Moc děkuji za reakci, pane Okleštěku, rozumím vám a je moc fajn ze jste tak laskavý a dáváte vaše já, co víte, i druhým lidem. Moje otázka včera směřovala spíše k filizofickemu pojetí - proc by si naše děti měli myslet že na něco mají právo - teď to zní divně ale je to tak - pokud mi jim to nedáme do hlavy naším chováním, tak přece není důvod. Víte když jsem porodila mého syna, tak jsem uviděla, tedy alespoň pro mě, že je ten človíček nepopsana duše a vše co do ní vložíme tam bude... jsem moc ráda že máte tento blok - nevím spoustu věcí a jsem ráda že mohu vidět vice. Moc děkuji. Jitka
@@jitkasura6014 :O>)