@@Olinium Děkuju, mě totiž zmátlo, jak říkáš: "Jakým činidlem jsou tyto látky?" a když se na ty příklady podívám svým velmi nechemickým okem, považuju benzen a acetylen za substráty.
@@Olinium Já moc děkuju! Právě mám rozdívanou Tvou (pro mě první) přeshodinovku (mezomerní a indukční efekt) a je to bomba (jinak jsem teda příznivce krátkých videí, ale je jasné, že do deseti minut se toto až tak moc zhustit nedá:). Nebýt vás chemických nadšenců na youtube, nebyla by příprava na zkoušku ničím jiným, než utrpením a učením se nazpaměť. Tak se díky postupnému chápání souvislostí a mechanismů stává z učení se chemie činnost velmi zajímavá a smysluplná.:)
@@Olinium Ospravedlňujem sa ak som znel agresívne. Samozrejme som videl celé video pred tým, ako som napísal komentár. Je to v ňom dobre vysvetlené, ale aj tak proste neviem, ako na to prísť 🤷♂️
Oli, tento dotaz nepatří sice pod toto video, ale už si přesně nepamatuju, kde o tom byla řeč. Mám takovou utkvělou představu, že oblak delokalizovaných elektronů vytváří neprostupný, záporně nabitý štít, který odpudí jakoukoli záporně nabitou částici, která se dostane do jeho blízkosti. Nechápu teda, jak je možné, že např. u ethynu, kdy uhlíky získávají částečně kladný náboj, jsou schopny být atakovány nukleofilem (pokud jsem to teda správně pochopila:). Dá se to nějak polopaticky vysvětlit?:)
Ahoj, mohu mít trochu zcestný dotaz i když s tím souvisí? Jestliže mám elektrofilní adici uhlovodíků a tu adici provádím pomocí HNO3, tak si kyselinu rozepíšu na NO2+ - OH-, rozumím tomu, že NO2+ je kationt a proto je elektrofilem -> elektrofilní adice. Čemu ale nerozumím je, proč se tato kyselina a obecně kyseliny rozepisují právě na kationt a aniont? HNO3 vzniká reakcí NO2 a H2O -> HNO3, ale proč se rozepisuje jako HO- - NO2+? Děkuji za vysvětlení.
Wow, to je dokonalý dotaz! Ty musíš použít takové činidlo, které je schopné atakovat danou látku. Pokud máš dvojnou vazbu a chceš dělat adici, tak musíš použít takovou kombinaci činidel/katalyzátorů/podmínek, aby byly schopné se na tu dvojnou vazbu dostat. A to jiná látka než elektrofil a pak nukleofil nebude. To je prostě tak, že když máš látku, která je záporně nabitá a budeš ji chtít změnit pomocí aniontu, tak - a - se odpuzuje a nikdy v životě se ti nepotkají. Dává to trošku smysl, jak nad tí m přemýšlet? Tzn. to není dáno tak, že každá látka se rozděluje na + a -, ale jen tehdy, pokud je to třeba. Vezmi si, že HNO3 může figurovat jak radikál tak ionty, podle toho, jak ji použiješ.
Můžu se prosím zeptat, H2O by mělo byt nukleofilní činidlo. Jakto že se teda vyskytuje v Elektrofilní adici vody u alkenů jako elektrofilní činidlo? 😔Jak je to s činidly v reakcích? Děkuji☺️
Díky Magdi za dotaz, důležité je, že voda se disociuje na H+ a OH- zjednodušeně. A na alkeny tedy perfektně funguje H+, který je pritahován k pí elektronům alkenů. Samotná voda je nukleofil, ale pokud se vlivem činidel disociuje, tak uz je to jiné činidlo. Dává to smysl?
Olinium ano dává děkuji moc:) takže i z toho důvodu se bude při adici halogenu na alken štěpit Br2 na Br+ a Br- namísto dvou radikálů? A šlo by popřípadě s Br2 i adice radikalová?:)
Ahoj Oli, super video! Mohla bych se ale zeptat, jak bych měla dojít na to, že AlCl3 je Lewisova kyselina? Myslela jsem, že má jeden volný elektronový pár a proto je to nukleofil :/
Ahoj Emilie, takto to neplatí. Vodík, pokud máš jen atom, tak je radikál. Ale třeba takový atom kyslíku se sudým protonovým číslem, ten bude taky radikál, konkrétně biradikál. Nezapomen, že záleží na elektronové konfiguraci a samozřejmě také stabilitě. Oli
benzen: nukleofil; NH3: nukleofil; O radikál; AlCl3: nukleofil; acetylen: elektrofil? Nejsem si tím taky moc jistá, můžu poprosit o kontrolu? Jinak super video :)
najlepšie vysvetlené zo všetkých videách na youtube (a to som ich videl sakra veľa) :D
Děkuji za pochvalu. Myslíš konkrétně téma činidel v organické chemii?
@@Olinium áno, do teraz som stále nevedel, aký je rozdiel medzi nukleofilom a elektrofilom.
@@michalvozarik3176 tak to jsem ráda, že jsem pomohla. Oli
Díky za hezky srozumitelné video. Konečně jsem pochopila, proč AlCl 3 je elektrofil.
To mám velkou radost :)
pekne vysvetleno, diky
Rádo se stalo. Oli
výborné video
💜
Obdivuji výklad i nekonečný výstřih 👍
Ups...
Děkuji Oli supr videjko ❤️❤️❤️ !!1!!1
Děkuji moc ♥️
Krásně vysvětleno, děkuju moc. Mohla bych se jen zeptat, co myslíš tím "činidlem"? Pouze látku, která nám pomůže "vyprodukovat" produkt, který chceme?
Ono ve skutečnosti je jedno, jestli je to substrát nebo činidlo. Ale činidlo je obvykle menší molekula, která atakuje substrát.
@@Olinium Děkuju, mě totiž zmátlo, jak říkáš: "Jakým činidlem jsou tyto látky?" a když se na ty příklady podívám svým velmi nechemickým okem, považuju benzen a acetylen za substráty.
@@markie9739 Děkuji moc za všímavost, máš pravdu. Příště si dám pozor. Díky, Oli
@@Olinium Já moc děkuju! Právě mám rozdívanou Tvou (pro mě první) přeshodinovku (mezomerní a indukční efekt) a je to bomba (jinak jsem teda příznivce krátkých videí, ale je jasné, že do deseti minut se toto až tak moc zhustit nedá:). Nebýt vás chemických nadšenců na youtube, nebyla by příprava na zkoušku ničím jiným, než utrpením a učením se nazpaměť. Tak se díky postupnému chápání souvislostí a mechanismů stává z učení se chemie činnost velmi zajímavá a smysluplná.:)
@@markie9739 Mám velkou radost Markie
7:10 ako to mám zistiť?
Poté, co projdes video, mel bys to zvládnout.
@@Olinium Ospravedlňujem sa ak som znel agresívne. Samozrejme som videl celé video pred tým, ako som napísal komentár. Je to v ňom dobre vysvetlené, ale aj tak proste neviem, ako na to prísť 🤷♂️
@@filipcech3099 hmm no tak to nevim, jak to lépe vysvětlit :/
Ahoj, Oli. Je možné vypísať radikálovi elektrónovú konfiguráciu?
Ano, bude mit neparovy elektron ve valencnim orbitalu.
je acetyl radikál?
Oli, tento dotaz nepatří sice pod toto video, ale už si přesně nepamatuju, kde o tom byla řeč. Mám takovou utkvělou představu, že oblak delokalizovaných elektronů vytváří neprostupný, záporně nabitý štít, který odpudí jakoukoli záporně nabitou částici, která se dostane do jeho blízkosti. Nechápu teda, jak je možné, že např. u ethynu, kdy uhlíky získávají částečně kladný náboj, jsou schopny být atakovány nukleofilem (pokud jsem to teda správně pochopila:). Dá se to nějak polopaticky vysvětlit?:)
nemám to sice ještě dodívané, ale pěkně vysvětleno je to částečně např. tady:) th-cam.com/video/azI-_S6g8C8/w-d-xo.html
Ahoj, mohu mít trochu zcestný dotaz i když s tím souvisí? Jestliže mám elektrofilní adici uhlovodíků a tu adici provádím pomocí HNO3, tak si kyselinu rozepíšu na NO2+ - OH-, rozumím tomu, že NO2+ je kationt a proto je elektrofilem -> elektrofilní adice. Čemu ale nerozumím je, proč se tato kyselina a obecně kyseliny rozepisují právě na kationt a aniont? HNO3 vzniká reakcí NO2 a H2O -> HNO3, ale proč se rozepisuje jako HO- - NO2+? Děkuji za vysvětlení.
Wow, to je dokonalý dotaz! Ty musíš použít takové činidlo, které je schopné atakovat danou látku. Pokud máš dvojnou vazbu a chceš dělat adici, tak musíš použít takovou kombinaci činidel/katalyzátorů/podmínek, aby byly schopné se na tu dvojnou vazbu dostat. A to jiná látka než elektrofil a pak nukleofil nebude. To je prostě tak, že když máš látku, která je záporně nabitá a budeš ji chtít změnit pomocí aniontu, tak - a - se odpuzuje a nikdy v životě se ti nepotkají. Dává to trošku smysl, jak nad tí m přemýšlet? Tzn. to není dáno tak, že každá látka se rozděluje na + a -, ale jen tehdy, pokud je to třeba. Vezmi si, že HNO3 může figurovat jak radikál tak ionty, podle toho, jak ji použiješ.
@@Olinium Mockrát děkuji za odpověď, už je mi to jasné. :)
Můžu se prosím zeptat, H2O by mělo byt nukleofilní činidlo. Jakto že se teda vyskytuje v Elektrofilní adici vody u alkenů jako elektrofilní činidlo? 😔Jak je to s činidly v reakcích? Děkuji☺️
Díky Magdi za dotaz, důležité je, že voda se disociuje na H+ a OH- zjednodušeně. A na alkeny tedy perfektně funguje H+, který je pritahován k pí elektronům alkenů. Samotná voda je nukleofil, ale pokud se vlivem činidel disociuje, tak uz je to jiné činidlo. Dává to smysl?
Olinium ano dává děkuji moc:) takže i z toho důvodu se bude při adici halogenu na alken štěpit Br2 na Br+ a Br- namísto dvou radikálů? A šlo by popřípadě s Br2 i adice radikalová?:)
@@magda6827 dává se tam cinidlo, aby se brom disocioval na ionty. Je to tedy taky adice elektrofilní.
Olinium tedka uz se omlouvám za přiblblý dotaz(snad posledni:D), ale Br2 tedy neni v te reakci činidlem?
@@magda6827 Br+ začíná tu reakci. Takže podle této částice to klasifikuješ
Ahoj Oli, super video! Mohla bych se ale zeptat, jak bych měla dojít na to, že AlCl3 je Lewisova kyselina? Myslela jsem, že má jeden volný elektronový pár a proto je to nukleofil :/
Zkus si napsat elektronovou konfiguraci hliníku :)
@@Olinium promiň, ale asi to stále nechápu :/
Je pravda, že chlor má 3 volné elektronové páry. Ale hliník má vakantni orbital, který je akceptorem elektronů a chová se jako elektrofil v reakcích.
@@Olinium Aha, děkuji moc :)
Ahoj Oli, dalo by se říct, že všechny prvky v PSP s lichým protonovým číslem (pokud nejsou třeba ve sloučenině, ale stojí sami) jsou radikály?
Ahoj Emilie, takto to neplatí. Vodík, pokud máš jen atom, tak je radikál. Ale třeba takový atom kyslíku se sudým protonovým číslem, ten bude taky radikál, konkrétně biradikál. Nezapomen, že záleží na elektronové konfiguraci a samozřejmě také stabilitě. Oli
benzen - radikál, NH3 - nukleofil, O - radikál, AlCl3 - nukleofil, acetylen - radikál? Mám to správně? jestli ne, prosím o vysvětlení :D
Bohužel je tam dost chyb. Benzel nemá nikde neparový elektron, takže radikál není, co tam ale má?
láska k neutronům (což jsou nukleony) by nukeofila moc neuspokojila (proto miluje jádro jako celek)
Ano.
benzen: nukleofil; NH3: nukleofil; O radikál; AlCl3: nukleofil; acetylen: elektrofil? Nejsem si tím taky moc jistá, můžu poprosit o kontrolu? Jinak super video :)
Když ti reknu, že AlCl3 je Lewisova kyselina, pomůže to? A acetylen má trojnou vazbu, co myslíš, že bude více přitahovat? A děkuji za kompliment. Oli
@Parkour Premek Lewisova kyselina znamená, že přijímá elektronový pár, takže když to chce elektrony, tak je to elektrofil :)
@Parkour Premek obvykle u teorie kyselin a zásad