Rigol je Taiwan, nikoliv Čína. Je v tom obrovský rozdíl, nejen dojde-li na osciloskopy. DHO804 je neskutečně roztomilá věc, další výhodou je, že se to dá snadno oddělit od země. Líbí se mi, že se to dá přidělat na VESA držák, takže to nezabírá místo na stole. Android je diskutabilní, osobně bych tam raději viděla Linux, alternativně, když už je tam Android bylo by fajn do něj mít přístup. Mít to jako jediný stroj bych asi nechtěla, ale jako druhé zařízení které se používá v případě, že hrozí riziko, že se šlehne, je to bezvadná věc, zvláště díky té oddělené zemi. 70MHz mi připadá jako docela málo, ale těch 12 bitů je příjemných. Velice záleží co s tím člověk dělá. Čímž se dostávám k věcem, které mi v tom povídání trochu chybí. Začnu šířkou pásma, nevím jestli se toto nějak špatně učí, nebo se to neučí vůbec, nebo v čem je problém (tohle je možná trochu dotaz do pléna), nicméně co znamená šířka pásma 70MHz. Patrně každý mi řekne, že je to pokles o 3dB, tedy na cca poloviční výkon, no a tím to končí. Ona je ve skutečnosti kmitočtová charakteristika toho vstupu daná normou, která se chytá právě onoho poklesu o 3dB (explicitně uvádí pokles o 3dB, nikoliv poloviční výkon, ona se ta čísla docela liší), což si asi každý dokáže přeložit do toho, že když na vstup přivede harmonický signál (čili nějakou tu sinusovku), osciloskop zobrazí amplitudu o ty 3dB menší, ovšem již nedokáží dovodit co z toho reálně plyne. Je to určitá chyba měření, pokud půjdu s kmitočtem směrem dolů, bude se zmenšovat, pokud půjdu s kmitočtem směrem nahoru, bude se zvětšovat. Každý signál se dá rozložit na sumu jakési řady harmonických signálů, která může i nemusí být konečná, no a ona většinou konečná není. Tím se dostávám k podstatě fourierovy transformace, podstatné pro nás je, že kmitočty těch harmonických signálů jsou celočíselnými násobky základního kmitočtu signálu vycházejícího z periodicity vyšetřovaného signálu (nebo z šířky časové oblasti na které signál zkoumáme). Určité významné periodické signály mají tu vlastnost, že v sudných násobcích základního kmitočtu, tedy v sudých harmonických, vrací transformace nulovou amplitudu. Nebudu se tady rozepisovat nad příčinami (nechci, aby čtenáři pukla hlava jak veverce ze smradu), podstatné je, že to dělá obdelník (a trojúhelník) se střídou přesně 50%, jinými slovy, pokud chcete rozlišit obdelník a trojúhelník od harmonického signálu potřebujete vidět alespoň náznak třetí harmonické, pokud pak chcete rozlišit obdelník od trojúhelníku, potřebujete vidět třetí harmonickou poněkud přesněji. No a odtud plyne ten trojnásobek šířky pásma vzhledem ke kmitočtu vyšetřovaného signálu. To se nevzalo ze vzduchu nebo něčích kvalifikovaným odhadem, za tím je matematika. Ta vlastnost se dá pochopitelně použít i obráceně, pokud se spektrákem podívám na nějaký obdelníkový signál, potlačení sudých harmonických mi dokáže říct jak přesně se trefuji do střídy 50%. Protože spektrální analyzátory mají obrovský dynamický rozsah, dokážu toto změřit daleko přesněji než osciloskopem, ale to už se dostávám mimo téma. Dalším důsledkem omezené šířky pásma je zkreslení náběžné hrany signálu (udává se typicky jako časová vzdálenost 20% a 80% Vp-p). Tady to nebudu odvozovat, podstatné je, že kdybychom měli na vstupu signál s nulovou náběžnou hranou, čili by měl bod nespojitosti (což je samo o sobě krásný problém…a výborná příležitost vytočit až k nepříčetnosti nějakého popularizátora vědy), nebo, abychom se dostali do reality, bude mít náběžnou hranu řekněme v desítkách ps (což překvapivě není tak těžké vyrobit, různé drivery laserových optických vysilačů vám poskytnou dobré služby), pak vám ji 70MHz osciloskop zobrazí širokou 5ns (0.35/kmitočet), jinými slovy, na jednom kanálu nemůžete vidět nic pod 5ns. Tady je nutno upozornit, že se bavíme o jediném kanálu, nevztahuje se to kupříkladu na fázový posun mezi dvěma kanály, čili ač nemohu vidět náběžnou hranu kratší 5ns, mohu naprosto perfektně vidět rozdíl 2ns mezi náběžnými hranami na prvním a druhém kanálu, kupříkladu (ten 1GS/s typicky spadne na polovinu u dvou kanálů). Potud dávají smysl osciloskopy s šířkou pásma 500MHz a vzorkováním 25GS/s atd., ono to není jen o nyquistovi, shannonovi a kotělnikovovi, aneb teoremu, co střídá svá jména. Bohužel tady zase padáme do problémů s 1MΩ vstupy, nevím, jestli ten Rigol jde hodit do 50Ω režimu, kde je alespoň nějaká fázová stabilita. Čímž se dostávám k základům zkoumání jakéhokoliv datového signálu - k diagramu oka. Jde o to, že přenosová linka má nějaké fyzikální vlastnosti, no a já potřebuji rozlišit jedničku od nuly. Už jsme si řekli, že šířka přenosového pásma má vliv na náběžnou a sestupnou hranu. Řekli jsme si to v případě osciloskopu, ale ono to platí obecně. Pokud tedy budu zvedat baudrate signálu přenášeného po nějakém mediu dané kmitočtové šířky, budou se mi naklánět náběžné a sestupné hrany. Ty se při určité rychlosti potkají, čímž mi z obdelníku udělají trojúhelník, no a pokud budu koukat řekněme na dva symboly jeden symbol za triggerem (pro jednoduchost „jeden bit za“, ale ony mohou být víceúrovňové signály a tam je pak rozdíl mezi bitem a symbolem, neřešme teď proč se dívám jeden bit za, znalejší vědí že mi jde o jitter), může nastat osm případů - uvidím 000,001,010,011,100,101,111,110. 000 a 111 je nezajímavé, protože tam se úroveň signálu nemění. 100 mi ukáže sestupnou hranu, 110 totéž o symbol dále, 011 mi zase ukáže vzestupnou, 001 také, ale o symbol dále, no a 010 případně 101 obě. Toto všechno se mi nějakým způsobem překreslí přes sebe, čímž v ideálním případě dostanu obdelník, jak se začnou vlivem zmenšující se šířky pásma vzhledem k symbolrate naklánět náběžné a sestupné hrany, začne se z toho stávat nějaký šišoid (který reálně vypadá jako takové očičko, proto se tomu říká diagram oka) až to dospěje k nějakému kosočtverci, no a tady se právě začnou dít zajímavé věci. Totiž jakmile budu dále zvyšovat symbolrate (nebo snižovat šířku pásma, efekt bude stejný), začne se to očičko čím dál tím více přivírat, neboli začne se zmenšovat napěťový rozdíl mezi jedničkou a nulou, až se to očičko zavře úplně, no a v ten moment bude mít 1 stejnou úroveň jako 0, díky čemuž nedokážeme přenášet data, přesněji řečeno nedokážeme je dekodovat. No a teď se dostávám zase zpět k osciloskopu. Z předchozího víme, že nám osciloskop nakloní hranu na 5ns. Pokud se potřebujeme koukat na nějaký datový signál, potřebujeme rozlišit otevřené očičko od zavřeného, takže řekněme že těch 5ns by mělo být zanedbatelných k náběžné (nebo sestupné) hraně vyšetřovaného signálu (abychom namísto přenosové trasy neměřili osciloskop), čili rozlišovací schopnost toho osciloskopu by měla být alespoň o jeden řád výše aby se to dalo zanedbat. Čili z 5ns máme 50ns a pokud uvážím že se mi na vyšetřovaném signálu protne náběžná se sestupnou, což je řekněme nějaký limitní případ, dostávám se k šířce symbolu 100ns, neboli 10Msmb/s, neboli 10Mbit/s pro dvouúrovňovou modulaci. Jinými slovy, dívat se 70MHz osciloskopem už na nějaké hloupé USB1.2 bude lehce za hranicí jeho možností (USB1.2 umělo u rychlých zařízení 12Mbit/s).
Dobré ráno, firma Rigol má sídlo v Pekingu v Číně, kde byl i v roce 1998 založen. Vidíte jak jste se rozepsala. To je presně ono. Toto video je obecne, kdyz jsem si ho pustil snad vse by slo rozvést úplně do jiných podrobností. Ale to nebylo úplně cílem. O tom co píšete můžete natočit video. Bylo by to zajímavé i s ukázkou v provozu.😅
Dalo by se pokračovat tím, že větší šířka na druhou stranu znamená více šumu atd., též do historie by šlo zabrousit, osciloskop je výrazně starší zařízení pokud k tomu budu řadit i různé Vedolyzery, Audalyzery a podobnou drůbež, podstatné je, že předchozí generace neměla trigger, statického obrazu zkoumaného signálu se dosahovalo soudělným kmitočtem volně laditelné časové základny s kmitočtem vyšetřovaného periodického signálu. Tímto se dostáváme rámcově do 20. let minulého století. Sama CRT byla původně zamýšlena coby měřicí přístroj, legenda praví, že použití v televizi dokonce její tvůrce poměrně špatně nesl. Je za tím krásný příběh studentské zrady, o tom by se jistě dal natočit film, ví bůh jestli je to pravda, ale přece nenechám pravdu aby zničila pěkný příběh. Podívat se můžeme i na druhý konec, kde, pokud se budu striktně držet osciloskopů, se vývoj rozpadá dvěma směry. Jedním je evoluce vzorkovacích osciloskopů, které začaly už v analogové době, v podstatě je to princip prokládaného vzorkování (čili vlastně zneužití aliasingu), kde se ale místo paměti používal dosvit obrazovky. Ta rychlá věc se děje při vzorkování, zbytek může být docela pomalý, většinou se to dnes dělá jako nějaký frame do kterého se vkládají vzorkovací moduly. Tady se dá snadno dosáhnout obrovského vertikálního rozlišení, potažmo dynamického rozsahu, protože za procesem vzorkování už se pracuje s velice pomalými signály. Jinou variantou jsou směšovací osciloskopy, kde se vstupní pásmo rozseká na překrývající se úseky, baseband se přímo vzorkuje (většinou na 33GS/s, což se považuje aktuálně za technický limit), zbytek se směšuje s LO a používá se rozdílová, přičemž tam je obraz LO aby byla zachována fáze a dal se z toho výpočetně složit původní průběh. Takto se lze dostat s šířkou pásma až na 110GHz (pokud se něco nezměnilo). K tomu tady máme různé hybridní stroje, kde se cesta pro FFT a osciloskop rozděluje hned za A/D převodem, pokud se to ještě zkombinuje s přímým číslicovým směšováním je z toho celkem zajímavá kombinace spektráku s osciloskopem (viz stroje od R&S). Totiž největší problém s FFT je v tom, že do něj zasahuje trigger. Pokud se podaří trigger udělá čistě softwarově, přestane být vzorkování závislé na triggeru a lze tudíž obě cesty rozdělit hned za A/D převodníkem. Mimochodem, triggerem také trpí XY režim, vždy je dobré se podívat jak je to udělané a co vlastně přístroj zobrazuje. Občas to totiž přináší určitá překvapení. Napsat by se toho dala spousta, ale nikdo by to nečetl, už teď je to level „A pan docent byl potěšen zájmem a rozradostněn počal přednášet. Po 48 hodinách se objevili první malověrní a když to trvalo již 96 hodin, měli jsme všichni už opravdu velký strach a dokonce jsme zaslehli i slabé volání o pomoc, ale naštěstí, k vidtelné úlevě všech zúčastněných, pan docent v 98 hodně vysílením zemřel…“
Proc bych se hadal, ja si nic nepotrebuji dokazovat 😊. Stejne tak, ze Peking neni na Taiwanu..... Mohl bych to pojmout odborneji take to dokazi, ale toho si uzivam hodne nad elektronikou v zamestnani. Treba jeste neco o osciloskopech natocim bylo by jeste co rict a vysvetlit.😉
Ahoj, no za 1000kc bych doporucil se radsi nekde opit, nez kupovat osciloskop. Ale je tu jedna cinska hracka.....mala, levna, barevna a hybe se to 😅 DSO154pro.... allegro.cz/nabidka/digitalni-osciloskop-zeeweii-dso154pro-40msa-s-13305099322
@@dadadavidovic6877 tam stačí zmerať odpor, ide-nejde. Je niečo iné ak vo výrobe zamenia snímače, potom vyhodí chybu ABS. Chybu vyhodí aj poškodený magneticky krúžok.
@@ingwarrce9900 Tak to já samozřejmě vím, a právě proto bych to chtěl dělat oscíkem. V případě kovového kroužku je většinou vidět okem prasklý kroužek, ale v případě magnetického to nejde, to jen v případě sundání a někdy zničení ložiska a prohlídnutím speciální kartou na magnetické kroužy.
Pekne vysvetlené.... 👌👌👌
Supr videa mas, jen tak dal..
Jednoducho vysvetlene, a zobrazene, na pochopenie stačí.
Rigol je Taiwan, nikoliv Čína. Je v tom obrovský rozdíl, nejen dojde-li na osciloskopy. DHO804 je neskutečně roztomilá věc, další výhodou je, že se to dá snadno oddělit od země. Líbí se mi, že se to dá přidělat na VESA držák, takže to nezabírá místo na stole. Android je diskutabilní, osobně bych tam raději viděla Linux, alternativně, když už je tam Android bylo by fajn do něj mít přístup. Mít to jako jediný stroj bych asi nechtěla, ale jako druhé zařízení které se používá v případě, že hrozí riziko, že se šlehne, je to bezvadná věc, zvláště díky té oddělené zemi. 70MHz mi připadá jako docela málo, ale těch 12 bitů je příjemných. Velice záleží co s tím člověk dělá.
Čímž se dostávám k věcem, které mi v tom povídání trochu chybí. Začnu šířkou pásma, nevím jestli se toto nějak špatně učí, nebo se to neučí vůbec, nebo v čem je problém (tohle je možná trochu dotaz do pléna), nicméně co znamená šířka pásma 70MHz. Patrně každý mi řekne, že je to pokles o 3dB, tedy na cca poloviční výkon, no a tím to končí. Ona je ve skutečnosti kmitočtová charakteristika toho vstupu daná normou, která se chytá právě onoho poklesu o 3dB (explicitně uvádí pokles o 3dB, nikoliv poloviční výkon, ona se ta čísla docela liší), což si asi každý dokáže přeložit do toho, že když na vstup přivede harmonický signál (čili nějakou tu sinusovku), osciloskop zobrazí amplitudu o ty 3dB menší, ovšem již nedokáží dovodit co z toho reálně plyne. Je to určitá chyba měření, pokud půjdu s kmitočtem směrem dolů, bude se zmenšovat, pokud půjdu s kmitočtem směrem nahoru, bude se zvětšovat. Každý signál se dá rozložit na sumu jakési řady harmonických signálů, která může i nemusí být konečná, no a ona většinou konečná není. Tím se dostávám k podstatě fourierovy transformace, podstatné pro nás je, že kmitočty těch harmonických signálů jsou celočíselnými násobky základního kmitočtu signálu vycházejícího z periodicity vyšetřovaného signálu (nebo z šířky časové oblasti na které signál zkoumáme). Určité významné periodické signály mají tu vlastnost, že v sudných násobcích základního kmitočtu, tedy v sudých harmonických, vrací transformace nulovou amplitudu. Nebudu se tady rozepisovat nad příčinami (nechci, aby čtenáři pukla hlava jak veverce ze smradu), podstatné je, že to dělá obdelník (a trojúhelník) se střídou přesně 50%, jinými slovy, pokud chcete rozlišit obdelník a trojúhelník od harmonického signálu potřebujete vidět alespoň náznak třetí harmonické, pokud pak chcete rozlišit obdelník od trojúhelníku, potřebujete vidět třetí harmonickou poněkud přesněji. No a odtud plyne ten trojnásobek šířky pásma vzhledem ke kmitočtu vyšetřovaného signálu. To se nevzalo ze vzduchu nebo něčích kvalifikovaným odhadem, za tím je matematika. Ta vlastnost se dá pochopitelně použít i obráceně, pokud se spektrákem podívám na nějaký obdelníkový signál, potlačení sudých harmonických mi dokáže říct jak přesně se trefuji do střídy 50%. Protože spektrální analyzátory mají obrovský dynamický rozsah, dokážu toto změřit daleko přesněji než osciloskopem, ale to už se dostávám mimo téma.
Dalším důsledkem omezené šířky pásma je zkreslení náběžné hrany signálu (udává se typicky jako časová vzdálenost 20% a 80% Vp-p). Tady to nebudu odvozovat, podstatné je, že kdybychom měli na vstupu signál s nulovou náběžnou hranou, čili by měl bod nespojitosti (což je samo o sobě krásný problém…a výborná příležitost vytočit až k nepříčetnosti nějakého popularizátora vědy), nebo, abychom se dostali do reality, bude mít náběžnou hranu řekněme v desítkách ps (což překvapivě není tak těžké vyrobit, různé drivery laserových optických vysilačů vám poskytnou dobré služby), pak vám ji 70MHz osciloskop zobrazí širokou 5ns (0.35/kmitočet), jinými slovy, na jednom kanálu nemůžete vidět nic pod 5ns. Tady je nutno upozornit, že se bavíme o jediném kanálu, nevztahuje se to kupříkladu na fázový posun mezi dvěma kanály, čili ač nemohu vidět náběžnou hranu kratší 5ns, mohu naprosto perfektně vidět rozdíl 2ns mezi náběžnými hranami na prvním a druhém kanálu, kupříkladu (ten 1GS/s typicky spadne na polovinu u dvou kanálů). Potud dávají smysl osciloskopy s šířkou pásma 500MHz a vzorkováním 25GS/s atd., ono to není jen o nyquistovi, shannonovi a kotělnikovovi, aneb teoremu, co střídá svá jména. Bohužel tady zase padáme do problémů s 1MΩ vstupy, nevím, jestli ten Rigol jde hodit do 50Ω režimu, kde je alespoň nějaká fázová stabilita. Čímž se dostávám k základům zkoumání jakéhokoliv datového signálu - k diagramu oka. Jde o to, že přenosová linka má nějaké fyzikální vlastnosti, no a já potřebuji rozlišit jedničku od nuly. Už jsme si řekli, že šířka přenosového pásma má vliv na náběžnou a sestupnou hranu. Řekli jsme si to v případě osciloskopu, ale ono to platí obecně. Pokud tedy budu zvedat baudrate signálu přenášeného po nějakém mediu dané kmitočtové šířky, budou se mi naklánět náběžné a sestupné hrany. Ty se při určité rychlosti potkají, čímž mi z obdelníku udělají trojúhelník, no a pokud budu koukat řekněme na dva symboly jeden symbol za triggerem (pro jednoduchost „jeden bit za“, ale ony mohou být víceúrovňové signály a tam je pak rozdíl mezi bitem a symbolem, neřešme teď proč se dívám jeden bit za, znalejší vědí že mi jde o jitter), může nastat osm případů - uvidím 000,001,010,011,100,101,111,110. 000 a 111 je nezajímavé, protože tam se úroveň signálu nemění. 100 mi ukáže sestupnou hranu, 110 totéž o symbol dále, 011 mi zase ukáže vzestupnou, 001 také, ale o symbol dále, no a 010 případně 101 obě. Toto všechno se mi nějakým způsobem překreslí přes sebe, čímž v ideálním případě dostanu obdelník, jak se začnou vlivem zmenšující se šířky pásma vzhledem k symbolrate naklánět náběžné a sestupné hrany, začne se z toho stávat nějaký šišoid (který reálně vypadá jako takové očičko, proto se tomu říká diagram oka) až to dospěje k nějakému kosočtverci, no a tady se právě začnou dít zajímavé věci. Totiž jakmile budu dále zvyšovat symbolrate (nebo snižovat šířku pásma, efekt bude stejný), začne se to očičko čím dál tím více přivírat, neboli začne se zmenšovat napěťový rozdíl mezi jedničkou a nulou, až se to očičko zavře úplně, no a v ten moment bude mít 1 stejnou úroveň jako 0, díky čemuž nedokážeme přenášet data, přesněji řečeno nedokážeme je dekodovat. No a teď se dostávám zase zpět k osciloskopu. Z předchozího víme, že nám osciloskop nakloní hranu na 5ns. Pokud se potřebujeme koukat na nějaký datový signál, potřebujeme rozlišit otevřené očičko od zavřeného, takže řekněme že těch 5ns by mělo být zanedbatelných k náběžné (nebo sestupné) hraně vyšetřovaného signálu (abychom namísto přenosové trasy neměřili osciloskop), čili rozlišovací schopnost toho osciloskopu by měla být alespoň o jeden řád výše aby se to dalo zanedbat. Čili z 5ns máme 50ns a pokud uvážím že se mi na vyšetřovaném signálu protne náběžná se sestupnou, což je řekněme nějaký limitní případ, dostávám se k šířce symbolu 100ns, neboli 10Msmb/s, neboli 10Mbit/s pro dvouúrovňovou modulaci. Jinými slovy, dívat se 70MHz osciloskopem už na nějaké hloupé USB1.2 bude lehce za hranicí jeho možností (USB1.2 umělo u rychlých zařízení 12Mbit/s).
Dobré ráno,
firma Rigol má sídlo v Pekingu v Číně, kde byl i v roce 1998 založen. Vidíte jak jste se rozepsala. To je presně ono. Toto video je obecne, kdyz jsem si ho pustil snad vse by slo rozvést úplně do jiných podrobností. Ale to nebylo úplně cílem. O tom co píšete můžete natočit video. Bylo by to zajímavé i s ukázkou v provozu.😅
Dalo by se pokračovat tím, že větší šířka na druhou stranu znamená více šumu atd., též do historie by šlo zabrousit, osciloskop je výrazně starší zařízení pokud k tomu budu řadit i různé Vedolyzery, Audalyzery a podobnou drůbež, podstatné je, že předchozí generace neměla trigger, statického obrazu zkoumaného signálu se dosahovalo soudělným kmitočtem volně laditelné časové základny s kmitočtem vyšetřovaného periodického signálu. Tímto se dostáváme rámcově do 20. let minulého století. Sama CRT byla původně zamýšlena coby měřicí přístroj, legenda praví, že použití v televizi dokonce její tvůrce poměrně špatně nesl. Je za tím krásný příběh studentské zrady, o tom by se jistě dal natočit film, ví bůh jestli je to pravda, ale přece nenechám pravdu aby zničila pěkný příběh. Podívat se můžeme i na druhý konec, kde, pokud se budu striktně držet osciloskopů, se vývoj rozpadá dvěma směry. Jedním je evoluce vzorkovacích osciloskopů, které začaly už v analogové době, v podstatě je to princip prokládaného vzorkování (čili vlastně zneužití aliasingu), kde se ale místo paměti používal dosvit obrazovky. Ta rychlá věc se děje při vzorkování, zbytek může být docela pomalý, většinou se to dnes dělá jako nějaký frame do kterého se vkládají vzorkovací moduly. Tady se dá snadno dosáhnout obrovského vertikálního rozlišení, potažmo dynamického rozsahu, protože za procesem vzorkování už se pracuje s velice pomalými signály. Jinou variantou jsou směšovací osciloskopy, kde se vstupní pásmo rozseká na překrývající se úseky, baseband se přímo vzorkuje (většinou na 33GS/s, což se považuje aktuálně za technický limit), zbytek se směšuje s LO a používá se rozdílová, přičemž tam je obraz LO aby byla zachována fáze a dal se z toho výpočetně složit původní průběh. Takto se lze dostat s šířkou pásma až na 110GHz (pokud se něco nezměnilo). K tomu tady máme různé hybridní stroje, kde se cesta pro FFT a osciloskop rozděluje hned za A/D převodem, pokud se to ještě zkombinuje s přímým číslicovým směšováním je z toho celkem zajímavá kombinace spektráku s osciloskopem (viz stroje od R&S). Totiž největší problém s FFT je v tom, že do něj zasahuje trigger. Pokud se podaří trigger udělá čistě softwarově, přestane být vzorkování závislé na triggeru a lze tudíž obě cesty rozdělit hned za A/D převodníkem. Mimochodem, triggerem také trpí XY režim, vždy je dobré se podívat jak je to udělané a co vlastně přístroj zobrazuje. Občas to totiž přináší určitá překvapení.
Napsat by se toho dala spousta, ale nikdo by to nečetl, už teď je to level „A pan docent byl potěšen zájmem a rozradostněn počal přednášet. Po 48 hodinách se objevili první malověrní a když to trvalo již 96 hodin, měli jsme všichni už opravdu velký strach a dokonce jsme zaslehli i slabé volání o pomoc, ale naštěstí, k vidtelné úlevě všech zúčastněných, pan docent v 98 hodně vysílením zemřel…“
Proc bych se hadal, ja si nic nepotrebuji dokazovat 😊. Stejne tak, ze Peking neni na Taiwanu.....
Mohl bych to pojmout odborneji take to dokazi, ale toho si uzivam hodne nad elektronikou v zamestnani.
Treba jeste neco o osciloskopech natocim bylo by jeste co rict a vysvetlit.😉
kdybys Niki dělala videa ty, bylo by to masakralni :)
Ahoj. Jsem autoelektrikář a docela by se mi hodil malý a levný oscík. Myslím tím nějakou čínu do 1000 kč. Kdyby ti to nevadilo a něco doporučil. Díky
Ahoj,
no za 1000kc bych doporucil se radsi nekde opit, nez kupovat osciloskop.
Ale je tu jedna cinska hracka.....mala, levna, barevna a hybe se to 😅
DSO154pro....
allegro.cz/nabidka/digitalni-osciloskop-zeeweii-dso154pro-40msa-s-13305099322
@@elektrodilna3054 Díky. Hele já občas potřebuju proměřit snímač ABS nebo halův, tak to mi něco takovýho stačí.
@@dadadavidovic6877 tam stačí zmerať odpor, ide-nejde. Je niečo iné ak vo výrobe zamenia snímače, potom vyhodí chybu ABS. Chybu vyhodí aj poškodený magneticky krúžok.
@@ingwarrce9900 Tak to já samozřejmě vím, a právě proto bych to chtěl dělat oscíkem. V případě kovového kroužku je většinou vidět okem prasklý kroužek, ale v případě magnetického to nejde, to jen v případě sundání a někdy zničení ložiska a prohlídnutím speciální kartou na magnetické kroužy.
Kruciš... Jak to ti YTbeři dělají, že maj na stole tolik prázdného místa ..?? 😀
Uklízejí, jak prosté 😂