CHYBKA: "Jen opravim, jednotka vodivosti (γ) neni S.m (S.m^2/m), ale S/m (S.m/m^2). Už proto, že to musí být převrácená hodnota jednotky rezistivity (ρ) Ω.m ." Díky @Jan Kelbich
taky koment pro algoš,...na další díl jsem se fakt už dlouho těšil. Elektřině jsem nikdy nerozuměl a ani jsem ji do života pochopit nepotřeboval. Tvé videa jsou ale tak zajímavá, že se rád učím zase něco nového :)
Tak to bludistaka za pozornost! To uz je tak moc nad moje cestinsky schopnosti ze jsem chvili musel dumat co je spatne 🙂 Jeste ze je to tam vyjadreny ciselne. A diky za pochvalu.
Moc hezké. Díky. Neuvažujete o tištěné učebnici základů elektrotechniky? Na středních školách stále doporučují učebnice z osmdesátých let a nové publikace nejsou nic moc. Např. Eletrotechnika I od Antonína Blahovce je hezká ukázka toho, jak učebnice nemá vypadat. Výklad je místy tak zestručněn, až se stává nejen pro středoškoláka nepochopitelný. Mimochodem, tato učebnice zmiňuje, že kapacita "má charakter vodivosti" a dokonce ji přímo označuje za "dielektrickou vodivost". Toto označení je ale podloženo analogií vzorečků, žádnou další hlubší úvahu jsem zde nevyčetl.
Díky :) Na takový počiny mi chybí lobbing, sponzor a gramatyka :) YT je víc dostupnej jak pro mě jako tvůrce, tak studenty, i když internetový medium lidi neberou tak vážně jako třeba Blahovce, což je ta nejslabší učebnice co jsem měl kdy v ruce, zlatý knížky z osmdesátek.
@@nazornaelektrotechnika Děkuji za odpověď, škoda. Jsem začínající samouk. Vaše videa jsou velmi nápomocná. Zatím jsem došel až k tomuto dílu a mám jen dvě nejasnosti🙂 První se týká elektrostatické indukce D. Až to teď jsem ji chápal jako veličinu zohledňující prostředí (jestliže má být rovna intenzitě pole vynásobené permitivitou a být analogií k proudové hustotě a magnetické indukci). Druhá se týká cívky. V jednom z předchozích dílů uvádíte, že indukčnost L je konstanta bez ohledu nato, na jak velké napětí je cívka připojena. Chápu tak, že toto platí pouze u cívky bez feromagnetického jádra.
1. D nereaguje na prostředí viz graf v 18:45. Matematická podobnost z B neodpovídá reálné podobnosti. Chápu to tak, že si ještě za Maxwella mysleli, že elektřina a magnetismus funguje stejně, tak zavedli stejné značení, ale realita je jinde. 2. Ano. L je dáno konstrukcí, což znamná i s jádrem nebo bez.
Na chápání to nen jednoduchá disciplíná. Sám jsem i nad B, H, E, strávil desítky hodin, než se mi vytvořil nějaký obraz v hlavě, s D jsem se smířil, že ten obraz nebude a je to jen věta.
Borec v komente 2:18 spomína fotony. No z prednášky od Kulhanka si pamätám že interakciu v kvantovej mechanike fyzicky realizujú virtuálne (polné) částice ktoré si tzv. pinkajú elektrón medzi protónom. Neviem ako je to reálne ale je to vhodné pre matematické vyjadrenie interakcií až na gravitáciu. Vedel by si sa k tomu vyjadriť? 🙂
Tak si to nepamatujes spravne. Polni castice v elektromagnetickem poli jsou fotony. www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/forces.php Ale, jestli to odpovida toku nevim. Nemam vystudovanou fyziku ani elektromagnetismus uz vubec ne kvantovou mechaniku. Na tvoje otazky nejsem schopen odpovídat.
Pardon. Zapomněl jsem, že ne u všech baterek funguje šasi jako izolant. Raději se zeptám jinak. Bude i elektrolyt generovat radiální (kolem do kola) magnetizmus při průtoku proudem?
Nevim jak je ktera baterka tvarovana. Zalezi na tvaru cesty. Magneticke pole generuje pohybujici se naboj, o medium v kterem se naboj pohybuje vubec nejde
@@nazornaelektrotechnika Dobrá. Pořád mi nejde do hlavy, jak může pohyb elektronu (třeba že usměrněný) generovat magnetizmus, když nemá magnetický náboj ani pole. Není v tom prostě jednoduše řečeno trhlina?
Nemuzu si pomoct, koukam na tva videa casto a dokola, snazim se obcas pochopit co je co a souvislosti mezi tím. Co a jak funguje.... Ale nevím jestli na to můj mozek má Capacitu :)
@@nazornaelektrotechnika to nebude vámi, ale spíš mnou :) . Ale dekuju mate to krasne zpracovany a hodne veci jsem pochopil. Spis to chce nejakou praxi pro mě.
18:10... No, nevím. Z pohledu člověka, co se snaží pochopit fyziku vždycky přemýšlím o tom, co se "v reálu" víc projeví - tady pokud to chápu, tak se v reálu projeví ten vektor B, protože třeba vliv mag. pole na náboj bude řízená právě velikostí tohohle B, a pak už si představím ten vektor H jenom jako nějakou přeškálovanou verzi toho B, která se snad někdy někde hodí, ale spíš by mi dávalo víc smysl psát všude místo H prostě ten podíl B/μ.
K tomu mam pocit ze bych mel neco rict, ale vlastne nemam co, protoze presne tak to je, hlavni je B, H je pomocny a "preskalovany B" se mi libi, jako zjednodusujici termin 👍
@@jankelbich4605 To nevím jestli je validní srovnání. Napětí a proud jsou fyzikální podstatou rozdílný. Zatím co Feynman říká, že mu příjde užitečnější když se pro B a H používá stejná jednotka. "Ještě jedna strašná věc: Mnozí lidé, kteří používají naší definici H, se rozhodli nazývat jednotky H a B různými názvy. Ačkoliv mají obě stejný rozměr" (Feynmanovy přednášky z fyziky 2; str 669) My ale myslím nepoužíváme definici, která se líbí Feynmanovi, tak si možná můžeme dovolit využívat názvy intenzita a indukce, ale na tyhle úvahy jsem malej pán :)
@@nazornaelektrotechnika Tím by ale z toho úplně vypadla permeabilita, tedy její rozměr by byl [1]. Takže ta nádherná tabulka (proudové pole - elektrostatické pole - magnetické pole) by už nebyla úplná. Taky bychom pak asi těžko zaváděli magnetické napětí. Navíc B a H, to nemusí být jen změna měřítka, ale taky např. fázový posuv.
@@jankelbich4605 A přesně to píše Feynman. Že lidi jako my, co nepoužívají B a H jako jednu věc, musí zavádět novou konstantu kterou je tramtadadá permeabilita vakua, ještě se tomu lehoulínce vysmívá, jako že třeba se starat o další konstantu. Naštěstí se v tom nemusíme babrat, protože já to vyučuju s permeabilitou, protože tak je to běžný a můžu mít takovou krásnou tabulku :) Jinak permeabilita i permitivat jsou zjednodušující členy, pro správnější, ale komplikovanější řešení by bylo vhodnější je nezavádět, naštěstí pro většinu materiálů je zavést lze, kdyby byl zájem nasdílím břednášku z Bratislavskýho matfizu kde ji odvozují a vysvětlují proč ji můžme zavést a jaký omezení má.
"To use auto-translate, publish captions in the original video language first. Auto-translate is unavailable for auto-generated captions." I dont have time to create captions for my own language
CHYBKA:
"Jen opravim, jednotka vodivosti (γ) neni S.m (S.m^2/m), ale S/m (S.m/m^2). Už proto, že to musí být převrácená hodnota jednotky rezistivity (ρ) Ω.m ."
Díky @Jan Kelbich
Tohle je úžasná série. Díky.
taky koment pro algoš,...na další díl jsem se fakt už dlouho těšil.
Elektřině jsem nikdy nerozuměl a ani jsem ji do života pochopit nepotřeboval. Tvé videa jsou ale tak zajímavá, že se rád učím zase něco nového :)
Jo to umi zahrat, kdyz videa nadchnou nekoho, kdo to nepotrebuje ❤
Moc hezké video děkuji!
Naprostá bomba! Diky za video:)
Děkuju :)
10:02 "Na dvojnasobek." :)) Vasim videim nejde temer nic vytknout, tak jsem mel praseci radost :D Perfektni prace - dekujeme.
Tak to bludistaka za pozornost! To uz je tak moc nad moje cestinsky schopnosti ze jsem chvili musel dumat co je spatne 🙂 Jeste ze je to tam vyjadreny ciselne. A diky za pochvalu.
Super
+ REP skvela praca :)
Moc hezké. Díky.
Neuvažujete o tištěné učebnici základů elektrotechniky? Na středních školách stále doporučují učebnice z osmdesátých let a nové publikace nejsou nic moc. Např. Eletrotechnika I od Antonína Blahovce je hezká ukázka toho, jak učebnice nemá vypadat. Výklad je místy tak zestručněn, až se stává nejen pro středoškoláka nepochopitelný.
Mimochodem, tato učebnice zmiňuje, že kapacita "má charakter vodivosti" a dokonce ji přímo označuje za "dielektrickou vodivost". Toto označení je ale podloženo analogií vzorečků, žádnou další hlubší úvahu jsem zde nevyčetl.
Díky :)
Na takový počiny mi chybí lobbing, sponzor a gramatyka :) YT je víc dostupnej jak pro mě jako tvůrce, tak studenty, i když internetový medium lidi neberou tak vážně jako třeba Blahovce, což je ta nejslabší učebnice co jsem měl kdy v ruce, zlatý knížky z osmdesátek.
@@nazornaelektrotechnika Děkuji za odpověď, škoda.
Jsem začínající samouk. Vaše videa jsou velmi nápomocná. Zatím jsem došel až k tomuto dílu a mám jen dvě nejasnosti🙂
První se týká elektrostatické indukce D. Až to teď jsem ji chápal jako veličinu zohledňující prostředí (jestliže má být rovna intenzitě pole vynásobené permitivitou a být analogií k proudové hustotě a magnetické indukci).
Druhá se týká cívky. V jednom z předchozích dílů uvádíte, že indukčnost L je konstanta bez ohledu nato, na jak velké napětí je cívka připojena. Chápu tak, že toto platí pouze u cívky bez feromagnetického jádra.
1. D nereaguje na prostředí viz graf v 18:45. Matematická podobnost z B neodpovídá reálné podobnosti. Chápu to tak, že si ještě za Maxwella mysleli, že elektřina a magnetismus funguje stejně, tak zavedli stejné značení, ale realita je jinde.
2. Ano. L je dáno konstrukcí, což znamná i s jádrem nebo bez.
@@nazornaelektrotechnika Děkuji za odpověď. Asi bude chvilku trvat, než to vstřebám🙂
Na chápání to nen jednoduchá disciplíná. Sám jsem i nad B, H, E, strávil desítky hodin, než se mi vytvořil nějaký obraz v hlavě, s D jsem se smířil, že ten obraz nebude a je to jen věta.
Písemka Fyz za 2. Díky moc.
masakralne spracovanie
Diky moc, jsem rad ze i tahle stranka pobavi
6:50
Je jednotkou napětí v cívce ampér?
Jinak mě tato videa zachraňují ve fyzice, na kterou z důvodu nemoci chybím 🙏🏻🙏🏻
Není to elektrické napětí, které má jednotku Volt, ale říkám magnetické napětí a to má opravdu jednotku A.
To jsem rád, tak ať slouží :)
2:18 a nejsou to fotony?
nevim
Ne, fotony neběhají dokola.
Koment pro algoš, děkujeme za zásobování vědomostmi
je mi ctí :)
Borec v komente 2:18 spomína fotony. No z prednášky od Kulhanka si pamätám že interakciu v kvantovej mechanike fyzicky realizujú virtuálne (polné) částice ktoré si tzv. pinkajú elektrón medzi protónom. Neviem ako je to reálne ale je to vhodné pre matematické vyjadrenie interakcií až na gravitáciu. Vedel by si sa k tomu vyjadriť? 🙂
Tak si to nepamatujes spravne. Polni castice v elektromagnetickem poli jsou fotony. www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/forces.php
Ale, jestli to odpovida toku nevim. Nemam vystudovanou fyziku ani elektromagnetismus uz vubec ne kvantovou mechaniku. Na tvoje otazky nejsem schopen odpovídat.
Dobrý. Rád bych se zeptal, jestli vzniká radiální magnetické pole i kolem tužkové baterky, protéká li jí proud.
jestli radiální znamená dokola jako kolem vodiče, kterým teče proud a předpokládáme, že baterkou teče proud stejně jako vodičem tak ano
Pardon. Zapomněl jsem, že ne u všech baterek funguje šasi jako izolant. Raději se zeptám jinak. Bude i elektrolyt generovat radiální (kolem do kola) magnetizmus při průtoku proudem?
Nevim jak je ktera baterka tvarovana. Zalezi na tvaru cesty. Magneticke pole generuje pohybujici se naboj, o medium v kterem se naboj pohybuje vubec nejde
@@nazornaelektrotechnika Dobrá. Pořád mi nejde do hlavy, jak může pohyb elektronu (třeba že usměrněný) generovat magnetizmus, když nemá magnetický náboj ani pole. Není v tom prostě jednoduše řečeno trhlina?
Na tohle tema jsem udelal 25. dil. Neni zrovna dokonaly, ale aspon nastin smeru.
Nemuzu si pomoct, koukam na tva videa casto a dokola, snazim se obcas pochopit co je co a souvislosti mezi tím. Co a jak funguje....
Ale nevím jestli na to můj mozek má Capacitu :)
bohužel líp to vysvětlit neumím
@@nazornaelektrotechnika to nebude vámi, ale spíš mnou :) .
Ale dekuju mate to krasne zpracovany a hodne veci jsem pochopil.
Spis to chce nejakou praxi pro mě.
Jen opravim, jednotka vodivosti (γ) neni S.m (S.m^2/m), ale S/m (S.m/m^2). Už proto, že to musí být převrácená hodnota jednotky rezistivity (ρ) Ω.m .
ach jo... to je hloupá chyba, díky
čas 14:50
Výborně popsán hlavní problém českýho školství..
Díky :)
Perpetuum mobile lze postavit, akorát se musí skombinovat více druhů sil.
já vím, ale jsem iluminát, tak to musím říkat tohle aby mě neunesli mimozemšťani z naší ploché Země.
@@nazornaelektrotechnika Stejně už je princip prozrazený, tak bych se žádných mimozemšťanů už nebál.
hah to přesně chceme abyste si mysleli
@@nazornaelektrotechnika Teď už to je jenom závod, kdo jako první postaví funkční prototyp.
jj tak rychle do papirnictví ať vám konkurenti nevykoupí třpitky
18:10... No, nevím. Z pohledu člověka, co se snaží pochopit fyziku vždycky přemýšlím o tom, co se "v reálu" víc projeví - tady pokud to chápu, tak se v reálu projeví ten vektor B, protože třeba vliv mag. pole na náboj bude řízená právě velikostí tohohle B, a pak už si představím ten vektor H jenom jako nějakou přeškálovanou verzi toho B, která se snad někdy někde hodí, ale spíš by mi dávalo víc smysl psát všude místo H prostě ten podíl B/μ.
K tomu mam pocit ze bych mel neco rict, ale vlastne nemam co, protoze presne tak to je, hlavni je B, H je pomocny a "preskalovany B" se mi libi, jako zjednodusujici termin 👍
No, na druhou stranu bychom si pak klidně mohli říci, napětí je přeškálovaný proud a místo U psát RI . 🙂
@@jankelbich4605 To nevím jestli je validní srovnání. Napětí a proud jsou fyzikální podstatou rozdílný. Zatím co Feynman říká, že mu příjde užitečnější když se pro B a H používá stejná jednotka.
"Ještě jedna strašná věc: Mnozí lidé, kteří používají naší definici H, se rozhodli nazývat jednotky H a B různými názvy. Ačkoliv mají obě stejný rozměr" (Feynmanovy přednášky z fyziky 2; str 669) My ale myslím nepoužíváme definici, která se líbí Feynmanovi, tak si možná můžeme dovolit využívat názvy intenzita a indukce, ale na tyhle úvahy jsem malej pán :)
@@nazornaelektrotechnika Tím by ale z toho úplně vypadla permeabilita, tedy její rozměr by byl [1]. Takže ta nádherná tabulka (proudové pole - elektrostatické pole - magnetické pole) by už nebyla úplná. Taky bychom pak asi těžko zaváděli magnetické napětí. Navíc B a H, to nemusí být jen změna měřítka, ale taky např. fázový posuv.
@@jankelbich4605 A přesně to píše Feynman. Že lidi jako my, co nepoužívají B a H jako jednu věc, musí zavádět novou konstantu kterou je tramtadadá permeabilita vakua, ještě se tomu lehoulínce vysmívá, jako že třeba se starat o další konstantu.
Naštěstí se v tom nemusíme babrat, protože já to vyučuju s permeabilitou, protože tak je to běžný a můžu mít takovou krásnou tabulku :)
Jinak permeabilita i permitivat jsou zjednodušující členy, pro správnější, ale komplikovanější řešení by bylo vhodnější je nezavádět, naštěstí pro většinu materiálů je zavést lze, kdyby byl zájem nasdílím břednášku z Bratislavskýho matfizu kde ji odvozují a vysvětlují proč ji můžme zavést a jaký omezení má.
Tady někdo zná pana Macha :D Taky potrápil
Please try to translate in English I could see your video is good but I could not understand it. Thanks
maybe in the bright future, where I will be able to create basic english sentence without mistakes
@@nazornaelektrotechnika Ok I hope soon, But please at least add auto generated english Subtitles.
"To use auto-translate, publish captions in the original video language first. Auto-translate is unavailable for auto-generated captions."
I dont have time to create captions for my own language
@@nazornaelektrotechnika To chce nasadit tu umělou inteligenci.