ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 30 ม.ค. 2025
- Rozhovor s psychologem na DVTV nám sice tolik neřekl, ale na streamu jsme si to s chatem hezky rozebrali. Jak to vnímáte vy?
► Epický merch:
error1k.cz/merch
►Lightroom Presety:
error1k.cz/pre...
► Staňte se členem:
error1k.cz/cle...
►Na edit videí používám aplikace z Adobe Creative Cloud (affiliate):
error1k.cz/adobe
► Veškeré moje vybavení naleznete zde (affiliate):
error1k.cz/setup
► Hudba (affiliate):
error1k.cz/epi...
►Envato Elements (affiliate):
error1k.cz/envato
► Sociální sítě:
// I N S T A G R A M:
- / erik.safarik
- / fotor1k
- / erixpromedia
// T W I T C H:
- / error1k
// T W I T T E R:
- / error1k78
// D I S C O R D:
- / discord
// R E D D I T:
- / error1k
Edited by:
Matyáš Demel
Mně v době pandemie bylo nějakých cca 10 let. Byla jsem před pandemii relativně aktivní a veselé dítě a automaticky jsem zapadla téměř do každého kolektivu. Když jsem pak po pandemii vyšla zase nějak víc mezi lidi, tak jsem nebyla schopna s nikým mluvit. Pořád se mi klepal hlas a ruce. Až cca za poslední 3 měsíce jsem se zase začala víc usmívat. Ale stále mám panické ataky, záchvaty pláče nebo astmatické záchvaty, když jsem v místnosti s více cizími lidmi. Chodím už několik let na terapie, abych se toho zbavila, ale pořád se to dokola vrací.
Jsem moc ráda že jsou tu lidi jako Ty, co vztahy ra psychické zdraví rozebírají. Moc děkuju
Jako ty reference😂😂😂???
Nie som žiadny terapeut, ale za mňa už len to, že si uvedomuješ tu problematiku a to že sa to dokážeš napísať takto verejne je veľký krok, ktorý je určite dôležitý na to aby si sa toho zbavila. Prajem ti veľa šťastia k tvojej ceste. Hlavne to nevzdaj.
Už před pandemií jsem měla problém se socializací a neuměla jsem zapadnout do žádného kolektivu. Když nás zavřeli, vnímala jsem to velmi pozitivně. S nikým jsem nemusela mluvit a moc jsem si užívala trávit čas sama. Když se na to ale podívám retrospektivně, je mi jasné, že to prospěšné nebylo. Lockdown mi odstartoval problémy s jídlem, které mám dosud. Můj problém se socializací se ještě zhoršil a až teď po letech mám konečně kamarády. A udělat si je bylo neskutečně těžké. V září ale nastupuju na střední a bojím se, že se bude opakovat podobný scénář a já zase nezapadnu.
Já poměrně často poslouchám kecy od prarodičů na mou práci. Pracuju jako servírka a u toho se snažím studovat vysokou. Poslouchám kecy, že servírka je druhořadá práce, proč se nevěnuju naplno škole apod. Ale v moment, co jim řeknu argument, že narozdíl od nich, kteří byt dostali nebo si lehce pořídili svůj byt, já musím platit 17tisíc nájem a na svůj byt v životě mít nebudu a servírka je jediná práce, která mě uživí, nemají co říct.
Mně spíš pandemie pomohla od těch depresí, bylo to jedno z mých nejméně stresujících období.
Jestli pracuješ a máš to z práce tak si najdi něco co tě bude bavit a bude tam stejná typologie osobnosti jako jsi ty 😊 pak se budeš chtít skvěle každý den 😊
@@hardystinson Ne,ještě nepracuju, ale i tak díky za radu.😊
Z mého úhlu pohledu to je asi takhle. Do pandemie jsem si myslel že nejsem introvert, byl jsem neustále vystavován průběžnému tlaku jednání s lidmi, mluvení před lidmi, řešení různých problémů. Byl jsem na to zkrátka zvyklý od narození a nikdy jsem nepoznal a nenašel pohodlí v samotě. Až v období pandemie. Zprvu jsem to nenáviděl až později jsem si v tom našel komfort, který mi naprosto vyhoval. Vyhovovala mi skutečnost že svět kolem mě stojí a proto i já nejsem nucen k nějakému posunu. Vedlo to k zpohodlnění a odosobnění od mého extrovertního já.
Já si pandemii užil, se spolužáky jsme hráli minecraft a občas odpověděli na jednoduchou otázku. Za mne krásný čas
Psychické problémy u mladých není žádný nový jev, spíš dříve se na to nebraly ohledy a nikdo nepečoval "o duši". Proto dávají starší mladým lidem rady na depresi typu: však při pořádné práci zapomeneš na nějaké svoje deprese...
jde o to.... zaměsnat mozek, aby na to "nemyslel" o ničem jiném to není 🙂
@@Shakyrass A pak se stát alkoholikem a ve čtyřiceti udělat Alt+F4.... protože ignorace problémů není řešením.
@@lecramneznamy 🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣tak určitě🤣🤣🤣
@@Shakyrass Podle tebe je ignorace problémů řešením?
@@lecramneznamy píšu něke něco o ignoraci? Chtělo by to lépe číst 😀
Na toto téma jsem se s tebou už jednou bavil a opět mám co říci.
S panem doktorem musím souhlasit v tom že jsme my jako rodiče začali selhávat v tom jak jsme začali nastavovat pro vás mladé svět.
Ne že by jsme vám nedávali žádné překážky do života.
Ale velmi hloupě se stavíme k tomu jak vás učíme procházet životem.
Jako první příklad. Soutěžení soupeření hodnocení. Vytváříme ve vás falešnou iluzi o tom že neexistuje selhání a že nikdo není poražený. A když potom v dospělosti narazíte na realitu špatně se s ním můžete srovnat když jste se to nenaučili v dětství.
Příklad druhý.
Zapomněli jsme vás v dětství učit to že všechno má svoje následky. Vytváříme ve vás nepochopitelné představy o tom že vaše jednání pocity a přemýšlení má dopad pouze na vás a vytváříme z vás malé sebestředné bubliny. Vaše empatie naší vinou nemá správné základy. Jste empatičtí k ostatním protože tak jak se někdo cítí špatně se nechcete cítit vy. Tím přejímáte jakousi parasociální zodpovědnost. Zdravá empatie má vycházet z rozumu a taktu.
Příklad třetí.
Tady to bude těžké pochopit.
Většina generací před vámi měla něco co bych mohl nazvat společným nepřítelem. Zkrátka my jsme měli vždy proti čemu bojovat a za co se prát. Protože jsme neměli otevřená média a přístup k internetu měli jsme mnohem přímočařejší a konkrétnější názor na život.
Vy na druhé straně místo toho máte na výběr z tolik názorů na tolik situací že jsi zkrátka nemůžete vytvořit ucelený názor na život. A tím tedy i názor na sebe samé.
Když jsem mladá duše nemá o co opřít.
Nakonec bojuje sama se sebou. 😓
PS: Doufám že to nebudu mít příliš gramatických chyb skoro na to nevidím.
Ad 3) V tom bych naopak viděl výhodu. Neexistuje jeden jedinej správnej pohled na svět, naopak čím víc názorů mám k dispozici, tím konkrétnější si můžu udělat svůj vlastní. Uvedu příklad: přečtu si na internetu nějaký článek a udělám si na něj nějaký svůj jednostranný názor, pak si přečtu komentáře a zjistím, že daný problém má víc náhledů, než jen ten můj a čím víc různých názorů si přečtu, tím komplexnější si můžu utvořit svůj vlastní, aniž bych bezmyšlenkovitě přejímal názor někoho jiného.
Btw já už dávno nepatřím do mladé generace, ale myslím, že i oni takhle umí přemýšlet.
@@adamondracek8098 Nezlob se ale nepochopil jsi co jsem napsal. Neříkám že vás měli rodiče naučit jaký máte mít názor na svět. Přečti si to znovu.
@@michaelbundy7655 souhlasím, podepisuji. My sice bojovali jen za to, aby nebyly státní matury, ale uspěli jsme tenkrát 😀
Moc hezky jste to napsal
měla bych se učit… JDU KOUKAT JAK JSEM NA TOM ŠPATNĚ🎉
Sme krehký preto, lebo dnes prežije takmer každé dieťa. ( vďaka bohu ) Pred dvesto rokmi, sa dožiť reprodukčného veku, bola lotéria ; 50/50. Dnes je to úplne inde. A to za veľa desaťročí urobí svoje.
A nábožné skupiny by ešte chceli zachraňovať semä zapichnuté do vajíčka.
Čau Eriku, co máš za sluchátka?
Na hlavním kanálu na to vidal video studio tour a do popisu dal odkaz na jeho vybavení.