Moc díky za tuto analýzu. Moc ráda bych u lidí, jež svůj život zasvětili hodnocení výkonů žáků a studentů, viděla stejnou vášeň pro neustálé zvyšování svých učitelských kompetencí a efektivity. Zatím vidím rigiditu, neochota učit se nově věci, neschopnost pracovat s kritikou, házení klacků pod nohy mladším, nevyhořelým kolegům, kteří by mohli v oboru nepříjemně zvyšovat laťku. Čest výjimkám. Je to hodně o lidech a bez reformy se nehneme z místa, lhostejno kolik miliard do tohoto neefektivního cedníku ještě nalijeme.
Paní sklutečně není odborník na školství a spadá do trendu současnosti tedy prosazování rychlého utopického poloslepého řešení, o kterém víme, že nebude fungovat. Nejde tu o zkvalitnění a prioritizaci školství, ale o škrtání, optimalizaci něčeho, co neumíme ani popsat. České školství má víc jak třicetiletý sluh v plánování a to nemá rychlé řešení, je potřeba důsledná (rozuměj třeba pětiletá) analýza a vytvoření dlouhodobého výhledu, kam se má školství dostat za dalších 30 - 40 let, to vám PISA neudělá, ze statistik to nevyčtete. Proto jsou jak pan Nantl tak tady paní Hloušková (o panu Pečinkovi nemluvě, ten ví o školství natož o vzdělávání prd, jen to o sobě neví) uvnitř tradice slepce s mečem v tanci. Snažit se popsat vztah školství a vzdělávání se nepokouší ani jeden z nich (pochopitelně, nejsou odborníci ani na jedno). Fakt, že MŠMT se dobrovolně a vlastně nevratně vzdalo svrchovanosti nad středními školami se vznikem Krajů znamená, že jakékoliv změny neprosadí Krajům navzdory. Ale to si nikdo nepřizná. Místo toho nám tu paní Hloušková a pan Pečinka (podobně jako placení odborníci pracující MŠMT) skladají navážku lamentací a výkřiků, které v leším případě odnese vítr, v horším povede k marnému pokusu no reformu, která po X letech sončí po utracení několika miliard na výchozím bodě. Je stále stejným temným lesem kolem bílých skal.
Není dobrým ministrem ten, kdo si vyboxuje nejvíc miliard, ale ten, který je nejlépe utratí. Příkladem jsou Jurečka a Kupka, za nimi je kus dobré práce.
Myslím,že informace této analytičky o podílu výdajů na školství na HDP je špatně. Je to 4.1 % ... Je to hned v úvodu rozhovoru...a je nižší, než průměr OECD..Doporučuji info PAQ research.
Naprosto souhlasím. Výborný rozhovor, jenom mi tak vyznělo, že lycea jsou jako učňáku s maturitou, což tak rozhodně není. Dcera chodí na kombinované lyceum humanitně/ přírodovědné a vůbec to tedy není žádná "brnkačka". Osnovy mají v podstatě gymnaziální ale je tam přidáná hodnota v praxich, které musí během roku absolvovat. Na konci 2. ročníku si děti volí větev ve které chtějí pokračovat. Humanitní, nebo přírodovědnou a podle toho se jim také liší rozvrh a maturitní odborná část. A i tak se počítá že budou pokračovat na vysokou školu. Jen jsou lépe připraveni na směr dalšího studia.
Paní Hloušková má určitě dobrá čísla od roku 2015 a určitě má pravdu i v tom, že učitelé učitelé kolem ní, a to nejen kolem ní, nejsou spokojeni. Problém je v tom, že školství bylo hned na začátku devadesátých let zcela odsunuto stranou, takže dvacet pět let hladovělo, výchozí pozice v době nárůstu výdajů na školství byla velmi nízká. Učitelé nejsou masochističní, ale po 35 letech různých pokusů, jak na nich co nejvíc ušetřit, a různých pseoudoreforem, jsou prostě lidsky rozloženi a vyčerpáni. Učitelé byli v médiích dlouhodobě atakováni. Stát začal řešit postavení učitelů zcela na poslední chvíli, kdy mu konečně došlo, že silná generace učitelů, kteří nastoupili do školství v poslední dekádě socialismu a setrvačně v prvních letech po roce 1989 a která přenesla školství přes nejhorší léta, bude skutečně odcházet, zatímco přiliv nových učitelů se velmi ztenčil. Učitelské povolání, které je v podstatě celoživotní, přestalo být atraktivní a ještě dlouho nebude. S tím je samozřejmě spojena i kvalita učitelů a atmosféra ve školách. Obce a kraje celá léta raději investovaly do svých budov a vybavení, ale do lidí ve školství ne - přesto školu dělají právě lidé: učitelé,, personál a žáci. MŠMT svou personální politikou nechaly učitele zpustnout, lidsky a vzdělanostně je ochudily, nikdy nedokázalo ukázat smysluplný směr, kam by se školství mělo vydat, a učitele pro to alespoň získat, ne-li nadchnout. Za učitele se od revoluce jako za své zaměstnance nikdy nepostavil stát, média a ani veřejnost, když učitelé kritizovali připravované pseudoreformy (Bílou knihou počínaje, přes RVP, státní maturity, inkluzi a další), byla proti nim vždycky spuštěna ze strany ministerstva a médií kampaň s motivem "vzali jste si děti jako rukojmí". Takže koneckonců si nikdo nemůže stěžovat - máme, co jsme chtěli, máme, co jsme dopustili.
Ten systém phmax popisuje paní nesmyslně. Ten systém dává každé škole maximální počet hodin, které škola může odučit a které jí stát zaplatí. Víc jí nikdo nezaplatí. Takže škola si nemůže nastavit libovolný počet hodin, ale pouze do počtu phmax. Ten phmax je daný oborem školy, typem školy apod. A rozhodně není pravidlem, že každá škola učí na phmax. Protože ani školy nejsou schopné pokrýt takový počet hodin. Obecně ale došlo k navýšení celkového počtu odučených hodin (což vzniklo větším půlením hodin, nikoliv, že by žáci měli celkově víc hodin). K Pise - výsledky klesají. Resp. spíš klesaly, protože z posledního testování v roce 2022 došlo k mírnému zlepšení. K malým školám - jako ano je hodně malých škol, jednotřídek. Ty malé školičky ale jsou většinou pouze na nižší stupeň, vyšší stupeň bývá na větších školách. Třeba tady v Uh. Hradišti jsou 4 kompletní ZŠ a k tomu ještě dvě další školy, kde je pouze nižší stupeň a žáci pak přechází na větší školu. Počet ředitelů - ano je jich hodně kvůli malým školám, ale současně je potřeba také říct, že základní školy jsou spojené s mateřskými školami v jednu instituci a pak je jeden ředitel pro obě části. A většinou to bývá právě z té části ZŠ. Lycea - školy mají danou určitou kapacitu, kolik můžou mít tříd v daném oboru. Takže pokud škola zavede lycea, tak nahradí jeden současný obor lyceem. A to že to nebude tahat lidi do Brna např. z Kyjova - doufám, že paní z Brna ví, že v Kyjově je gymnázium (mimochodem spojené se střední zdravotní školou, takže dvě instituce, ale jeden ředitel). Celkově mně pan Pečinka připadal jako člověk spadlý z Marsu, který neví o školství lautr nic. Proboha to je připravený novinář? To je katastrofa. Když budu dělat rozhovor, tak se aspoň připravím a snažím se aspoň získat základní přehled. Ale ne být čistý jak slovo boží...
Otázka je, jak velká část těch prostředků doputuje až do škol. Já mám zkušenost pouze ze základní umělecké školy, na kterých jsou platy pedagogů financovány skrze tzv. normativy. To jsou peníze, které stát škole posílá na konkrétního žáka. Když jsem se tím kdysi zabýval, zjistil jsem, že MŠMT pošle v daném roce na žáka např. 20 tis Kč. Ale ty peníze nejdou přímo do školy, anobrž na kraj. A z krajů pak na školy odchází částka podstatně nižší, která se navíc kraj od kraje liší. Někde je to 14 tis, jinde 17 ap. To je věc, kterou jsem nikdy nepochopil.
Jeden z ohlasů, když jsem sdílela video. "To by mě teda zajímalo, odkud paní analytička bere data. Vynakládáme na školství více peněz než sousední Rakousko? Rozpočet Rakouska na veřejné školství v roce 2022: 24.135 mld eur, tj. 604 miliard Kč. Rozpočet českého školství v roce 2024: 269 mld. Kč. Ani při přepočtu na HDP to nevychází víc než v Rakousku."
Výborný rozhovor, od obou a jeden z nejlepších v historii K&P👍. A pokud není pan Michopulos tak spolukomentator/ host muže i bez přerušovaní a skákání do řeči plně vyjádřit své myšlenky (i když třeba kontroverzni)
A dík tomuto podcastu, že otvírá témata, o kterých se všichni politici báli mluvit, témata nevyhnutná a témata, která zpočátku u části voličů berou politické body. Mnoho škol, mnoho obcí, mnoho všeho...a vše zbytečně drahé. Dnes konečně tato témata vládní politici otvírají, čeří stojaté vody a nebojí se sáhnout na rozpočtové určení daní. Jestliže jsou obce a kraje stabilně ve vysokých plusech a stát funí na dluh, tak zcela zřejmě máme nevyváženost v rozpočtovém určení daní a nebo stát musí dělat méně agend, méně služeb.
v dobách revolučních jsem spal ve škole ve švajcu, jako hostitelé nám dali nejen tělocvičnu, ale i oběd. ředitel všech asi 5 škol malého města obcházel stolující kantory a konferoval s kým potřeboval , oběd byl dost dlouhý a tak i pracovní. večer se ale spalo obtížně neb ve škole rodiče a děti řádili do 22.00, nejen počítačové učebny, ale skoro všechno, místo kantorů rodiče dobrovolníci, každý ve svém zájmu se svou skupinkou, ne jako zlomyslný ruskomilný komunista co čumí doma do bedny aby si nezadal v otevřeném světě
Škola má dětem poskytnout místo, kde mohou tvořit, zkoumat, zkoušet a zjišťovat, o co v životě jde a čím se zabývat, aby můj život byl naplněný štěstím a harmonií s mým okolím. Také rozvíjet kompetence k překonávání krizových situací a období.
Problém školství (ale i státu) je v tom, že si tu každý vystuduje zadarmo a stát z toho nic nemá🙃 Hlavně co se doktorů a zubařů týká. Pak můžeme plakat proč jich tu máme málo.
Nerozporuji, že někteří odborníci na školství by mohli a měli laickou veřejnost informovat o situaci, problémech českého školství srozumitelněji. Nejsem si ale jistá, že něčemu prospěje (osvítí veřejnost), když si spolu sednou dva lidi, kteří přiznaně (paní Hloušková) a očividně (pan Pečinka) odborníci na tuhle oblast nejsou (nezpochybňuji, ze v jiných oblastech třeba jsou) a o něčem tak komplikovaném (což systém školství bezesporu je) vynáší nějaké přesvědčené soudy. Neříkám, že některé úvahy nejsou zajímavé, na místě. Nicméně asi mi v tomto případě vadí, že se to v průběhu mezi těmi "kecy a politikou" snaží tvářit jako nějaká odborná debata nebo něco, co ji může s přehledem nahradit. Dost často tu chybí větší zasazení do kontextu, vynáší se tu názory a vymýšlí jednoduchá řešení věcí, které pomíjí spoustu faktorů, jež je třeba zohlednit. Moderátor chce po hostovi vysvětlení řady složitých věcí, ten se je vysvětlovat snaží, ale už dopředu je z povahy věci jasné (nejsem si ale jistá, že všem posluchačům, divákům), že to jsou spíše názory poučeného laika, jehož odbornost je jinde, což na začátku sám přiznává (těžko nám asi historička vysvětlí taje a souvislosti PHMAX zasvěceněji než někdo, kdo se na školství specializuje). Čísla jsou sice např. čísla, exaktní věc, ale nemůžu si přece jen tak říct, že když se do školství dává více peněz než před lety, že je vše vlastně mnohem lepší, než by se mohlo zdát z nálady a vnímání společnosti. Ona v mezidobí totiž nezůstala konzervovaná třeba právní úprava, mění se vzdělávací strategie atd. a to např. mimo jiné generuje potřebu vynakládání více finančních prostředků do školství. Samozřejmě se lze bavit o tom, jestli jsou prachy vynakládané efektivně, jestli jsou některé změny spojené s potřebou většího financování cestou správným směrem. Ale o tom by se asi měli bavit a informovat veřejnost spíš lidi, kteří do toho (z pohledu své odbornosti) vidí trochu víc. Takhle je to možná pro část lidí takové "líbivé" povídání, ale řekla bych, že to může vnímání radostí a nešvarů českého školství v komplexu dělat spíš medvědí službu.
Pár zajímavých bodů k zamyšlení, za ně díky, zejména třeba to, že stát platí nehledě na kvalitu. Jinak mám spoustu výhrad. Má pan Pečinka představu, jaký je rozpočet malých obcí, že navrhuje, ať místo chodníků platí školu? Ony totiž ze svého nezaplatí ani ten chodník. Společnost ze spodu tlačí na lepší školy, dokonce jsou ochotní platit za soukromé, ale stát jim hází klacky pod nohy a nové povoluje s odporem nebo vůbec (Co jsem měl možnost před několika lety sledovat pár známých, kteří školu zakládali. Nejsem si jist, zda se situace dnes nějak zásadně zlepšila.) K bodu, že to mají děti přes potok, no, naše děti dojíždí do malé obce pět kilometrů. V případě přesunu do města by to bylo kilometrů patnáct. Podrobná věcná polemika s paní Hlouškovou například zde www.pedagogicke.info/2024/08/myty-kateriny-hlouskove-aneb-manipulace.html?m=1
Zní to dobře, a s většinou věcí souhlasím. Problémem je ale praktické provedení, třeba u onoho slučování malých škol. Naše obec také provozuje malotřídku, první až pátá třída. Škola je oblíbená, zájem velký. Ano, ekonomicky by bylo výhodnější sloučit ji s větší školou o deset kilometrů dál a v budově udělat byty. Ale - když vidím, jak je ona větší škola vedená a jak její ředitelka, ve všem podporovaná starostkou zřizující obce, plánuje hovadiny, a jak zástupce ředitelky bezostyšně lže, že ony hovadiny jsou schvalované starosty obcí, jejichž obyvatel se dotknou, tak ne, fakt o nějaké slučování nemám zájem.
Dobrý den, tady ovšem nejde o fyzické rušení škol, ale změnu jejich administrace. Jinak vaše argumenty chálu, ale jsou v osobní rovině a to přeci lelze aplikovat na celý systém...
@@jirkary2519 Chápu vaše stanovisko. Tohle byl jenom příklad, v obecné rovině tím chci říct, že velikost organizace není zárukou pro její dobré vedení. Při hypotetickém sloučení bychom tedy za menší náklady dostali neúměrně méně muziky. Nějaký lokální patriotismus zde roli nehraje, každý starosta na malé vesnici by byl jen rád, kdyby se malé školy zbavil - pokud by to ovšem znamenalo zachování nebo zlepšení kvality služeb pro občany.
@@ondrejpokorny4337 No to je ale dost extrémní případ. Po třiceti letech praxe a s příplatky (třídnictví, kroužky, další aktivity) se dostáváme nad 50 tisíc. :D
@@V0lkanic takže má člověk čekat 20 let než s emu vlastně vyplatí pracovat? Taky dobry :-D kroužky tridnictvi atd je už nad rámec běžné pracovní doby. takže ano, vydělá si víc, ale vydělal by si ještě víc, když se na kroužky vykašle a půjde po vyučování ještě do Lidlu za pokladnu na odpoledni :-D Zkuste vymyslet způsob zvýšení hodinové vzdy a ne jen zváýení odpracovaných hodin.. To není žádná inovace , že za víc hodin si člověk vydělá víc :-D
@@M_______B Možná by bylo fajn, kdyby školské odbory přišly například s návrhem, jak celý systém školství zefektivnit, pak by možná problém s platy učitelů zmizel...
Skvely dil, jen mi sakra lidi vysvetlete jednu vec. Co tam do prdele tedy delaji Bek a dalsi ministri, ze tohle nevi, neprezentuji a nenabizi jasna reseni rozvrzena konkretne do nekolika le, kde budou konkretni body a jak presne se bude postupovat? Vzdyt to by prece mel byt naprosty zaklad prace na kazdem ministerstvu, ale nedeje se to vlastne vubec nikde.
Já teda nevím asi žiji nějaké bublině ale od žádného z 5ti učitelů co znám a ani z mého pohledu rodiče nevidím problém v nedostatku financí. A celý vás rozhovor je jako řešit jestli slučovat nebo kde ušetřit, komu přidat ve firmě vyrábějící psací stroje. Tak co budeme investovat do vývoje nového psacího stroje? Rozvažte ruce soukromým a alternativním školám a koukejte jak státní školy postupně vymřou nebo v nich necháte jen sociálně slabé.
Chybí vize a vůle. Proč taky, hlavně že kape.Každý si loupe perníček školství a obrana krásné příklady. Hlavně podporujme neziskovky nalepené na stát a bůhví koho=ovlivňujeme a sajeme bez zodpovědnosti.Pan premiér krásný příklad.
Já si dám dva řízky a paní nedám žádnej, průměrně máme každá jeden řízek, akorát se paní z toho svého průměru nenají. Asi tak fungujou ty její analýzy.
Pani pracuje pro Pravý břeh - Institut Petra Fialy, a Pečinka neni novinář, ale pro-ODS reaganovský/trumpovský politruk, takže tam se asi moc racionality a pravdivosti očekávat nedá.
kecy...o školství mudruje historička a novinář, kteří o tom ví kulové a nerozumí tomu z jednoho prostého důvodu - stojí mimo a nemají zkušenost vlastního prožitku
Malé školy na vesnicích? Proč? Dotujene autobusy, tak snad není problém dojet do školy vzdálené třeba 30 minut. Horší než za socialismu.A pokud to ty vesničky chtějí, tak buď ze svého rozpočtu nebo rodiče.
Co mluví za blbosti? Právě co jsem zažil je spíše trend když klesne počet žáků ve třidách celkem pod 60 tak slučovat do tříd po třiceti. PH Max je v téhle situaci výhodnější pro větší třídy. Slušné platy ve školství je nástup 32 tisíc pro člověka s magistrem?
Tak to se holka pleteš. Já to v 15 letech věděl co chci dělat. Chtěl jsem na obchodní akademii, po té jsem vystudoval vysokou školu a teď mám velmi úspěšnou účetní firmu 🙂
Mame ve firme 40 programatoru. Vetsina stredoskolaci, ale mysli jim to jak malo komu. Umi programovat, znaji praxi. Ja mam dve VŠ, ale stacit jim nemuzu.
Zajimava informace a verim ze to tak je. V podstatě je to castecne pozitivum. Co uz neni tak pozitivni, ze málokdo chce dělat neco jineho kvuli horšímu ohodnocení při delším studiu..
Za nějakých 30 tisíc si můžete udělat dálkový kurz programátora, kde slibují, že budete vydělávat 140 tisíc měsíčně. "No nekup to". To už je skoro scam.
Jednoduchá odpověď - demokratizovat vysoké školství. Já nechápu proč, nezohlednit veřejný zájem a poptávku a ty obory dotovat (zubaři a doktoři) a zbytek by měl mít trh. Nebo alespoň zavést školné. Pustit tam alespoň trochu trh.
@@vozovnabistro3870 Jako pokud se mladý rozhodne studovat rekrealogii nebo andragogiku, tak fajn, ale za svý. Navíc vzhledem k rozvoji AI bude vše všetně škol zlevňovat, protože cena inteligence klesá.
Protože by tu byly jen jednoduché školy, které produkují nepotřebné lidi. Když se průměrný student rozhoduje kam půjde, tak na základě toho kde je to nejlehčí cesta k titulu i když mu ten papír pak bude k ničemu. Kvalitní školy by podle vašeho scénáře zkrachovaly, protože statistika je neúprosná a jasně říká, že nadaných lidí je v populaci vždy méně, než těch průměrných. Školu podle prestiže si vybírají studenti, kteří jsou nadaní a nebudou mít problém tu školu udělat kdekoliv. Takže takové školy byste zavřel? Jo fakt skvělý nápad :-D
@@M_______B Jojo Caltech a MIT jsou opravdu jednoduché školy, které produkují kraviny jako je třeba AI a roboti a léky na nemoci. Co píšete je nesmysl jak kráva. Naopak tím co píšu by se snižíl počet věčných studentů a zmenšila by se motivace studovat debility na fildě. Respektive o tom, co je důležité by rozhodovali lidi - svojí peněženkou a není žádná přímější forma demokracie.
S těma platama učitelů nevim no. Kamarádka učí s 15ti letou praxi na základní škole a dostává 30 tis. čistého. V tom případě bude nejspíš v hospodaření rezortu nějaká černá díra a nebo více černých děr a stálo by to za audit na ministerstvu a nebo se prostě zeptat agentury, která rozumí financím ve školství a zeptat se, jak lépe v resortu hospodařit. Jasně, říct si o zvýšení platu pod pohrůžkou odchodu neudělala a moc nechápu proč.
Moc díky za tuto analýzu. Moc ráda bych u lidí, jež svůj život zasvětili hodnocení výkonů žáků a studentů, viděla stejnou vášeň pro neustálé zvyšování svých učitelských kompetencí a efektivity. Zatím vidím rigiditu, neochota učit se nově věci, neschopnost pracovat s kritikou, házení klacků pod nohy mladším, nevyhořelým kolegům, kteří by mohli v oboru nepříjemně zvyšovat laťku. Čest výjimkám. Je to hodně o lidech a bez reformy se nehneme z místa, lhostejno kolik miliard do tohoto neefektivního cedníku ještě nalijeme.
Skvělá žena! Umíme skvěle nadávat a děsit se a neumíme se ohlédnout a ocenit. Tohle je rozhovor, který by nás to mohl naučit :-)
Jenže její data jsou nepřesná, upozornili mě na to odborníci.
Výborný rozhovor, zajímavý host! Díky.
Paní sklutečně není odborník na školství a spadá do trendu současnosti tedy prosazování rychlého utopického poloslepého řešení, o kterém víme, že nebude fungovat. Nejde tu o zkvalitnění a prioritizaci školství, ale o škrtání, optimalizaci něčeho, co neumíme ani popsat. České školství má víc jak třicetiletý sluh v plánování a to nemá rychlé řešení, je potřeba důsledná (rozuměj třeba pětiletá) analýza a vytvoření dlouhodobého výhledu, kam se má školství dostat za dalších 30 - 40 let, to vám PISA neudělá, ze statistik to nevyčtete. Proto jsou jak pan Nantl tak tady paní Hloušková (o panu Pečinkovi nemluvě, ten ví o školství natož o vzdělávání prd, jen to o sobě neví) uvnitř tradice slepce s mečem v tanci. Snažit se popsat vztah školství a vzdělávání se nepokouší ani jeden z nich (pochopitelně, nejsou odborníci ani na jedno). Fakt, že MŠMT se dobrovolně a vlastně nevratně vzdalo svrchovanosti nad středními školami se vznikem Krajů znamená, že jakékoliv změny neprosadí Krajům navzdory. Ale to si nikdo nepřizná. Místo toho nám tu paní Hloušková a pan Pečinka (podobně jako placení odborníci pracující MŠMT) skladají navážku lamentací a výkřiků, které v leším případě odnese vítr, v horším povede k marnému pokusu no reformu, která po X letech sončí po utracení několika miliard na výchozím bodě. Je stále stejným temným lesem kolem bílých skal.
Není dobrým ministrem ten, kdo si vyboxuje nejvíc miliard, ale ten, který je nejlépe utratí. Příkladem jsou Jurečka a Kupka, za nimi je kus dobré práce.
České školství nepotřebuje mýty, ale trestní oznámení za plýtvání času a potenciálu dětí.
Myslím,že informace této analytičky o podílu výdajů na školství na HDP je špatně. Je to 4.1 % ... Je to hned v úvodu rozhovoru...a je nižší, než průměr OECD..Doporučuji info PAQ research.
Lycea problémy ucnovskeho školství nevyřeší. Pokud máme funkčně negramotné učně, nejsme schopni je naučit středoškolskou látku, kterou učí lycea.
Naprosto souhlasím. Výborný rozhovor, jenom mi tak vyznělo, že lycea jsou jako učňáku s maturitou, což tak rozhodně není. Dcera chodí na kombinované lyceum humanitně/ přírodovědné a vůbec to tedy není žádná "brnkačka". Osnovy mají v podstatě gymnaziální ale je tam přidáná hodnota v praxich, které musí během roku absolvovat. Na konci 2. ročníku si děti volí větev ve které chtějí pokračovat. Humanitní, nebo přírodovědnou a podle toho se jim také liší rozvrh a maturitní odborná část. A i tak se počítá že budou pokračovat na vysokou školu. Jen jsou lépe připraveni na směr dalšího studia.
Paní Hloušková má určitě dobrá čísla od roku 2015 a určitě má pravdu i v tom, že učitelé učitelé kolem ní, a to nejen kolem ní, nejsou spokojeni. Problém je v tom, že školství bylo hned na začátku devadesátých let zcela odsunuto stranou, takže dvacet pět let hladovělo, výchozí pozice v době nárůstu výdajů na školství byla velmi nízká. Učitelé nejsou masochističní, ale po 35 letech různých pokusů, jak na nich co nejvíc ušetřit, a různých pseoudoreforem, jsou prostě lidsky rozloženi a vyčerpáni. Učitelé byli v médiích dlouhodobě atakováni. Stát začal řešit postavení učitelů zcela na poslední chvíli, kdy mu konečně došlo, že silná generace učitelů, kteří nastoupili do školství v poslední dekádě socialismu a setrvačně v prvních letech po roce 1989 a která přenesla školství přes nejhorší léta, bude skutečně odcházet, zatímco přiliv nových učitelů se velmi ztenčil. Učitelské povolání, které je v podstatě celoživotní, přestalo být atraktivní a ještě dlouho nebude. S tím je samozřejmě spojena i kvalita učitelů a atmosféra ve školách. Obce a kraje celá léta raději investovaly do svých budov a vybavení, ale do lidí ve školství ne - přesto školu dělají právě lidé: učitelé,, personál a žáci. MŠMT svou personální politikou nechaly učitele zpustnout, lidsky a vzdělanostně je ochudily, nikdy nedokázalo ukázat smysluplný směr, kam by se školství mělo vydat, a učitele pro to alespoň získat, ne-li nadchnout. Za učitele se od revoluce jako za své zaměstnance nikdy nepostavil stát, média a ani veřejnost, když učitelé kritizovali připravované pseudoreformy (Bílou knihou počínaje, přes RVP, státní maturity, inkluzi a další), byla proti nim vždycky spuštěna ze strany ministerstva a médií kampaň s motivem "vzali jste si děti jako rukojmí". Takže koneckonců si nikdo nemůže stěžovat - máme, co jsme chtěli, máme, co jsme dopustili.
Ten systém phmax popisuje paní nesmyslně. Ten systém dává každé škole maximální počet hodin, které škola může odučit a které jí stát zaplatí. Víc jí nikdo nezaplatí. Takže škola si nemůže nastavit libovolný počet hodin, ale pouze do počtu phmax. Ten phmax je daný oborem školy, typem školy apod. A rozhodně není pravidlem, že každá škola učí na phmax. Protože ani školy nejsou schopné pokrýt takový počet hodin. Obecně ale došlo k navýšení celkového počtu odučených hodin (což vzniklo větším půlením hodin, nikoliv, že by žáci měli celkově víc hodin).
K Pise - výsledky klesají. Resp. spíš klesaly, protože z posledního testování v roce 2022 došlo k mírnému zlepšení.
K malým školám - jako ano je hodně malých škol, jednotřídek. Ty malé školičky ale jsou většinou pouze na nižší stupeň, vyšší stupeň bývá na větších školách. Třeba tady v Uh. Hradišti jsou 4 kompletní ZŠ a k tomu ještě dvě další školy, kde je pouze nižší stupeň a žáci pak přechází na větší školu.
Počet ředitelů - ano je jich hodně kvůli malým školám, ale současně je potřeba také říct, že základní školy jsou spojené s mateřskými školami v jednu instituci a pak je jeden ředitel pro obě části. A většinou to bývá právě z té části ZŠ.
Lycea - školy mají danou určitou kapacitu, kolik můžou mít tříd v daném oboru. Takže pokud škola zavede lycea, tak nahradí jeden současný obor lyceem.
A to že to nebude tahat lidi do Brna např. z Kyjova - doufám, že paní z Brna ví, že v Kyjově je gymnázium (mimochodem spojené se střední zdravotní školou, takže dvě instituce, ale jeden ředitel).
Celkově mně pan Pečinka připadal jako člověk spadlý z Marsu, který neví o školství lautr nic. Proboha to je připravený novinář? To je katastrofa. Když budu dělat rozhovor, tak se aspoň připravím a snažím se aspoň získat základní přehled. Ale ne být čistý jak slovo boží...
Otázka je, jak velká část těch prostředků doputuje až do škol. Já mám zkušenost pouze ze základní umělecké školy, na kterých jsou platy pedagogů financovány skrze tzv. normativy. To jsou peníze, které stát škole posílá na konkrétního žáka. Když jsem se tím kdysi zabýval, zjistil jsem, že MŠMT pošle v daném roce na žáka např. 20 tis Kč. Ale ty peníze nejdou přímo do školy, anobrž na kraj. A z krajů pak na školy odchází částka podstatně nižší, která se navíc kraj od kraje liší. Někde je to 14 tis, jinde 17 ap. To je věc, kterou jsem nikdy nepochopil.
Jeden z ohlasů, když jsem sdílela video.
"To by mě teda zajímalo, odkud paní analytička bere data. Vynakládáme na školství více peněz než sousední Rakousko? Rozpočet Rakouska na veřejné školství v roce 2022: 24.135 mld eur, tj. 604 miliard Kč. Rozpočet českého školství v roce 2024: 269 mld. Kč. Ani při přepočtu na HDP to nevychází víc než v Rakousku."
Výborný rozhovor, od obou a jeden z nejlepších v historii K&P👍.
A pokud není pan Michopulos tak spolukomentator/ host muže i bez přerušovaní a skákání do řeči plně vyjádřit své myšlenky (i když třeba kontroverzni)
Zrovna skákání hostům do řeči vždycky dělal více Bohumil než Petros :)
A dík tomuto podcastu, že otvírá témata, o kterých se všichni politici báli mluvit, témata nevyhnutná a témata, která zpočátku u části voličů berou politické body. Mnoho škol, mnoho obcí, mnoho všeho...a vše zbytečně drahé. Dnes konečně tato témata vládní politici otvírají, čeří stojaté vody a nebojí se sáhnout na rozpočtové určení daní. Jestliže jsou obce a kraje stabilně ve vysokých plusech a stát funí na dluh, tak zcela zřejmě máme nevyváženost v rozpočtovém určení daní a nebo stát musí dělat méně agend, méně služeb.
v dobách revolučních jsem spal ve škole ve švajcu, jako hostitelé nám dali nejen tělocvičnu, ale i oběd. ředitel všech asi 5 škol malého města obcházel stolující kantory a konferoval s kým potřeboval , oběd byl dost dlouhý a tak i pracovní.
večer se ale spalo obtížně neb ve škole rodiče a děti řádili do 22.00, nejen počítačové učebny, ale skoro všechno, místo kantorů rodiče dobrovolníci, každý ve svém zájmu se svou skupinkou, ne jako zlomyslný ruskomilný komunista co čumí doma do bedny aby si nezadal v otevřeném světě
Škola má dětem poskytnout místo, kde mohou tvořit, zkoumat, zkoušet a zjišťovat, o co v životě jde a čím se zabývat, aby můj život byl naplněný štěstím a harmonií s mým okolím. Také rozvíjet kompetence k překonávání krizových situací a období.
Problém školství (ale i státu) je v tom, že si tu každý vystuduje zadarmo a stát z toho nic nemá🙃
Hlavně co se doktorů a zubařů týká. Pak můžeme plakat proč jich tu máme málo.
Myslíte si, že pokud bychom zavedli placené školství pro doktory a zubaře, že jich budeme mít víc? Nebo jak Vašemu příspěvku rozumět? 🙄
Nerozporuji, že někteří odborníci na školství by mohli a měli laickou veřejnost informovat o situaci, problémech českého školství srozumitelněji. Nejsem si ale jistá, že něčemu prospěje (osvítí veřejnost), když si spolu sednou dva lidi, kteří přiznaně (paní Hloušková) a očividně (pan Pečinka) odborníci na tuhle oblast nejsou (nezpochybňuji, ze v jiných oblastech třeba jsou) a o něčem tak komplikovaném (což systém školství bezesporu je) vynáší nějaké přesvědčené soudy. Neříkám, že některé úvahy nejsou zajímavé, na místě. Nicméně asi mi v tomto případě vadí, že se to v průběhu mezi těmi "kecy a politikou" snaží tvářit jako nějaká odborná debata nebo něco, co ji může s přehledem nahradit. Dost často tu chybí větší zasazení do kontextu, vynáší se tu názory a vymýšlí jednoduchá řešení věcí, které pomíjí spoustu faktorů, jež je třeba zohlednit. Moderátor chce po hostovi vysvětlení řady složitých věcí, ten se je vysvětlovat snaží, ale už dopředu je z povahy věci jasné (nejsem si ale jistá, že všem posluchačům, divákům), že to jsou spíše názory poučeného laika, jehož odbornost je jinde, což na začátku sám přiznává (těžko nám asi historička vysvětlí taje a souvislosti PHMAX zasvěceněji než někdo, kdo se na školství specializuje). Čísla jsou sice např. čísla, exaktní věc, ale nemůžu si přece jen tak říct, že když se do školství dává více peněz než před lety, že je vše vlastně mnohem lepší, než by se mohlo zdát z nálady a vnímání společnosti. Ona v mezidobí totiž nezůstala konzervovaná třeba právní úprava, mění se vzdělávací strategie atd. a to např. mimo jiné generuje potřebu vynakládání více finančních prostředků do školství. Samozřejmě se lze bavit o tom, jestli jsou prachy vynakládané efektivně, jestli jsou některé změny spojené s potřebou většího financování cestou správným směrem. Ale o tom by se asi měli bavit a informovat veřejnost spíš lidi, kteří do toho (z pohledu své odbornosti) vidí trochu víc. Takhle je to možná pro část lidí takové "líbivé" povídání, ale řekla bych, že to může vnímání radostí a nešvarů českého školství v komplexu dělat spíš medvědí službu.
Díky, paní Hloušková má pravdu... školství polyká peníze a kvalita výuky klesá...
Pár zajímavých bodů k zamyšlení, za ně díky, zejména třeba to, že stát platí nehledě na kvalitu. Jinak mám spoustu výhrad. Má pan Pečinka představu, jaký je rozpočet malých obcí, že navrhuje, ať místo chodníků platí školu? Ony totiž ze svého nezaplatí ani ten chodník. Společnost ze spodu tlačí na lepší školy, dokonce jsou ochotní platit za soukromé, ale stát jim hází klacky pod nohy a nové povoluje s odporem nebo vůbec (Co jsem měl možnost před několika lety sledovat pár známých, kteří školu zakládali. Nejsem si jist, zda se situace dnes nějak zásadně zlepšila.) K bodu, že to mají děti přes potok, no, naše děti dojíždí do malé obce pět kilometrů. V případě přesunu do města by to bylo kilometrů patnáct. Podrobná věcná polemika s paní Hlouškovou například zde www.pedagogicke.info/2024/08/myty-kateriny-hlouskove-aneb-manipulace.html?m=1
Zní to dobře, a s většinou věcí souhlasím. Problémem je ale praktické provedení, třeba u onoho slučování malých škol. Naše obec také provozuje malotřídku, první až pátá třída. Škola je oblíbená, zájem velký. Ano, ekonomicky by bylo výhodnější sloučit ji s větší školou o deset kilometrů dál a v budově udělat byty. Ale - když vidím, jak je ona větší škola vedená a jak její ředitelka, ve všem podporovaná starostkou zřizující obce, plánuje hovadiny, a jak zástupce ředitelky bezostyšně lže, že ony hovadiny jsou schvalované starosty obcí, jejichž obyvatel se dotknou, tak ne, fakt o nějaké slučování nemám zájem.
Dobrý den, tady ovšem nejde o fyzické rušení škol, ale změnu jejich administrace. Jinak vaše argumenty chálu, ale jsou v osobní rovině a to přeci lelze aplikovat na celý systém...
@@jirkary2519 Chápu vaše stanovisko. Tohle byl jenom příklad, v obecné rovině tím chci říct, že velikost organizace není zárukou pro její dobré vedení. Při hypotetickém sloučení bychom tedy za menší náklady dostali neúměrně méně muziky. Nějaký lokální patriotismus zde roli nehraje, každý starosta na malé vesnici by byl jen rád, kdyby se malé školy zbavil - pokud by to ovšem znamenalo zachování nebo zlepšení kvality služeb pro občany.
Asi je načase položiť si otázku : Môže si štát dovoliť toľko malých obcí ?
Odpověď každý zná: nemůže, ale nikdo nemá koule to říct nahlas
Politicky neprůchodné ... souhlasím s názorem.
Nee učitelé se mají skvěle. Těch 28k čistého je přímo sen.
Průměrná čistá mzda učitele je 43 tisíc korun. ;)
@@V0lkanic možná na internetu chytračku. Bez jakych koliv příplatku je to 28k čistého začínající učitel.
@@ondrejpokorny4337 No to je ale dost extrémní případ. Po třiceti letech praxe a s příplatky (třídnictví, kroužky, další aktivity) se dostáváme nad 50 tisíc. :D
@@V0lkanic takže má člověk čekat 20 let než s emu vlastně vyplatí pracovat? Taky dobry :-D kroužky tridnictvi atd je už nad rámec běžné pracovní doby. takže ano, vydělá si víc, ale vydělal by si ještě víc, když se na kroužky vykašle a půjde po vyučování ještě do Lidlu za pokladnu na odpoledni :-D Zkuste vymyslet způsob zvýšení hodinové vzdy a ne jen zváýení odpracovaných hodin.. To není žádná inovace , že za víc hodin si člověk vydělá víc :-D
@@M_______B Možná by bylo fajn, kdyby školské odbory přišly například s návrhem, jak celý systém školství zefektivnit, pak by možná problém s platy učitelů zmizel...
Dost často se lze setkat i v debatě v komentářích že lidi nejsou schopni chápat psaný text .
Skvely dil, jen mi sakra lidi vysvetlete jednu vec. Co tam do prdele tedy delaji Bek a dalsi ministri, ze tohle nevi, neprezentuji a nenabizi jasna reseni rozvrzena konkretne do nekolika le, kde budou konkretni body a jak presne se bude postupovat? Vzdyt to by prece mel byt naprosty zaklad prace na kazdem ministerstvu, ale nedeje se to vlastne vubec nikde.
Děkuji. Zajímavé. I já si opravila názor.
Já teda nevím asi žiji nějaké bublině ale od žádného z 5ti učitelů co znám a ani z mého pohledu rodiče nevidím problém v nedostatku financí.
A celý vás rozhovor je jako řešit jestli slučovat nebo kde ušetřit, komu přidat ve firmě vyrábějící psací stroje. Tak co budeme investovat do vývoje nového psacího stroje? Rozvažte ruce soukromým a alternativním školám a koukejte jak státní školy postupně vymřou nebo v nich necháte jen sociálně slabé.
Chybí vize a vůle. Proč taky, hlavně že kape.Každý si loupe perníček školství a obrana krásné příklady. Hlavně podporujme neziskovky nalepené na stát a bůhví koho=ovlivňujeme a sajeme bez zodpovědnosti.Pan premiér krásný příklad.
Typický socializmus .nikdy nic pořádně nedodělat ,ať je práce i za týden.
Bohumil Pečinka byl tak šokován, že 24 % škol má pod 50 žáků, že říkal omylem pod 50 procent?
Já si dám dva řízky a paní nedám žádnej, průměrně máme každá jeden řízek, akorát se paní z toho svého průměru nenají. Asi tak fungujou ty její analýzy.
Pani pracuje pro Pravý břeh - Institut Petra Fialy, a Pečinka neni novinář, ale pro-ODS reaganovský/trumpovský politruk, takže tam se asi moc racionality a pravdivosti očekávat nedá.
Příměr jednoho faráře se službou přes vícero farností je trefný.
kecy...o školství mudruje historička a novinář, kteří o tom ví kulové a nerozumí tomu z jednoho prostého důvodu - stojí mimo a nemají zkušenost vlastního prožitku
Konzervativní rodiče dávají důraz na výkon, aby jejich děti “uspěly” ve společenské soutěži.
Malé školy na vesnicích? Proč? Dotujene autobusy, tak snad není problém dojet do školy vzdálené třeba 30 minut. Horší než za socialismu.A pokud to ty vesničky chtějí, tak buď ze svého rozpočtu nebo rodiče.
Peníze nejsou všechno, záleží na tom jak se použijí, zda ve prospěch či v neprospěch dětí.
I stolař si u nás může přečíst Vergilia v originále.
Co mluví za blbosti? Právě co jsem zažil je spíše trend když klesne počet žáků ve třidách celkem pod 60 tak slučovat do tříd po třiceti. PH Max je v téhle situaci výhodnější pro větší třídy. Slušné platy ve školství je nástup 32 tisíc pro člověka s magistrem?
Mě strašně vadí ta zvukařka co uvádí to intro, to její falešný "L". To je hrozný.
Tak to se holka pleteš. Já to v 15 letech věděl co chci dělat. Chtěl jsem na obchodní akademii, po té jsem vystudoval vysokou školu a teď mám velmi úspěšnou účetní firmu 🙂
A ani jedna instituce Vás neodnaučila tykat... #vidlak
Hele omezeny troubo, ona tam opravdu tvrdi, ze vsechny deti do jednoho v 15 nevi, co chteji delat v dospelosti?
Finance, které české školství dostává jsou dokladem vemni dobré práce jejich odborů. Aneb, kdo nejvíc a dlouhodobě řve, ten nejvíc dostane.
Spíš než práci odborů to vidím tak, že naši politici mají blízké příbuzné ve školství zaměstnané, stejně tak je to ve zdravotnictví.
jste asi neposlouchal co?
@@robertjanik3659 A co nového jsem měl smyšet? Není-li to tajemstvím.
Proč vlastně, Petře Fialo, ještě tato milá dáma není ministryně školství....??
Boze, zase EEEE,eeee vkazdej vete. PRECO?
Ono tam taky nepadlo to, že dnes chce být každý programátor a stačí mu k tomu v zásadě jen střední škola:) Tato cesta je hodně oblíbená.
Mame ve firme 40 programatoru. Vetsina stredoskolaci, ale mysli jim to jak malo komu. Umi programovat, znaji praxi. Ja mam dve VŠ, ale stacit jim nemuzu.
Programatoru je tezkej nedostatek..;) tak kde jsou ty vsichni co to chteji delat?
Zajimava informace a verim ze to tak je. V podstatě je to castecne pozitivum. Co uz neni tak pozitivni, ze málokdo chce dělat neco jineho kvuli horšímu ohodnocení při delším studiu..
Za nějakých 30 tisíc si můžete udělat dálkový kurz programátora, kde slibují, že budete vydělávat 140 tisíc měsíčně. "No nekup to". To už je skoro scam.
Velmi oceňuji že dáváte prostor takovým názorům. JK
Tzv. funkční negramotnost je dosti vágní pojem.
Zanalyzovala jsem tuhle paní a svedomite říkám, že narativně je její práce na dvě veci: na nic a na h
vážně , tedy vy nechápete , že to co říká je že peněz je ve školství dost ale problém je využití těchto peněz ? nejste náhodou také produkt učňáku ?
Přesně. Já nemám ani základní školu.
@@pavlarybarova537 mno dle vaší odpovědi to tak opravdu vypadá ,nechci vás napadat , ale sakra proč píšete takové bláboly ?!
Jednoduchá odpověď - demokratizovat vysoké školství. Já nechápu proč, nezohlednit veřejný zájem a poptávku a ty obory dotovat (zubaři a doktoři) a zbytek by měl mít trh. Nebo alespoň zavést školné. Pustit tam alespoň trochu trh.
Jste schopen v případě příliš vysokého školného učit si děti doma?
@@vozovnabistro3870 Jako pokud se mladý rozhodne studovat rekrealogii nebo andragogiku, tak fajn, ale za svý. Navíc vzhledem k rozvoji AI bude vše všetně škol zlevňovat, protože cena inteligence klesá.
Protože by tu byly jen jednoduché školy, které produkují nepotřebné lidi. Když se průměrný student rozhoduje kam půjde, tak na základě toho kde je to nejlehčí cesta k titulu i když mu ten papír pak bude k ničemu. Kvalitní školy by podle vašeho scénáře zkrachovaly, protože statistika je neúprosná a jasně říká, že nadaných lidí je v populaci vždy méně, než těch průměrných. Školu podle prestiže si vybírají studenti, kteří jsou nadaní a nebudou mít problém tu školu udělat kdekoliv. Takže takové školy byste zavřel? Jo fakt skvělý nápad :-D
@@M_______B Jojo Caltech a MIT jsou opravdu jednoduché školy, které produkují kraviny jako je třeba AI a roboti a léky na nemoci. Co píšete je nesmysl jak kráva. Naopak tím co píšu by se snižíl počet věčných studentů a zmenšila by se motivace studovat debility na fildě. Respektive o tom, co je důležité by rozhodovali lidi - svojí peněženkou a není žádná přímější forma demokracie.
v podcastu dali jasně najevo, že o vysokých školách se nebudou bavit.
Však on už to dá Babiš do pořádku 😂 pusťte nás nás na to...😊
Tvle jak dlouho ze dela pecinka v mediich 30let vic?ten mluvenej projev tvle to je na urovni propadlika pri maturite….eeee noooo eeehm🙈👎
S těma platama učitelů nevim no. Kamarádka učí s 15ti letou praxi na základní škole a dostává 30 tis. čistého. V tom případě bude nejspíš v hospodaření rezortu nějaká černá díra a nebo více černých děr a stálo by to za audit na ministerstvu a nebo se prostě zeptat agentury, která rozumí financím ve školství a zeptat se, jak lépe v resortu hospodařit. Jasně, říct si o zvýšení platu pod pohrůžkou odchodu neudělala a moc nechápu proč.
Pokud neni v soukrome skole tak si sice o vice rici muze, ale dostane dle tabulek ;)