Jenom trubka by dala latě na difúzní folii tak jak to máte ve videu 😂 co takhle dát laťe na nosné trámy které drží folii a na které se pak dá laťování aby voda stékala po folii a nešla přes latě??
Jsou dodrženy návody pro instalaci DHV (difúzní folie) přesně, jak to má být. Možná to nejde ve videu přesně vidět... Když odkápne kondenzát z krytiny, tak kápne na difúzku (otázka je, kolik let vydrží difúzka ve střeše funkční, než se roztrhá a zničí, a kam kape kondenzát třeba po 15 letech???). Když teče kondenzát po krytině dolů, tak může natéct až k lati, do které je plech chycen, a pak neskapává kondenzát do difúzky, ale naopak teče do dřeva. Přesně, jak je to vidět ve videu....
Máte pravdu. Pod každou krytinou se tvoří kondenzát. Nejrychleji a nejvíce kondenzátu se vytvoří u plechových krytin, protože přenášejí nejsnadněji teplotu a jsou tenké. Pak se vytvoří vlhkosti hodně a dostává se do dřevěných částí, když není dobře vytvořená skladba střechy. I pod šindeli a taškami se v zimě vytvoří kondenzát, záleží jen na rozdílu teplot (tedy zimě zvenku a unikajícím teplu zevnitř). Proto je nezbytná odvětraná mezera, aby rozdíly teplot minimalizovala a případně vytvořený kondenzát odsála. Jedním ze smyslu tohoto videa je ukázat, kde se tvoří nejvíce kondenzu a upozornit na tento jev. Mnoho laiků totiž netuší, že k něčemu takovému může docházet, a nemají tomu dobře uzpůsobenou skladbu střechy, případně očekávají od krytiny něco, co jim nemůže nabídnout...
Přijde mi že jste trochu mimo. V zimě je zima, pokud je správně provětráváná mezera a pod fólií zateplení, tak vám kondenzát vznikne jen když si na pumpě koupíte led a dáte ho v létě na střechu 😂
@@janpechanec5359 To, co píšete nemusí být vždy pravda... Když není střecha nebo půda dobře zateplená a utíká z podkroví teplo, dochází na spodní straně krytiny ke kondenzaci... Na těchto stránkách se můžete podívat, za jakých podmínek vzniká rosný bod, tzn. že voda zkondenzuje: chmibrno.org/blog/prevody-rosneho-bodu/ Z vytápěného prostoru vždy uniká teplo. Zde hypotetický příklad z výpočtu z odkazu: pod střechou je teplota 5°C, relativní vlhkost vzduchu 50% a kondenz se tvoří při teplotě -3,1°C. Toto může být příklad spousty střech!!! Stačí aby byla vyšší vlhkost vzduchu, třeba 60% a kondenz se tvoří už při -0,2°C. Nebo aby se z podstřeší dostalo více tepla a problém vzniká zase rychleji. Odvětraná mezera je proto extrémně důležitá, aby 1) snižovala rozdíly teplot na střešní krytině a pod střešní krytinou, což omezuje tvorbu kondenzu, a aby 2) vysušila a odfoukla vytvořenou vlhkost. Celý test jsme dělali proto, aby bylo vidět, co se v zimě na střeše děje!!!
Pod latě u plechu stačí dát pásku a voda jde mimo dřevo nevidím v tom nic zasadniho beru to jako nejrychlejší nejlevnější a nejlehčí možnost mi krásnou střechu tedy za mě.a u šindele za 10let Pohled zamrzí jaj je po pár letech od mechu ...
Množství kondenzu, které se může v zimě pod plechem vytvořit, nemusí pásky odvézt. Navíc životnost pásek nemusí být na desítky let, což by měla střecha vydržet...ale samozřejmě to, co navrhujete je maximální prevence případných problémů... Problém s mechem u střešních krytin může nastat tam, kde jsou k tomu připraveny přírodní podmínky: tedy ve stínu, pod stromy, na severní straně, kam se nedostane sluníčko. Trpí na to nejen šindele, ale dříve nebo později by se tomu nevyhnula žádná střešní krytina. Ale pokud je jasné, že mech na střeše může růst, dá se tomu předcházet, např. tak, že se na střechu dají proužky měděného nebo zinkového plechu, který vymývá nečistoty a zabraňuje tvorbě mechu, lišejníků a řas. Střecha je pak jako nová po desítky let...např. video zde: th-cam.com/video/QUUvMF2J8d8/w-d-xo.html
Video je o tom, kolik se vytvoří kondenzu pod jednotlivými typy krytin. Podlepení kontralatí má za úkol zabránit zatečení pod kontralatě a do konstrukce střechy pod difúzní fólií. Podlepení nemá vliv na to, jestli kontralatě, případně latě, nebudou zcela promočené, protože ty budou kondenzátu vystaveny. V tomto modýlku střechy jsme nepodlepovali, protože se zaměřujeme na to, co se děje nad difúzní fólií.
Firma na výrobu šindele natočí video o tom, že šindel je nejlepší. To jsem teda opravdu nečekal👍
Máte pravdu... On to ale za nás nikdo neudělá🙂 Šindele mají spoustu výhod, o kterých se moc neví. Tak jsme je chtěli ukázat.
Jenom trubka by dala latě na difúzní folii tak jak to máte ve videu 😂 co takhle dát laťe na nosné trámy které drží folii a na které se pak dá laťování aby voda stékala po folii a nešla přes latě??
Jsou dodrženy návody pro instalaci DHV (difúzní folie) přesně, jak to má být. Možná to nejde ve videu přesně vidět... Když odkápne kondenzát z krytiny, tak kápne na difúzku (otázka je, kolik let vydrží difúzka ve střeše funkční, než se roztrhá a zničí, a kam kape kondenzát třeba po 15 letech???). Když teče kondenzát po krytině dolů, tak může natéct až k lati, do které je plech chycen, a pak neskapává kondenzát do difúzky, ale naopak teče do dřeva. Přesně, jak je to vidět ve videu....
pod šindelý byl taky malý kondenz a jelikož je plný záklop tak to taky jde do dřeva, u latí je aspoň nějaký prostor.
Máte pravdu. Pod každou krytinou se tvoří kondenzát. Nejrychleji a nejvíce kondenzátu se vytvoří u plechových krytin, protože přenášejí nejsnadněji teplotu a jsou tenké. Pak se vytvoří vlhkosti hodně a dostává se do dřevěných částí, když není dobře vytvořená skladba střechy. I pod šindeli a taškami se v zimě vytvoří kondenzát, záleží jen na rozdílu teplot (tedy zimě zvenku a unikajícím teplu zevnitř). Proto je nezbytná odvětraná mezera, aby rozdíly teplot minimalizovala a případně vytvořený kondenzát odsála. Jedním ze smyslu tohoto videa je ukázat, kde se tvoří nejvíce kondenzu a upozornit na tento jev. Mnoho laiků totiž netuší, že k něčemu takovému může docházet, a nemají tomu dobře uzpůsobenou skladbu střechy, případně očekávají od krytiny něco, co jim nemůže nabídnout...
Přijde mi že jste trochu mimo. V zimě je zima, pokud je správně provětráváná mezera a pod fólií zateplení, tak vám kondenzát vznikne jen když si na pumpě koupíte led a dáte ho v létě na střechu 😂
@@janpechanec5359 To, co píšete nemusí být vždy pravda... Když není střecha nebo půda dobře zateplená a utíká z podkroví teplo, dochází na spodní straně krytiny ke kondenzaci... Na těchto stránkách se můžete podívat, za jakých podmínek vzniká rosný bod, tzn. že voda zkondenzuje: chmibrno.org/blog/prevody-rosneho-bodu/
Z vytápěného prostoru vždy uniká teplo. Zde hypotetický příklad z výpočtu z odkazu: pod střechou je teplota 5°C, relativní vlhkost vzduchu 50% a kondenz se tvoří při teplotě -3,1°C. Toto může být příklad spousty střech!!! Stačí aby byla vyšší vlhkost vzduchu, třeba 60% a kondenz se tvoří už při -0,2°C. Nebo aby se z podstřeší dostalo více tepla a problém vzniká zase rychleji.
Odvětraná mezera je proto extrémně důležitá, aby 1) snižovala rozdíly teplot na střešní krytině a pod střešní krytinou, což omezuje tvorbu kondenzu, a aby 2) vysušila a odfoukla vytvořenou vlhkost.
Celý test jsme dělali proto, aby bylo vidět, co se v zimě na střeše děje!!!
@@ikoceskarepublika7778 Děkuji za odpověď.
Pod latě u plechu stačí dát pásku a voda jde mimo dřevo nevidím v tom nic zasadniho beru to jako nejrychlejší nejlevnější a nejlehčí možnost mi krásnou střechu tedy za mě.a u šindele za 10let Pohled zamrzí jaj je po pár letech od mechu ...
Množství kondenzu, které se může v zimě pod plechem vytvořit, nemusí pásky odvézt. Navíc životnost pásek nemusí být na desítky let, což by měla střecha vydržet...ale samozřejmě to, co navrhujete je maximální prevence případných problémů...
Problém s mechem u střešních krytin může nastat tam, kde jsou k tomu připraveny přírodní podmínky: tedy ve stínu, pod stromy, na severní straně, kam se nedostane sluníčko. Trpí na to nejen šindele, ale dříve nebo později by se tomu nevyhnula žádná střešní krytina. Ale pokud je jasné, že mech na střeše může růst, dá se tomu předcházet, např. tak, že se na střechu dají proužky měděného nebo zinkového plechu, který vymývá nečistoty a zabraňuje tvorbě mechu, lišejníků a řas. Střecha je pak jako nová po desítky let...např. video zde: th-cam.com/video/QUUvMF2J8d8/w-d-xo.html
Kontralate musí být podlepene těsněním , vy tam máte snad jenom prkno🤦. Video o ničem
Video je o tom, kolik se vytvoří kondenzu pod jednotlivými typy krytin. Podlepení kontralatí má za úkol zabránit zatečení pod kontralatě a do konstrukce střechy pod difúzní fólií. Podlepení nemá vliv na to, jestli kontralatě, případně latě, nebudou zcela promočené, protože ty budou kondenzátu vystaveny. V tomto modýlku střechy jsme nepodlepovali, protože se zaměřujeme na to, co se děje nad difúzní fólií.