⚔️ NEJLEPŠÍ způsob podzimního HNOJENÍ záhonů? Hnůj ❌ kompost ❌ umělé hnojivo ❌ zelené hnojení

🤑 Slevový kod "sikulio" na slevu 30% na e-shopu Hnojík: hnojik.cz
Sleva se nevztahuje na super-akční balíčky, již zlevněné produkty a produkty jiných výrobců.
Děkujeme, že se díváte ❤️
SLEDUJTE NÁS
TH-cam kanál Vaření: / @sikulio
TH-cam kanál Zahrada: / @sikuliozahrada
TH-cam kanál Domov: / @sikuliozdravi
Instagram: / sikulio
Facebook: / sikulio
TikTok: / sikulio_cz
Twitter/X: / sikuliocz
Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: Činnost prezentovanou v tomto videu provádíte na vlastní zodpovědnost. Šikulio nenese žádnou zodpovědnost za případné škody, které mohou vzniknout.

[@aleksandrakonyukovskaya770]

děkuji za vaše videa, za mě je to jediný TH-cam kanál o pěstování v češtině, který má hlavu a patu. Moc mi osobně imponuje, že pěstujete JINAK a sdílíte své zkušenosti!

[@SikulioZahrada]

Děkujeme moc za vaši pochvalu! Ať se vám daří a přejeme příjemné a poučné sledování našich videí. M+P

[@veronikamolnarovaberuska1851]

Pěkné video ❤❤❤

[@AxelX1]

Úplně mě rozesmál ten zrychlený komentář o tom na co se neaplikuje sleva :o))))))))). To bylo boží :).

[@sarkavychodilova1006]

Hezké video.

Někdo zase tvrdil, že když se nechá hnůj na povrchu, tak z něj vyprchá dusík do ovzduší a tudíž se v takové míře nedostane do půdy. Na druhou stranu, jak by to potom fungovalo v přírodě, kde všechno jen padá na povrch?

[@SikulioZahrada]

S hnojem je to celé poměrně hodně komplikované. Spousta zdrojů trvá na okamžitém zarytí hnoje do půdy pro maximální účinek. Nemluví ale o stavu hnoje, zejména jak moc je čerstvý. Spousta odborných agro zdrojů doporučuje čerstvý hnůj před aplikací na záhony zkompostovat, což pomáhá hubit nebezpečné parazity, bakterie, semena plevelů a zlepšuje kvalitu hnoje a dále redukuje zápach a objemovou hmotnost. Tím že se hnůj zaryje do půdy půl roku předem, se v podstatě v ideálním případě kompostuje (tleje a rozkládá) v té půdě. A z té půdy také určitě do jisté míry uvolněný dusík uniká - dusík se snadno z půdy vyplavuje.
Co se týče transportu dusíku a živin obecně do půdy, nejsem agronom ani chemik, ale z odborných zdrojů si to zjednodušeně představuji tak, že živiny se do půdy dostanou i bez zarytí/zaorání. Tak jak se to děje v přírodě, jak říkáte. Tedy organický materiál se tlením, erozí a s vodou z vrchní aplikované vrstvy organického materiálu o tlouštce cca 10 cm dostane hlouběji do půdy (cca 20 cm) a tam se teprve začne rozkládat a uvolňovat živiny. Nejblíže k tomu má hnojení kompostem, které tak dokonale imituje přírodu.
Dusík je sice plynný, ale jestli se uvolňuje do masy kompostu/půdy nebo přímo jen do půdy... klíčové je ta masa. Pokud po záhonech rozprášíte pár vidlí tak to nebude fungovat ani pro kompost ani pro hnůj.
Použití hnoje a zarývání do půdy má i svá rizika, jako například hnití v důsledku aplikace na dno, kdy pak může docházet k tvorbě různých hub a vzniku houbových chorob. Hnůj je potenciálním zdrojem patogenů zoonotických chorob a i uleželý (zkompostovaný) může obsahovat hormony, antibiotika, pesticidy, patogeny a vajíčka parazitů. Např. Salmonella a E. coli se pak mohou přenést na plodiny, zejména ty, které se konzumují syrové. Používání kočičího, psího a prasečího hnoje se z výše uvedených důvodů důrazně nedoporučuje. Pak zase kuřecí hnůj zadržuje měď obsaženou v mnoha krmivech pro drůbež a ta se nahromadí až na toxické hladiny a spálí kořeny rostlin. Dalším problémem jsou těžké kovy které se používají v chovu zvířat. Ty jdou přímo do hnoje a jen tak nezmizí.
Abychom si rozuměli, některé z těchto problémů bude mít i kompost z kompostárny, ale hnůj je v tomto ohledu o dost horší. U obou je zcela kritický zdroj (malá bio farma kde se snaží vs "jzd" - zjednodušuji). Proto je ideální mít svůj vlastní kompost (nebo slepice, králiky či krávy :-) a v co největší míře udržovat tzv uzavřený kruh hospodářství - nic nepřívážíme a nic neodvážíme, vyjímkou jsou jen například organická hnojiva vyráběna nějakým standardem a s deklarovaným obsahem.
Pokud tedy máme jiné snadné možnosti jak do půdy dostat dusík a předpokládejme že "v malém" na zahradě nehraje cena za dusíkaté hnojivo roli, pak je použití jakéhokoliv hnoje jednoznačně nejhorší volba ze všech a to jak z praktického tak zdravotního hlediska. Ani to že je kravín hned vedle a dovezu to v kolečkách a už to všude okolo stejně smrdí (takže mě soused nedá do ciferníku), by mě OSOBNĚ nepřesvědčilo tento způsob používat :-)
Zdraví, Petr

[@pavolspaldon2897]

Vrstva 10 -20 CM. Väčšiu hlúposť som ešte nepočul. Pani není odborníčka.

[@SikulioZahrada]

Dobrý den, myslíte vrstvu hnoje nebo kompostu?
Co se týče naší odbornosti, nepotřebujeme nic nikomu dokazovat.
Pěkný den
Petr

[@pupinek123pupinek2]

@@SikulioZahrada zeptám se proč podle vás stačí jen 5 - 10cm kompostu ? Rád bych začal obohacovat půdu kompostem, ale nemám hlubokou peněženku. V mnoha zdrojích na internetu jsem našel, že vrstva 20-25cm je ideální a správná. Na druhou stranu, to čemu říkáme "hotový kompost" je něco co se zhruba dalších 5 let rozkládá a dodává živiny. Takže asi pokud není půda příliž těžká a dodáváme kompost každý rok tak stačí pak asi na udržovačku organické hmoty (pro lepší vsakování vody a pro provzdušnení půdy) dodávat pak už jen pár cm ? Ale to by pak asi bylo lepší ten kompost zarýt ne ? Jinak nám půdu nevylehčí a neobohatí o vzduch. Předem děkuji za odpověď.

[@SikulioZahrada]

@@pupinek123pupinek2 Zdravíme, těch 5-10 cm je nějaká realistická tloušťka, která jednak udělá to co má (pohnojí a zamulčuje) a druhak, jak píšete, vás nezruinuje 🙂 5 cm je minimum a asi se stane, že pokud pěstujete od jara do podzimu, tak na podzim už tam toho moc nebude. 10 cm / rok je už ideál... ale vždy záleží. Například když se vám splaší závlaha tak vám to může hodně vyplavit a pod. Jinak uvažujete správně, i špatná půda se postupně, během prvních asi 3 let vylepší i do hloubky postupně. Na začátek by tedy dávalo smysl dát více, třeba 15, ale 25 cm je už fakt hodně. A k tomu rytí, já osobně bych neryl, nechal bych to na přírodu (a mikroorganismy). Leda byste mel obavu co je v půdě - já jsem před 6 lety na nové zahradě poprvé záhony zryl, protože jsem vůbec netušil co tu je v zemi. Vyházel jsem nějaké zbytky betonu ze stavby a pár velkých šutrů, ale bylo toho minimum a kdybych to neudělal, nic se nestalo. Ať se daří, Petr

[@pupinek123pupinek2]

@@SikulioZahrada Moc Vám děkuji za rychlou odpověď. Mě se také líbí víc varianta jak píšete Vy, dát kompost na vrch a nechat to na přírodě. To zarývání by mělo opravdu smysl asi jen tehdy pokud by půda byla těžká a my tam potřebovali dostat co nejvíce materiálu pro zlehčení. A po několika letech, až by bylo "hotovo" by opět stačilo kompost na půdu jen vysypat. Ať na vrchu nebo v hloubce, půdní bakterie to stejně rozloží na živiny, které se pak spolu s vodou dostanou ke kořenům a rozdíl v rychlosti a dostupnosti živin nebude zase tak velký. O to víc, pokud se o půdu staráme pravidelně.
Máte oba se ženou příjemný projev a jen za rok existence kanálu máte přes 8k sledujících. To je na kanály o zahradničení v ČR extrémní tempo růstu. Přeji Vám oběma mnoho úspěchů při budoucí tvorbě :-)

[@SikulioZahrada]

@@pupinek123pupinek2 Ano to bude OK. Ta půda pod tím kompostem bude v hloubce 5-10 cm lepší docela rychle, víte jak vyadá půda když necháte třeba někde ležet dřevěnou desku... 2-3 týdny a je to krásně vlhké a plné života. Takže i kdybyste kompost dával na poslední chvíli, tak než vám výsev proroste 10 cm kompostem do té původní hlíny tak už to bude v cajku ;) Moc děkujeme za přání a pochvalu! Ať se daří i vám! Petr + Markéta