Dobrý den, prosím máte nějaké ukázky s rodinou z praxe? děkuji. Jakým způsobem je možné řešit rozdíly ve výchově pokud je jiný pohled na roli mámy a táty a mají školní děti. Je už to pozdě, pokud by jeden z manželů chtěl mít doma stále malé nesamostatné dítě místo školáka?
Dobrý den, paní Markéto, nevím, zda úplně rozumím vašemu přání. Ukázky z rodinné praxe, kdy se rodiče neshodnou na přístupu k dětem, vám nabídnout nemohu a myslím, že to ani nejde. Nedovedu si představit, že by mi některý z klientů zavolal, abych přijel k němu domů s kamerou a natočil, jak se právě s druhým s partnerů hádají nad rozdílným přístupem k jejich potomkovi. :O>) Myslím si, že způsob, jak přistupovat k situaci, kterou každý z rodičů vnímá jinak, popisuji právě v tomto videu. Je to o tom připustit, že má partner (partnerka) jiný pohled na věc. Zkusit si věci v klidu vyříkat a domluvit se na nějakém oboustranně přijatelném způsobu. Můžete se i dohodnout, že se nedohodnete (tj, každý zůstanete u svého přístupu), ale budete se navzájem respektovat. To znamená, že s tátou to bude mít potomstvo trochu jinak než s mámou. A druhý rodič do toho nebude v daném okamžiku vstupovat, ani nebude danou situaci nijak komentovat. Až bude s dětmi on, bude to zase po jeho. Příklad: Protože "máma ochraňuje, zatím co táta otužuje (L.Pekařová)", bude to mít potomek s každým z rodičů, třeba na prolézačkách na hřišti, jinak. Máma bude varovat a přidržovat, táta nechá dítě vylézt tam, kam to zvládne a klidně ho nechá i odřít si kolena. Pokud chcete být náročnější, důslednější a třeba i přísnější než otec, klidně buďte. Děti si to přeberou. Budou vědět, co si s kterým rodičem mohou dovolit a kdy je třeba zabrat. Nicméně bych vám stejně doporučil, abyste zkusili své přístupy navzájem přiblížit. A to ze dvou důvodů. Rozdílný pohled rodičů na výchovu může v extrému vést až k jejich rozchodu. Druhým neblahým efektem pak může být to, že se děti naučí posílat rodiče proti sobě navzájem a rozdílnost přístupů zneužívat: "Ale táta mi dovolil. Máma mi říkala, že nemusím. ..." Díky za dotaz a hezký den :O>)
díky za odpovědi. M
Dobrý den, prosím máte nějaké ukázky s rodinou z praxe? děkuji. Jakým způsobem je možné řešit rozdíly ve výchově pokud je jiný pohled na roli mámy a táty a mají školní děti. Je už to pozdě, pokud by jeden z manželů chtěl mít doma stále malé nesamostatné dítě místo školáka?
Dobrý den, paní Markéto,
nevím, zda úplně rozumím vašemu přání. Ukázky z rodinné praxe, kdy se rodiče neshodnou na přístupu k dětem, vám nabídnout nemohu a myslím, že to ani nejde.
Nedovedu si představit, že by mi některý z klientů zavolal, abych přijel k němu domů s kamerou a natočil, jak se právě s druhým s partnerů hádají nad rozdílným přístupem k jejich potomkovi. :O>)
Myslím si, že způsob, jak přistupovat k situaci, kterou každý z rodičů vnímá jinak, popisuji právě v tomto videu.
Je to o tom připustit, že má partner (partnerka) jiný pohled na věc. Zkusit si věci v klidu vyříkat a domluvit se na nějakém oboustranně přijatelném způsobu.
Můžete se i dohodnout, že se nedohodnete (tj, každý zůstanete u svého přístupu), ale budete se navzájem respektovat. To znamená, že s tátou to bude mít potomstvo trochu jinak než s mámou. A druhý rodič do toho nebude v daném okamžiku vstupovat, ani nebude danou situaci nijak komentovat. Až bude s dětmi on, bude to zase po jeho.
Příklad: Protože "máma ochraňuje, zatím co táta otužuje (L.Pekařová)", bude to mít potomek s každým z rodičů, třeba na prolézačkách na hřišti, jinak. Máma bude varovat a přidržovat, táta nechá dítě vylézt tam, kam to zvládne a klidně ho nechá i odřít si kolena.
Pokud chcete být náročnější, důslednější a třeba i přísnější než otec, klidně buďte. Děti si to přeberou. Budou vědět, co si s kterým rodičem mohou dovolit a kdy je třeba zabrat.
Nicméně bych vám stejně doporučil, abyste zkusili své přístupy navzájem přiblížit. A to ze dvou důvodů. Rozdílný pohled rodičů na výchovu může v extrému vést až k jejich rozchodu. Druhým neblahým efektem pak může být to, že se děti naučí posílat rodiče proti sobě navzájem a rozdílnost přístupů zneužívat: "Ale táta mi dovolil. Máma mi říkala, že nemusím. ..."
Díky za dotaz a hezký den :O>)