Ahoj, tady Petr svépomocník. Minulý týden mi firma dělala suchý podlahový beton. Přijelo velké auto, 18m délky, které mělo v jednotlivých silech písek, cement, a přísady, pouze vodu brali u mě na místě. V autě je nastavená receptura, vše si dávkuje počítač sám přesně na kg. A zbytek už je stejný jako u "tebe" hadicemi a flusátkem dovnitř. Za mě je to lepší varianta, protože u mě je kvalita směsi nastavená a hlídaná počítačem, kdežto ve tvém případě stojí a padá na borcovi, co to tam háže lopatou a cement dávkuje s přesností na půl pytle. Dělá to společnost mixin - robofloor. Ve srovnání s anhydritem to vyšlo o 2tis levněji na celý barák. Tak na to mrkni třeba využiješ příště.
Anhydrit má ještě velikou výhodu, že na trubku opravdu přilne. Když jsem odkutával kus anhydritu protože jsme předělávali sprchový kout, tak řez anhydritem v místě trubky byl opravdu velmi hladký. Nevím jestli tento samý "styk" má i beton ale myslím si, že při hladkém doteku dochází k lepšímu předání tepla trubka -> anhydrit. Beton jsou vlastně jemné kamínky a nemyslím si že k trubce přilnou tak hezky.
Proto se do betonu přidávají příměsi, aby byl plastičtější a potrubí dobře obalil. Ano, dá se předpokládat, že v tomto bude anhydrit o něco lepší. Ale to nic nemnění na tom že to je jen sádra.
@@markolepsie2007 A polystyren je zas jen "plast".. anhydrit je sádrovec a vyrábí se jiným chemickým procesem, než sádra. Já jsem třeba volil anhydrit, protože se rychleji nahřeje a je samonivelační a už jsme trochu pospíchali kvůli zimě.
@@Naostro_ vieme tu velku vyhodu spocitat aj nejak pragmaticky alebo je to len subjektivny pocit a marketingovy tah? :) Vies zmerat teplotny nabeh podlahovky u teba a pri podobnom dome s betonovym poterom? Je pri nizkoteplotnom vykurovani dolezita reakcna doba nabehu? (Rozdiel tych par minut- naozaj je to v jednotkach minut… )
@@romanvybo já to nevím, taky by mě zajímal rozdíl. když se pak takhle někdo baví o betonu nebo anhydritu tak se říká, že anhydrit je rychleji nahřátý, ale pak rychle zchladne.. co to je za hodnoty? kolik to je..? např. když vypadne elektřina tak nám anhydrit začne pocitově chladnout až tak po 3-4 hodinách nevím jak je to s betonem. když začneme topit tak je to do hodiny cítit.
Pro mne hlavní nevýhodou ahydridu cca180l vody/m3 to obrovske množství vody které si napustím do stavby. Při betonu je mnžství vody ani ne poloviční 80l /m3. A ta voda se pak krásně vsákne do zdí a u zatepleného domu jako je tento je dost na pytel.
My třeba máme podlahové topení, a když jsem se ptal několika na sobě nezávislých lidi (od elektrikáře po topenáře), tak mi víceméně řekli, že by ty regulátory do každé místnosti dali. Ano, je tam několik hodin dopravní zpoždění, ale např. 2 místnosti nejspíš nebudou zatím využívány (možná jedna občas), až se tam nastěhujeme, spíš budou pro hosty. Navíc z osobní zkušenosti vidím benefit mít více regulátoru po baráku, hlavne u patrového. Ale moc dobře chápu, co jsi chtěl tím celým říct, a souhlasím, že regulátory u podlahovky nemají takový smysl, tady je taky důležitý, aby ten regulátor byl správně navržený pro takovéhle případy (tj. měl zvlášť parametry modelu pro podlahovku, radiátor, apod.), coz vzhledem i k ceně za kousek plíšku obaleným plastem a displejem, očekávám :)
@@jirivyskocil6726 zonova regulacia ma vyznam u konkretneho spravania domu, aktualne mam stavbu kde je juzna strana domu denna a severna nocna. Pasivne zisky v juznej strane su silne a nije tam treba vobec kurit. No napriklad taka kupelna a jedna izba vie byt celkom “chladnejsia” ako ostatne. Menit polohu centralneho termostatu do chladnejsich miest zmysel nemalo, prekurovalo zas obyvacku. Cize velmi zalezi na konkretnej stavbe. A oplati sa to riesit az nejaky rok dva kedy clovek byva. Predpripravu teda prepojenie tepelka s rozvodom podlahovky kablom + 220v privod ku rozvodnej skrini podlahovky by som ale urobil. Termostaty su dnes bezdratove a mozno ich nebude treba do kazdej miestnosti.
Prodejce anhydridu mi prezentoval výhodu, že anhydrit tím jak je tekutý dokonale obteče podlahové topení a dochází tam k lepšímu přenosu tepla a díky tomu se může snížit teplota otopné vody což u tepelného čerpadla zvyšuje účinnost (šetří elektřinu). V případě betonu tam jsou prý takové "minikaverny" a je to dáno i hrubostí betonu, že nemůže úplně přilnout k celé ploše podlahového potrubí a tím vzniká ta neefektivita. Jaký na to máte názor? Díky
To bude problém jenom u těch "suchých" betonů, ale jinak naprostý souhlas, efektivita se snižuje, dokonce se snižuje i u některých typů/značek vedení, které natlakováním (přetlakováním před zaléváním) zvyšuje objem/průměr, následně při provozu za běžného tlaku, podlahové potrubí "plave" ve vytvořených kapsách (tunelech)
@@bla156 efektivita sa neznizuje skoro vobec, uplne v zanedbatelnych cislach. A maximalne je to pekna teoria, lebo vzduch spomaluje prenos tepla ale teplo ako take sa nestraca. To by ste mohli vyvinut novu fyzikalnu teoriu. 3rovnake developerske domy, z toho dva maju betonovy poter a jeden anhydrid, rovnaka instalacia tepelnych cerpadiel. Topna voda 28st podla ekvitermiky, jeden dom mal o 3 starty na cirkulacke riadenej termostatmi viac (izbovymi//vykurovane na 23st) 1.dom s anhydridom - traja ludia v domacnosti, orientacia od juhu prvy v rade 2. Dom s betonom rovnake priporcie domacnosti o 1start na cyrkulacke viac 3. Dom s beronom o 3 starty viac voci anhydridu ale posledny v rade plus tam byva iba jeden clovek = vygeneruje menej tepla chovanim (varenie, tv,chladnicka,pc , atd..) Celkovy rozdiel, ak by sme pripustili aj o nieco viac, tak celkovy rozdiel na konci vykurovacej sezone pri momentalnej cene elektriny nebude rozdiel ani 10€. Pravdepodobne, bude ten rozdiel tak zanedbany ze sa skor oplati riesit automaticke zatvaranie vchodovych dveri ako toto 😀😀😀 Beton ako poter ma jednu zasadnu vychodu voci anhydridu, a to je jeho akusticka hmostnost. Ktora sa vyuziva so spravnou krocajovkou na velmi ale velmi dobre spracovanu akustiku v dome. Hlavne co sa tyka 2.poschodovych stavieb.
@@romanvybo Odpověď nereflektuje, co jsem napsal (aneb jeden o koze, druhý o voze), každý píšeme o jiné efektivitě. Ve vašem příkladě by tedy v komparaci měl vystupovat reakční čas otopného systému a ne to, že v důsledku je teplota prostředí "identická". Uznávám, mírně jsem znásilnil slovo efektivita.
@@bla156 reakcny cas je dalsi pojem vyuzivany silno marketingovo. A v danej modelovej situacii si ho najdes. Napriklad pri dome v energetickej triede B , s radistormi a vysokozeplotnym vykurovanim sa oplati znizovanie vykurovanej teploty ked sa nebude zvysovat minimalne 3 dni, tj nik v dome po dobu viac ako 3 dni nebude vtedy nastava benefit zo znizenej teploty. V dome ktory je kureny podlahovkou v triede A0, benefit znizenej teploty nenastava ani po tyzdni… Tj realne, naco ti je v dome triedy A0 vediet reakcny cas podlahovky? Mimo to realcny cas sa pocita uz priamo v projekte a projektant ti vie navrhnut aj rozostup podlahoveho vykurovania. A ak by si nadtym velmi baziroval tak do betonoveho poteru mozu ist hustejsie :) Je par scenarov kedy ma hypoteticky napada kedy by bol reakcny cas v A0 potrebny a to su pasivne zisky v juznej casti domu a chladnejsie v tej severnej za predpokladu pouzitia jedneho centralneho termostatu. Co sa ale v domoch ktore kalkuluju pasivne slnecne zisky absolutne neodporuca a bola by to velka amaterska chyba. Navyse pri vsetkych spomenutych argumentoch som zabudol na cenu, unas m2 v standardnej hrubke betonoveho poteru vychadza tento rok na 8e -9€ za m2. Pri anhydride mam tento rok ponuky na stavby niekde od 23€ za m2 pri mensej hrubke. Ten rozdiel 1500€ pri cca 130m2 podlahovej plochy je velmi znatelny, aj ked chlapi od parkiet a podlah vyleju tenku vrstvu nivelacky :) Pokial si clovek zvoli do interieru kompozitny vinyl a je betonovy poter urobeny dobre, nemusi sa absolutne riesit nivelacka (40€ m2 parador kompozit s cenou prace) Lepeny vychadza cez leto s nivelackou na 43€m2
@@bla156 Děkuji za info o tom tlakování potrubí před zaléváním.. to mi přijde jako šílenost a dám si na to pozor při výběru potrubí (zatím se mi nejvíc zamlouvá to červené od Rehau). Když jsem se díval na podlahy tak jsem právě všude viděl jen tento suchý beton, který je na videu. Používá se také řídký? Jaké řešení byste si nakonec vybral? Děkuji za pomoc.
Ahoj. Za mě je anhydrit super řešení pokud nemam prostor při skladbě podlah a bojuji o každý cm, pak ano. V dnešní době už i anhydrit vylévají nivelačkou. Možná tuším že do 300m2 se ani nedilatuje, takže se na krytině nedělají dilatační spáry, ale to už v dnešní době také řešit jde i s betonem. Docela by mě zajímalo co na to sádroš co se týče vysychání betonu, jelikož vždy se říká že by se měl dělat až po vyschnutí, jak se to resi tady?
Ve všech SDK příručkách výrobců je uvedeno, že s SDK se začíná až po dokončení všech mokrých procesů, takže jsem byl mírně překvapen, že jsem viděl SDK podhledy a také by mne zajímaly argumenty proč.
Anhydrit rychleji zraje? Spíše naopak ne? Je na to spousta stránek kdy anhydrit vysychá i 5 měsíců. Já mám anhydrit ale nespěchal jsem, naopak kdybych spěchal jdu do betonu.
Souhlasím. Někdy i více jak 5 měsíců. A je úplně jedno co říká zhotovitel anhydritu. Zbytková vlhkost mluví za vše. Třeba pod dlažbu 0,5% a při podlahovce 0,3% CM
@@bla156 ked je vonku velka vlhkost a nepouzivaju sa odvlhcovace a z nejakeho dovodu sa nekuri tak ano, kludne moze schnut aj 5mesiacov pokial nieje vlhkost vhodna na pokladku. (Rok 2021 bezne meskali dodania tepelnych cerpadiel aj 9mesiacov - aj to koze byt odpoved nato preco sa nekurilo do podlahy napriklad)
@@bla156 technologicky postup hovori o vysusovani poteru kurenim (kde sa specifikuju teploty a nabehova krivka) ale aj o vysuseni bez vykurovania. Len je doba dlhsia. Predsa poter moze zvolit aj tam kde nemas podlahove vykurovanie 😀😀 Mas strasne prvoplanove argumenty, vidno ze tam chyba trosku technicky background :)
Našel jsem tady pár komentářů, že sádrokarton až po betonu v podlaze, ale jsko elektrikář vám můžu garantovat, že kabely taháme převážně v podlaze a SDK je napůl hotový. Jinak by jsme se z toho posr... Občas se stalo, že někde proti plánu udělali podlahu dřív a museli jsme složitě přes profily natahat kabely a co běžně trvalo 6h. přes profili zabralo dva dny .
Nezlob se na mě, ale to celý video je jedna velká blbost...buď jsi to řekl obráceně nebo špatně.. 1) developeři nepoužívají anhydrit, těm je to jedno hlavně, aby to bylo rychlé a levné. 2) První věc co se na stavbě hned alternuje tak je to právě anhydrit a alternuje se za litý cementový potěr. 3) právě anhydrit trvá déle než vyzraje a vyschne oproti betonovému potěru co popisuješ. Nesmí se větrat a musí zrát a voda se musí odpařit nebo vsáknout 4) betonový potěr je pochůzí hned na další den a pak už jen zraje a zvyšuje se jeho pevnost 5) Když nejsi kopyto a děláš to dobře tak nepotřebuješ nivelačku ani pod strojně leštěný betonový potěr 6) pokud se už ví, že se bude potom lít nivelačka, tak je zbytečný něco hladit strojně. Ono obecně každej podlahář je tak rozežranej, že aniž by něco přeměřoval laserem nebo váhou, tak sotva co projde dveřma stavby, tak by chtěl vylívat nivelačku i na dokonale rovnej strojně hlazenej beton. Protože to je to, na čem vydělává. 7) se vracíme k bodu 2, litý cementový potěr je levnější než anhydrit 8) ta leštička co leští finálně ten potěr se jmenuje "letadlo" 9) pokud se nepletu, tak jediná výhoda anhydritu je ta, že se může dělat v menších tloušťkách než potěry, ale v rámci hrubé stavby se to stejně dá ovlivnit polystyrénem nebo úpravou podkladu....snad jsem nezapomněl na nic...
![SAFEPLANET - ดาวเคราะห์ [ THE PLANET ]](http://i.ytimg.com/vi/4X1XL3I_k3c/mqdefault.jpg)
Ahoj, tady Petr svépomocník. Minulý týden mi firma dělala suchý podlahový beton. Přijelo velké auto, 18m délky, které mělo v jednotlivých silech písek, cement, a přísady, pouze vodu brali u mě na místě. V autě je nastavená receptura, vše si dávkuje počítač sám přesně na kg. A zbytek už je stejný jako u "tebe" hadicemi a flusátkem dovnitř. Za mě je to lepší varianta, protože u mě je kvalita směsi nastavená a hlídaná počítačem, kdežto ve tvém případě stojí a padá na borcovi, co to tam háže lopatou a cement dávkuje s přesností na půl pytle. Dělá to společnost mixin - robofloor. Ve srovnání s anhydritem to vyšlo o 2tis levněji na celý barák. Tak na to mrkni třeba využiješ příště.
Anhydrit má ještě velikou výhodu, že na trubku opravdu přilne. Když jsem odkutával kus anhydritu protože jsme předělávali sprchový kout, tak řez anhydritem v místě trubky byl opravdu velmi hladký. Nevím jestli tento samý "styk" má i beton ale myslím si, že při hladkém doteku dochází k lepšímu předání tepla trubka -> anhydrit. Beton jsou vlastně jemné kamínky a nemyslím si že k trubce přilnou tak hezky.
Proto se do betonu přidávají příměsi, aby byl plastičtější a potrubí dobře obalil. Ano, dá se předpokládat, že v tomto bude anhydrit o něco lepší. Ale to nic nemnění na tom že to je jen sádra.
@@markolepsie2007 A polystyren je zas jen "plast".. anhydrit je sádrovec a vyrábí se jiným chemickým procesem, než sádra. Já jsem třeba volil anhydrit, protože se rychleji nahřeje a je samonivelační a už jsme trochu pospíchali kvůli zimě.
@@Naostro_ vieme tu velku vyhodu spocitat aj nejak pragmaticky alebo je to len subjektivny pocit a marketingovy tah? :)
Vies zmerat teplotny nabeh podlahovky u teba a pri podobnom dome s betonovym poterom?
Je pri nizkoteplotnom vykurovani dolezita reakcna doba nabehu? (Rozdiel tych par minut- naozaj je to v jednotkach minut… )
@@romanvybo já to nevím, taky by mě zajímal rozdíl. když se pak takhle někdo baví o betonu nebo anhydritu tak se říká, že anhydrit je rychleji nahřátý, ale pak rychle zchladne.. co to je za hodnoty? kolik to je..?
např. když vypadne elektřina tak nám anhydrit začne pocitově chladnout až tak po 3-4 hodinách nevím jak je to s betonem. když začneme topit tak je to do hodiny cítit.
@@romanvybo Ano, umíme, jedná se o relativně triviální výpočty, které pochopí kdokoliv, dokonce i lidé bez technického pozadí😉.
Pro mne hlavní nevýhodou ahydridu cca180l vody/m3 to obrovske množství vody které si napustím do stavby. Při betonu je mnžství vody ani ne poloviční 80l /m3. A ta voda se pak krásně vsákne do zdí a u zatepleného domu jako je tento je dost na pytel.
Určitě to asi bude znát. Nicméně, skoro vždycky to chce jak větrat, tak stavební odvlhčovače.
My třeba máme podlahové topení, a když jsem se ptal několika na sobě nezávislých lidi (od elektrikáře po topenáře), tak mi víceméně řekli, že by ty regulátory do každé místnosti dali. Ano, je tam několik hodin dopravní zpoždění, ale např. 2 místnosti nejspíš nebudou zatím využívány (možná jedna občas), až se tam nastěhujeme, spíš budou pro hosty. Navíc z osobní zkušenosti vidím benefit mít více regulátoru po baráku, hlavne u patrového. Ale moc dobře chápu, co jsi chtěl tím celým říct, a souhlasím, že regulátory u podlahovky nemají takový smysl, tady je taky důležitý, aby ten regulátor byl správně navržený pro takovéhle případy (tj. měl zvlášť parametry modelu pro podlahovku, radiátor, apod.), coz vzhledem i k ceně za kousek plíšku obaleným plastem a displejem, očekávám :)
@@jirivyskocil6726 zonova regulacia ma vyznam u konkretneho spravania domu, aktualne mam stavbu kde je juzna strana domu denna a severna nocna.
Pasivne zisky v juznej strane su silne a nije tam treba vobec kurit. No napriklad taka kupelna a jedna izba vie byt celkom “chladnejsia” ako ostatne.
Menit polohu centralneho termostatu do chladnejsich miest zmysel nemalo, prekurovalo zas obyvacku.
Cize velmi zalezi na konkretnej stavbe. A oplati sa to riesit az nejaky rok dva kedy clovek byva.
Predpripravu teda prepojenie tepelka s rozvodom podlahovky kablom + 220v privod ku rozvodnej skrini podlahovky by som ale urobil.
Termostaty su dnes bezdratove a mozno ich nebude treba do kazdej miestnosti.
Prodejce anhydridu mi prezentoval výhodu, že anhydrit tím jak je tekutý dokonale obteče podlahové topení a dochází tam k lepšímu přenosu tepla a díky tomu se může snížit teplota otopné vody což u tepelného čerpadla zvyšuje účinnost (šetří elektřinu). V případě betonu tam jsou prý takové "minikaverny" a je to dáno i hrubostí betonu, že nemůže úplně přilnout k celé ploše podlahového potrubí a tím vzniká ta neefektivita. Jaký na to máte názor? Díky
To bude problém jenom u těch "suchých" betonů, ale jinak naprostý souhlas, efektivita se snižuje, dokonce se snižuje i u některých typů/značek vedení, které natlakováním (přetlakováním před zaléváním) zvyšuje objem/průměr, následně při provozu za běžného tlaku, podlahové potrubí "plave" ve vytvořených kapsách (tunelech)
@@bla156 efektivita sa neznizuje skoro vobec, uplne v zanedbatelnych cislach. A maximalne je to pekna teoria, lebo vzduch spomaluje prenos tepla ale teplo ako take sa nestraca.
To by ste mohli vyvinut novu fyzikalnu teoriu.
3rovnake developerske domy, z toho dva maju betonovy poter a jeden anhydrid, rovnaka instalacia tepelnych cerpadiel.
Topna voda 28st podla ekvitermiky, jeden dom mal o 3 starty na cirkulacke riadenej termostatmi viac (izbovymi//vykurovane na 23st)
1.dom s anhydridom - traja ludia v domacnosti, orientacia od juhu prvy v rade
2. Dom s betonom rovnake priporcie domacnosti o 1start na cyrkulacke viac
3. Dom s beronom o 3 starty viac voci anhydridu ale posledny v rade plus tam byva iba jeden clovek = vygeneruje menej tepla chovanim (varenie, tv,chladnicka,pc , atd..)
Celkovy rozdiel, ak by sme pripustili aj o nieco viac, tak celkovy rozdiel na konci vykurovacej sezone pri momentalnej cene elektriny nebude rozdiel ani 10€.
Pravdepodobne, bude ten rozdiel tak zanedbany ze sa skor oplati riesit automaticke zatvaranie vchodovych dveri ako toto 😀😀😀
Beton ako poter ma jednu zasadnu vychodu voci anhydridu, a to je jeho akusticka hmostnost. Ktora sa vyuziva so spravnou krocajovkou na velmi ale velmi dobre spracovanu akustiku v dome. Hlavne co sa tyka 2.poschodovych stavieb.
@@romanvybo Odpověď nereflektuje, co jsem napsal (aneb jeden o koze, druhý o voze), každý píšeme o jiné efektivitě. Ve vašem příkladě by tedy v komparaci měl vystupovat reakční čas otopného systému a ne to, že v důsledku je teplota prostředí "identická". Uznávám, mírně jsem znásilnil slovo efektivita.
@@bla156 reakcny cas je dalsi pojem vyuzivany silno marketingovo. A v danej modelovej situacii si ho najdes.
Napriklad pri dome v energetickej triede B , s radistormi a vysokozeplotnym vykurovanim sa oplati znizovanie vykurovanej teploty ked sa nebude zvysovat minimalne 3 dni, tj nik v dome po dobu viac ako 3 dni nebude vtedy nastava benefit zo znizenej teploty.
V dome ktory je kureny podlahovkou v triede A0, benefit znizenej teploty nenastava ani po tyzdni…
Tj realne, naco ti je v dome triedy A0 vediet reakcny cas podlahovky?
Mimo to realcny cas sa pocita uz priamo v projekte a projektant ti vie navrhnut aj rozostup podlahoveho vykurovania. A ak by si nadtym velmi baziroval tak do betonoveho poteru mozu ist hustejsie :)
Je par scenarov kedy ma hypoteticky napada kedy by bol reakcny cas v A0 potrebny a to su pasivne zisky v juznej casti domu a chladnejsie v tej severnej za predpokladu pouzitia jedneho centralneho termostatu.
Co sa ale v domoch ktore kalkuluju pasivne slnecne zisky absolutne neodporuca a bola by to velka amaterska chyba.
Navyse pri vsetkych spomenutych argumentoch som zabudol na cenu, unas m2 v standardnej hrubke betonoveho poteru vychadza tento rok na 8e -9€ za m2.
Pri anhydride mam tento rok ponuky na stavby niekde od 23€ za m2 pri mensej hrubke.
Ten rozdiel 1500€ pri cca 130m2 podlahovej plochy je velmi znatelny, aj ked chlapi od parkiet a podlah vyleju tenku vrstvu nivelacky :)
Pokial si clovek zvoli do interieru kompozitny vinyl a je betonovy poter urobeny dobre, nemusi sa absolutne riesit nivelacka (40€ m2 parador kompozit s cenou prace)
Lepeny vychadza cez leto s nivelackou na 43€m2
@@bla156 Děkuji za info o tom tlakování potrubí před zaléváním.. to mi přijde jako šílenost a dám si na to pozor při výběru potrubí (zatím se mi nejvíc zamlouvá to červené od Rehau). Když jsem se díval na podlahy tak jsem právě všude viděl jen tento suchý beton, který je na videu. Používá se také řídký? Jaké řešení byste si nakonec vybral? Děkuji za pomoc.
Tim podlahovym topenim je mysleno trubky s vodou nebo i elektricke rohoze?
Ahoj. Za mě je anhydrit super řešení pokud nemam prostor při skladbě podlah a bojuji o každý cm, pak ano. V dnešní době už i anhydrit vylévají nivelačkou. Možná tuším že do 300m2 se ani nedilatuje, takže se na krytině nedělají dilatační spáry, ale to už v dnešní době také řešit jde i s betonem.
Docela by mě zajímalo co na to sádroš co se týče vysychání betonu, jelikož vždy se říká že by se měl dělat až po vyschnutí, jak se to resi tady?
Ve všech SDK příručkách výrobců je uvedeno, že s SDK se začíná až po dokončení všech mokrých procesů, takže jsem byl mírně překvapen, že jsem viděl SDK podhledy a také by mne zajímaly argumenty proč.
Protože se dům koupil rozestavěný, SDK dělal bývalý majitel….koukni na první video o tomto domě
@@brzobohatytom Chápu. A co na to ten sádroš?
@@MRmejc14 Coby? trochu se orosí, a zase vyschne... To samé až se vyleje nivelačka.
Zabudol si dodať že by sa malo vetrať aby sa tam vlhkosť nedržala po dokončení prác na podlahe.
Anhydrit rychleji zraje? Spíše naopak ne? Je na to spousta stránek kdy anhydrit vysychá i 5 měsíců. Já mám anhydrit ale nespěchal jsem, naopak kdybych spěchal jdu do betonu.
Souhlasím. Někdy i více jak 5 měsíců. A je úplně jedno co říká zhotovitel anhydritu. Zbytková vlhkost mluví za vše. Třeba pod dlažbu 0,5% a při podlahovce 0,3% CM
Vysychání anhydritu pět měsíců? Tak to buď někdo nevěděl technologický proces a nebo stavěl pod vodou, ne?
@@bla156 ked je vonku velka vlhkost a nepouzivaju sa odvlhcovace a z nejakeho dovodu sa nekuri tak ano, kludne moze schnut aj 5mesiacov pokial nieje vlhkost vhodna na pokladku.
(Rok 2021 bezne meskali dodania tepelnych cerpadiel aj 9mesiacov - aj to koze byt odpoved nato preco sa nekurilo do podlahy napriklad)
@@romanvybo Viz. nedodržení technologického postupu.
@@bla156 technologicky postup hovori o vysusovani poteru kurenim (kde sa specifikuju teploty a nabehova krivka) ale aj o vysuseni bez vykurovania. Len je doba dlhsia.
Predsa poter moze zvolit aj tam kde nemas podlahove vykurovanie 😀😀
Mas strasne prvoplanove argumenty, vidno ze tam chyba trosku technicky background :)
Našel jsem tady pár komentářů, že sádrokarton až po betonu v podlaze, ale jsko elektrikář vám můžu garantovat, že kabely taháme převážně v podlaze a SDK je napůl hotový. Jinak by jsme se z toho posr... Občas se stalo, že někde proti plánu udělali podlahu dřív a museli jsme složitě přes profily natahat kabely a co běžně trvalo 6h. přes profili zabralo dva dny .
Za mne sádra patří na stěny, když už, a do podlahy beton.
Slušný podlahář použije nivelačku i na anhydrit, podle krytiny.
ja som beton vybrusil do roviny +-2mm/2m
Dělám strojně hlazeny beton a s chemii duremit hydro 20 se muze za 2 dny pokládat dlažba 👍
Vždycky, když slyším "Čau, tady Tom řemeslník", tak mám chut říkat "Čau, tady Harley, sledující"
Potěr beton se nelije ale pokládá 😀 a "flusatko" jse jmenuje bok 😀
Nezlob se na mě, ale to celý video je jedna velká blbost...buď jsi to řekl obráceně nebo špatně.. 1) developeři nepoužívají anhydrit, těm je to jedno hlavně, aby to bylo rychlé a levné. 2) První věc co se na stavbě hned alternuje tak je to právě anhydrit a alternuje se za litý cementový potěr. 3) právě anhydrit trvá déle než vyzraje a vyschne oproti betonovému potěru co popisuješ. Nesmí se větrat a musí zrát a voda se musí odpařit nebo vsáknout 4) betonový potěr je pochůzí hned na další den a pak už jen zraje a zvyšuje se jeho pevnost 5) Když nejsi kopyto a děláš to dobře tak nepotřebuješ nivelačku ani pod strojně leštěný betonový potěr 6) pokud se už ví, že se bude potom lít nivelačka, tak je zbytečný něco hladit strojně. Ono obecně každej podlahář je tak rozežranej, že aniž by něco přeměřoval laserem nebo váhou, tak sotva co projde dveřma stavby, tak by chtěl vylívat nivelačku i na dokonale rovnej strojně hlazenej beton. Protože to je to, na čem vydělává. 7) se vracíme k bodu 2, litý cementový potěr je levnější než anhydrit 8) ta leštička co leští finálně ten potěr se jmenuje "letadlo" 9) pokud se nepletu, tak jediná výhoda anhydritu je ta, že se může dělat v menších tloušťkách než potěry, ale v rámci hrubé stavby se to stejně dá ovlivnit polystyrénem nebo úpravou podkladu....snad jsem nezapomněl na nic...
Skoda ze si nezminil ze jeste existuje lity beton za me idealni material.
odporucam na druhy den poriadne poliat podlahu, ta tvrdost betonu je uplne inde