Ahoj Marty, s tou vodou si to udělal parádně, já čekal s čím příjdeš a pecka 👍 krásná práce. Nedávno jsem opravoval programovatelný zdroj pro světla ve kterém došlo ke slušnému výboji (dokázalo to rozpůlit plastovou pojistku do DPS) vlivem stárnutí lepidla fixujícím součástky -některá lepidla jsou stárnutím korozivní a pokud jsou navíc přehřátá teplem od výkonových prvků je z nich docela slušný uhlíkový odpor. Všechny vysokoproudé diody na vstupu to dle multimetru přežily, ale já jsem tvor nedůvěřivý a celý most - respektive celý obvod jsem prověřil pomocí sledovače křivek (pro neznalé - přístroj pomocí kterého nakreslíte Volt-Ampérovou charakteristiku kterou ukazoval Marty na papíře na obrazovce osciloskopu pro konkrétní testovanou součástku. Multimetr naměřil při diodovém testu všechny diody dobré, ale v okamžiku, kdy jsem je prověřil pomocí sledovače jedna dioda se zobrazila s uhnutým kolenem o 45° v prvním kvadrantu - takže automaticky všechny nové. Obecné pravidlo říká - pokud projde obvod takovýmto nadproudovým šokem měníme veškeré komponenty v které mohly být nadproudem zasaženy, v mém případě to bylo 6diod, 2 výkonové tranzistory, 2 optočleny, 4 odpory a dvě pojistky - v důsledku se toho vyměnilo víc, protože jsem změřil i kondenzátory, ale to už je do jiné pohádky. Z toho co Marty ukázal plyne jasné ponaučení - U některých součástek nestačí jen obyčejné proměření multimetrem a je nutné je prověřit na provozních hodnotách. Krásný den přeje 🙂 Tom
Namiesto diodoveho testu si mal merat odpor, a zistil by si ze ta dioda je zla. Diodovy test je dobry tak na zistenie polarity a ubytku. Merat pod napatim je istotota.
Byť to našinec tak nějak ví, tak (nemaje tvůj měřáček) je paráda to vidět takto názorně předvedené. Tvoje poslední věta videa "... neumím moc vysvětlovat ..." naprosto neplatí a tohle video bylo úžasně edukativní. Díky a jen tak dál.
Ahoj kamaráde, tvoje video se mi líbilo, bylo poučné a dobře se poslouchalo. Nevysvětluješ vůbec špatně, píšou to i ostatní. Na kreslení bych vzal asi raději fixu, aby byla kresba výraznější, ale jinak - perfektní. Díky.
V Tobe se probudil skryty instalater💪🏻😂Analogie s vodou je to nejlepsi, co muze clovek vysvetlujici elektroniku pouzit. To mereni na konci bylo super, sam sem to takhle "na zivo" nikdy nevidel. Pro me prinos, dekuju😊👍🏻
To víš teď když probíhá stavba tak jsem i instalatér 😀 jasný vodu si dokážeš představit lépe než elektrony, jestli moje měření pro tebe byl přínos tak jsem potěšen 🤗
Drahý příteli, zbytečně se podceňujete. Vaše vysvětlení bylo pro začínající elektroniky a děti tak perfektní, že mi vehnalo slzy do očí. Jen tak dál. Moje heslo: Vědu a grafy polovodičů pro dětské oči. Ať děti místo paření mnohdy hloupých her na PC raději kreslí plošné spoje. Jsem aktivní ve fyzice (termodynamika, hydraulika), matematice a některých technických oborech (turbíny). Dělám elektroniku profesionálně celý život od raného dětství. Jako každý konstruktér kombinuji praktická zapojení (bastlení jako když jsme byli děti) s aplikací vyšší matematiky a fyzikálními modely. Znalosti v obecné analogové elektronice teď aplikuji do silnoproudé elektroniky. Pracuji na vývoji měničů s extrémními účinnostmi a vysokými hustotami výkonu. Jen pro orientaci speciální rezonanční trafa s účinností blížící se 99 % a hustota výkonu až 25 kW/kg hmoty trafa. Těm měničům říkáme "atomové reaktory". Jádra na ty trafa se objednávají na zakázku po celé planetě. Například z čerstvého vývoje firmy TDK. ❤👍👍 Bob
Po smršti komentářů co jsem měl říct a udělat nebo pouze ukázat VA charakteristiku diody že to bude stačit (nevím jestli by to začátečník pochopil 🤷🏻) mě váš komentář velmi potěšil děkuji a přeji hezký den Marty
Nevim jestli jsem zrovna chyběl ve škole nebo se mi to vykouřilo z hlavy,ale zajímalo by mne jaký proud je schopný propustit ten částečně poškozený přechod v zavěrném směru,například jak uvádíš průraz 330v,tak mezi 330v až katalogovým 1kv.
To záleží na tom jak moc je přechod poškozený. V propustném směru bych od něj katalogové 2A už neočekával. Myslím, že by na přechodu prudce vzrostla teplota až k úplnému zničení. V závěrném směru by po překročení průrazného napětí velikost proudu byla daná schopností zdroje. Každopádně by se pro přechod jednalo o game over.
Ano souhlasím pokud odešly 3 diody tak vyměním všechny,ale když odešla 1 dioda tak jsem vyměnil jenon jednu,nikdy aspoň tu protilehlou která určitě dostala taky šok,a fungovalo to bez problému.O tom problému vím,ale ruku na srdce kolik nás to tak dělá,proto jsem psal že by mne zajímalo kolik propustí nazpět.Někdy až mi něco takového přijde pod ruky tak to zkusím změřit.
Nemám odvahu to zkoušet, ale už jsme to řešili, myslím že s Niki a usoudili jsme že to nebude nic příjemného pro lidské zdraví, určitě nedoporučuji sahat na svorky při stisknutém tlačítku test, ono to není na videu moc slyšet, ale už jak ten měnič píská nahání hrůzu 😉
náhodou jsi to vysvětlil až moc dobře a když jsou 3 Diody mrtvé tak se počítá s tím že ta čtvrtá dioda bude načatá proto je lepší je vyměnit všechny a díky Marty
Těch 0,6V není nahoře u tlakoměru ale ve výšce odtoku,... když hladina dosáhne výšky dolního odtoku tak klapka se pozvolna začíná otevírat, přesně jako na grafu průběhu proudu diodou, a když je nádrž plná znamená to třeba příkladem 400 V.. V analogii elektrického proudu a vody je výška hladiny vlastně velikost napětí....
No co se mého písemného projevu týká tak sem vůbec rád že si něco na těch postmoderních mašinách napíši. To je vše co mohu k věci dodat. Už zase sem musel restartovat celý mobil abych vůbec mohl vložit odpověď.@@humboldhugoo
Bohužel nemůžu souhlasit OL se nezobrazuje pouze při přerušeném obvodu ale i když je měřidlo mimo rozsah. Popis výrobce: Objeví-li se na displeji symbol „OL“ (overload = přetečení), došlo k překročení měřícího rozsahu (příliš vysoký a nezměřitelný odpor)
Tak trochu si dovolím nesouhlasit, i když to dává logický smysl, stejně jako vysvětlení open loop, ale je to Over Load (toto najdeš např. u měřáků Rigol), některé měřící přístroje ti to přímo napíšou, nebo zobrazí místo OL hlášku OF -Over Flow (tuto hlášku zobrazuje např. můj Keithley 2015 ve zkratce OVR.FLW )- obojí se dá volně přeložit jako mimo rozsah, neboli přetečení rozsahu. Měřák neřeší otevřenou linku, ale sám sebe a pro něj je to neměřitelná hodnota mimo nastavený rozsah.
@@antiamperak Já jsem se ptal umělé inteligence. Nejsem elektrikář, takže nevím, jen co jsem pochytil. Pro mě to znamená over limit, umělá inteligence říká open line. Overload neříká nikdo jiný, než vy a v překladu to není přetečení, ale přetížení co jsem si teď dohledával. Samozřejmě jako amatér nevím nic na 100%, jen to vaše mi přišlo už úplně mimo, takže jsem se ozval.
Dioda není jako nádržka. Dioda je jako zpětný ventil a to koleno v propustném směru jako protipružinka. Nádržka jako kondenzátor, škrticí klapka jako odpor. Pro indukčnost mne taková jednoduchá analogie nenapadá. Cívka jako dívka, napřed napětí, potom proud. Diody v usměrňovači TV byly spíš upečené proudem než proražené napětím.
@@antiamperak Ne, Marty, není to tak. Elektromechanické analogie se normálně používají, ale musí to mít logiku. Dioda neobsahuje žádný jímací prvek, nádrž je tam navíc. Napětí může být tlak, proud je proud vody, náboj je náplň nádrže, nádrž je kondenzátor. Funkce diody, jak jsem napsal výše, koleno modeluje protipružinka. Indukčnost mne momentálně nenapadá - asi škrticí klapka s něčím, jako je expanzní nádoba, nechce se mi to přesně řešit. Na L39 byl motor AI25TL a regulátor motoru fungoval jako hydraulický analogový počítač. Dioda fakt není kýbl.
Tu klapku si predstavte, že je plastová,... a vydrží jen určitej tlak,.. častečně poškozená, znamená v naší analogii, že klapka je naprasklá, a propouští .. zničení klapky znamená její utržení od pántů..... pak už klapka není,... plave v nádrži,...
To ano ale my ji dokážeme z druhého směru otevřít aniž bychom ji poškodili a když by propouštěla tak bychom tam v protisměru měřili napětí už od začátku, ale to se neděje, tady dojde k průlomu až na vyšším napětí a samozřejmě elektrony se chovají jinak nežli voda 😉
Mazgal hadr 24minut. To přirovnání s vodou je úplně mimo. S elektronikou dělám často a stačilo tu diodu na začátku změřit na závěrné napětí a ne to video natahovat sudem s vodou. Nakonec ta dioda stojí pár korun a spíš se načala tím zkratem od těch švihlých diod. A teď do mně. 😀
A proto říkám že kdo se v tom hrabe a ví jak funguje dioda tak to žádné ovoce nepřinese, ale když se podívá např zedník tak mu je sud s vodou a čerpadlem bližší 😉 samozřejmě že jsem mohl změřit závěrné napětí a říct tak proto jsem vyměnil všechny diody. Nemám důvod jít do tebe, z každého komentáře si může někdo něco vzít 😊
S tou vodou jsem to taky nedával, závěr to tak nějak vysvětlil. Mazgala nesleduji takže netuším, ale díky za komentář. Aspoň nebudu jediný za toho ŠPATNÉHO a ZLÉHO. 🤣Osobně bych doporučil vysvětlení pouze na základě té voltamerové charakteristiky a měření. Ono někdy méně je ve finále více. Hezký den.
@@antiamperak V pohodě, ten VN tester mám taky a je to super věc na testování načnutých diod ve spínácích kde dostávají opravdu na frak hlavně napěťově. V analogii bych diodu přirovnal spíše k jednocestnému ventilu. Jinak prima triko, mám jich 5 barev.Hezký den.
Nojo, no, po tom rodeu ten PN přechod co býval :3. Vysvětlené je to pěkně, pár věcí k tomu doplním: 1. Proč je tam potřeba ten 1kV závěrného. Na té diodě se v závěrném stavu se může držet až dvojnásobek amplitudy vstupního signálu. Proč? Protože filtrační kondenzátor na výstupu můstku. Propustné diody se začnou otevírat v momentě, kdy je na vstupu usměrňovače napětí o 2×Uf (dvě diody v serii) použitých diod větší než na výstupním filtru (z tohoto plynou problémy s účiníkem atd.), takže než se tyto otevřou, neuplatňují se. Ty v závěrném směru mají v serii výstupní filtr, v kterém je nabitý kondenzátor, ale polaritou obráceně k vstupnímu napětí, čili ony mají na jedné straně řekněme +200V ze sítě a z druhé strany -300V z filtračního kondenzátoru. No a pokud se z výstupního filtru neodebírá žádná energie, nepoklesne napětí na jeho kondenzátorech a napříč půlperiodou se žádná z těch diod neotevře. V opačné půlperiodě si pouze prohodí pozice diody v propustném a v závěrném směru. Čili při síťovém napětí 230V±20% musím uvažovat Uef maximálně 230V+20% tedy 230V+46V=276V což odpovídá amplitudě √2·276V=390V. Proto jsou mimochodem ve filtru minimálně 400V kondenzátory (občas také dva 200V v serii, čímž se řeší 120V síť, usměrňovač se přepne do režimu násobič, čili v kladné půlperiodě se nabíjí jeden 200V kondenzátor a v záporné druhý, čímž se na nich v součtu dosáhne zase něčeho lehce pod 400V). No a z předchozího víme, že na té diodě může být v závěrném teoreticky až dvojnásobek, čili nějakých 780V, no a chce to samozřejmě nějakou rezervu. Takže pokud jedna z diod, co se tvářila jakože je OK, ve skutečnosti udržela 300V, musela by nutně selhat po výměně tří zbývajících, čímž by je opět odpravila, jedna z nich by se ovšem zase zdála jako zdravá…a tak pořád dokola než by řízením osudu zesnuly všechny čtyři. Proto se ty diody musí měnit všechny. Tady oceňuji, že to konečně někdo ukázal na jedné takzvaně přeživší diodě prakticky. Ono se to reálně děje, ale nemusí se to stát vždycky. 2. Já velice často měním i kondenzátory za těmi diodami, ony ty diody obvykle neselžou bez příčiny. Může je odpravit nějaká špička zvenku, ale může je odpravit i přeskok v kondenzátoru, navíc elektrolytické kondenzátory mají nějakou ne úplně dlouhou životnost, čili pokud to není něco vyloženě nového, asi není od věci je vyměnit. Ono tohle dokáže být pěkné svinstvo, protože na začátku se ten přeskok povede jednou za čas, takže není problém to připsat nějakému vnějšímu vlivu, pochopitelně se to s časem zhoršuje, až už to vnějším vlivům přisoudit nejde. Tento horor si jde ušetřit, ovšem za cenu toho, že se občas mění kondenzátory aniž by to bylo potřeba. 3. Průraz u diody není nic z principu destruktivního, kupříkladu zenerka použitá coby stabilizace napětí pracuje v průrazu permanentně (dobře, jsou tam dvě technologie atd., do toho nemíním zabředat bo by to bylo dlouhé), podstatný je tady výkon, který se na té diodě pálí. No a pokud průraz u té diody začíná na řekněme 1kV, pak při nějakém 1mA (což je pořád nic moc proud) na té diodě může být nějakých 1.5-1.6kV (ostatně toho 1.5kV bylo vidět při 200μA, takže ono to bude spíš vic než méně), čili se na ní pálí 1.5W a to je zatraceně hodně. Pokud má v propustném směru úbytek 0.7V a je 2A, pálí se na ní při těch 2A 1.4W, čili 1mA v závěrném směru ji upeče (a ještě je tady závislost závěrného na teplotě, celá charakteristika diody jezdí s teplotou). 4. Ten tester není úplně vhodný na měření závěrných charakteristik diod, přesněji řečeno, 200μA je straně moc. Proto to taky u 1kV diody ukázalo 1.5kV. Ono pokud chytám přímo to koleno, tak desítky nA jsou značka ideál, jednotky μA řekněme dobře. Nicméně použít se to dá, jen se s tím musí zacházet určitým způsobem. Tak první, co asi člověka napadne, je dát do serie měření proudu a prostě to krotit knoflíkem od napětí a zastavit se v momentě, kdy tam poteče řekněme nějaký 1μA. Tohle musí fungovat, ale je samo o sobě celkem tricky, protože ten zdroj sám není uzeměný (multimetr pak má nějaké nemalé napětí proti zemi a ono to může dělat divy a další webdesign, myslím, že toto je důvod proč jsou tam dvě černé krokosvorky, jednou z nich se to dá snadno uzemnit), ale ona se dá udělat i jiná věc. Změřit napětí při 200μA, změřit napětí při 500μA, v tento moment mám dva body, těmi je daná přímka a ta na nějakém napětí protne nulu. Za domácí úlohu si můžete odvodit jak se to vypočítá, bo mně se nechce, no v podstatě od napětí při 200μA odečtete 3/2 rozdílu napětí v 500μA a 200μA, to tak nějak musí vyjít, no a dostanete závěrné napětí. Jasně, v té V-A charakteristice není přímka, ale to už se ztratí v tlačenici.
Ahoj Niki, já ty tvoje komenty prostě miluju, rozbor hodný vysokoškolského profesora (ky) 😂 a toto je taky ten moment kdy se samovysvětlila část komentu u jiného komentáře kde jsem psal pod jiný komentář - Kdybych to dělal já tak to video bude ještě delší 🤣 Můj tester chodí v rozsahu jednotek nA - 200mA, ale bohužel má napěťový strop na 650VDC. Niki seš borec 👍 😻
Ahoj Niki. Vo videu a tiež tvoja poznámka ukázala, že pri zničení troch diód, tú štvrtú mám meniť automaticky. Mám Dve otázky. 1. ak mi v mostíku odíde jedna dióda, znamená to, že automaticky mám meniť aj tú protilahlú? Ako je nakreslené v tomto videu? th-cam.com/video/EkHch86UXpY/w-d-xo.html 2. Ak mi odídu dve diódy, ktoré sú na seba protiľahlé, netreba aby som menil zostávajúce dve? Ďakujem.
@@radoslavmichalkopera Ahoj, čemu nebylo rozumět ve větě "Musí se vyměnit všechny čtyři" to je neodiskutovatelný fakt, u diod je to sranda, ale např. u skupiny tranzistorů to vyjde podstatně dráž, dioda stojí pár korun a nikdy nemůžeš vyloučit částečné poškození ostatních.
@@Edisson. Poprosím ťa, prečítaj si moju otázku ešte raz. Vete " Vo videu a tiež tvoja poznámka ukázala, že pri zničení troch diód, tú štvrtú mám meniť automaticky", rozumiem. Pod ňou píšem dve otázky. Ak vieš odpovedať budem rád. Ďakujem.
Ahoj Marty, s tou vodou si to udělal parádně, já čekal s čím příjdeš a pecka 👍 krásná práce.
Nedávno jsem opravoval programovatelný zdroj pro světla ve kterém došlo ke slušnému výboji (dokázalo to rozpůlit plastovou pojistku do DPS) vlivem stárnutí lepidla fixujícím součástky -některá lepidla jsou stárnutím korozivní a pokud jsou navíc přehřátá teplem od výkonových prvků je z nich docela slušný uhlíkový odpor. Všechny vysokoproudé diody na vstupu to dle multimetru přežily, ale já jsem tvor nedůvěřivý a celý most - respektive celý obvod jsem prověřil pomocí sledovače křivek (pro neznalé - přístroj pomocí kterého nakreslíte Volt-Ampérovou charakteristiku kterou ukazoval Marty na papíře na obrazovce osciloskopu pro konkrétní testovanou součástku. Multimetr naměřil při diodovém testu všechny diody dobré, ale v okamžiku, kdy jsem je prověřil pomocí sledovače jedna dioda se zobrazila s uhnutým kolenem o 45° v prvním kvadrantu - takže automaticky všechny nové. Obecné pravidlo říká - pokud projde obvod takovýmto nadproudovým šokem měníme veškeré komponenty v které mohly být nadproudem zasaženy, v mém případě to bylo 6diod, 2 výkonové tranzistory, 2 optočleny, 4 odpory a dvě pojistky - v důsledku se toho vyměnilo víc, protože jsem změřil i kondenzátory, ale to už je do jiné pohádky.
Z toho co Marty ukázal plyne jasné ponaučení - U některých součástek nestačí jen obyčejné proměření multimetrem a je nutné je prověřit na provozních hodnotách.
Krásný den přeje 🙂 Tom
Parádní vysvětlení co všechno se může stát děkuji za komentář a připínám
Namiesto diodoveho testu si mal merat odpor, a zistil by si ze ta dioda je zla. Diodovy test je dobry tak na zistenie polarity a ubytku. Merat pod napatim je istotota.
Byť to našinec tak nějak ví, tak (nemaje tvůj měřáček) je paráda to vidět takto názorně předvedené. Tvoje poslední věta videa "... neumím moc vysvětlovat ..." naprosto neplatí a tohle video bylo úžasně edukativní. Díky a jen tak dál.
Děkuji 😉 přeji hezký den.
Ahoj kamaráde, tvoje video se mi líbilo, bylo poučné a dobře se poslouchalo. Nevysvětluješ vůbec špatně, píšou to i ostatní. Na kreslení bych vzal asi raději fixu, aby byla kresba výraznější, ale jinak - perfektní. Díky.
Děkuji 😉 fixu jsem si nevzal kvůli tomu že nejde gumovat ale zkusím měkčí tuhu 😉
V Tobe se probudil skryty instalater💪🏻😂Analogie s vodou je to nejlepsi, co muze clovek vysvetlujici elektroniku pouzit. To mereni na konci bylo super, sam sem to takhle "na zivo" nikdy nevidel. Pro me prinos, dekuju😊👍🏻
To víš teď když probíhá stavba tak jsem i instalatér 😀 jasný vodu si dokážeš představit lépe než elektrony, jestli moje měření pro tebe byl přínos tak jsem potěšen 🤗
Drahý příteli, zbytečně se podceňujete. Vaše vysvětlení bylo pro začínající elektroniky a děti tak perfektní, že mi vehnalo slzy do očí. Jen tak dál.
Moje heslo: Vědu a grafy polovodičů pro dětské oči. Ať děti místo paření mnohdy hloupých her na PC raději kreslí plošné spoje.
Jsem aktivní ve fyzice (termodynamika, hydraulika), matematice a některých technických oborech (turbíny).
Dělám elektroniku profesionálně celý život od raného dětství. Jako každý konstruktér kombinuji praktická zapojení (bastlení jako když jsme byli děti) s aplikací vyšší matematiky a fyzikálními modely. Znalosti v obecné analogové elektronice teď aplikuji do silnoproudé elektroniky. Pracuji na vývoji měničů s extrémními účinnostmi a vysokými hustotami výkonu. Jen pro orientaci speciální rezonanční trafa s účinností blížící se 99 % a hustota výkonu až 25 kW/kg hmoty trafa. Těm měničům říkáme "atomové reaktory". Jádra na ty trafa se objednávají na zakázku po celé planetě. Například z čerstvého vývoje firmy TDK. ❤👍👍
Bob
Po smršti komentářů co jsem měl říct a udělat nebo pouze ukázat VA charakteristiku diody že to bude stačit (nevím jestli by to začátečník pochopil 🤷🏻) mě váš komentář velmi potěšil děkuji a přeji hezký den Marty
Pěkné video. Hezky vysvětleno … a pro ty co to nepochopili…. Byla to taková pecka, že ti co přežili mají doživotní následky …
Jako Cimrman: vždyť jsou to jen větvičky, no nelžu vám takováhle rána 🤣
Super vysvetlenie da sa to pochopiť 👍
Děkuji 😉
Ahoj Marty, fajn video a vysvetľuješ dobre. Len tak ďalej a viac takýchto videí.👏👏👏👍
Děkuji 😉
Mohu se zeptat na značku přistroje k měření průrazneho napětí moc děkuji
Přidal jsem odkaz do popisu pod video 😉
Vysvětlis to hezky. 🙂
Děkuji 😉
Nevim jestli jsem zrovna chyběl ve škole nebo se mi to vykouřilo z hlavy,ale zajímalo by mne jaký proud je schopný propustit ten částečně poškozený přechod v zavěrném směru,například jak uvádíš průraz 330v,tak mezi 330v až katalogovým 1kv.
To záleží na tom jak moc je přechod poškozený. V propustném směru bych od něj katalogové 2A už neočekával. Myslím, že by na přechodu prudce vzrostla teplota až k úplnému zničení. V závěrném směru by po překročení průrazného napětí velikost proudu byla daná schopností zdroje. Každopádně by se pro přechod jednalo o game over.
@CoMiPrisloZCiny Jak píšeš v propustném směru nevěřím že by dala své 2 Ampéry a v závěrném směru to je nežádoucí takže konečná.
Ano souhlasím pokud odešly 3 diody tak vyměním všechny,ale když odešla 1 dioda tak jsem vyměnil jenon jednu,nikdy aspoň tu protilehlou která určitě dostala taky šok,a fungovalo to bez problému.O tom problému vím,ale ruku na srdce kolik nás to tak dělá,proto jsem psal že by mne zajímalo kolik propustí nazpět.Někdy až mi něco takového přijde pod ruky tak to zkusím změřit.
Ahoj Marty, pěkně vysvětleno. I když to taky znám 😊. Jen jsem chtěl vědět jak to vysvětlíš ty😊
Je mi to jasné že to spousta z vás ví, tak teď už víš jak jsem to vysvětlil 😀😉 přeji hezký den
ahoj už jsem ti chcel napísat z práce ale makám jak děs
To je dobře jen pracuj 🤗
@antiamperak Chtěl bych se zeptat, jestli při tom nastaveném napětí 2700V a proudu 3,8mA je ten napěťový tester životu nebezpečný?
Nemám odvahu to zkoušet, ale už jsme to řešili, myslím že s Niki a usoudili jsme že to nebude nic příjemného pro lidské zdraví, určitě nedoporučuji sahat na svorky při stisknutém tlačítku test, ono to není na videu moc slyšet, ale už jak ten měnič píská nahání hrůzu 😉
náhodou jsi to vysvětlil až moc dobře a když jsou 3 Diody mrtvé tak se počítá s tím že ta čtvrtá dioda bude načatá proto je lepší je vyměnit všechny a díky Marty
Děkuji 😉
Těch 0,6V není nahoře u tlakoměru ale ve výšce odtoku,... když hladina dosáhne výšky dolního odtoku tak klapka se pozvolna začíná otevírat, přesně jako na grafu průběhu proudu diodou, a když je nádrž plná znamená to třeba příkladem 400 V.. V analogii elektrického proudu a vody je výška hladiny vlastně velikost napětí....
Ano šlo by to takto podat, já jsem udělal napětí jako tlak vody, vy jako sloupec vody, ono je to podstatně úplně jedno i vaše vysvětlení je pěkné 😉
No jistě Márty mě je to jasný. Pro to měním vždy všecky 4 diody. Na to mi stačí znalosti školní fiziky.
Samozřejmě že to spousta z vás bude vědět proč se to dělá,😀 tohle byla praktická ukázka že i když se tváří dobře je špatná.
Jo tohle mi bylo jasný princip diod znám už od svých 4 let tak že eště dřív než li sem uměl číst a psát.
Fizika asi dobrý, zato ta čeština....
@@humboldhugoo to si nesmíš tak brát, taky jsem si toho všiml, vyjmenovaná slova po F 😊
No co se mého písemného projevu týká tak sem vůbec rád že si něco na těch postmoderních mašinách napíši. To je vše co mohu k věci dodat. Už zase sem musel restartovat celý mobil abych vůbec mohl vložit odpověď.@@humboldhugoo
OL na multimetru znamená open line.
Bohužel nemůžu souhlasit OL se nezobrazuje pouze při přerušeném obvodu ale i když je měřidlo mimo rozsah. Popis výrobce: Objeví-li se na displeji symbol „OL“ (overload = přetečení), došlo k překročení měřícího rozsahu (příliš vysoký a nezměřitelný odpor)
Tak trochu si dovolím nesouhlasit, i když to dává logický smysl, stejně jako vysvětlení open loop, ale je to Over Load (toto najdeš např. u měřáků Rigol), některé měřící přístroje ti to přímo napíšou, nebo zobrazí místo OL hlášku OF -Over Flow (tuto hlášku zobrazuje např. můj Keithley 2015 ve zkratce OVR.FLW )- obojí se dá volně přeložit jako mimo rozsah, neboli přetečení rozsahu. Měřák neřeší otevřenou linku, ale sám sebe a pro něj je to neměřitelná hodnota mimo nastavený rozsah.
@@antiamperak Já jsem se ptal umělé inteligence. Nejsem elektrikář, takže nevím, jen co jsem pochytil. Pro mě to znamená over limit, umělá inteligence říká open line. Overload neříká nikdo jiný, než vy a v překladu to není přetečení, ale přetížení co jsem si teď dohledával. Samozřejmě jako amatér nevím nic na 100%, jen to vaše mi přišlo už úplně mimo, takže jsem se ozval.
@@Edisson. Díky za vysvětlení, ale stejně věřím spíše mému zjištění.
@@zts9383 Kdo slepě věří AI ve všem co píše nevěstí nic dobrého, ale v tomto případě se opravdu jedná o overload což je přetečení rozsahu.
Dioda není jako nádržka. Dioda je jako zpětný ventil a to koleno v propustném směru jako protipružinka. Nádržka jako kondenzátor, škrticí klapka jako odpor. Pro indukčnost mne taková jednoduchá analogie nenapadá. Cívka jako dívka, napřed napětí, potom proud. Diody v usměrňovači TV byly spíš upečené proudem než proražené napětím.
Samozřejmě že se to dá vysvětlit více způsoby a jak jsem říkal odborníci vědí jak dioda funguje 😉
@@antiamperak Ne, Marty, není to tak. Elektromechanické analogie se normálně používají, ale musí to mít logiku. Dioda neobsahuje žádný jímací prvek, nádrž je tam navíc. Napětí může být tlak, proud je proud vody, náboj je náplň nádrže, nádrž je kondenzátor. Funkce diody, jak jsem napsal výše, koleno modeluje protipružinka. Indukčnost mne momentálně nenapadá - asi škrticí klapka s něčím, jako je expanzní nádoba, nechce se mi to přesně řešit. Na L39 byl motor AI25TL a regulátor motoru fungoval jako hydraulický analogový počítač. Dioda fakt není kýbl.
Tu klapku si predstavte, že je plastová,... a vydrží jen určitej tlak,.. častečně poškozená, znamená v naší analogii, že klapka je naprasklá, a propouští .. zničení klapky znamená její utržení od pántů..... pak už klapka není,... plave v nádrži,...
To ano ale my ji dokážeme z druhého směru otevřít aniž bychom ji poškodili a když by propouštěla tak bychom tam v protisměru měřili napětí už od začátku, ale to se neděje, tady dojde k průlomu až na vyšším napětí a samozřejmě elektrony se chovají jinak nežli voda 😉
Mazgal hadr 24minut. To přirovnání s vodou je úplně mimo. S elektronikou dělám často a stačilo tu diodu na začátku změřit na závěrné napětí a ne to video natahovat sudem s vodou. Nakonec ta dioda stojí pár korun a spíš se načala tím zkratem od těch švihlých diod. A teď do mně. 😀
A proto říkám že kdo se v tom hrabe a ví jak funguje dioda tak to žádné ovoce nepřinese, ale když se podívá např zedník tak mu je sud s vodou a čerpadlem bližší 😉 samozřejmě že jsem mohl změřit závěrné napětí a říct tak proto jsem vyměnil všechny diody. Nemám důvod jít do tebe, z každého komentáře si může někdo něco vzít 😊
S tou vodou jsem to taky nedával, závěr to tak nějak vysvětlil. Mazgala nesleduji takže netuším, ale díky za komentář. Aspoň nebudu jediný za toho ŠPATNÉHO a ZLÉHO. 🤣Osobně bych doporučil vysvětlení pouze na základě té voltamerové charakteristiky a měření. Ono někdy méně je ve finále více. Hezký den.
@@antiamperak V pohodě, ten VN tester mám taky a je to super věc na testování načnutých diod ve spínácích kde dostávají opravdu na frak hlavně napěťově. V analogii bych diodu přirovnal spíše k jednocestnému ventilu. Jinak prima triko, mám jich 5 barev.Hezký den.
@@marekquarda8023 Souhlas, méně je někdy více. Stačilo krátké video, ale někteří youtubeři jsou asi placeni od délky videa.
@@ervinhausler7459 🤣Raději se zdržím komentáře. Už tak mě někteří .. Bekr, Amperák ... nemají rádi. 🥰
Nojo, no, po tom rodeu ten PN přechod co býval :3. Vysvětlené je to pěkně, pár věcí k tomu doplním:
1. Proč je tam potřeba ten 1kV závěrného. Na té diodě se v závěrném stavu se může držet až dvojnásobek amplitudy vstupního signálu. Proč? Protože filtrační kondenzátor na výstupu můstku. Propustné diody se začnou otevírat v momentě, kdy je na vstupu usměrňovače napětí o 2×Uf (dvě diody v serii) použitých diod větší než na výstupním filtru (z tohoto plynou problémy s účiníkem atd.), takže než se tyto otevřou, neuplatňují se. Ty v závěrném směru mají v serii výstupní filtr, v kterém je nabitý kondenzátor, ale polaritou obráceně k vstupnímu napětí, čili ony mají na jedné straně řekněme +200V ze sítě a z druhé strany -300V z filtračního kondenzátoru. No a pokud se z výstupního filtru neodebírá žádná energie, nepoklesne napětí na jeho kondenzátorech a napříč půlperiodou se žádná z těch diod neotevře. V opačné půlperiodě si pouze prohodí pozice diody v propustném a v závěrném směru. Čili při síťovém napětí 230V±20% musím uvažovat Uef maximálně 230V+20% tedy 230V+46V=276V což odpovídá amplitudě √2·276V=390V. Proto jsou mimochodem ve filtru minimálně 400V kondenzátory (občas také dva 200V v serii, čímž se řeší 120V síť, usměrňovač se přepne do režimu násobič, čili v kladné půlperiodě se nabíjí jeden 200V kondenzátor a v záporné druhý, čímž se na nich v součtu dosáhne zase něčeho lehce pod 400V). No a z předchozího víme, že na té diodě může být v závěrném teoreticky až dvojnásobek, čili nějakých 780V, no a chce to samozřejmě nějakou rezervu. Takže pokud jedna z diod, co se tvářila jakože je OK, ve skutečnosti udržela 300V, musela by nutně selhat po výměně tří zbývajících, čímž by je opět odpravila, jedna z nich by se ovšem zase zdála jako zdravá…a tak pořád dokola než by řízením osudu zesnuly všechny čtyři. Proto se ty diody musí měnit všechny. Tady oceňuji, že to konečně někdo ukázal na jedné takzvaně přeživší diodě prakticky. Ono se to reálně děje, ale nemusí se to stát vždycky.
2. Já velice často měním i kondenzátory za těmi diodami, ony ty diody obvykle neselžou bez příčiny. Může je odpravit nějaká špička zvenku, ale může je odpravit i přeskok v kondenzátoru, navíc elektrolytické kondenzátory mají nějakou ne úplně dlouhou životnost, čili pokud to není něco vyloženě nového, asi není od věci je vyměnit. Ono tohle dokáže být pěkné svinstvo, protože na začátku se ten přeskok povede jednou za čas, takže není problém to připsat nějakému vnějšímu vlivu, pochopitelně se to s časem zhoršuje, až už to vnějším vlivům přisoudit nejde. Tento horor si jde ušetřit, ovšem za cenu toho, že se občas mění kondenzátory aniž by to bylo potřeba.
3. Průraz u diody není nic z principu destruktivního, kupříkladu zenerka použitá coby stabilizace napětí pracuje v průrazu permanentně (dobře, jsou tam dvě technologie atd., do toho nemíním zabředat bo by to bylo dlouhé), podstatný je tady výkon, který se na té diodě pálí. No a pokud průraz u té diody začíná na řekněme 1kV, pak při nějakém 1mA (což je pořád nic moc proud) na té diodě může být nějakých 1.5-1.6kV (ostatně toho 1.5kV bylo vidět při 200μA, takže ono to bude spíš vic než méně), čili se na ní pálí 1.5W a to je zatraceně hodně. Pokud má v propustném směru úbytek 0.7V a je 2A, pálí se na ní při těch 2A 1.4W, čili 1mA v závěrném směru ji upeče (a ještě je tady závislost závěrného na teplotě, celá charakteristika diody jezdí s teplotou).
4. Ten tester není úplně vhodný na měření závěrných charakteristik diod, přesněji řečeno, 200μA je straně moc. Proto to taky u 1kV diody ukázalo 1.5kV. Ono pokud chytám přímo to koleno, tak desítky nA jsou značka ideál, jednotky μA řekněme dobře. Nicméně použít se to dá, jen se s tím musí zacházet určitým způsobem. Tak první, co asi člověka napadne, je dát do serie měření proudu a prostě to krotit knoflíkem od napětí a zastavit se v momentě, kdy tam poteče řekněme nějaký 1μA. Tohle musí fungovat, ale je samo o sobě celkem tricky, protože ten zdroj sám není uzeměný (multimetr pak má nějaké nemalé napětí proti zemi a ono to může dělat divy a další webdesign, myslím, že toto je důvod proč jsou tam dvě černé krokosvorky, jednou z nich se to dá snadno uzemnit), ale ona se dá udělat i jiná věc. Změřit napětí při 200μA, změřit napětí při 500μA, v tento moment mám dva body, těmi je daná přímka a ta na nějakém napětí protne nulu. Za domácí úlohu si můžete odvodit jak se to vypočítá, bo mně se nechce, no v podstatě od napětí při 200μA odečtete 3/2 rozdílu napětí v 500μA a 200μA, to tak nějak musí vyjít, no a dostanete závěrné napětí. Jasně, v té V-A charakteristice není přímka, ale to už se ztratí v tlačenici.
Skvělé doplnění 👍🏻 děkuji 😉
Ahoj Niki, já ty tvoje komenty prostě miluju, rozbor hodný vysokoškolského profesora (ky) 😂 a toto je taky ten moment kdy se samovysvětlila část komentu u jiného komentáře kde jsem psal pod jiný komentář - Kdybych to dělal já tak to video bude ještě delší 🤣
Můj tester chodí v rozsahu jednotek nA - 200mA, ale bohužel má napěťový strop na 650VDC.
Niki seš borec 👍 😻
Ahoj Niki. Vo videu a tiež tvoja poznámka ukázala, že pri zničení troch diód, tú štvrtú mám meniť automaticky.
Mám Dve otázky.
1. ak mi v mostíku odíde jedna dióda, znamená to, že automaticky mám meniť aj tú protilahlú?
Ako je nakreslené v tomto videu?
th-cam.com/video/EkHch86UXpY/w-d-xo.html
2. Ak mi odídu dve diódy, ktoré sú na seba protiľahlé, netreba aby som menil zostávajúce dve?
Ďakujem.
@@radoslavmichalkopera Ahoj, čemu nebylo rozumět ve větě "Musí se vyměnit všechny čtyři" to je neodiskutovatelný fakt, u diod je to sranda, ale např. u skupiny tranzistorů to vyjde podstatně dráž, dioda stojí pár korun a nikdy nemůžeš vyloučit částečné poškození ostatních.
@@Edisson. Poprosím ťa, prečítaj si moju otázku ešte raz. Vete " Vo videu a tiež tvoja poznámka ukázala, že pri zničení troch diód, tú štvrtú mám meniť automaticky", rozumiem. Pod ňou píšem dve otázky. Ak vieš odpovedať budem rád. Ďakujem.
Býden pane učiteli. Komentovat nebudu, bo to už tady udělali jiní a nechce se mi k nim připojovat.
Dobře, každý názor se počítá i ten bez komentáře 😀
Dioda se vyhřeje, a jako kazdý polovodič degraduje...existují i nakřupnuté, které začnou zlobit při vyšším proudu
Ano teplo je nepřítel každé součástky a u polovodiče dvojnásob