Ahoj prosímtě a záleží nějak na kovu té anody? Co se stane, když bude hliníková nebo měděná nebo nerezová? Ovlivní to nějak katodu (odrezovaný předmět)?
Ahoj, záleží jak na anodě, tak na elektrolytu. Pro zjednodušení pořád opakuji, že toto "odrezování" vnímám jen jako speciální druhy elektrolytického pokovení, kdy už začínáš s kationty na katodě. Potom samozřejmě záleží na tom jakou anodu použiješ. Budeme-li se držet tohoto konkrétního případu, ale zároveň v obecné rovině, to co použiju na anodu se bude vždy oxidovat, vznikající kationty jsou většinou rozpustné ve vodě, přecházejí do roztoku. Tzn. použiješ-li železo - roztok se bude sytit Fe3+ a ty se budou na katodě redukovat na železo. Použiješ-li nerez, bude to podobné, degradace katody bude pomalejší a krom Fe3+ dostaneš do roztoku i třeba jedovaté sloučeniny chromu. Ale obecně odrezneš předmět na katodě, pouze s rizikem pro životní prostředí. Použiješ-li Al, Al bude reagovat chemicky s NaOH (které vzniká jak z NaHCO3, tak Na2CO3 tak z NaCl) a bude se rozpouštět za vzniku sloučenin hliníku a vodíku. Účinek na odrezovaný předmět bude menší. Co s tím udělá ten chemický koktejl težko říct. U Cu asi bude vznikat Cu2+ a buď přecházet do roztoku, nebo se elektroda pasivuje, to bude záležet zase na elektrolytu - obecně není vhodná pro tento druh elekrolýzy, protože dle mě riskuješ i pomědění. A konečně na co si se neptal je uhlíková elektroda. Ta by se dala použít, rozpouštěla by se pomaleji a opět bys jen vyredukoval Fe3+ (rez) na povrchu předmětu. Bez nějakého speciálního elektrolytu bys neriskoval pokovení odrezovaného předmětu. Nevím, zda to uspokojilo tvou zvědavost, nebo chceš další video :-).
Ahoj, děkuju za vysvětlení. To by chtělo hlubší studium. Nepoužívám elektrolýza zase tak často, abych se jí věnoval. Ale je to moc zajímavý. Doslova kouzlení :-)
Na odrezování je soda přijatelná, ale nejlepší řešení by asi byla nějaká málo agresivní ve vodě rozpustná sloučenina železa. Na domácí pokus můžeš použít jedlou sodu, sodu na praní, nebo i tu sůl, ale v každém případě pak musíš odrezovaný předmět dlouhou a pečlivě omýt od elektrolytu.
Ahoj, ten teoretický rozbor má niečo do seba, ale myslím si, že teórie o pokovení sú scestné. Podla mňa sa môžu na katóde vylučovať katióny iba z roztoku, ale chémia nie je moja silná stránka. Ale s odhrdzovaním elektrolízou mám pár skúseností. Na zvýšenie vodivosti (tvrdosti) som používal sódu na pranie. Paradoxne na katóde sa rozpúšťa hrdza, tá je Fe3O2 ? Ale okrem hrdze sa rozpustia aj zvyšky náterov (pigmenty majú kovový základ). Roztok sa po niekoľkých hodinách sfarbí do siva, až čierna. Na katóde sa tiež vytvára čierny povlak a na dne roztoku sa usadzuje čierny kal. Z katódy ide tento povlak odstrániť kefou, až na čisté lesklé železo. Aj po jamkovej korózii zostanú jamky, ale bez korózie. Na železnej anóde sa tvorý hnedastý až červený povlak, ale elektrolízou z anódy ubúda materiál. Po mechanickom čistení zostane povrch matný a nerovný. Samozrejme pri elektrolíze sa vyvýjajú na oboch elektródach plyny a na hladine elektrolytu vzniká hnedá pena. Pri tomto odhrdzovaní sa logicky prvé odhrdzujú vonkajšie plochy, prednostne tie, ktoré sú najbližšie k anódam. Ale pri dlhšej expozícii sa postupne rozkladá oxidácia aj na menej prístupných miestach. Pri elektrolýze musí vznikať viac zkúčenín, nakoľko je pitná voda mineralizovaná, tiež oceľ (železo) obsahuje legujúce prvky C, Cr, Mo, V, Mn a pod. Dávno som však robil pokus s elektrolízou, kďe som do pitnej vody nepridával nič, a elektródy boli hliníkové. Po niekoľkých hodinách na elektródach bol nebadatelný povlak, ale elektrolyt zostal sfarbený na bielo. Preto si myslím, že prvky z jednej elektródy sa pri elektrolýze nedostanú na druhú, ale z elektródy do elektrolytu a z elektrolytu na elektródy. Teda na pokovenie by bol potrebný roztok obsahujúci kovové soly. Zo školy si pamätám elektrolízu kde sa katóda pokovila meďou z roztoku modrej skalice.
Ocel bys neměl v žádném případě používat, uvolňují se z něj sloučeniny chromu! Jako obětní předmět musíš použít něco, ze železa, co se bude pomalu rozpouštět! Proto se tomu říká obětní předmět.
Děkuji, tohle jsem potřeboval vědět, už před dvaceti lety, jednoduchý, jen použít selskej rozum, chemie mi moc nešla, tohle vysvětlení stačí....
Ahoj prosímtě a záleží nějak na kovu té anody? Co se stane, když bude hliníková nebo měděná nebo nerezová? Ovlivní to nějak katodu (odrezovaný předmět)?
Ahoj, záleží jak na anodě, tak na elektrolytu. Pro zjednodušení pořád opakuji, že toto "odrezování" vnímám jen jako speciální druhy elektrolytického pokovení, kdy už začínáš s kationty na katodě.
Potom samozřejmě záleží na tom jakou anodu použiješ. Budeme-li se držet tohoto konkrétního případu, ale zároveň v obecné rovině, to co použiju na anodu se bude vždy oxidovat, vznikající kationty jsou většinou rozpustné ve vodě, přecházejí do roztoku. Tzn. použiješ-li železo - roztok se bude sytit Fe3+ a ty se budou na katodě redukovat na železo. Použiješ-li nerez, bude to podobné, degradace katody bude pomalejší a krom Fe3+ dostaneš do roztoku i třeba jedovaté sloučeniny chromu. Ale obecně odrezneš předmět na katodě, pouze s rizikem pro životní prostředí. Použiješ-li Al, Al bude reagovat chemicky s NaOH (které vzniká jak z NaHCO3, tak Na2CO3 tak z NaCl) a bude se rozpouštět za vzniku sloučenin hliníku a vodíku. Účinek na odrezovaný předmět bude menší. Co s tím udělá ten chemický koktejl težko říct. U Cu asi bude vznikat Cu2+ a buď přecházet do roztoku, nebo se elektroda pasivuje, to bude záležet zase na elektrolytu - obecně není vhodná pro tento druh elekrolýzy, protože dle mě riskuješ i pomědění. A konečně na co si se neptal je uhlíková elektroda. Ta by se dala použít, rozpouštěla by se pomaleji a opět bys jen vyredukoval Fe3+ (rez) na povrchu předmětu. Bez nějakého speciálního elektrolytu bys neriskoval pokovení odrezovaného předmětu.
Nevím, zda to uspokojilo tvou zvědavost, nebo chceš další video :-).
Ahoj, děkuju za vysvětlení. To by chtělo hlubší studium. Nepoužívám elektrolýza zase tak často, abych se jí věnoval. Ale je to moc zajímavý. Doslova kouzlení :-)
Docela zajímavá by byla reverzní elektrolýza u pozlacených pinů, ale to až někdy časem :-).
Viz. pozlacený vercajk, jakože nářadí (kladivo, sekerka a tak) :-)
Dobrý den mužu použít jako elektrolyt vodu s kuchynskou solí?
Aješte jeden dotaz bude lepší měkká voda nebo tvrdá?
Záleží čeho chceš dosánout, pokud elektrolytického odrezování pak sůl není to nejlepší řešení. Na tvrdosti vody zas tak nezáleží.
takže nejlepší řešení by byla ta soda na odrezování?
Na odrezování je soda přijatelná, ale nejlepší řešení by asi byla nějaká málo agresivní ve vodě rozpustná sloučenina železa. Na domácí pokus můžeš použít jedlou sodu, sodu na praní, nebo i tu sůl, ale v každém případě pak musíš odrezovaný předmět dlouhou a pečlivě omýt od elektrolytu.
Ahoj, ten teoretický rozbor má niečo do seba, ale myslím si, že teórie o pokovení sú scestné. Podla mňa sa môžu na katóde vylučovať katióny iba z roztoku, ale chémia nie je moja silná stránka. Ale s odhrdzovaním elektrolízou mám pár skúseností. Na zvýšenie vodivosti (tvrdosti) som používal sódu na pranie. Paradoxne na katóde sa rozpúšťa hrdza, tá je Fe3O2 ? Ale okrem hrdze sa rozpustia aj zvyšky náterov (pigmenty majú kovový základ). Roztok sa po niekoľkých hodinách sfarbí do siva, až čierna. Na katóde sa tiež vytvára čierny povlak a na dne roztoku sa usadzuje čierny kal. Z katódy ide tento povlak odstrániť kefou, až na čisté lesklé železo. Aj po jamkovej korózii zostanú jamky, ale bez korózie. Na železnej anóde sa tvorý hnedastý až červený povlak, ale elektrolízou z anódy ubúda materiál. Po mechanickom čistení zostane povrch matný a nerovný. Samozrejme pri elektrolíze sa vyvýjajú na oboch elektródach plyny a na hladine elektrolytu vzniká hnedá pena. Pri tomto odhrdzovaní sa logicky prvé odhrdzujú vonkajšie plochy, prednostne tie, ktoré sú najbližšie k anódam. Ale pri dlhšej expozícii sa postupne rozkladá oxidácia aj na menej prístupných miestach. Pri elektrolýze musí vznikať viac zkúčenín, nakoľko je pitná voda mineralizovaná, tiež oceľ (železo) obsahuje legujúce prvky C, Cr, Mo, V, Mn a pod. Dávno som však robil pokus s elektrolízou, kďe som do pitnej vody nepridával nič, a elektródy boli hliníkové. Po niekoľkých hodinách na elektródach bol nebadatelný povlak, ale elektrolyt zostal sfarbený na bielo. Preto si myslím, že prvky z jednej elektródy sa pri elektrolýze nedostanú na druhú, ale z elektródy do elektrolytu a z elektrolytu na elektródy. Teda na pokovenie by bol potrebný roztok obsahujúci kovové soly. Zo školy si pamätám elektrolízu kde sa katóda pokovila meďou z roztoku modrej skalice.
mužu použít jako roztok hydroxid sodný ? na odrezování ?
díky wekone
Teoreticky můžeš, protože ten roztok NaOH ve většině případů stejně pak vzniká...
jasný no ale aby to neožíralo ocel ten hydroxid díky
Ocel bys neměl v žádném případě používat, uvolňují se z něj sloučeniny chromu! Jako obětní předmět musíš použít něco, ze železa, co se bude pomalu rozpouštět! Proto se tomu říká obětní předmět.
jo to jo ja myslím drezovaný předmět ocel a řeba obětní předmnět použiju plechovku jako ty
Dokud tam bude napětí, tak rozežírán nebude, nicméně hned po odpojení napětí doporučují důkladně omýt.