Moc děluji. K těm řekám, kořen DeHnu bude nejspíše i v názvu Dvina/Daugava, u Daugava je nejspíš i přítomné latinské aqua, a tedy nejspíš spojení obou kořenů do jednoho slova. Nejasné, ale stále možné, je i v názvech Němen (Nemunas) a Nerys (tam je hlavně podobnost s Dněstrem). Z DeHnu může být i přípona -ina u některých toků v češtině (převážně u těch, jejichž název nemá keltské kořeny). K tomu, že v nomádských kulturách byli běžní lidé majetkem panovníka, to je nesmysl. Naopak poddanství, jak jej znal evropský středověk, tyto kultury neznaly. Existovala vyšší válečnická vrstva, původně šlo o etnikum toho panovníka, druhotná válečnická vrstva, která se přidala, spojenecká usedlá vrstva a násilně porobená usedlá vrstva. Pak byli i otroci, ale těch nebylo tolik, jako třeba v Římě, a hlavně otroky mohli mít různé skupiny lidí. Násilně podrobeným lidem samozřejmě mohli jejich otroky sebrat, a také je samotné mohli zotročit a prodat. Ale např. Mongolové nepotřebovali s sebou na válečné výpravy tahat otroky. Nepovažovali za ponižující, sami si čistit boty, krmit koně apod. Pokud tedy někoho zotročili, většinou ty otroky prodali dál. Tataři neměli žádné latifundie, kde by nad porobenými Rusy a Ukrajinci stáli s bičem. Vybírat od nich jarlyk (tribut, výpalné) bylo pohodlnější. A nedojeli na to, že by se proti nim Slovani vzbouřili, ani, že by je zničil někdo zvenku, dojeli na vzájemné spory. Důležité je také to, že i když válečnická vrstva byla tatarská (tedy turkická), nejužší vrstva vládnoucí byla tvořena potomky Čingischána. V jejím rámci však byly nástupnické boje a rozdělení na několik chanátů, resp. Ord. Chánem nebyl automaticky prvorozený syn původního chána. Chán musel mít podporu válečnické vrstvy (záměrně nepíšu všech poddaných). Čingischán a jeho první následníci si nechali vyjádřit podporu pouze od Mongolů. V případě Chubilaj-chána (též Kublaje) proběhlo vyjádření podpory za účasti představitelů nejen Mongolů, ale i dalších spojenců. Byla zavedena zásada, že panovníkem smí být jen ten, kdo je potomkem Čingischána, ale ne nutně v mužské linii. Poslední potomci Čingischána v čistě mužské linii vládli formálně v Buchaře do jejího ovládnutí bolševiky.
No je pěkné, že ste popsal, jak to chodilo u Tatarů (btw nebyla Zlatá Horda na Kulikovském poli Rusy poražena, když Rusové předtím odmítli platit tribut?), ale u těhle příslušníků árijských kmenů to mohlo být úplně jinak. Navíc i když to z vyprávění působí víc dramaticky, tak Árjům se přesunout o "jednu zemi vedle" trvalo třeba dvě generace, to se s rychlostí mongolských hord vůbec nedává srovnávat a spíš připomíná "rychlost" třeba Langobardů, kterým to z Polska do Itálie trvalo 200 let a všude někoho nechali a někoho jiného zase vzali, porobený lid jim musel sloužit.
Shlédl jsem tři díly a docela se divím, že jste si trochu více nevšiml litevštiny. Jen jste ji zběžně zmínil. Já ji před léty propadl a jakž takž jsem se jí naučil, a tak třeba (jako osoba plynně mluvící několika slovanskými jazyky) se nějak nemohu ztotožnit s termínem " baltoslovanský jazyk". Se slovanskými jazyky má společný snad jen indoevropský původ. Sami litevci ji řadí mezi baltské jazyky (s vynecháním onoho slovanské) . Ty byly původně tři, zůstaly dva: litevština a lotyština. Třetí byla stará pruština, ale ta zanikla, protože Prusové byli tak dlouho hrdými pohany, až byli napůl vyhlazeni a z druhé půlky poněmčeni. Je to nesmírně zajímavý jazyk, s podobnou gramatikou jako čeština, ovšem jak samotná slova, tak i gramatické tvary jsou naprosto jiné. Máme společné podobné používání pádů, časů (minulý čas frekventativní je například zvláštností snad pouze těchto jazyků), používáme téměř identickou diakritiku (i když v některých případech odlišně)... Jazyk sám (lotyština také) je zajímavý tím, ze obsahuje doslova "kdeco" ze všech možných indoevropských jazyků. Třeba zájmena a spojky zní někdy třeba slovansky, ale jindy máte pocit změkčené latiny a něco zni dokonce anglicky (ar, bet se stejným významem jako or, but v angličtině). Dokonce i kamarád z Řecka, který se coby "hrdý Řek " naučil starořečtinu (pro současného Řeka asi stejné peklo jako pro nás staroslověnština 😀 ) prohlásil, že tam našel určité podobné prvky.
řekl bych že číslo 3 má hlubší význam . ta 3 je zvláštní už tím že je první po dvojce. myslím že všechny archaické početní systémy mají schéma 1,2,3 a moc . základní princip bude že počet 3 a meně poznáme aniž by jsme museli počítat . řekl bych už 4 prvky bude muset chvili hodnotit jestli jich není 5. taky zajímavost . 3 body musite spojit ( čaramy ) vždy stejným způsobem ( vznikne v principu trojůhelník ) ale 4 body mužete spojit více zpusoby .
Mimochodem, i nazev 'Arjove' je spolehlive dolozen pouze u Indoirancu, u jinych skupin jsou pouze naznaky (Éire/Irsko, nem. Ehre, sved. ära - čest). Spise se predpoklada, ze jejich sebeoznaceni znelo priblizne jako 'leud' / 'ljod' / 'ljud' - z toho: ces. lid, nem. Leute/Geleut/leiten, rec. eleutheria (svoboda), lat. liber/libertas. Koncept byl tedy zrejme takovy, ze 'lid' bylo nutno pevnou rukou vest, ale ve svobode a priznani osobni cti jednotlivemu clenovi komunity.
Neni nejak zasadne jina; pouze tu vec neni treba absolutizovat a tvrdit, ze nikdo jiny zadny typ kultury nemel nebo neznal. Spise tomu byvalo tak, ze usadle, podmanene obyvatelstvo dodalo 'civilizacni' naboj, potrebny pri zvysovani materialni a intelektualni urovne nove spolecnosti, zatim co Arjove vnesli do predeslych matriarchalnich komunit řád/poradek (lat. ordo, sanskr. rta, nem. Recht/Ordnung), koncept paroveho manzelstvi (na coz si p. Tosovsky bohuzel nevzpomel) a omezeni sexuality ve srovnani s neolitem, pevnou vladu a nesmlouvavost, orientaci nabozenstvi spise k duchu a nebesum nez k plodnosti a chtonismu, zakotveni nekterych etickych norem v duchovnu (zasada pohostinneho prijeti a reciprocity), vuli k expanzi a ke pretrvani jejich typu spolecnosti za (temer) jakoukoliv cenu. I na zaklade archeologickych nalezu je dnes temer spolehlive zjisteno, ze treba zemedelske kultury neolitu na uzemi stredni Evropy byly v dobe prichodu Jamnajcu jiz v civilizacnim a zejmena zdravotnim/genetickem upadku. Byly bezne dedicne choroby a ruzne anomalie, zapricinene jednak typem stravovani (prezirani se sacharidy z obili a pod.), jednak samotnou tuposti lidske existence v matriarchatu a treba i vyskytem silne endogamie/incestu, jenz pro neoliticke kultury nebyl zasadnim tabu.
Zajímavé přednášky, vyslechl sem si všechny tři, ale filologická metoda mi přijde značně nespolehlivá i u mladších kultur, natož u někoho z neolitu. Hra se slovíčky, hledání a nacházení souvislostí (to už je prostě schopnost našeho mozku spojovat nesouvisející body do obrazců), kde často žádné nejsou. Genetická metoda taky není zrovna nejlepší, pokud byla údajně provedena jen na 69 vzorcích. Zde předložené většinou hypotézy (ač významných historiků) můžou být v blízké době vyvráceny. Původní Indoevropané mohli klidně pocházet z oblasti dnešního Kurdistánu viz. Churrité (v tomhle případě by mohli vzít přes Kavkaz až na to Jižní Rusko (tomu by nahrávalo klimatické oteplení v té době), než to brát přes Červenou poušť na jih. Rovněz Afanasievská kultura, to byli asi nějací smolaři (nebo nějaké Interhelpo doby bronzové? :)) spíš, když měli migrovat z teplého pobřeží Černého moře na Sibiř. Jinak přijde mi poměrně zajímavé pětisetleté soužití s Trypolskou kulturou na dnešní Ukrajině, kde hranici asi tvořila řeka Dněpr, divocí Árjové vedle zemědělských Trypillianů s velkými městy, to je jak Germáni s Římem. Tam se jen pan Tošovský zmínil, že Árjové nakonec Trypilliany dobili, což je dost málo, na tak významné časové údobí a jen to ukazuje, jak víme málo, a že to mohlo být všechno jinak.
Asi tak, podle genetických testů (bohužel na hodně malém vzorku) vliv těhle "Jámařů" na genech dnešních Evropanů od 20-60%, dokonce se někde razí i myšlenky, že původní obyvatelé byli poměrně tmaví (viděl sem francouzský dokument, kde je dokonce hrají černoši).
Ono je to v zasade jedno - i nazev 'Arjove' je spolehlive dolozen pouze u Indoirancu, u jinych skupin jsou pouze naznaky (Éire/Irsko, nem. Ehre, sved. ära - čest). Spise se predpoklada, ze jejich sebeoznaceni znelo priblizne jako 'leud' / 'ljod' / 'ljud' - z toho: ces. lid, nem. Leute/Geleut/leiten, rec. eleutheria (svoboda), lat. liber/libertas. Koncept byl tedy zrejme takovy, ze 'lid' bylo nutno pevnou rukou vest, ale ve svobode a priznani osobni cti jednotlivemu clenovi komunity.
Skvělý, moc děkuju ... Vůbec se nedivím, že je to váš koníček ...
Jako archeolog musím říct, že představa matriarchálních mírumilovných neolitiků je prokazatelně milná a zastaralá.
Moc děluji.
K těm řekám, kořen DeHnu bude nejspíše i v názvu Dvina/Daugava, u Daugava je nejspíš i přítomné latinské aqua, a tedy nejspíš spojení obou kořenů do jednoho slova. Nejasné, ale stále možné, je i v názvech Němen (Nemunas) a Nerys (tam je hlavně podobnost s Dněstrem). Z DeHnu může být i přípona -ina u některých toků v češtině (převážně u těch, jejichž název nemá keltské kořeny).
K tomu, že v nomádských kulturách byli běžní lidé majetkem panovníka, to je nesmysl. Naopak poddanství, jak jej znal evropský středověk, tyto kultury neznaly. Existovala vyšší válečnická vrstva, původně šlo o etnikum toho panovníka, druhotná válečnická vrstva, která se přidala, spojenecká usedlá vrstva a násilně porobená usedlá vrstva. Pak byli i otroci, ale těch nebylo tolik, jako třeba v Římě, a hlavně otroky mohli mít různé skupiny lidí.
Násilně podrobeným lidem samozřejmě mohli jejich otroky sebrat, a také je samotné mohli zotročit a prodat. Ale např. Mongolové nepotřebovali s sebou na válečné výpravy tahat otroky. Nepovažovali za ponižující, sami si čistit boty, krmit koně apod. Pokud tedy někoho zotročili, většinou ty otroky prodali dál.
Tataři neměli žádné latifundie, kde by nad porobenými Rusy a Ukrajinci stáli s bičem. Vybírat od nich jarlyk (tribut, výpalné) bylo pohodlnější. A nedojeli na to, že by se proti nim Slovani vzbouřili, ani, že by je zničil někdo zvenku, dojeli na vzájemné spory. Důležité je také to, že i když válečnická vrstva byla tatarská (tedy turkická), nejužší vrstva vládnoucí byla tvořena potomky Čingischána. V jejím rámci však byly nástupnické boje a rozdělení na několik chanátů, resp. Ord.
Chánem nebyl automaticky prvorozený syn původního chána. Chán musel mít podporu válečnické vrstvy (záměrně nepíšu všech poddaných). Čingischán a jeho první následníci si nechali vyjádřit podporu pouze od Mongolů. V případě Chubilaj-chána (též Kublaje) proběhlo vyjádření podpory za účasti představitelů nejen Mongolů, ale i dalších spojenců. Byla zavedena zásada, že panovníkem smí být jen ten, kdo je potomkem Čingischána, ale ne nutně v mužské linii. Poslední potomci Čingischána v čistě mužské linii vládli formálně v Buchaře do jejího ovládnutí bolševiky.
No je pěkné, že ste popsal, jak to chodilo u Tatarů (btw nebyla Zlatá Horda na Kulikovském poli Rusy poražena, když Rusové předtím odmítli platit tribut?), ale u těhle příslušníků árijských kmenů to mohlo být úplně jinak. Navíc i když to z vyprávění působí víc dramaticky, tak Árjům se přesunout o "jednu zemi vedle" trvalo třeba dvě generace, to se s rychlostí mongolských hord vůbec nedává srovnávat a spíš připomíná "rychlost" třeba Langobardů, kterým to z Polska do Itálie trvalo 200 let a všude někoho nechali a někoho jiného zase vzali, porobený lid jim musel sloužit.
ava - keltsky voda
Shlédl jsem tři díly a docela se divím, že jste si trochu více nevšiml litevštiny. Jen jste ji zběžně zmínil.
Já ji před léty propadl a jakž takž jsem se jí naučil, a tak třeba (jako osoba plynně mluvící několika slovanskými jazyky) se nějak nemohu ztotožnit s termínem " baltoslovanský jazyk". Se slovanskými jazyky má společný snad jen indoevropský původ. Sami litevci ji řadí mezi baltské jazyky (s vynecháním onoho slovanské) . Ty byly původně tři, zůstaly dva: litevština a lotyština. Třetí byla stará pruština, ale ta zanikla, protože Prusové byli tak dlouho hrdými pohany, až byli napůl vyhlazeni a z druhé půlky poněmčeni.
Je to nesmírně zajímavý jazyk, s podobnou gramatikou jako čeština, ovšem jak samotná slova, tak i gramatické tvary jsou naprosto jiné. Máme společné podobné používání pádů, časů (minulý čas frekventativní je například zvláštností snad pouze těchto jazyků), používáme téměř identickou diakritiku (i když v některých případech odlišně)...
Jazyk sám (lotyština také) je zajímavý tím, ze obsahuje doslova "kdeco" ze všech možných indoevropských jazyků. Třeba zájmena a spojky zní někdy třeba slovansky, ale jindy máte pocit změkčené latiny a něco zni dokonce anglicky (ar, bet se stejným významem jako or, but v angličtině). Dokonce i kamarád z Řecka, který se coby "hrdý Řek " naučil starořečtinu (pro současného Řeka asi stejné peklo jako pro nás staroslověnština 😀 ) prohlásil, že tam našel určité podobné prvky.
řekl bych že číslo 3 má hlubší význam .
ta 3 je zvláštní už tím že je první po dvojce.
myslím že všechny archaické početní systémy mají schéma 1,2,3 a moc .
základní princip bude že počet 3 a meně poznáme aniž by jsme museli počítat . řekl bych už 4 prvky bude muset chvili hodnotit jestli jich není 5.
taky zajímavost . 3 body musite spojit ( čaramy ) vždy stejným způsobem ( vznikne v principu trojůhelník ) ale 4 body mužete spojit více zpusoby .
Děláte, jako byste neuměl do pěti napočítat.
To byl vtip
Leopithecus
@@levopice holt čilo 2 je nejmenší počet a čislo 3 je hned po tom
ve trojce je to lepší jak jen ve dvou, zkuste to, ideálně švédská trojka
zajímavé
Důvěřuj, ale prověřuj. Tudíž mám o zábavu na dlouuhéé zimní večery postaráno. Díky. Danke. Thank you.
jo a pukud všechno půjde správně, tak nejpozději za dalších 5000 let budeme mluvit zase všichni stejně😁
Mimochodem, i nazev 'Arjove' je spolehlive dolozen pouze u Indoirancu, u jinych skupin jsou pouze naznaky (Éire/Irsko, nem. Ehre, sved. ära - čest).
Spise se predpoklada, ze jejich sebeoznaceni znelo priblizne jako 'leud' / 'ljod' / 'ljud' - z toho: ces. lid, nem. Leute/Geleut/leiten, rec. eleutheria (svoboda), lat. liber/libertas. Koncept byl tedy zrejme takovy, ze 'lid' bylo nutno pevnou rukou vest, ale ve svobode a priznani osobni cti jednotlivemu clenovi komunity.
je hezké jak má pán s prvním dotazem hezky načtený Mein Kampf, historie je poněkud jiná
Neni nejak zasadne jina; pouze tu vec neni treba absolutizovat a tvrdit, ze nikdo jiny zadny typ kultury nemel nebo neznal. Spise tomu byvalo tak, ze usadle, podmanene obyvatelstvo dodalo 'civilizacni' naboj, potrebny pri zvysovani materialni a intelektualni urovne nove spolecnosti, zatim co Arjove vnesli do predeslych matriarchalnich komunit řád/poradek (lat. ordo, sanskr. rta, nem. Recht/Ordnung), koncept paroveho manzelstvi (na coz si p. Tosovsky bohuzel nevzpomel) a omezeni sexuality ve srovnani s neolitem, pevnou vladu a nesmlouvavost, orientaci nabozenstvi spise k duchu a nebesum nez k plodnosti a chtonismu, zakotveni nekterych etickych norem v duchovnu (zasada pohostinneho prijeti a reciprocity), vuli k expanzi a ke pretrvani jejich typu spolecnosti za (temer) jakoukoliv cenu.
I na zaklade archeologickych nalezu je dnes temer spolehlive zjisteno, ze treba zemedelske kultury neolitu na uzemi stredni Evropy byly v dobe prichodu Jamnajcu jiz v civilizacnim a zejmena zdravotnim/genetickem upadku. Byly bezne dedicne choroby a ruzne anomalie, zapricinene jednak typem stravovani (prezirani se sacharidy z obili a pod.), jednak samotnou tuposti lidske existence v matriarchatu a treba i vyskytem silne endogamie/incestu, jenz pro neoliticke kultury nebyl zasadnim tabu.
Zajímavé přednášky, vyslechl sem si všechny tři, ale filologická metoda mi přijde značně nespolehlivá i u mladších kultur, natož u někoho z neolitu. Hra se slovíčky, hledání a nacházení souvislostí (to už je prostě schopnost našeho mozku spojovat nesouvisející body do obrazců), kde často žádné nejsou. Genetická metoda taky není zrovna nejlepší, pokud byla údajně provedena jen na 69 vzorcích. Zde předložené většinou hypotézy (ač významných historiků) můžou být v blízké době vyvráceny. Původní Indoevropané mohli klidně pocházet z oblasti dnešního Kurdistánu viz. Churrité (v tomhle případě by mohli vzít přes Kavkaz až na to Jižní Rusko (tomu by nahrávalo klimatické oteplení v té době), než to brát přes Červenou poušť na jih. Rovněz Afanasievská kultura, to byli asi nějací smolaři (nebo nějaké Interhelpo doby bronzové? :)) spíš, když měli migrovat z teplého pobřeží Černého moře na Sibiř.
Jinak přijde mi poměrně zajímavé pětisetleté soužití s Trypolskou kulturou na dnešní Ukrajině, kde hranici asi tvořila řeka Dněpr, divocí Árjové vedle zemědělských Trypillianů s velkými městy, to je jak Germáni s Římem. Tam se jen pan Tošovský zmínil, že Árjové nakonec Trypilliany dobili, což je dost málo, na tak významné časové údobí a jen to ukazuje, jak víme málo, a že to mohlo být všechno jinak.
Velmi zajimave prednasky. Diky za ne.
Samozrejme to neznamena ze v Evrope lide nebyli..
Asi tak, podle genetických testů (bohužel na hodně malém vzorku) vliv těhle "Jámařů" na genech dnešních Evropanů od 20-60%, dokonce se někde razí i myšlenky, že původní obyvatelé byli poměrně tmaví (viděl sem francouzský dokument, kde je dokonce hrají černoši).
Ano byli to Arijove, a byli bili a ne hnedi.
a kdo to ví? a upřímně je mi to jedno, krásní lidé ze Země
Ta mapa je blabol, dalsi pokus ... Jak dlouho bude platit ? Nez se vykope neco noveho nekde jinde.
INDOGERMÁNI!! žádní indoevropané.
Ono je to v zasade jedno - i nazev 'Arjove' je spolehlive dolozen pouze u Indoirancu, u jinych skupin jsou pouze naznaky (Éire/Irsko, nem. Ehre, sved. ära - čest).
Spise se predpoklada, ze jejich sebeoznaceni znelo priblizne jako 'leud' / 'ljod' / 'ljud' - z toho: ces. lid, nem. Leute/Geleut/leiten, rec. eleutheria (svoboda), lat. liber/libertas. Koncept byl tedy zrejme takovy, ze 'lid' bylo nutno pevnou rukou vest, ale ve svobode a priznani osobni cti jednotlivemu clenovi komunity.
@@dusansuhajda6273 čili evropani jsou germáni. Aria znamená prý původně věrný...
@@dusansuhajda6273 ehrlich ..poctivý---
Skandinavie je prapocatek, je to kolebka nasi civilizace, podle Jordanese, lihen narodu.
Ta prednaska je onicem.