Křesťan bojuje nebo má bojovat jinak. S tím souhlasím. Má bojovat duchovně. To je náš meč, Žd 4,12: „Neboť Boží slovo je živé, činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až do rozdělení duše a ducha, kloubů a morku a je schopné rozsoudit myšlenky a postoje srdce. “ Hezky řečeno, přemáhejte zlo dobrem. Pokoj někdy není, protože to nezáleží na nás. Jsou nějaké výjimky pro fyzický boj? Nevidím podle Nové smlouvy. Podle Davida? 1. Paralimpenon 22, 2-3: „Král David se postavil na nohy a řekl: Slyšte mě, mí bratři a můj lide! Měl jsem na srdci postavit dům odpočinutí pro truhlu Hospodinovy smlouvy, pro podnož nohou našeho Boha a udělal jsem přípravy ke stavbě. Bůh však mi řekl: Nestav dům pro mé jméno, neboť jsi bojovník a prolil jsi mnoho krve.“ Chceme být součástí Boží stavby, což je církev v Novém zákoně, např. Efezským 20, 20-22? tak asi nemáme prolévat krev jako David před Novou smlouvou... Podle toho, že Ježíš si vzal bič, když bylo nutné vyhnat lidi s chrámu i s dobytkem? Nikde se nepíše, jak ten bič použil, ale byl tam dobytek na který se bič používá a to třeba jenom k prásknutí o zem, aby se stádo hnulo. A nebyl to vražedný nástroj... Asi nebylo zapotřebí to víc upřesňovat, protože víme z ostatního, jaký byl Ježíš k lidem, když se ponížil na zem. Usměrňoval je slovem, ne bičem. Efezským 6, 10-13: „Nakonec, moji bratři, posilujte se v Pánu a v převaze jeho síly. Oblečte si celou výzbroj Boží, abyste se mohli postavit proti Ďáblovým nástrahám. Neboť náš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech. Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý vzepřít, všechno vykonat a zůstat stát.“ Náš boj je duchovní. Nenacházím v Bibli žádnou podporu tělesného válčení, kromě doby před zmrtvýchvstáním Krista. To už je pryč. Ježíš je s námi až do skonání tohoto věku a nikdy neprohrává. Je čas zabíjet a je čas uzdravovat. Čas zabíjet už byl hodně, teď má být čas uzdravovat, od té doby, co Ježíš Panuje a ve všem můžeme skrze Něj dokonale vítězit.
2. Korintským 10, 3-5: „Neboť ačkoli žijeme v těle, nebojujeme podle těla. Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale mají od Boha sílu bořit opevnění; boříme rozumování a každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista,“ Co dodat... Asi je to jasné.
Tahle série mě moc baví!
Děkuji za dnešní slovo. Ráda vás slyším z cb-košice.
👍
Křesťan bojuje nebo má bojovat jinak. S tím souhlasím. Má bojovat duchovně.
To je náš meč, Žd 4,12: „Neboť Boží slovo je živé, činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až do rozdělení duše a ducha, kloubů a morku a je schopné rozsoudit myšlenky a postoje srdce. “
Hezky řečeno, přemáhejte zlo dobrem. Pokoj někdy není, protože to nezáleží na nás.
Jsou nějaké výjimky pro fyzický boj? Nevidím podle Nové smlouvy.
Podle Davida? 1. Paralimpenon 22, 2-3: „Král David se postavil na nohy a řekl: Slyšte mě, mí bratři a můj lide! Měl jsem na srdci postavit dům odpočinutí pro truhlu Hospodinovy smlouvy, pro podnož nohou našeho Boha a udělal jsem přípravy ke stavbě. Bůh však mi řekl: Nestav dům pro mé jméno, neboť jsi bojovník a prolil jsi mnoho krve.“
Chceme být součástí Boží stavby, což je církev v Novém zákoně, např. Efezským 20, 20-22? tak asi nemáme prolévat krev jako David před Novou smlouvou...
Podle toho, že Ježíš si vzal bič, když bylo nutné vyhnat lidi s chrámu i s dobytkem? Nikde se nepíše, jak ten bič použil, ale byl tam dobytek na který se bič používá a to třeba jenom k prásknutí o zem, aby se stádo hnulo. A nebyl to vražedný nástroj... Asi nebylo zapotřebí to víc upřesňovat, protože víme z ostatního, jaký byl Ježíš k lidem, když se ponížil na zem. Usměrňoval je slovem, ne bičem.
Efezským 6, 10-13: „Nakonec, moji bratři, posilujte se v Pánu a v převaze jeho síly. Oblečte si celou výzbroj Boží, abyste se mohli postavit proti Ďáblovým nástrahám. Neboť náš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech. Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý vzepřít, všechno vykonat a zůstat stát.“
Náš boj je duchovní. Nenacházím v Bibli žádnou podporu tělesného válčení, kromě doby před zmrtvýchvstáním Krista. To už je pryč. Ježíš je s námi až do skonání tohoto věku a nikdy neprohrává.
Je čas zabíjet a je čas uzdravovat. Čas zabíjet už byl hodně, teď má být čas uzdravovat, od té doby, co Ježíš Panuje a ve všem můžeme skrze Něj dokonale vítězit.
2. Korintským 10, 3-5: „Neboť ačkoli žijeme v těle, nebojujeme podle těla. Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale mají od Boha sílu bořit opevnění; boříme rozumování a každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista,“
Co dodat... Asi je to jasné.