I dneska, po tolika letech od doby, kdy se tohle stalo, mám při vzpomínkách na to dost silný emoce a nervy, že bych nejradši rage quitla znova.. :D Zuzka to podala velmi dospěle a uvědoměle (ať už teď tady v Pravidlech Stolování, nebo tehdy v tom chatu) a za to ji nikdy nepřestanu obdivovat - má pravdu v tom, že kdybychom se společně potkaly někde uprostřed, byl by to nejideálnější způsob řešení konfliktů :D TTRPGčka (většinou, doufám) hrajete dobrovolně ve vašem volném čase a nikdo nemá x hodin týdně/měsíčně na to, aby je trávil tak, jak nechce. Sice jsou to hry, kde máte věci řešit jako skupina, ale nebojte se být "sobecký" a myslet na váš vlastní klid a zbytečně nedělejte něco, co dělat nechcete. Obzvlášť pokud se musíte opít nebo jinak podobně "naladit", abyste tu aktivitu vůbec zvládli. - Klára
Je moc divný říct, že spíš než jak hrát rpgčka se tady učím, jak dobře řešit konflikty a líp komunikovat? :DDDD To není jako absolutně shade! Tyhle epizody mi dávají hroznej nadhled v tom jak se koukat na situace a jak je řešit. Můj ADHD mozek totiž přijímá ty informace o komunikaci skrze něco, co mne baví a je to prostě strašně super!
Tenhle speciál se mi hrozně líbil - je moc fajn dostat takovýto irl insight do hraní RPGéček. Ono takhle na skutečných příkladech se dá za mě vidět, čemu se vyvarovat a jak tomu předejít úplně nejlíp.
Já se do DM z téhle story docela dokážu i v cítit. Když jsme s naší skupinou začínali hrát a nikdo jsme nevěděli co a jak, natož já jako DM, tak jsem absolutně neměl sebevědomí na to cokoliv dějové podstatného improvizovat. Z toho důvodu jsem také měl takové sklony, když něco šlo proti směru, kterému jsem dal X hodin příprav, a tak jsem také automaticky reagoval antagonisticky, čímž jsem chtěl hráče dostat zpět na to, co jsem připravil. Měl jsem ale sebereflexi, a docházelo mi, že tohle v nějaké míře dělám, tak jsem na tom pracoval. Jak DM sbírá cenné zkušenosti, tak se postupně opírá více a více o improvizaci a samotné hraní, a k tomuhle už nesklouzává.
Tyjo, na všech možných podcastech se řeší takovéhle in-group tragédie. Já si říkám, jestli o něco nepřicházím s naší stabilní a vykrystalizovanou 24letou skupinou... Jsou tyto pohromy dané tím, že střídáte herní skupiny? Resp. máte nějakou jednu hlavní, stabilní, a problémy se dějí v bokovkách, nebo jsou to prostě klacky pod nohama na jedné životní cestě za dokonalou skupinou?
Těch stabilních bezproblémových jsem zažila násobně víc než těch s nějakým zádrhelem! Snažím se hrát s co nejvíc různýma lidma, takže si myslím, že dost je i tím. Kdybych nehrála s nikým jiným než Legendama, naší Coriolis skupinou nebo dndčkářema, nemám nikdy problém žádnej a nebo jich je aspoň absolutní minimum :D
I dneska, po tolika letech od doby, kdy se tohle stalo, mám při vzpomínkách na to dost silný emoce a nervy, že bych nejradši rage quitla znova.. :D Zuzka to podala velmi dospěle a uvědoměle (ať už teď tady v Pravidlech Stolování, nebo tehdy v tom chatu) a za to ji nikdy nepřestanu obdivovat - má pravdu v tom, že kdybychom se společně potkaly někde uprostřed, byl by to nejideálnější způsob řešení konfliktů :D
TTRPGčka (většinou, doufám) hrajete dobrovolně ve vašem volném čase a nikdo nemá x hodin týdně/měsíčně na to, aby je trávil tak, jak nechce. Sice jsou to hry, kde máte věci řešit jako skupina, ale nebojte se být "sobecký" a myslet na váš vlastní klid a zbytečně nedělejte něco, co dělat nechcete. Obzvlášť pokud se musíte opít nebo jinak podobně "naladit", abyste tu aktivitu vůbec zvládli.
- Klára
Haha, nějak jsem věděla hned kdo je behind the nickname😂😂😂😂…nevím proč
Je moc divný říct, že spíš než jak hrát rpgčka se tady učím, jak dobře řešit konflikty a líp komunikovat? :DDDD To není jako absolutně shade! Tyhle epizody mi dávají hroznej nadhled v tom jak se koukat na situace a jak je řešit. Můj ADHD mozek totiž přijímá ty informace o komunikaci skrze něco, co mne baví a je to prostě strašně super!
Tenhle speciál se mi hrozně líbil - je moc fajn dostat takovýto irl insight do hraní RPGéček. Ono takhle na skutečných příkladech se dá za mě vidět, čemu se vyvarovat a jak tomu předejít úplně nejlíp.
👏
tyblaho fakt terapie v rpg netušil jsem že tohle nekdy zaziju skvely ! ❤
bylo by skvělý kdyby sem Pepa napsal ❤
Hrani RPG je jak prozivat zivoty ktere nemame. A v kazdem zivote se stavaji hnusne veci, nic neni happy ruzove. Diky za zpoved. Lasku Vam
Já se do DM z téhle story docela dokážu i v cítit. Když jsme s naší skupinou začínali hrát a nikdo jsme nevěděli co a jak, natož já jako DM, tak jsem absolutně neměl sebevědomí na to cokoliv dějové podstatného improvizovat. Z toho důvodu jsem také měl takové sklony, když něco šlo proti směru, kterému jsem dal X hodin příprav, a tak jsem také automaticky reagoval antagonisticky, čímž jsem chtěl hráče dostat zpět na to, co jsem připravil. Měl jsem ale sebereflexi, a docházelo mi, že tohle v nějaké míře dělám, tak jsem na tom pracoval. Jak DM sbírá cenné zkušenosti, tak se postupně opírá více a více o improvizaci a samotné hraní, a k tomuhle už nesklouzává.
💚💚💚
Cider v termosce lets gooo
Budou ještě další díly nebo už je konec? A díky za ně.
Budú ale ešte nie sú natočené,.zajtra by sa mali predtacat ďalšie štyri takže túto sobotu bude.
Normálně to vystřihává, ale jak se říká něco takového, tak to tam Kilča nechá... :D
Ono to tam zaznelo viackrát ale teraz som vyslovene nemal čo iné dať na úvod. Tak mi treba keď som z toho už urobil tradíciu
Tyjo, na všech možných podcastech se řeší takovéhle in-group tragédie. Já si říkám, jestli o něco nepřicházím s naší stabilní a vykrystalizovanou 24letou skupinou... Jsou tyto pohromy dané tím, že střídáte herní skupiny? Resp. máte nějakou jednu hlavní, stabilní, a problémy se dějí v bokovkách, nebo jsou to prostě klacky pod nohama na jedné životní cestě za dokonalou skupinou?
Těch stabilních bezproblémových jsem zažila násobně víc než těch s nějakým zádrhelem! Snažím se hrát s co nejvíc různýma lidma, takže si myslím, že dost je i tím. Kdybych nehrála s nikým jiným než Legendama, naší Coriolis skupinou nebo dndčkářema, nemám nikdy problém žádnej a nebo jich je aspoň absolutní minimum :D