Mám tě moc rád a rád tě sleduji, ale Ježíš prý řekl: Hledejte nejprve Boží království a Jeho spravedlnost a VŠE ostatní vám bude přidáno. To se mi zdá pravdivější než ztrácet plno času tím že si budu vizualizovat nebo afirmovat moje touhy, které se pak nemusí splnit a já budu v ještě větší depresi a beznaději než před tím.
Ahoj Tome, díky za komentář :) Chápu, co chceš říct a souhlasím s tebou. Zároveň mi to nepřijde v rozporu. Jsou různé fáze, kde se člověk může nacházet. Osobně Nevillovy techniky teď už tolik nepoužívám, ale byla doba, kdy mi celkem pomohly. I v tom, posunout se dál. Proto je sdílím pro ty, kterým mohou být užitečné. Vedle technik ale také sdílí mnohé univerzální principy. Třeba tady princip pozornosti. Jak jej použiješ, to už je na tobě. Můžeš směrovat svou pozornost (nebo i tu představivost) právě na objevení "království božího". Ostatně i sám Neville doporučoval - budu parafrázovat - abychom svou představivost využili na to, stát se "kristem". Což je myšleno jako naším pravým já, vyjádřením Boha. No a pak je tu ta otázka, co je to království boží? Jak to nyní chápu, je to vlastně "bytí v našem Bytí" :D A tam pak opravdu máme vše. K tomu nás v podstatě směrují i tyto mnohé metody na splnění přání. Vedou tě dovnitř. Podstatou je sladit se s tím, že to už máme, že to už jsme. Naplníš tu touhu zevnitř, protože ve svém bytí máš vše. Pak člověk nemůže být v depresi, že se to ještě nesplnilo. V sobě už to máš. A pak se ale opravdu promění i ten svět venku. Třeba to nebude úplně to stejné, jaká byla ta původní představa, ale bude to odpovídat tvému vnitřnímu stavu a často to bude ještě lepší, než sis mohl představit. Jsou tu dvě věci, na které můžeme narazit. To, co si myslíme, že chceme, nemusí být naše opravdová touha. Pak se to třeba neplní a tak je třeba jít zase do sebe a uvědomit si, že to není opravdu "naše". Nebo se to splní, ale štěstí tam nenajdeme. A to nás ale zase naučí, že to, co hledáme, nikdy nenajdeme venku a nejprve se musíme naplnit zevnitř. No a pak můžeme narazit na to, že si to vlastně vnitřně nedovolíme. Boha/Bytí vnímáme jak oddělené od svého Já a nevíme, jestli ta vnější entita nám dá, to, co si přejeme. A že možná nějaké "materiální" přání je špatné. Bůh/Bytí ale není oddělený od materiálního světa. A vždy to vlastně dáváme sami sobě. A můžeme si to dát právě jen z místa Bytí, kde je láska a i přesně víme, co je to pravé pro nás. Tedy z místa "království božího". Doufám, že je to trochu srozumitelné :D Teď nahrávám knížku od Lestera Levensona, který šel právě tou "přímou" cestou, ta se by se ti mohla líbit :)
Ďakujem ❤.
Moc děkuji ❤❤❤❤
Je to tak
Hezké video děkuji ❤
Díky DRAHÁ BARU 🌹☀️🌈❤️ 🐲 🐱🐈😊
Barbarka ´dalšie prínosne videjko,ste anjelik,´dakujem💖💕😘
Jsi úžasná Baruško❤❤❤miluji tě ❤❤❤
Ďakujem❤
Krásne ❤️
❤️🙏
😉❤️☀️
Mám tě moc rád a rád tě sleduji, ale Ježíš prý řekl: Hledejte nejprve Boží království a Jeho spravedlnost a VŠE ostatní vám bude přidáno. To se mi zdá pravdivější než ztrácet plno času tím že si budu vizualizovat nebo afirmovat moje touhy, které se pak nemusí splnit a já budu v ještě větší depresi a beznaději než před tím.
Ahoj Tome, díky za komentář :) Chápu, co chceš říct a souhlasím s tebou. Zároveň mi to nepřijde v rozporu. Jsou různé fáze, kde se člověk může nacházet.
Osobně Nevillovy techniky teď už tolik nepoužívám, ale byla doba, kdy mi celkem pomohly. I v tom, posunout se dál. Proto je sdílím pro ty, kterým mohou být užitečné. Vedle technik ale také sdílí mnohé univerzální principy.
Třeba tady princip pozornosti. Jak jej použiješ, to už je na tobě. Můžeš směrovat svou pozornost (nebo i tu představivost) právě na objevení "království božího". Ostatně i sám Neville doporučoval - budu parafrázovat - abychom svou představivost využili na to, stát se "kristem". Což je myšleno jako naším pravým já, vyjádřením Boha.
No a pak je tu ta otázka, co je to království boží? Jak to nyní chápu, je to vlastně "bytí v našem Bytí" :D A tam pak opravdu máme vše. K tomu nás v podstatě směrují i tyto mnohé metody na splnění přání.
Vedou tě dovnitř. Podstatou je sladit se s tím, že to už máme, že to už jsme. Naplníš tu touhu zevnitř, protože ve svém bytí máš vše. Pak člověk nemůže být v depresi, že se to ještě nesplnilo. V sobě už to máš. A pak se ale opravdu promění i ten svět venku. Třeba to nebude úplně to stejné, jaká byla ta původní představa, ale bude to odpovídat tvému vnitřnímu stavu a často to bude ještě lepší, než sis mohl představit.
Jsou tu dvě věci, na které můžeme narazit. To, co si myslíme, že chceme, nemusí být naše opravdová touha. Pak se to třeba neplní a tak je třeba jít zase do sebe a uvědomit si, že to není opravdu "naše".
Nebo se to splní, ale štěstí tam nenajdeme. A to nás ale zase naučí, že to, co hledáme, nikdy nenajdeme venku a nejprve se musíme naplnit zevnitř.
No a pak můžeme narazit na to, že si to vlastně vnitřně nedovolíme. Boha/Bytí vnímáme jak oddělené od svého Já a nevíme, jestli ta vnější entita nám dá, to, co si přejeme. A že možná nějaké "materiální" přání je špatné.
Bůh/Bytí ale není oddělený od materiálního světa. A vždy to vlastně dáváme sami sobě. A můžeme si to dát právě jen z místa Bytí, kde je láska a i přesně víme, co je to pravé pro nás. Tedy z místa "království božího".
Doufám, že je to trochu srozumitelné :D Teď nahrávám knížku od Lestera Levensona, který šel právě tou "přímou" cestou, ta se by se ti mohla líbit :)
@@TomasFibir Souhlasím s tebou Tome
Vždyť kristovstvi znamená Probudit se do Vědomí..a vše ti pak bude přidáno to jest vše pochopíš..přemýšlej trochu🙈