Stane se, okamžitě jsem si vybavil scénku se zaseklou oponou v semináři Cimrmanovy hry Dobytí severního pólu, kde se Zdeněk Svěrák snaží různými průpovídkami vyplnit výpadek v programu. :) Velké díky za video, není to jen oslava pana Vokáče jako skvělého šachisty, ale i oslava pana Vokáče jako dobrého člověka.
Dávná vzpomínka na Marka Vokáče: V 70. letech 20. století Marek studoval na gymnáziu v Praze na Žižkově a svými šachovými schopnostmi již tehdy samozřejmě mnohonásobně převyšoval všechny své spolužáky. Vzpomínám si např., s jakým údivem jednou chlapci a dívky ve školní klubovně sledovali partii, kterou Marek hrál naslepo proti jednomu z kamarádů. Tak šachový tým žižkovského gymnázia měl při středoškolských turnajích vždy jistý bod z první šachovnice, na níž pochopitelně hrál Marek (hrálo se na čtyřech šachovnicích). Dlužno však říci, že si svou šachovou sílu Marek mezi středoškoláky náležitě užíval. Bílými pravidelně zahajoval 1. f3 … 2. Kf2, a stejně dříve či později (většinou dříve) vyhrál. Tohle zahájení asi nesplňovalo pravidlo seriózního šachového chování, že soupeř by se neměl podceňovat; ostatně také se jednou stalo, že narazila kosa (resp. král na f2) na soupeřovy kameny a onen jistý bod z první šachovnice se rozplynul. Leč Marek byl tehdy mladíček a takový nepatrný prohřešek, byl-li to vůbec prohřešek, viděný přes propast půlstoletí působí vlastně mile a úsměvně.
😅 tá technika hnevá každého, nebojte nic, je super, že v tem nejsem sám 😋. Hold buď nebylo neco aktualizované, alebo ten PC byl hrozne dlho zapnutý a prehríl sa, alebo už je docela starší. Ale stále lepší jak ked vám v 42 tahu ukáže, že ste prohráli na čas len preto, lebo online šachovnica v 6 tahu vypadla... 😅
Dekuji za vzpominku a za partie
Velmi rádo se stalo 🙂
Stane se, okamžitě jsem si vybavil scénku se zaseklou oponou v semináři Cimrmanovy hry Dobytí severního pólu, kde se Zdeněk Svěrák snaží různými průpovídkami vyplnit výpadek v programu. :) Velké díky za video, není to jen oslava pana Vokáče jako skvělého šachisty, ale i oslava pana Vokáče jako dobrého člověka.
Díky moc :-) jj, tu scénku znám 🙂
Dávná vzpomínka na Marka Vokáče:
V 70. letech 20. století Marek studoval na gymnáziu v Praze na Žižkově a svými šachovými schopnostmi již tehdy samozřejmě mnohonásobně převyšoval všechny své spolužáky. Vzpomínám si např., s jakým údivem jednou chlapci a dívky ve školní klubovně sledovali partii, kterou Marek hrál naslepo proti jednomu z kamarádů.
Tak šachový tým žižkovského gymnázia měl při středoškolských turnajích vždy jistý bod z první šachovnice, na níž pochopitelně hrál Marek (hrálo se na čtyřech šachovnicích). Dlužno však říci, že si svou šachovou sílu Marek mezi středoškoláky náležitě užíval. Bílými pravidelně zahajoval 1. f3 … 2. Kf2, a stejně dříve či později (většinou dříve) vyhrál. Tohle zahájení asi nesplňovalo pravidlo seriózního šachového chování, že soupeř by se neměl podceňovat; ostatně také se jednou stalo, že narazila kosa (resp. král na f2) na soupeřovy kameny a onen jistý bod z první šachovnice se rozplynul. Leč Marek byl tehdy mladíček a takový nepatrný prohřešek, byl-li to vůbec prohřešek, viděný přes propast půlstoletí působí vlastně mile a úsměvně.
1. f3 … 2. Kf2 hodně smrdí neúctou k soupeři! Já bych si to dovolil maximálně v blicce.
😅 tá technika hnevá každého, nebojte nic, je super, že v tem nejsem sám 😋. Hold buď nebylo neco aktualizované, alebo ten PC byl hrozne dlho zapnutý a prehríl sa, alebo už je docela starší. Ale stále lepší jak ked vám v 42 tahu ukáže, že ste prohráli na čas len preto, lebo online šachovnica v 6 tahu vypadla... 😅
Jj 🙂 někdy to pěkně potrápí..