Jarní komorování včel, nebo optimalizování plodiště, zmenšení prostoru.
ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 5 ก.พ. 2025
- Jarní komorování včel, nebo optimalizování plodiště, zmenšení prostoru.
Jarné komorovanie včiel, alebo optimalizovanie plodiska, zmenšenie priestoru.
Podle mě je to komorování spíš pro dobrý pocit. Nikdy jsem to nedělal a včely to pokaždé zvládly bez rozdílu.Jarní příkrmy jsem dělal na začátku, ale jak je tepleji tak škrábnout do zásob a čekat na jaro. Zima je mírná a včely nejsou trubky 😊 Každopádně všichni víme, že vše je špatně a zároveň dobře 😊
Podle mě je důležité mít zateplené úly a pak je to vyřešené.
JJ je to o tom , že co včelař to názor. Já to otestoval ve více včelstvech a v různých situacích, nejvíce z jara.. Ale i v sezóně, když jsem rozjížděl oddělek. Tedy ano vím 100% že vliv to má, to zase ano. Ale opravdu hlavně na slabší, nebo nerozhodné matky... Silná a zdravá včelstva je tento zásah spíš pracný a starost navíc, ale rozhodně neuškodí, je to spíš (u těch silných a zdravých včel) složitost navíc.. Chcete li ale pomáhat slabším se rozjet a dohnat silné "vedle" a zakomrujete li je na plod a postupně rozšiřujete (což je pro toho kdo má více včel náročné) tak to pomůže.. Jenže můj pohled je takový, že slabé musí být z chovu vyloučeny (spojeny...). Já když to dělám tak ojediněle, třeba když chci z nějakého důvodu tu matku v sezóně zatím mít... Nebo, když nemám záložní (nedošla zatím nová matka, nebo ji nemám odchovanou), tak bych to udělal, abych zajistil na stanovišti stejně silné včelstva..
Tak to nevím. U oddělků ano, tam 100% a bez řečí.. protože ty musí z jara zesílit a nemají zatím takové početní a zásobní možnosti jako kmenové včelky. Ale včelstva si nemyslím, důvod je zdraví včel, já mám jen dřevo cca 2cm s otevřeným dnem téměř celou zimu (krom pár týdnů odběru měli). Některé velice silné oddělky v styroduru, tyto když nepřemístím a nechám , tak se rozjedou z jara lépe a rychleji to je pravda. Jenže taky už vím, že později v sezóně a do zimy pak jdou daleko slabší.. opravdu znatelně... V takových včelstvech jsem pak vždy hůře zvládal kleštíka.. Je to asi na delší povídání, když najdu čas natočím o tom video. Ale zateplení smysl má, kdyby základem mého včelaření bylo "medobraní" tak zateplený úl znamená, že včelstvo donese v hlavní snůšce více a dříve a lépe vysuší med, to je pravda.. Nebo takto to bylo, když jsem to já porovnával.
Komorování silných včelstev má smysl pouze u velké rámkové míry v plodišti (39x24+...........), u nízkých rámků (mám já) je to vzhledem k pracnosti dost neefektivní. U nějakým způsobem oslabených včelstev (jedno jsem si způsobil překrmením), nebo vyzimovaných oddělků je to nutné, hlavně v nezateplených úlech.
U té velké míry nevím, to nemám, ale jinak souhlas...
Súhlasím a ďakujem aj za ostatných. Komorovanie je fajn a treba ho. Kto neverí? Kúpte dosku 60/125 cm zo styroduru aspoň hr. 2cm. Lepšie 3 cm.Je to za cca 4 eur. Dosky narežte kuch. nožom z oboch strán do hl.5 mm a zlomte a vložte do úľa. Asi tak to funguje. A pôjdete kúpiť ďaľšie. A budete kupovať ďaľšie nádoby na med.
A tak to u mňa fungovalo. Zdravím.
Komorování hodně pomáhá to je pravda... Ale já komoruji jen pro sílu vče ne pro med... Protože ty silné pak steně rozdělím an oddělky a pod... Med je pro moje včelaření doplněk pro rodinu, aby mi drahý koníček tolerovali.. (:-))) A prodej? Je ale jen opravdu 250,- až 280,- Jinak ho raději rozdám rodině a kamarádům, rozhodně neprodám levněji.
Dělám to 20 let a má to velký efekt. Zrychlí to jarní rozvoj, dynamika plodovaní je velká.ale dělám to až po velkém jarním proletu. Až nosi pyl. Do té doby to nemá efekt. I když jsou včely zakomorovane a nemají pyl, neplodují. Důležité je zateplit řádně i z hora. Dále matka musí mít dost místa na kladení. Pokud má v plodišti jen rámky z medem, nemá kam klást, rozvoj se nekoná. V plodišti stačí 1 rámek s medem, zbytek by měl být prázdný, bez zasob a zakomorovaný na obsedlé rámky, co neobsedaji, musí za přepážku.
JJ dělá to mnoho včelařů, je to velice rozšířené. A je to tak jako se vším u včelaření, nikdo to nedělá 100% stejně, každý má svoje drobné, nebo drobnější, nebo méně drobné řešení... Já to neodsuzuji vím dobře , že to funguje, ale jak jsem už vícekráte řekl i napsal, domnívám se, že je to vhodné spíše slabším včelstvům (ale to je za moji maličkost).
Zlé riešenia zadných stien plodiska sú: sololit 5 mm, preglejky aj drevo triesky všetky, dosky do 25 mm všetky. Tam to bežne plesnivie.
Dobré riešenia sú: Hobra nad 25 mm /aj viacvrstvová/, polystyrén nad 3 cm, slama nad 3 cm, polyuretan nad 2 cm.
Veľmi dobré riešenia sú: 2 násobné dobré riešenia.
Prírodné dobré riešenia sú: lisovaná a zošívaná slama v rámiku nad 4 cm. Hobra viacvrstvová na celk. hrúbku nad 4 cm.
Ak chcete masívne drevo: tak len topoľ 4 cm, osika alebo jahnade tak isto 4 cm, ako tak lipa 4 cm. Lebo sú veľmi ľahké a najteplejšie.
Zadná stena plodiska má byť teplá minimálne tak, ako úľová stena a viac. V týchto dňoch /mrazivé noci/ sa včely stiahli od prednej steny
bežne o 2-3 rámiky. Detto platí aj u zadnej steny ak nie je teplejšia. Krajné rámiky často vyčistili úplne. Oni totiž vedia počasie na týždne vopred.
Najlepšie výnosy a najmenšie straty medu pri ochladení mám v úľoch so 6 cm ražnou slamou a topoľovými zateplenými dnami s 2cm polystyrénom. Výnosy z nich oproti bežným úľom sú trvale dvojnásobné. Chorobnosť sa v nich vyskytne výnimočne.
Budúcnosť treba budovať na chladné jari ako vlani a aj teraz. Alebo horúce. Prechádzame na mongolskú, stepnú klímu!!!!!To sa už koná!!
Vtedy treba komorovaný teplý úľ /s 8 cm izolácie/ na rýchly jarný rozvoj, veľkú znášku a uchovanie znášky. Detto platí pri horúcej jari.
Studené úle spôsobia: pomalý rozvoj, malú znášku, spálenie znášky na teplo a zvýšenú chorobnosť. 50 rokov skúseností a overovania naučí aj Vás.Ak neveríte pozrite si výrobcov úľov. Najnovšie zavádzajú v nemecku aj poľsku 4 cm polystyrén alebo 4 cm polyuretanové úle. Tj. pri prepočte u polyuretanu 6 cm slama alebo 6 cm polystyrén. Na masívne drevo je to v prepočte aj 10 násobok. Ja mám 6 cm slamu 23 rokov. A neopustím ju. Alebo inak. Bývate v dome s drevenými stenami hr. 2,5 cm bez kúrenia a zateplenia? So sitom a mrazivým prievanom v podlahe? Také domy sú pre ľudí zakázané zákonom. Čo to s tými včelami so studenými úľmi teda robíme?
Alebo treba 2 druhy úľov. Na studenú jar, jeseň a zimu a potom tie terajšie úle na letný ale teplý pobyt. A novú knihu o včelárení v tejto dobe. Lebo klimatická doba sa rýchlo mení z roka na rok a ešte zmení a znalosť budúcnosti k tomu.
No něco pravdy bych zde našel, ale obecně čím tenčí deska tím pépe, dno celozasíťované a otevřené i v -15°C komorování je super, ale pro zesláblé, nebo pro lepší rozvoj... Mám plno včelstev bez komorovaček... v deskách 2cm ze všech stran s otevřeným dnem, jen víko zasíťované a jsou silné a vitální jak hrom. Mám dokonce Ležan, kde je celé dno jen sílo (díra a mráz a vítr) a nahoře "jen" fólie, bez zatepleného stropu, protože tam jsou dva prázdné NN ... je to na Vysočině nejsilnější včelsto.. jak to? (.-))) Včely a lidé to není stejné, nopak... nemoci a slabé včelky, jsou rpoto, že to tak vnímáme... (:-)) Můj názor, nevnucuji nikomu. Moje bilance je 1 padlý oddělek, protože se neposunul za zásobami, když přišlo týdenní ochlazení pod nulu.. (moje chyba) jinak vše naprostá paráda... Ale oddělky , slabší tam ano, tak jdou někdy i na jaře do styroduru, aby se rozjely, to zase ano... ale to je jiná kapitola "oddělky"
dobry dern ,mohu se optat ,jsem zacatecnik ,mam 1vcelstvo chtel bych udelat oddelek ,vcelstvo je z roje z roku 20 uz je na trech nastavkach ,39x24 v loni jsem vcelkam nechal vse ,na zimu zakrmeno zhruba ,ted co koukam jen na folii tak nejspis ploduji,,teplota u nas na severu je zhruba kolem 5 stupnu ,je mozne se do nich podivat a popripade jim zasoby trochu poskrabat ,co byste poradit ,je jasny ze u vas uz je krasne :) moc dekuji
Dobrý den. Je těžké radit, když nevíte všechny okolnosti.. Proč to chcete dělat a pod... Osobně , kdyby bylo nejvíce 5°C tam kde včelařím, bych dal příkrm mezi rámky, těsto... Uděláte tím to samé jako když je rozděláte a poškrabete zásoby.. Včelky já rozdělávám v takové teplotě jen z vážných důvodů. Ale jakmile je přes den více jak 10°C (třeba jen pár hodin) nebojím se vůbec včelky rozdělat... Ale jestliže včelaříte v nadmořské výšce, kde teploty jsou nejvíce 5°C i přes den, tak bych je já nerozdělal... To je totiž zcela jistě většinu noci mráz a včelky asi moc chomáč nerozvolňují.. neřešil bych je , dal bych těsto nad chomáč do uliček, utěsnil zpět strůpkovou fólii a víko, aby strop byl teplej a za týden zase...
Lze to delat i ze dreva tl. 20 mm? Misto styroduru.
Domnívám se že ano. Není dle mého názoru důvod proč ne...Funci to bude mít stejnou, bude to přírodnější (tedy lepší) a bude to na dlouhé roky... (.-))
Dřevo nemá takový tepelný efekt, polyuretan, styrodur je ideal.
To nemá, ale bude to fungovat také.. nebál bych se toho, dokonce bych si oparavdu myslel, že rozdíl poznat nebude, ale nevím, nejsem odborník .. Navíc já toto komorování opravdu využívám minimálně, takže neumím ani posoudit, hodnotit.
Přepážky ze dřevěné silnostěnné desky mám cca 25 let (praděda měl slaměné rohože) a fungují zcela bez problémů. Až letos jsem si vyrobil tenkostěnné se vzduchovou mezerou. V podstatě je to rámek se dvěma stěnami ze 4 mm překližky, uvnitř vzduch. Výroba ze styroduru atd. bude určitě jednodušší a levnější, samozřejmě s lepšími izolačními vlastnostmi, ale já osobně nemám vůbec chuť nic takového do včel dávat. S ekologickým aspektem se musíme vyrovnat každý tak nějak sám, je pouze na Vás čemu dáte přednost.
Já si to také myslím, že ta přepážka splní svůj účel jak ze dřeva, tak ze sololitu, tak ze styroduru, nebo polystyrenu ... ostatní, je dle mého názoru vždy potřeba vidět taky tak trochu "selským rozumem" a to jak použití/nepoužití tak význam této práce, tedy zda je ku prospěchu, nebo pouze zabere čas včelaři, tedy zda je nutná či nikoliv. Jak jsem už řekl ve videích a i napsal ve více komentářích - silné včelky = zdravé včelky a zdravé silné včelky zásahy včelaře potřebují sice také, ale prostě méně... Zas na druhou stranu se tímto můžeme dostat do diskuze o síle včel, kdy v přírodě by včelstva silná jako v našich úlech nikdy asi nebyla.. ne jen, že by se nekomorovala na menší prostor, ale při sebemenším pocitu, že to potřebují by prostě z místa v sezóně "frnkla" a založila nový životní cyklus /rojem/ a tím by vše vyřešily (od kleštíka po Nosemu a jiné)... A původní by buď přirozeně zaniklo (asi s pravděpodobností 90%), nebo by to dalo a pak by dalo další rok opět potomka (roj). Tak takto je to přírodní... tedy krom občasného odběru medu medvědem, lasičkou... Nebo zimních návštěv ptáků , protože je nechrání v přírodě úl... a pod... tedy asi bych "přírodní" do našich chovů včel moc netahal.. Znamenalo by to minimální odběry medu (a pravděpodobně až po zimě-co by zbylo) množit rojením a včelky by nám visely na stromech, nebo v včelích úlech, ale bez rámků, protože ony ty včely v přírodě také nestaví do řad ale spíš vrtule... Je li nějaké včelaření přírodnější, tak asi v Japonských úlech, ale i tam je to tak na 50%... (:-))