Vlak z dětství - František Zeman | písnička o dětství

แชร์
ฝัง
  • เผยแพร่เมื่อ 15 ต.ค. 2024
  • Čas letí jak splašený koně a pro nás rodiče je někdy těžké se smířit s tím, že naše děti už najednou nejsou dětmi. 👨‍👩‍👧‍👦 O tom je tato písnička o rodině a dospívání. Věřím, že se v ní spousta z vás najde.
    Ale také věřím, že vztah s potomky je krásný v každém věku, i když už se nevídáme každý den a naše životy se ubírají různými cestami, naše srdce jsou stále propojená. A v našich myslích zní písničky o životě.
    Jak dospívání dětí vnímáte vy? Nebo naopak jaký je váš vztah s rodiči, když už jste dospělí? Podělte se.
    Celé album si můžete objednat ve fyzické podobě na CD: frantisekzeman...
    🌐 Website: frantisekzeman...
    📸 Instagram: frantisekzeman_music
    🧔‍♂️ Facebook: frantisekzemanmusic
    🎧 Spotify: František Zeman
    Hudba a text: Tomáš Strnad
    Zpěv: František Zeman
    Piano, synth, programming: Dalibor Cidlinský jr.
    Kytary: Josef Štěpánek, Michal Walter
    Basová kytara: Jan Cidlinský
    Vokály: Naďa Wepperová, Adam Koubek
    Zvuk, mix: Dalibor Cidlinský jr.
    Mastering: Filip Mošner
    Natočeno ve studiu DC Sound - Frýdštejn
    Text písně:
    Až vyrosteš z bot svého dětství, a přestaneš se mě ptát,
    kde začíná a končí vesmír, jestli už musíš jít spát,
    pak vydáš se na cestu dlouhou, objevit svůj vlastní svět,
    a ve dveřích Tvůj táta s mámou budou čekat, až se vrátíš zpět.
    Já vím, že stát se to musí, Tvé kroky nezastavím,
    jednou čas Tvého dětství zmizí jak nad plameny dým,
    čas letí jak splašený koně, jenom vítr žene nás dál,
    a kdybych jednou třeba musel, tak život svůj za ten Tvůj dám.
    Až vyrosteš z her, co jsme hráli, a přestaneš se mě ptát,
    jestli jak stromy rostou skály, jestli vážně musíš spát,
    pak zahouká vlak nocí temnou, ještě jednou se otočíš,
    ať ve dveřích Tvůj táta s mámou na čelo Tví udělají kříž.
    Já vím, že stát se to musí, Tvé kroky nezastavím,
    jednou čas Tvého dětství zmizí jak nad plameny dým,
    čas letí jak splašený koně, jenom vítr žene nás dál,
    a kdybych jednou třeba musel, tak život svůj za ten Tvůj dám.
    Až jednou řekneš tak já musím a na cestu mi štěstí přej,
    já budu ten, kdo ještě zkusí na chvíli zastavit děj.
    #FrantišekZeman #VlakZDětství #PíseněORodině #PíseňODěství #ČeskéPísně #PísničkyOŽivotě

ความคิดเห็น • 2