Bitva o Kyjev 1943 část 2./6. - Kyjevská útočná operace

แชร์
ฝัง
  • เผยแพร่เมื่อ 28 ส.ค. 2024
  • Tento díl líčí detailní průběh Kyjevské útočné operace, která proběhla ve dnech 3. 11. - 13. 11. 1943 v prostoru jižního úseku východní fronty. Tato operace, do které byly zapojeny i naše československé jednotky, přispěla k porážce a oslabení německých sil na východní frontě v závěru roku 1943.

ความคิดเห็น • 77

  • @ladinladin4473
    @ladinladin4473 2 หลายเดือนก่อน

    Super zpracování moc Vám děkuju

  • @jardaleo5631
    @jardaleo5631 3 ปีที่แล้ว +16

    Jsem rád že to pokračování přišlo tak brzy opět super a moc děkuji.

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  3 ปีที่แล้ว +6

      Zpracování 3.dílu bude velmi náročné, takže další díl bude tak za 3-5 měsíců.

    • @RENEBACON
      @RENEBACON ปีที่แล้ว

      @@militaryhistory9007 20. min, hladomor na Ukrajině, pokud jste historik, používejte fakta - K hladomoru na Ukrajině je k dispozici (pouze v angličtině publikace kanadského autora Douglasse Tottleho - Fraud, Famine and Fascism), ze které se můžete snadno o hladomoru dozvědět, že jeho vznik byl zapříčiněn výhradně krvavou občanskou válkou, již rozpoutala bílá chátra s pomocí intervencí 14 kapitalistických států za podpory carských generálů.
      V téhle bílé sebrance nalezete také zakladatele Čsl. obce fašistické Radolu Gajdu.
      O občanské válce, jejím vypuknutím a průběhu se můžete mnohé dozvědět v knize Občanská válka v SSSR, jíž je možno si přečíst v mateřtině. P.S. V tomto ohledu je velmi zajímavá úchvatvá postava jednoho z našich nejlepších spisovatelů, geniálního autora Osudů dobrého vojáka Švejka, Jaroslava Haška, jenž se jako politický komisař bojů přímo účastnil spolu s 900 sty čsl.
      legionářů přidavších se bolševikům
      - hladomory za carského Ruska se děly opakovaně, už se taky opakuji, probíhaly v zimě, končili tak do května, hladomor na Ukrajině vyvrcholil až v létě, v době, kdy už dávno byla nová úroda, protože proběhla velká epidemie malárie a tyfu, v té době se začalo zřizovat kolektivní hospodářství, nebolo hospodářství společné, blízké tradiční společnosti, prostě snaha o zavedení velkovýroby, ovšem na to je potřeba se chovat jinak, než v malovýrobě, tedy pokud je zemědělec lempl, nechá si pole zarůst koukolem a otráví sebe a maximálně svou rodinu, pokud to naroste na kolchozním poli, tak má problém celá vesnice (lemplů), myslím, že je to snad jasné, takže se zkoncentrovala celá řada takovýchto problémů, ofiko propaganda samozřejmě jede na vlně Stalina netvora, rozsudky dopředu a bez soudu, jednoduché, černá a bílá, že se v té době v obilí objevilo velké množství plísní, takže jedli jedovaté obilí a většina objetí tedy umřela na sněť pšeničnou a malárie, plus další viníci jako jsou ukrajinští fašisti a nacionalisti a Trockého strejda s jeho kumpány velkého kapitálu za ´velkou louží´ se taktně ponechá stranou..

    • @RENEBACON
      @RENEBACON ปีที่แล้ว

      @@militaryhistory9007 děkujeme za vaši práci, ještě něco k záležitosti na Ukrajině 30. let - termín „ukrajinský hladomor“ je sám o sobě naprosto nesprávný a zavádějící jak z historického, tak i morálně etického hlediska. Vytvořen byl dvěma Američany! Jeho „otcové" - Robert Conquest a James Mace - jsou postavami poněkud rozporuplnými. Prvním z nich je polygamista, který v Sovětském svazu nikdy nebyl a „studoval“ jej z území Bulharska (a to navíc jen do té doby, než i tam byla zavedena sovětská moc). Přesto se pak prohlásil za „hlavního odborníka na svět stalinismu". Ve skutečnosti byl profesionálním protisovětským poradcem - nejprve zaměstnancem britské zpravodajské služby a následně CIA. Conquest se proslavil tím, že na žádost Ronalda Reagana připravil rusofóbní a protisovětské hororové příběhy pro volební tým budoucího prezidenta.
      James Mace byl asistentem Conquesta, který uvedl v život pseudohistorický termín „velký teror v SSSR“, v některých směrech však svého učitele předčil. Je v tom jakýsi temný surrealismus, že tento potomek indiánů Čerokí, vystavených té největší genocidě anglosaskými osadníky, se rozhodl vymýšlet bajky o stalinské „genocidě” Ukrajinců. Neméně zlověstná ironie spočívá i v tom, že z prstu vycucaný údaj o „10 milionech Ukrajinců umučených k smrti hladem v letech 1932 - 33“ Mace odhalil světu na konferenci o holocaustu konané v Izraeli. Konec Maceho pak byl neslavný: když ve Spojených státech přišel o práci, odjel na Ukrajinu, aby ubohým tuzemcům přinesl „skutečnou pravdu“ o jejich „národní tragédii“. Nakonec propadl alkoholu a zemřel v úplné chudobě…
      Téma hladomoru na Ukrajině se začalo ve Spojených státech objevovat na konci 80. let minulého století. „Studijní skupina“ k této problematice, jejímž výkonným ředitelem byl výše zmíněný Mace, byla založena v Kongresu USA v roce 1986. V té době to byla prostě jedna z mnoha složek ideologické války, kterou Amerika hodlala zničit Sovětský svaz. I po dosažení tohoto cíle však „hladomorové“ pokusy těchto zahraničních „přátel“ se nezastavily, ale naopak ještě zintenzivnily. Proč? Důvod je jednoduchý a naprosto jednoznačný - hlavním viníkem toho, že v některých oblastech SSSR ve 30. letech lidé opravdu hladověli a umírali, byly Spojené státy americké! Důkazů je víc než dost. Přistupme k jejich zvážení…
      Ke konci 20. let minulého století si západní svět s hrůzou uvědomil, že Sovětský svaz se postavil na nohy a nehodlá se „sebezničit“! Všechny naděje, že bolševici nezůstanou u moci a mladý stát dělníků a rolníků se sám zhroutí, se ukázaly jako neudržitelné. V roce 1923 se zemědělství sovětského Ruska prakticky vrátilo na předválečnou úroveň a v r. 1927 překonala průmyslová výroba SSSR objem roku 1913. V roce 1923 byl zaveden „červoněc“ (zlatá sovětská desetirublovka) a stal se stabilní, konvertibilní měnou.
      Současně se v zemi děly alarmující věci, které do budoucna nevěstily nic dobrého. Ano, slogan „země rolníkům!“ byl realizován. K čemu to však ve skutečnosti vedlo? Drobení půdy velkých zemědělských hospodářství probíhalo dvakrát intenzivněji než před revolucí. Menší hospodářství však znamenala horší výnosy. Současně s ožebračováním části rolníků se na venkově formovala nová buržoazní vrstva. Kulaci vůbec nebyl bolševický výmysl! Zdálo by se - komu by mohlo škodit, že někteří zemědělští výrobci bohatli a zároveň rozšiřovali svá hospodářství? Ale problém tu byl... Po vynikající sklizni v roce 1924 tito „silní sedláci“ odmítli dát obilí státu za pevnou cenu, začali ho zadržovat v očekávání „lepších časů“ a spekulovali s potravinami, jejichž ceny do konce roku prudce vzrostly.
      A tehdy vznikla myšlenka kolektivizace. Ta začala být realizována v roce 1927. 400 tisíc zemědělských podniků místo 25 milionů malých hospodářství bylo prvním krokem na cestě k Velkému průlomu Stalina. Ano, právě jemu patří myšlenka, že SSSR by měl v průběhu desetiletí dohnat sto let, o které zaostával za průmyslově vyspělými zeměmi Západu. Právě tehdy zaznělo známé: „Jinak nás rozdrtí…"

    • @RENEBACON
      @RENEBACON ปีที่แล้ว

      @@militaryhistory9007 ... Říká se, že Josif Vissarionovič byl prostě jen panikář, paranoik, o čemž se nás snažili a snaží přesvědčit mnozí západní „badatelé" a jim přisluhující domácí liberálové. Či snad naopak všechno důkladně promyslel a žádnou hrozbu pro Sovětský svaz neviděl? Kdepak! Jasně si uvědomoval nároky západních kapitalistických zemí, jejichž expediční sbory byly tak těžce vyhnány ze sovětského Ruska během občanské války. Rozsáhlá území a nesmírně bohaté přírodní zdroje SSSR jim nedávaly klid a stejně tak i „špatný příklad" vytvoření prvního socialistického státu na světě, který i nadále zůstával nakažlivý pro jejich občany.
      Nebyli to však jen oni. Existovalo tu i další nebezpečí - ve 20. a 30. letech se na Rusko připravovaly hordy bělogvardějců, které nikam nezmizely, jen v tichu čekaly na svůj čas. Bohužel příliš mnoho i vzdělaných a erudovaných lidí v naší době věří idealizovaným představám o bílé emigraci, vytvořeným, mírně řečeno, ne příliš věrohodnými sovětskými filmy a literárními díly Bunina a Averčenka ("Осколки разбитого вдребезги"). Tyto „oсколки-střípky" byly velmi ostré, četné a toužily po pomstě, která bohužel měla velmi skutečné šance! „Ruská vlastenecká unie“, jedna z hlavních organizačních struktur vojenské bělogvardějské emigrace, rozhodně nebyla jen sborem fantastických klaunů. Jednala ve velmi úzké spolupráci s armádami a vojenskými zpravodajskými službami Francie, Polska, Československa, Rumunska a Japonska a byla velmi reálnou silou!
      Děnikin a Wrangel neodešli pryč, a co je nejdůležitější, nezmizeli ani jejich vojáci. Jenom v Bulharsku byla v roce 1922 umístěna sedmnáctitisícová armáda Wrangela. Bílí generálové vážně plánovali přistání na Krymu, zorganizování povstání v Kubáni a další podobné kroky. V roce 1923 odhadovala sovětská rozvědka počet bělogvardějců ve zbrani na 43 000 lidí - a to jen na západní hranici!
      Na Dálném východě byly také obrovské kolonie „bývalých“ - od dosud nerozehnaných kolčakovců až po bílé kozáky. A co je nejdůležitější, za nimi stálo císařské Japonsko, které je vyzbrojovalo, povzbuzovalo a řídilo. Nyní Japonci kňourají: „Vraťte nám Kurily!“ Přitom v roce 1945 byli štěstím bez sebe, že Rudá armáda nevstoupila do Tokia (a mohla!). A to předtím japonští samurajové, stále ještě nadšení vítězstvími z roku 1905, chystali velmi seriozně plány napadení SSSR a odtržení jeho území až od Uralu. Aby se ujasnila situace a taky pro napomenutí bylo jim třeba bitvy u jezera Chasan a řeky Chalchyn-Gol - nových letadel a tanků obnovené, moderní, dobře vyzbrojené Rudé armády.
      Za této situace by byl SSSR bez rychlé a nelítostné stalinistické industrializace odsouzen k zániku. Na Západě to dokonale chápali, a proto proti Rusku zahájili i hospodářskou válku, kterou se současnými sankcemi nelze srovnávat. Iniciátorem byly jako obvykle Spojené státy. Jejich ministr zahraničí Robert Lansing to už v roce 1919 jasně vyslovil jako první: „Zardousit bolševiky! Rozvratem a hladomorem!“. A tak v roce 1925 (jen rok poté, co byla do oběhu uvedena zlatá desetirublovka), Amerika, Británie a Francie zavedly proti SSSR „zlatou blokádu“ a od té doby nemohl SSSR na Západě nakupovat zboží ani za zlato.
      Žádné kredity „bolševikům" na Západě také nedali. Zůstala jen měna, kterou, jak víte, může země získat pouze z prodeje svého zboží nebo surovin v zahraničí. Ale i o to se nepřátelé SSSR postarali: od roku 1930 americké ministerstvo financí systematicky začalo stavět pod antidumpingové zákony téměř veškerý sovětský export - dřevo, řezivo (dokonce i zápalky!), azbest, mangan a tak dále. Ostatní kapitalistické země tato omezení plně podporovaly. A tak ve velmi blízké budoucnosti měla Sovětskému svazu zůstat pouze jedna jediná exportní položka - obilí.
      Zdálo se, že chování Západu není jen nelogické, ale je prostě šílené! Od roku 1929 zuřila Velká hospodářská krize a SSSR byl připraven nakupovat zboží, které se kvůli nadprodukci likvidovalo. Nicméně Spojené státy, Británie a Francie urychleně zaváděly další a další omezení obchodu s ním. Takové chování se jeví být nevysvětlitelné pouze na první pohled - kapitalistický Západ byl ve skutečnosti přesvědčen, že hraje hru, kterou nemůže prohrát: podle něj v SSSR vypukne hlad - lidé se vzbouří a to bude konec bolševiků! Pokud by se snad sovětská vláda nerozhodla obilí do zahraničí prodat, zmařily by se její velkolepé plány industrializace a země by se stala obětí vojenské agrese, protože by nebyla schopná bojovat s mnohem lépe vybavenými a vyzbrojenými armádami kapitalistů. Západ se zkrátka postaral o jakoukoli možnost.
      Všechno však dopadlo úplně jinak…
      Stalin velmi dobře chápal, jak riskantní volba je před ním. Vykoupil od rolníků obilí a pokračoval ve Velkém průlomu. Seriózní historici už dávno prokázali, že Moskva žádné kanibalské plány na výkup obilí a jeho stahování na místa nerealizovala. Ano, ze sýpek bylo vyhrabáno vše až po poslední klásek, a to bohužel mnohdy díky přílišné horlivosti místních vůdců, kteří se snažili si odebrat také něco pro sebe, anebo si alespoň šplhnout. Na Ukrajině se pak postupovalo přesně tak, jako to bývalo u nich zvykem. (Čekali, až se o ně někdo postará. Z Ruska skutečně pomoc přišla, ačkoli zrna nebylo nikde nazbyt. Obilí však bylo rozkradeno a nakonec plesnivělo v úkrytech. Pokud se takové obilí potom za přemrštěné ceny dostalo do oběhu, lidé umírali. pozn. překl.) Tedy žádní „baskakové“ (dávní zmocněnci mongolského chána, tvrdě dohlížející na výběr daní, pozn. překl.) posílaní z „centra“ s tajným cílem zabít co nejvíce lidí, ale nepořádky v kolochozech, zlodějina, hamižnost a korupce… A jedovaté plísně.
      Idiotský mýtus, že Stalin se snažil obyvatele Ukrajiny „vyhubit do základů", je snadno vyvrácen ještě jedním bodem: všechny aktivity strany i vlády ve třicátých letech byly ve skutečnosti směřovány do jedné horečné přípravy na nevyhnutelnou velkou válku. Pouze šílenec by v takové situaci úmyslně snížil počet obyvatel regionu, který tradičně dává státu obrovské množství vojáků! Stalin ani ostatní členové sovětské vlády samozřejmě šílenci nebyli a nebyli ani kanibalové. Ale Západ, který měl již vypracované dobyvačné plány vůči Sovětskému svazu, byl přesně tou možností, která na to ideálně seděla.
      Koncem 30. let až začátkem let 40. se SSSR dostal na druhé místo (po USA) ve světě, pokud jde o průmyslovou výrobu, když předběhl v mnoha ukazatelích Británii, Francii i Německo, ale hlavně byl ve stavu, kdy mohl být soběstačný v jakékoli produkci ať civilní nebo vojenské. Všechny blokády a sankce byly zrušeny, protože na Západě pochopili, že je to zbytečné... Nyní jim zbyla jen válka. A Západ si začal pěstovat Hitlera. Bez Stalinova Velkého průlomu, bez tragického a drsného skoku by ztráty sovětského Ruska ve Velké občanské válce nebyly 26 milionů, ale násobně vyšší. Téměř celá populace SSSR by se nejprve stala otroky „Árijců“ a pak - hnojivem pro jejich pole.

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  ปีที่แล้ว +1

      @@RENEBACON Je mi opravdu líto, ale tato rádoby novodobá fakta jsou naprosto nesmyslná. Už v 70. a 80. letech, kdy se vyučovaly na školách, jim nikdo nevěřil. V. J. Stalin byl psychopat nejhrubšího zrna, kterého se obával i sám Lenin, navíc "Koba, což byla jeho přezdívka ještě z dob mládí, který vykrádal banky, byl postrachem všech včetně vlastní rodiny. No stalo se a dostal se do vedení země. Deportace obyvatel, likvidace inteligence, gulagy po celé zemi, všude přítomná bída, to všechno včetně řízeného alkoholismu zdevastovalo národ natolik, že jeho následky jsou patrné dodnes. Tato fakta nejsou nijak zkreslená a byla zveřejněna na 20.sjezdu strany Chruščovem, který ho znal osobně a rozhodl se jeho kult uvést na pravou míru. Miliony mrtvých jen na základě zvrácené myšlenky, " Kdo není s námi je proti nám." nemá cenu diskutovat. Podle toho co píšete vím, že patříte k mladé generaci, která totalitu nepoznala. Fakta naředěná s konspiracemi a doušky nenávisti ke všemu západnímu, jsou opravdu trapná.

  • @belomolnar2128
    @belomolnar2128 3 ปีที่แล้ว +3

    Dobrá informacia o bojoch našeho 1. Čsl. Armádneho zboru. Diky.

  • @pavelkeller1005
    @pavelkeller1005 2 ปีที่แล้ว +2

    Pane. Viděl jsem a slyšel hodně dokumentů týkajících se problematiky 2.sv. války od různých tvůrců obohacených o dobové filmové záběry vojenských kameramanů, či vzpomínkami válečných veteránů. Váš podrobný a hlavně nezaujatě OBJEKTÍVNÍ popis sledu událostí je vynikající! Děkuji Vám.

  • @michalbayer6926
    @michalbayer6926 3 ปีที่แล้ว +4

    Špičková práce, velká pochvala pro tvůrce. Jsem na dovolené a tohle jsem si musel hned pustit..

  • @janhlusicka616
    @janhlusicka616 2 ปีที่แล้ว +1

    Skvela prace! O bojich u Zitomiru toho na youtube moc neni a takhle detailne zpracovane, no to uz vubec ne.

  • @miroslavavernerova2014
    @miroslavavernerova2014 2 ปีที่แล้ว

    Děkuji za skvělý dokument.

  • @stepanneuberg260
    @stepanneuberg260 2 ปีที่แล้ว

    Moc pěkné zpracování dokumentů.

  • @tomasweingartnar76
    @tomasweingartnar76 3 ปีที่แล้ว +2

    Detailní, skvělé, díky

  • @karolkarman1314
    @karolkarman1314 3 ปีที่แล้ว +2

    Perfektne detailné.

  • @jrlope1781
    @jrlope1781 3 ปีที่แล้ว

    Super dokument, určitě pokračuj 👍

  • @DavidMiller-nt4rp
    @DavidMiller-nt4rp 3 ปีที่แล้ว +2

    Super dokument

  • @sartrosrealitystone8880
    @sartrosrealitystone8880 3 ปีที่แล้ว +8

    Video bolo pridané akurát v čase keď večer pod lampou podrobne študujem z Československého vojenského atlasu priebeh Malofatranskej operácie 1.čs. armádneho zboru. A asi na chvíľu prestanem a vrátim sa opäť ku Kyjevu.😁

  • @michalbayer6926
    @michalbayer6926 3 ปีที่แล้ว +1

    Díky

  • @Hartasek
    @Hartasek 3 ปีที่แล้ว +6

    No, raději bych viděl pokračování úspěšně zahájené americké občanské války. Ale dobrý :).

  • @mrpropervole
    @mrpropervole 3 ปีที่แล้ว +2

    dobrá práce. Takhle bych se chtěl taky někdy rozmluvit a nezakoktávat se.

  • @thanisCZE
    @thanisCZE ปีที่แล้ว

    Zdravím, mám velkou radost z tak podrobného dokument. Cením si Vaší práce, je to skvělá tvorba. Úplně mám pocit při sledování, jak kdybych seděl někde na generálním štábu :D Já bych třeba ocenil takový dokument o osvobozování našeho území v roce 45 :)

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  ปีที่แล้ว

      Zdravím a díky, toto téma je nepředstavitelně náročné a musím po pravdě říci, že se mu vyhýbám. Závěrečné boje roku 1945 jsou obecně složité a plné jednotek a na mapách se velmi špatně zakreslují. Když pak divák má na obraz několik vteřin nebo minut, hůře se orientuje. Je třeba hodně slevovat, neříkat vše i to co by bylo určitě jinak zajímavé.

    • @thanisCZE
      @thanisCZE ปีที่แล้ว

      @@militaryhistory9007 Věřím, že by jste se s tím popral a mělo by to určitě úspěch :) Netřeba slevovat, tady u této série kde má díl klidně přes hodinu vidím skvělou sledovanost i ohlasy. Myslím že povrchních válečných dokumentů které jsou dobré tak pro 1. stupeň ZŠ je v televizi dost :)

    • @tomashonig435
      @tomashonig435 ปีที่แล้ว

      Prosím o zdokumentování Ostravské operace.

  • @rlehmann4905
    @rlehmann4905 ปีที่แล้ว

    Prosím odkud jste čerpal při vzpomínkách Oberscharfuhrera "solhamera" v čase 39:45 ?

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  ปีที่แล้ว +1

      Zdravím, z pentalogie (toto pochází ze 3.dílu) série Leibstandarte (od R. Lehmana), uvedeno v titulcích.

  • @petrpola9231
    @petrpola9231 3 ปีที่แล้ว

    Vznikající, chtěl jsem se zeptat budou další, například bitva o Charkov (1-4) děkuji

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  3 ปีที่แล้ว +1

      Možná časem, podklady na to nějaké mám, ale mám obecně velmi málo času. Teď musím dodělat 3.část, ale je náročné zpracovat všechny podklady a namalovat potřebné mapy. Rád bych ji dodělal do konce roku. Ještě uvažuji o detailním průběhu bitvy u Kurska, ale to bude velmi náročný projekt, tak uvidím nechci zatím nic slibovat.

    • @rlehmann4905
      @rlehmann4905 3 ปีที่แล้ว

      @@militaryhistory9007 s nasazením druhého tankového sboru SS u kurska bych mohl případně pomoci

  • @guglih232
    @guglih232 3 ปีที่แล้ว

    Dobrý den, zajímalo by mne, na konci uvádite sovětské ztráty, - 6500 raněných, 24000 mrtvých. - Tohle se počítá od 3. Listopadu 1943, že? Jaké by byly ztráty pakliže by se počítaly co se utrpěly během září a října 1943?

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  3 ปีที่แล้ว

      Zdravím, ano ztráty jsou od 3.11. do konce operace 13.11. a to tak, že 6500 bylo mrtvých a 24000 raněných. Sověti byly obecně na své ztráty skoupí nebylo čím se chlubit, takže se příliš v hlášeních neobjevují. Tak kde jsou jsem je maximálně zmínil. Ve třetím díle budu pak bilancovat celý listopad. Jestli Vás zajímají detaily, obraťte se na webové odkazy na konci pořadu.

  • @petervrabec9331
    @petervrabec9331 ปีที่แล้ว

    dala by sa takto spracovať aj duklianska operácia ?

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  ปีที่แล้ว +1

      Zdravím, asi ano, sovětské archivy jsou stále otevřené a mapy jsou k dispozici také. Jediné co mě omezuje je nedostatek času.

  • @pavelliska8129
    @pavelliska8129 3 ปีที่แล้ว +2

    Tento dil sem videl jako prvni a pak az Velikij Bukrin, takze se na to divam znovu. Sehnat tolik informaci, je az neuveritelne. Takovy dokument nemaji natoceny ani profesionalni televize.

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  3 ปีที่แล้ว +6

      Díky, právě proto tyto dokumenty tvořím, protože mě už nebavila povrchnost obsahu komerčních televizních společností, které mají obrovský potenciál a nedělají nic. Tato povrchnost pak lidem často mění názor a celý problém konfliktu zkresluje a zbytečně rozděluje na dva tábory...

  • @michalbayer6926
    @michalbayer6926 2 ปีที่แล้ว

    Zdravím,kdy bude další díl? Díky moc

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  2 ปีที่แล้ว

      Zdravím, ještě to bude trvat nejméně měsíc. Píšu zatím scénář a dělám mapy. Vydržte. Díky.

  • @sixseconds7020
    @sixseconds7020 ปีที่แล้ว

    Kdy bude nové video? Už sem všechno viděl 3x😂

  • @miloslavdedek7682
    @miloslavdedek7682 3 ปีที่แล้ว +4

    Bitvy, války! Pořád dokola. Existence válek to je základní problém lidstva! Obecně je možné konstatovat, že vztahy mezi státy v současném politickém uspořádání lidstva jsou komplikované, složité a vedou často k nejrůznějším krizím a válečným střetům. Každý, jen trochu rozumný člověk, dojde dříve či později k názoru, že je na čase urychlit vývoj politického uspořádání lidstva. K urychlení vývoje politického uspořádání lidstva nabádá následující výzva: Vybudujme všichni společně nový spravedlivější svět. Určitě to bude stát za námahu s tím spojenou. Litovat změny stávajícího politického uspořádání lidstva budou pouze ti lidé, kteří se v současnosti nespravedlivě obohacují na úkor všech ostatních obyvatel světa. Nový svět je možné vytvořit tak, že se urychlí vývoj politického uspořádání lidstva. Proč a jak je nutné urychlit vývoj politického uspořádání lidstva?
    Pokračování viz: miloslav7.blogspot.com/2021/03/nove-politicke-usporadani-lidstva.html

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  3 ปีที่แล้ว +5

      Určitě máte pravdu, v současnosti lidstvo dospělo na zásadní křižovatku vývoje a je jen na nás, kam se bude dál vývoj lidstva ubírat. Současný ničivý potenciál technologií a zbraní už dávno překročil mez tolerance existence života na této planetě. Kdyby byly navíc všechny částky do vývoje těchto technologií věnovány do posílení sociálního systému, všichni bychom šli do do důchodu již po čtyřicítce a ještě k tomu vyřešili problémy s ekologií. Je to však o vzájemné toleranci a chápání specifických problémů daných regionů. Příroda nám navíc ukazuje, jak je naše myšlení omezené a přímo nabádá právě k zmiňovaným změnám. Jen doufám, že to naši lídři pochopí. Je to vždy o egu každého z nich. Změny by měly každopádně přicházet jak od voličů, tak i od vedoucích představitelů. Co se týče politiky, ta je zcela zbytečná, lidé by měli sledovat jen jediný směr a to udržení životaschopnosti planety.

    • @mrpropervole
      @mrpropervole 3 ปีที่แล้ว +1

      No ale svět, ekonomika a životní úroveň obyvatel před druhou světovou byly v takovým stavu, že se asi těm nepokojům a válkám předejít nedalo. Teď se evropská společnost má docela dobře, ale to se může změnit a zase ty nepokoje začnou. Nechci soudit naše předky, že rozpoutali dvě světový války, když jsem se já sám narodil do doby, kde mám červený kohoutek a kávičku na stole.

    • @deabajo
      @deabajo 7 หลายเดือนก่อน

      Problém je, že žádné politické uspořádání nevytvoří spravedlivější svět. Je to stejná utopie jako komunismus. Lidská povaha je prostě postavena na rčení "košile je bližší než kabát", tedy můj prospěch a když něco zbyde, co mi je, ale opravdu opravdu, k ničemu, nechám to sousedovi. Současná doba je toho velice zdatným důkazem...

    • @deabajo
      @deabajo 7 หลายเดือนก่อน

      @@mrpropervole Proč nedalo? II.sv. válka nemá se stavem ekonomiky moc společného a už vůbec ne s životní úrovní. Tedy alespoň z pohledu příčin... Nedalo, a nedá, se válkám zabránit jen z jediného důvodu a tím je ego každého jednoho člověka, které ve chvíli, kdy má možnost (tedy dostabne se k moci), zneužije svého postavení silnějšího...

  • @radomirprimak4184
    @radomirprimak4184 3 ปีที่แล้ว

    těch 150,000 tun obilí , není to nějaká chyba to by bylo asi 4000 vagonů obilý , to je celoroční uroka na ukrajině , při takovém nedostatku jídla snad ani nebylo možný soustředit takové množství obilí

    • @militaryhistory9007
      @militaryhistory9007  3 ปีที่แล้ว +2

      Neřekl bych, že je to chyba, toto číslo jsem získal přímo z ruských archivů, dokonce se hovoří o počtu ..."přes 150 000 tun". Hovoří o něm i Jakubovskij ve svých pamětech, který byl ve Fastově první. Mohlo jít o zásobu ještě z levobřežní Ukrajiny, která sem byla soustředěna při velkém ústupu za Dněpr a také z pravobřežní Ukrajiny. Navíc byla soustředěna kolem hlavního města. Kdyby ho bylo méně, možná, že by ho Němci stačili přesunout, ale takové množství bylo, jak je vidět, i nad jejich možnosti. Hladomor na Ukrajině byl v 30.letech.