Můj bratr má 16mm promítačku, jsou to dva větší plechové kufry, v jednom kufru je promítačka a ve druhém jsou reproduktory na zvuk. Myslím že nějaký 16mm film taky má, ale nevím jaký.
Pro zajímavost-téměř všechny starší české filmy asi do čtyřicátých let, jsou ozvučeny hustotním záznamem zvuku. V titulcích je poznámka " Zvukový systém Tobis Klang Film ". Pokud to zrovna není kopie z kopie kopie, je to z té doby leckdy nejlepší záznam. Zapisovalo se to Kerrovým článkem, který nemá pohyblivé části a nemá kmitočtová omezení . Jen "Pudr a benzin" má zvuk jednořádkovým plochovým záznamem reportážní kamerou a je slyšet kmitočtové omezení nahoře i dole,ale zaplať Pánbůh i za to!!
A je z něj krabice dvou hysteresních motorů na navíjení, autosynchronního motoru a trochu relátek. Nepočítaje v to symetrický mazací oscilátor, záznamový zesilovač a snímací zesilovač. Nebyl ani čas na fotografii... To je osud stěhování a toho, že nemáme doma muzeum. A že hrál krásně-slyšte ZVUKOVÝ ARCHIV VÚZORT.
@@TESLA_KF507 To různě...Záznamový zesilovač byl „obkreslen" ze zesilovače a symetrického oscilátoru pro synchronní magnetofon VÚZORT, snímací zesilovač byl zjednodušený také ze synchronního magnetofonu VÚZORT , a záznamové a snímací korekce (jiné byly pro 38,--19,-- 9,-- a 4cm/sec) jsem postavil já, podle měření. Koncový stupeň (elektronkový--2x6L31) měl trvalý sinusový výkon 7W se zkreslením pod 1% v průběhu 10Hz---až 40kHz.jsem postavil já, ještě jako záklaďák na vojně. Zbyl jen výstupní transformátor--ten jsem vinul závit vedle závitu ručně--2x pět sekcí. To jsem byl holt mladší a nadšený....
@@Fugnerfilm :-) to je pěkné. Děkuji. Myslíte, že je někde sehnatelné to schéma původního magnetofonu? A také by mě zajímalo, jak jste měřil zkreslení a jaké přístroje jste na to použil.
Původní schema určitě neexistuje--při likvidaci ústavu bylo všechno vyhozeno do sběru, včetně závěrečných zpráv. Existuje jen několik schematobkreslených tužkou na čtverečkový papír. I schema koncového stupně. Zkreslení se dalo měřit na speciálním přístroji, který existoval ve VÚZORT, nebo poněkud zdlouhavějším způsobem ostrými kmitočtovými filtry, jedna harmonická po druhé. Abych se přiznal, měřili to kolegové, protože nechtěli věřit tak malému zkreslení....
Slyšel jsem dávné televizní techniky, co Televizi budovali a všechno na koleně udržovali v chodu, že dnes v Televizích nejsou nadšenci, ale zaměstnanci. To by odpovídalo. Já mám pocit, že program v televizi je dnes jen pro to, aby bylo kam dát reklamy.
@@frantavychopen8281 Máte naprostou pravdu!! Já si tam nesmím dát žádnou reklamu-také bych si tam žádnou nedal-ale oni si tam dají reklam kolik chtějí a ani se nezeptají. To nepíši o vhodnosti reklam k danému tématu-jak se vytahují, že se o to starají!!
V televizi je možno vidět videokopie z rozsekaných filmových kopií bez začátků a konců. Přitom je možno pořídit videokopii z "modráků"-negativů ze kterých se občas nová filmová kopie vyrobí. Převést elektronicky negativ na positiv, je dnes otázka zmačknutí tlačítka. Navíc vzhledem k menší strmosti negativu, by videokopie nebyla tak kontrastní-lépe řečeno-byla by i ve stínech prokreslená. Nechápu to a nikdo mi to zatím nevysvětlil.
Krásná práce:) Co se týká vyschnutých filmů, tak to jsem u jedné kopie Super8 filmu vyřešil tak, že jsem na cívce povolil závity a zavřel s mokrým hadrem asi na měsíc do malé bedny. Filmový pás nasál vlhkost, zvětšil se a při přehrávání již drapák unášel film správně.
+Viktor Adler Měl jste štěstí, já na to šel podobně-ve zdejším sklepě ( bývalý mlýn ) je vlhkost téměř stoprocentní-podle vlhkoměru. Také jsem cívku navinul velmi volně a zavěsil do prostoru ve sklepě. Naštěstí mne cosi nutilo, podívat se za týden, jak to pokračuje...Celá cívka byla obalena plísní a měl jsem co dělat rychle ji usušit a plíseň utřít. V NFA na to mají chemii, ale mně musil stačit hadr. To byl jeden z velice důležitých bodů, proč jsem pospíchal s okopírováním. Asi prostředí ve Vaší bedně nebylo zamořeno plísněmi tak, jako ve zdejším sklepě...Chemici mi kdysi radili, že snad i pro bezpečný film, by kafr nemusil být úplně zbytečný, ale to jsem nevyzkoušel, zato pro nitrátový film to funguje báječně, ale trvá to roky...
Jistě si dovedete představit, jak mně je, když tento film promítám. Vidím maminku se dvojími brýlemi a lupou, jak luští obrázky na zdi a tvoří komentář, za tři měsíce na to odešla. Měl jsem velké štstí, že se mi podařilo film realizovat. Asi před měsícem jsem tento film promítal ve Vysokém na Muzejní noci. Film měl velký úspěch a asi ho budeme reprízovat. Nedá se, bohužel, srovnat filmová projekce s videoprojekcí-proto budeme reprízovat projekci filmovou. Nevím proč, ale film má asi nějaké tajemné kouzlo...
Dnes je všechno otázka peněz. Ty vúzortské doby, kdy se věci dělaly téměř zadarmo, z nadšení, jsou pryč. Kdysi mi optici předvedli, jak nějak upraveným světlem se dají škrábance potlačit, aniž by utrpěla ostrost. Takové rafinovanosti upadnou v zapomnění. Uměli jsme i redukovat obrazovou frekvenci, bez nároku na drahé přístroje-dnes pobíhá prezident Masaryk jak klaun, a nikomu to nevadí. Strašně mne to mrzí a divím se, že to nevadí, nebo co je horší, ani se neví, že se s tím dá něco dělat.
@@PeterMachaj Nasadil jste mi brouka do hlavy, ale je to opravdu devatenáctka. Středovky mají průměr 100 mm a opravdu to asi mate, když některé cívky mají i menší celkový průměr.
Klobúk dole! Je to dokonalá ukážka toho, aké bolo kedysi zložité narábať s filmom, čo v čase digitálneho strihu na počítačoch je úplne rýchle a samozrejmé, ale nemá to snáď žiadne čaro... Chcel by som sa ešte spýtať na detaily toho magnetofónu - spomínate, že je to tiež vlastnoručne postavené. Zaujímali by ma detaily, parametre, atď. a uvítal by som o tom aj nejaké vydarené video tiež :) Čo sa týka úpravy zvuku na cievkovom magnetofóne, je to určite pracná záležitosť. Mám sice doma magnetofón Studer A807, ale strihal som na ňom iba hudbu, reč ešte nie.
Dík, jsem rád, že se to líbilo! Jen musím podotknout, že si leckdy zoufám, protože nevím co se děje když počítač zcepení...To pak nastoupí zeť a má co dělat...Máte pravdu-to napětí, když po čtyřech hodinách v naprosté tmě v koupelně byl poprvé vidět barevný obrázek, Často také nebyl obrázek žádný...Ten synchronní magnetofon je zde také ke shlédnutí-videa zatím nemohu točit-zakouřilo se z videokamery a konec. Zeť mi půjčil jakousi nádhernou videokameru, ale ta si nerozumí s projektorem a já nerozumím té videokameře...Jinak synchroňák měl odstup signál rušivé napětí přes 40dB, kmitočtová charakteristika 30Hz÷10kHz ± 2dB To zcela stačilo, film byl na tom hůře. Pásky jsem stříhal často, ale jen na magnetofonech ( můj je na videu ) s rychlostí 38,1cm/sec. Jednou jsme s kolegy z vystříhaných zbytků slepili dvojsmyslnou reportáž ( slovo po slovu ) o bruselském Polyekranu ( v roce 1958 )-škoda že se to zde nemůže zveřejnit. Viděl jste na videu husarský kousek snímání magnetické pětatřicítky na magnetofonu šíře 6,3mm?
Získal jsem odvahu a zveřejnil jsem film ozvučený magnetickou stopou litou rýsovacím trubičkovým perem-pokusným magnetickým lakem EMGETON. Je to maminčina " Zdravotnická přednáška".
Televize mají jiný priority, než kvalitu. Potřebujou ilustrační záběry Masaryka, tak vezmou analogovou kopii z devadesátých let, seříznou ji aby byla širokoúhle, tím se zmenší už tak malý rozlišení obrazu a na našich dvoumetrových HD plazmách a LCDčkách pak máme krásnýho rozmazanýho Masaryka s uřízlou hlavou, zrychleně jak v grotesce a s rotujícíma titulkama na pupku. A když jsem se jich ptal proč to tak dělají, tak odpověděli, že "se to tak dělá". S celovečerákama je to úplně stejný.
Dík! Zvuk jsem začal v pozdních klukovských letech zapisovat řezáním mechanického stranového zápisu mezi perforaci a kraj filmu. Hrůza, ale cosi se ozývalo. Pak magnetická litá stopa rýsovacím trubičkovým perem-mám ukázku filmu, ale netroufám si ji zveřejnit. Potom"licí stroj" na lití mg. stopy-lak EMGETON vyvíjený ve VÚZORT. Až teprve klasický hustotní optický záznam se dal poslouchat. Dnes zírám, kde jsem bral tu odvahu a vytrvalost dotáhnout to alespoň do definitivního provizoria.
Touto cestou som sa kedysi dávno na chvíľu vydal aj ja. Vo filmovom lepidle som odkalil z klasickej pásky mg vrstvu a zo sedimentu získal budúcu polevu. Potom tiež hrubým trubičkovým perom som za konštantnej rýchlosti nanášal mg vrstvu. (vyrovnávacia stopa nebola potrebná a bol by to aj luxus) 16mm film šiel kladkami celou izbou, aby stopa stihla zaschnúť. Občas to nejaký obrázok zalialo, ale ako pokus nahratá stopa hrala aj napriek nehomogenite, akú získaná poleva mala. Ale neskôr som to predsa len posielal do Prahy jednému pánovi - už neviem ako sa volal - ale robil predtým vo FL Barrandov a na dôchodku si privyrábal nanášaním mg vrstiev na amatérske filmy.
@@adordorath3823 Strašně mne potěšilo, že je také někdo, kdo postupoval stejnou cestou! Já jsem ztroskotal rozpouštěním aktivní vrstvy a když pak se magnetický lak začal v chemickém oddělení VÚZORT vyvíjet, měl jsem pokusné laky k disposici. Navíc jsem měl štěstí, že mi kolegové rozpouštědla upravovali podle podkladu filmu. Měli se mnou nepředstavitelnou trpělivost. Mám a našel jsem obrázek rozlitého laku na mé HOŘLAVÉ 16mm kopii fimu Sněhurka, ale nevím, jak ten obrázek zveřejnit. Jinak ten můj polévací stroj je také zde na Fugnerfilmu i se „sušicí drahou". Toho pána-jak píšete-znám, několikrát jsem s ním mluvil, ale při mém věku jsem jméno zapoměl. Ten mi také poléval film „První spartakiáda" , ale z té magnetické stopy je jen posledních několik slov-ostatní je z dochovaného originálu 76,2cm/sec. Třetí Spartakiáda je ozvučena úplně novým lakem, s jehličkovými oxidy-popis je u filmu. Ev. další na mejlové adrese milan.fugner@volny.cz
@@Fugnerfilm K mg záznamom mám veľký osobný vzťah. Kópie mg boli niečo výnimočného v dobách, kedy ešte neexistovalo DOLBY. Nemusím hovoriť, ako vedel magnet krásne dynamicky a rozsahovo frekvenčne hrať. Opatrujem ako poklad pár kompletných 70mm a 35mm Cinemascope kópií (obzvlášť v prevedení Technicolor si cením najviac) Veru, niet nad analóg, z digitálu som úplne chorý...
@@adordorath3823 Z doby, kdy ve VÚZORTse vyráběly magnetické měřicí pásky a pásy, mám několik vzorků. Velice mne mrzí, že nějak nejsem schopen z těch ukázek a památek, které si v žádném případě nezadaly s kvalitou těch nejlepších zahraničních, sesadit nějaké video. Mám ukázky měřicích pásků s posuvnou rychlostí 76,2cmúsec, 38,1cm/sec, 19,05cm/sec, 9,5cm/sec i kazety s posuvnou rychlostí 4,75cm/sec. Ten speciální „kolmostroj" který uměl vyrábět záznamy kolmé i „definovaně křivé" je alespoň popsán, samotný kolmostroj jsem již neměl jak odvést. Patentovaný stroj o který byl zájem ve světě, šel do šrotu. fugner.cz/2018/11/udeleni-patentu-patent-na-zarizeni-pro-vyrobu-mernych-magnetickych-pasku-037/ Pokusil jsem se alespoň zařízení neuměle popsat.
Bohužel již nejsem v čilém styku s odborníky, ale odhadl bych to zasvěceně na otázku peněz. Ještě v době analogové přepis jedné kopie na video stálo ( pro mne ) astronomické částky. Předpokládám, že přepis na HD bude ještě mnohem dražší, nevím proč, ale asi ano. Navíc vše závisí na lidech a je možno udělat kopii dobrou a nebo horší...Záleží pak i na NFA, jakou dodá kopii, obávám se, že negativ ( modrák ) nedají z rukou. Viz, jak rozsekaná kopie "KRISTIAN" bez začátku a konce se promítá
+Ondřej Chomout Přímo na těch krabicích s páskem je nápis " Vrstvou vně" ovšem v němčině. Drtivá většina profesionálních magnetofonů u nás (tehdy ) měla hlavy takto. Pak začaly přicházet profesionální stroje ze "Západu" a ty měly hlavy opačně-aby se to nepletlo. Mnohé stroje měly pak možnou reverzaci navíjecích motorů, aby bylo možno používat pásky vrstvou dovnitř i ven.
Rád bych se vás zeptal na to lesklé cosi na raménku gramofonu. Předpokládám, že je to kousek plíšku zatěžující raménko kvůli mírnému potlačení šumu. Podobně jsme i u nás doma dřive přehrávali nejstarší desky, s drážkou vydřenou mechanickou zvukovkou, na elektrickém gramofonu se safírovou jehlou. Jako závaží jsme používali dvoukorunu. Mám pravdu?
Omlouvám se za opožděnou odpověď-porazilo mne auto na zelené na přechodu pro chodce. Probudil jsem se až v nemocnici na Karláku s rozbitou hlavou, kde jsem pobyl týden. S tím závažím máte pravdu. Pružinou bylo raménko vyváženo tak, že tlak na hrot byl kolem nuly. Potřebný tlak vyvozovalo to závaží. Vložka byla vývojový vzorek VÚZORT a rovným kmitočtovým průběhem 30Hz÷15kHz ± 2dB. Kde je jí konec...Byla schopna přehrát i "desku ze Šah" a to považuji za vrchol. Měl jsem i hroty s různou kuželovitostí, které jsem měnil bez brýlí. Alespoň že je to na obrázcích...Dík za hezký dotaz. Fűgner.
Dobrý den, jsem sběratel 16mm filmů, tohle je pro mne nepředstvitelné, absolutně super, jste fakt dobrej!!
Můj bratr má 16mm promítačku, jsou to dva větší plechové kufry, v jednom kufru je promítačka a ve druhém jsou reproduktory na zvuk. Myslím že nějaký 16mm film taky má, ale nevím jaký.
Boží! Kéž bych měl tolik trpělivosti a píle!
Pro zajímavost-téměř všechny starší české filmy asi do čtyřicátých let, jsou ozvučeny hustotním záznamem zvuku. V titulcích je poznámka " Zvukový systém Tobis Klang Film ". Pokud to zrovna není kopie z kopie kopie, je to z té doby leckdy nejlepší záznam. Zapisovalo se to Kerrovým článkem, který nemá pohyblivé části a nemá kmitočtová omezení . Jen "Pudr a benzin" má zvuk jednořádkovým plochovým záznamem reportážní kamerou a je slyšet kmitočtové omezení nahoře i dole,ale zaplať Pánbůh i za to!!
Ten magnetofonek. To je taková krása. :-)
A je z něj krabice dvou hysteresních motorů na navíjení, autosynchronního motoru a trochu relátek. Nepočítaje v to symetrický mazací oscilátor, záznamový zesilovač a snímací zesilovač. Nebyl ani čas na fotografii... To je osud stěhování a toho, že nemáme doma muzeum. A že hrál krásně-slyšte ZVUKOVÝ ARCHIV VÚZORT.
@@Fugnerfilm Tu elektroniku magnetofonu jste vymýšlel, nebo jste použil nějaké schéma vyráběného přístroje?
@@TESLA_KF507 To různě...Záznamový zesilovač byl „obkreslen" ze zesilovače a symetrického oscilátoru pro synchronní magnetofon VÚZORT, snímací zesilovač byl zjednodušený také ze synchronního magnetofonu VÚZORT , a záznamové a snímací korekce (jiné byly pro 38,--19,-- 9,-- a 4cm/sec) jsem postavil já, podle měření. Koncový stupeň (elektronkový--2x6L31) měl trvalý sinusový výkon 7W se zkreslením pod 1% v průběhu 10Hz---až 40kHz.jsem postavil já, ještě jako záklaďák na vojně. Zbyl jen výstupní transformátor--ten jsem vinul závit vedle závitu ručně--2x pět sekcí. To jsem byl holt mladší a nadšený....
@@Fugnerfilm :-) to je pěkné. Děkuji. Myslíte, že je někde sehnatelné to schéma původního magnetofonu? A také by mě zajímalo, jak jste měřil zkreslení a jaké přístroje jste na to použil.
Původní schema určitě neexistuje--při likvidaci ústavu bylo všechno vyhozeno do sběru, včetně závěrečných zpráv. Existuje jen několik schematobkreslených tužkou na čtverečkový papír. I schema koncového stupně. Zkreslení se dalo měřit na speciálním přístroji, který existoval ve VÚZORT, nebo poněkud zdlouhavějším způsobem ostrými kmitočtovými filtry, jedna harmonická po druhé. Abych se přiznal, měřili to kolegové, protože nechtěli věřit tak malému zkreslení....
Slyšel jsem dávné televizní techniky, co Televizi budovali a všechno na koleně udržovali v chodu, že dnes v Televizích nejsou nadšenci, ale zaměstnanci. To by odpovídalo. Já mám pocit, že program v televizi je dnes jen pro to, aby bylo kam dát reklamy.
100% s Vámi souhlasíme!
ALFAREKORD
To by bylo smutné, kdyby to po tolika letech existence televize bylo pořád stejné.
Často mám pocit, že je v tv víc reklam než informací.
@@frantavychopen8281 Máte naprostou pravdu!! Já si tam nesmím dát žádnou reklamu-také bych si tam žádnou nedal-ale oni si tam dají reklam kolik chtějí a ani se nezeptají. To nepíši o vhodnosti reklam k danému tématu-jak se vytahují, že se o to starají!!
V televizi je možno vidět videokopie z rozsekaných filmových kopií bez začátků a konců. Přitom je možno pořídit videokopii z "modráků"-negativů ze kterých se občas nová filmová kopie vyrobí. Převést elektronicky negativ na positiv, je dnes otázka zmačknutí tlačítka. Navíc vzhledem k menší strmosti negativu, by videokopie nebyla tak kontrastní-lépe řečeno-byla by i ve stínech prokreslená. Nechápu to a nikdo mi to zatím nevysvětlil.
Krásné video !!!
Krásná práce:) Co se týká vyschnutých filmů, tak to jsem u jedné kopie Super8 filmu vyřešil tak, že jsem na cívce povolil závity a zavřel s mokrým hadrem asi na měsíc do malé bedny. Filmový pás nasál vlhkost, zvětšil se a při přehrávání již drapák unášel film správně.
+Viktor Adler Měl jste štěstí, já na to šel podobně-ve zdejším sklepě ( bývalý mlýn ) je vlhkost téměř stoprocentní-podle vlhkoměru. Také jsem cívku navinul velmi volně a zavěsil do prostoru ve sklepě. Naštěstí mne cosi nutilo, podívat se za týden, jak to pokračuje...Celá cívka byla obalena plísní a měl jsem co dělat rychle ji usušit a plíseň utřít. V NFA na to mají chemii, ale mně musil stačit hadr. To byl jeden z velice důležitých bodů, proč jsem pospíchal s okopírováním. Asi prostředí ve Vaší bedně nebylo zamořeno plísněmi tak, jako ve zdejším sklepě...Chemici mi kdysi radili, že snad i pro bezpečný film, by kafr nemusil být úplně zbytečný, ale to jsem nevyzkoušel, zato pro nitrátový film to funguje báječně, ale trvá to roky...
Milan Fügner .Obdivuji vasi trpelivost.Vase maminka byla uzasna.Moje me opustila ve stejnem veku.Sla spat a...uz se neprobudila.
Jistě si dovedete představit, jak mně je, když tento film promítám. Vidím maminku se dvojími brýlemi a lupou, jak luští obrázky na zdi a tvoří komentář, za tři měsíce na to odešla. Měl jsem velké štstí, že se mi podařilo film realizovat. Asi před měsícem jsem tento film promítal ve Vysokém na Muzejní noci. Film měl velký úspěch a asi ho budeme reprízovat. Nedá se, bohužel, srovnat filmová projekce s videoprojekcí-proto budeme reprízovat projekci filmovou. Nevím proč, ale film má asi nějaké tajemné kouzlo...
Dnes je všechno otázka peněz. Ty vúzortské doby, kdy se věci dělaly téměř zadarmo, z nadšení, jsou pryč. Kdysi mi optici předvedli, jak nějak upraveným světlem se dají škrábance potlačit, aniž by utrpěla ostrost. Takové rafinovanosti upadnou v zapomnění. Uměli jsme i redukovat obrazovou frekvenci, bez nároku na drahé přístroje-dnes pobíhá prezident Masaryk jak klaun, a nikomu to nevadí. Strašně mne to mrzí a divím se, že to nevadí, nebo co je horší, ani se neví, že se s tím dá něco dělat.
výborné video ... ale sa mi nezdá ta rýchlosť ... ozaj to je 19 ?
Opravdu je to devatenáctka.
@@Fugnerfilm v porovnaní s cievkami sa to zdá pomalšie, ale asi máte pravdu
@@PeterMachaj Nasadil jste mi brouka do hlavy, ale je to opravdu devatenáctka. Středovky mají průměr 100 mm a opravdu to asi mate, když některé cívky mají i menší celkový průměr.
Klobúk dole! Je to dokonalá ukážka toho, aké bolo kedysi zložité narábať s filmom, čo v čase digitálneho strihu na počítačoch je úplne rýchle a samozrejmé, ale nemá to snáď žiadne čaro...
Chcel by som sa ešte spýtať na detaily toho magnetofónu - spomínate, že je to tiež vlastnoručne postavené. Zaujímali by ma detaily, parametre, atď. a uvítal by som o tom aj nejaké vydarené video tiež :)
Čo sa týka úpravy zvuku na cievkovom magnetofóne, je to určite pracná záležitosť. Mám sice doma magnetofón Studer A807, ale strihal som na ňom iba hudbu, reč ešte nie.
Dík, jsem rád, že se to líbilo! Jen musím podotknout, že si leckdy zoufám, protože nevím co se děje když počítač zcepení...To pak nastoupí zeť a má co dělat...Máte pravdu-to napětí, když po čtyřech hodinách v naprosté tmě v koupelně byl poprvé vidět barevný obrázek, Často také nebyl obrázek žádný...Ten synchronní magnetofon je zde také ke shlédnutí-videa zatím nemohu točit-zakouřilo se z videokamery a konec. Zeť mi půjčil jakousi nádhernou videokameru, ale ta si nerozumí s projektorem a já nerozumím té videokameře...Jinak synchroňák měl odstup signál rušivé napětí přes 40dB, kmitočtová charakteristika 30Hz÷10kHz ± 2dB To zcela stačilo, film byl na tom hůře. Pásky jsem stříhal často, ale jen na magnetofonech ( můj je na videu ) s rychlostí 38,1cm/sec. Jednou jsme s kolegy z vystříhaných zbytků slepili dvojsmyslnou reportáž ( slovo po slovu ) o bruselském Polyekranu ( v roce 1958 )-škoda že se to zde nemůže zveřejnit. Viděl jste na videu husarský kousek snímání magnetické pětatřicítky na magnetofonu šíře 6,3mm?
Získal jsem odvahu a zveřejnil jsem film ozvučený magnetickou stopou litou rýsovacím trubičkovým perem-pokusným magnetickým lakem EMGETON. Je to maminčina " Zdravotnická přednáška".
Už někdy před x lety povídali v televizi o tom, že budou filmy třeba s Vlastou Burianem převedeny do vysokého rozlišení HD a stále se nic neděje : - (
Televize mají jiný priority, než kvalitu. Potřebujou ilustrační záběry Masaryka, tak vezmou analogovou kopii z devadesátých let, seříznou ji aby byla širokoúhle, tím se zmenší už tak malý rozlišení obrazu a na našich dvoumetrových HD plazmách a LCDčkách pak máme krásnýho rozmazanýho Masaryka s uřízlou hlavou, zrychleně jak v grotesce a s rotujícíma titulkama na pupku. A když jsem se jich ptal proč to tak dělají, tak odpověděli, že "se to tak dělá". S celovečerákama je to úplně stejný.
Bohužel! To mě ale neskutečně s**e...
AFR
Dík! Zvuk jsem začal v pozdních klukovských letech zapisovat řezáním mechanického stranového zápisu mezi perforaci a kraj filmu. Hrůza, ale cosi se ozývalo. Pak magnetická litá stopa rýsovacím trubičkovým perem-mám ukázku filmu, ale netroufám si ji zveřejnit. Potom"licí stroj" na lití mg. stopy-lak EMGETON vyvíjený ve VÚZORT. Až teprve klasický hustotní optický záznam se dal poslouchat. Dnes zírám, kde jsem bral tu odvahu a vytrvalost dotáhnout to alespoň do definitivního provizoria.
Touto cestou som sa kedysi dávno na chvíľu vydal aj ja. Vo filmovom lepidle som odkalil z klasickej pásky mg vrstvu a zo sedimentu získal budúcu polevu. Potom tiež hrubým trubičkovým perom som za konštantnej rýchlosti nanášal mg vrstvu. (vyrovnávacia stopa nebola potrebná a bol by to aj luxus) 16mm film šiel kladkami celou izbou, aby stopa stihla zaschnúť. Občas to nejaký obrázok zalialo, ale ako pokus nahratá stopa hrala aj napriek nehomogenite, akú získaná poleva mala. Ale neskôr som to predsa len posielal do Prahy jednému pánovi - už neviem ako sa volal - ale robil predtým vo FL Barrandov a na dôchodku si privyrábal nanášaním mg vrstiev na amatérske filmy.
@@adordorath3823 Strašně mne potěšilo, že je také někdo, kdo postupoval stejnou cestou! Já jsem ztroskotal rozpouštěním aktivní vrstvy a když pak se magnetický lak začal v chemickém oddělení VÚZORT vyvíjet, měl jsem pokusné laky k disposici. Navíc jsem měl štěstí, že mi kolegové rozpouštědla upravovali podle podkladu filmu. Měli se mnou nepředstavitelnou trpělivost. Mám a našel jsem obrázek rozlitého laku na mé HOŘLAVÉ 16mm kopii fimu Sněhurka, ale nevím, jak ten obrázek zveřejnit. Jinak ten můj polévací stroj je také zde na Fugnerfilmu i se „sušicí drahou". Toho pána-jak píšete-znám, několikrát jsem s ním mluvil, ale při mém věku jsem jméno zapoměl. Ten mi také poléval film „První spartakiáda" , ale z té magnetické stopy je jen posledních několik slov-ostatní je z dochovaného originálu 76,2cm/sec. Třetí Spartakiáda je ozvučena úplně novým lakem, s jehličkovými oxidy-popis je u filmu. Ev. další na mejlové adrese milan.fugner@volny.cz
@@Fugnerfilm K mg záznamom mám veľký osobný vzťah. Kópie mg boli niečo výnimočného v dobách, kedy ešte neexistovalo DOLBY. Nemusím hovoriť, ako vedel magnet krásne dynamicky a rozsahovo frekvenčne hrať. Opatrujem ako poklad pár kompletných 70mm a 35mm Cinemascope kópií (obzvlášť v prevedení Technicolor si cením najviac) Veru, niet nad analóg, z digitálu som úplne chorý...
@@adordorath3823 Z doby, kdy ve VÚZORTse vyráběly magnetické měřicí pásky a pásy, mám několik vzorků. Velice mne mrzí, že nějak nejsem schopen z těch ukázek a památek, které si v žádném případě nezadaly s kvalitou těch nejlepších zahraničních, sesadit nějaké video. Mám ukázky měřicích pásků s posuvnou rychlostí 76,2cmúsec, 38,1cm/sec, 19,05cm/sec, 9,5cm/sec i kazety s posuvnou rychlostí 4,75cm/sec. Ten speciální „kolmostroj" který uměl vyrábět záznamy kolmé i „definovaně křivé" je alespoň popsán, samotný kolmostroj jsem již neměl jak odvést. Patentovaný stroj o který byl zájem ve světě, šel do šrotu.
fugner.cz/2018/11/udeleni-patentu-patent-na-zarizeni-pro-vyrobu-mernych-magnetickych-pasku-037/
Pokusil jsem se alespoň zařízení neuměle popsat.
Bohužel již nejsem v čilém styku s odborníky, ale odhadl bych to zasvěceně na otázku peněz. Ještě v době analogové přepis jedné kopie na video stálo ( pro mne ) astronomické částky. Předpokládám, že přepis na HD bude ještě mnohem dražší, nevím proč, ale asi ano. Navíc vše závisí na lidech a je možno udělat kopii dobrou a nebo horší...Záleží pak i na NFA, jakou dodá kopii, obávám se, že negativ ( modrák ) nedají z rukou. Viz, jak rozsekaná kopie "KRISTIAN" bez začátku a konce se promítá
Zajímavé je, že ten magnetofon má hlavy a pásek obráceně. Myslim jako že se ten pásek navíjí aktivní vrstvou ven.
+Ondřej Chomout Přímo na těch krabicích s páskem je nápis " Vrstvou vně" ovšem v němčině. Drtivá většina profesionálních magnetofonů u nás (tehdy ) měla hlavy takto. Pak začaly přicházet profesionální stroje ze "Západu" a ty měly hlavy opačně-aby se to nepletlo. Mnohé stroje měly pak možnou reverzaci navíjecích motorů, aby bylo možno používat pásky vrstvou dovnitř i ven.
Rád bych se vás zeptal na to lesklé cosi na raménku gramofonu. Předpokládám, že je to kousek plíšku zatěžující raménko kvůli mírnému potlačení šumu. Podobně jsme i u nás doma dřive přehrávali nejstarší desky, s drážkou vydřenou mechanickou zvukovkou, na elektrickém gramofonu se safírovou jehlou. Jako závaží jsme používali dvoukorunu. Mám pravdu?
Omlouvám se za opožděnou odpověď-porazilo mne auto na zelené na přechodu pro chodce. Probudil jsem se až v nemocnici na Karláku s rozbitou hlavou, kde jsem pobyl týden. S tím závažím máte pravdu. Pružinou bylo raménko vyváženo tak, že tlak na hrot byl kolem nuly. Potřebný tlak vyvozovalo to závaží. Vložka byla vývojový vzorek VÚZORT a rovným kmitočtovým průběhem 30Hz÷15kHz ± 2dB. Kde je jí konec...Byla schopna přehrát i "desku ze Šah" a to považuji za vrchol. Měl jsem i hroty s různou kuželovitostí, které jsem měnil bez brýlí. Alespoň že je to na obrázcích...Dík za hezký dotaz. Fűgner.