Tak tohle už mám částečně za sebou a částečně před sebou. Koncem léta jsem měl 11 včelstev. Dvoje mi vybraly vosy. Ano, jednou se jednalo o slabý oddělek, který se mi nepodařilo dostat do síly. Ve druhém případě šlo naopak o silné včelstvo, které začalo koncem léta slábnout. Tak jsem nakrmil zbytek a připravil na zimu. Před první fumigací jsem dal podložky pro kontrolu spadu. Protože přišlo chladno, nechal jsem je v úlech. Před druhou fumigací jsem je vytáhl a u poloviny včelstev jsem na každé našel lopatu mrtvolek. Nechápu to. medníky jsem sundaval v polovině července a začal léčit kyselinou šťavelovou. V srpnu jsem to zopakoval. V říjnu první fumigace a koncem listopadu Waterloo. Už mne skutečně nic nenapadá. Před dvěma lety jsem přišel o 11 včelstev z dvanácti a rok jsem se z toho vyhrabával. Vloni přišla melecitóza. Spousta dřiny. Ekonomiku už jsem zavrhl, protože kdybych začal počítat, manželka by mne asi vyhnala z domu.
zdravím, dík za reakci a sdílení vlastních zkušeností. přidám svoje. koncem léta žádný ze "standardních" oddělků neměl problémy, i když v jejich těsné blízkosti (dvě řady úlů naproti sobě, v jedné řadě oddělky, naproti kmenová včelstva) probíhalo vylupování včelstva, kde jsem vlastní nepozorností přimáčk matku a následné pokusy s dodáním matek a obnovením rozvoje se nezdařily a skončilo to vyloupením včelstva. Jeden "nestandardní" (=osazenstvo malého polystyrenového oplodňáčku přesunuté do poloviny nástavku 39x24) oddělek, pracovně je nazývám "minioddělky" (viz playlist na toto téma) byl vyloupen / zlikvidován vosami, a to z důvodu drobného nedostatku a současně mé chyby v konstrukci děleného nástavku. Problémy, které ukazuji na videích, začaly až na přelomu roku, dělám si fotodokumentaci z kontrol podložek a podmetů jednou týdně a podle toho vím, kdy se v podmetech objevilo zvýšené množství mrtvolek. V podletí jsem dával prakticky všem kmenovým včelstvům k přepracování zásoby z plástů, které nešly vytočit, protože v nich byla přimíchaná melecitoza. Některá kmenová včelstva (2.12.a 2.13) aktuálně problémy mají, jedno padlo (2.15), jiná jsou bez problémů. Přitom stejné problémy mají i oddělky (viz. videa o oddělcích 3.4 a 3.5), které ovšem byly krmeny květovým jarním medem a určitě si něco melecitozy taky donesly (je to poznat podle vyházených krystalků melecitozy na podložce), ale ne tolik, jako ta kmenová včelstva. Takže ten problém, respektive příčina problému, je někde jinde....podle mne. A snažím se na to přijít.
@@yttomask Ale já to mám podobné. Před dvěma lety mi to padlo skoro všechno. Když se mi povedlo z toho vyhrabat a dostat se na šest včelstev, vyzimoval jsem je všechny. Řekl jsem si že budu tuto zimu opakovat stejný postup v chování i léčení. A nyní tohle. Mne už skutečně nic nenapadá. Vystřídal jsem několik způsobů léčby, výrazně zkrátil mednou sezónu. To co jeden rok fungovalo perfektně, hned následující úplně zklamalo. Opouští mne chuť dál včelařit.
Ahoj Tome, myslím si, že příčina pádu těchto dvou včelstev nebude v tom, že by se nestihly vrátit do chomáče. (možná třebas u jednotek kousků to tak být mohlo, ale rozhodně to tak nemůže být u pomale půl kila včel..) Spíš bych příčinu hledal v poškozené zimní generaci včel a to kvůli pozdnímu krmení a ponechání melecitózy. Pak se z těch mladých čilých včel staly babičky, který to už nemohly ustát a tak to dopadlo jak dopadlo. Je prostě nesmysl nechávat jim melecitózu když jim to prokazatelně škodí a vsázet na to, že v zimě budou teplé dny je taky jak dát si loterii. Nevím tedy, kdy jsi dával poslední krmení u těchto dvou včelstev, usuzuji že to bylo pozdě (říjen, listopad) dle tvých předchozích videí na jiná včelstva. Možná by stálo za to je otevřít a podívat se, kolik tam těch včel zbylo. Dle teploty (pokud je sonda mimo chomáč) budou plodovat. Podle mě bude následovat takový scénář, že se uplodují. Budou se snažit dohnat ty ztráty, které jsme viděli v podmetu. Další možnou příčinu bych viděl na viry mimo tu melecitózu a pozdní krmení .. kdyby byly teplé dny tak bys dost možná našel prázdný úl plný zásob, ale protože bylo chladno, tak prostě padly přímo v úlu. Jak jsem psal už u předešlého videa, je začátek ledna .. byl bych celkem na pozoru, ať se daří
Úhyny do konce listopadu jsou na varroa. Pozdější úhyny jsou na nosemu a hlad. Asi bych dala přednost kontrole podmetu a spadu mrtvolek před sledováním teploty v chomáči.
ahoj Tome, asi to není ta jediná příčina, ale jedna z několika, které se sešly. musím se podívat na fotky z podmetů, kdy se tam ty mrtvolky objevily a co se dělo předtím. letos jsem žádná kmenová včelstva nekrmil, jenom oddělky, navíc ta 2.13 má nástavek jarního květového medu. Pozdním krmením to nebude. Melecitoza sama o sobě není podle mě problém, med s obsahem melecitozy je náročnější na zpracování, ale není to důvod pro úhyn, ostatní včelstva nepadla (...zatím....) a melecitozní zásoby také mají a zpracovávají. Ohledně virů - těžko říct, ale na ty bych to sváděl až jako na poslední důvod. Otevírat a prohlížet je budu až možná příští týden, má být tepleji. co se toho dohánění týče;-)....tedˇuž nic nedohánějí a nikdy podle mě ani nedoháněly, a jestli plodují, tak je to už začátek jarního rozvoje. můžu je jen kontrolovat a usnadnit jim cestu na a z proletů kvůli vyprášení. uvidíme, jak to dopadne.
@@annaplesova9511 máte jen způlky pravdu (podle mne;-) ) já ty teploty sleduji kvůli tomu, že mi to řekne něco o dění a aktivitách v úle. Sledování podmetu je řekněme další "veličina", jejíž hodnoty má smysl sledovat. přitom ale neplatí, že to co v podmetu, to v úle (ve smyslu příslloví, co na srdci, to na jazyku). Z videí je vidět, že v podmetu je katastrofa, ale v nahoře se "topí" a zřejmě ploduje, jako by se nic nedělo. Otázka je, co je určující pro další dění...podmet nebo nástavek? A nepište mi, že je to Titanic;-))
@@yttomask Mohla by to být i viróza, ale spíš to vypadá na to, že byly pozdě krmeny a udřely se ještě před zimou = ztratily dlouhověkost. Je dokázáno, že včely nejvíc huntuje zpracovávání sacharózy, kterou zpracovávají pouze včely starší 20 dní. Jak už tady někteří kolegové napsali, může to být kombinace obou příčin, protože oslabená včela je mnohem vnímavější k nákaze. Souhlasím také s tím, že by určitě stálo za to mrknou se do nich. Viděl jsem video kde byl prezentován názor, že o tom jak dlouho včela bude žít rozhoduje kolik larviček musela krmit během svého stádia krmičky. Dlouhověkou včelou se prý stává krmička, která nekrmila více než 5 larviček (1-5:1). Krmička, která musela krmit 6 a více larviček zůstává krátkověká a navíc i rojová. Autor videa tvrdí, že má vše vyzkoušené a že to takto spolehlivě funguje. Tvrdí také, že s touto metodou prý stačí tři pokolení včel na celou sezónu - jeho včely prý žijí 60-90 dnů. Dále tvrdí, že touto metodou se rapidně snižuje výskyt varroa až k nule? Svoje včely nazývá včelami šampionkami. Automatické titulky jsou přijatelné: th-cam.com/video/VBWNUuYpH6s/w-d-xo.html Ta vysoká sestava určitě problém není, spíše naopak, tvoří vlastně napodobeninu dutiny ve stromu, což je ideální. Akorát bych to spodní česno při této sestavě na zimu tutově uzavřel, ale jestli by to mohlo být příčinou takového úhynu nevím. Translátor je přítel: studfile.net/preview/7041235/page:27/ Určitě nebudu jediný, kdo bude s napětím očekává další video k této události.
Mudrujete nad mrtvými včelami místo abyste se podíval, jestli nepotřebují pomoc ty živé? Možná v sedí odtržené od zásob na plodu a příště budete vážit je.
má otvírat úl v týhle zime? jinak samozřejmě, že mudruju, protože chci přijít na to, čím to je. jinak co se zásob týče, tak ty mají, ale samozřejmě nevím, kde je plod, jak daleko od zásob. na zítra pro ně mám připravenou kapsu s medem pod víko, kterou jsem jim chtěl dát tak jako tak, tak až jim ji budu dávat, tak se podívám, podle toho se zařídím co a jak dál.
@@paprna já také. včelám je fuk jestli někdo otevře víko. dokonce v pohodě přežijí i horší zacházení např přesunutí izolátoru :D Ted jsem musel u dvou oddělků a bylo -6. holt nebylo zbytí.
Tohle jsou prostě včely, které o svou dlouhověkost přišly. Viry, N.ceranae + melecitóza . Teď hodně záleží na tom, kolik dlouhovekých tam zůstalo. To se pozná snadno. .. další větší spady mrtvých včel = malo dlouhověkých včel = nedožijí jara.
@@tomasmarz6713 ani toto nelze vyloucit, jen jde o to, cim o tu dlouhovekost prisly, pokud o ni prisly. Jde o to, jestli ty mrtvolky spadly naraz nebo postupne. Z tohi secda usuzovat, co mohlo byt pricinou.
Měl bys ty mrtvoly vyklepat přes síto, jestli z nich spadne nějakej brouk. A když dáš ty dva nástavky pryč jen u jednoho, tak hned uvidíš jestli bude rozdíl ve spadu.
vyšetření na nosemu jsem si nechal na veterině udělat u prvního spadu mrtvolek, bohužel přijde výsledek typu nosema je přítomna....ale to vím také i bez vyšetření...nosema je ve včelstvu vždy- ohledně toho mikroskopu....jaké zvětšení je potřeba, aby bylo rozumně možné rozpoznat míru napadení nosemou? dík, mám totiž možnost nějaký mikroskop si půjčit.
Poslať vzorku na vyšetrenie do laboratória!!! Nadmerne veľký zimovací priestor musia včely vyhrievať. Najlepšie zimovanie je vždy v jednom nádstavku so zásobami.
Tento názor, myslím, je už dávno překonán, neboť bylo mnohokrát dokázáno, že včely nikdy úl nevytápí, vytápí pouze chomáč. Naopak vyšší zimovací prostor je napodobenina dutiny stromu a má pozitivní vliv na ventilaci v úlu. Taková úlová sestava musí však splňovat několik podmínek. 1.) Zimní česno musí být co nejblíže chomáče. 2.) Spodní česno musí být uzavřené a dobře utěsněné - v úlu nesmí vznikat průvan! 3.) Strop takového úlu musí být též co nejlépe utěsněn, protože ventilace probíhá pouze prostřednictvím zimního česna. 4.) Úlové dno musí být uzavřené, žádná síta. Při dodržení těchto podmínek si samy včely regulují pohodu v úlu. Rozhodujícím spouštěčem pro akci je koncentrace CO2, kdy při určité hladině začnou včely intenzivně větrat, čímž dojde k vytlačení teplejšího vzduchu i s CO2 a nasátí čerstvého chladného vzduchu. Pokud včely v zimě hučí často nebo nepřetržitě, je to známka toho, že v úlu není ta správná konfigurace pro správnou ventilaci. Pokud to všechno funguje jako v přírodních podmínkách, tak včely po výměně plynů ventilaci vypnou a ztichnou. Pokud ventilace neprobíhá správně, samozřejmě to zvyšuje spotřebu zásob i opotřebení včel a to může vést i k propuknutí různých onemocnění. Translátor rád pomůže: studfile.net/preview/7041235/page:27/
dobrý den, děkuji za reakci. Vzorek včel, sice z jiného včelstva, jsem již posílal na veterinu, výsledke byl nosema pozitivní, ale míra zamoření již uvedena nebyla. Nechci laboratorní vyšetření zlehčovat, ale výsledek typu "je/není" mi moc informací neřekne, protože, jsem si jistý, že ta nosema tam je. Ale nevylučuju, že tam ten vzorek z těchto dvou včelstev pošlu, respektive udělám to, že pošlu vzorky dva - z jednoho z těchto dvou včelstev a ze včelstva, kde problémy nejsou. S tím vyhříváním prostoru, na to mám trochu jiný názor, ony samozřejmě nevyhřívají prostor kde nejsou, ale z chomáče to teplo do toho okolního prostoru uniká. Pokud by se tedy dal sestrojit nástavek, či vytvořit prostor, který by zimní chomáš ideálně obklopoval a přitom mu nechal prostor na občasné rozvolnění chomáče a potřebné proudění vzduchu, tak by to bylo asi ideální.
díky za relevantní a opravdu výstižný komentář, i když myslím ohledně toho vytápění to není tak docela přesné. Včely samozřejmě úmyslně nevytápí prostor úlu, který nezabírá chomáč, ale do tohoto prostoru uniká teplo z toho chomáče a v závislosti na tom, kde tu teplotu mimo chomáč budete měřit, naměříte různé teploty odlišné od venkovní teploty nebo stejné, jako je venku. K těm podmínkám v bodech 1-4: ad 1/ souhlas, z mnoha důvodů ad 2/ to je otázka. průvan je nežádoucí, česno bych zavřel. Při proletech, které jsem měl možnost pozorovat u včelstev ve vícenástavkových sestavách jsem si ale všiml, že celkem dost včel vylétlo očkem v horních nástavcích, ale do úlu měly tendenci vracet se skrz česno...nějak si to musely pamatovat od podletí....jiné vysvětlení mě nenapadá. takže nevím úplně přesně, jak by se zachovaly, kdyby to česno bylo zavřené. Takže z tohoto důvodu bych česno nechal otevřené. Jakou vy s tím máte zkušenost? ad 3/ samozřejmě, souhlas ad 4/ to zavřené nemám, podložku pod sítem mám na polohu "netěsno"...což je samozřejmě jedno, když "letní" dolní česno je otevřené. Jiná situace by byla, kdyby letní česno bylo zavřené tak pak by přirozeně dávalo smysl utěsnit i podsítovou podložku. To uzavření česna / česen mám v plánu udělat a risknout to, že pokud včely při proletu nenajdou vchod letním česnem, tak se po stěně úlu nebo přeletem vrátí zpět k hornímu očku, ze kterého vylétly. Alternativně jsem chtěl odstranit ty dva spodní nástavky, ale to by znamenalo jednak hrabat se v úle a to nechci, pokud na to nebude počasí, a za druhé bych tím vlastně skončil ten pokus (v dobrém slova smyslu), že jsem chtěl zjistit, jak zimovat ve více než tradičním počtu 1-2 či 3 nástavky. Takže asi udělám to zavření česna.
vyskytovalo sa to aj u nas,par rokov nazad,vcely na vianoce este uplne ok,podlozky ciste a par dni po novom roku vcelstva zosypane v hrubej vrstve na podlozkach..nieje to ani hladom ,ani chladom,kliestikom uz vobec,najskor cerana alebo nejaka septikemia,uz som to tu spominal..behom par dni alebo hodin sa to cele zosypavalo,stavalo sa mi ze ked som pobral mrtvolky na mikroskop,kopa z nich este v teple zacala ozivat..ved podla toho ci su suche alebo este maju tvar a konzistenciu cerstvych vciel musis rozoznat ci su tam dlho,podla toho co vidim tipujem max par dni
@@gs4503 ahoj, diky za podrobny popis situace ve vasi oblasti. Take si nemyslim, ze bycto bylp hladem nebo klestikem, ale souvisi to s vyprasenim/vykalenim, prolety a podle me i s tim prochladnutim. Nosema tam samozrejme bude, ale ta je ve vsech vcelstvech, jina vcelstva na stanovisti maji podobny problem (viz padle 2.15 a oddelky 3.4 a 3.5), ale jina ne, pritom v podleti a do zimy sly za stejnych podminek. Mam pro ty problemy nejake vysvetleni, jeste si k tomu musim neco dohlrdst v poznamkach a fotodokumentaci.
@@gs4503 ahoj, určitě, přemýšlím o tom skrz naskrz, hledám příčiny, hledám rozdíly, všechna kmenová včelstva na tom byly v podletí stejně, oddělky také, daří se jim různě, neuspokojují mě jednoduchá vysvětlení typu "viry, varoaza, nosema"...koukni na moje poslední video z dneška, tam jsem zmínil a ukázal, co může být důvodem těchto problémů, malé detaily, ale s podstatným vlivem.
@@VladimírKlofáč je to jedno z moznych vysvetleni, ale nezda se mi, ze by padly od hladu. Kdyby padly hladem, tak si myslim, ze by zustaly na plastech a nepadly by dolu. Sezeni je v 3 a 4 nastavku, nechce se mi verit, ze by ty hladove, tedy spis hlady mrtve vcely, propadly az na dno. V tydnu projdu fotodokumentaci z pravidelnych tydennich kontrol podmetu a to mi predpokladam napovi, co mohko byt pricinou.
Chápu,ono když to člověk nevidí nazivo da se jen polemizovat. U toho předchozího vcelstva je to stoprocentní tam byly zbytky plodu. Je potřeba hledat příčinu proč plodovali plemeno,choroba,roztoče? Měl by jste se podívat jak reálně sedí a pokud se dá, nazebrovat chomac zásobami. Pokud je tam plod,tak stačí přesunout plodovy ramek k zasobam, vcely si sami přelezou. Dá se takto vcelstvo zachránit, mám s tím bohaté zkušenosti. @@yttomask
Díval jste se do úlů jestli mají zásoby, když říkáte, že tam byl melicitozní med jako krmivo na zimu. Takhle budete každý den vybírat mrtvé včely. Nekálejí, ale hynou a varroa tam asi není. Zkuste příkrm medocukrovým těstem.
do úlů jsem se nedíval, ale té 2.12 jsem již před časem dal kapsu s medem na horní loučky posledního nástavku a normálně to berou, takže 2.12 to od hladu nemá. pro 2. 12 a další vybraná včelstva mám připravené také kapsy s medem. ohledně melecitozy - v podletí dostaly, stejně jako jiná včelstva, k přepracování plásty se zbytky nevytočeného medu, ve kterém byla melecitoza - melecitozu vyházely a přenositelný med zužitkovaly - proplodovaly, propálily nebo uložily....plus měly nevytočený nástavek jarního medu. I teď, poklud narazily na melecitozu, tak ji vyhazovaly, bylo to vidět pravidelně na podložce, stejně jako jiná včelstva. Varroa - musím se podívat na záznamy, ale nějak hrozný napadení neměly.
@@marekbily8677 ano, v tomto mate pravdu, neprosly, ale jak jsem rikal, nevim, jak dlouho ty vcely na dne jsou. Pokud jsou tam dlouho, tak si myslim, ze ne kvuli noseme, pokud jsou tam kratce, tak ty vykaly by na podlozce byly aspon trochu, kdyb, to byl prujem/nosema. V tuhle chvili nevim. Tento vikend nestiham ul prohlidnout, ani neni pocasi dobry, jeste jsem ani neuklidil to 2.15, ktera padla. Pristi tyden ma byt tepleji, tak se do nich podivam, ted uz toho moc neudelam, krome co nejkratsi cesty k vykaleni.
@@yttomask Jasný, tak se pokuste sledovat spad častěji, třeba za týden. Porovnejte s ostatními úly. Podle Dr. Liebiga je normální, že uhyne každý den 30 včel... za 100 dní 3000 včel cca. 300 g.
Zdravím. Měl jsem situaci kdy se mi pár včel vydalo do 3. nastavku a zustalo na nem "umrźlé" - jsou to jednotky ks.. proste to nedaly zpět. Na mudrovani mam vcely kratce, ale urcite bych zkusit to co rikate, odebral bych jim ty neobsazene nastavky, uz asi neni co 💩, a vsude bych vymetl podlozky a vcely spalil, mozna vzorek bych poslal pro klid na veterinu. Jak se otepli tak bych zkusil Lugoruv roztok( nekteri to pouzivaji pro nosemě).. Taky je mozne ze se udusily , jestli sly oslabene do zimy tak vše je mozne.. Jdu na panaka za vase vcely ..
jojo, ta cesta je dlouhá zpátky po proletu. musím se podívat na fotky dna, kdy tam spadly, kdy se začalo plnit, a podívat se, kdy jsem jim otevřel ta očka v třetím nástavku, je dost možný, že jsem to udělal pozdě... to odebrání spodních nástavků ještě promyslím, jsou tam k ničemu od začátku zimy, bohužel mi včas nedošel ten problém s cestováním na záchod. na zdraví a za naše včely:-)!
Tak tohle už mám částečně za sebou a částečně před sebou. Koncem léta jsem měl 11 včelstev. Dvoje mi vybraly vosy. Ano, jednou se jednalo o slabý oddělek, který se mi nepodařilo dostat do síly. Ve druhém případě šlo naopak o silné včelstvo, které začalo koncem léta slábnout. Tak jsem nakrmil zbytek a připravil na zimu. Před první fumigací jsem dal podložky pro kontrolu spadu. Protože přišlo chladno, nechal jsem je v úlech. Před druhou fumigací jsem je vytáhl a u poloviny včelstev jsem na každé našel lopatu mrtvolek. Nechápu to. medníky jsem sundaval v polovině července a začal léčit kyselinou šťavelovou. V srpnu jsem to zopakoval. V říjnu první fumigace a koncem listopadu Waterloo. Už mne skutečně nic nenapadá. Před dvěma lety jsem přišel o 11 včelstev z dvanácti a rok jsem se z toho vyhrabával. Vloni přišla melecitóza. Spousta dřiny. Ekonomiku už jsem zavrhl, protože kdybych začal počítat, manželka by mne asi vyhnala z domu.
zdravím, dík za reakci a sdílení vlastních zkušeností. přidám svoje.
koncem léta žádný ze "standardních" oddělků neměl problémy, i když v jejich těsné blízkosti (dvě řady úlů naproti sobě, v jedné řadě oddělky, naproti kmenová včelstva) probíhalo vylupování včelstva, kde jsem vlastní nepozorností přimáčk matku a následné pokusy s dodáním matek a obnovením rozvoje se nezdařily a skončilo to vyloupením včelstva.
Jeden "nestandardní" (=osazenstvo malého polystyrenového oplodňáčku přesunuté do poloviny nástavku 39x24) oddělek, pracovně je nazývám "minioddělky" (viz playlist na toto téma) byl vyloupen / zlikvidován vosami, a to z důvodu drobného nedostatku a současně mé chyby v konstrukci děleného nástavku.
Problémy, které ukazuji na videích, začaly až na přelomu roku, dělám si fotodokumentaci z kontrol podložek a podmetů jednou týdně a podle toho vím, kdy se v podmetech objevilo zvýšené množství mrtvolek.
V podletí jsem dával prakticky všem kmenovým včelstvům k přepracování zásoby z plástů, které nešly vytočit, protože v nich byla přimíchaná melecitoza.
Některá kmenová včelstva (2.12.a 2.13) aktuálně problémy mají, jedno padlo (2.15), jiná jsou bez problémů. Přitom stejné problémy mají i oddělky (viz. videa o oddělcích 3.4 a 3.5), které ovšem byly krmeny květovým jarním medem a určitě si něco melecitozy taky donesly (je to poznat podle vyházených krystalků melecitozy na podložce), ale ne tolik, jako ta kmenová včelstva.
Takže ten problém, respektive příčina problému, je někde jinde....podle mne. A snažím se na to přijít.
@@yttomask Ale já to mám podobné. Před dvěma lety mi to padlo skoro všechno. Když se mi povedlo z toho vyhrabat a dostat se na šest včelstev, vyzimoval jsem je všechny. Řekl jsem si že budu tuto zimu opakovat stejný postup v chování i léčení. A nyní tohle. Mne už skutečně nic nenapadá. Vystřídal jsem několik způsobů léčby, výrazně zkrátil mednou sezónu. To co jeden rok fungovalo perfektně, hned následující úplně zklamalo. Opouští mne chuť dál včelařit.
Ahoj Tome, myslím si, že příčina pádu těchto dvou včelstev nebude v tom, že by se nestihly vrátit do chomáče. (možná třebas u jednotek kousků to tak být mohlo, ale rozhodně to tak nemůže být u pomale půl kila včel..)
Spíš bych příčinu hledal v poškozené zimní generaci včel a to kvůli pozdnímu krmení a ponechání melecitózy. Pak se z těch mladých čilých včel staly babičky, který to už nemohly ustát a tak to dopadlo jak dopadlo.
Je prostě nesmysl nechávat jim melecitózu když jim to prokazatelně škodí a vsázet na to, že v zimě budou teplé dny je taky jak dát si loterii.
Nevím tedy, kdy jsi dával poslední krmení u těchto dvou včelstev, usuzuji že to bylo pozdě (říjen, listopad) dle tvých předchozích videí na jiná včelstva.
Možná by stálo za to je otevřít a podívat se, kolik tam těch včel zbylo. Dle teploty (pokud je sonda mimo chomáč) budou plodovat.
Podle mě bude následovat takový scénář, že se uplodují. Budou se snažit dohnat ty ztráty, které jsme viděli v podmetu.
Další možnou příčinu bych viděl na viry mimo tu melecitózu a pozdní krmení .. kdyby byly teplé dny tak bys dost možná našel prázdný úl plný zásob, ale protože bylo chladno, tak prostě padly přímo v úlu.
Jak jsem psal už u předešlého videa, je začátek ledna .. byl bych celkem na pozoru, ať se daří
Úhyny do konce listopadu jsou na varroa. Pozdější úhyny jsou na nosemu a hlad. Asi bych dala přednost kontrole podmetu a spadu mrtvolek před sledováním teploty v chomáči.
ahoj Tome, asi to není ta jediná příčina, ale jedna z několika, které se sešly.
musím se podívat na fotky z podmetů, kdy se tam ty mrtvolky objevily a co se dělo předtím.
letos jsem žádná kmenová včelstva nekrmil, jenom oddělky, navíc ta 2.13 má nástavek jarního květového medu. Pozdním krmením to nebude.
Melecitoza sama o sobě není podle mě problém, med s obsahem melecitozy je náročnější na zpracování, ale není to důvod pro úhyn, ostatní včelstva nepadla (...zatím....) a melecitozní zásoby také mají a zpracovávají.
Ohledně virů - těžko říct, ale na ty bych to sváděl až jako na poslední důvod.
Otevírat a prohlížet je budu až možná příští týden, má být tepleji.
co se toho dohánění týče;-)....tedˇuž nic nedohánějí a nikdy podle mě ani nedoháněly, a jestli plodují, tak je to už začátek jarního rozvoje.
můžu je jen kontrolovat a usnadnit jim cestu na a z proletů kvůli vyprášení.
uvidíme, jak to dopadne.
@@yttomask Nosemóza apis - kálení v úlu,
mosemóza ceranae - bez kálení. Rozezná se dle mikroskopického pozorování spor
@@annaplesova9511 máte jen způlky pravdu (podle mne;-) ) já ty teploty sleduji kvůli tomu, že mi to řekne něco o dění a aktivitách v úle.
Sledování podmetu je řekněme další "veličina", jejíž hodnoty má smysl sledovat.
přitom ale neplatí, že to co v podmetu, to v úle (ve smyslu příslloví, co na srdci, to na jazyku).
Z videí je vidět, že v podmetu je katastrofa, ale v nahoře se "topí" a zřejmě ploduje, jako by se nic nedělo.
Otázka je, co je určující pro další dění...podmet nebo nástavek?
A nepište mi, že je to Titanic;-))
@@yttomask Mohla by to být i viróza, ale spíš to vypadá na to, že byly pozdě krmeny a udřely se ještě před zimou = ztratily dlouhověkost. Je dokázáno, že včely nejvíc huntuje zpracovávání sacharózy, kterou zpracovávají pouze včely starší 20 dní. Jak už tady někteří kolegové napsali, může to být kombinace obou příčin, protože oslabená včela je mnohem vnímavější k nákaze. Souhlasím také s tím, že by určitě stálo za to mrknou se do nich. Viděl jsem video kde byl prezentován názor, že o tom jak dlouho včela bude žít rozhoduje kolik larviček musela krmit během svého stádia krmičky. Dlouhověkou včelou se prý stává krmička, která nekrmila více než 5 larviček (1-5:1). Krmička, která musela krmit 6 a více larviček zůstává krátkověká a navíc i rojová. Autor videa tvrdí, že má vše vyzkoušené a že to takto spolehlivě funguje. Tvrdí také, že s touto metodou prý stačí tři pokolení včel na celou sezónu - jeho včely prý žijí 60-90 dnů. Dále tvrdí, že touto metodou se rapidně snižuje výskyt varroa až k nule? Svoje včely nazývá včelami šampionkami. Automatické titulky jsou přijatelné: th-cam.com/video/VBWNUuYpH6s/w-d-xo.html
Ta vysoká sestava určitě problém není, spíše naopak, tvoří vlastně napodobeninu dutiny ve stromu, což je ideální. Akorát bych to spodní česno při této sestavě na zimu tutově uzavřel, ale jestli by to mohlo být příčinou takového úhynu nevím. Translátor je přítel: studfile.net/preview/7041235/page:27/
Určitě nebudu jediný, kdo bude s napětím očekává další video k této události.
Mudrujete nad mrtvými včelami místo abyste se podíval, jestli nepotřebují pomoc ty živé? Možná v sedí odtržené od zásob na plodu a příště budete vážit je.
má otvírat úl v týhle zime?
jinak samozřejmě, že mudruju, protože chci přijít na to, čím to je.
jinak co se zásob týče, tak ty mají, ale samozřejmě nevím, kde je plod, jak daleko od zásob.
na zítra pro ně mám připravenou kapsu s medem pod víko, kterou jsem jim chtěl dát tak jako tak, tak až jim ji budu dávat, tak se podívám, podle toho se zařídím co a jak dál.
@@yttomask Ja kontroluju pozici chomace co 14 dni.
@@paprna já také. včelám je fuk jestli někdo otevře víko. dokonce v pohodě přežijí i horší zacházení např přesunutí izolátoru :D Ted jsem musel u dvou oddělků a bylo -6. holt nebylo zbytí.
Zdravím.
Pěkně natočené i pěkně okomentové. Vaše postupy a úvahy prezentované nahlas .... jóó, super.
Tohle jsou prostě včely, které o svou dlouhověkost přišly. Viry, N.ceranae + melecitóza . Teď hodně záleží na tom, kolik dlouhovekých tam zůstalo. To se pozná snadno. .. další větší spady mrtvých včel = malo dlouhověkých včel = nedožijí jara.
@@tomasmarz6713 ani toto nelze vyloucit, jen jde o to, cim o tu dlouhovekost prisly, pokud o ni prisly.
Jde o to, jestli ty mrtvolky spadly naraz nebo postupne. Z tohi secda usuzovat, co mohlo byt pricinou.
Měl bys ty mrtvoly vyklepat přes síto, jestli z nich spadne nějakej brouk. A když dáš ty dva nástavky pryč jen u jednoho, tak hned uvidíš jestli bude rozdíl ve spadu.
to je dobré 👍, nebo si zjistit včelařský kroužek v blízkosti a poprosit je o mikroskopickou zkoušku na nosemu.
kouknu na fotky dna, kdy tam spadly, podívám se na počty kleštíků, obojí sleduju denně co jsem na stanovišti.
vyšetření na nosemu jsem si nechal na veterině udělat u prvního spadu mrtvolek, bohužel přijde výsledek typu nosema je přítomna....ale to vím také i bez vyšetření...nosema je ve včelstvu vždy-
ohledně toho mikroskopu....jaké zvětšení je potřeba, aby bylo rozumně možné rozpoznat míru napadení nosemou? dík, mám totiž možnost nějaký mikroskop si půjčit.
@@yttomask To je pravda, nosema je v úlu přítomná vždy a propukne jen pokud jsou včely oslabené. Je to jako s oparem na rtu u člověka ...
Poslať vzorku na vyšetrenie do laboratória!!!
Nadmerne veľký zimovací priestor musia včely vyhrievať. Najlepšie zimovanie je vždy v jednom nádstavku so zásobami.
Tento názor, myslím, je už dávno překonán, neboť bylo mnohokrát dokázáno, že včely nikdy úl nevytápí, vytápí pouze chomáč. Naopak vyšší zimovací prostor je napodobenina dutiny stromu a má pozitivní vliv na ventilaci v úlu. Taková úlová sestava musí však splňovat několik podmínek. 1.) Zimní česno musí být co nejblíže chomáče. 2.) Spodní česno musí být uzavřené a dobře utěsněné - v úlu nesmí vznikat průvan! 3.) Strop takového úlu musí být též co nejlépe utěsněn, protože ventilace probíhá pouze prostřednictvím zimního česna. 4.) Úlové dno musí být uzavřené, žádná síta. Při dodržení těchto podmínek si samy včely regulují pohodu v úlu. Rozhodujícím spouštěčem pro akci je koncentrace CO2, kdy při určité hladině začnou včely intenzivně větrat, čímž dojde k vytlačení teplejšího vzduchu i s CO2 a nasátí čerstvého chladného vzduchu. Pokud včely v zimě hučí často nebo nepřetržitě, je to známka toho, že v úlu není ta správná konfigurace pro správnou ventilaci. Pokud to všechno funguje jako v přírodních podmínkách, tak včely po výměně plynů ventilaci vypnou a ztichnou. Pokud ventilace neprobíhá správně, samozřejmě to zvyšuje spotřebu zásob i opotřebení včel a to může vést i k propuknutí různých onemocnění.
Translátor rád pomůže: studfile.net/preview/7041235/page:27/
dobrý den, děkuji za reakci. Vzorek včel, sice z jiného včelstva, jsem již posílal na veterinu, výsledke byl nosema pozitivní, ale míra zamoření již uvedena nebyla. Nechci laboratorní vyšetření zlehčovat, ale výsledek typu "je/není" mi moc informací neřekne, protože, jsem si jistý, že ta nosema tam je.
Ale nevylučuju, že tam ten vzorek z těchto dvou včelstev pošlu, respektive udělám to, že pošlu vzorky dva - z jednoho z těchto dvou včelstev a ze včelstva, kde problémy nejsou.
S tím vyhříváním prostoru, na to mám trochu jiný názor, ony samozřejmě nevyhřívají prostor kde nejsou, ale z chomáče to teplo do toho okolního prostoru uniká.
Pokud by se tedy dal sestrojit nástavek, či vytvořit prostor, který by zimní chomáš ideálně obklopoval a přitom mu nechal prostor na občasné rozvolnění chomáče a potřebné proudění vzduchu, tak by to bylo asi ideální.
díky za relevantní a opravdu výstižný komentář, i když myslím ohledně toho vytápění to není tak docela přesné.
Včely samozřejmě úmyslně nevytápí prostor úlu, který nezabírá chomáč, ale do tohoto prostoru uniká teplo z toho chomáče a v závislosti na tom, kde tu teplotu mimo chomáč budete měřit, naměříte různé teploty odlišné od venkovní teploty nebo stejné, jako je venku.
K těm podmínkám v bodech 1-4:
ad 1/ souhlas, z mnoha důvodů
ad 2/ to je otázka. průvan je nežádoucí, česno bych zavřel. Při proletech, které jsem měl možnost pozorovat u včelstev ve vícenástavkových sestavách jsem si ale všiml, že celkem dost včel vylétlo očkem v horních nástavcích, ale do úlu měly tendenci vracet se skrz česno...nějak si to musely pamatovat od podletí....jiné vysvětlení mě nenapadá. takže nevím úplně přesně, jak by se zachovaly, kdyby to česno bylo zavřené. Takže z tohoto důvodu bych česno nechal otevřené.
Jakou vy s tím máte zkušenost?
ad 3/ samozřejmě, souhlas
ad 4/ to zavřené nemám, podložku pod sítem mám na polohu "netěsno"...což je samozřejmě jedno, když "letní" dolní česno je otevřené. Jiná situace by byla, kdyby letní česno bylo zavřené tak pak by přirozeně dávalo smysl utěsnit i podsítovou podložku.
To uzavření česna / česen mám v plánu udělat a risknout to, že pokud včely při proletu nenajdou vchod letním česnem, tak se po stěně úlu nebo přeletem vrátí zpět k hornímu očku, ze kterého vylétly.
Alternativně jsem chtěl odstranit ty dva spodní nástavky, ale to by znamenalo jednak hrabat se v úle a to nechci, pokud na to nebude počasí, a za druhé bych tím vlastně skončil ten pokus (v dobrém slova smyslu), že jsem chtěl zjistit, jak zimovat ve více než tradičním počtu 1-2 či 3 nástavky.
Takže asi udělám to zavření česna.
vyskytovalo sa to aj u nas,par rokov nazad,vcely na vianoce este uplne ok,podlozky ciste a par dni po novom roku vcelstva zosypane v hrubej vrstve na podlozkach..nieje to ani hladom ,ani chladom,kliestikom uz vobec,najskor cerana alebo nejaka septikemia,uz som to tu spominal..behom par dni alebo hodin sa to cele zosypavalo,stavalo sa mi ze ked som pobral mrtvolky na mikroskop,kopa z nich este v teple zacala ozivat..ved podla toho ci su suche alebo este maju tvar a konzistenciu cerstvych vciel musis rozoznat ci su tam dlho,podla toho co vidim tipujem max par dni
@@gs4503 ahoj, diky za podrobny popis situace ve vasi oblasti. Take si nemyslim, ze bycto bylp hladem nebo klestikem, ale souvisi to s vyprasenim/vykalenim, prolety a podle me i s tim prochladnutim.
Nosema tam samozrejme bude, ale ta je ve vsech vcelstvech, jina vcelstva na stanovisti maji podobny problem (viz padle 2.15 a oddelky 3.4 a 3.5), ale jina ne, pritom v podleti a do zimy sly za stejnych podminek.
Mam pro ty problemy nejake vysvetleni, jeste si k tomu musim neco dohlrdst v poznamkach a fotodokumentaci.
@@yttomask daj prosimta vediet k comu sa dopatras..ono je to bezmocnost dost ked hynu vcely a clovek sa nevie dopatrat preco..😢
@@gs4503 ahoj, určitě, přemýšlím o tom skrz naskrz, hledám příčiny, hledám rozdíly, všechna kmenová včelstva na tom byly v podletí stejně, oddělky také, daří se jim různě, neuspokojují mě jednoduchá vysvětlení typu "viry, varoaza, nosema"...koukni na moje poslední video z dneška, tam jsem zmínil a ukázal, co může být důvodem těchto problémů, malé detaily, ale s podstatným vlivem.
Zdravím s největší pravděpodobností vcely plodovali a nepresunuli se k zásobam stejně jako ty předchozí
Prolety s tím nemají nic společného
@@VladimírKlofáč je to jedno z moznych vysvetleni, ale nezda se mi, ze by padly od hladu. Kdyby padly hladem, tak si myslim, ze by zustaly na plastech a nepadly by dolu. Sezeni je v 3 a 4 nastavku, nechce se mi verit, ze by ty hladove, tedy spis hlady mrtve vcely, propadly az na dno.
V tydnu projdu fotodokumentaci z pravidelnych tydennich kontrol podmetu a to mi predpokladam napovi, co mohko byt pricinou.
Chápu,ono když to člověk nevidí nazivo da se jen polemizovat. U toho předchozího vcelstva je to stoprocentní tam byly zbytky plodu. Je potřeba hledat příčinu proč plodovali plemeno,choroba,roztoče? Měl by jste se podívat jak reálně sedí a pokud se dá, nazebrovat chomac zásobami. Pokud je tam plod,tak stačí přesunout plodovy ramek k zasobam, vcely si sami přelezou. Dá se takto vcelstvo zachránit, mám s tím bohaté zkušenosti. @@yttomask
@@VladimírKlofáč Presne, bez vizualni kontroly chomace je to proste o nicem.
Díval jste se do úlů jestli mají zásoby, když říkáte, že tam byl melicitozní med jako krmivo na zimu. Takhle budete každý den vybírat mrtvé včely. Nekálejí, ale hynou a varroa tam asi není. Zkuste příkrm medocukrovým těstem.
do úlů jsem se nedíval, ale té 2.12 jsem již před časem dal kapsu s medem na horní loučky posledního nástavku a normálně to berou, takže 2.12 to od hladu nemá.
pro 2. 12 a další vybraná včelstva mám připravené také kapsy s medem.
ohledně melecitozy - v podletí dostaly, stejně jako jiná včelstva, k přepracování plásty se zbytky nevytočeného medu, ve kterém byla melecitoza - melecitozu vyházely a přenositelný med zužitkovaly - proplodovaly, propálily nebo uložily....plus měly nevytočený nástavek jarního medu.
I teď, poklud narazily na melecitozu, tak ji vyhazovaly, bylo to vidět pravidelně na podložce, stejně jako jiná včelstva.
Varroa - musím se podívat na záznamy, ale nějak hrozný napadení neměly.
Prošly by výkaly přes vrstvu včel a na podložku? Nejsem si jistý...
@@marekbily8677 ano, v tomto mate pravdu, neprosly, ale jak jsem rikal, nevim, jak dlouho ty vcely na dne jsou.
Pokud jsou tam dlouho, tak si myslim, ze ne kvuli noseme, pokud jsou tam kratce, tak ty vykaly by na podlozce byly aspon trochu, kdyb, to byl prujem/nosema.
V tuhle chvili nevim.
Tento vikend nestiham ul prohlidnout, ani neni pocasi dobry, jeste jsem ani neuklidil to 2.15, ktera padla.
Pristi tyden ma byt tepleji, tak se do nich podivam, ted uz toho moc neudelam, krome co nejkratsi cesty k vykaleni.
@@yttomask Jasný, tak se pokuste sledovat spad častěji, třeba za týden. Porovnejte s ostatními úly.
Podle Dr. Liebiga je normální, že uhyne každý den 30 včel... za 100 dní 3000 včel cca. 300 g.
Zdravím. Měl jsem situaci kdy se mi pár včel vydalo do 3. nastavku a zustalo na nem "umrźlé" - jsou to jednotky ks.. proste to nedaly zpět. Na mudrovani mam vcely kratce, ale urcite bych zkusit to co rikate, odebral bych jim ty neobsazene nastavky, uz asi neni co 💩, a vsude bych vymetl podlozky a vcely spalil, mozna vzorek bych poslal pro klid na veterinu.
Jak se otepli tak bych zkusil Lugoruv roztok( nekteri to pouzivaji pro nosemě)..
Taky je mozne ze se udusily , jestli sly oslabene do zimy tak vše je mozne..
Jdu na panaka za vase vcely ..
jojo, ta cesta je dlouhá zpátky po proletu.
musím se podívat na fotky dna, kdy tam spadly, kdy se začalo plnit, a podívat se, kdy jsem jim otevřel ta očka v třetím nástavku, je dost možný, že jsem to udělal pozdě...
to odebrání spodních nástavků ještě promyslím, jsou tam k ničemu od začátku zimy, bohužel mi včas nedošel ten problém s cestováním na záchod.
na zdraví a za naše včely:-)!