Je to fyzikální jev - voda má bod varu závislý od toho, jaký tlak na ni působí. Při atmosférickém tlaku (100kPa) je tato teplota přibližně 100°C, při přetlaku 500 kPa oproti atmosférickému začne voda vařit až při 160°C, při přetlaku např. 5MPa začne vařit při 265°C. Tohoto jevu je využíváno např. při vaření v "papiňáku" - vyšší tlak uvnitř umožňuje dosáhnout vyšší teploty varu, tím se maso rychleji uvaří. Stejně tak nižší tlak než atmosférický (podtlak) ovlivňuje bod varu směrem dolů - např. pokud na vodu působí tlak o 70 kPa menší než atmosférický, je teplota varu jen 69°C. Toho využívají například kondenzační parní turbíny v elektrárnách - jsou odsávány na -88 kPa oproti atmosférickému tlaku, a díky tomu se v ní všude nachází pára, ač je její teplota v posledním místě turbíny jen něco přes 50°C. Naopak s tímto jevem mohou mít problém vysokohorští horolezci - v několikatisícových výškách je čím dál menší atmosférický tlak, tím se snižuje bod varu, a tak v běžné beztlaké konvici si ohřejí vodu jen na třeba 90°C, což je na pořádné vylouhování čaje málo. :-D
Díky za odpověď, ale to jsou stále jen příklady, kdy voda vaří. Já už jsem si to naštěstí našel. Totiž při vypařování vody musí molekuly vody překonat vnější tlak vzduchu nad kapalinou. Takže když je tam nízký tlak, stačí méně tepla, aby se voda vypařila. PS: A na vyluhovaní čaje (pravého) stačí, ba dokonce by se neměla teplota překročit přes 80°C, jinak se čaj spálí. Ale pro černý čaj to myslím moc neplatí.
husty
Voda v kádince měla 81°C, když se začala vařit.
Dobrý den, mohu se zeptat, proč voda začne vařit při nižším tlaku? Děkuji
Je to fyzikální jev - voda má bod varu závislý od toho, jaký tlak na ni působí. Při atmosférickém tlaku (100kPa) je tato teplota přibližně 100°C, při přetlaku 500 kPa oproti atmosférickému začne voda vařit až při 160°C, při přetlaku např. 5MPa začne vařit při 265°C. Tohoto jevu je využíváno např. při vaření v "papiňáku" - vyšší tlak uvnitř umožňuje dosáhnout vyšší teploty varu, tím se maso rychleji uvaří.
Stejně tak nižší tlak než atmosférický (podtlak) ovlivňuje bod varu směrem dolů - např. pokud na vodu působí tlak o 70 kPa menší než atmosférický, je teplota varu jen 69°C. Toho využívají například kondenzační parní turbíny v elektrárnách - jsou odsávány na -88 kPa oproti atmosférickému tlaku, a díky tomu se v ní všude nachází pára, ač je její teplota v posledním místě turbíny jen něco přes 50°C. Naopak s tímto jevem mohou mít problém vysokohorští horolezci - v několikatisícových výškách je čím dál menší atmosférický tlak, tím se snižuje bod varu, a tak v běžné beztlaké konvici si ohřejí vodu jen na třeba 90°C, což je na pořádné vylouhování čaje málo. :-D
Díky za odpověď, ale to jsou stále jen příklady, kdy voda vaří. Já už jsem si to naštěstí našel. Totiž při vypařování vody musí molekuly vody překonat vnější tlak vzduchu nad kapalinou. Takže když je tam nízký tlak, stačí méně tepla, aby se voda vypařila.
PS: A na vyluhovaní čaje (pravého) stačí, ba dokonce by se neměla teplota překročit přes 80°C, jinak se čaj spálí. Ale pro černý čaj to myslím moc neplatí.
Vojtěch Haluza Přiznám se, že na molekulární úrovni jsem se o to nezajímal, děkuji za upřesňující odpověď.
@@prostestepan5351 1111
@@vojtechhaluza5244 vypařování není var
wow