TERAPIE MŮŽE UBLÍŽIT. NA CO SI DÁT POZOR?
ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 15 ก.ย. 2024
- Mluvím o psychoterapii, snažím se ji přiblížit široké veřejnosti, odstraňovat překážky na cestě k vyhledání pomoci, a zároveň chci mluvit také o rizicích psychoterapie a dalších pomáhajících oborů zaměřených na psychické zdraví a osobní rozvoj.
Terapeuti, koučové, konzultanti, poradci a mnoho dalších se snaží léčit, pomáhat, rozvíjet. Ale mohou také ublížit a je dobré o tom vědět. Na co si dát pozor, čeho si všímat a do čeho se ani nepouštět, o tom mluvím v novém videu.
A mám na vás jednu velkou prosbu. Pokud jste se setkali s nepovedenou nebo dokonce špatnou terapií (nebo koučinkem, poradenstvím atd.), zkuste napsat sem do komentářů, jak jste se z toho poučili, nebo podle čeho by se dalo zpětně poznat, že se to začalo vyvíjet špatným směrem. Předem děkuji.
Ve videu odkazuji také na některé články, zde přikládám odkazy:
psychologie.cz...
moos-psycholog....
psychologie.cz...
www.eliskadvor...
Díky za každé zhlédnutí! Díky za šíření tohoto tématu!
/ kvappa
Dobré video. Souhlasím. Myslím, že špatných terapeutů je hodně. Stejně jako špatných lékařů. Je to přesně tak - pozice terapeuta vyžaduje zralou osobnost, dostatečnou empatii ale i schopnost odstupu a schopnost přiznat si, že s někým si prostě nevím rady.
Díky za tohle video.
Neustále mám potíž (teď už tedy ne - po tom, co jsem se na terapii po xx letech konečně vykašlala) s terapeuty, kteří si NEpřiznali, že oni nejsou vhodným terapeutem pro mě a já klientem pro ně. Na první hodině se mě zeptali, co jsou mé cíle, já vše vysvětlila, včetně toho, jaké mám všechny diagnózy a postižení. Odkývali, že dobrá... no a pak to nikam nevedlo a nebo to vše jen zhoršilo. Tolik času a peněz bych ušetřila, kdyby byli schopní říct "tímhle se nezabývám" - a taky tolik traumatu, protože člověku fakt nepomůže, když poslouchá zrovna od TERAPEUTA komentáře, které naznačují, že dotyčný absolutně nemá tušení, o co se jedná.
Opravdu není jedno, za kým člověk jde a jaký směr terapie se zvolí a rozčiluje mě, že obecná rada je "jdi na terapii". Ale jaký směr? Po letech jsem zjistila, že drtivá většina mojí terapie i v dětství byla KBT, která mi očividně absolutně nesedí a nepomáhá (ale je jí všude plno). A jaký terapeut přesně? Nenašla jsem nikoho, kdo by se zabýval potížemi, které mám. A přijde mi, že ableismus je taky dost velký problém mezi některými terapeuty, protože vlastně celé dětství mě jen všichni učili, že se musím jen "snažit víc", což mě ještě víc poškodilo.
Mnoho těch příkladů špatné terapie od kamarádíčkování po oversharing problémů ze strany terapeuta také znám, kéž by se to nedělo. Hlavně ještě když se to děje člověku v době nezletilosti... 🙄
Ta pokora a "vím, že nevím vše" je opravdu důležitá věc a bohužel ne všichni lékaři a terapeuti si to uvědomují.
Ano, o tom už jsem ve videu nemluvil, ale je to velmi důležitá poznámka. K profesionalitě a etice terapeuta patří také zvážení, jestli je v mých kompetencích klienta léčit. Díky za komentář!
Skvělé video! Děkuji!
Skvělé video 🙂 Děkuji
Jé, vy jste sympaťák :) Fajn video. Mrknu i na další videa, našla jsem vás náhodou teprve dnes. Jinak já po dvou krátkodobých zkušenostech (pouze tři sezení, na čtvrté už jsem nepřišla), kdy si to fakt nesedlo, jsem našla někoho, kdo mi sedí jak prdel na hrnec, jak se říká.. :) Moc mi pomáhá. Mějte se fajn
Moc hezké osvětové video :) Stejný problém je u více oborů - např. nutriční terapeut (zdravotník s vysokoškolským vzděláním) vs "výživový poradce/specialista" (volná živnost na základě několikatýdenního kurzu)... a další :)
Já se setkala s ošklivým přístupem na Bílém kruhu bezpečí. Dokud mne prý manžel nezraní a nebudu mít důkaz od lékaře o týrání, tak pro mne nemohou nic dělat. Nerada na ty dny zoufalství, kdy jste ponecháni sami sobě, vzpomínám. Po letech jsem si přečetla, kolik nabízí operátorkám. 21 hrubého. Asi se nedivím kvalitě jejich práce.
Dekuji !
Super
V rodinné poradně jsem slyšela: jé, to nemá cenu, vykašlete se na něj, rozejděte se, jste mladá, užívejte si života. Nešla jsem tam s žádnou patologií ve vztahu, byl jen prechozený, ale záleželo mi na něm. Dodnes na to vzpomínám jako na velké wtf😳 Jakože ve 22 letech nejsem dost kompetentní mít trvalý vztah, najít si hned napoprvé partnera na celý život? Dnes už jsme svoji, založili jsme spolu rodinu, máme hezký život. Ale stejně to pro mě byl tak toxický zážitek, že občas váhám, jestli ten odborník/bůh ve mě neviděl větší potenciál a měla jsem mít zajímavější život. To je na tom to nebezpečné. Jsem šťastná, spokojená, ale ta blbá věta psychologa mi cinká v uších už 11 let.
To je mi líto. Psychoterapie není o radách, ale do rodinné poradny si člověk občas jde pro radu. I tak by to ale mělo mít citlivou a etickou formu.
Woow respekt 🥰
Dobrý deň, je to skvelé video a zaujalo ma z mnoha hľadísk. Prvé je hľadisko je "odborné" (nakoľko sama som študentkou psychológie). Stále ma dokážu ľudia prekvapiť ako dokážu využiť zraniteľnosť ostatných... Ako som si prečítala komentáre niektoré boli až desivé a sureálne. Niektorý "terapeuti" porušujú základné pravidlá etiky a akoby zabudli na základné vedomosti, ktoré sa učili v škole. Nebudem tvrdiť, že terapeuti chyby nemôžu robiť, môžu sú to ľudia. Ale niektoré tie chyby by sa naozaj stavať nemali. Tiež som tušila, že terapeutický výcvik nie je ľahký ani rýchly ale tie čísla ohľadne množstva vecí čo sa deje počas výcviku mi doslova vzdali slová... Druhé je lidské ako som už povedala nechápem akk je možné, že niektorý dokážu využívat zraniteľnosť ľudí, hlavně v případě ak tvrdia ze chcú pomáhať... Kakoniec by som len rada dodala, že mi je ľúto, že sa niektorý museli stretnúť práve takýmto nepríjemným spôsobom s terapiou, ktorá naozaj môže pomôcť. A tiež by som im len chcela povedať, že je úplne v poriadku zmeniť terapeuta (rovnako ako môžete a máte právo zmeniť akéhokoľvek lekára), nevzdávajte sa v hľadaní síce asi dobrých terapeutom je pomenej ale existujú. A s tým snad budu súhlasiť aj moji budúci kolegovia...
Díky za komentář!
Dobrý den, děkuji za Vaše videa. Ráda bych se Vás zeptala, jaký máte názor na lidi, kteří nemají vystudovanou psychologii, ale například speciální pedagogiku a následně výcvik třeba logoterapie, gestalt terapie atd.? Děkuji 🙂
Pokud se chtějí zaměřovat na psychoterapii nebo třeba spojit speciální pedagogiku s psychoterapií, tak v tom nevidím problém. Každý výcvik má trochu jiné parametry na přijímání adeptů, do některého by se nejspíš tento uchazeč neprotlačil, do některého ano.
I mě se stala nepříjemná věc s terapeutkou, která i do problémů zatáhla ještě víc. Nehledě na to, že když viděla, že se terapie nedaří, začala se mnou manipulovat a nechala na pospas ve stavu, který nebyl dobrý. Když jsem ji potkala letos v září (jedná se o terapeutku ve škole), vysloveně za mnou šla a opět se mnou začala manipulovat (brečet, že nechodím k ní na konzultace k mému zdravotnímu stavu apod.). Překročila mé osobní hranice a šla ke mě tak blízko, abych cítila její emoce.. (jsem empatik). No, děsný. Nemyslím, že člověk, který má sám psychické problémy (a ještě je zřejmě projektuje do klienta) by měl dál vykonávat psycho činnost..
Setkala jsem se bohužel s paní terapeutkou, co si myslela, že je polobůh, všechno vím, všechno znám. Měla tři tituly, tak možná proto. Mé názory byly pro ni špatně, měla jasno v tom, jak má vypadat můj život, abych neměla deprese. (Konkrétně stále omílala, jak obnovit vztah s rodiči, častěji se snimi stýka ta snažit se k nim něco cítit a bez toho se prý nikam neposunu. Přitom jsem za ní přišla kvůli problémům v práci, které se rodičů vůbec netýkaly.) Snažila jsem se vydržet pět sezení, i když jsem od počátku měla pocit, že ji mé problémy vůbec nezajímají (říká se, že terapie nemusí pomoct hned po jednom sezení a účinná terapie prý člověka na začátku bolí a pak mu pomůže). Pak jsem si už další termín nedomlouvala, bylo to prostě úplně k ničemu. Lepší bylo zajít s kamarádem na pivo, ten mi aspoň stále nepodsouval, jak všechno dělám špatně. Nevím, jaký měla paní doktorka výcvik, certifikátů měla plnou ordinaci. Ale někomu to evidentně nepomůže. Díky přístupu paní doktorky jsem se na tři roky úplně přestala snažit svou situaci řešit, protože mě uvedla ještě do mnohem hlubší beznaděje, než s jakou jsem k ní přišla. Cokoli jsem řekla, že je pro mě těžké, komentovala stylem - No s tím s musíte smířit, všichni ostatní to zvládají. Takže mě rozhodně její "terapie" poškodila. S podobným "terapeutem" jsem se bohužel setkala i na skupinové terapii už v době mých studií. Dobrého terapeuta je opravdu asi těžké najít a už ani nemám příliš chuť někoho hledat, protože špatných zkušeností je více.
To je mi líto, že máte takovou zkušenost.
No dobre. Ale akonáhle má terapeut najlepšie recenzie, tak je absolútne nemožné sa k nemu dostať :D viem zo svojej skúsenosti kedy som bola na čakacom liste 6 mesiacov u viacerých overených českých psychoterapeutov a nič z toho nebolo. Takže som musela zlavniť z nárokov. Takže čo robiť vtedy? Keď nastupuje velký vnútorný tlak ale kalendáre sú plne? Ďalej čakať tiež nie je úplne skvelé riešenie.
Dobrý den, prosím Vás a je rozdíl mezi klinickým psychologem a psychoterapeutem? Dekuji
Klinicky psycholog je psycholog, ktery se po vystudovani oboru psychologie na VŠ rozhodl pracovat ve zdravotnictví, a po určité době si udělal atestaci z klinické psychologie. Tato atestace mu umožňuje navazovat smlouvu s pojišťovnou a vykonávat tak služby hrazené pojišťovnou.
Drtivá většina klinických psychologů si zároveň po škole udělala psychoterapeutický výcvik, takže jsou zároveň certifikovaní psychoterapeuti.
"Klinický psycholog" a "psychoterapeut" jsou dvě různé role, protože jim předchází jiné vzdělání a jiné zkoušky, nicméně zrovna tyto dvě role se v drtivé většině překrývají. Jinými slovy všichni kliničtí psychologové, které znám, mají zároveň psychoterapeutický výcvik a nabízejí psychoterapii.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat mám zkušenost s neetickou terapeutkou. Není členkou asociace pro psychoterapeuty, nemá webové stránky, znám je jen její email. Zajímalo by mě,zdali když napíše můj psychoterapeut někdo kdo je výše postavený email této neetické psychoterapeutce zdali to může být vnímáno jako trestný čin ?
Ten email by obsahoval skutečnost co se stala,čili neetické chování,která tato terapeutka učinila a prosba o supervizí či terapeuta s kým by si tato neetická terapeutka uzavrela svoji minulost) podotýkám,že tato terapeutka je velmi nebezpečná a ovlivňuje opravdu hodně životu a především mladé slečny - nezletilé. Prosím pomohl byste mi,je v pořádku napsat slušný email této terapeutce ? Děkuji.
Dobry den, to je zajimava otazka. Pokud se tato pani neprezentuje jako psychoterapeutka (na webu, na dverich pracovny) a nelze tak dohledat jeji vzdelani, tedy ktery psychoterapeuticky vycvik absolvovala, tak jde pouze o “jakousi” terapeutku, na kterou se zadny zakon nebo etika nevztahuje. Nikomu se nezodpovida, nikdo za ni neruci.
Prave kvuli tomuto jsem natacel toto video. Pokud nelze dohledat vzdelani, historie nebo treba spolupracujici organizace, tak nedoporucuji tento typ terapeutu navstevovat.
Dobrý den, můj psychoterapeut mne řekl, že problémy lidské psychiky, kterýma se zaobírá nebere až do hloubky. Že to bere po povrchu. Je to dobře? Děláte to stejně či jinač?
V jakem psychoterapeutickem smeru je psychoterapeut vzdelany?
Ohledne odpovedi na Vasi otazku je dulezite, jakou mate zakazku? Respektive jak jste si zformulovali, co bude cilem Vasi spolecne prace. Od toho se pak odviji, jak s Vami pracuje.
@@tomaskvapilik2773 On má pětiletý výcvik v integrativní psychoterapii u pana Kubánka.
Naše "zakázka" byla strach.
@@ingridlaskova8526 záleží, co se strachem. Ta zakázka by měla být co nejvíce konkrétní a měla by být sledována terapeutem průběžně. Pokud máte pocit, že se nevěnujete tomu, co potřebujete Vy, promluvte o tom s terapeutem.
Vím , že to nebyl účel , že je potřeba o těchto věcech mluvit, ale opravdu mě to vyděsilo, teď se opravdu bojím :(
A chodíš k terapeutovi/psychologovi?
@@tomaskvapilik2773 Zatím ne, ale potřebovala bych :(
@@terkavlasakova2125 pak je otazka, kolik je Ti let a jestli mas pobliz nejake velke mesto, protoze to nemusi byt jen o hledani psychologa, ale o hledani psychoterapeutickeho centra nebo instituce. Napriklad pro dospivajici funguje mnoho overenych psychologickych sluzeb nebo terapeutickych center. V takove sluzbe pracuji terapeuti tymove, jsou pod supervizi a mnohdy pod dohledem velmi zkusenych kolegu. V techto centrech nebo sluzbach rizika, o kterych mluvim ve videu, klesaji k minimu.
@@tomaskvapilik2773 jsem už dospělá
@@terkavlasakova2125 to se nejspíš nevylučuje, centra a tyto služby zastřešené nějakou institucí fungují i pro dospělé.
To mám až pocit, že je to video dělané pro mě (OK, já vím, že ne ;-) ). Kde jste byl, pane Kvapilíku, před 10 lety? (OK, vím, radoval jste se před zrcadlem, že Vám začíná růst chmýří pod nosem ;-) ) Že po mě nemá terapeut nic osobního chtít??? Jejda, to se Vám řekne, když opravuju počítače :-D A z nějakého důvodu u mého opravování se mi někdy lidé svěřují - zjevně to platí i pro mé terapeuty. Tedy vystřídala jsem 2, což není moc velký reprezentativní vzorek. Ten druhý příležitostně umí i přiznat chybu a když je mi těžko, tak je mi ochotný zavolat třeba v 8 večer, aby mi pomohl....teď přemýšlím, proč má být špatně, že jsem si se svým psychoterapeutem blízká, když to přináší i pozitiva ve formě, že mě nikdy neodmítne, když to budu skutečně potřebovat ( tedy aspoň si to myslím). No, tak vím, že je rozvedený, kolik má dětí, jak se jmenuje jeho uklízečka, čím trpěla jeho matka, viděla jsem fotku jeho zesnulého psa (vím i kde, je zakopenej), byla jsem v drtivé většině pokojů v jeho domě a znám heslo od jeho domácí wifi...já chápu, že je to nestandardní, ale proč to musí být zrovna špatně? A když už je to špatně tak pro mě nebo pro něj? Není ten odstup důležitější spíš pro terapeuta než pro klienta?
Pokec, svěření se kamarádům, je obecně prospěšné a potřebné protože jsme sociálními tvory. Na tom není nic špatného. ALE důvod proč by terapeut neměl mít osobní, blízký kamarádský vztah se svým klientem, je stejný jako důvod proč by např. chirurg neměl operovat svoji rodinu / blízké přátele. V obou případech se ani chirurg ani terapeut nedokáže chovat zcela klidně, racionálně, profesionálně, protože prostě je člověk a vstupují mu tam rušivé emoce, když se stará o někoho se kterým má blízký vztah mimo práci.
Jsou to výborné otázky, které si kladete.
I kdybyste byla jedinou osobou, která nabízí danou službu v regionu, stále platí, že terapeut nemá vašich služeb nijak využít. Vy jste klientka, terapeut je terapeut. Pro léčbu je důležité, aby se tyto role nijak neměnili a nepřevraceli. A pokud se tak děje, skoro si troufnu se vsadit, že to patří k životnímu příběhu klienta/klientky. Ale terapie je tu od toho, aby se tam věci odehrály (konečně) jinak, než ve světě venku. A věřte mi, nebo ne, často se hranice v terapii porušují s klienty, kteří si těch narušených hranic zažili v životě až až a i kvůli tomu jsou v terapii. A ono se to tam stane znovu? Ne, to je to špatně.
Píšete ale i o věcech, které se v terapii objevují - terapeut promluví o svém rozvodu, o svých dětech, o zesnulém psu. Ano, to se může stát, ale jak o tom mluvím ve videu, pakliže se to děje, má to sloužit klientovi a je to vědomé, cílené a záměrné a já jako terapeut mám jasný záměr v léčbě klienta, když mu povím o svém rozvodu. Pokud to jako terapeut říkám proto, že to mě tíží a potřebuji si ulevit, je to špatně.
Snad jsem alespoň částečně odpověděl. Jinak jsou to opravdu dobré myšlenky a otázky a byly by na delší diskusi.
@@tomaskvapilik2773 Sakra, Vy jste dobrej ;-) Vsadit byste si klidně mohl a vyhrál byste (alespoň v mém případě). V mém případě to bylo mnohem horší , protože můj terapeut trpěl těžkou depresí, silnou paranoiou a touhou se zabít a součástí terapie to opravdu nebylo. Tam to došlo tak daleko, že mi např. jednou volal ve 21:30 a předával mi policii, protože chtěl, abych v podstatě potvrdila, že ho opravdu někdo sleduje. Jestli můžu, ráda bych se zeptala, jestli je standardní postup zlehčování situace klienta a srovnávání se sebou typu: Vy máte problém? Tak to já mám ten stejnej, ne-li větší. Např. Vy se nemůžete soustředit? No, to já taky ne. Vy zapomínáte? No, tak to já zapomínám mnohem víc. A závěr je vždy: Co chcete, vždyť to je normální. Chodila jsem ke 2 terapeutům a oba dělali to samé, tak mě napadlo, že je to třeba součástí terapie, jen já jsem nepochopila, že mi to má pomoct :-) Každopádně děkuji za první, případně i druhou odpověď ;-)
@@luciedvorakova2167 Díky za reakci. Nicméně myslím, že chirurg by člověka, který mu někdy opravil počítač, klidně operoval :-) Min. mi kožařka bez problémů vypálila bradavici, oční přijala část mé rodiny a alergoložka mi byla vděčná, že jsem ji zachránila zrak a bolesti hlavy přenastavením monitoru ;-) (To jsou příklady lékařů, kterým jsem nějak pomohla s výpočetní technikou). Myšlenku nicméně chápu. Asi jsem si nějak naivně přála, aby, když už mi někdo má pitvat duši, to byl někdo, komu na mě bude aspoň trochu záležet. Nemyslím, tím záležet tak, že by mi ve stavu potřeby daroval ledvinu, ale třeba, aby mu má případná sebevražda alespoň trochu zkazila den. Ale asi to je opravdu nereálné. Řezání duše je víc intimní než řezání těla, tak je ten vztah klient / terapeut mnohem křehčí.
@@kkkuzi Zlehčování situace klienta ve srovnání s sebou, by určitě standard být neměl. To že terapeut nebere klientovi potíže vážně a místo řešení jen mávne rukou že to mám taky, určitě klientovi nijak nepomůže, spíše naopak…
Tome, co si myslis o hypnoze? Byla jsem kdysi u terapeutky (deprese, strachy ze selhání) a zkusila si to párkrát a nevim, jak to udelala, ale tenkrat ve me něco negativního zlomila. Nejsem sice pořád 100%, ale po třetím sezení od tama odcházel jiný člověk. Je to uz cca 12 let a dodnes věřím, že mi moc pomohla. :) Vim, že je to nekdy terapeuty považováno spíše za šarlatánství, tak proto se ptám, jak se na to díváš ty?
Hypnoterapie není šarlatánství, má svoji metodiku. Několik hypnoterapeutů znám i osobně. Já osobně věřím v sílu sebeuvědomění. Na tom stojí moje práce. Lidé si spoustu svých vzorců, mechanismů, emocí neuvědomují. Neuvědomují si, co je vede jejich životem. Uvědomění umožňuje volbu. A na uvědomění a zplnomocnění k volbě pracuji v terapii s klienty.
Hypnóza tento proces trochu obchází. Nevede k uvědomění, nevede ke zplnomocnění. A jak o tom píšeš, tak to potvrzuješ. "Něco negativního ve mně zlomila" - Ty nevíš co, nemáš v tom uvědomění, není to v Tvých rukou.
Tím nechci říct, že je to špatný postup. Je také pomáhající. Já věřím, že účinnější je ta forma pomoci, kterou jsem popsal já.
@@tomaskvapilik2773 děkuji, dává to smysl. :) Rozumím, cesta toho sebeuvědomění se mi daří posledních pár let nějakým svým přemýšlenim a hezky všechno do sebe zapadlo. Nicméně pořád je na čem pracovat. Děkuji za super videa. :)
HOSPODIN LÁSKA OSIRIS ATON KRÁL BŮH JEŽÍŠ KRISTUS JOSHUA ABRAHAM JUSTICE FORTUNA LUCY MARIE ARCHANDĚLÉ ABRAKADABRA EXORCISMUS 💛💜😅➕🔺💀🔥🌕🔱⚾☀️👑😂📞😘✝️🎙️😍⭐😉🔨🔬🎤🙂🤣⚙️
Poslední roky se roztrhl pytel s všelijakými kouči... Nikdy to moc nebudilo moji důvěru (narozdíl od psychoterapie), tento Váš názor jakožto od profesionála mi to jen potvrzuje... Psychoterapeutů je poměrně málo a víc odborníků by se určitě hodilo, ale než pseudoterapeut, to už asi radši žádný... :/ Jinak jak zmiňujete, že si pořád nepřipadáte, že byste dokázal čelit všemu, čím se v terapiích setkáte (čemuž naprosto rozumím a jistě je správné mít takovou pokoru a otevřenost), tak mě napadá otázka, co byste dělal, kdybyste narazil na klienta, se kterým byste si opravdu "nevěděl rady", nebyl byste si jistý, jak mu pomoct nebo "s ním" měl nějaký jiný problém, necítil se na daný případ? Zajímalo by mě, jak takovou situaci dobrý terapeut v praxi vyřeší. Předem díky za odpověď ;)
Z mého pohledu záleží, jestli nějakou překážku vyhodnotím hned na prvním sezení, které právě slouží k vyhodnocení toho, jestli já jsem vhodný pro klienta, jestli jsem kompetentní s ním pracovat. Pokud usoudím, že jiná služba nebo třeba kolega se specifickým zaměřením by pro klienta byl vhodnější, zazní to hned na prvním sezení.
Pak se ale může stát, že se zasekneme s klientem v průběhu terapie. I tak je možné postupovat, jak jsem popsal výše, ale častější je s tím zaseknutím začít nějak pracovat. Pravděpodobně to zaseknutí není jen tak, ale přímo souvisí s příběhem klienta. Velkou oporou je v takových situacích supervize, která je pro psychoterapeuta nutnou součástí jeho práce.
@@tomaskvapilik2773 Děkuji za odpověď! :)
Co si vůbec myslíte o metodě RUŠ?
Je dobré říct, že tato metoda není psychoterapie. Já jsem zastáncem psychoterapeutických směrů.
Od svých velmi blízkých kolegů a některých klientů jsem slyšel velmi znepokojivé zkušenosti s touto metodou. Tím, že jsem nenašel informace o struktuře výcviku, nelze dohledat, jakým výcvikem si terapeuti RUŠ procházejí, spadá tato metoda do těch, na které se snažím videem upozornit.
@@tomaskvapilik2773 Viděla jsem rozhovor s jeho protagonistou na kanále Cukrfree. Tady je několik rozhovorů s tím "tvůrcem" panem Nejedlým.
th-cam.com/users/results?search_query=karel+nejedl%C3%BD+metoda+ru%C5%A1
@@tomaskvapilik2773 u vás je ''problém'' to že jste ateista a ateista nemůže pomoct lidem kteří řeší opravdovou podstatu a hloubku věci. Jinak nepochybuji o tom, že jste kvalitní člověk, to jste. Tak zatím ahoj.
Co keď ma niekto pocit ze sa zalubil do terapeuta? Riešiť to s nim?
Omlouvám se za zpožděnou odpověď - ano, otevřít to téma na terapii.