วีดีโอ

Kdybych nevěděl že je to František, řek bych že je to nějaké cukroví 😅.

Krásně voní 👍

Tak trošku jiný vánoční František, vánoční František podle Marge z hnízda Krásný den, přátelé! Také patříte mezi ty, kterým klasický František nevoní? Tradiční, kupovaný Franta je z dřevěného uhlí a z kadidla, Bosvellia sacra. Ostatně olibanum je právě onou typickou vůní, kterou většina z nás zná z Vánoc, ale mnozí i z kostela. František se jmenuje podle anglického frankincense, což znamená kadidlo. Pro voňavou pryskyřici ale nemusíme jít až na Blízký východ. I u nás najdeme vhodné přísady do vánočního Františka, ačkoliv už si svůj kužel můžeme pojmenovat i jinak, jelikož jeho jméno ztratí svůj význam. Já jsem namísto dřevěného uhlí použila šišky jedle, na kterých byla pryskyřice. Přidala jsem kousek kůry z břízy, jalovcové kuličky, hřebíček, rozmarýn, bobkový list a badyán. Kombinaci si můžete zvolit podle svých preferencí. Můžete přidat i pár kapek esenciálního nebo jiného oleje. Olej je pojivo. Důležitá u mně byla pryskyřice, která nakonec kužely udrží lépe pohromadě. Při míchání směsi jsem použila pár kapek vody, která se pak vysuší, ale opatrně, je to jen pomocník, ať směs neplave. Po vytvarování kuželů jsem zespod udělala párátkem díru. Můj František pak lépe doutná, jelikož je vprostřed pěkně vzdušný. Kužely musí vyschnout a pak už podstupujeme tradičně. Můžeme si takto vytvořit jakékoliv vykuřovadlo, jakýkoliv tvar. Čím jemnější bude směs, tím lépe bude tvar držet. Neodmyslitelnou součástí je však pryskyřice a kapky oleje. Díky nim se tvar nerozpadá. Použít můžete i jemně mleté koření z obchodu a vyhnete se části mixování. #margezhnizda #vanocevhnizde #frantisek #vanocnifrantisek #vykurovani #vanocnivykurovadlo

Super to máte, myslím, že celery ve skleníku vydrží... zkusím nechat i venku.

Parádní listopad v zahrádce v hnízdě 👍👍

Parádní listopad na zahrádce v hnízdě 👍👍

Super napad taktez pouzivame obaly z mleka uz dlouhé roky delate ve spod dírky na odtok přebytečné vody

Letos budeme roubovat prvně

Moje zena hnoji koprivovou Jíchou a taktéž namočenými slepicincemi

Rohač u nas jich v zahradě mame vela

Prosim pekne když chci roubovat rajské kdy vysit semena podnozi a rajskych děkuji

Lichořeřišnice se pouziva do salátů je velmi prospěšná při léčbě krecových žil

Ačokča si v naší rodině místo chutné zeleniny bohužel nenašla

#margezhnizda #sklizen #listopadvzahrade #podzimvzahrade #podzimnisklizen #zahrada #zahradnice #pickles

#brezovnik #brezovnikobecny #choros #darylesa #drevokaznahouba

Lidé sbírají, pěstují a využívají houby po tisíce let. Už ve starověkém Egyptě je znali, jsou zaznamenány v hieroglyfech, a věřili, že jsou darem boha Osirise, proto se jich běžní lidé nesměli ani dotknout. Houby byly užívány jak k běžnému konzumu, tak k léčení nebo k rituálům. Písemné doklady o konzumaci hub nalezneme i ve starověkém Řecku a Římě. Ale existují i další doklady a nálezy, například ledovcový muž, Ötzi, který měl u sebe houbu březovník obecný. Tento muž žil v době bronzové. Historické zmínky najdeme také v Koreji, Japonsku nebo v Indii. Tradiční čínská medicína je využíváním medicinálních hub dokonce proslulá. Na světě existuje kolem 100 000 druhů hub, v ČR jich evidujeme kolem 30 000 a z toho jen 4 000 tvoří plodnice - makromycety. Březovník obecný - Piptoporus betulinus (Bull.) P. Karst. Syn. : Boletus betulinus Bull. Fomitopsis betulina (Bull.) B.K.Cui, M.L.Han & Y.C.Dai Polyporus betulinus (Bull.) Fr. Placodes betulinus (Bull.) Quél. Fomes betulinus (Bull.) Fr. Ungulina betulina (Bull.) Pat. Ungularia betulina (Bull.) Lázaro Ibiza Agarico-pulpa pseudoagaricon Paulet Boletus suberosus Batsch Boletus suberosus Wulfen Čeleď: Fomitopsidaceae - troudnatcovité Řád: Polyporales - chorošotvaré Březovník obecný, jak už vyplývá z jeho názvu, je houbou rostoucí, parazitující na březovém dřevě (Betula pendula L.). Častěji jej ale nalezneme už jen na torzu břízy, na mrtvém stromě, kde se živý rozkladem dřevní hmoty (saprofág). Plodnice se často vytvoří až po uhytutí hostitele. Způsobuje hnědou (červenohnědou) hnilobu, lámání větví a později kmene. Dřevo se drolí na kostky mezi nimiž najdeme jeho podhoubí. Pro běžné houbaře je březovník houbou nejedlou, nechutná příliš dobře a je tuhý. Vyskytuje se na severní polokouly a v ČR je hojný. Roste ve smíšených lesích a březnových hájích. Možnost záměny je uváděna s houbou pstřeňovec dubový (Buglossoporus quercinus), který ale hostuje na dubech, ne na břízách. Na březovníku může parazittovat houba masenka citrónová (Hypocrea lactea) a nedohub oranžový (Hypomyces aurantius) Botanický popis Březovník obecný je dřevokazná houba parazitující výhradně na břízach. Jedná se o chorošovitou houbu, která je ke stromu přirostlá jen zúženou částí boční strany. Klobouk bývá velký 10 až 30 cm, je okrouhlý, většinou kopytovitý. Barva je bělavě béžová, hnědá, někdy šedá. Starší plodnice jsou rozpraskané z horní strany a olupují se. Ty nejstarší jsou potom šedé. Rourky jsou bílé s krátkými póry. Dužina je bílá, velmi tuhá, tlustá a pružná. Záměna je téměř nemožná. Historie Plodnice této houby byly nalezeny u tzv. ledovcového může, Ötzi. Měl je u sebe sušené a nadávkované na malé kousky v koženém váčku. Vědci se domnívají, že se v tomto případě jednalo o léčivo, které ledovcový muž používal při léčbě svých střevních potížích (hlístice). Březovník byl využíván i k přenášení a uchování ohni, stejně jako jine troudnatcovité houby - odvozeno od alova troud - snadno zápalný přírodní materiál. Umožňoval lehce zachytit jiskru z křesadla nebo žár ze žhnoucího uhlíku,pomáhá udržovat hoření. Nejčastěji se využívala hubka z houby troudnatec kopytovitý - Fomes fomentarius (L.) Fr. Sběr Nejčastěji se sbírá od listopadu do zimy. Je vhodnější jej sbírat když nemrzne, plodnice jdou lépe sundat. Sbíráme mladší a pěkně vybavené kusy. Obsahové látky Glukan piptoporan, beta-glukan, betulin, pentacyklický triterpen - kyselina betuliniková, různé triterpeny lanostanového typu (např. polyporenová kyselina A a C a tři deriváty polyporenové kyseliny A), piptamin, různé alifatické polyfenoly, fenolické kyseliny (např. kyselina protokatechuová a p-hydroxybenzoová), taraxasterol, ergosterol, peroxid ergosterolu, 11 mastných kyselin, tokoferoly, lykopen, karotenoidy, ketony, aldehydy, terpeny, aromatické sloučeniny, vitamin D. Využití Hlavní léčivé účinky: Protirakovinný, protizánětlivý, antibakteriální, antivirový, antiparazitický, antioxidační. Vyrábí se z něj tinktura, prášek, nálev i odvar nebo lehce fermentované nápoje (luhováním drcené hoby nebo jejího prášku přes noc ve studené vodě). Březovník obecný se užívá vnitřně i zevně. Má účinky protizánětlivé, antibiotické, protirakovinné, antivirotické a antioxidační. Vnitřně se užívá při únavě, neklidu a nervozitě. Často je využíván také při léčbě infekcí močových cest, močových kamenů, žaludečních vředů a pomáhá při rekonvalescenci. Pomáhá také léčit virózy, zpomaluje mutaci a replikaci některých virů. Podporuje redukci váhy. Využívá se také proti parazitům (škrkavky), při léčbě klíšťové encefalitidy, při otocích i chronických, jako prevence, posiluje imunitu nebo při zánětu kůže. Zdroje uvádějí také léčbu rakoviny, jako je rakovina žaludku, tlustého střeva, mozku, vagíny, rakovina plic, maligní melanom (znaménko), rakovina kůže a najde využití i ve veterinární praxi, konkrétně při karcinomu štítné žlázy u fen. Zevně se březovník užívá jako náplast, tenký plátek, který desinfikuje, zastavuje krvácení a pomáhá hojení rány.

Výroba žaludové mouky #zaludy #zaludovamouka #zpracovanizaludu #margezhnizda #darylesa #daryprirody

zdar kocko ,ja to varesil postrik chili a ten bio jar jako smacedlo....invaze belasku ,ale moc jim to nesmakovalo ,tak letos nadherna brukvovina...

Mráz přichází k Marge. Hezké video, přeji hodně zdaru v boji proti imigrantům na zahrádce. A dobrou chuť.

#belasci #brukvovite #zimnibrokolice #kvetaky kostal #uroda #margezhnizda

Jupiiiiiiiiiiiiiii, u Marge nebudou mit hlad ani v listopadu. 👍👍🤣🤣

#sklizen #dusicky #malazahradka #listopadvzahrade #margezhnizda #margezahradnici #zahrada #zahradkar

Šťastnou cestu a dobrou chuť. :)

Krásný den, právě s rodinou čerpáme energii z našich krásných podzimních lesů. Přeji vám úspěšný vstup do nového pracovního týdne. ❤ #margezhnizda #les #krasalesa #prochazkalesem #hrib

Ahojky,nic si z toho nedělej, letos je divný rok na všechno..Nechala jsem na záhonech brokolici,kedlubny,co se neurodily,byly to jen stonky s listy.Od začátku října,to začalo růst jak divoké,na rostlině je spousta malých brokolic,a kedlubny tvoří bulvy. Nechala jsem také takové malé ovocné papričky,jen jsem přes ně hodila netkanku,kvetou a plodí jak vzteklé.Asi ,vzhledem k velkým změnám v počasí,budeme muset volit jiné pěstební postupy. 😅 tak ať se daří....

To je super vychytávka.

Kdo ještě nezná? #semena #semenareni #vymenasemen #obalkanaseminka #margezhnizda

#sklizen #rijenvzahrade

Super! 🍄🍄

Solanin Co to je? Jedná se o toxický glykoalkaloid, který je špatně rozpustný ve vodě. Najdeme ho v rostlinách z čeledi lilkovitých, nejčastěji v zelených rajčatech, v nezralém lilku a samozřejmě v bramborách. Obsažen je i ve všech zelených částech těchto rostlin. Jeho hlavním úkolem je ochrana rostlin před škůdci a patogenními houbami. Tedy se dá použít jako účinný insekticid nebo fungicid. U brambor si můžete všimnout, že hlízy, které jsou na světle, začnou zelenat. To samo o sobě není problém, ale současně s chlorofylem se v hlízách zvyšuje koncentrace solaninu, který je obranou hlíz před okusem. U běžně zbarvených hlíz je koncentrace solaninu největší ve slupce a pod slupkou. Uvádí se asi do 2 mm. Rizikové jsou údajně i naklíčené brambory, klíčky samotné obsahují vysoké koncentrace. Glykoalkaloidy jsou rozloženy v rostlinách nerovnoměrně, tzn. nejvíce jich je v květech a klíčcích (i kolem klíčků), méně potom v hlízách brambor. Ve zrajících plodech rajčat a lilků už koncentrace velmi výrazně klesá. Pro děti jsou největším nebezpečím jedovaté plody brambor a jiných divokých lilkovitých rostlin, které jim mohou připadat atraktivní. Běžnou konzumací brambor se nelze otrávit. Solanin je během běžného zpracování velmi stabilní. Deaktivuje ho vysoká teplota, například při smažení, nebo dlouhé tepelné zpracování. Oba případy některé zdroje odmítají. Pravdou je, že při vaření část solaninu přechází do vody, kterou potom sléváme. Smrtelná dávka se odhaduje od 400 mg, spíše až 500 mg solaninu u dospělého člověka. Jedno nezralé zelené rajče může obsahovat až 25 mg solaninu. Otrava se projevuje zrychlením tepu a dechu, bolesti hlavy, křeče, zvracení, průjmy, později, ve fatálních případech přichází i ztráta vědomí. Více o otravě si nastudujte sami, ale není to běžné, to se jen tak někomu nepodaří, nechci tu strašit. Nejezte syrové brambory a zelená rajčata ve velkém množství. Pokud by se vám stalo, že se po konzumaci chutney nebo marmelady ze zelených rajčat necítíte dobře, kontaktujte lékaře. Pravděpodobnost otravy při konzumaci malého množství marmelády nebo chutney je mizivá. Překvapivé je, že se solanin dříve používal při léčbě bronchitidy, astmatu a epilepsie. Potlačuje příznaky rýmy a kašle. #margezhnizda #zelenarajcata #solanin #glykoalkaloidy #rajcata #brambory #lilek #lilkovite

Jednou jsem zkoušela kandovaná zelená rajčátka. Bylo to moc dobré, lepší jak fíky. Jedla jsem je po jednom kolečku. Teď už bych zelená rajčátka raději přidala ke sklizeným jablíčkům a počkala bych na ně až dozrají, některým se to podaří.

Ano

Marmeláda ze zelených rajčat Nevěřila jsem! Ale je to tak! Marmeláda! A z rajčat! Na druhou stranu, proč ne, kečup je sladký, chutney taky, rajskou dělám taky na sladko! Jdeme na to: Zelená rajčata omyjeme, rozkrájíme na půlky, dáme do hrnce s troškou soli, ať pěkně pouští šťávu. Můžeme nechat chvíli stát. Potom zahříváme společně s citrónovou šťávou a kořením. Můžete přidat trošku vody zpočátku, aby se rajčata nepřipalovala. S citrónovou šťávou opatrně, zelená rajčata už kyselá jsou, ale můžete zkusit i pomeranč. Z koření doporučuji vanilku, skořici, hřebíček, badyán, muškátový oříšek, nové koření. Vyberte si kombinaci, kterou máte nejraději. Já nejčastěji dávám skořici a hřebíček. Povařenou, mírně vychladlou směs jsem rozmixovala a přelila přes cedník, který zachytí semínka, do nového hrnce. Poté jsem tekutinu znovu provařila a přidala cukr. A teď, buď budete marmeládu vařit dlouho, do zhoustnutí, nebo použijete Gelfix nebo i nějaký jiný pektin. Tam postupujte dle návodu. Kolik cukru nechám na vás, ochutnávejte, ale podle mě, si přisladíte. 😋 Samozřejmě zkoušejte, jak vám marmeláda tuhne na talířku. Kápnete na talířek a směs buď ztuhne po vychladnutí, nebo poteče dál. Až ztuhne, máte hotovo. Stačí vaší speciální marmeládu naplnit do čistých, připravených sklenic. Potom už mi sem jen napište, jak vám to chutná a zda si to dáte na cukroví. 😂 Dávejte ale pozor na členy rodiny, kteří mají intoleranci na rajčátka, ať si nedají linecké, po kterém jim nebude dobře. Jelikož tady ta rajčata čekat rozhodně nebudou! !!!Solanin, obsažený v zelených rajčatech, je pro nás toxický. Jedná se tedy o potravinu, kterou konzumujeme v malém množství a nepodáváme ji malým dětem!!! #zelenarajcata #marmeladazezelenychrajcat #solanin #zpracovanirajcat #marmelada #margezhnizda

Užitečné, moudré.

Smrková smolná mast Jak na přípravu? * 250 g tuku - někdo používá máslo, to mi ale nesedí, raději použiji olivový nebo slunečnicový olej, případně ghí (přepuštěné máslo), sádlo, případně kokosový olej * asi 60 g smrkové smůly * asi 20 g včelího vosku - tady je potřeba počítat s tím, že bude potřeba dát takové množství, aby mast pěkně ztuhla, tedy záleží na použitém tuku * lze přidat o jehličí, mladé smrkové výhonky, podle doby, kdy si mast vyrábíme, pupeny i mladší větvičky. Potom je dobré si rostlinné části nějakou dobu nechat macerovat. Tuk rozpouštíme společně s pryskyřicí ve vodní lázni při mírné teplotě. Potom přidáme i včelí vosk a mícháme. Příprava může dělat docela nepořádek a doporučuji mít na mastičky i speciální kastrůlek. Ale je to samozřejmě na vás. Zrovna pryskyřice se hůř odstraňuje z různých povrchů. I ze sporáku! Až bude vše rozpuštěné, budeme mast slévat. Ale protože je v ní docela dost nečistot, vezmeme to přes plátýnko, klidně nejprve s většími oky a podruhé přes jemnější. Nebo přes jemný cedník. Podle množství nečistot. Nakonec, úplně čistou teplou a ještě tekutou mast, stále musíme během procesu rozehřívat, naplníme do nádob. Mast můžeme i několik dní macerovat, vždy rozehřát a zase nechat ztuhnout, obzvláště s jehličím, výhonky nebo větvičkami. Konec přípravy však bude stejný. Sběr smrkové pryskyřice Sbíráme opatrně a jen množství, které potřebujeme. Nezničíme stromy ani v lese, ani na vlastní zahradě. Pryskyřice na stromech není pro nás, ani žádný odpadní materiál, je to lék, náplast, kterým si stromy hojí a chrání své rány. Já stromy nepoškozuji záměrně, jen najdu již poraněný strom. A když má mnoho pryskyřice, část si odeberu. Takhle obejdu více stromů, ale z každého jen trochu na výrobu. Nevezmu všechno, co u rány je. Nejlepší jsou ty části ztuhlé pryskyřice, která stéká z rány po kmenů dolů. Opatrně si vezmu část, abych nepoškodila kůru. Pryskyřici doma rozdrobíme, rozdrtíme, lze ji dát i do mrazáku a pak to půjde lépe. Z nástrojů se dobře sundavá pomocí olejů, vodou to moc nejde. Já jsem sbírala i měkčí a rukou, páč jsem zapomněla doma jakýkoliv vhodný nástroj. 😂 Ale pomohly mi obyčejné vlhčené ubrousky. Na rukách jsem sice pryskyřici dál cítila, ale už jsem se všude nelepila. A voní nádherně! ♥️ Její účinky jsou: * antibakteriální * antimykotické * antivirové * desinfekční * analgetické Vhodná na všemožné kožní problémy, používá se při doléčení zánětlivých stavů a k regeneraci pokožky. Zklidňuje zarudlou pokožku, pomáhá zacelovat a léčit drobnější ranky, výborná na dětská rozbitá kolena, 😂 nebo na popraskané paty rodičů, bolesti svalů, kloubů, po námaze, při úrazu, artritidě, na bolesti zad nebo ischias. Pomáhá i na křečové žíly a ulevuje od pocitů těžkých nohou. Na své si přijdou i lidé s problematickou pletí, se sklonem k akné. Stimuluje lokální prokrvení a napomáhá zrání abscesů. Mazat můžeme i třepící se nehty. Nebo ty, které zarůstají, lámou se, mají sklony k mykóze nebo záděrům. Využití najde i v zubní hygieně, kde pomáhá udržovat zdravé dásně a preventovat záněty. Další možné použití je na štípance od hmyzu, při oparu, proleženiny, vředy, vdechování vůně pryskyřice pomáhá od některých bolestí hlavy, při rýmě, zánětu dutin. V posledním případě se potírá čelo, okolí nosních dírek, při kašli hrudník a záda. Účinnost mastičky podporuje teplo. Je možné ji použít kdykoliv, ale největšího efekti dosáhnete večer, když se natřete před spaním a místo zakryjete náplastí, gázou, či čímkoliv jiným. Je to vhodné o kvůli znečištění oděvů, případně ložního povlečení. Mastičku skladujte v chladu. Samotnou pryskyřici lze pálit na uhlíku. Prostor vám zaplní vůně, která místnost desinfikuje a působí pozitivně na dýchací orgány. Dnes je vykuřování odsunuto neprávem do ezo škatulky, ale takto se skutečně a doslova čistily prostory domovů, kostelů, chrámů i nemocnic. (Různými druhy vykuřovadel.) Smrkovou pryskyřici je vhodné používat při respiračních potížích, silice čistí a desinfikují průdušky a plíce. Je možné ji použít při kašli, astmatu a nachlazení. Pryskyřice se dříve také používala pro výrobu pochodní, protože je hodně hořlavá. Využití našla i jako podpalovač, vyráběly se z ní laky i lepidla atd. Pryskyřici lze trošku přidat do jakékoliv jiné mastičky pro zvýšení účinků a prodloužení trvanlivosti. Music by Julius H. from Pixabay. #pryskyrice #smolenka #smolnamast #smrkovamast #vyrobamasti #vyrobasmrkovemasti #pryskyricnamast #margezhnizda

Já nevím, zelené, nezralé není v tom jedovatý solanin? Kde je hranice zelené....

#zelenarajcata #rajcata #chutneyzrajcat

Chutney ze zelených rajčat Krásný den přátelé! Konečně tu pro vás mám recept na chutney ze zelených rajčat. Byť jsem tomu zpočátku vůbec nevěřila a ani to tak dobře nevypadá, je to chuťově výborné. Základ: * 500 g zelených rajčat * 150 - 200 g cibule * 200 g jablek * 2 stroužky česneku * 100 ml octa * 50 g cukru * 100 g rozinek * lžíce soli (* šťáva z citrónu) Koření: * mleté nové koření * mletá skořice * mletý zázvor * pepř nebo feferonky, chilli, dle potřeby pálivosti (* můžete přidat také hřebíček a hořčičné semínko) Suroviny nakrájet, přidat do hrnce koření a zalejte troškou vody, aby se nám směs nepřipalovala, časem sama pustí vodu. Cukr a ocet si nechte až na konec. Všechno povaříme asi půl hodiny a potom přidejte cukr a ocet. Všechno vařte do zhoustnutí směsi. Dále pokračujeme již standardně, do sterilních sklenic dáme horkou směs, dobře uzavřeme a můžeme sterilovat, ale není to nutné. A jak chutney připravujete vy? Podělte se s ostatními do komentářů. ♥️ A ano, zelená rajčata obsahují toxický solanin a nejsou vhodná ke konzumaci ve velkém množství. Množství solaninu se snižuje dlouhodobou tepelnou upravou. Nicméně, nejezte toho kila! Ať nám chutná, mějte se krásně!

Růžové hálky, bedeguár, hálka žlabatky růžové, výjimečný imunostimulátor Jedná se o celkem běžný vláknitý útvar na větvích růží. Zpočátku je zelený, později zrzavý a dále tmavne stářím. Vzniká napíchnutí hmyzem jménem žlabatka růžová - Diplolepis rosae. Hálky najdeme především na planých růžích. A tak si je vemte, když už sbíráte ty šípky. 😉 Běžně doporučuji být ve sběru střízlivý, nebrat všechno a brát jen pro svoje potřeby. Tady se jedná o napadení rostliny, které rostlinu zatěžuje. I tak si ale dovolím tvrdit, že každý živočich má své místo na planetě a tak není třeba se pokusit o úplné vyhlazení tohoto druhu. V hálkách je významný obsah fenolických látek, které jsou přírodní antioxidanty, bojující proti volným radikálům a tím brání před poškozením buněk. Ničí také plísně a bakterie. Hálky žlabatky růžové jsou léčivé a připravují se tradičně jako tinktura. Jednoduše hálky sesbíráme, nastříháme nebo rozkrájíme. Ideálně dáme žlabatky pryč, my chceme to, v čem rostou. Dáme do čisté láhve, zalejeme alkoholem (nad 40%). Zalejeme tak, aby vše bylo ponořeno. Necháme macerovat 3 týdny a pravidelně, 1x denně protřepeme. Poté slijeme tinkturu a uchováváme na tmavém místě. Univerzální dávkování tinktur je 1 kapka na 1 kg tělesné váhy denně, rozděleno do 2 až 3 dávek. Člověk 60 kg = 60 kapek denně. Texy 30 kapek 2x denně, nebo 3x denně 20 kapek. O užívání tinktury se poraďte s ošetřujícím lékařem. A na co je potom tinktura dobrá? * posílení imunity * antibakteriální a antimykotický účinek * rekonvalescence po těžších infekcích, třeba po covidu apod. * chrání kardiovaskulární systém * prospívá zažívání * při chřipce, nachlazení nebo angíně * při zánětech močových cest, močových kamenech nebo písku * pomáhá při horečce * má protirakovinové účinky * z tinktury lze vyrobit mast na opary, bércové vředy, odřeniny, popáleniny #margezhnizda #halkynaruzich #zlabatkaruzova #lecivehalky #daryzprirody #ruzesipkova #klubickanaruzich

Hnojník obecný - Coprinus comatus Jedlá a léčivá houbička, která roste ráda na louce v trávě. Má protáhlý vejčitý klobouk, který má později tvar zvonku. Je bělavý, pokrytý nahnědlými šupinami. Když houba stárne, klobouk začne odspodu černat a roztékat se. Celá houba mění barvu od bílé, přes růžovou do černé. Celý proces vypadá, jakoby z houby tekl inkoust, proto se hnojníku také říká "inkoustová houba". Záměna je možná s hnojníkem inkoustovým C. atramentarous, má šedý až nahnědlý klobouk, s nejedlým hnojníkem lesním C. silvaticus, ne h. nasetým C. disseminatus. Pokud si nejste jistí, můžete si jej pěstovat na zahradě, podhoubí lze běžně zakoupit. Hmmm... a tu ještě v zahradě nemám. 😂 Houba se roztéká velmi brzy, proto je třeba ji rychle zpracovat. Sbírají se jen mladé, nezčernalé plodnice. Houba se nesmí kombinovat s alkoholem! Užívá se jako potravina, v odvaru nebo ve formě prášku. Účinky: * podporuje metabolismus cukrů, pomáhá udržovat normální hladiny cukru v krvi. Pomáhá při cukrovce. * podporuje chuť k jídlu a trávení, protože obsahuje vlákninu a enzymy, které přispívají ke zdravé funkci trávicího traktu * je to antioxidant! Chrání buňky před poškozením, které způsobují volné radikály. Buňky jsou chráněné před oxidativním stresem a to přispívá k udržení zdraví a prevenci předčasného stárnutí buněk. * léčí hemeroidy * snižuje krevní tlak * pomáhá s léčbou nádorů, především a rakovinou prostaty * zvyšuje mozkovou kapacitu * podpora zdraví kardiovaskulárního systému, pomáhá udržovat normální hladiny cholesterolu v krvi, což má vliv na zdraví srdce a cév. * podporuje imunitní systém, obsahuje bioaktivní sloučeniny, které pomáhají tělu lépe se bránit vnějším patogenům. * antibakteriální účinky * antivirotické účinky Všechny účinky hnojníku jsou předmětem vědeckého zkoumání a nejsou náhradou kvalitní zdravotní péče. Nezanedbejte návštěvu lékaře v případě akutních potíží a preventivních prohlídek. *** Plodnice obsahují bílkoviny, uvádí se až dvacet aminokyselin, například cholin. Další slozkou zastoupenou z 15 - 45% jsou sacharidy, zvláště polysacharidy, flavonoidy, adenin, ergotamin, a fenoly. Dále vlákninu, minerální látky - draslík, hořčík y vápník, železo, mangan a zinek, také vanad, který má právě tu výraznou hypoglykemickou účinnost. Z vitamínů obsahuje B1, B2, C a E. #margezhnizda #hnojnik #hnojnikobecny #lecivehouby #darylesa #houbyvzahrade

Marge, máte prosím zkušenost s hnojníkem obecným? Taky by se dal naložit do alkoholu, ale jaké použití, kromě toho,že si dáme půl štamprličky na zdraví?😁právě jsem je dočistila, na pokrm z hub nemám chuť , jím už 3.den mohla byste zmínit jeho účinky? A mám také naloženu outkovku pestrou už 3.rok a také nevím,co s ní. Děkuji za videa a případnou odpověď.

Muchomůrka červená, nejen krásná houba... ... ale i léčivá! A taky jedovatá! Pokud se rozhodnete s ní pracovat, dbejte zvýšené opatrností v přítomnosti zvířat, dětí a dalších osob, které by ji mohli nedopatřením pozřít. Nikdy ji neužívejte vnitřně. Pokud se stále bojíte, nechte ji v lese. *** Z muchomůrky červené si můžete připravit tinkturu n bolavé nebo ztuhlé klouby, využití najde při kloubních deformacích i při artritidě. Nejprve je třeba muchomůrky nasbírat a donést domů. Chtěla jsem vám sem napsat pár tipů na to, co říct, až vás s nimi někdo uvidí, ale pokud si nesete domů tyto houby, asi už si vaše okolí zvyklo, ne? 😂 Nejprve si ale pojďme říct, že není třeba plenit lesy. Na jednu zavařovací sklinku (1 litr), potrebujete zhruba 3 větší, nebo 4 menší kloboučky. Ideální je sbírat ještě plně nerozvinuté. Kloboučky nakrájejte na kostičky, naplňte sklenici a přelejte vysoce procentním alkoholem. Nechte ji macerovat na světle několik týdnů, asi měsíc. Občas protřepejte nebo zamíchejte. Všechny kloboučky by měly být ponořené. Chvilku budou plavat nahoře, jak se ale nacucnou, měly by být ponořené. Nakonec obsah sklenice přecedíme do nádob, kde budeme tinktury dále skladovat. Nádoby si dobře označte a uložte na vhodné místo, kde se k nim nedostanou děti ani domácí mazlíčci. A mažte! Kdyby vám vadil alkohol na kůži, mám tu tip od zkušenějších, dejte si na kůži nejprve kokosový olej a pak tinkturu. #mergezhnizda #lesnidary #muchomurka #muchomurkacervena #tinkturanaklouby #bolestkloubu #lecivehouby

Taky mám letos krásnou úrodu,gratuluji❤

Skvělé

Krásný televizní pořad 👍👍

Drevokazne houby jsou zdrave. At uz je to shii-take, nebo treba Hliva atd... Bouhzel varenim se jejich ucinky strati proto je lepsi je jist syrove treba jako hlivovou pomazanku.

Léčivá houbička Dala jsem si, téměř před rokem, předsevzetí, že se více pustím do houbiček. A konečně je tady to období a tady je první léčivá houbička - outkovka pestrá - Trametes versicolor, nazývána také krocaní ocas. 😂 Vypadá tak, že? V TČM ji nazývají "tráva Říše nebes" nebo i "královská houba". Dříve ji mohli užívat pouze císaři nebo vysoce postavení lidé. Údajně prodlužovala život a posilovala lidské tělo. Její původ je v Asii a později se rozšířila do Evropy, Austrálie a Severní Ameriky. U nás je velmi hojná najdeme ji na odumřelém dřevě, především na listnatých stromech, výjimečně na jehličinách. Najít se dají i další outkovky, třeba pásová, hrbatá, chlupatá, francouzská nebo outkovka Dickinsova. Je jednou z nejvíce vědecky prozkoumaných hub. Tak to se mi s ní bude pro začátek dobře pracovat, protože zdrojů je spousta. Je to jedna z nejlepších, nejcennější hub v Tradiční čínské medicíně. Nejvíc mě překvapuje fakt, že se jedná o uznávaný prostředek při pomoci léčby rakoviny. S informacemi k léčbě rakoviny jsem vždy velmi opatrná, protože to už není nic, co by člověk mohl sám řešit a je to velmi citlivé téma. Tato houbička je tím však pověstná a je i komerčně zpracovávána a prodávána jako doplněk v lékárnách. Využívána je i ve veterinární medicíně. Outkovka pestrá obsahuje polysacharido-polypeptidický komplex, hlavně specifické beta-glukany, které zvyšují aktivitu protinádorových buněk a stimulují obranu organismu. Dále heteroglylany - krestin, polysacharid K, polysacharidpeptid - PSP. Dalšími sloučeninami jsou ergosterol, fungisterol beta-sitosterol a triterpenoidy aj. Já si z ní připravím tinkturu a už za 3 týdny (můžu nechat i více) budu mít ve své zelené lékárně tento poklad připravený k užívání. Houbu můžu nechat v nádobě, není potřeba slévat, můžu si jen odlévat, kolik potřebuji. Vzhledem k tomu, kolik jí mám, se v nádobě ohřeje maximálně do konce zimy. V TČM je houba hodnocena jako mírně teplá, zahřívající, s chutí sladkou a stropismem k dráze sleziny a srdce. A na je tedy outkovka pestrá dobrá? 1. Posiluje imunitu, imunostimulační účinky. 2. Má antivirotický účinek. 3. Antibakteriální účinky. 4. Ochraňuje játra, hepatoprotetický účinek. 5. Pomáhá při chronické únavě a stavech vyčerpání. 6. Pomoci může také při bolestech hlavy. 7. Záněty! Dýchání, močové cesty, žaludek, tlusté střevo, dokonce i při Crohnově chorobě pomáhá. 8. Žloutenka typu B a C. 9. Zevně na ekzémy a mykózy. 10. A jak už jsem psala, léčba rakoviny a doplněk při chemoterapii. (Rakovina prsu, jícnu, prostaty, žaludku, střev, plic i melanomu). Dokáže obnovit imunitní systém poškozený nádory, léčí leukopenii, tj. snížený počet bílých krvinek a upravuje nedostatek krevních destiček jako důsledek vedlejších účinků radioterapie a chemoterapie. (Zdroj: P. Valíček) Je účinná nejen při rakovině, ale má prokázané účinky i při viru HIV, nebo na zlatého stafylokoka. Je to neskutečný zázrak, ale i přes to všechno, nepodceňujte důležitost návštěvy lékaře při potížích nebo prevenci. Jakékoliv užívání konzultujte se svým ošetřujícím lékařem. #outkovka #outkovkapestra #lecivahouba #lekzlesa #margezhnizda

Krásný den přátelé! Krásná neděle, svítí sluníčko, ideální čas vydat se do zahrady. Proč? Protože začíná být riziko přízemních mrazíků. U nás v Brně bylo hlášeno, z neděle na pondělí, 5 °C a ještě to klesá. Dnes už aplikace ukazuje 4 °C. V mnohých jiných lokalitách to může být i výrazně méně. Kdo má tedy na zahradě ještě jakoukoliv teplomilnou zeleninu, cukety, dýně, patizony, rajčata, papriky, lilky, vydejte se pro poslední sklizeň. Pokud máte ještě rajčata, otrhejte ta, která už se začala vybarvovat. Ta vám doma na lince dozrají. Jejich dozrávání můžete podpořit přidáním zralého i přezrávajícího jablíčka. Jablko produkuje ethylen, fytohormon, plyn, který napomáhá dozrávání plodů. To samé můžete zkusit se zelenými rajčátky, nebo z nich můžete vyrobit nějakou zavařeninu. 🤤 O tom zase příště... My rajčata necháváme jak jsou a necháváme dál dozrávat na rostlinách, dokud rostliny nejsou kaput. Minulý rok jsme sklízeli ještě na začátku prosince, ale chuťově už to opravdu není ono. Lze použít spíše na vaření. Dospělé a zdravé rostliny rajčat zvládnou u nás i nulu. Opakuji, už to není ono, chuť i aroma jsou jinde než v srpnu. V podstatě stejně postupujeme s paprikami. U nich je ale výhodou, že je můžete posbírat a sníst, zpracovat, i zelené. Mochyně, z mé zkušenosti, nechte! Ještě mohou později dozrát, v teplejších oblastech. Pokud máte strach z likvidace rostliny nízkou teplotou, můžete rostlinu nakrýt textilií. Nedozrálé mochyně vám doma ale nemusí dobře dozrát. Jinak můžete zkusit trik s jablkem. Lilky můžete nechat na semena, pokud už vám žloutnou, brzy si semena uskladníte na příští sezónu. Jinak sklidit, teploty už se jim nelíbí m Moje zkušenost je taková, že i batáty, které chcete déle skladovat je dobré vytáhnout před mrazem. Dnes, ve 4 °C, by měly vše zvládnout. Nejpozději po těchto teplotách jim ale začne žloutnou nať a pak už je čas je sklidit. Je to jasný signál, že rostliny už víc nezvládnou a jsou v našich podmínkách na konci svého vegetačního období. Pokud máte strach, ale ještě nechcete sklízet, nakryjte je textilií. Brukvovité rostliny nechte tam, kde jsou, pokud už je tedy nechcete zpracovat, sníst. Pro tyto rostliny to nejsou rizikové teploty. Kedlubny, giganti, zelí, kapusty, kapustičky a další. To stejné cibuloviny, i letní pór ty teploty pořád zvládne, kořenová a listová zelenina taktéž. Pokud máte venku ještě exoty, pokojovky nebo jiné přenosné rostliny, ty už měly být schované, tak je honem odneste do místnosti určené k přezimování. Pokud již máte splněno, nebo dokonce uklizeno, přeji krásný podzimní čas a máte-li čas a chuť, vyjděte do lesa a nezapomeňte si košík. A já se budu těšit již brzy na další příspěvky, které budou právě z lesa. Mějte se krásně a ať se nám to vše vleze do skladovacích prostor! ♥️ #margezhnizda #uklidzahrady #sklizen #uroda #zahrada #zahradnice #teplomilnerostliny #podzimvzahrade

Podzim u nás v zahradě, část 1. Proč je tam pořád ten bordel? Aneb, já to nesklidím! *** Každý rok je to stejné, jak začne podzim, dojde i energie a chuť neustále se hrabat v záhonech. Přichází čas stažení se do tepla k šálku horkého nápoje. Ale práce na zahradě nekončí, jen se pro nás zpomaluje tempo, které je potřebné k udržování zbylých plodin. Nevyhnutelnou prácí je také příprava záhonů na další sezónu. Tak si nachystáme termosku a pevnou obuv, vlněný svetr, čepici a jdeme na to! *** Na záhonech u nás prozatím zůstává vše, kromě okurků a některých cuket. Ty už definitivně doplodily. Zbytek teplomilných rostlin nechám v klidu dojít a pak je buď odvezu na kompost, nebo rozstříhám a poházím po záhonech, ideálně společně s hnojem. Samozřejmě, řeč je pouze o zdravém rostlinném materiálu, ne o tom, který byl napaden a je třeba jej spálit. Nejsem příznivcem prázdných záhonů, nebo chcete-li černého úhoru. U nás jsou často holozimy, tzn. že není sníh. Nebo je ho velmi málo a jen v nějakém čase. Půdě potom hrozí eroze, vymrzání a dokonce vysychání. Ano, i v zimě vám mohou rostliny uschnout. U nás jsou navíc čím dál větší teplotní výkyvy v krátkém čase a i to není pro půdu ani pro rostlinky dobré. A o jakých rostlinkách mluvím? O všech! Mohou to být mladé výsadby stromků i keříků, drobnějších trvalek a zbylé zeleniny. U nás to budou růžičkové kapusty, kadeřávky, topinambury a zimní pórky. Tyto rostliny budou na záhonech i přes zimu. Na zelenině to uvidíte téměř hned, prostě začne zavadat, ale představte si mladý ovocný keřík, který jste na podzim vysadili. Je mu teplo, pak zase zima, má žízeň, .... to všechno ho oslabuje! Pořád vypadá dobře, vždyť je to keř a je zima, tak odpočívá, ne? Odpočívá, ale pořád potřebuje vlhkost. Dříve ji zajišťoval sníh, dnes je dobré to v kritických chvílích pohlídat. U keřů a mladičkých stromků zjistíte až pozdě, že je něco špatně. Zálivka není vždy v zimě nutná, někde vůbec, ale určitě je potřeba rostlinky občas zkontrolovat, pokud je třeba i zalít a ideálně zamulčovat. Což právě rostlinné zbytky mohou zajistit. Může to být ale sláma, seno, štěpka, odstřižky z okrasných jehličin a ve finále i ta plachta, tedy netkaná textílie. Mulč zajistí nejen menší odpar vody v holozimě při suchém počasí, ale i vyšší teploty u báze a v kořenové zóně. Mikroorganismy, které pracují na rozkladu organické hmoty budou navíc svojí aktivitou vytvářet další teplo. A to je skvělá prevence při výkyvech teplot. Efektivně snížíme možnost vymrznutí a úhyn rostlin. Samozřejmě, ne všechny rostliny naši pomoc potřebují. *** A teď už víte, proč mám na zahradě zdánlivý nepořádek. Protože krmím mikroorganismy, ty vyživují půdu a zároveň chráním potencionálně ohrožené rostlinky před uschnutím nebo vymrznutím. A jestli něco produkuje teplo a pořádně vyhnojuje záhonky, jsou to 💩💩💩. Mějte se krásně přátelé a krmte i ty přátelské mikroorganismy, oni se vám odmění na ovoci a zelenině v další sezóně! #margezhnizda #zahrada #podzimvzahrade #pracenazahrade #zimnizahrada #hnojeni #puda #zdravapuda

Vyzkoušeno. Opravdu výborné !!!