วีดีโอ

Šnekové jsou nejlepší, máme Omega.

Těžko říct. Hlubší původní kořeny přeci zůstávají i té variantě naležato. Osobně jsem nepostřehl, že by ležaté sázení dělalo jakýkoliv problém. Máte odkaz na nějaké pokusy, někoho, kdo to detailně testoval?

@@Ekozahrady1 Pokud dáte rajče naležato tak vám neudělá stejný kořenový systém jako nastojato, kdy kořeny udělají takový ten obrácený strom (hezky rozvětvené do hloubky) a v tom to celé je. Naležato položené rajče udělá něco podobného, ale naležato a nesymetricky, tedy už nejde tak do hloubky. Ono to možná vyznělo moc dramaticky, ale závěrem studie bylo, že ať sázíte jakokoliv tak jako běžný zahradník absolutně nepoznáte na výnosu nebo kvalitě rostliny žádný rozdíl. Pokud bychom, ale šli do extrémního detailu tak sázení naležato nic navíc nepřináší. Ono i velkopěstitelé, kde už se opravdu počítá v tom objemu každé rajče to také nesází naležato a není to o tom, že by to neuměli udělat, ale vědí, že jim to víc plodů nepřinese a budou mít více nákladů se zaléváním. Tu studii Vám zkusím najít. Ale nehaním.... jak říkám, ve výsledku to my zahrádkáři nepoznáme 🙂

Mám právě opačnou zkušenost, proto tam dávám tu akumulační hmotu. Zkoušel jsem mockrát různé verze. To samé doma u kamen. Bez akumulace teplo uletí rychle pryč, naakumulované teplo nevyletí ryhle nejbližší škvírou do vesmíru. Sálavé teplo z předmětů funguje jinak - jde do stran - než jen ohřátý vzduchuch stoupající nahoru.

Dusíkáče - čím blíže, tím dříve fungují a tím dříve zahynou nebo se musí odstranit, pokud by konkurovali. A obráceně. Záleží tady na záměru. Žádná pravidla nejsou. Čím sušší půda, tím raději o něco dále od hlavní dřeviny. Ano, sají hodně vláhy i živin, proto je nechávám do většího rozměru jen v tvrdém sadu. Ořešáky a kaštanovníky to tak neutlačuje, nutí je to pořádně zakořenit a poprat se o místo na slunci, ale třeba mezi ovocňáky v jedlém lese to dobrotu nedělá. Tam raději dusíkáče. A kdekoliv bychom pozorovali,, že pionýr vadí, tak hned s ním pryč. Ani v tvrdém sadu neplánuji ty břízy nechat do dospělosti. A jasany už vůbec ne. Ale ty lze úspěšně kopicovat, na rozdíl od bříz.

@@Ekozahrady1 Díky za perfektní odpověď. Ještě doplňující otázka, jestli máš chvilku: Je možné hlošinu hodně seříznout (až k zemi?), aby vyhnala mladé pruty a ty pak nakopčit a hlošinu tak namnožit?

@@johnytwo Ano, nutno seříznout během zimy.

Bocking kostival je dobrý jako půdokryv a na hnojivé jíchy, ale není jedlý! Neměl by se konzumovat. Pochází z jiných kostivalů, nežli náš kostival lékařský. Ten náš kostival se v běžné zahradě moc nešíří a nebývá problém, pokud není kolem narušená půda nebo se neroznáší rytím jeho kořeny. Na něktých místech ho mám trs už 15 let a nikam se nerozlézá, ale dostal se nám do záhonů s jinými trvalkami a tam je problém ho odstranit, má hluboké kořeny, nejdou celé vyrýt. Jako křen.. Šíří se při výsadbě na záhon nebo pokud se do nich vysemení. Pak je těžké se ho zbavit.

Určitě je mnoho možností, jak k tomu přistoupit. Po 20 letech zkušeností s bezrycí metodou péče o půdu na ní nedám dopustit, takže odpočívá třeba půlka skleníku pod mulčem jednu zimu (někdy je pod tím ještě hnůj) a druhou zimu druhá půlka. Ale ani to není potřeba, živá půda vpodstatě nepotřebuje odpočívat, zúrodňuje se za pochodu. Tím neříkám, že to máte vy dělat jinak, jen sdílím své zkušenosti.

Šedou do tvrdých sadů. Ale lepkavá to dává také i v běžné půdě, ne na suchu. Pak ještě srdčitou a červenou (italskou). Ty se nedají moc sehnat, ale jsou nejlepší. Zelenou keřovitou testuji, docela fajn.

Kořenová konkurence tam určitě je, proto je pro start důležitá větší jáma a kompost a mulč a zálivka... a tento typ dřevin si pak už poradí. V přírodě také koření kaštanovníky a ořešáky často v křoví, aby měly ochranu před zvěří. Jen mají kůlový kořen ze semínka a rostou od mala, jsou tedy lépe uchycené než když vysadíme sazenici už větší. Trnité keřové větve jako ochrana - srnky mi sežraly tenkrát i nově vysázené šípkové růže, když nebyl ještě plot... staré trnité větve by mohly fungovat, jen je to extrémně pracné dát jich kolem stromku opravdu hodně - a píchá to. Dělal jsem to parkrát v mládí při partyzánské výsadbě v krajině, na stráních v okolí, kde by jiná ochrana poutala pozornost. Ale bez důkladného ovázání provázky to moc nedrží... a je potřeba, aby to dobře fungovalo roky... takže při pár kusech OK, při desítkách a stovkách kusů je to nesmysl.

Plodily. Ale sháníš pozdě. Padají v půli října a vydrží klíčivé jen velmi krátce.

@@Ekozahrady1 Dík za odpověď. No, pokud ještě někde leží pod stromem, tak by mohly být v relativním vlhku a klíčit budou stejně až zjara, ne? Akorát tedy už mohl být mrazík.

Zvířata jsou hladová, obvykle to tam leží jen chvilku. Zvláště venku, mimo zahrady. A lidi po nich jdou...

Je to rostlina jako každá jiná :-).

Ve skleníku je nejsnadnější slimáky zlikvidovat, když je to uzavřené prostředí. Eko granule ferramol nebo vitrol pro nejhorší fázi a pak to jde (budeme ještě testovat) řešit rozsypáváním polenty. Nedělá jim dobře, nažerou se a chcípnou. Předpěstování jme začali koncem března a většinu spíš až v dubnu, aby mohly po mrazech v květnu ven na záhony.

@@Ekozahrady1 Jardo myslíš polentou jako sypkou kukuřičnou krupici nebo uvařenou kaši? Iva

@@Iva-xv8rv Sypká. Slyšeli jsme doporučení na tuto metodu, funguje, jen ještě potřebujeme rok testování na kolik % to je účinné...

Jíchou z kopřiv, kostivalu či plevele, žížalím džusem, ředěnou močí, výkvasem slepičinců..... a spoustou jiných výluhů jsem za ty roky používal a všechno funguje.

Já vždy myslela že jíchou a slepičincema, můžu hnojit až vysadím rostlinky do záhonu. Měla jsem strach že rostlinky v sadbovačích přehnojím nebo spálím. Moc děkuji za radu. Mám vaší knihu a je super.

@@marievlckova863 Všechno je to o ředění, malé rostlinky potřebují velmi slabý roztok a nepřelévat. Je jasné, že přehnojené jsou křehčí a až moc vybujelé.

Důležité je hlavně svbětlo. V sadbovačích si rostliny vystačí většinou zahradním substrátem. Pokud kupujete levnou zeminu tak stačí přihodit pár peletek a přihnojuji jednou jedinkrát hrstí slepičích peletek pod kořenový bal, při vysazení. Důležitá je příprava půdy na příští sezonu. Zelené hnojení dělám 1 -2 ročně ( po sklizni česneku stačí vyrůst svazenka, hořčice, hrách, řepka atd. 2 x, nebo před mrkví, celerem atd. a po sklizni zvládne také vyrůst. Strašně se zlepší struktura půdy ) a hnojení hnojem stačí jednou za 5 let.

Pokud je ve skleníku zdravá živá půda, tak nikdy není potřeba. Ještě jsem ho nikdy v životě nepoužil. V polomrtvé půdě se používá na desinfekci, protože tam není přirozená harmonie půdního života. Jak na živou půdu ve skleníku vysvětlím ve skleníkovém online kurzu (který je aktuálně v nabídce zdarma).

@@Ekozahrady1 Moc děkuji za odpověď i za vaše krásná videa, vždycky pohladí po duši a ještě se plno věcí dozvím a to úžasnou formou. Na kurz kouknu, děkuji a přeji krásný předvánoční čas.

😂😂😂😂vy Talpy,nestíháte to,čau Didi,ahoj Moničko moje

Protlak rajčatový 70 g BIO BIO IDEA - Rajčatový protlak z italských rajčat v biokvalitě. Silná rajčatová chuť je vám tak dostupná po celý rok. Široké využití v teplé kuchyni. Bez umělých látek a přidané soli. www.countrylife.cz/pyre-rajcatove-70-g-bio-bio-idea (některé roky si děláme vlastní, letos nebyly vhodné odrůdy pro toto zpracování).

No pokud to není čistě jižní strana, tak v chladnější části roku tam moc sluníčka nepůjde. Ale pokud se listové zeleniny vysejí už v srpnu pro celozimní sklizeň a další dávka v dubnu, tak by to mohlo fungovat. V zimě to neroste, spíš jen přežívá. Ale jižní orientace je o 1000% lepší pro tento účel. Takže raději na střeše stodoly... :-)

@@Ekozahrady1 Jardo, díky za odpověď, která více potěšila manžela než mě. No skleník tedy asi nebude nebo někde úplně jinde...

Záleží na tom, co tam chcete pěstovat. Rozhodně rajčata budou slabá a vytáhlá.

Já bych to zkusila nejdříve se záhonem pokrytým netkanou fólií ,to není nákladná investice a uvidělo by se, co tam půjde. Já pěstuji rajčata pod jabloní, je tam stín, sluníčko až po poledni a když zapadá, úrody se dočkám sice později a na vytáhlých rostlinách, ale jsem ráda za každé doma vypěstované rajčátko. Listová zelenina - saláty, mají rády polostín, západní sluníčko má taky "grády". Určitě se vám podaří najít zeleninu co tam půjde. Zkuste i lichořeřišnici, pokud ji ubráníte před dřebčíky, bude bohatá a z natě si dělám i tinkturu pro posílení imunity a zahánění nemocí, z plodů a'la kapary.

Takže přece někoho! :-)

Tak to přesně nevím. Já prostě nadrtím přebytečné větve nebo ve větrolamu říznu dva tři topoly (z asi 200 co tam mám), které do tří let znovu dorostou, a mám štěpku na celé záhonoviště. Plus posekaná tráva. Myslím, že vyšší živý plot ze stromokeřů (lísky a jiné) by záhonoviště štěpkou trvale uživil.

Je mnoho plodin, které jim nechutnají.

Super Lenko, to mám radost. Nám to takhle také funguje nejlépe. (pro ostatní - návod na setí mrkve najdete v ZDARMA v PDF kurzy.ekozahrady.online/plan-na-oseti-zeleninoveho-zahonu )

Přes zimu dáváme na záhony zavařacovacísklenice se šroubovacím víčkem, do kterého prorazím trojuhelníkovou díru nožem. Dovnitř dáme pastičku s dýňovým semínkem. Na hryzce funguje kus brambory nebo kedlubnu. Sklenici s pastičkou na záhon položíme na ležato. Nechytí se tak ptáci, pastička nerezne, chycený hlodavec je vidět. Je třeba to vychytat přes zimu, na jaře se jinak namnoží desetinásobně a navíc pak na návnady kašlou, mají lepší věci. V hlubinně zúrodněných se jim líbí, ale stejně tak i v běžném záhoně, měl jsem s hlodavci problémy vždycky, chodí nám na pozemek po orbě polí. Máme i užovky a dravé ptáky a lasičky, ale nestačí to, pokud je migrace z okolí. Svlačec je nezmar, pomůže jen neustálé trhání. Povedlo se mi ho zabít i dýňovištěm. V krajním případě štětečkem herbicid na list na jaře když vyrazí. Je to mikromnožství, dělali jsme to na projektech, kde nešlo zajistit pravidelné vytrhávání, než se vysílí a zmizí.

@ Díky za rady.

@@Ekozahrady1 Trochu si rýpnu. Loni v zimě jsem záhonky zryl, když se ještě dalo rýt. V podstatě jsem zarýval sníh. Narušilo to obydlí myší, takže pomřely a letos jich bylo o poznání méně.

@@Cintamani1 Ano, pokud se podaří zima, že myši celkově a slimáci pomrznou (půda zamrzne do hloubky), je to výhoda. Pokud není v zimě moc mráz, tak si myslím, že to vyjde nastejno.Na druhou stranu pomrznou i půdní organismy, které tvoří půdní úrodnost. Takové misky vah - co zvolit.

Moje kamarádka tyto bílé ředkve prokváší, já s nimi zkušenost nemám a proto je ani nesázím. Koriandr mám ráda a i semínka do nakládané zeleniny. Pečený pastyňàk- mňamka. Máte nádhernou,úrodnou zahradu. Děkuji za ukázku, vaše videa mám jako povzbuzení a jdu do zahrady🙂

Ahoj Františku, ano, nad zemí třeba 10 cm nebo jak to půjde. Pařezy pak obrazí. Teď od opadu listů do konce února je nejlepší čas. Brzy nastartuji to krmítko od Tebe, zatím věšíme celé slunečnice, ale brzy dojdou. Díky, měj se krásně. Jarda

@Ekozahrady1 Díky Jardo za odpověď a nech se daří. Fr.

Bršlice, ač skvelá jedlá rostlina, je úporný plevel a může zamořit půlku zahrady během let. Proto jí dobrovolně nikam nevysazujeme. Ona se někde vždy stejně vyskytne sama.

Obvykle sušíme ihned po sklizni dva dny na 50°C v kvalitní výkonné sušičce, aby to bylo rychle a neplesnivěly. Nesnažíme se o raw kvalitu (do 42°C), protože je pak stejně vaříme. Po dvou dnec v sušičce obvykle jádro v obalu trochu rachtá nebo je kaštan lehčí, tím se pozná, že je to OK. Pak to necháváme schnout volně na sítech ještě libovolně dlouho a skladujeme v přepravce také volně, v teplé suché místnosti. Nemám pocit, že by to šlo "přesušit". Loupeme pak snadno naklepnutím paličkou na maso. Před použitím namáčíme přes noc nebo déle, dle potřeby. Chlupatou slupku neřešíme, u některých odrůd opadává sama, u jiných drží, někdy je tlustá a jde po namočení sundat....celkově nám nijak nevadí a nezabýváme se tím moc. Mouku z kaštanů nevyrábíme, je to zbytečný mezikrok. Namočené změklé dáme do silného mixéru (např. Vitamix) a rovnou vyrobíme těsto. Mouka by se stejně namáčela, tak proč vyrábět mouku... Lze přidat jiné plodiny či lepivější mouky, aby výrobek pak držel, pokud jde o pečivo. Pro bezlepkáře ideálně pohankovou, psylium, mletá lněná semínka nebo vajíčka.

@@Ekozahrady1 Díky. Tak ony se ty namočené dají uvařit ve vodě a rovnou konzumovat, že? Akorát už to asi nebude na troubu, z té mi chutnají víc... Mají takový nádech pečených brambor.

K namočeným kaštanům se můžeš chovat stejně jako k čerstvým vyloupaným - vařit, mixovat i péct....

Ne, kosatce nejíme, ačkoli pravděpodobně by to šlo. Všechny denivky mají jedlé květy.

Děkujeme!!

Vřelé díky za nahlédnutí do Vaší výživné dechberoucí zahrady. Nemám co dodat...😍🍀 🙋🏻‍♀️Iva

Ano, stanice metra Rajská zahrada je kousek od stanice Skalka. :-)

@@Ekozahrady1 🙈 tu jsem nemyslela. Já myslela tu u Doks 😉.

​@@Ekozahrady1Vtipná paralela 😀Jako Pražák, který byl u vás na kurzu, musim říct, že jen u vás je - na rozdíl od Prahy- opravdu Rajská zahrada 😊

Spotřebujeme a uskladníme a zpracujeme různými způsoby jen to co chceme. Zbytek opravdu jen pokryjeme mulčem (kromě trvvalek, jen jednoletky co stejně zahynou) a je z toho vlastně zelené hnojení. Kompost přímo na místě. Odnášíme mimo záhony na kompost jen to největší, jako slunečnice nebo zbytky košťálů a kořenů zelí a brokolic. Tyhle brukvovité hlavně kvůli háďátkům a jiným chorobám brukvovitých. Ačkoliv stejně plodiny rotujeme, takže by to problém být neměl ani při ponechání. Základem je ten zimní mulč, jen pod ním se vše důkladně do jara rozloží.